This HTML5 document contains 384 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n14http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kuhttp://ku.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
n27https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
n18http://dbpedia.org/resource/File:
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n23http://viaf.org/viaf/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
n65http://lv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n66http://tg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n74http://ast.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n57http://ta.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
n43https://www.perseus.tufts.edu/hopper/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
n37http://www.theoi.com/Text/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n60http://ml.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
n70http://d-nb.info/gnd/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-lbhttp://lb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n49http://bn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n16http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-fyhttp://fy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n33http://bs.dbpedia.org/resource/
n26http://globalwordnet.org/ili/
n50http://danilocaruso.blogspot.it/2013/10/
n6http://hy.dbpedia.org/resource/
skoshttp://www.w3.org/2004/02/skos/core#
n34http://hi.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Minos
rdf:type
yago:Person100007846 yago:WikicatKingsOfCrete dbo:RecordLabel owl:Thing yago:WikicatKingsInGreekMythology yago:Hero110325013 yago:Judge110225219 yago:Representative110522035 yago:Leader109623038 yago:CausalAgent100007347 yago:Worker109632518 yago:Whole100003553 yago:Ruler110541229 yago:Communicator109610660 yago:WikicatDemigodsOfClassicalMythology yago:Organism100004475 yago:WikicatGreekJudgesOfTheDead yago:LivingThing100004258 yago:WikicatPederasticHeroesAndDeities yago:PhysicalEntity100001930 yago:Sovereign110628644 yago:Object100002684 dbo:Person yago:SkilledWorker110605985 yago:Demigod110001764 yago:YagoLegalActor yago:YagoLegalActorGeo yago:King110231515 yago:Negotiator110351874 yago:Adjudicator109769636 yago:Official110372373 yago:HeadOfState110164747
rdfs:label
Minos Minos 米诺斯 Minosse Minos Minos (syn Zeusa) Minos Мінос Minoo مينوس Minos Míonós Minos Минос Μίνωας Minos 미노스 Minos ミーノース Minos Mínós Minos
rdfs:comment
Minos (altgriechisch Μίνως Mínōs) ist in der griechischen Mythologie Sohn des Zeus und der Europa – und der Bruder von Rhadamanthys und Sarpedon. Er war ein König von Kreta, der Gemahl der Pasiphaë. Nach Diodor (4,60,3) gab es zwei Könige namens Minos, Großvater und Enkel. Während der Großvater der Bruder von Rhadamanthys und Sarpedon war, habe der Enkel Pasiphaë zur Gemahlin genommen. Entsprechend der Parischen Chronik lebte der erste kretische König Minos in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts v. Chr., ein zweiter König Minos geriet in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts v. Chr. mit Athen in Konflikt. Nach Homer war er der Großvater des am Trojanischen Krieg beteiligten Idomeneus, dem Sohn des Deukalion. En la mitologia grega, Minos (en grec Μίνως, en llatí Mīnōs) era un rei llegendari de Creta, fill de Zeus i Europa. La civilització minoica rep el nom d'aquest rei. La seva muller fou Pasífae, i tingueren molts fills, com ara Ariadna, Androgeu, Fedra, Catreu, Glauc de Creta, Deucalió… Minos, amb els seus germans Radamantis i Sarpèdon, fou criat pel rei Asterió de Creta. Quan va morir, donà el tron a Minos, el qual desterrà els seus germans. Minos (gr. Μίνως Mínōs, łac. Minos) – w mitologii greckiej król i prawodawca Krety, sędzia zmarłych w Hadesie, heros. Uchodził za syna Zeusa i Europy oraz za męża Pazyfae. Był bratem Radamantysa i Sarpedona, a także ojcem Ariadny, Androgeosa, Glaukosa, , Fedry, Akalle i Katreusa. Jego matka pochodziła z Fenicji, zakochał się w niej bóg Zeus i miał z nią trzech synów: Minosa, Radamantysa i Sarpedona. Wszystkich trzech chłopców adoptował mąż Europy, Asterion (Asterios), król Krety. Po śmierci Minos został sędzią w Hadesie. Minos (em grego: Μίνως, transl.: Mínōs), na mitologia grega, foi um rei semi-deus da ilha de Creta, filho de Zeus e da princesa fenícia Europa. Teria nascido em cerca de 1 445 a.C. e reinado de 1 406 a.C. a 1 204 a.C. (segundo a Crônica de Jerônimo de Estridão). Há diversas variantes de seu mito, tendo em algumas dela a existência de dois Minos. Além disso muitos estudiosos questionam a interessante semelhança entre o nome Minos e o nome de outros reis semi-lendários da Antiguidade como Menés do Egito, Mannus da Germânia, Manu da Índia. Greziar mitologian, Minos (antzinako grezieraz: Μινως) Kretako errege erdi kondairazkoa da, Zeusen eta Europaren semea. Zibilizazio Minoikoak beragandik hartzen du izena. Ez dago garbi Minos izena den edo "errege" esan nahi duen hitz kretar bat den. Minosek Kretan eta Egeo itsasoko uharteetan agindu zuen hiru belaunaldiz Troiako gerraren aurretik. Knososen bizi izan zen bederatzi urtez. Epe hau amaitzean, leize sakratu batera erretiratu zen, non Zeus beraren aginduak jasotzen zituen Kretaren gobernuari buruzkoak. Kretako konstituzioaren sortzailea eta itsas gorengotasuna eman ziona izan zen. مينوس ملك كريت الأسطوري تحدث عنه هوميروس ، ويقال إنه كان ابن زيوس ويوروبا وزوج باسيفاي ووالد وفايدرا وأريادني وغلاوكوس. Minos var i grekisk mytologi kung på Kreta, son till Zeus och Europa, bror till Rhadamantys och Sarpedon och make till Pasifaë. Minos betyder "den lycklige" och det är inte klarlagt om Minos var ett namn eller en titel. Efter sin död ansågs han ha blivit domare över de döda i Hades. Genom sitt äktenskap med Pasifaë blev han far till Ariadne med flera. Nu var Minos dessutom i konflikt med den gryende maktfaktorn Aten och belade staden med tributet att regelbundet sända unga atenare som offer till Minotauros. Detta fortgick till dess hjälten Theseus satte stopp för det. 그리스 신화에서 미노스(고대 그리스어: Μίνως)는 크레타섬의 전설적인 왕이었다. 그는 제우스와 에우로페의 아들로, 그의 형제 라다만튀스와 사르페돈들과 크레테의 아스테리온 왕에 의해 길러졌다. 그리스 최초로 함대를 만들어 에게 해 대부분을 통제하고, 퀴클라데스 군도를 정복하여 대부분의 섬에 식민지를 세웠다. 미노스가 이름인지 왕이라는 크레타어인지는 분명하지 않다. 학자들은 미노스와 고대 이집트의 왕 메네스, 독일의 , 인도의 마누 등과 흡사하다고 주장한다. 사후에 그는 인 하데스의 판관이 되었다. 미노스 문명은 그의 이름을 따서 이름이 지어졌는데 그의 아내 파시파에와의 사이에서 아리아드네, 안드로게오스, 데우칼리온, , 글라우코스, , 등을 낳았다. En la mitología griega, Minos (en griego antiguo Μίνως Mínôs) era el nombre de un rey semilegendario de Creta. La civilización minoica recibe de Minos su nombre. No está claro si «Minos» es un nombre o si era la palabra cretense que significaba «rey». Se ha advertido la interesante similitud entre Minos y los nombres de otros antiguos reyes fundadores, tales como Menes de Egipto, Mannus de Alemania, Manu de la India, Moisés del judaísmo, etc. Мінос Великий (грец. Μίνωας) — володар Криту, син . Міноса Великого часто плутають з його дідом Міносом Старим або ж вважають однією особою з ним. За іменем Міноса давню критську культуру археолог Артур Еванс назвав мінойською. I miotaseolaíocht na Gréige, ba rí na Créite agus mac le Séas agus Europa é Míonós (Gréigis: Μίνως, fuaimniú sa tSean-Ghréigis: [mǐːnɔːs], sa Nua-Ghréigis: [ˈminos]) Gach naoi mbliana, thug sé ar an Rí Aeigéas seachtar buachaillí óga agus seachtar cailíní óga a roghnú le cur chuig an gcathair ghríobháin a chruthaigh , áit ar ith an Míonótár iad. Tar éis a bháis, bhí Míonós ina bhreitheamh ar na mairbh sa domhan thíos. D'ainmnigh an seandálaí Sir Arthur Evans sibhialtacht na Mionóch sa Chréit ina dhiaidh. Minoo, laŭ la helena mitologio, estis reĝo de Kreto, filo de Zeŭso kaj Eŭropa, edzo de Pazifaa. Li akiris la potencon super Kreto per helpo de Pozidono, en Knoso aŭ Gortun (laŭ aliaj mitoj, li ricevis de Zeŭso sceptron). Li disvastigis sian potencon al insuloj de la Egea Maro, sendis setliĝontojn, purigis la maron el la piratoj. Lia edzino estis Pazifaa, filino de la dio Helioso. Ili havis infanojn: Androgeo, Ariadna kaj Fedra. Ŝi naskis ankaŭ Minotaŭron. Minosse (in greco antico: Μίνως, Mínōs) è un personaggio della mitologia greca. Dalam mitologi Yunani, Minos (bahasa Yunani: Μίνως) adalah raja Kreta dan merupakan putra Zeus dan Europa. Setelah kematiannya, Minos menjadi hakim di dunia bawah. Peradaban Minoan di Yunani dinamai berdasarkan namanya. Dari istrinya, Pasifae, Minos menjadi ayah dari Ariadne, , Deukalion, , Glaukos, , , dan banyak lagi lainnya. Minos, bersama saudaranya, Rhadamanthis dan , dibesarkan oleh raja (atau Asterios) dari Kreta. ketika Asterion meninggal, tahtanya diklaim oleh Minos yang kemudian membuang Sarpedon dan Rhadamanthis. Ми́нос (др.-греч. Μίνως [mǐːnɔːs]) — легендарный царь «столицы» Древнего Крита — Кносса. Сын Зевса и Европы, муж дочери Гелиоса Пасифаи, отец Ариадны, Федры и других детей. Жившему до Троянской войны, ему приписывают введение законодательства на Крите и утверждение морского могущества острова (талассократии). По ряду античных свидетельств, это имя носили два царя, Минос I и его внук Минос II, однако это не было отражено в мифологии. По его имени была названа Минойская цивилизация (культура) и Минос на спутнике Юпитера Европе. Имя его стало синонимом справедливого правителя. In de Griekse mythologie was Minos (Oudgrieks: Μίνως) de koning van Kreta. De Minoïsche beschaving is naar hem genoemd. Het is onbekend of deze koning echt heeft bestaan, of dat zijn verhalen zijn gebaseerd op meerdere koningen. Zo zou het ook mogelijk zijn dat het woord Minos oud-Kretensisch is voor koning. Na zijn dood werd Minos benoemd als een van de Drie Rechters van de onderwereld bij Hades, die de binnenkomende zielen beoordeelde en ze hun juiste plek in de onderwereld wees. In deze rol treedt hij ook op in Dantes Goddelijke komedie. Ο Μίνωας στην ελληνική μυθολογία ήταν βασιλιάς της Κρήτης. Το βασίλειο του Μίνωα περιελάμβανε ολόκληρη την Κρήτη, που είχε εκατό πόλεις, και τις Κυκλάδες, που λέγονταν Μινωίδες. Πρωτεύουσα του μινωικού βασιλείου ήταν η Κνωσός, που βρίσκεται 6 χλμ έξω από το Ηράκλειο Κρήτης. Εκεί ήταν τα περίφημα ανάκτορα του Μίνωα, που μέρος τους σώζεται ακόμα σήμερα. Τα ανάκτορα αυτά αποτελούσαν μια ολόκληρη σχεδόν πόλη, με ξενώνες, εξωτερικά λουτρά, ιερά, εργαστήρια βιοτεχνών για τη διακόσμηση και την περιποίηση των ανακτόρων, αποθήκες τροφίμων, αίθουσες των βασιλέων, αίθουσα του θρόνου, υπασπιστήρια, αίθουσες για δεξιώσεις και τελετές με αναρίθμητες σκάλες και βεράντες. 在希腊神话中,米诺斯(Minos)是克里特之王,宙斯和欧罗巴的儿子,拉达曼迪斯和萨尔珀冬的同胞兄弟。古希腊的米诺斯文明就是以他的名字命名。他是冥界三判官之一(另两人是拉达曼迪斯和艾亚哥斯)。但是,关于艾亚哥斯、米诺斯是冥界判官的说法出现得相当晚,荷马史诗中只提到过一个判官拉达曼迪斯。 Mínós (řecky Μίνως), (latinsky Minos) je v řecké mytologii krétský král, syn Dia a jeho milenky Európy. Mínos podle Dantova Inferna Když Zeus spatřil Európu, dceru sídónského krále Agénora, zamiloval se do ní a v podobě zlatého býka ji sváděl, unesl ji na Krétu a zplodil s ní tři syny: Mínós se stal králem krétským, Sarpédón králem v Lykii a Rhadamanthys členem podsvětního soudního tribunálu v Hádově říši. ミーノース(古希: Μίνως, Mīnōs)は、ギリシア神話に登場するクレータ島の王である。冥界の審判官の一人。長母音を省略してミノスとも表記される。 ミーノースはクノッソスの都を創設し、宮殿を築いてエーゲ海を支配したとされる。ミノア文明という名称はミーノースに由来している。ヘーロドトスやトゥーキューディデースはミーノースを実在の人物と考え、プルータルコスはミーノースの子ミーノータウロスを怪物ではなく将軍の一人だとする解釈を示している。 近年、クレータ島のクノッソス宮殿遺跡から世界最古の玉座とともに古文書が見つかり、その碑文の中にミヌテ、ミヌロジャという名前があったことから、ミーノース王の実在を示すものではないかと言われている。 Dans la mythologie grecque, Minos (en grec ancien Μίνως / Mínôs), fils de Zeus et d'Europe (la fille d’Agénor), est un roi légendaire de Crète. Son nom a été donné à la civilisation minoenne, qui fleurit en Crète au cours du IIe millénaire av. J.-C. In Greek mythology, Minos (/ˈmaɪnɒs, -nəs/; Greek: Μίνως, Ancient: [mǐːnɔːs] Modern: [ˈminos]) was a King of Crete, son of Zeus and Europa. Every nine years, he made King Aegeus pick seven young boys and seven young girls to be sent to Daedalus's creation, the labyrinth, to be eaten by the Minotaur. After his death, Minos became a judge of the dead in the underworld. The Minoan civilization of Crete was named after him by the archaeologist Sir Arthur Evans.
skos:exactMatch
n26:i86923
foaf:depiction
n16:Gaziantep_Zeugma_Museum_Daedalus_mosaic_1871.jpg n16:Minos_scylla.jpg n16:Illustrations_to_Dante's_Divine_Comedy_object_9_Butlin_812-9Minos.jpg n16:Amphora_with_Theseus_slaying_the_Minotaur.jpg n16:Michelangelo,_giudizio_universale,_dettagli_50.jpg n16:Michelangelo,_Giudizio_Universale_29.jpg n16:Inferno_Canto_5_line_4_Minos.jpg n16:Palazzo_Minosse7.jpg
dcterms:subject
dbc:Greek_judges_of_the_dead dbc:Princes_in_Greek_mythology dbc:Kings_in_Greek_mythology dbc:Knossos dbc:Children_of_Zeus dbc:Deeds_of_Poseidon dbc:Kings_of_Crete dbc:Agenorides dbc:Cretan_characters_in_Greek_mythology dbc:Mizraim dbc:Chthonic_beings dbc:Characters_in_Book_VI_of_the_Aeneid dbc:Demigods_in_classical_mythology dbc:Underworld_gods
dbo:wikiPageID
20665
dbo:wikiPageRevisionID
1121713782
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Plutarch dbr:Dramatis_personae dbr:Scylla_(princess) dbr:Telephassa dbr:Knossos dbr:Nephalion dbr:Icarus_(mythology) dbr:Catreus dbr:Snake n18:Illustrations_to_Dante's_Divine_Comedy_object_9_Butlin_812-9Minos.jpg dbr:Minos_(dialogue) dbr:Sistine_Chapel dbr:Dictionary_of_Greek_and_Roman_Biography_and_Mythology dbr:Sraosha dbr:Elysium dbr:Nymph dbr:Maeonia dbr:Agrigentum dbr:Eponym dbr:Ahura_Mazda dbr:Mizraim dbr:Cocalus dbr:Dante_Alighieri dbr:Aegean_Sea dbr:Minor_planet dbr:Pasiphaë dbr:Fresco dbr:Thucydides dbr:Avestan n18:Minos_scylla.jpg dbr:Telchines dbr:Minoan_civilization dbr:Linear_A dbr:Heracles dbr:Virgil dbr:Rhadamanthus dbc:Greek_judges_of_the_dead dbr:Mithra dbr:Herodotus dbr:Asura_(Hinduism) dbr:Camicus dbr:6239_Minos dbr:Menes dbc:Princes_in_Greek_mythology dbr:Tyrant dbr:Glaucus_(son_of_Minos) dbr:Asterion_(king_of_Crete) dbr:Eos dbr:Lyctius dbr:Sarcophagus dbr:Greek_mythology dbr:Chinvat_Bridge dbr:Sacrificial_victims_of_Minotaur dbr:Dexithea_(mythology) dbr:Euryphaessa dbr:Poseidon dbr:Greek_language dbc:Kings_in_Greek_mythology dbr:Pharaoh dbr:Michelangelo dbr:Early_Dynastic_Period_(Egypt) dbr:Book_of_Genesis dbr:Pholegandros dbr:Asterion n18:Inferno_Canto_5_line_4_Minos.jpg dbr:Minotaur dbr:Diodorus_Siculus dbr:Daedalus dbr:Ascetic dbr:Lycastus dbr:William_Smith_(lexicographer) dbr:Dionysus dbr:Phaeton_(disambiguation) dbr:Nisos dbr:Corybas_(mythology) dbr:Diadem_(personal_wear) dbr:Idomeneus dbr:Baal dbr:Herb dbr:Phoenicia dbr:Rashnu dbr:Zeus n18:Palazzo_Minosse7.jpg dbr:Euxanthius dbr:Tartarus dbr:Mycenae dbr:Homer dbr:Mannus dbc:Knossos dbc:Children_of_Zeus dbr:Helios dbr:Glaucus_of_Crete dbr:Athens dbr:Europa_(mythology) dbr:Sir_Arthur_Evans dbc:Deeds_of_Poseidon dbr:Labyrinth dbr:Curetes_(tribe) dbr:Aegeus dbc:Kings_of_Crete n18:Gaziantep_Zeugma_Museum_Daedalus_mosaic_1871.jpg dbr:Odyssey dbr:Ancient_Egypt dbr:Manes_of_Lydia dbr:Basileus dbr:Sanskrit dbr:Gaius_Julius_Hyginus dbr:Panathenaic_Games n18:Michelangelo,_Giudizio_Universale_29.jpg n18:Michelangelo,_giudizio_universale,_dettagli_50.jpg dbr:Ariadne dbr:David_Adams_Leeming dbr:Aeneid dbr:Phaedra_(mythology) dbr:Shade_(mythology) dbr:Xenodice_(mythology) dbr:Crete dbr:Proto-Indo-European_language n18:Amphora_with_Theseus_slaying_the_Minotaur.jpg dbr:The_Last_Judgment_(Michelangelo) dbr:Proto-Indo-European_mythology dbc:Agenorides dbr:Phaestus dbr:Orion_(mythology) dbr:Aeacus dbc:Cretan_characters_in_Greek_mythology dbr:Euhemerist dbr:India dbc:Mizraim dbr:Greek_Underworld dbc:Chthonic_beings dbr:Iliad dbr:Crete_(mythology) dbr:Itone dbr:Ida_(mother_of_Minos) dbc:Characters_in_Book_VI_of_the_Aeneid dbr:Androgeus_(son_of_Minos) dbc:Demigods_in_classical_mythology dbr:Acacallis_(mythology) dbr:Trojan_War dbr:Indo-European_languages dbr:Sraddhadeva_Manu dbr:Divine_Comedy dbr:Lycurgus_of_Sparta dbr:Inferno_(Dante) dbr:Theseus dbr:Divination dbr:Polyidus dbr:Bibliotheca_(Pseudo-Apollodorus) dbc:Underworld_gods dbr:Sicily dbr:Plato dbr:Bramble dbr:Aegeas dbr:Sarpedon_(brother_of_Minos) dbr:Deucalion_(son_of_Minos)
dbo:wikiPageExternalLink
n37:HyginusFabulae1.html n43:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0104%3Aentry%3Dminos-bio-2 n43:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0104%3Aalphabetic+letter%3DM%3Aentry+group%3D26%3Aentry%3Dminos-bio-1 n50:the-death-of-minos-in-sicily_9114.html
owl:sameAs
dbpedia-fy:Minos n6:Մինոս dbpedia-oc:Minos dbpedia-fi:Minos dbpedia-cs:Mínós n14:Minas_(graikų_mitologija) dbpedia-br:Minos dbpedia-sr:Миној dbpedia-ja:ミーノース dbpedia-vi:Minos yago-res:Minos n23:219246758 dbpedia-sh:Minos n27:2BjMr dbpedia-el:Μίνωας dbpedia-ga:Míonós dbpedia-be:Мінас dbpedia-is:Mínos n33:Minos n34:मिनोस dbpedia-eu:Minos n23:44151776797818012116 dbpedia-de:Minos dbpedia-sl:Minos dbpedia-az:Minos freebase:m.0563f dbpedia-la:Minos n23:311323113 dbpedia-eo:Minoo dbpedia-hu:Minósz dbpedia-pl:Minos_(syn_Zeusa) dbpedia-mk:Минос dbpedia-sv:Minos n49:মিনস dbpedia-es:Minos dbpedia-da:Minos dbpedia-th:ไมนอส dbpedia-ca:Minos dbpedia-lb:Minos n57:மினோஸ் dbpedia-bg:Минос dbpedia-it:Minosse n60:മിനോസ് dbpedia-id:Minos dbpedia-fr:Minos n65:Mīnojs n66:Минос wikidata:Q23168 dbpedia-simple:Minos dbpedia-ru:Минос n70:119146487 dbpedia-gl:Minos dbpedia-et:Minos dbpedia-hr:Minos n74:Minos dbpedia-no:Minos dbpedia-ka:მინოსი dbpedia-zh:米诺斯 dbpedia-cy:Minos dbpedia-nl:Minos dbpedia-ro:Minos dbpedia-fa:مینوس dbpedia-tr:Minos dbpedia-sq:Minosi dbpedia-he:מינוס_(מיתולוגיה) dbpedia-ko:미노스 dbpedia-ku:Mînos n23:13157882967160442381 dbpedia-uk:Мінос dbpedia-pt:Minos dbpedia-sk:Minós dbpedia-ar:مينوس n23:1239159234610403372214
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Greek_myth_(Hades) dbt:Efn dbt:Lang-grc-gre dbt:Main dbt:Authority_control dbt:Cn dbt:Greek_religion dbt:Greek_mythology_(deities) dbt:British-Museum-db dbt:IPAc-en dbt:IPA-el dbt:Commons_category-inline dbt:Short_description dbt:EB1911_Poster dbt:Notelist dbt:Undue_inline dbt:Divine_Comedy_navbox dbt:Other_uses dbt:Reflist dbt:Use_dmy_dates dbt:IPA-grc
dbo:thumbnail
n16:Inferno_Canto_5_line_4_Minos.jpg?width=300
dbp:date
August 2022
dbp:reason
A full paragraph on a decipherment that isn't taken very seriously?
dbo:abstract
Minoo, laŭ la helena mitologio, estis reĝo de Kreto, filo de Zeŭso kaj Eŭropa, edzo de Pazifaa. Li akiris la potencon super Kreto per helpo de Pozidono, en Knoso aŭ Gortun (laŭ aliaj mitoj, li ricevis de Zeŭso sceptron). Li disvastigis sian potencon al insuloj de la Egea Maro, sendis setliĝontojn, purigis la maron el la piratoj. Lia edzino estis Pazifaa, filino de la dio Helioso. Ili havis infanojn: Androgeo, Ariadna kaj Fedra. Ŝi naskis ankaŭ Minotaŭron. Minoo sukcese militis kontraŭ Ateno kaj Megaro por venĝi murdon de sia filo Androgeo. En la mitoj kaj literaturo, Minoo postulis tirane fraŭlojn kaj fraŭlinojn kiel imposton, por nutri Minotaŭron. Minoon murdis en Sicilio filinojn de Kokalos, sicilia reĝo. Ili verŝis sur lin varmegan akvon dum banado. Postmorte li iĝis juĝanto en la Inferoj. Kvankam la atena tradicio figuras lin malamike, aliaj rakontoj atestas pri tio, ke li estis grandpotenca, justa reganto. Laŭ multaj sciencistoj, Minoo estis titolo de sakrala reganto de la bronzepoka aŭ minoa Knoso. Laŭ Palaifato , la Minotaŭro estis duonfilo de Minoo kiu sia edzino Pazifao havis el unu homo ĉirkaŭ la reĝo nomiĝis Taŭro kiam Minoo suferis testikojn. (Helene Πρόκρις)kuraciĝis lin kontraŭ la hundeto kaj la ĵetlanco kiu ŝi donis al Kefalo (Κέφαλος). Minoo decidis ne mortigi li ĉar, malgraŭ ĉio, li estis la frato de siaj filoj, sed li sendis en montoj kiepaŝtistoj grandigis lin. Fine, Mino enfermiĝis lin kaj sendis iujn li kondamnigis aŭ siaj malamikoj kiel la atenano Tezeo, sin mortigi. Greziar mitologian, Minos (antzinako grezieraz: Μινως) Kretako errege erdi kondairazkoa da, Zeusen eta Europaren semea. Zibilizazio Minoikoak beragandik hartzen du izena. Ez dago garbi Minos izena den edo "errege" esan nahi duen hitz kretar bat den. Minosek Kretan eta Egeo itsasoko uharteetan agindu zuen hiru belaunaldiz Troiako gerraren aurretik. Knososen bizi izan zen bederatzi urtez. Epe hau amaitzean, leize sakratu batera erretiratu zen, non Zeus beraren aginduak jasotzen zituen Kretaren gobernuari buruzkoak. Kretako konstituzioaren sortzailea eta itsas gorengotasuna eman ziona izan zen. Dans la mythologie grecque, Minos (en grec ancien Μίνως / Mínôs), fils de Zeus et d'Europe (la fille d’Agénor), est un roi légendaire de Crète. Son nom a été donné à la civilisation minoenne, qui fleurit en Crète au cours du IIe millénaire av. J.-C. Minos (gr. Μίνως Mínōs, łac. Minos) – w mitologii greckiej król i prawodawca Krety, sędzia zmarłych w Hadesie, heros. Uchodził za syna Zeusa i Europy oraz za męża Pazyfae. Był bratem Radamantysa i Sarpedona, a także ojcem Ariadny, Androgeosa, Glaukosa, , Fedry, Akalle i Katreusa. Według podań był potężnym i zdolnym władcą, który sprawił, że Kreta niepodzielnie panowała w tej części Morza Śródziemnego. Miał ukrócić piractwo i doprowadzić do rozkwitu handlu między państwami greckimi. Był znany ze sprawiedliwości, wobec czego po śmierci został jednym z trzech sędziów w Hadesie – obok Ajakosa i swojego brata Radamantysa. Nie jest do końca zbadane, czy Minos to imię, czy też wyraz ten oznaczał na Krecie słowo król. Od Minosa pochodzi pojęcie kultury minojskiej. Jego matka pochodziła z Fenicji, zakochał się w niej bóg Zeus i miał z nią trzech synów: Minosa, Radamantysa i Sarpedona. Wszystkich trzech chłopców adoptował mąż Europy, Asterion (Asterios), król Krety. Po śmierci Minos został sędzią w Hadesie. ミーノース(古希: Μίνως, Mīnōs)は、ギリシア神話に登場するクレータ島の王である。冥界の審判官の一人。長母音を省略してミノスとも表記される。 ミーノースはクノッソスの都を創設し、宮殿を築いてエーゲ海を支配したとされる。ミノア文明という名称はミーノースに由来している。ヘーロドトスやトゥーキューディデースはミーノースを実在の人物と考え、プルータルコスはミーノースの子ミーノータウロスを怪物ではなく将軍の一人だとする解釈を示している。 近年、クレータ島のクノッソス宮殿遺跡から世界最古の玉座とともに古文書が見つかり、その碑文の中にミヌテ、ミヌロジャという名前があったことから、ミーノース王の実在を示すものではないかと言われている。 Мінос Великий (грец. Μίνωας) — володар Криту, син . Міноса Великого часто плутають з його дідом Міносом Старим або ж вважають однією особою з ним. За іменем Міноса давню критську культуру археолог Артур Еванс назвав мінойською. 그리스 신화에서 미노스(고대 그리스어: Μίνως)는 크레타섬의 전설적인 왕이었다. 그는 제우스와 에우로페의 아들로, 그의 형제 라다만튀스와 사르페돈들과 크레테의 아스테리온 왕에 의해 길러졌다. 그리스 최초로 함대를 만들어 에게 해 대부분을 통제하고, 퀴클라데스 군도를 정복하여 대부분의 섬에 식민지를 세웠다. 미노스가 이름인지 왕이라는 크레타어인지는 분명하지 않다. 학자들은 미노스와 고대 이집트의 왕 메네스, 독일의 , 인도의 마누 등과 흡사하다고 주장한다. 미노스가 다스리고 있었던 크레타에는, 괴물 미노타우루스가 미궁에 갇혀 살고 있었는데, 영웅 테세우스가 크레타로 와서 미노타우루스를 죽이겠다고 말했다. 그러자 미노스의 딸인 아리아드네가 테세우스를 돕고자 다이달로스를 찾아갔으며, 다이달로스는 아리아드네에게 실 뭉치 하나를 주고 사용법을 알려 주었다. 그래서 아리아드네는 테세우스에게 실과 칼을 주었다. 이윽고 테세우스가 미노타우루스를 죽인 뒤 아리아드네와 함께 달아나자 분노한 미노스는 그들을 도와준 다이달로스를 이카로스와 함께 가뒀는데 두 사람이 탈출하자 또다시 분노하여 다이달로스를 잡을 꾀를 냈다. 미노스는 고둥 껍데기를 실로 꿰면 상을 준다는 사실을 모든 나라에 알렸다. 그리하여 다이달로스가 은신하고 있던 시칠리아 의 왕 도 이 사실을 알게 되었고, 다이달로스는 실을 꿰어 주었다. 그리고 코칼로스는 실이 꿰어진 고둥을 코칼로스로부터 받고 카미코스로 가서 다이달로스를 내놓으라고 요구했다. 일단 코칼로스는 미노스를 다이달로스가 만든 목욕탕으로 들여보내고 다이달로스에게 방법을 강구했다. 다이달로스는 끓는 뜨거운 물을 욕조로 보내라고 했다. 그래서 미노스는 결국 목욕을 하던 도중 뜨거운 끓는 물이 쏟아지는 바람에 그만 화상을 입어 죽고 말았다. 사후에 그는 인 하데스의 판관이 되었다. 미노스 문명은 그의 이름을 따서 이름이 지어졌는데 그의 아내 파시파에와의 사이에서 아리아드네, 안드로게오스, 데우칼리온, , 글라우코스, , 등을 낳았다. In Greek mythology, Minos (/ˈmaɪnɒs, -nəs/; Greek: Μίνως, Ancient: [mǐːnɔːs] Modern: [ˈminos]) was a King of Crete, son of Zeus and Europa. Every nine years, he made King Aegeus pick seven young boys and seven young girls to be sent to Daedalus's creation, the labyrinth, to be eaten by the Minotaur. After his death, Minos became a judge of the dead in the underworld. The Minoan civilization of Crete was named after him by the archaeologist Sir Arthur Evans. Ο Μίνωας στην ελληνική μυθολογία ήταν βασιλιάς της Κρήτης. Το βασίλειο του Μίνωα περιελάμβανε ολόκληρη την Κρήτη, που είχε εκατό πόλεις, και τις Κυκλάδες, που λέγονταν Μινωίδες. Πρωτεύουσα του μινωικού βασιλείου ήταν η Κνωσός, που βρίσκεται 6 χλμ έξω από το Ηράκλειο Κρήτης. Εκεί ήταν τα περίφημα ανάκτορα του Μίνωα, που μέρος τους σώζεται ακόμα σήμερα. Τα ανάκτορα αυτά αποτελούσαν μια ολόκληρη σχεδόν πόλη, με ξενώνες, εξωτερικά λουτρά, ιερά, εργαστήρια βιοτεχνών για τη διακόσμηση και την περιποίηση των ανακτόρων, αποθήκες τροφίμων, αίθουσες των βασιλέων, αίθουσα του θρόνου, υπασπιστήρια, αίθουσες για δεξιώσεις και τελετές με αναρίθμητες σκάλες και βεράντες. Από αρχιτεκτονική και καλλιτεχνική άποψη, τα ανάκτορα του Μίνωα στην Κνωσό είναι κάτι μοναδικό σε όλο τον κόσμο, όπως μοναδικό είναι και το αρχαιολογικό ενδιαφέρον που προκαλούν. Τα χρόνια της μεγάλης ακμής του μινωικού πολιτισμού, πολλές φορές διακόπηκαν από εσωτερικές διαμάχες και από διάφορες εξωτερικές επιδρομές. Πάντα, όμως, επανακτούσε την αίγλη του. Έτσι, ο μινωικός πολιτισμός δεν είναι μόνο ένας από τους αρχαιότερους πολιτισμούς του κόσμου. Είναι συγχρόνως και ένας από τους λαμπρότερους. Δεν είναι ιστορικά εξακριβωμένο ποιος λαός κατέλυσε το ένδοξο βασίλειο του Μίνωα. Από όσα, όμως, πολύτιμα αντικείμενα κρητικής προελεύσεως βρέθηκαν στους θησαυρούς του Ατρέως, καθώς και από όσα αναφέρει ο Ηρόδοτος ότι του είπαν οι ίδιοι οι Κρήτες, προκύπτει ότι οι επιδρομείς ήταν Έλληνες και μάλιστα Αχαιοί της Πελοποννήσου. Το όνομα του Μίνωα εμπλέκεται σε πολλούς από τους μύθους της ελληνικής μυθολογίας. Από τον Μίνωα πήρε την ονομασία του ο Μινωικός πολιτισμός, που αναπτύχθηκε στην Κρήτη από το 3000 έως το 1450 π.Χ.. 在希腊神话中,米诺斯(Minos)是克里特之王,宙斯和欧罗巴的儿子,拉达曼迪斯和萨尔珀冬的同胞兄弟。古希腊的米诺斯文明就是以他的名字命名。他是冥界三判官之一(另两人是拉达曼迪斯和艾亚哥斯)。但是,关于艾亚哥斯、米诺斯是冥界判官的说法出现得相当晚,荷马史诗中只提到过一个判官拉达曼迪斯。 مينوس ملك كريت الأسطوري تحدث عنه هوميروس ، ويقال إنه كان ابن زيوس ويوروبا وزوج باسيفاي ووالد وفايدرا وأريادني وغلاوكوس. Minos (altgriechisch Μίνως Mínōs) ist in der griechischen Mythologie Sohn des Zeus und der Europa – und der Bruder von Rhadamanthys und Sarpedon. Er war ein König von Kreta, der Gemahl der Pasiphaë. Nach Diodor (4,60,3) gab es zwei Könige namens Minos, Großvater und Enkel. Während der Großvater der Bruder von Rhadamanthys und Sarpedon war, habe der Enkel Pasiphaë zur Gemahlin genommen. Entsprechend der Parischen Chronik lebte der erste kretische König Minos in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts v. Chr., ein zweiter König Minos geriet in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts v. Chr. mit Athen in Konflikt. Nach Homer war er der Großvater des am Trojanischen Krieg beteiligten Idomeneus, dem Sohn des Deukalion. Mit Pasiphaë war Minos der Vater von Akakallis, Androgeos, Ariadne, Deukalion, Glaukos, Katreus, Phaidra und Xenodike. Ми́нос (др.-греч. Μίνως [mǐːnɔːs]) — легендарный царь «столицы» Древнего Крита — Кносса. Сын Зевса и Европы, муж дочери Гелиоса Пасифаи, отец Ариадны, Федры и других детей. Жившему до Троянской войны, ему приписывают введение законодательства на Крите и утверждение морского могущества острова (талассократии). По ряду античных свидетельств, это имя носили два царя, Минос I и его внук Минос II, однако это не было отражено в мифологии. По его имени была названа Минойская цивилизация (культура) и Минос на спутнике Юпитера Европе. Имя его стало синонимом справедливого правителя. En la mitología griega, Minos (en griego antiguo Μίνως Mínôs) era el nombre de un rey semilegendario de Creta. La civilización minoica recibe de Minos su nombre. No está claro si «Minos» es un nombre o si era la palabra cretense que significaba «rey». Se ha advertido la interesante similitud entre Minos y los nombres de otros antiguos reyes fundadores, tales como Menes de Egipto, Mannus de Alemania, Manu de la India, Moisés del judaísmo, etc. Minos (em grego: Μίνως, transl.: Mínōs), na mitologia grega, foi um rei semi-deus da ilha de Creta, filho de Zeus e da princesa fenícia Europa. Teria nascido em cerca de 1 445 a.C. e reinado de 1 406 a.C. a 1 204 a.C. (segundo a Crônica de Jerônimo de Estridão). Há diversas variantes de seu mito, tendo em algumas dela a existência de dois Minos. Além disso muitos estudiosos questionam a interessante semelhança entre o nome Minos e o nome de outros reis semi-lendários da Antiguidade como Menés do Egito, Mannus da Germânia, Manu da Índia. A civilização que prosperou em Creta, quando foi descoberta pelo arqueólogo Arthur Evans, recebeu a alcunha de minoica, em referência a Minos. Dentro da hierarquia minoica, os reis recebiam o nome de Minos, o que teria salientado, possivelmente, a origem de tal mito. No poema épico A Divina Comédia, Minos aparece como um dos juízes do inferno sendo ele quem ouve as confissões dos mortos e designa-os a um círculo ou subcírculo específico de acordo com a falta relatada. Minosse (in greco antico: Μίνως, Mínōs) è un personaggio della mitologia greca. Dalam mitologi Yunani, Minos (bahasa Yunani: Μίνως) adalah raja Kreta dan merupakan putra Zeus dan Europa. Setelah kematiannya, Minos menjadi hakim di dunia bawah. Peradaban Minoan di Yunani dinamai berdasarkan namanya. Dari istrinya, Pasifae, Minos menjadi ayah dari Ariadne, , Deukalion, , Glaukos, , , dan banyak lagi lainnya. Minos, bersama saudaranya, Rhadamanthis dan , dibesarkan oleh raja (atau Asterios) dari Kreta. ketika Asterion meninggal, tahtanya diklaim oleh Minos yang kemudian membuang Sarpedon dan Rhadamanthis. Minos var i grekisk mytologi kung på Kreta, son till Zeus och Europa, bror till Rhadamantys och Sarpedon och make till Pasifaë. Minos betyder "den lycklige" och det är inte klarlagt om Minos var ett namn eller en titel. Efter sin död ansågs han ha blivit domare över de döda i Hades. Genom sitt äktenskap med Pasifaë blev han far till Ariadne med flera. Minos, som var en viktig gestalt i den grekiska mytologin, levde i sitt labyrintliknande palats i staden Knossos. Mycket av hans gestalt kommer sig av hans opposition till havsguden Poseidon. Denne gav Minos en tjur som offergåva men Minos valde att behålla det ståtliga djuret. Som straff lät Poseidon kungens hustru Pasifaë förälska sig i tjuren och hon födde därefter monstret Minotauros, hälften människa, hälften tjur. I skam dolde kungen monstret inne i palatsets labyrinter som uppfinnaren Daidalos byggt åt honom. Nu var Minos dessutom i konflikt med den gryende maktfaktorn Aten och belade staden med tributet att regelbundet sända unga atenare som offer till Minotauros. Detta fortgick till dess hjälten Theseus satte stopp för det. Mínós (řecky Μίνως), (latinsky Minos) je v řecké mytologii krétský král, syn Dia a jeho milenky Európy. Mínos podle Dantova Inferna Když Zeus spatřil Európu, dceru sídónského krále Agénora, zamiloval se do ní a v podobě zlatého býka ji sváděl, unesl ji na Krétu a zplodil s ní tři syny: Mínós se stal králem krétským, Sarpédón králem v Lykii a Rhadamanthys členem podsvětního soudního tribunálu v Hádově říši. Mínós vybudoval na ostrově Kréta mohutné loďstvo, které sloužilo obraně a také rozvinutému obchodu, který přinesl Krétě bohatství a blahobyt. Vzal si za manželku Pásifaé, Héliovu dceru a měl s ní čtyři syny Deukalióna, Glauka, Androgea a Katrea a dvě dcery Ariadnu a Faidru. Mínós udržoval přátelské vztahy s řeckými městy, zejména s Athénami, takže když se tam pořádaly hry, zúčastnil se jich také jeho syn Androgeos a zvítězil. To však neunesl athénský král Aigeus a snad z řevnivosti ho úkladně zavraždil. Bohové potrestali Athény morem a suchem a Mínós proti nim vytáhl se silným vojskem. Za usmíření museli Athéňané zaplatit krutou daň – každý devátý rok museli na Krétu poslat sedm panen a sedm paniců, kteří byli předhozeni Mínótaurovi. Tuto strašnou obludu, netvora s lidským tělem a býčí hlavou porodila králova žena Pásifaé právě v době válečného tažení. Svedl ji posvátný bílý býk. Královna byla za takovou nevěru krutě potrestána, pro netvora vybudoval řecký stavitel a vynálezce Daidalos mohutný labyrint v Knóssu. Tam Mínótauros žil až do třetího opakování athénských obětí, kdy ve skupině mladých lidí připlul také Théseus, syn krále Aigea, a ten Mínótaura zabil. S pomocí lásky krétské princezny Ariadny a jejího pověstného klubka nití se také šťastně z labyrintu vrátil. Ariadnu vezl Théseus do Athén jako budoucí manželku, ale nestalo se tak. Podle jedné verze dali bohové Ariadně najevo, aby Thésea nenásledovala, podle jiné ji Théseus spící zanechal na ostrově Naxos. Ariadna se vzápětí provdala za boha Dionýsa, Théseus si později vzal její sestru Faidru. Prý ani jedno z těch manželství nebylo šťastné. Šťastně neskončil ani život Daidalův, kterého král Mínós držel na Krétě, aby bylo tajemství labyrintu uchováno. Jenže Daidalos sestrojil křídla pro sebe i malého syna Íkara a opustili Krétu vzduchem. Při tomto letu však Íkaros přes všechna varování vyletěl vysoko ke slunci, to rozpustilo vosk, křídla se rozpadla a Íkaros se utopil v moři, které se po něm nazývá moře Ikarské. Ani Mínós neskončil dobře. Při zuřivém pátrání po Daidalovi se za ním vypravil na Sicílii i se svým loďstvem. Daidalos ale údajně byl připraven: do Mínóovy koupelny zavedl tajné potrubí, kterým vpustil do vany vařící vodu, a to způsobilo jeho smrt. Báje o Mínóovi je zřejmě více než mnohé jiné postavena na historických událostech i osobě, což dokazují archeologické objevy 20. století, kdy anglický archeolog Arthur Evans objevil v roce 1900 na pahorku Kefala Čelebi několik kilometrů od krétského hlavního města Iraklión trosky obrovského paláce. Práce pokračovaly celou polovinu století a přinesly překvapivé vzácné nálezy, potvrzující příběh z řecké mytologie. En la mitologia grega, Minos (en grec Μίνως, en llatí Mīnōs) era un rei llegendari de Creta, fill de Zeus i Europa. La civilització minoica rep el nom d'aquest rei. La seva muller fou Pasífae, i tingueren molts fills, com ara Ariadna, Androgeu, Fedra, Catreu, Glauc de Creta, Deucalió… Minos, amb els seus germans Radamantis i Sarpèdon, fou criat pel rei Asterió de Creta. Quan va morir, donà el tron a Minos, el qual desterrà els seus germans. No queda gaire clar si Minos és un nom o si era la paraula cretenca per a 'rei'. Els investigadors han advertit la interessant semblança entre Minos i els noms d'altres antics reis fundadors, com Menes d'Egipte, Mannus d'Alemanya, de l'Índia, Moisès del judaisme... In de Griekse mythologie was Minos (Oudgrieks: Μίνως) de koning van Kreta. De Minoïsche beschaving is naar hem genoemd. Het is onbekend of deze koning echt heeft bestaan, of dat zijn verhalen zijn gebaseerd op meerdere koningen. Zo zou het ook mogelijk zijn dat het woord Minos oud-Kretensisch is voor koning. Volgens de mythen was Minos de zoon van Zeus en Europa. Hij zou getrouwd zijn met Pasiphaë en was vader van onder anderen Ariadne, Androgeus, , Phaedra, Glaukos en . Hij werd koning van Kreta toen koning Asterion stierf. Minos verbande zijn broers Rhadamanthys en Sarpedon, die ook aanspraak maakten op de troon. Minos woonde in het paleis van Knossos.Hij liet een labyrint bouwen waar de Minotaurus in werd opgesloten. Na zijn dood werd Minos benoemd als een van de Drie Rechters van de onderwereld bij Hades, die de binnenkomende zielen beoordeelde en ze hun juiste plek in de onderwereld wees. In deze rol treedt hij ook op in Dantes Goddelijke komedie. I miotaseolaíocht na Gréige, ba rí na Créite agus mac le Séas agus Europa é Míonós (Gréigis: Μίνως, fuaimniú sa tSean-Ghréigis: [mǐːnɔːs], sa Nua-Ghréigis: [ˈminos]) Gach naoi mbliana, thug sé ar an Rí Aeigéas seachtar buachaillí óga agus seachtar cailíní óga a roghnú le cur chuig an gcathair ghríobháin a chruthaigh , áit ar ith an Míonótár iad. Tar éis a bháis, bhí Míonós ina bhreitheamh ar na mairbh sa domhan thíos. D'ainmnigh an seandálaí Sir Arthur Evans sibhialtacht na Mionóch sa Chréit ina dhiaidh.
gold:hypernym
dbr:King
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Minos?oldid=1121713782&ns=0
dbo:wikiPageLength
29049
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Minos