About: Ekavian     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : owl:Thing, within Data Space : dbpedia.demo.openlinksw.com associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.demo.openlinksw.com/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FEkavian&invfp=IFP_OFF&sas=SAME_AS_OFF

AttributesValues
rdfs:label
  • Ekavština (cs)
  • Ekavisch (de)
  • Ekavian (en)
  • Ecavo (it)
  • Ékavien (fr)
  • Экавский тип произношения (ru)
  • Екавиця (uk)
rdfs:comment
  • Е́кавиця, або е́кавська вимова (серб. екавски изговор, екавица, ekavski izgovor, ekavica, хорв. ekavski govor) — один із двох стандартних типів вимови сербохорватська мови, інший — ієкавиця. Притаманний сербській мовній нормі нарівні з ієкавицею, а також низці сербохорватських діалектів, головно для північно-східного ареалу штокавського наріччя і для північночакавського діалектного ареалу. Визначальною рисою є вимова голосного е на місці праслов'янського *ě. Крім екавиці та ієкавиці є ще ікавиця, що вважається діалектною; також в штокавському і чакавському наріччях трапляються вимови з незаміненим *ě. (uk)
  • Ekavština (v srbštině ekavica, екавица) је dominující podoba srbského jazyka (přesněji štokavského nářečí). Kromě ní existuje i jekavština a . Spisovnou tvorbu srbštiny pak tvoří kromě ekavštiny také jekavština, která je podstatnou formou zápisu jazyka v chorvatštině; ikavština za spisovnou formu považována není. Ekavská podoba srbštiny se postupem času uplatnila jako dominantní forma srbského jazyka, neboť je používána v téměř celém Srbsku, a to i přesto, že norma, kterou vypracoval Vuk Karadžić v první polovině 19. století, stavěla spíše na jekavici. (cs)
  • L‘ékavien (ekavski) est l'une des trois prononciations (izgovori) dans le diasystème slave du centre-sud. Il résulte de l'évolution du son ĕ (noté par la lettre yat : ѣ) - commun à tous les anciens parlers slaves - en é (noté par la lettre e). La prononciation ékavienne se trouve en Serbie (sauf dans l'ouest et le sud-ouest), en Croatie (orientale, du nord-ouest et du nord). Elle est : Il n'existe donc pas de coïncidence parfaite entre la prononciation ékavienne et un dialecte, ni inversement (sauf pour le kaïkavien qui est exclusivement ékavien). (fr)
  • L'ecavo è una delle varianti in cui si è modificato l'antico slavo. In particolare, differisce dallo iecavo per lo sviluppo del fonema "jat" (ě nell'alfabeto latino, ѣ nell'alfabeto cirillico): mentre in ecavo la forma derivante è "e" /e/ in iecavo diventa "je" /je/ (nel caso di ě/ѣ breve) o "ije" /ie, je/ (nel caso di ě/ѣ lunga). Esempi: Sebbene non si possa attuare una rigida differenziazione, per via dei diversi dialetti, la differenza fra ecavo e iecavo è uno dei caratteri distintivi tra il serbo (ecavo) dal croato (iecavo). (it)
  • Э́кавский тип произноше́ния (сербохорв. екавски тип изговора / ekavski tip izgovora, екавица / ekavica, серб. екавски изговор, екавица, хорв. ekavski govor) — произношение гласной e на месте праславянской *ě. Является определяющим для одного из двух вариантов литературной нормы сербохорватского языка и одним из дифференцирующих признаков для части диалектов сербохорватского языкового континуума. Экавский тип характерен для литературного сербохорватского языка с восточной, или сербской, экавской произносительной нормой (экавская норма наряду с екавской встречается только у сербов) и для ряда , главным образом для северо-восточного ареала штокавского наречия и для . Экавскому типу противопоставляются иекавский, или екавский, и икавский типы произношения. Кроме того, в штокавском и чакавском (ru)
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Wikipage redirect
sameAs
dbp:wikiPageUsesTemplate
has abstract
  • Ekavština (v srbštině ekavica, екавица) је dominující podoba srbského jazyka (přesněji štokavského nářečí). Kromě ní existuje i jekavština a . Spisovnou tvorbu srbštiny pak tvoří kromě ekavštiny také jekavština, která je podstatnou formou zápisu jazyka v chorvatštině; ikavština za spisovnou formu považována není. Ekavská podoba srbštiny se postupem času uplatnila jako dominantní forma srbského jazyka, neboť je používána v téměř celém Srbsku, a to i přesto, že norma, kterou vypracoval Vuk Karadžić v první polovině 19. století, stavěla spíše na jekavici. Ekavštinou se mluví v oblasti Vojvodiny, téměř celém Srbsku, s výjimkou oblasti jižního a středního Sandžaku, v některých částech Chorvatska (severní Slavonie, východní Istrie) a v srbsky mluvících komunitách v Maďarsku a Rumunsku. Během 90. let 20. století existovala v republice Srbské snaha zavést ekavštinu do oficiální sféry jako symbol sjednocení této jednotky se Srbskem, avšak protože takto téměř nikdo nemluvil, bylo od záměru upuštěno. Ekavština má mnohá nářečí (tzv. govorů); ty se ale odlišují spíše než reflexem jatu (který se v nich mění velmi málo) užíváním přízvuků. Každopádně jejich společným znakem je záměna hlásky jat za písmeno e (tj. výslovnost působí mírně tvrdším dojmem), podobně jako je tomu například i ve slovinštině, či makedonštině. Jekavská slova svijet, vijeće, cijeli tak budou mít v ekavštině tvar svet, veće, celi. (cs)
  • L‘ékavien (ekavski) est l'une des trois prononciations (izgovori) dans le diasystème slave du centre-sud. Il résulte de l'évolution du son ĕ (noté par la lettre yat : ѣ) - commun à tous les anciens parlers slaves - en é (noté par la lettre e). La prononciation ékavienne se trouve en Serbie (sauf dans l'ouest et le sud-ouest), en Croatie (orientale, du nord-ouest et du nord). Elle est : * préférée dans le dialecte chtokavien utilisé en Serbie comme langue littéraire standard ; * utilisée dans le dialecte tchakavien parlé à certains endroits en Slavonie et Istrie (Croatie) ; * exclusive dans le dialecte kaïkavien utilisé en Croatie. Il n'existe donc pas de coïncidence parfaite entre la prononciation ékavienne et un dialecte, ni inversement (sauf pour le kaïkavien qui est exclusivement ékavien). (fr)
  • L'ecavo è una delle varianti in cui si è modificato l'antico slavo. In particolare, differisce dallo iecavo per lo sviluppo del fonema "jat" (ě nell'alfabeto latino, ѣ nell'alfabeto cirillico): mentre in ecavo la forma derivante è "e" /e/ in iecavo diventa "je" /je/ (nel caso di ě/ѣ breve) o "ije" /ie, je/ (nel caso di ě/ѣ lunga). Esempi: * "dove": gde (ecavo) - gdje (iecavo); * "uomo": čovek (ecavo) - čovjek (iecavo); * "bello": lepo (ecavo) - lijepo (iecavo); * "bambino": dete (ecavo) - dijete (iecavo); * "peccato": greh (ecavo) - grijeh (iecavo); * "peccatore": grešnik (ecavo) - grješnik (iecavo). Sebbene non si possa attuare una rigida differenziazione, per via dei diversi dialetti, la differenza fra ecavo e iecavo è uno dei caratteri distintivi tra il serbo (ecavo) dal croato (iecavo). (it)
  • Э́кавский тип произноше́ния (сербохорв. екавски тип изговора / ekavski tip izgovora, екавица / ekavica, серб. екавски изговор, екавица, хорв. ekavski govor) — произношение гласной e на месте праславянской *ě. Является определяющим для одного из двух вариантов литературной нормы сербохорватского языка и одним из дифференцирующих признаков для части диалектов сербохорватского языкового континуума. Экавский тип характерен для литературного сербохорватского языка с восточной, или сербской, экавской произносительной нормой (экавская норма наряду с екавской встречается только у сербов) и для ряда , главным образом для северо-восточного ареала штокавского наречия и для . Экавскому типу противопоставляются иекавский, или екавский, и икавский типы произношения. Кроме того, в штокавском и чакавском наречиях отмечаются говоры с незаменённой *ě. (ru)
  • Е́кавиця, або е́кавська вимова (серб. екавски изговор, екавица, ekavski izgovor, ekavica, хорв. ekavski govor) — один із двох стандартних типів вимови сербохорватська мови, інший — ієкавиця. Притаманний сербській мовній нормі нарівні з ієкавицею, а також низці сербохорватських діалектів, головно для північно-східного ареалу штокавського наріччя і для північночакавського діалектного ареалу. Визначальною рисою є вимова голосного е на місці праслов'янського *ě. Крім екавиці та ієкавиці є ще ікавиця, що вважається діалектною; також в штокавському і чакавському наріччях трапляються вимови з незаміненим *ě. (uk)
prov:wasDerivedFrom
page length (characters) of wiki page
foaf:isPrimaryTopicOf
is Link from a Wikipage to another Wikipage of
is foaf:primaryTopic of
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 57 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software