A rainfall simulator is used in soil science and hydrology to study how soil reacts to rainfall. Natural rainfall is difficult to use in experimentation because its timing and intensity cannot be reliably reproduced. Using simulated rainfall significantly speeds the study of erosion, surface runoff and leaching. The simplest rainfall simulators qualitatively demonstrate what happens to soil during rainfall events. They are useful for explaining how fertilizer may run off (washed away) rather than supplying nutrients to crops.
| Attributes | Values |
|---|
| rdfs:label
| - Dešťový simulátor (cs)
- Rainfall simulator (en)
|
| rdfs:comment
| - A rainfall simulator is used in soil science and hydrology to study how soil reacts to rainfall. Natural rainfall is difficult to use in experimentation because its timing and intensity cannot be reliably reproduced. Using simulated rainfall significantly speeds the study of erosion, surface runoff and leaching. The simplest rainfall simulators qualitatively demonstrate what happens to soil during rainfall events. They are useful for explaining how fertilizer may run off (washed away) rather than supplying nutrients to crops. (en)
- Dešťový simulátor (rainfall simulator) slouží k výzkumu srážkoodtokových vztahů a eroze půdy. Tento výzkum se potýká s mnoha praktickými problémy: Jedná se o komplexní proces ovlivněný mnoha charakteristikami, ať už srážkovými nebo půdními, které je třeba v co největší míře sledovat. V podmínkách terénního výzkumu jsou mnohé veličiny obtížně měřitelné, nehledě na nemožnost ovlivnit přirozené srážkové události. Zejména deště s vyšší intenzitou, které hrají při rozvoji eroze půdy významnou úlohu, jsou v průběhu roku rozloženy nahodile a jejich podchycení si žádá velké úsilí. (cs)
|
| foaf:depiction
| |
| dcterms:subject
| |
| Wikipage page ID
| |
| Wikipage revision ID
| |
| Link from a Wikipage to another Wikipage
| |
| sameAs
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| thumbnail
| |
| has abstract
| - Dešťový simulátor (rainfall simulator) slouží k výzkumu srážkoodtokových vztahů a eroze půdy. Tento výzkum se potýká s mnoha praktickými problémy: Jedná se o komplexní proces ovlivněný mnoha charakteristikami, ať už srážkovými nebo půdními, které je třeba v co největší míře sledovat. V podmínkách terénního výzkumu jsou mnohé veličiny obtížně měřitelné, nehledě na nemožnost ovlivnit přirozené srážkové události. Zejména deště s vyšší intenzitou, které hrají při rozvoji eroze půdy významnou úlohu, jsou v průběhu roku rozloženy nahodile a jejich podchycení si žádá velké úsilí. Z těchto důvodů nabývá na důležitosti laboratorní výzkum na dešťovém simulátoru. V laboratorních podmínkách je mnohem jednodušší docílit požadovaných vstupních půdních charakteristik a je možné je měřit i kontinuálně v průběhu dešťové srážky, jejíž intenzita a doba trvání je předem naprogramována. Při laboratorním výzkumu není hlavním cílem dosáhnout přesně přírodních podmínek a shody mezi naměřenými hodnotami a skutečností, důležitá je jednotná metodika přípravy a průběhu experimentů, díky které je možné jednotlivé výsledky mezi sebou kvalitativně porovnávat. Pro výzkum srážkoodtokových vztahů a eroze půdy je využíván laboratorní tryskový dešťový simulátor konstrukce "Norton Ladder Rainfall Simulator", pojmenovaný podle autora Dr. Darella Nortona z USDA, Agricultural Research Service, National Soil Erosion Research Laboratory, West Lafayette, USA. K tvorbě dešťových kapek se používají trysky VeeJet 80100 (firmy Spraying System). Vodní paprsek z trysek je plochý, rovnoběžný s podélnou osou simulátoru. Trysky jsou umístěny ve dvou paralelních sekcích o délce 5 metrů. Na každé sekci jsou čtyři trysky ve vzdálenosti 1,37 m, vzdálenost obou sekcí je 0,8 m. Každá sekce s tryskami vykonává samostatně kývavý pohyb podél své vodorovné osy a tím dochází k rovnoměrnému zadešťování plochy pod nimi. Tlak na tryskách 0,41 MPa a výška trysek 2,4 m nad povrchem půdního vzorku zaručují podobné charakteristiky simulovaného deště jako má přirozený déšť – střední velikost kapky 2,3 mm a srovnatelná kinetická energie dopadajících kapek. Intenzita deště se řídí frekvencí kyvů sekčního potrubí s tryskami, nastavuje se pomocí počítače. Při experimentech byly používány intenzity 30,40,50,60 mm/h. Celá konstrukce dešťového simulátoru je umístěna na sklopném hydraulickém žlabu s volitelným sklonem od 0° od 8°. Vzorek zeminy je umístěn v erozním kontejneru o rozměrech 4 × 0,9 m. Na dně jsou otvory pro odtok infiltrované vody, dále síťový filtr pro zamezení vyplavování půdních částic, a 5 cm vrstva písku. Navrch se plní zkoumaná zemina ve vrstvě 15 cm. V čele kontejneru je přelivná hrana a žlábek pro odvádění povrchového odtoku.Půda do erozního kontejneru dešťového simulátoru je pro experimenty vždy získávána jako porušený vzorek z povrchové vrstvy půdního profilu. (cs)
- A rainfall simulator is used in soil science and hydrology to study how soil reacts to rainfall. Natural rainfall is difficult to use in experimentation because its timing and intensity cannot be reliably reproduced. Using simulated rainfall significantly speeds the study of erosion, surface runoff and leaching. The simplest rainfall simulators qualitatively demonstrate what happens to soil during rainfall events. They are useful for explaining how fertilizer may run off (washed away) rather than supplying nutrients to crops. (en)
|
| prov:wasDerivedFrom
| |
| page length (characters) of wiki page
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is Link from a Wikipage to another Wikipage
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
_(2).jpg)
.jpg)
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
