About: New institutionalism     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:WikicatEconomicTheories, within Data Space : dbpedia.demo.openlinksw.com associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.demo.openlinksw.com/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FNew_institutionalism

New institutionalism (also referred to as neo-institutionalist theory or institutionalism) is an approach to the study of institutions that focuses on the constraining and enabling effects of formal and informal rules on the behavior of individuals and groups. New institutionalism traditionally encompasses three strands: sociological institutionalism, rational choice institutionalism, and historical institutionalism. New institutionalism originated in work by sociologist John Meyer published in 1977.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • مؤسسية حديثة (ar)
  • Nový institucionalismus (cs)
  • Soziologischer Neoinstitutionalismus (de)
  • Neoinstitucionalismo (es)
  • Théorie néo-institutionnelle (fr)
  • Neoistituzionalismo (it)
  • 신제도주의 (ko)
  • New institutionalism (en)
  • Neoinstytucjonalizm (pl)
  • Institutional rational choice (sv)
  • Неоінституціоналізм (uk)
rdfs:comment
  • Nový institucionalismus popisuje sociální teorii, která se zaměřuje na vytváření sociologického pohledu na instituce, způsoby, kterými komunikují a dopady institucí na společnost. Je významný v tom, že umožňuje jiný pohled na instituce, než je tradiční pohled ekonomie. Např. poskytuje vysvětlení isomorfismu struktury firem (proč firmy, vycházející z různého prostředí mají tendenci nabývat podobných organizačních struktur), nebo ovlivnění chování jednotlivců institucemi. Sociologický nebo politický nový institucionalismus by neměl být zaměňován s . (cs)
  • Der Soziologische Neoinstitutionalismus ist ein theoretischer Ansatz der Soziologischen Organisationstheorie, dessen Grundlagen die amerikanischen Soziologen John W. Meyer und Brian Rowan ab den späten 1970er Jahren entwickelt haben. (de)
  • New institutionalism (also referred to as neo-institutionalist theory or institutionalism) is an approach to the study of institutions that focuses on the constraining and enabling effects of formal and informal rules on the behavior of individuals and groups. New institutionalism traditionally encompasses three strands: sociological institutionalism, rational choice institutionalism, and historical institutionalism. New institutionalism originated in work by sociologist John Meyer published in 1977. (en)
  • 신제도주의(new institutionalism)는 사회 현상을 제도와 행위의 상호작용으로 설명한다. 이는 제도가 행위를 규정하지만 행위가 제도를 변화시킬 수도 있다는 의미이다. 신제도주의는 형식적 제도(법, 규정, 지침이나 고시 문서)뿐만 아니라, 관행이나 문화도 제도에 포함된다고 보며, 제도를 변화시키는 행위와 제도 설계가 떨어져 있지 않다고 주장한다 즉 제도 행위자들이 기존 제도의 문제점을 인식하고 제도의 일부 구성 요소들을 변화시키거나 같은 제도라도 운영하는 행위자가 바뀌면 제도 변화가 나타날 수 있다고 본다. 신제도주의는 제도가 단일체가 아니라 복합체로 구성되어 있으며, 이 때문에 다양한 구성 요소들의 관계가 변화되면 제도 변화가 나타난다고 본다 즉 제도 내부에 이질적이고 갈등을 유발하는 요소들이 있어서 한시적으로 안정된 것처럼 보이지만, 이런 갈등이 제도 변화의 원동력이 될 수 있다는 것이다. (ko)
  • Institutional rational choice (IRC) är en familj av teorier som fokuserar på hur institutioner, med dess regler och normer, förändrar beteendet hos individer. Utgångspunkten är densamma som hos klassisk nationalekonomi, liksom inom traditionell rational choice, nämligen att människan är rationell och självintresserad (egoistisk). IRC-teorierna är en del av den större familjen av rational choice-teorier, men också en del av den som blivit modern på senare år. (sv)
  • Новий інституціоналізм чи неоінституціоналізм — методологічний підхід у вивченні політології, економіки, організаційної поведінки та соціології, який досліджує, як інституційні структури, правила, норми та культури стримують або спонукають вибір та дії людей, коли вони є частиною політичної інституції. Цей підхід помітно розвинувся серед американських науковців у 1980-х роках. Він поєднав інтереси науковців-традиціоналістів, які зосереджувались на вивченні формальних інституціональних правил та структур, з вченими-біхевіористами, які вивчали дії окремих політичних акторів. (uk)
  • المؤسسية الحديثة هي مدرسة فكرية تركز على تطوير نظرة اجتماعية عن المؤسسات، وطريقة تفاعلها، وتأثيرها على المجتمع. توفر هذه المدرسة طريقة أخرى لرؤية المؤسسات خارج النطاق الاقتصادي التقليدي، إذ تفسر السبب والكيفية التي تظهر بها المؤسسة في سياقٍ معين. ترى النظرة المؤسسية أن المؤسسات تطورت لتصبح متشابهة فيما بينها (التشابك التقابلي) بالرغم من أنها بدأت بطريقة مختلفة، وتدرس تأثيرها على ممثلي المجتمع (الناس، والمنظمات، والحكومة). تختلف المؤسسية الاجتماعية الحديثة عن علم الاقتصاد المؤسسي الحديث والمؤسسية الحديثة في علم السياسة برغم ارتباطها بها. (ar)
  • El neoinstitucionalismo (New institutionalism) es una teoría enfocada en el estudio económico y sociológico de las instituciones, entendidas como los espacios donde los diferentes actores sociales desenvuelven sus prácticas (mercado, club social, partidos políticos, iglesias, sociedades de fomento, escuela, policía, universidad, redes sociales, ejércitos, cárcel, reformatorio, Estado, etc.). Sus principales autores son entre otros Douglass North, James G. March, Masahiko Aoki, , y . (es)
  • La théorie néo-institutionnelle s’efforce d’expliquer le phénomène de l’homogénéité dans les organisations et aussi l’influence de l’environnement institutionnel sur les organisations. Le préfixe « néo » indique qu’il s’agit du renouvellement de la théorie institutionnelle dans les années 1940 en sciences sociales. Le néo-institutionnalisme comprend traditionnellement trois courants : l'institutionnalisme sociologique, l'institutionnalisme du choix rationnel et l'institutionnalisme historique. (fr)
  • Il Neoistituzionalismo è una prospettiva teorica secondo la quale le istituzioni in senso ampio vengono analizzate come strutture cognitive, normative e di regolazione che fanno sì che il comportamento individuale risulti più come il riflesso di pressioni esterne che lo definiscono e lo condizionano che come il riflesso di scelte intenzionali. Alla sua base, infatti, ci sono i seguenti fattori: - la riaffermazione del ruolo centrale delle istituzioni, intese come un insieme di regole del gioco, routine, abitudini, procedure, stili decisionali o persino norme sociali; (it)
  • Neoinstytucjonalizm (współczesny instytucjonalizm) – korzeni tego kierunku upatruje się w tzw. szkole historycznej, której rozwój nastąpił w Niemczech. Rozwój teorii neoinstytucjonalnej rozpoczął się na przełomie lat 70. i 80. XX wieku. Najstarszą koncepcją zaliczaną do jej dorobku jest zaproponowana przez Davida Silvermana teoria działania (ang. action theory of organization). Silverman twierdził, że otoczenie organizacji powinno być postrzegane jako źródło znaczeń działań, podejmowanych przez członków organizacji. Koncentrował się na procesie interpretacji działań, dokonywanym zarówno przez aktorów, którzy je podejmują, jak i obserwatorów, oraz na różnicach pomiędzy konstruowanymi przez nich znaczeniami.Podejście instytucjonalne bywa rozumiane na wiele sposobów, w zależności od tego, w r (pl)
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Link from a Wikipage to an external page
sameAs
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 67 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software