About: Deontology     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : owl:Thing, within Data Space : dbpedia.demo.openlinksw.com associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.demo.openlinksw.com/c/6XEMP3rFpy

In moral philosophy, deontological ethics or deontology (from Greek: δέον, 'obligation, duty' + λόγος, 'study') is the normative ethical theory that the morality of an action should be based on whether that action itself is right or wrong under a series of rules and principles, rather than based on the consequences of the action. It is sometimes described as duty-, obligation-, or rule-based ethics. Deontological ethics is commonly contrasted to consequentialism, virtue ethics, and pragmatic ethics. In this terminology, action is more important than the consequences.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • الأخلاق الواجبة (ar)
  • Deontologia (ca)
  • Deontologie (cs)
  • Deontologische Ethik (de)
  • Δεοντολογία (el)
  • Deontologio (eo)
  • Deontología (ética) (es)
  • Deontologia (eu)
  • Deontology (en)
  • Etika deontologis (in)
  • Éthique déontologique (fr)
  • Deontologia (it)
  • 義務論 (ja)
  • 의무론적 윤리 (ko)
  • Deontologie (nl)
  • Deontologia (pt)
  • Deontologia (pl)
  • Deontologi (sv)
  • Деонтология (ru)
  • 义务伦理学 (zh)
  • Деонтологія (uk)
rdfs:comment
  • Deontologie nebo deontologická etika (z řec. to deon, vyžadované, povinné, povinnost) je směr normativní filosofické etiky, který soudí, že člověk se má rozhodovat a jednat podle pevných zásad povinnosti, v protikladu k utilitarismu a konsekvencialismu, který správnost a nesprávnost jednání odvozuje z jeho důsledků. (cs)
  • الأخلاق الواجبة أو أخلاق الواجب (بالإنجليزية: Deontological ethics)‏ (من المصطلح اليوناني deon، بمعنى «التزام وواجب» والمصطلح-logy|-logia بمعنى علم) هي الأخلاق المعيارية التي تحكم على مدى أخلاقيات أي سلوك على أساس مدى ملاءمة هذا السلوك للقواعد أو المعايير. في بعض الأحيان، توصف هذه الأخلاق باعتبارها «واجب» أو «التزام» أو «قاعدة»، لأن القواعد «رابط لك وواجب عليك». وعادة ما تختلف الأخلاق الواجبة مع العاقبة (consequentialism). وتختلف الأخلاق الواجبة أيضًا عن الأخلاقيات البراجماتية. ويوجد الكثير من النظريات المتنوعة لأخلاق الواجب، مثل: نظريات أخلاق الواجب المرتكزة على الفاعل الأخلاقي، ونظريات أخلاق الواجب المرتكزة على المتلقي، ونظريات أخلاق الواجب التعاقدية، ونظريات أخلاق الواجب وكانط. (ar)
  • Deontologio estas grekdevena fakvorto por normiga etiko, do filozofia skolo (en PIV sen indiko pri la fako filozofio), kiu klarigas moralojn per normoj. Kompare al ontologio, kiu temas pri la mondo, kia ĝi estas (En PIV nomata metafiziko, sed ankaŭ Zamenhofa ), deontologio temas pri la mondo, kia ĝi estu. En Esperanto la uzado de la vorto terminologie problemas, ĉar PIV difinas deontologion per profesia etiko.Laŭ la historio, la vortoj ontologio kaj deontogio estus nomeblaj neologismoj. (eo)
  • L'éthique déontologique ou déontologisme (dérivé d'un mot grec signifiant « obligation » ou « devoir ») est la théorie éthique qui affirme que chaque acte moral doit être jugé selon sa conformité (ou sa non-conformité) à certains devoirs. Le terme « déontologie » a été créé par le philosophe anglais Jeremy Bentham dans son livre Chrestomathia (1816). (fr)
  • La deontologia, dal greco δέον -οντος (deon) e -λογία (loghìa), è letteralmente lo "studio del dovere", cioè la trattazione filosofico-pratica delle azioni doverose e la loro codificazione. (it)
  • 義務論(ぎむろん、英語: deontology)とは、規範倫理学の学説の一つであり、「汝の信条が普遍的法則となることを、その信条を通して汝が同時に意欲できる、という信条に従ってのみ行為せよ」とするもの。哲学者であり倫理学者であるイマヌエル・カントが唱えた。 功利主義を含む帰結主義とは対立する。 (ja)
  • ( 의무론은 여기로 연결됩니다. 키케로의 의무론에 대해서는 의무론 (키케로) 문서를 참고하십시오.) 윤리학에서 의무론적 윤리 또는 의무론은 행동의 도덕성은 행동의 결과에 근거하기보다는 일련의 규칙에 따라 그 행동 자체가 옳고 그른지에 근거해야 한다는 규범적 윤리 이론이다. 의무론적 윤리는 일반적으로 결과주의, 덕 윤리학 및 실용주의 윤리와 대조된다. 고려 중인 의무론적 윤리의 체계에 따라, 도덕적 의무는 우주에 내재된 일련의 규칙, 종교법 또는 일련의 개인적 또는 문화적 가치로부터 나올 수 있다. (ko)
  • Deontologia (gr. déon, „to, co niezbędne, właściwe”; „obowiązek” i logos, „mowa”, „słowo”; przez ang. deontology, pierwotnie „etyka prywatna” (Jeremy'ego Benthama)) – nauka o powinnościach i obowiązkach, a także pogląd przeciwstawny konsekwencjalizmowi – jeśli chce się osiągnąć dobry rezultat, należy do niego dojść dobrą drogą („cel nie uświęca środków”). (pl)
  • 義務倫理學(義務論)是規範倫理學的其中一個理論。義務倫理學認為最高的道德倫理是建基於行為本身,並不會受外來因素影響,與同門的功利主義不同,義務倫理學並不理會後果因素。有時候又稱為「責任」或「應做的」或以規則為定義的倫理,強調道德判斷的客觀依據為「善意志」,重視行為動機,認為應該無條件的出於義務而行善。代表人物有康德,其理論對後世的義務倫理學產生很大影響。 (zh)
  • Деонтоло́гия, или деонтологи́ческая э́тика (от др.-греч. δέον «должное»), — учение о проблемах морали и нравственности, раздел этики. При вынесении оценки совершённому действию деонтология руководствуется его соответствием или несоответствием определённым правилам. Иногда её называют этикой долга (или долженствования) либо этической системой, основанной на правилах поведения, поскольку именно они лежат в основе понятия долга. (ru)
  • Deontologia (del grec δέον "degut" + λόγος "tractat"), és un concepte introduït per Bentham —Deontology or the Science of Morality, 1834— que fa referència a la branca de l'Ètica (part de la filosofia que tracta de la moral i de les obligacions de l'home) l'objecte d'estudi del qual són els fonaments del deure i les normes morals. Es refereix a un conjunt ordenat de deures i obligacions morals que tenen els professionals d'una determinada matèria. (ca)
  • Δεοντολογία ονομάζεται εκείνο το σύστημα ηθικής για το οποίο ηθικές πράξεις είναι οι πράξεις σύμφωνα με το καθήκον και ανεξάρτητα από το ποιες μπορεί να είναι οι συνέπειες (για αυτόν που εκτελεί το ηθικό καθήκον ή και συνολικά). Η δεοντολογική ηθική αντιπαρατίθεται συνήθως με τη συνεπειοκρατική ηθική, και συχνά θεωρείται ότι διορθώνει την τάση της συνεπειοκρατίας να μοιάζει με μια κατά περίπτωση ηθική ή να καταλήγει να αποδέχεται ότι "ο σκοπός αγιάζει τα μέσα". (el)
  • Deontologische Ethik oder Deontologie (von griechisch δέον, déon, „das Erforderliche, das Gesollte, die Pflicht“, daher auch Pflichtethik) bezeichnet eine Klasse von ethischen Theorien, die den moralischen Status einer Handlung nicht anhand ihrer Konsequenzen bestimmen. Bestimmte Handlungen können daher als intrinsisch gut oder schlecht bezeichnet werden (siehe moralischer Absolutismus weiter unten). Entscheidend ist dabei, ob die Handlung einer verpflichtenden Regel gemäß ist und ob sie aufgrund dieser Verpflichtung begangen wird. (de)
  • In moral philosophy, deontological ethics or deontology (from Greek: δέον, 'obligation, duty' + λόγος, 'study') is the normative ethical theory that the morality of an action should be based on whether that action itself is right or wrong under a series of rules and principles, rather than based on the consequences of the action. It is sometimes described as duty-, obligation-, or rule-based ethics. Deontological ethics is commonly contrasted to consequentialism, virtue ethics, and pragmatic ethics. In this terminology, action is more important than the consequences. (en)
  • Deontologia (grekeratik: δέον "zor zaion", λόγος "trataera") Jeremy Bentham izeneko pentsalari britainiarrak erabili zuen lehen aldiz, eta, horrekin, etikaren (morala eta gizakiaren beharrak jorratzen dituen filosofiaren adarra) adar bat izendatzen zuen. Adar horren oinarria honakoa da: eginbeharren oinarriak eta arau moralak aztertzea. Erreferentzia egiten dio arlo zehatz bateko profesionalek bete beharreko eginbeharren eta betebeharren multzo antolatuari. Medikuen kode deontologikoari hipokratiko esaten zaio. Mediku guztiek derrigorrez egiten dute zin hipokratikoa. (eu)
  • La deontología (del griego δέον, -οντος déon, -ontos 'lo que es necesario', 'deber' y -logía 'conocimiento', 'estudio')​ es la rama de la ética que trata de los deberes, especialmente de los que rigen actividades profesionales, así como el conjunto de deberes relacionados con el ejercicio de una profesión. A su vez, es parte de la filosofía moral dedicada al estudio de las obligaciones o deberes morales. Existen dos principales tipos de deontología:​ (es)
  • Etika deontologis atau deontologi adalah pandangan yang menilai moralitas suatu tindakan berdasarkan kepatuhan pada peraturan. Etika ini kadang-kadang disebut etika berbasis "kewajiban" atau "obligasi" karena peraturan memberikan kewajiban kepada seseorang. Etika deontologis biasanya dianggap sebagai lawan dari konsekuensialisme, , dan etika kebajikan. Etika Deontologi Kant bersumber kepada 3 (tiga) eksistensi Metafisis yaitu Kebebasan, Keabadian dan Tuhan. Ketiga ide inilah yang menjadi dasar dari Kehendak baik manusia yang mendorongnya untuk bermoral. Menurut Kant, ketiga ide ini bersifat intuitif, alamiah dan kodrati manusia, sehingga dapat disimpulkan bahwa manusia sebagai mahluk moral. Hanya saja, di dalam upaya untuk mengembangkan moralitasnya manusia sering terbentur kepada kenyata (in)
  • De deontologie is een ethische stroming die uitgaat van absolute gedragsregels, vaak (maar niet altijd) gesteld als normen. Er wordt ook wel gesproken over plichtethiek. De term deontologie werd door Jeremy Bentham (1748-1832) gebruikt voor het geheel van de ethiek. Later werd hij wel gebruikt om de leer van de absolute plicht of imperatief van Immanuel Kant (1724-1804) aan te duiden. Tegenwoordig bedoelt men met deontologie doorgaans de plichtenleer voor een bepaald beroep. (nl)
  • Deontologia (do grego δέον, translit. deon, "dever, obrigação" + λόγος, logos, "ciência"), na filosofia moral contemporânea, é uma das teorias normativas, segundo a qual as escolhas são moralmente exigidas, proibidas ou permitidas. Portanto inclui-se entre as teorias morais que orientam nossas escolhas sobre o que deve ser feito. É também entendida como a parte da Filosofia que trata dos princípios, fundamentos e sistemas da moral. (pt)
  • Deontologi eller deontologisk etik (från grekiska δέον, /déon/, 'plikt' och λόγος, /lógos/, 'ord', 'förnuft', pliktlära), är en term för normativa teorier inom etik med innebörden att en handling eller regel ska bedömas utefter sitt intrinsikala värde (ungefär: sitt inneboende värde). Den deontologiska etiken kan ses som en motsats till den konsekventialistiska, eller med ett motsvarande begrepp teleologiska, etiken. (sv)
  • Деонтоло́гія (від грец. δέον — належне) — вчення про проблеми моралі і моральності, розділ етики. Термін введений філософом утилітаристом Бентамом для позначення теорії моральності як науки про мораль. Згодом наука звузилася до характеристики проблем людського обов'язку, розглядаючи обов'язок як внутрішнє переживання примусу (моральна вимога), задається етичними цінностями. (uk)
foaf:depiction
  • http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Immanuel_Kant_(painted_portrait).jpg
dct:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Faceted Search & Find service v1.17_git147 as of Sep 06 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3331 as of Sep 2 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 64 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software