About: Patrologia     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:Wikicat19th-centuryBooks, within Data Space : dbpedia.demo.openlinksw.com associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.demo.openlinksw.com/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FPatrologia&invfp=IFP_OFF&sas=SAME_AS_OFF

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • Patrologia (ca)
  • Patrologie (cs)
  • Patrologie (de)
  • Πατρολογία (el)
  • Patrologio (eo)
  • Patrología (es)
  • Patrologi (in)
  • Patrologie (fr)
  • Patrologia (it)
  • Patrologia (en)
  • Patrologie (nl)
  • Patrologia (pl)
  • Patrologia (pt)
  • Патрология (ru)
  • Патрологія (uk)
rdfs:comment
  • La Patrologia és la part de la que estudia els antics escriptors cristians (Pares) i llurs obres (exceptuant els llibres canònics, concretament del període comprès entre els inicis del cristianisme i el segle vii a Occident (Isidor de Sevilla) i el segle viii a Orient (Joan Damascè). Estudia les vides i les obres dels autors ortodoxos i heterodoxos que van escriure sobre teologia en aquests segles. (ca)
  • Η Πατρολογία είναι κλάδος της Θεολογίας, ο οποίος ασχολείται με την μελέτη της χριστιανικής εκκλησιαστικής φιλολογίας των πατέρων της Εκκλησίας και των εκκλησιαστικών συγγραφέων γενικότερα, από την ίδρυση της Εκκλησίας μέχρι και την ολοκλήρωση της βυζαντινής περιόδου, καλύπτοντας όχι μόνο την χριστιανική , αλλά και την , των οκτώ πρώτων αιώνων. Πρόκειται για ερευνητικό τμήμα της εκκλησιαστικής γραμματολογίας που προέκυψε λόγω του ιδιάζοντος ενδιαφέροντος που έχουν για την Εκκλησία γενικότερα αυτοί οι πρώτοι αιώνες. (el)
  • La Patrología es la parte de la historia de la teología cristiana que estudia el periodo comprendido entre los inicios del cristianismo y el siglo VII en Occidente (Isidoro de Sevilla) y el siglo VIII en Oriente (Juan Damasceno). Estudia las vidas y las obras de los autores ortodoxos y heterodoxos que escribieron sobre teología en estos siglos. (es)
  • La patrologie est une branche de la patristique qui étudie les œuvres des Pères de l'Église sous un angle doctrinal et ecclésiastique. Le terme a été employé pour la première fois par le théologien luthérien , dans son ouvrage Patrologia sive De Primitivae Ecclesiae Christianae Doctorum vita ac lucubrationibus opusculum, publié à Iéna en 1653. * Portail du christianisme (fr)
  • La patrologia è una scienza teologica che studia la vita e le opere dei padri della Chiesa da un punto di vista storico, dottrinale ed ecclesiastico. Insieme alla patristica e alla letteratura cristiana antica, la patrologia è una branca delle : il termine è stato adoperato per la prima volta dal teologo luterano Johann Gerhard, autore dell'opera Patrologia sive De primitivae ecclesiae Christianae Doctorum vita ac lucubrationibus opusculum (Jena, 1653). (it)
  • Patrologia (gr. patér + lógos) – nauka Ojców Kościoła, działających w ośmiu pierwszych wiekach. Obejmuje dwa wielkie obszary zagadnień, którymi zajmowali się Ojcowie: o Bogu i o człowieku. Sam termin patrologia pojawił się w dziele luterańskiego teologa Johanna Gerharda, wydanym w Jenie w 1653 pod tytułem Patrologia sive de primitivae Ecclesiae Christianae Doctorum vita ac lucubrationibus. Ówczesna teologia protestancka dzieliła się na części: biblijną, patrystyczną, scholastyczną, symboliczną i spekulatywną. (pl)
  • Патрологі́я (від грец. πατήρ — батько і λόγοζ — вчення) — окрема наука або розділ християнського богослов'я, що вивчає твори отців Церкви класичного періоду, тобто 1-8 століття (утім, багато православних дослідників не обмежуються класичним періодом). Іноді ототожнюється з патристикою або історією християнської літератури. Також загальна назва видань, які містять тексти творів та біографії отців Церкви. (uk)
  • Patrologie (z řeckého πατήρ otec a λόγος slovo) je věda, která studuje život a dílo církevních Otců. Jakožto studium teologických textů můžeme ji považovat za součást teologie nebo jako vědu literární můžeme ji vřadit pod studium literatury. Od pojmu patrologie se odlišuje patristika. Studium patrologie je ve skutečnosti značně komplementární k patristice; mohli bychom říci, že samotná patristika využívá poznatků získaných z patrologie. (cs)
  • Die Patrologie (von griech. πατήρ patér Vater und λόγος lógos Wort) bezeichnet in der Theologie das Studium des Lebens, der Schriften und der Lehren der Kirchenväter. Als Studium theologischer Texte kann sie als Teilgebiet der historischen Theologie, als Literaturgeschichte des antiken Christentums auch als Teil der Literaturwissenschaft bzw. der klassischen Philologie und der Philosophiegeschichte betrachtet werden. Die Patrologie gebraucht dabei die Methoden der Geschichtswissenschaft und der Literaturwissenschaft. (de)
  • La patrologio estas teologia scienco kiu studas la vivon kaj la verkojn de la patroj de la Eklezio vidpunkte kaj de la historio, de la doktrino kaj de la prieklezia koncepto. Kune kun la patristiko kaj la kristana antikva literaturo, la patrologio estas branĉo de patristikaj sciencoj: la termino estis forĝita unuafojon de la luterana teologo . Spertuloj pri tiu branĉo de la kristana literaturo distingas: Oni kutimas distingi ankaŭ: * Patrologio apostola kaj * Patrologio subapostola (eo)
  • Patrologi berasal dari bahasa Latin, Patrologia yang memiliki arti studi mengenai Bapa-Bapa Gereja. Patrologi adalah ilmu yang mempelajari tulisan-tulisan Bapa Gereja yang biasanya diakhiri dengan tulisan-tulisan Yohanes dari Damaskus pada abad ke-8. Istilah ini muncul pada abad ke-17, oleh seorang teolog Luteran bernama saat ia mempublikasikan Patrologia sive de premitivae Ecclesiae christiane Doctorum vita et lucubrationibus di Jena tepatnya pada tahun 1653. Lalu tahun 1989, Kongregasi Urusan Pendidikan Katolik mengeluarkan pembedaan mengenai studi terhadap patrologi dan patristik. Patrologi merujuk kepada studi historis dan literer dari Bapa-Bapa Gereja, sedangkan patristik berorientasi kepada pemikiran-pemikiran teologis Bapa Gereja tersebut. Dengan demikian, patrologi saat ini menjad (in)
  • De patrologie (Grieks: leer van de vaders) is een hulpwetenschap van de katholieke theologie, die het leven en de geschriften van de kerkvaders bestudeert. De patrologie probeert de betekenis van de persoon voor de geloofsleer en de ontwikkeling van de geloofsleer te verduidelijken. De biografie van de kerkvaders, de kritische vaststelling van de authenticiteit en van de oorspronkelijke tekst van hun werken, de analyse en typering van de inhoud ervan, en ook de bestudering van de taal en de stijl van de auteurs zijn de belangrijkste onderdelen van de patrologie. (nl)
  • Patrologia é uma ciência teológica que estuda, conforme um conceito unitário, os escritores da antiguidade cristã acolhidos pela Igreja Católica entre os testemunhos de sua doutrina, aplicando a este estudo os princípios metódicos da crítica histórica. Porque estes escritores são comumente chamados de Padres (pais) da Igreja, esta é uma noção é de caráter etimológico que deriva da união das palavras gregas: patér (pai) e lógos (ciencia). (pt)
  • Патрология (от др.-греч. πατης и др.-греч. λόγος) — историко-филологическая наука, изучающая биографии и произведения Отцов Церкви, а также других христианских авторов I—VIII веков. Предмет исследований патрологии близок к тому, что изучает патристика, в большей степени относящейся к истории догматов. В современной России свои курсы патрологии опубликовали А. И. Сидоров (1996) и А. А. Столяров (2001). (ru)
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Wikipage redirect
sameAs
dbp:wikiPageUsesTemplate
has abstract
  • La Patrologia és la part de la que estudia els antics escriptors cristians (Pares) i llurs obres (exceptuant els llibres canònics, concretament del període comprès entre els inicis del cristianisme i el segle vii a Occident (Isidor de Sevilla) i el segle viii a Orient (Joan Damascè). Estudia les vides i les obres dels autors ortodoxos i heterodoxos que van escriure sobre teologia en aquests segles. (ca)
  • Patrologie (z řeckého πατήρ otec a λόγος slovo) je věda, která studuje život a dílo církevních Otců. Jakožto studium teologických textů můžeme ji považovat za součást teologie nebo jako vědu literární můžeme ji vřadit pod studium literatury. Od pojmu patrologie se odlišuje patristika. Patrologie se zajímá o život autorů starověkých církevních spisovatelů, avšak nenahrazuje ani se nesnaží být prostou hagiografií či biografií. Pochopení životních osudů jednotlivých autorů však má napomoci lepšímu porozumění samotnému dílu. Mohli bychom ji tedy popsat jako literární historii starověkého křesťanství. Studium patrologie je ve skutečnosti značně komplementární k patristice; mohli bychom říci, že samotná patristika využívá poznatků získaných z patrologie. Patrologie jako literární věda používá shodné postupy. Zajímá se o zpracování dochovaných rukopisů a historii dochovaného textu (textová kritika), zkoumá jejich autenticitu a připisuje autorství jednotlivým spisům. (cs)
  • Η Πατρολογία είναι κλάδος της Θεολογίας, ο οποίος ασχολείται με την μελέτη της χριστιανικής εκκλησιαστικής φιλολογίας των πατέρων της Εκκλησίας και των εκκλησιαστικών συγγραφέων γενικότερα, από την ίδρυση της Εκκλησίας μέχρι και την ολοκλήρωση της βυζαντινής περιόδου, καλύπτοντας όχι μόνο την χριστιανική , αλλά και την , των οκτώ πρώτων αιώνων. Πρόκειται για ερευνητικό τμήμα της εκκλησιαστικής γραμματολογίας που προέκυψε λόγω του ιδιάζοντος ενδιαφέροντος που έχουν για την Εκκλησία γενικότερα αυτοί οι πρώτοι αιώνες. (el)
  • Die Patrologie (von griech. πατήρ patér Vater und λόγος lógos Wort) bezeichnet in der Theologie das Studium des Lebens, der Schriften und der Lehren der Kirchenväter. Als Studium theologischer Texte kann sie als Teilgebiet der historischen Theologie, als Literaturgeschichte des antiken Christentums auch als Teil der Literaturwissenschaft bzw. der klassischen Philologie und der Philosophiegeschichte betrachtet werden. Im Unterschied zur Patristik, die sich mit allen für die Theologie relevanten Texten aus der Zeit der Kirchenväter befasst (also auch Konzilsakten, liturgische und poetische Texte, Märtyrerakten und Inschriften), beschränkt sich die Patrologie auf die für den Glauben wesentlichen Schriften der Kirchenväter und der sogenannten Häretiker. Die Patrologie gebraucht dabei die Methoden der Geschichtswissenschaft und der Literaturwissenschaft. (de)
  • La patrologio estas teologia scienco kiu studas la vivon kaj la verkojn de la patroj de la Eklezio vidpunkte kaj de la historio, de la doktrino kaj de la prieklezia koncepto. Kune kun la patristiko kaj la kristana antikva literaturo, la patrologio estas branĉo de patristikaj sciencoj: la termino estis forĝita unuafojon de la luterana teologo . Spertuloj pri tiu branĉo de la kristana literaturo distingas: * Patrologia Graeca Temas pri la verkoj de la greka ekleziaj patroj kiuj verkis en la greka lingvo. * Patrologio Latina. Temas pri la verkoj de la ekleziaj patroj kiuj verkis en la latina lingvo. * . Temas pri la verkoj verkitaj en la aramea, siria, kopta, araba, slava kaj kartvela lingvoj. Oni kutimas distingi ankaŭ: * Patrologio apostola kaj * Patrologio subapostola (eo)
  • La Patrología es la parte de la historia de la teología cristiana que estudia el periodo comprendido entre los inicios del cristianismo y el siglo VII en Occidente (Isidoro de Sevilla) y el siglo VIII en Oriente (Juan Damasceno). Estudia las vidas y las obras de los autores ortodoxos y heterodoxos que escribieron sobre teología en estos siglos. (es)
  • Patrologi berasal dari bahasa Latin, Patrologia yang memiliki arti studi mengenai Bapa-Bapa Gereja. Patrologi adalah ilmu yang mempelajari tulisan-tulisan Bapa Gereja yang biasanya diakhiri dengan tulisan-tulisan Yohanes dari Damaskus pada abad ke-8. Istilah ini muncul pada abad ke-17, oleh seorang teolog Luteran bernama saat ia mempublikasikan Patrologia sive de premitivae Ecclesiae christiane Doctorum vita et lucubrationibus di Jena tepatnya pada tahun 1653. Lalu tahun 1989, Kongregasi Urusan Pendidikan Katolik mengeluarkan pembedaan mengenai studi terhadap patrologi dan patristik. Patrologi merujuk kepada studi historis dan literer dari Bapa-Bapa Gereja, sedangkan patristik berorientasi kepada pemikiran-pemikiran teologis Bapa Gereja tersebut. Dengan demikian, patrologi saat ini menjadi bagian dari ilmu teologi yang mengkaji dan meneliti tulisan-tulisan Bapa Gereja. Bidang ini mencakup semua penulis Kristen kuno mulai dari Gregorius Agung (604) atau dari Seville (636) di Barat, dan Yohanes dari Damaskus (749) di Timur. (in)
  • La patrologie est une branche de la patristique qui étudie les œuvres des Pères de l'Église sous un angle doctrinal et ecclésiastique. Le terme a été employé pour la première fois par le théologien luthérien , dans son ouvrage Patrologia sive De Primitivae Ecclesiae Christianae Doctorum vita ac lucubrationibus opusculum, publié à Iéna en 1653. * Portail du christianisme (fr)
  • La patrologia è una scienza teologica che studia la vita e le opere dei padri della Chiesa da un punto di vista storico, dottrinale ed ecclesiastico. Insieme alla patristica e alla letteratura cristiana antica, la patrologia è una branca delle : il termine è stato adoperato per la prima volta dal teologo luterano Johann Gerhard, autore dell'opera Patrologia sive De primitivae ecclesiae Christianae Doctorum vita ac lucubrationibus opusculum (Jena, 1653). (it)
  • Patrologia é uma ciência teológica que estuda, conforme um conceito unitário, os escritores da antiguidade cristã acolhidos pela Igreja Católica entre os testemunhos de sua doutrina, aplicando a este estudo os princípios metódicos da crítica histórica. Porque estes escritores são comumente chamados de Padres (pais) da Igreja, esta é uma noção é de caráter etimológico que deriva da união das palavras gregas: patér (pai) e lógos (ciencia). Ainda que o conceito de "pais-testemunhas" seja mais familiar à tradição eclesiástica que à história literária, tal conceito corresponde objetiva e cronologicamente à história da antiguidade cristã. Este termo foi utilizado pela primeira vez pelo teólogo luterano Johann Gerhard em sua obra póstuma "Patrologia". A mesma denominação serviu para indicar até o século XIX, ao menos em parte, a História da produção literária esclesiástico-histórica até a Idade Média, e ainda até a Reforma Protestante. Mas quando a difusão do cristianismo no mundo greco-romano começou a considerar-se como uma época independe, pouco a pouco o âmbito da Patrologia foi se restringindo a este período. Seguindo o exemplo de São Jerônimo, esta ciência também acolher em sua investigação as obras de escritores não católicos, não somente porque há uma estreitíssima relação entre os escritos dos Padres e dos hereges no que diz respeito à História, tanto civil como literária, mas principalmente porque os mesmos Padres foram solicitados e até influenciados por seus adversários em sua formulação científica e solução de diversos problemas referentes à História da Teologia e dos Dogmas. Os monumentos escritos impessoais da antiguidade cristã: textos litúrgicos, atas martiriais, atas conciliares, vida dos santos, regras monásticas, símbolos da fé, papiros com caráter literário, etc. Pertencem indiretamente também à patrologia. A Instrução sobre o estudo dos Padres da Igreja na formação sacerdotal, publicada pela Congregação para a Educação Católica em 30/11/1989, distingue três noções muito relacionadas entre si: a patrística, que trata do pensamento teológico dos Padres; a patrologia, cujo objeto é sua vida e escritos; e a Literatura cristã antiga, disciplina não teológica, mas literária, que estuda os aspectos filológicos e estilísticos dos escritores cristãos antigos. Convencionalmente, o âmbito da patrologia se estende até Gregório Magno (†604) ou Isidoro de Sevilha (†636), para os autores latinos, e até João Damasceno (†749), para os gregos. (pt)
  • De patrologie (Grieks: leer van de vaders) is een hulpwetenschap van de katholieke theologie, die het leven en de geschriften van de kerkvaders bestudeert. De patrologie probeert de betekenis van de persoon voor de geloofsleer en de ontwikkeling van de geloofsleer te verduidelijken. De biografie van de kerkvaders, de kritische vaststelling van de authenticiteit en van de oorspronkelijke tekst van hun werken, de analyse en typering van de inhoud ervan, en ook de bestudering van de taal en de stijl van de auteurs zijn de belangrijkste onderdelen van de patrologie. In tegenstelling tot de patrologie bestudeert de patristiek alle vroeg-christelijke auteurs en niet alleen degenen die door de kerk als kerkvader erkend zijn. Het gaat daarbij om hun theologische teksten en de interpretatie daarvan binnen de theologie. Vaak vormt tekstkritiek een centraal bestanddeel van de patristiek. De patristiek bestudeert ook de vroegste christelijke auteurs en neemt haar uitgangspunt niet in het leergezag van de kerkvaders, zoals de patrologie dat wel doet. De term patrologie kwam vooral in zwang door de 19e-eeuwse herdruk van uitgaven van de werken der kerkvaders uit de 17e en 18e eeuw in de Patrologiae cursus completus van Jacques Paul Migne, in drie onderreeksen met elk tientallen delen, de Patrologia Latina, Patrologia Graeca en de Patrologia Syriaca. Deze uitgaven zijn inmiddels voor een aanzienlijk deel opgevolgd door moderne tekstkritische edities in bijvoorbeeld het Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum, het Corpus Christianorum en de Sources Chrétiennes. (nl)
  • Patrologia (gr. patér + lógos) – nauka Ojców Kościoła, działających w ośmiu pierwszych wiekach. Obejmuje dwa wielkie obszary zagadnień, którymi zajmowali się Ojcowie: o Bogu i o człowieku. Sam termin patrologia pojawił się w dziele luterańskiego teologa Johanna Gerharda, wydanym w Jenie w 1653 pod tytułem Patrologia sive de primitivae Ecclesiae Christianae Doctorum vita ac lucubrationibus. Ówczesna teologia protestancka dzieliła się na części: biblijną, patrystyczną, scholastyczną, symboliczną i spekulatywną. (pl)
  • Патрологі́я (від грец. πατήρ — батько і λόγοζ — вчення) — окрема наука або розділ християнського богослов'я, що вивчає твори отців Церкви класичного періоду, тобто 1-8 століття (утім, багато православних дослідників не обмежуються класичним періодом). Іноді ототожнюється з патристикою або історією християнської літератури. Також загальна назва видань, які містять тексти творів та біографії отців Церкви. (uk)
  • Патрология (от др.-греч. πατης и др.-греч. λόγος) — историко-филологическая наука, изучающая биографии и произведения Отцов Церкви, а также других христианских авторов I—VIII веков. Предмет исследований патрологии близок к тому, что изучает патристика, в большей степени относящейся к истории догматов. До второй половины XVIII века историки церковной литературы преимущественно создавали обзоры истории христианско-богословской литературы до времени автора, в которых, в силу того, что в обзор включались и писания Ветхого и Нового заветов, отцы Церкви занимали скромное место. Однако постепенно, кроме историко-догматических, внимание исследователей стали привлекать вопросы исторического характера — получение точных сведений о жизни и сочинениях церковных писателей, в особенности тех, на которых ссылалась Церковь в подтверждение своего догматического учения. В XVII веке появилось разделение изучения догматико-исторических сведений и биографическо-литературно-исторических, и патрология как историческая дисциплина чётко отличалась от патристики как дисциплины систематической. Термин «патрология» был впервые употреблён И. Герхардом, чей труд «Патрология, или произведение о жизни и трудах учителей древнехристианской Церкви» (лат. Patrologia sive de primitivae ecclesiae Christianae doctorum vita ac lucubrationius) вышел в 1653 году. С конца XVIII века сложившееся разделение наук о церковных писателях изменилось. В это время в протестантской богословской литературе патристика в указанном выше смысле прекращает своё существование и весь свой материал передаёт новой дисциплине, получившей название «истории догматов», которая должна была исследовать и описать исторический ход раскрытия учения веры от периода апостолов. Биографический и библиографический аппарат патрологии некоторое время ещё использовался, но в XIX веке также исчез из протестантской богословской литературы. Последовавшая дискуссия привела к выводу, что на её месте должна быть дисциплина «история древнехристианской литературы», задача которой состоит в изучении всей литературы христианской древности, оценив её с историко-литературной точки зрения, устранив из рассмотрения вопрос о её богословском и церковном значении. Патристика в прежнем смысле была признана вообще невозможной в силу того, что разногласия между отцами гораздо более многочисленные, чем случаи их согласия, в связи с чем научным образом получить гармоническое «богословие отцов» невозможно. Иначе дело обстояло в римско-католическом богословии, в котором во второй половине XVIII века сформировалась дисциплина, соединившая в себе составные части прежней патристики и патрологии, прибавив третий элемент — руководство к правильному пользованию святоотеческими творениями и наставление о цели их изучения. Новая наука также была названа патрологией, и в этом широком смысле наименование сохранялось в XIX веке. Начиная со второй половины XIX века некоторые римско-католические патрологи стали вводить двойное наименование курсов: «патрология и патристика» ( и др.). После этого со стороны католического богословия также появились возражения против патристики и склонность замены названия патрологии протестантским «история древнецерковной литературы» (нем. altkirchliche Literaturgeschichte). Существенное влияние на развитие патрологии XX века оказали курсы и А. Гарнака. Первым русским патрологическим курсом было появившееся в 1859 году сочинение архиепископа Филарета (Гумилевского) «Историческое учение об отцах Церкви». В нём автор, помимо традиционного для западных исследователей материала, включил в число рассматриваемых писателей и славянских просветителей Кирилла и Мефодия, русских святителей Илариона Киевского и Кирилла Туровского. Среди многочисленных изданных в Российской империи курсов и пособий наиболее полны лекции Н. И. Сагарды и С. Л. Епифановича. После Революции в эмиграции свои курсы по патрологии составили Л. П. Карсавин, Г. В. Флоровский, архимандрит Киприан (Керн), протоиерей И. Ф. Мейендорф. В современной России свои курсы патрологии опубликовали А. И. Сидоров (1996) и А. А. Столяров (2001). (ru)
gold:hypernym
prov:wasDerivedFrom
page length (characters) of wiki page
foaf:isPrimaryTopicOf
is Link from a Wikipage to another Wikipage of
is foaf:primaryTopic of
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 60 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software