| rdfs:comment
| - Den Titel Dauphin von Viennois trugen die Grafen von Albon seit dem 12. Jahrhundert. Später wurde daraus die französische Provinz Dauphiné. (de)
- Seznam hrabat z Albonu a dauphinů z Vienne obsahuje chronologicky řazené vládce Albonského hrabství, posléze Vienneského dauphinátu, jež začal být po polovině 14. století nazýván prostě Dauphiné (území leží na jihovýchodě dnešní Francie). Zlom ve vývoji nastal dne 16. července 1349, kdy bezdětný dauphin (†1355) prodal svá území francouzskému králi Filipu VI., a to pod několika podmínkami: (cs)
- Οι κόμητες του Αλμπόν (γαλλ.: comtes d'Albon) ήταν μέλη ευγενών του Μεσαίωνα στη σημερινή νοτιο-ανατολική Γαλλία. Ο Γκιγκ Δ΄ κόμης του Αλμπόν (απεβ. 1142) είχε το παρωνύμιο ο Δελφίνος (le Dauphin, δηλ. το δελφίνι). Το επίθετό του μετατράπηκε σε τίτλο μεταξύ των διαδόχων του. Μέχρι το 1293 τα διάφορα εδάφη που κυβερνούσαν οι κόμητες του Αλμπόν, η παλαιά κομητεία του Αλμπόν λατιν.: comitatus Albionis), έγιναν γνωστά ως Δελφινάτο του Βιενουά (γαλλ.:Dauphiné of Viennois, λατιν.: Dalphinatus Viennensis). (el)
- The counts of Albon (comtes d'Albon) were members of the medieval nobility in what is now south-eastern France. Guigues IV, Count of Albon (d. 1142) was nicknamed le Dauphin or the Dolphin. His nickname morphed into a title among his successors. By 1293, the lands ruled by the Counts Albon, the old comitatus Albionis, were known as the Dauphiné of Viennois (Dalphinatus Viennensis). (en)
- Les comtes d’Albon puis dauphins de Viennois, seigneurs du Dauphiné de Viennois, furent les premiers à porter le titre de dauphins de Viennois. Concernant ce surnom trois légendes s'affrontent, l'une nous dit qu'un dauphin (kêtos) aurait remonté le Rhône et aurait été vu a Vienne, la seconde que c'est le patois Do Vienné qui aurait fait en Allemand Do Fienné, la troisième que Vienne était une colonie de Grèce : Delphes, et de ce fait de nombreux comtes d'Albon ont porté comme second prénom Dauphin auquel il rajoutait de Viennois, équivalent assez peu courant au masculin du prénom féminin Delphine (ou Dauphine), et ce depuis Guigues IV Dauphin, comte d'Albon de 1133 à 1142. Ce prénom, Dauphin (Delphinus en latin) est vraisemblablement issu (recherches de Georges de Manteyer à la fin du XIXe (fr)
- I Delfini del Viennois furono i signori e principi di gran parte della regione del Delfinato, titolati col nome di "Delfino" ed il cui centro principale era la città di Vienne, da cui Viennois per indicare anche questo territorio. Questi domini derivavano dall'antica Contea d'Albon. Ghigo IV per primo si fece soprannominare "Delfino", nel 1110, per le sue insegne che riportavano due delfini, e così anche venne soprannominato suo figlio, Ghigo V, che fu il primo ad essere chiamato "Delfino del Viennois". (it)
- Графы д’Альбон (фр. comtes d'Albon) были незначительными французскими сеньорами в Юго-Восточной Франции, их владения располагались в современном регионе Рона-Альпы между рекой Рона и Альпами. Центром владений был замок Альбон в долине Роны между Вьенном и Валансом. Титул и все владения, многие из которых входили в состав Священной Римской империи, были проданы королю Франции Филиппу VI в 1349 году при условии, что наследник французской короны всегда должен носить титул дофин и владеть этими землями. (ru)
|
| has abstract
| - Seznam hrabat z Albonu a dauphinů z Vienne obsahuje chronologicky řazené vládce Albonského hrabství, posléze Vienneského dauphinátu, jež začal být po polovině 14. století nazýván prostě Dauphiné (území leží na jihovýchodě dnešní Francie). Albonské hrabství vzniklo vyčleněním dvou nových lén z , jež od roku 1023 držel . Arcibiskup Štěpán I. oddělil v roce 1030 od stávajícího hrabství na severu ležící Maurienne (pozdější Savojské hrabství) a na jihu se rozkládající . Jeden z albonských vládců, hrabě (†1142), měl ve znaku zakřiveného delfína, pročež dostal přízvisko „Delfín“ (francouzsky le Dauphin). Za jeho potomků se v 90. letech 13. století toto přízvisko stalo titulem, delfín nedílnou součástí jejich erbu a jimi ovládané území začalo být nazýváno Dauphiné de Viennois (latinsky Delphinatus Viennensis), čili (dauphinát). Zvláštní správní pojmenování území nemělo žádnou obdobu ani ve Svaté říši římské, kam v rámci Arelatského království spadalo, ani v celé Evropě; fakticky jeho vládci zůstávali na úrovni hrabat. Zlom ve vývoji nastal dne 16. července 1349, kdy bezdětný dauphin (†1355) prodal svá území francouzskému králi Filipu VI., a to pod několika podmínkami:
* že jeho delfinát/hrabství nebude přímo vtěleno do Francouzského království (a římskému císaři tudíž formálně zůstanou vrchní lenní práva)
* že prvorozený následník francouzského trůnu ponese titul „dauphin“ (a pokud syna nebude, pak dočasně má vládnout jako dauphin sám král)
* že delfinát má být vyňat z běžných daňových povinností v království a jeho daně mají být použity pouze jako apanáž pro prince následníka Od těch dob až do konce dědičné francouzské monarchie (1830) náležel prvorozenému synovi francouzského krále titul Dauphin de France (zatímco jeho mladší bratr, další v pořadí nástupu na trůn, byl u dvora titulován Monsieur). Prvním dauphinem byl pozdější král Karel V. Moudrý. Ovšem reálnou vládu nad Dauphiné mohli princové vykonávat jen do roku 1457, kdy král Karel VII. sesadil svého syna, devátého dauphina Ludvíka a donutil vienneské stavy k přísaze věrnosti, čímž vlastně zemi inkorporoval do království. Následní dauphini už tedy drželi pouze titul a Dauphiné vládli přímo králové. (cs)
- Οι κόμητες του Αλμπόν (γαλλ.: comtes d'Albon) ήταν μέλη ευγενών του Μεσαίωνα στη σημερινή νοτιο-ανατολική Γαλλία. Ο Γκιγκ Δ΄ κόμης του Αλμπόν (απεβ. 1142) είχε το παρωνύμιο ο Δελφίνος (le Dauphin, δηλ. το δελφίνι). Το επίθετό του μετατράπηκε σε τίτλο μεταξύ των διαδόχων του. Μέχρι το 1293 τα διάφορα εδάφη που κυβερνούσαν οι κόμητες του Αλμπόν, η παλαιά κομητεία του Αλμπόν λατιν.: comitatus Albionis), έγιναν γνωστά ως Δελφινάτο του Βιενουά (γαλλ.:Dauphiné of Viennois, λατιν.: Dalphinatus Viennensis). Οι τίτλοι και τα εδάφη ήταν μέρος της Αγίας Ρωμαϊκής Αυτοκρατορίας της Γερμανίας από το 1032. Πέρασαν στον Φίλιππο ΣΤ΄ της Γαλλίας το 1349, που καθόρισε ότι ο εκάστοτε του Γαλλικού στέμματος θα φέρει τον τίτλο δελφίνος (dauphin) και θα είναι προσωπικός κάτοχος των εδαφών και των τίτλων. Με όρο του αυτοκράτορα, το Δελφινάτο δεν μπορούσε να ενωθεί με τη Γαλλία. Όταν ο βασιλιάς της Γαλλίας δεν είχε γιο, θα κυβερνούσε προσωπικά το Δελφινάτο χωριστά, ως δελφίνος (κόμης). Έτσι, η επαρχία παρέμεινε τυπικά στη Γερμανία ακόμη και μετά το 1349, και διοικείτο από τη Γαλλία μέχρι την πρώιμη σύγχρονη περίοδο. Ενσωματώθηκε στη Γαλλία de facto με την άνοδο του , τον 17ο αι. από τον Λουδοβίκο ΙΑ΄. (el)
- Den Titel Dauphin von Viennois trugen die Grafen von Albon seit dem 12. Jahrhundert. Später wurde daraus die französische Provinz Dauphiné. (de)
- The counts of Albon (comtes d'Albon) were members of the medieval nobility in what is now south-eastern France. Guigues IV, Count of Albon (d. 1142) was nicknamed le Dauphin or the Dolphin. His nickname morphed into a title among his successors. By 1293, the lands ruled by the Counts Albon, the old comitatus Albionis, were known as the Dauphiné of Viennois (Dalphinatus Viennensis). The titles and lands had been part of the Holy Roman Empire since 1032. They passed to Philip VI of France in 1349 on condition that the heir apparent to the French crown always be titled dauphin, and be personal holder of the lands and titles. By condition of the emperor, the Dauphiny could never be united to France. When the king of France had no son, he would personally rule the Dauphiny separately, as dauphin. Thus, the province technically remained in the Holy Roman Empire even after 1349, and it was administered separately from France well into the early modern period; it was incorporated into France only de facto with the rise of absolutism in the 17th century. (en)
- Les comtes d’Albon puis dauphins de Viennois, seigneurs du Dauphiné de Viennois, furent les premiers à porter le titre de dauphins de Viennois. Concernant ce surnom trois légendes s'affrontent, l'une nous dit qu'un dauphin (kêtos) aurait remonté le Rhône et aurait été vu a Vienne, la seconde que c'est le patois Do Vienné qui aurait fait en Allemand Do Fienné, la troisième que Vienne était une colonie de Grèce : Delphes, et de ce fait de nombreux comtes d'Albon ont porté comme second prénom Dauphin auquel il rajoutait de Viennois, équivalent assez peu courant au masculin du prénom féminin Delphine (ou Dauphine), et ce depuis Guigues IV Dauphin, comte d'Albon de 1133 à 1142. Ce prénom, Dauphin (Delphinus en latin) est vraisemblablement issu (recherches de Georges de Manteyer à la fin du XIXe siècle) d'un "surnom de baptême" donné à l'un des enfants de la dynastie d'Albon au début du XIe siècle. Une branche des comtes d'Auvergne avait pris le titre de dauphin d'Auvergne, en parallèle, titre qui subsista jusqu'à la Révolution française, alors que le titre de Dauphin de Viennois passa après Humbert II dans la Maison royale de France à Charles (futur Charles V roi de France), fils du duc de Normandie (Jean II, roi de France). (fr)
- I Delfini del Viennois furono i signori e principi di gran parte della regione del Delfinato, titolati col nome di "Delfino" ed il cui centro principale era la città di Vienne, da cui Viennois per indicare anche questo territorio. Questi domini derivavano dall'antica Contea d'Albon. Ghigo IV per primo si fece soprannominare "Delfino", nel 1110, per le sue insegne che riportavano due delfini, e così anche venne soprannominato suo figlio, Ghigo V, che fu il primo ad essere chiamato "Delfino del Viennois". Il prese da essi il nome di Delfinato a partire dal XII secolo. Nel 1349 l'ultimo Delfino indipendente, Umberto II, vendette al re di Francia territorio e titolo; secondo gli accordi di vendita, questi diventarono appannaggio esclusivo del figlio del re, principe ed erede, diretto successore al trono, che da allora perciò venne detto Delfino di Francia. (it)
- Графы д’Альбон (фр. comtes d'Albon) были незначительными французскими сеньорами в Юго-Восточной Франции, их владения располагались в современном регионе Рона-Альпы между рекой Рона и Альпами. Центром владений был замок Альбон в долине Роны между Вьенном и Валансом. Первым сеньором д’Альбон был Гиг I Старый, сын , сеньора де Вион. Он последовательно стал графом , Грезиводана и Бриансона. Его внук, Гиг III, после раздела графства Вьенн получил в 1129 году титул графа д’Альбон и часть графства. Его потомок Гиг IV, получил прозвище Дофин (фр. le Dauphin), поскольку имел на гербе дельфина, его потомки стали использовать новый титул, Дофин Вьеннский (фр. Dauphin de Viennois), названный по области вокруг города Вьенн, входившего в их владения. Позже эта область получила название Дофине (фр. le Dauphiné). Титул и все владения, многие из которых входили в состав Священной Римской империи, были проданы королю Франции Филиппу VI в 1349 году при условии, что наследник французской короны всегда должен носить титул дофин и владеть этими землями. (ru)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
