Fructification (Latin: fructificatio) are the generative parts of the plant (flower and fruit) (as opposed to its vegetative parts: trunk, roots and leaves). Sometimes it is applied more broadly to the generative parts of gymnosperms, ferns, horsetails, and lycophytes, though they produce neither fruit nor flower. Later plant taxonomists used a more balanced approach and re-introduced the use of the vegetative parts of the plant as a basis for characters at different levels of taxonomic hierarchy.
| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| rdfs:label
| - Fructificació (ca)
- Fruktifikace (cs)
- Fruktifikation (de)
- Fructification (en)
- Fructification (fr)
- Frutificação (pt)
- Спороношение (ru)
|
| rdfs:comment
| - Die Fruktifikation (lateinisch frúctus ‚Frucht‘ und fácere ‚bilden‘) oder Fruchtbildung ist die Ausbildung von Samen und Früchten von mannbaren Pflanzen. Bei Moosen bilden sich Sporangien, bei Pilzen sind es die Fruchtkörper. In der Mykologie wird der Begriff auch als allgemeine Bezeichnung für kompakte, pilzliche Gebilde gebraucht wie beispielsweise Conidiomata, Stromata von Ascokarpien, aber auch Plasmodiokarpien von Schleimpilzen. Wenn bei einem Gehölz nur alle Jahre eine Fruktifikation stattfindet, spricht man von einem Mastjahr. (de)
- Em botânica, chama-se frutificação a formação de frutos pelas plantas e também a formação de estruturas reprodutivas por alguns fungos e espécies relacionadas, como as mixobactérias. Após a polinização, inicia-se a formação do fruto, que começa com a flor dando sinais de que sua função está terminada, pois ela começa a murchar e a parte da haste que segura a flor começa a crescer, formando o fruto. Após alguns meses, esse fruto amadurece e racha, liberando no ar as sementes de sua espécie, que com o vento vão para novas árvores, formando novas plantas. (pt)
- Спороношение — процесс размножения грибов с помощью спор. Подразделяется на бесполое и половое. (ru)
- Fructificació (del llatí: fructificatio) és un terme usat en la morfologia vegetal per referir-se a les parts generatives de les plantes (flor i fruit) de forma oposada a les parts vegetatives: tronc, arrels i fulles). De vegades s'aplica de manera més àmplia a les parts generatives de les gimnospermes, falgueres, equisets, i licòfits, malgrat que elles no produeixen ni fruits ni flors. En els fongs els seus cossos fructífers són els esporocarps. (ca)
- Fruktifikace je proces tvorby plodnic vyšších hub, kterým vrcholí životní cyklus těchto organizmů. Fruktifikuje mycelium, podmínkou je přítomnost dvou odlišných mycelií a vhodných podmínek (například konkrétní teplota, průběh teplot, vlhkost, dostatek živin, přítomnost mykorhizního symbionta, přítomnost vzduchu nebo světla a podobně). (cs)
- Fructification (Latin: fructificatio) are the generative parts of the plant (flower and fruit) (as opposed to its vegetative parts: trunk, roots and leaves). Sometimes it is applied more broadly to the generative parts of gymnosperms, ferns, horsetails, and lycophytes, though they produce neither fruit nor flower. Later plant taxonomists used a more balanced approach and re-introduced the use of the vegetative parts of the plant as a basis for characters at different levels of taxonomic hierarchy. (en)
- La fructification est le phénomène de transformation par fécondation des fleurs en fruits. Elle joue un rôle majeur pour les espèces frugivores (qui sont souvent aussi disperseuses de graines) et pour la sylvigenèse. Elle a une dimension phénologique et conditionne le taux de fertilité, mais sans être le seul déterminant à prendre en compte, car même en cas de fleurissement abondant, une partie de la fructification peut être avortée, parasitée, etc. dont parfois pour des raisons d'absence ou disparition du pollinisateur ou de dioécie. Une bonne fructification ne suffit pas à garantir la pérennité d'une espèce, car beaucoup de graines (d'arbres par exemple) doivent germer rapidement, et ne peuvent parfois le faire qu'après une phase de froid (vernalisation), dans certaines conditions de lum (fr)
|
| dcterms:subject
| |
| Wikipage page ID
| |
| Wikipage revision ID
| |
| Link from a Wikipage to another Wikipage
| |
| sameAs
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| has abstract
| - Fructificació (del llatí: fructificatio) és un terme usat en la morfologia vegetal per referir-se a les parts generatives de les plantes (flor i fruit) de forma oposada a les parts vegetatives: tronc, arrels i fulles). De vegades s'aplica de manera més àmplia a les parts generatives de les gimnospermes, falgueres, equisets, i licòfits, malgrat que elles no produeixen ni fruits ni flors. En els fongs els seus cossos fructífers són els esporocarps. Des de l'obra d'Andrea Caesalpino (1519–1603) les característiques de la fructificació s'han usat com a base de la classificació científica de les plantes. Carl von Linné (1707–1778) va arribar a un alt grau de precisió en la descripció de les parts de la fructificació. Ell va insistir en el fet que els gèneres de les plantes superiors es podien caracteritzar només amb termes de la fructificació sense utilitzar les parts vegetatives les quals es farien servir per caracteritzar les espècies dins dels gèneres. En aquells temps es creia que totes les plantes tenien flors i fruits. Va ser només a partir del segle xix quan es van reconèixer les importants diferències existents entre els llavors i les espores i es va restringir el termes de flor i fruit a les plantes angiospermes. Més tard, els taxonomistes botànics van reintroduir l'ús de les parts vegetatives de les plantescom la base per als diferents nivells de jerarquia taxonòmica. (ca)
- Fruktifikace je proces tvorby plodnic vyšších hub, kterým vrcholí životní cyklus těchto organizmů. Fruktifikuje mycelium, podmínkou je přítomnost dvou odlišných mycelií a vhodných podmínek (například konkrétní teplota, průběh teplot, vlhkost, dostatek živin, přítomnost mykorhizního symbionta, přítomnost vzduchu nebo světla a podobně). Souvislost mezi jednotlivými faktory a závislost fruktifikace na jejich přítomnosti je z velké části neobjasněna. Jmenovat lze například produkci a v závislosti na ní i koncentraci oxidu uhličitého v půdě, dále půdní teplotu a její denní a noční cykly, změny v intenzitě fotosyntézy hostitele, změny v dostupnosti dusíku, změnu délky dne atp., přičemž se předpokládá, že určitý podíl budou mít i tzv. biologické hodiny, jejichž existence však není přímo doložena. Výrazný vliv mají srážky – vydatný déšť odstartuje proces fruktifikace, ale trvá poměrně dlouhou dobu, než plodnice dosáhnou makroskopické úrovně, kdy jsou pozorovatelné či „sbíratelné“ houbaři – takto výrazný růst nastává teprve po 20. dni od nástupu srážek. Často vzpomínaná závislost růstu hub na fázi měsíce je nepřímá; podle australského vědce mají fáze měsíce vliv na pohyb meteorických rojů, které mají za následek vznik srážek. Podmínky, které je třeba splnit pro iniciování fruktifikace, se velmi významně liší i v závislosti na druhu houby. Bylo prokázáno, že například hřib smrkový fruktifikuje v důsledku chladového šoku, kdy během dvou až tří dnů poklesne teplota o 5 °C (v rámci rozsahu 10 až 20 °C). Naopak u hřibu plavého byl pozorován výskyt plodnic tři týdny poté, co průměrná denní teplota prudce stoupla z 10–12 °C na 17–18 °C. (cs)
- Die Fruktifikation (lateinisch frúctus ‚Frucht‘ und fácere ‚bilden‘) oder Fruchtbildung ist die Ausbildung von Samen und Früchten von mannbaren Pflanzen. Bei Moosen bilden sich Sporangien, bei Pilzen sind es die Fruchtkörper. In der Mykologie wird der Begriff auch als allgemeine Bezeichnung für kompakte, pilzliche Gebilde gebraucht wie beispielsweise Conidiomata, Stromata von Ascokarpien, aber auch Plasmodiokarpien von Schleimpilzen. Wenn bei einem Gehölz nur alle Jahre eine Fruktifikation stattfindet, spricht man von einem Mastjahr. (de)
- Fructification (Latin: fructificatio) are the generative parts of the plant (flower and fruit) (as opposed to its vegetative parts: trunk, roots and leaves). Sometimes it is applied more broadly to the generative parts of gymnosperms, ferns, horsetails, and lycophytes, though they produce neither fruit nor flower. Since the works of Andrea Caesalpino (1519–1603) the characters of fructification have been extensively used as a basis for the scientific classification of plants. Carl Linnaeus (1707–1778) raised the description of the parts of fructification to an unprecedented level of precision. He insisted that genera and the higher groups of plants must be characterised in terms of the fructification alone without using vegetative parts (which can be used only to characterise the species within genera). At that time it was believed that all plants have flowers and fruits. It was not until the nineteenth century that the important difference between seeds and spores was recognised and the use of terms flower and fruit was restricted to the flowering plants (angiosperms). Later plant taxonomists used a more balanced approach and re-introduced the use of the vegetative parts of the plant as a basis for characters at different levels of taxonomic hierarchy. (en)
- La fructification est le phénomène de transformation par fécondation des fleurs en fruits. Elle joue un rôle majeur pour les espèces frugivores (qui sont souvent aussi disperseuses de graines) et pour la sylvigenèse. Elle a une dimension phénologique et conditionne le taux de fertilité, mais sans être le seul déterminant à prendre en compte, car même en cas de fleurissement abondant, une partie de la fructification peut être avortée, parasitée, etc. dont parfois pour des raisons d'absence ou disparition du pollinisateur ou de dioécie. Une bonne fructification ne suffit pas à garantir la pérennité d'une espèce, car beaucoup de graines (d'arbres par exemple) doivent germer rapidement, et ne peuvent parfois le faire qu'après une phase de froid (vernalisation), dans certaines conditions de lumière, température et humidité et/ou après être passée dans un tube digestif d'une certaine espèce (éléphant par exemple). (fr)
- Em botânica, chama-se frutificação a formação de frutos pelas plantas e também a formação de estruturas reprodutivas por alguns fungos e espécies relacionadas, como as mixobactérias. Após a polinização, inicia-se a formação do fruto, que começa com a flor dando sinais de que sua função está terminada, pois ela começa a murchar e a parte da haste que segura a flor começa a crescer, formando o fruto. Após alguns meses, esse fruto amadurece e racha, liberando no ar as sementes de sua espécie, que com o vento vão para novas árvores, formando novas plantas. (pt)
- Спороношение — процесс размножения грибов с помощью спор. Подразделяется на бесполое и половое. (ru)
|
| gold:hypernym
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| page length (characters) of wiki page
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is Link from a Wikipage to another Wikipage
of | |
| is Wikipage redirect
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)