Countess Anna Maria (Marie) von Erdődy (8 September 1779 – 17 March 1837) was a Hungarian noblewoman and among the closest confidantes and friends of Ludwig van Beethoven. Dedicatee of four of the composer's late chamber works, she was instrumental in securing Beethoven an annuity from members of the Austrian high nobility.
Attributes | Values |
---|
rdf:type
| |
rdfs:label
| - Anna Marie z Erdődy (cs)
- Marie von Erdődy (de)
- Anna Maria Erdődy (en)
- Maria von Erdödy (fr)
- 안나 마리아 에르되디 (ko)
- マリー・フォン・エルデーディ (ja)
- Anna Maria Erdődy (pt)
|
rdfs:comment
| - Anna Marie hraběnka z Erdődy rozená Niczky (maďarsky Erdődy Anna Mária, 8. září 1779, Arad (Banát) – 17. března 1837, Mnichov) byla hraběnka z uherského šlechtického rodu Erdődyů. 6. června 1796 se vdala za uherského hraběte , spolu měli dvě dcery a syna. Byla jednou z nejbližších důvěrnic Ludwiga van Beethovena. Poskytovala skladateli roční rentu získanou od členů vysoké rakouské šlechty. Beethoven hraběnce věnoval čtyři ze svých pozdějších komorních skladeb ( a ). (cs)
- Gräfin Anna Maria (Marie) von Erdődy geb. Gräfin von Niczky (* 21. August 1778 in Arad (Banat); † 17. März 1837 in München) war eine ungarische Adlige und eine der engsten Vertrauten von Ludwig van Beethoven. (de)
- Countess Anna Maria (Marie) von Erdődy (8 September 1779 – 17 March 1837) was a Hungarian noblewoman and among the closest confidantes and friends of Ludwig van Beethoven. Dedicatee of four of the composer's late chamber works, she was instrumental in securing Beethoven an annuity from members of the Austrian high nobility. (en)
- Maria von Erdödy (née Maria von Niczky le 8 septembre 1779 à Arad et morte le 17 mars 1837 à Munich) fut la principale confidente de Ludwig van Beethoven, qui lui dédicaça les deux Sonates pour violoncelle opus 102. (fr)
- アンナ・マリア(マリー)・フォン・エルデーディ(Anna Maria (Marie) von Erdődy 旧姓ニツキー Niczky 1779年9月8日 - 1837年3月7日)は、ハンガリーの貴族。ルートヴィヒ・ヴァン・ベートーヴェンと最も親しい友人の1人。 (ja)
- Condessa Anna Maria (Marie) von Erdődy (Arad, 8 de setembro de 1779 - Munique, 17 de março de 1837) foi uma nobre húngara e uma das confidentes e amigos mais próximos de Ludwig van Beethoven . Dedicada de quatro das últimas obras de câmara do compositor, ela foi fundamental para garantir a Beethoven uma anuidade de membros da alta nobreza austríaca. (pt)
|
foaf:depiction
| |
dct:subject
| |
Wikipage page ID
| |
Wikipage revision ID
| |
Link from a Wikipage to another Wikipage
| |
sameAs
| |
dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
thumbnail
| |
has abstract
| - Anna Marie hraběnka z Erdődy rozená Niczky (maďarsky Erdődy Anna Mária, 8. září 1779, Arad (Banát) – 17. března 1837, Mnichov) byla hraběnka z uherského šlechtického rodu Erdődyů. 6. června 1796 se vdala za uherského hraběte , spolu měli dvě dcery a syna. Byla jednou z nejbližších důvěrnic Ludwiga van Beethovena. Poskytovala skladateli roční rentu získanou od členů vysoké rakouské šlechty. Beethoven hraběnce věnoval čtyři ze svých pozdějších komorních skladeb ( a ). (cs)
- Gräfin Anna Maria (Marie) von Erdődy geb. Gräfin von Niczky (* 21. August 1778 in Arad (Banat); † 17. März 1837 in München) war eine ungarische Adlige und eine der engsten Vertrauten von Ludwig van Beethoven. (de)
- Countess Anna Maria (Marie) von Erdődy (8 September 1779 – 17 March 1837) was a Hungarian noblewoman and among the closest confidantes and friends of Ludwig van Beethoven. Dedicatee of four of the composer's late chamber works, she was instrumental in securing Beethoven an annuity from members of the Austrian high nobility. (en)
- Maria von Erdödy (née Maria von Niczky le 8 septembre 1779 à Arad et morte le 17 mars 1837 à Munich) fut la principale confidente de Ludwig van Beethoven, qui lui dédicaça les deux Sonates pour violoncelle opus 102. (fr)
- アンナ・マリア(マリー)・フォン・エルデーディ(Anna Maria (Marie) von Erdődy 旧姓ニツキー Niczky 1779年9月8日 - 1837年3月7日)は、ハンガリーの貴族。ルートヴィヒ・ヴァン・ベートーヴェンと最も親しい友人の1人。 (ja)
- Condessa Anna Maria (Marie) von Erdődy (Arad, 8 de setembro de 1779 - Munique, 17 de março de 1837) foi uma nobre húngara e uma das confidentes e amigos mais próximos de Ludwig van Beethoven . Dedicada de quatro das últimas obras de câmara do compositor, ela foi fundamental para garantir a Beethoven uma anuidade de membros da alta nobreza austríaca. (pt)
|
prov:wasDerivedFrom
| |