About: Paraclete     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:Speech107109196, within Data Space : dbpedia.demo.openlinksw.com associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.demo.openlinksw.com/c/P34eUHCgP

Paraclete (Ancient Greek: παράκλητος, Latin: paracletus) means 'advocate' or 'helper'. In Christianity, the term paraclete most commonly refers to the Holy Spirit.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • فارقليط (ar)
  • Paraklétos (cs)
  • Paraklet (de)
  • Parakleto (eo)
  • Parakletos (in)
  • Paraclet (fr)
  • Paraclito (it)
  • パラクレートス (ja)
  • 보혜사 (ko)
  • Parakleet (nl)
  • Paraclete (en)
  • Paraklet (pl)
  • Paráclito (pt)
  • Параклет (ru)
  • Paraklet (sv)
  • Параклет (uk)
rdfs:comment
  • Paraklétos (latinsky paracletus, česky též paraklét) je řecké označení pro přímluvce, poradce, utěšitele, obhájce nebo pro toho, kdo je poblíž a pomáhá. V křesťanském kontextu označuje Ducha svatého. (cs)
  • البراقليط (باليونانية: παράκλητος)‏ (باللاتينية: Paracletus)؛ هو مصطلح يوناني كويني يعني المُعزّي أو المُعين أو الشفيع أو المساعد، استخدم في رسالة يوحنا للإشارة إلى السيد المسيح، وللإشارة لعمل الروح القدس في إنجيل يوحنا.استعمل المصطلح في اليونانية القديمة كما في إحدى خطب ديموستيني في إشارة إلى محام أو من يستعان به في سياق قضائي. وتطور المصطلح بعد أن استعير في الترجمة السبعينية للتناخ ومن ثم في إنجيل يوحنا ليعني المدافع كمضاد للمُتهم (الشيطان). (ar)
  • Paraklet (griech. παράκλητος paráklētos, lat. paracletus) ist ein mehrfach im Johannes-Evangelium verwendeter Begriff, der in der christlichen Theologie gewöhnlich mit dem Heiligen Geist identifiziert wird. (de)
  • Paraclete (Ancient Greek: παράκλητος, Latin: paracletus) means 'advocate' or 'helper'. In Christianity, the term paraclete most commonly refers to the Holy Spirit. (en)
  • Parakletos (bahasa Yunani: παράκλητος, bahasa Latin: paracletus) berarti pembela atau penolong. Dalam agama Kristen, istilah "parakletos" lazimnya digunakan sebagai sebutan bagi Roh Kudus. (in)
  • Paraclito (παράκλητος, paràcletos in greco) è il termine con cui nel Vangelo secondo Giovanni si indica lo Spirito Santo. (it)
  • Parakleet (Latijn: paracletus, Oudgrieks παράκλητος paráklētos) is een begrip uit het Nieuwe Testament dat vertaald wordt als Trooster in de NBG 51-vertaling. In de Nieuwe Bijbelvertaling wordt daarvoor in de plaats pleitbezorger (met onderkast) gebruikt. In het Evangelie volgens Johannes duidt de term de Heilige Geest aan. In 1 Johannes (2:1) wordt met deze term Jezus Christus aangeduid. In uitgebreidere zin wordt met Parakleet in de antropologie en vergelijkende theologie ook een messiaanse figuur en verlosser van een onderdrukt volk aangeduid. (nl)
  • パラクレートス(ギリシア語: ‘ο Παρακλητος、同ラテン文字転記:Ho Parakletos)は、聖書の語句の一つ。現代ギリシア語ではパラクリトス。 ヨハネによる福音書(14:16、14:26、15:26、16:7)に登場し、日本語の新共同訳聖書では「弁護者」、文語訳聖書、口語訳聖書、新改訳聖書では「助け主」の訳語が用いられている。日本正教会では「慰むる者」といった訳語が当てられている(祈祷文:天の王)。 (ja)
  • Paraklet (gr. παρακλητος 'obok wezwany') – termin techniczny, stosowany w sądownictwie wobec osoby wspomagającej, wezwanej do pomocy prawnej oskarżonego w procesie, obrońca, adwokat. Parakletos występował i przemawiał w imieniu oskarżonego. (pl)
  • Paráclito ou Paracleto (em grego: παράκλητος - paráklētos; em latim: paracletus) significa "aquele que consola ou conforta; aquele que encoraja e reanima; aquele que revive; aquele que intercede em nosso favor como um defensor numa corte". No cristianismo, o termo é utilizado para se referir ao Espírito Santo e o termo tem sido objeto de longo debate entre os teólogos, com diversas teorias sobre o assunto. (pt)
  • Parakleto (greke παρακλητος/parakletos, "konsolanto") estas iu, kiun Jesuo Kristo promesis sendi al la mondo post sia ĉieliro, kiel li diris en la Biblio (Johano 14:16-17,26): Kaj mi petos la Patron, kaj Li donos al vi alian Parakleton, por ke li restadu kun vi por ĉiam; tiu estas la Spirito de la vero, kiun la mondo ne povas akcepti, ĉar ĝi lin ne vidas nek konas; vi lin konas, ĉar li restadas kun vi kaj estos en vi. ... Sed la Parakleto, la Sankta Spirito, kiun la Patro sendos en mia nomo, instruos vin pri ĉio, kaj vin rememorigos pri ĉio, kion mi diris al vi. (eo)
  • Paraclet, du grec ancien : Παράκλητος (paraklétos) via le latin paracletus, est un nom désignant l'Esprit saint. Il s'agit d'un concept spécifique à l'évangéliste Jean, qui signifie « défenseur », « intercesseur », « consolateur ». Le mot a été emprunté au latin, dans la traduction en latin de l'Évangile de Jean par Jérôme de Stridon (saint Jérôme, v. 347- v. 420). (fr)
  • 보혜사(保惠師, 그리스어: παράκλητος parakletos 파라클레토스[*], 라틴어: paracletus 파라클레투스[*], 영어: paraclete)는 대언자, 변호사, 중재자, 협조자, 대변자라는 뜻이며, 그리스어 파라클레토스의 한자 음역으로 번역되었다 〈요한복음〉 14장 16~17절에서 예수가 또 다른 보혜사를 언급하며 처음 등장했다. 성경 번역판마다 사용하고 있는 용어에 다소 차이가 있다. 예를 들어, 한글성경의 개역한글판과 표준새번역판에서는 보혜사로 번역하고 있으며, 공동번역판에서는 협조자로, 가톨릭성경판에서는 보호자로 번역하고 있다. 영문성경의 킹제임스판과 YLT에서는 Comforter ("위로자")로, NIV와 RSV에서는 Counselor ("상담자" 또는 "고문")로, NRSV에서는 Advocate ("변호사")로, NASB에서는 Helper ("돕는 자")로 번역하고 있다. 보통명사이기에 성경에서 약속하신 보혜사(대언자, 변호사, 중재자, 협조자, 대변자)의 사명을 하는 존재를 이와 같이 부를 수 있다. 역사적으로 주로 이단의 교주들이 본인을 보혜사라고 칭하곤 했다. (ko)
  • Паракле́т, или Паракли́т (др.-греч. παράκλητος — защитник, заступник; в новозаветном греческом в знач. «утешитель») — человек, которого призывают на помощь, для утешения. Терминологически слово стало употребляться в Новом Завете, по которому в дальнейшем получило распространение в христианском богословии и в (византийской и средневековой латинской) гимнографии. (ru)
  • Paraklet (grekiska παράκλητος paráklētos, latiniserat paracletus, översatt advocatus) är en teologisk term, som ursprungligen betyder sakförare, den som för någons talan. I 1883 års översättning av Nya Testamentet återges ordet, liksom i Karl XII:s bibel, med "hugsvalare" och (i Första Johannesbrevet 2:1) "försvarare". 1917 års översättning har på det senare stället "förespråkare" och annars "hjälpare". NT 81 använder "Hjälparen" på de flesta ställen. Ordet används i Första Johannesbrevet 2:1 om Jesus Kristus själv, på alla övriga ställen (Johannesevangeliet 14:16, 26; 15:26; 16:7) liksom också i det senare, kyrkliga språkbruket om den Helige Ande. (sv)
  • Параклет, або Паракліт ( дав.-гр. παράκλητος дав.-гр. παράκλητος - захисник, заступник; в новозавітній грецькій в значенні «утішитель») - людина, яку закликають на допомогу, для утішення. Термінологічно слово стало вживатися в Новому Завіті, після якого в подальшому набуло поширення в християнському богослів'ї і в (візантійській та середньовічній латинській) гімнографії. (uk)
dct:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Faceted Search & Find service v1.17_git147 as of Sep 06 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3331 as of Sep 2 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 67 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software