This HTML5 document contains 259 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n27http://bn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
n12http://pa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n18http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n26https://plato.stanford.edu/archives/sum2019/entries/early-modern-india/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
n17http://sa.dbpedia.org/resource/
n35http://ml.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mrhttp://mr.dbpedia.org/resource/
n36http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n13http://ky.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n63http://dbpedia.org/resource/File:
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n37https://books.google.com/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n52https://archive.org/
n59http://uz.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
n24http://ta.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n28https://global.dbpedia.org/id/
n46http://new.dbpedia.org/resource/
n32http://kn.dbpedia.org/resource/
n39http://ne.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n51http://hi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n16http://www.ochs.org.uk/lectures/by-topic/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
n22http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Nyaya
rdf:type
yago:WikicatAncientPhilosophicalSchoolsAndTraditions yago:Group100031264 yago:School108276720 yago:EducationalInstitution108276342 yago:WikicatPhilosophicalSchoolsAndTraditions yago:Institution108053576 yago:Organization108008335 yago:NongovernmentalOrganization108009834 yago:Denomination108146782 yago:WikicatHinduDenominations yago:YagoPermanentlyLocatedEntity yago:YagoLegalActor yago:YagoLegalActorGeo yago:SocialGroup107950920 yago:Abstraction100002137
rdfs:label
Njaja Njája Njaja Nyaya Nyāya (hinduismo) نيايا ニヤーヤ学派 Ньяя Ньяя Niaia Nyâya Nyaya Nyaya 正理论 Nyaya Nyaya Nyāya 니야야 학파
rdfs:comment
Система ньяйи (санскр. न्याय, IAST: nyāya, «закон, правило») — одна из шести главных теистических школ индийской философии (миманса, веданта, йога, санкхья, ньяя, вайшешика). Это реалистическая философия (теория, согласно которой вещи, объекты внешнего мира, существуют независимо от всякого познания, от отношения к уму), основывающаяся главным образом на законах логики. Её базовый текст — «Ньяя-сутры». 正理论(梵語:Nyāya,直译:法、規則),古印度六派哲學之一,由婆羅門(即,Akṣapāda Gautama,公元1世紀)所創立,其理論的某些方面跟勝論(Vaiśeṣika)相似。其理論為喬達摩所著的《正理經》(Nyāya-sūtra),它使之前的印度邏輯變得系統化。該正理由此步入一個新階段,即新正理(navya-nyāya)階段。著名《》(Tattva–cintāmaṇi)作者(Gaṅgeśa)為此經作了註釋(12世紀)。 Nyayà (en devanagari न्याय, nyāya , "regla", "mètode") és una de les sis dàrsanes o doctrines ortodoxes (àstika) hinduistes. Deriva de l'arrel sànscrita ní , que significa "conduir". La paraula és composta ni-Aia i és traduïda sovint com sil·logisme i inferència, per extensió s'aplica al raonament, la lògica o al mètode que condueix a l'esperit humà en certs actes, i particularment en el de l'argumentació i de la dissensió. نيايا (Nyāya باللغة السنسكريتية न्याय) هي كلمة تعني القواعد أو المنهج أو الأحكام. وهي أيضاً واحدة من إحدى ست مدارس تقليدية (أستيكا) في الهندوسية. كان لهذه المدرسة كبير الأثر على الفلسفة الهندية وذلك بمساهمتها في التطوير المنهجي لكل من نظرية المنطق والمنهجية، بالإضافة إلى أطروحاتها في نظرية المعرفة. تقبل الأصول المعرفية لمدرسة نيايا أربعة من ستة براهين (برامانا Pramana) كوسائل موثوقة لاكتساب المعرفة، وهي: الفهم والإدراك (Pratyakṣa) والاستنباط (Anumāṇa) والمقارنة والقياس (Upamāṇa) وشهادة الخبراء الموثوقين في الحاضر والماضي (Śabda). Le nyāya, l'une des six écoles philosophiques hindoues dites « orthodoxes » (sanskrit en devanāgarī : न्याय; signifie : la « méthode », le « système » ou la « règle ») sans doute fondée par le brahmane Akshapada Gautama, est une doctrine semblable, par certains aspects, au vaiśeṣika. El nyāya (pronunciación aproximada "niaaia", lit. «recursión, regla, método») es uno de los seis darshana o doctrinas ortodoxas (astika) hinduistas. En epistemología, nyāya estudia las fuentes de conocimiento (pramāṇa) y se basa en los Nyāya Sūtras (circa del siglo VI a. C. y siglo II d. C.),​ un texto muy influyente en la filosofía india que sentó las bases para los debates epistemológicos clásicos entre las diferentes escuelas filosóficas. Nyāya sostiene que el sufrimiento humano surge de la ignorancia y la liberación surge a través del conocimiento correcto. Por lo tanto, investigaban las fuentes del conocimiento correcto o la epistemología. Nyāya tradicionalmente acepta cuatro pramāṇas como medios confiables para obtener conocimiento: Pratyakṣa (percepción), Anumāṇa (inferencia), Upamā Njája, Nyaya, Nyāya (en Sanskrito: न्याय, nyā-yá), laŭvorte signife "regulojn", "metodon" aŭ "juĝon", estas unu el la ses ortodoksaj (astika) skoloj de Hinduismo. La plej gravaj kontribuoj de tiu skoloj de la Hinda filozofio estis sistema disvolvigo de la teorio de logiko, metodologio, kaj ties traktaĵo pri epistemologio. O Niaia ou Nyaya é uma das seis escolas de pensamento que integram a filosofia indiana ortodoxa. O fundador dessa escola, Gautama, era conhecido em sua época como Aksapada, o de olhos fixos nos pés. O texto de maior importância dessa escola é o , escrito no século II a.C. A escola Nyaya é de importância ímpar no desenvolvimento da filosofia indiana devido ao seu papel na construção de um sistema lógico e analítico, do qual nasceu todo o resto da filosofia lógica indiana enquanto que houve desenvolvimentos paralelos em diversas outras áreas filosóficas. ニヤーヤ学派(ニヤーヤがくは、梵: न्यायदर्शनम्、Naiyāyika)は、インド哲学のうち、アースティカに分類される学派のひとつで、認識論・論理学を専門とした。インド論理学として代表的なものであり、論理の追求による解脱を目指す。現代では六派哲学の1つに数えられる。 ニヤーヤとは、サンスクリットで理論(あるいは論理的考察)を意味する。 開祖は(Akṣapāda Gautama)。グプタ朝時代、すなわち4世紀から5世紀の間までには学派として成立したと考えられている。中観派の開祖ナーガルジュナと激しい議論を行い、緻密な演繹論理学体系を作り上げた。ヴァイシェーシカ学派の流れを汲んで成ったものの、時代が下ると逆にヴァイシェーシカ派を併呑した。13世紀にはナヴィヤ・ニヤーヤ学派に発展した(後述)。 ガウタマが著したとされる『』(『正理経』)を根本テキストとする。14世紀前半の哲学者、によって著された『』へと根本テキストが移ったものは「」(新ニヤーヤ学派、新論理学派)と呼ばれ、区別される。 Ньяя — одна з ортодоксальних (астіка) шкіл індійської філософії, яку характеризують як школу логіки. Засновником школи ньяя був давньоіндійський філософ Готама, автор «». Погляди представників цієї школи переважно матеріалістичні й близькі до поглядів школи вайшешика. За їхніми уявленнями світ складається з вічних дрібних частинок «ану»: води, землі, повітря і вогню. Послідовники цієї школи акцентувалися на логіці і теорії пізнання. Зокрема, визнавали 4 джерела пізнання: чуттєве сприйняття, точне свідчення, аналогія та умовивід. Розвинули вчення про силогізми. Njája (v dévanágarí न्याय) je jedna ze šesti ortodoxních indických filosofických škol, nazývaná "škola logiky" nebo také "škola poznání". Je založena na spisech známých pod názvem Njája sútry, jejichž autorem je (2. století př. n. l.) a popisuje prostředky, které logickým myšlením vedou k pravdivým závěrům. Nyaya (Sanskrit: न्यायदर्शनम्, Regel, Methode, Analyse) ist eines der sechs orthodoxen Systeme der indischen Philosophie. Das Nyaya setzt sich vorrangig mit den Themengebieten Epistemologie und Logik auseinander und legte innerhalb dieses Rahmens einige Standards fest, die von den meisten orthodoxen wie nicht-orthodoxen Systemen im philosophischen Diskurs akzeptiert und angewandt wurden. Ein Vertreter des Nyaya wird als Naiyayika bezeichnet. Njaja (sanskryt: न्याय, trl. nyāya „wzorzec, procedura, wywód, metoda, reguła, maksyma” – wtórnie „logika, epistemologia, metodologia”) – klasyczny system filozofii indyjskiej (zaliczany do grup astika i sat darśana). Jej przedstawiciele najjajikowie (trl. naiyāyika) dążyli do wyzwolenia, podobnie jak zwolennicy Upaniszad. Znana była jako śiwaicka doktryna paśupatów (pāśupataśāstra). Cechuje ją silne powinowactwo do systemu waiśesziki. Specjalizuje się w metodologii, teorii poznania i soteriologii. Jest szkołą zdecydowanie teistyczną, pluralistyczną, realistyczną. Nyāya (Sanskrit: न्याय, nyā-yá), literally meaning "justice", "rules", "method" or "judgment", is one of the six astika schools of Indian philosophy. This school's most significant contributions to Indian philosophy were systematic development of the theory of logic, methodology, and its treatises on epistemology. Ancient Mithila University was famous for Nyaya Shastra teaching. Nyaya (Sanskriet: न्याय, nyā-yá) is een van de zes orthodoxe of filosofische scholen (darsana's) van het hindoeïsme, in het bijzonder de school van de logica. De nyaya-school voor filosofische speculatie baseert zich op de . De Nyaya Soetra-tekst is te boek gesteld onder . Deze leefde in de vijfde en vierde eeuw voor de jaartelling. De belangrijkste bijdrage van deze school is haar methodologie. Die is gebaseerd op een systeem van logica dat vervolgens door de meeste andere Indiase scholen, ook de niet-orthodoxe, werd overgenomen, ongeveer zoals gesteld kan worden dat de westerse wetenschap, religie en filosofie grotendeels is gebaseerd op de Aristotelische logica. Nyaya (IAST: Nyāya) è una delle sei Darshana, o Scuole di Pensiero ortodosse (astika) della filosofia indiana. Nyaya è una scuola di speculazione filosofica (divenuto solo in seguito un sistema metafisico) che si basa su testi conosciuti come , che furono scritti da , nel II secolo a.C. Il contributo più rilevante apportato dal Nyaya all'Induismo moderno consiste nella metodologia; quest'ultima è basata su un sistema logico che in seguito fu adottato dalla maggior parte delle altre scuole induiste (ortodosse o non), similmente al modo in cui scienza, religione e filosofia occidentali possono considerarsi basate sulla logica aristotelica. 니야야 학파(Nyāya)는 힌두교의 정통 육파철학 중의 하나로, 정리론(正理論) 또는 정리학파(正理學派)라고도 한다. "니야야"란 법칙 · 규범 등을 뜻한다. 《베다》 연구를 할 때의 여러 가지 변론이나 사고(思考)에 있어서 논증상의 법칙이나 규약이 설정되고 이러한 것에 관한 연구와 교의가 이윽고 한 학파를 이루게 된 것으로 생각된다. 그 성격상 "(윤회의) 원인을 밝히는 논리"라는 의미에서 인명(因明) 혹은 인론(因論)이라고도 부르지만 논리학적 연구는 힌두교의 다른 철학 학파에도 큰 영향을 미쳤다. 창시자는 (가우타마 · 아구바다 · 足目)라고도 하나 분명치 않다. 근본경전으로서는 《》가 있으며 《(正理經)》이라고 번역된다. 《》는 250~350년경에 편찬되었다. 니야야 학파의 성립은 약 1세기경으로 추정된다. 니야야 학파의 자연철학과 형이상학은 거의 바이셰시카 학파의 철학을 계승한 것으로 대체로 바이셰시카 학파와 유사하다. 은 불교와 삼키아 학파의 영향을 받았다. 다른 힌두교 철학 학파들과 마찬가지로 해탈을 인생의 궁극적 목표로 삼았으며, 《》에 정해진 참된 지식(眞知)의 대상인 (十六諦)를 바르게 알게 됨으로써 해탈이 달성된다고 주장하였다. Nyaya (Sanskerta: न्याय) adalah salah satu aliran dalam filsafat Hindu. Ajaran Nyaya didirikan oleh Maharsi yang menyusun Nyayasutra, terdiri atas 5 adhyaya (bab) yang dibagi atas 5 pada (bagian). Kata Nyaya berarti penelitian analitis dan kritis. Ajaran ini berdasarka pada ilmu logika, sistematis, kronologis dan .
foaf:depiction
n36:4_Pramanas,_epistemology_according_to_ancient_Nyayasutras.svg
dcterms:subject
dbc:Nyaya dbc:Movements_in_ancient_Indian_philosophy dbc:Āstika dbc:Atomism dbc:Hindu_philosophy dbc:History_of_logic
dbo:wikiPageID
59941
dbo:wikiPageRevisionID
1115586055
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Novum_Organum dbr:Enthymeme dbr:Aristotle dbr:Darbhanga dbr:Stanford_Encyclopedia_of_Philosophy dbr:Type_theory dbr:Bhaṭṭikāvya dbr:Gangesha_Upadhyaya dbc:Nyaya dbr:Gautama_Maharishi dbr:Logic dbr:Annambhatta dbr:Vacaspati_Misra dbr:Reductio_ad_absurdum dbr:Philosophical_realism dbr:Pāṇini dbr:Vātsāyana dbr:Hindu_philosophy dbr:Visvanatha_Panchanana_Bhattacharya dbr:Akṣapāda_Gautama dbc:Movements_in_ancient_Indian_philosophy dbr:Organon dbr:Monier_Monier-Williams dbr:Buddhism dbr:Pramana dbr:Edward_N._Zalta dbr:Advaita_Vedanta dbr:Nasadiya_sukta dbr:Vedas dbr:Ishvara dbr:Upamāna dbr:Bimal_Krishna_Matilal dbr:Anuvyavasaya dbr:Nyayakusumanjali dbr:Anviksiki dbr:Raghunatha_Siromani dbr:Tarka-Sangraha dbr:Revelganj dbr:Jonardon_Ganeri dbr:Gautama_Buddha dbr:Nabadwip dbr:Moksha dbr:Padartha dbr:Sanskrit dbr:Udayana dbr:Sandhi dbr:Rigveda dbc:Āstika dbr:Epistemology dbr:Alonzo_Church dbr:List_of_teachers_of_Nyaya dbr:Nyāya_Sūtras dbr:Aksapada_Gautama dbr:Astika dbc:Hindu_philosophy dbr:Chaitra dbr:Karl_Harrington_Potter dbr:Ancient_Mithila_University dbr:Francis_Bacon dbc:Atomism dbr:Indian_logic dbr:Mimamsa dbr:System_of_logic dbc:History_of_logic dbr:Navya-Nyāya dbr:Neti_neti dbr:Vaisheshika dbr:Tattvacintāmaṇi dbr:Daniel_H._H._Ingalls,_Sr. dbr:Udyotakara dbr:Hearsay dbr:Jayanta_Bhatta dbr:Vyapti dbr:Savikalpa dbr:Francis_Xavier_Clooney dbr:Ahalya dbr:Metaphysics dbr:Dignāga dbr:Syllogism dbr:Śāstra_pramāṇam_in_Hinduism n63:4_Pramanas,_epistemology_according_to_ancient_Nyayasutras.svg dbr:Carvaka dbr:Indian_philosophy dbr:Nirvikalpa
dbo:wikiPageExternalLink
n16:201 n26: n37:books%3Fid=JyJ--9uUtx0C&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0%23v=onepage&q&f=false n52:
owl:sameAs
dbpedia-cs:Njája dbpedia-pt:Niaia wikidata:Q595650 n12:ਨਿਆਏ n13:Ньяя dbpedia-mr:न्याय_(हिंदू_धर्म) n17:न्यायदर्शनम् n18:Նյայա dbpedia-id:Nyaya dbpedia-ko:니야야_학파 n22:Njaja dbpedia-no:Nyaya n24:நியாயம்_(இந்து_தத்துவம்) dbpedia-ca:Nyaya n27:ন্যায়_(দর্শন) n28:4nHv6 dbpedia-fr:Nyâya dbpedia-hu:Njája dbpedia-th:นยายะ n32:ನ್ಯಾಯ_ದರ್ಶನ n35:ന്യായം_(തത്ത്വചിന്ത) dbpedia-pl:Njaja n39:न्याय_दर्शन dbpedia-bg:Няя dbpedia-ru:Ньяя dbpedia-sk:Njája dbpedia-eo:Njaja dbpedia-uk:Ньяя dbpedia-zh:正理论 n46:न्याय yago-res:Nyaya dbpedia-nl:Nyaya dbpedia-ja:ニヤーヤ学派 n51:न्याय_दर्शन dbpedia-it:Nyāya dbpedia-fi:Nyaya dbpedia-es:Nyāya_(hinduismo) dbpedia-az:Nyaya dbpedia-fa:نیایا dbpedia-af:Nyaya n59:Nyaya dbpedia-ar:نيايا freebase:m.0g9tk dbpedia-de:Nyaya dbpedia-et:Njaaja
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Blockquote dbt:Quote_box dbt:Hindu_philosophy dbt:Hindudharma dbt:More_citations_needed dbt:Short_description dbt:Reflist dbt:IAST dbt:EngvarB dbt:Indian_Philosophy dbt:Cite_SEP dbt:Italic_title dbt:Lead_rewrite dbt:Philosophy_topics dbt:Logic dbt:Rp dbt:Cite_IEP dbt:Use_dmy_dates dbt:Portal dbt:Div_col dbt:Div_col_end dbt:Original_research dbt:Oclc dbt:Philosophy_sidebar dbt:ISBN
dbo:thumbnail
n36:4_Pramanas,_epistemology_according_to_ancient_Nyayasutras.svg?width=300
dbp:qalign
left
dbp:align
right
dbp:bgcolor
#FFE0BB
dbp:quote
Whence was it produced? Whence is this creation? Who knows then whence it first came into being?" Metaphysics Nyaya-Vaisheshika offers one of the most vigorous efforts at the construction of a substantialist, realist ontology that the world has ever seen. It provides an extended critique of event-ontologies and idealist metaphysics. This ontology is Platonistic, realistic, but neither exclusively physicalistic nor phenomenalistic. Was water there, unfathomed depth of water? Then was not non-existent nor existent: The gods came after this world's production, Who really knows? Who will here proclaim it? there was no realm of air, no sky beyond it. What covered in, and where? and what gave shelter?
dbp:salign
right
dbp:source
Rig Veda, Creation....10:129-1, 10:129-6 — Karl Potter, The Encyclopedia of Indian Philosophies
dbp:title
Nasadiya Sukta
dbp:width
26
dbo:abstract
Njaja (sanskryt: न्याय, trl. nyāya „wzorzec, procedura, wywód, metoda, reguła, maksyma” – wtórnie „logika, epistemologia, metodologia”) – klasyczny system filozofii indyjskiej (zaliczany do grup astika i sat darśana). Jej przedstawiciele najjajikowie (trl. naiyāyika) dążyli do wyzwolenia, podobnie jak zwolennicy Upaniszad. Znana była jako śiwaicka doktryna paśupatów (pāśupataśāstra). Cechuje ją silne powinowactwo do systemu waiśesziki. Specjalizuje się w metodologii, teorii poznania i soteriologii. Jest szkołą zdecydowanie teistyczną, pluralistyczną, realistyczną. Nyaya (IAST: Nyāya) è una delle sei Darshana, o Scuole di Pensiero ortodosse (astika) della filosofia indiana. Nyaya è una scuola di speculazione filosofica (divenuto solo in seguito un sistema metafisico) che si basa su testi conosciuti come , che furono scritti da , nel II secolo a.C. Il contributo più rilevante apportato dal Nyaya all'Induismo moderno consiste nella metodologia; quest'ultima è basata su un sistema logico che in seguito fu adottato dalla maggior parte delle altre scuole induiste (ortodosse o non), similmente al modo in cui scienza, religione e filosofia occidentali possono considerarsi basate sulla logica aristotelica. Nyaya però differisce dalla logica aristotelica, in quanto non è semplicemente una logica fine a sé stessa. Secondo questa scuola di pensiero, ottenere una valida conoscenza è l'unico modo per ottenere la liberazione dalla sofferenza; l'unica conoscenza autentica è quella che non potrà mai essere soggetta a dubbio o contraddizione, quella che riproduce l'oggetto per ciò che realmente è, e che pertanto permette di percepire la realtà in maniera veritiera e fedele. Solamente questa può considerarsi vera conoscenza, ed è contrapposta al ricordo e al dubbio, così come al ragionamento puramente ipotetico e, quindi, incerto. I filosofi sostenitori di questa teoria dovettero faticosamente individuare fonti di conoscenza valide, e distinguerle da mere e false opinioni. Vennero così identificati quattro mezzi (pramana) attraverso cui ottenere la conoscenza della realtà conoscibile: percezione, inferenza, analogia (o comparazione), . La conoscenza ottenuta attraverso ognuno di essi poteva, ovviamente, essere valida o invalida. Di conseguenza, gli studiosi Nyaya dovettero nuovamente identificare (non senza difficoltà) cosa fosse determinante in ogni singolo caso per rendere una conoscenza valida oppure no; questo processo portò alla creazione di un certo numero di schemi esplicativi. In questo senso, Nyaya è probabilmente il più vicino equivalente indiano della filosofia analitica. El nyāya (pronunciación aproximada "niaaia", lit. «recursión, regla, método») es uno de los seis darshana o doctrinas ortodoxas (astika) hinduistas. En epistemología, nyāya estudia las fuentes de conocimiento (pramāṇa) y se basa en los Nyāya Sūtras (circa del siglo VI a. C. y siglo II d. C.),​ un texto muy influyente en la filosofía india que sentó las bases para los debates epistemológicos clásicos entre las diferentes escuelas filosóficas. Nyāya sostiene que el sufrimiento humano surge de la ignorancia y la liberación surge a través del conocimiento correcto. Por lo tanto, investigaban las fuentes del conocimiento correcto o la epistemología. Nyāya tradicionalmente acepta cuatro pramāṇas como medios confiables para obtener conocimiento: Pratyakṣa (percepción), Anumāṇa (inferencia), Upamāṇa (comparación y analogía) y Śabda (palabra, testimonio de expertos pasados o presentes confiables).​ Sin embargo, el conocimiento obtenido por cada uno de ellos puede ser válido o no. En un sentido, nyāya es posiblemente la escuela india que más se aproxima a la epistemología occidental, aunque los escritores nyāya llevaron a cabo su trabajo con una finalidad específicamente religiosa. En la metafísica, nyāya defendió una forma de realismo filosófico.​ Los Nyāya Sūtras incluyen los argumentos clásicos hindúes contra las teorías budistas del no-yo (anatta).​ La obra también argumenta contra un Dios creador (Isvara), un debate que fue central para el hinduismo en el período medieval.​ Una importante contribución de esta escuela es su metodología, basada en un sistema de lógica que posteriormente fue aprobada por la mayoría de las demás escuelas de la India (ortodoxas o no). O Niaia ou Nyaya é uma das seis escolas de pensamento que integram a filosofia indiana ortodoxa. O fundador dessa escola, Gautama, era conhecido em sua época como Aksapada, o de olhos fixos nos pés. O texto de maior importância dessa escola é o , escrito no século II a.C. A escola Nyaya é de importância ímpar no desenvolvimento da filosofia indiana devido ao seu papel na construção de um sistema lógico e analítico, do qual nasceu todo o resto da filosofia lógica indiana enquanto que houve desenvolvimentos paralelos em diversas outras áreas filosóficas. Inicialmente vista com suspeita pelo clero hindu, passou logo depois a ser promovido por este como ferramenta de debate contra os heterodoxos (materialistas, budistas e jainistas). A escola teve seu prestígio incrementado, e o seu sistema passou a ser visto como um dos meios para se levar à salvação. Njája, Nyaya, Nyāya (en Sanskrito: न्याय, nyā-yá), laŭvorte signife "regulojn", "metodon" aŭ "juĝon", estas unu el la ses ortodoksaj (astika) skoloj de Hinduismo. La plej gravaj kontribuoj de tiu skoloj de la Hinda filozofio estis sistema disvolvigo de la teorio de logiko, metodologio, kaj ties traktaĵo pri epistemologio. La epistemologio de la Njája skolo akceptas kvar el ses Pramana kiel fidindaj rimedoj akiri sciaron – Pratyakṣa (percepto), Anumāṇa (inferenco), Upamāṇa (komparo kaj analogio) kaj Śabda (mondo, atesto de pasintaj aŭ nunaj fidindaj spertoj). En sia metafiziko, la Njája skolo estas pli proksima al la Vaišéšika skolo de Hinduismo ol aliaj. Ĝi subtenas, ke la homa sufero rezultas el eraroj/difektoj produktitaj pro aktiveco sub malprava sciaro (nocioj kaj nescio). "Mokŝa" (liberigo), ĝi asertas, estas akirita pere de prava sciaro. Tiu premiso kondukis la Njája skolon al rilato kun epistemologio, kio estas la fidinda rimedo por akiri pravan sciaron kaj forigi malpravajn nociojn. Falsas sciaro ne estas simple nescio por Naijĝaĝika, ĝi inkludas seniluziiĝon. Prava sciaro estas malkovrante kaj superante la proprajn seniluziiĝojn, kaj la komprenon de la vera naturo de animo, memo kaj realo. La fakuloj de la Njája skolo alproksimiĝis al filozofio kiel formo de rekta realismo, asertante, ke ajno kiu reale ekzistas estas en principo konebla de homoj. Por ili, pravaj sciaro kaj kompreno estas diferencaj el simpla, medita kogno; ĝi postulas Anuvyavasaya (अनुव्यवसाय, kruc-ekzameno de kogno, reflekta kogno de tio kion oni pensas aŭ oni konas). Influa kolekto de tekstoj pri logiko kaj racio estas la "Njajasutra", atribuita al Aksapada Gaŭtama, varie ĉirkaŭkalkulita kiel komponita inter 6-a jarcento kaj 2-a jarcento a.K. La Njája skolo kunhavas iom el sia metodologio kaj kompreno de la homa sufero kun la Budhismo; tamen, ŝlosila diferenco inter ambaŭ estas ke Budhismo kredas, ke estas nek animo nek memo; La Njája skolo kiel aliaj skoloj de Hinduismo kredas, ke estas animo kaj memo, kun liberigo (mokŝa) kiel stato de farigo de nescio, malprava sciaro, akiro de prava scviaro kaj senbara kontinuado de memo. 正理论(梵語:Nyāya,直译:法、規則),古印度六派哲學之一,由婆羅門(即,Akṣapāda Gautama,公元1世紀)所創立,其理論的某些方面跟勝論(Vaiśeṣika)相似。其理論為喬達摩所著的《正理經》(Nyāya-sūtra),它使之前的印度邏輯變得系統化。該正理由此步入一個新階段,即新正理(navya-nyāya)階段。著名《》(Tattva–cintāmaṇi)作者(Gaṅgeśa)為此經作了註釋(12世紀)。 نيايا (Nyāya باللغة السنسكريتية न्याय) هي كلمة تعني القواعد أو المنهج أو الأحكام. وهي أيضاً واحدة من إحدى ست مدارس تقليدية (أستيكا) في الهندوسية. كان لهذه المدرسة كبير الأثر على الفلسفة الهندية وذلك بمساهمتها في التطوير المنهجي لكل من نظرية المنطق والمنهجية، بالإضافة إلى أطروحاتها في نظرية المعرفة. تقبل الأصول المعرفية لمدرسة نيايا أربعة من ستة براهين (برامانا Pramana) كوسائل موثوقة لاكتساب المعرفة، وهي: الفهم والإدراك (Pratyakṣa) والاستنباط (Anumāṇa) والمقارنة والقياس (Upamāṇa) وشهادة الخبراء الموثوقين في الحاضر والماضي (Śabda). Nyayà (en devanagari न्याय, nyāya , "regla", "mètode") és una de les sis dàrsanes o doctrines ortodoxes (àstika) hinduistes. Deriva de l'arrel sànscrita ní , que significa "conduir". La paraula és composta ni-Aia i és traduïda sovint com sil·logisme i inferència, per extensió s'aplica al raonament, la lògica o al mètode que condueix a l'esperit humà en certs actes, i particularment en el de l'argumentació i de la dissensió. Le nyāya, l'une des six écoles philosophiques hindoues dites « orthodoxes » (sanskrit en devanāgarī : न्याय; signifie : la « méthode », le « système » ou la « règle ») sans doute fondée par le brahmane Akshapada Gautama, est une doctrine semblable, par certains aspects, au vaiśeṣika. Son exposé le plus ancien est constitué par le nyāya sūtra de Gautama (Ier siècle apr. J.-C.) — les dates varient, entre 200 et 450 — qui systématise la logique indienne qui avait été élaborée jusqu'alors. Le nyāya connut une nouvelle phase — dite nava-nyāya, c'est-à-dire nouveau nyāya — avec (IAST: Gaṅgeśa), auteur du célèbre ouvrage intitulé Tattva-cintāmaṇi, le « Joyau idéal de la vérité » (1200). Njája (v dévanágarí न्याय) je jedna ze šesti ortodoxních indických filosofických škol, nazývaná "škola logiky" nebo také "škola poznání". Je založena na spisech známých pod názvem Njája sútry, jejichž autorem je (2. století př. n. l.) a popisuje prostředky, které logickým myšlením vedou k pravdivým závěrům. Podle njáji jsou možné čtyři zdroje poznání (pramána): smyslové poznání (pratjákša), logické odvození (anumána), srovnání (upamána) a svědectví (šabda). Poznání získané tímto způsobem může být platné nebo neplatné. Proto se njájičtí badatelé snaží o rozlišení platného a neplatného poznání v každém z těchto zdrojů ve velkém množství vysvětlujících komentářů. V tomto směru můžeme njáju srovnat se současnou analytickou filosofií. Ньяя — одна з ортодоксальних (астіка) шкіл індійської філософії, яку характеризують як школу логіки. Засновником школи ньяя був давньоіндійський філософ Готама, автор «». Погляди представників цієї школи переважно матеріалістичні й близькі до поглядів школи вайшешика. За їхніми уявленнями світ складається з вічних дрібних частинок «ану»: води, землі, повітря і вогню. Послідовники цієї школи акцентувалися на логіці і теорії пізнання. Зокрема, визнавали 4 джерела пізнання: чуттєве сприйняття, точне свідчення, аналогія та умовивід. Розвинули вчення про силогізми. Nyaya (Sanskrit: न्यायदर्शनम्, Regel, Methode, Analyse) ist eines der sechs orthodoxen Systeme der indischen Philosophie. Das Nyaya setzt sich vorrangig mit den Themengebieten Epistemologie und Logik auseinander und legte innerhalb dieses Rahmens einige Standards fest, die von den meisten orthodoxen wie nicht-orthodoxen Systemen im philosophischen Diskurs akzeptiert und angewandt wurden. Ein Vertreter des Nyaya wird als Naiyayika bezeichnet. 니야야 학파(Nyāya)는 힌두교의 정통 육파철학 중의 하나로, 정리론(正理論) 또는 정리학파(正理學派)라고도 한다. "니야야"란 법칙 · 규범 등을 뜻한다. 《베다》 연구를 할 때의 여러 가지 변론이나 사고(思考)에 있어서 논증상의 법칙이나 규약이 설정되고 이러한 것에 관한 연구와 교의가 이윽고 한 학파를 이루게 된 것으로 생각된다. 그 성격상 "(윤회의) 원인을 밝히는 논리"라는 의미에서 인명(因明) 혹은 인론(因論)이라고도 부르지만 논리학적 연구는 힌두교의 다른 철학 학파에도 큰 영향을 미쳤다. 창시자는 (가우타마 · 아구바다 · 足目)라고도 하나 분명치 않다. 근본경전으로서는 《》가 있으며 《(正理經)》이라고 번역된다. 《》는 250~350년경에 편찬되었다. 니야야 학파의 성립은 약 1세기경으로 추정된다. 니야야 학파의 자연철학과 형이상학은 거의 바이셰시카 학파의 철학을 계승한 것으로 대체로 바이셰시카 학파와 유사하다. 은 불교와 삼키아 학파의 영향을 받았다. 다른 힌두교 철학 학파들과 마찬가지로 해탈을 인생의 궁극적 목표로 삼았으며, 《》에 정해진 참된 지식(眞知)의 대상인 (十六諦)를 바르게 알게 됨으로써 해탈이 달성된다고 주장하였다. 니야야 학파의 사상에는 불교의 영향을 볼 수 있을 뿐만 아니라 또한 논증 중심의 성격을 가진 것으로 인해 《베다》 신학의 주류들로부터는 냉담시되었다. 10세기 이후에는 바이셰시카 학파와 융합되었다. 13세기에 에 (12세기?)가 나타나서 를 창설하였다. ニヤーヤ学派(ニヤーヤがくは、梵: न्यायदर्शनम्、Naiyāyika)は、インド哲学のうち、アースティカに分類される学派のひとつで、認識論・論理学を専門とした。インド論理学として代表的なものであり、論理の追求による解脱を目指す。現代では六派哲学の1つに数えられる。 ニヤーヤとは、サンスクリットで理論(あるいは論理的考察)を意味する。 開祖は(Akṣapāda Gautama)。グプタ朝時代、すなわち4世紀から5世紀の間までには学派として成立したと考えられている。中観派の開祖ナーガルジュナと激しい議論を行い、緻密な演繹論理学体系を作り上げた。ヴァイシェーシカ学派の流れを汲んで成ったものの、時代が下ると逆にヴァイシェーシカ派を併呑した。13世紀にはナヴィヤ・ニヤーヤ学派に発展した(後述)。 ガウタマが著したとされる『』(『正理経』)を根本テキストとする。14世紀前半の哲学者、によって著された『』へと根本テキストが移ったものは「」(新ニヤーヤ学派、新論理学派)と呼ばれ、区別される。 Nyaya (Sanskerta: न्याय) adalah salah satu aliran dalam filsafat Hindu. Ajaran Nyaya didirikan oleh Maharsi yang menyusun Nyayasutra, terdiri atas 5 adhyaya (bab) yang dibagi atas 5 pada (bagian). Kata Nyaya berarti penelitian analitis dan kritis. Ajaran ini berdasarka pada ilmu logika, sistematis, kronologis dan . Nyaya (Sanskriet: न्याय, nyā-yá) is een van de zes orthodoxe of filosofische scholen (darsana's) van het hindoeïsme, in het bijzonder de school van de logica. De nyaya-school voor filosofische speculatie baseert zich op de . De Nyaya Soetra-tekst is te boek gesteld onder . Deze leefde in de vijfde en vierde eeuw voor de jaartelling. De belangrijkste bijdrage van deze school is haar methodologie. Die is gebaseerd op een systeem van logica dat vervolgens door de meeste andere Indiase scholen, ook de niet-orthodoxe, werd overgenomen, ongeveer zoals gesteld kan worden dat de westerse wetenschap, religie en filosofie grotendeels is gebaseerd op de Aristotelische logica. Maar nyaya is geen logica omwille van de logica alleen. Volgelingen meenden dat het verkrijgen van valide kennis de enige manier was om zich te kunnen vrijmaken van het lijden. Zij spanden zich daarom enorm in om aan valide bronnen van kennis te komen en die te onderscheiden van foutieve opvattingen. Volgens de nyaya-school zijn er exact vier bronnen van kennis (pramana's): * waarneming (pratyaksa) * gevolgtrekking (anumana) * vergelijking (upamana) * getuigenis (sabda) De kennis die door elk van deze bronnen verkregen wordt kan natuurlijk vals of valide zijn en de nyaya-geleerden getroostten zich veel moeite om voor ieder geval uit te maken wat nodig was om kennis valide te maken, waarbij ze tevens een serie verklarende schema's opstelden. Zo bezien is de nyaya waarschijnlijk de oosterse tegenhanger van de tegenwoordige westerse analytische filosofie. Nyaya kan beschouwd worden als een systematische begeleidingsprocedure voor het juiste denkproces. In de veertiende eeuw werd mede gebaseerd op nyaya. Система ньяйи (санскр. न्याय, IAST: nyāya, «закон, правило») — одна из шести главных теистических школ индийской философии (миманса, веданта, йога, санкхья, ньяя, вайшешика). Это реалистическая философия (теория, согласно которой вещи, объекты внешнего мира, существуют независимо от всякого познания, от отношения к уму), основывающаяся главным образом на законах логики. Её базовый текст — «Ньяя-сутры». Nyāya (Sanskrit: न्याय, nyā-yá), literally meaning "justice", "rules", "method" or "judgment", is one of the six astika schools of Indian philosophy. This school's most significant contributions to Indian philosophy were systematic development of the theory of logic, methodology, and its treatises on epistemology. Ancient Mithila University was famous for Nyaya Shastra teaching. Nyaya school's epistemology accepts four out of six Pramanas as reliable means of gaining knowledge – Pratyakṣa (perception), Anumāṇa (inference), Upamāṇa (comparison and analogy) and Śabda (word, testimony of past or present reliable experts). In its metaphysics, Nyaya school is closer to the Vaisheshika school of Hinduism than others. It holds that human suffering results from mistakes/defects produced by activity under wrong knowledge (notions and ignorance). Moksha (liberation), it states, is gained through right knowledge. This premise led Nyaya to concern itself with epistemology, that is the reliable means to gain correct knowledge and to remove wrong notions. False knowledge is not merely ignorance to Naiyyayikas, it includes delusion. Correct knowledge is discovering and overcoming one's delusions, and understanding true nature of soul, self and reality. Naiyyayika scholars approached philosophy as a form of direct realism, stating that anything that really exists is in principle humanly knowable. To them, correct knowledge and understanding is different from simple, reflexive cognition; it requires Anuvyavasaya (अनुव्यवसाय, cross-examination of cognition, reflective cognition of what one thinks one knows). An influential collection of texts on logic and reason is the Nyāya Sūtras, attributed to Aksapada Gautama, variously estimated to have been composed between 6th-century BCE and 2nd-century CE. Nyaya school shares some of its methodology and human suffering foundations with Buddhism; however, a key difference between the two is that Buddhism believes that there is neither a soul nor self; Nyaya school like other schools of Hinduism believes that there is a soul and self, with liberation (moksha) as a state of removal of ignorance, wrong knowledge, the gain of correct knowledge and unimpeded continuation of self.
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Nyaya?oldid=1115586055&ns=0
dbo:wikiPageLength
52959
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Nyaya