| rdfs:comment
| - Die Belianska jaskyňa (deutsch Belaer Tropfsteinhöhle) ist eine Höhle in der nördlichen Slowakei. Die Höhle ist 1752 m lang und wurde am Ende des 19. Jahrhunderts der Öffentlichkeit zugänglich gemacht. Die Belianska jaskyňa gilt als nationales Naturdenkmal der Slowakischen Republik. (de)
- Jaskinia Bielska (słow. Belanská jaskyňa, Belianska jaskyňa, Bielska jaskyňa, niem. Beler Tropfsteinhöhle, węg. Bélai Cseppkőbarlang) – narodowy pomnik przyrody znajdujący się w Tatrach Bielskich na Słowacji, na północnym stoku Kobylego Wierchu (Kobylí vrch), w administracyjnych granicach miasta Wysokie Tatry. (pl)
- Бєлянська печера (словац. Belanská jaskyňa, нім. Beler Tropfsteinhöhle, угор. Bélai Cseppkőbarlang) — печера, національна природна пам'ятка, що розташована в , що в Словаччині, на північному схилі г. (адміністративні кордони міста Високі Татри). (uk)
- Belianská jeskyně je jedna z největších a jediná zpřístupněná vysokohorská krápníková jeskyně v Tatranském národním parku. Celková změřená délka jeskyně je 3829 m. Prozkoumaná délka jeskyně činí 1752 metrů při výškovém rozdílu 160 metrů. Pro veřejnost je zpřístupněno 1135 metrů s výškovým rozdílem 115 metrů. Doba prohlídky je 70 minut. Otevřena je od úterý do neděle. Zpřístupněná byla za velkých těžkostí již v roce 1884. Již v roce 1896 (tj. 12 let po objevení žárovky) bylo v jeskyni zavedené elektrické osvětlení. Belianská jeskyně – pokladny (cs)
- Belianska Cave (Slovak: Belianska jaskyňa, pronounced [ˈbelɪɐnska ˈjaskiɲa]) is a stalactite cave in the Slovak part of the Tatra mountains, the largest and the only one open to the public in the Tatras. It is located above the settlement of Tatranská Kotlina, which is a part of the town of Vysoké Tatry. The cave was discovered in the 18th century, although it is presumed that it was used by pre-historic people. The cave was opened in 1884 and electrically lit in 1896. (en)
- Бельянская пещера (словацк. Belianska jaskyňa) — карстовая пещера, расположенная в восточной части Бельянских Татр в Словакии, крупнейшая и единственная открытая для посещения пещера в Высоких Бельянских Татрах. Пещера находится на северном склоне Кобыльей горы на территории Татранского национального парка, недалеко от города Высокие Татры. Для посещений туристам пещера стала доступна в 1884 году, в 1896 году в подземном сооружении провели искусственное освещение, она стала первой в мире пещерой с искусственным освещением.
* Сталактиты и сталагмиты Бельянской пещеры.
* Бельянская пещера (ru)
|
| has abstract
| - Belianská jeskyně je jedna z největších a jediná zpřístupněná vysokohorská krápníková jeskyně v Tatranském národním parku. Celková změřená délka jeskyně je 3829 m. Prozkoumaná délka jeskyně činí 1752 metrů při výškovém rozdílu 160 metrů. Pro veřejnost je zpřístupněno 1135 metrů s výškovým rozdílem 115 metrů. Doba prohlídky je 70 minut. Otevřena je od úterý do neděle. Nachází se poblíž obce Tatranská Kotlina ve vysokohorském krasovém terénu nejvýchodnější části Belianských Tater. Vchod do jeskyně leží na severním svahu Kobylího vrchu, ve výšce 890 m n. m., asi 130 m nad hladinou říčky Belé. Jeskyně byla známá zlatokopům již roku 1826, o čem svědčí uhlem napsané jména a data na jejich stěnách. Jejich objev však zůstal utajen až do roku 1881, kdy vnikli do jeskyně její první známí objevitelé Július Husz a Johan Britz, na dalších objevech se pak podíleli i B. Kaltstein a I. Verbovský. Zpřístupněná byla za velkých těžkostí již v roce 1884. Již v roce 1896 (tj. 12 let po objevení žárovky) bylo v jeskyni zavedené elektrické osvětlení. Zajímavostí je, že kolem roku 1934 se v jeskyni prováděly pokusy se zaledněním spodních částí jeskyně, aby vzrostla její atraktivita. Tyto pokusy byly poměrně úspěšné, velmi se však poškodila krápníková výzdoba a začaly praskat vápencové stěny jeskyně, proto se později s pokusy přestalo. Během vzniku Belianské jeskyně, jejíž vývoj probíhal od vrchního pliocénu až do konce pleistocénu, působila erozivní a korozivní činnost ledovcových a atmosférických vod v místech vrstevnatých škár a tektonických linií. Belianská jeskyně – pokladny Jeskyně se rozprostírá ve směru sever-jih a vytváří tři morfologické části – vstupní, výstupní a sestupné. Vstupní horizontální části, ve kterých se nacházejí komínové prostory spojené umělými tunely, nemají krápníkovou výzdobu a jeví stopy po řícení. Výstupní části, které začínají Rozcestím, prudce stoupají do výšky ve vzdálenosti 112 m od vchodu. Tyto prostory zahrnují prostorné řícením zvětšené dutiny, vzniklé na vrstevnatých plochách. Z krápníkové výzdoby zde vznikly nástěnné vodopády (Vysoký dóm, Zbojnická komora, Dóm SNP) a pagodovité stalagmity (Palmová síň). Zvláštní je nakloněný, 2 m vysoký a 1 m široký stalagmit ve Zříceném dómu, který má podobu šikmé věže v Pise. Na plochém hlinitém dně jeskyně se vytvořily malé jezírka (Palmová síň, Zlaté jezírko v Zbojnické komoře). Sestupné prostory prudce klesají téměř paralelně s výstupními částmi nejprve směrem na SZ, později na SV. Dómovité prostory jsou vyzdobené krápníkovými vodopády (Vodopádový dóm, Hudební síň, Hluboký dóm). V Galerii je pozoruhodný stalagmit Bílá pagoda, v Bílém dómu je zajímavý Bílý sloup. Krápníkové útvary jsou místy odumřelé, jinde jsou však lesklé, živené prosakujícími atmosférickými vodami. V Belianské jeskyni se vyskytuje až 8 druhů netopýrů, např.: netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) a netopýr východní (Myotis blythi). Žije zde také plch velký (Glis glis) a v jezírkách (Bathynella chappuisi) a druhy řádu chvostoskoků (Colembolla). Na shnilém dřevu byly zjištěny plísně (Mucor mucedo, Penicilium glaucum). Teplota vzduchu v jeskyni kolísá mezi 5 - 5,8 °C, vlhkost mezi 93 - 97 %. (cs)
- Die Belianska jaskyňa (deutsch Belaer Tropfsteinhöhle) ist eine Höhle in der nördlichen Slowakei. Die Höhle ist 1752 m lang und wurde am Ende des 19. Jahrhunderts der Öffentlichkeit zugänglich gemacht. Die Belianska jaskyňa gilt als nationales Naturdenkmal der Slowakischen Republik. (de)
- Belianska Cave (Slovak: Belianska jaskyňa, pronounced [ˈbelɪɐnska ˈjaskiɲa]) is a stalactite cave in the Slovak part of the Tatra mountains, the largest and the only one open to the public in the Tatras. It is located above the settlement of Tatranská Kotlina, which is a part of the town of Vysoké Tatry. The cave was discovered in the 18th century, although it is presumed that it was used by pre-historic people. The cave was opened in 1884 and electrically lit in 1896. Entrance to the cave is located at an altitude of 890 metres. The cave is 3,641 m long, with two circuits available to the visitors, with the longer one having the length of 1,752 m. (en)
- Jaskinia Bielska (słow. Belanská jaskyňa, Belianska jaskyňa, Bielska jaskyňa, niem. Beler Tropfsteinhöhle, węg. Bélai Cseppkőbarlang) – narodowy pomnik przyrody znajdujący się w Tatrach Bielskich na Słowacji, na północnym stoku Kobylego Wierchu (Kobylí vrch), w administracyjnych granicach miasta Wysokie Tatry. (pl)
- Бельянская пещера (словацк. Belianska jaskyňa) — карстовая пещера, расположенная в восточной части Бельянских Татр в Словакии, крупнейшая и единственная открытая для посещения пещера в Высоких Бельянских Татрах. Пещера находится на северном склоне Кобыльей горы на территории Татранского национального парка, недалеко от города Высокие Татры. Предполагается, что люди использовали пещеру в качестве жилища ещё в доисторическое время. Вход в пещеру известен с начала XIX века, но впервые пещеру исследовали 22 июля 1881 года золотоискатели Иоган Бритц (Johan Britz) и Юлиус Гус (Julius Husz), которые одновременно работали проводниками в горах. Бельянская пещера располагается на восточных склонах Бельянских Татр, административно входит в кадастр города Высокие Татры в Прешовском крае. В 1979 году пещере присвоен статус Национального природного памятника. Длина пещеры составляет 3829 м, перепад высот — 168 м, туристам для осмотра открыт участок протяжённостью 1370 м — это самый длинный экскурсионный маршрут для подземных пещер в Словакии. Для того, чтобы его пройти, нужно преодолеть 874 ступеньки. Вход в пещеру расположен на высоте 890 м над уровнем моря. Для посещений туристам пещера стала доступна в 1884 году, в 1896 году в подземном сооружении провели искусственное освещение, она стала первой в мире пещерой с искусственным освещением. Средняя годовая температура в пещере колеблется в пределах от 5,0 до 6,3 °C.
* Сталактиты и сталагмиты Бельянской пещеры.
* Бельянская пещера (ru)
- Бєлянська печера (словац. Belanská jaskyňa, нім. Beler Tropfsteinhöhle, угор. Bélai Cseppkőbarlang) — печера, національна природна пам'ятка, що розташована в , що в Словаччині, на північному схилі г. (адміністративні кордони міста Високі Татри). (uk)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
