This HTML5 document contains 215 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n37http://hy.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n28https://books.google.com/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
n49https://global.dbpedia.org/id/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n40https://www.routledge.com/Praxiology/book-series/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
n43https://mises.org/document/3578/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n36https://www.sciencedirect.com/science/book/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Praxeology
rdf:type
yago:Abstraction100002137 yago:Thinking105770926 yago:Belief105941423 yago:WikicatEvaluationMethods yago:Cognition100023271 yago:WikicatPhilosophicalTheories dbo:Book yago:WikicatMarginalConcepts yago:HigherCognitiveProcess105770664 yago:Doctrine105943300 yago:Know-how105616786 yago:Ability105616246 yago:Idea105833840 yago:WikicatEconomicTheories yago:Content105809192 yago:Theory105989479 yago:Explanation105793000 yago:Process105701363 yago:Concept105835747 yago:Method105660268 yago:PsychologicalFeature100023100 yago:PhilosophicalDoctrine106167328 yago:EconomicTheory105994935
rdfs:label
Праксеология Πραξεολογία Praxeologie Praxeologi علم الأفعال Prasseologia Praxeologia Prakseologio Праксеологія Praxeology Praxeologie (Wirtschaftswissenschaft) Praxeologia Praxeología Praxéologie Praxeologie Prakseologia 人類行為學
rdfs:comment
In philosophy, praxeology or praxiology (/ˌpræksiˈɒlədʒi/; from Ancient Greek πρᾶξις (praxis) 'deed, action', and -λογία (-logia) 'study of') is the theory of human action, based on the notion that humans engage in purposeful behavior, contrary to reflexive behavior and other unintentional behavior. French social philosopher Alfred Espinas gave the term its modern meaning, and praxeology was developed independently by two principal groups: the Austrian school, led by Ludwig von Mises, and the Polish school, led by Tadeusz Kotarbiński. Praxeologi är vetenskapen om mänskliga handlingar, där att handla betyder att använda knappa medel för att uppnå specifika mål, eller, "purposeful behaviour". Termen myntades och definierades 1890 av Alfred Espinas i Revue Philosophique, men förknippas oftast med nationalekonomen Ludwig von Mises och dennes efterföljare inom den österrikiska skolan. Dessa ekonomer menar att hela nationalekonomin kan härledas ur studiet av individens handlingar. Till exempel anser de att marginalnyttan och tidspreferens kan förklaras och bevisas med absolut säkerhet utifrån praxeologin. Праксеоло́гия, также праксиоло́гия (от др.-греч. πράξις «деятельность, практика» + λογία «наука, учение», дословно — «познание практики») — совокупное название учений об эффективности человеческой практической деятельности. Пока что нет единой трактовки термина, разные авторы связывают его с разными аспектами, но чаще всего речь идёт об одном из направлений: Praxeologie je věda o , či jinými slovy „logika lidského jednání“, jejíž součástí je i ekonomie. Můžeme však říci, že v podání rakouské školy je ekonomie praxeologií. Praxeologii vnesl do vědeckého světa Ludwig von Mises, který ji označil za teoretickou část věd o lidském jednání. Jejím protipólem je historie se svojí specifickou metodou zkoumání. Praxeologia gizakiaren portaera eta ekintzak modu objektiboan aztertzen dituen metodologia da, banakoaren borondate, asmo eta erabakietan oinarrituta, hortik printzipio orokorrak eta horietatik ondorioak ateratzeko. Natura zientzietan erabiltzen den metodo induktiboa baztertzen du. Gizarte zientzietan, eta bereziki ekonomian, erabili da. Praxeologia ou praxiologia (do grego antigo πρᾶξις, praxis, ação, prática + -λογία, -logia, estudo) é uma metodologia que tenta explicar a estrutura lógica da ação humana. Comumente se relaciona com a obra do economista austríaco Ludwig von Mises e seus seguidores da Escola Austríaca. Para Mises, praxeologia é o estudo dos fatores que levam as pessoas a atingirem seus propósitos. La praxeología es una metodología que busca estudiar la estructura lógica de la acción humana consciente de forma apriorística. El primer postulado de la praxeología es que el ser humano es un ser de racionalidad perfecta. Por lo tanto, las ideas de racionalidad limitada son su antítesis.La praxeología centra su atención en el individuo que actúa (individualismo metodológico), sacando de esta observación axiomas o principios elementales, inmutables e incuestionables, con los cuales analizar el proceso de la acción del humano. El análisis comienza con las apreciaciones y aspiraciones del consumidor, quien supuestamente operaría basándose en su propia (y siempre mudable) escala de valores. Combinando y entrelazando las escalas de valores de todas las personas se generaría el total de la ofer 人類行為學(英語:Praxeology)是一種研究人類行為的學科。意指人對於環境及他人有所反應而表現出來的行為。這一詞最先在1890年被阿爾弗雷德·埃斯皮納斯提出,但真正為人所知的則是奧地利經濟學派學者路德維希·馮·米塞斯稍後所提出的理論。 La praxéologie (de praxis) est un champ disciplinaire qui se donne pour objet l'analyse de l'action humaine. Mais le terme a pris des sens différents depuis qu'il a été introduit par Louis Bourdeau en 1882, puis popularisé par Alfred Espinas en 1890. Ses objectifs varient selon les disciplines et les chercheurs : la réflexion peut être orientée en vue d'intervenir sur des domaines d'action réels ou elle peut être destinée à constituer une approche analytique ou une science de l'action. Praxeologie is de wetenschapsopvatting van de Oostenrijkse school, een minderheidsopvatting binnen de economische wetenschap. In deze visie wordt de economie voorgesteld als een logische wetenschap, waarin vanuit axioma's (grondslagen die 'onmogelijk te ontkennen' zijn) conclusies worden getrokken. De conclusies hoeven niet empirisch onderbouwd te zijn en kunnen niet gefalsifieerd worden: ze zijn geldig op grond van logisch redeneren en geloof aan de axioma's. Vanuit de hoofdstroom van de economische wetenschap wordt Von Mises' praxeologie beschouwd als onwetenschappelijk. Die Praxeologie ist eine Theorierichtung der Wirtschaftswissenschaft. Sie wurde von dem Ökonomen Ludwig von Mises begründet und gehört zur Richtung der Österreichischen Schule. Die Praxeologie ist für Mises die Lehre vom menschlichen Handeln (siehe Human Action). Sie gehört als Wissenschaftsdisziplin zu den Formalwissenschaften. Im Kern der Praxeologie steht die Aussage: Der Mensch handelt. Dieses sogenannte Handlungsaxiom wird als wahr angenommen, da jeder Versuch es zu widerlegen zu einem performativen Selbstwiderspruch führt (das Widerlegen ist bereits eine Handlung). Aus dem Handlungsaxiom werden alle weiteren Aussagen der Praxeologie abgeleitet, die vor allem wirtschaftswissenschaftliche Aussagen sind. Στη φιλοσοφία, η πραξεολογία ή η πραξιολογία προέρχεται από τη σύνθεση της αρχαίας ελληνικής έννοιας ‘πράξη’ και του λόγου (ως σπουδής της πράξης), με την οποία προσδιορίζεται η θεωρία της ανθρώπινης δράσης, βασισμένη στην ιδέα ότι οι άνθρωποι εμπλέκονται σε σκόπιμη συμπεριφορά, σε αντίθεση με την αντανακλαστική και άλλες ακούσιες συμπεριφορές. La prasseologia o prassiologia è la teoria che si occupa dell'agire umano (praxis) dal punto di vista della sua efficacia. Праксеологія та праксіологія (від грец. πράξις — дія та грец. λογία} — мова, вчення) — галузь досліджень, що вивчає людську діяльність, зокрема в аспекті її ефективності. Термін вперше використав у 1890 році французький соціологі і філософ Альфред Еспінас. Людвіг фон Мізес про виникнення праксеології: "З політичної економії класичної школи виникла загальна теорія людської дільяності - праксеологія". Праксеологія інтенсивно розвивалася у Польщі завдяки зусиллям Тадеуша Котарбіньського. В Україні праксеологією займався Євген Слуцький. Prakseologio – teorio de lerta agado. Estas kampo de sciencesploroj pri ĉia cela agado de la homo. علم الأفعالفي علم الاجتماععبارة عن مبحث الأفعال الإنسانية الإرادية وبقيد الإنسانية تخرج الأفعال المنسوبة إلى سائر المخلوقات القادرة على الفعل وبالإرادية تخرج الانفعالات مثل العطس.والفعل في اللغة هو الحدث المقترن بزمن. Prakseologia (z gr. práksis dpn. prákseōs 'działanie; czynność' i -logia 'nauka, rozprawa' od légein 'zbierać; liczyć; mówić') – teoria sprawnego działania. Jest dziedziną badań naukowych dotyczących wszelkiego celowego działania ludzkiego.
dcterms:subject
dbc:Epistemology dbc:Academic_disciplines dbc:Austrian_School dbc:1882_introductions dbc:Philosophy_by_topic dbc:Social_sciences
dbo:wikiPageID
424562
dbo:wikiPageRevisionID
1119872028
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Pierre_Massé dbr:Eugene_Slutsky dbr:Oskar_R._Lange dbr:Empiricism dbr:Decision_theory dbr:SAGE_Publications dbr:Behaviorism dbr:Immanuel_Kant dbr:Game_Theory dbr:Anatol_Rapoport dbr:Systematic_philosophy dbr:Theory dbr:Pseudoscience dbr:Oskar_Morgenstern dbc:Epistemology dbr:Scientific_method dbr:Action_theory_(philosophy) dbr:Action_theory_(sociology) dbr:Austrian_school dbc:Academic_disciplines dbr:Austrian_school_of_economics dbr:Alfred_Espinas dbr:Free_Market dbr:John_B._Watson dbr:Catallactics dbr:Thomas_Mayer_(American_economist) dbr:Positivism dbr:Mesology dbr:John_von_Neumann dbr:François_Perroux dbr:Austrian_economics dbr:Antony_Davies dbr:Efficiency dbr:Behavioral_economics dbr:Mario_Bunge dbr:Scientific_theory dbr:Subjective_theory_of_value dbr:Leo_Apostel dbr:Charles_Arthur_Mercier dbr:Methodological_individualism dbr:Thymology dbr:Ludwig_von_Mises dbr:Money dbr:Philosophy dbr:Action_axiom dbr:Raymond_Aron dbr:William_McDougall_(psychologist) dbr:Clemens_Timpler dbr:Philosophy_of_social_science dbc:Austrian_School dbr:Tadeusz_Kotarbiński dbr:Zing-Yang_Kuo dbc:1882_introductions dbr:Rationalism dbr:Statistician dbr:Robert_Flint dbr:Second_World_War dbr:Cato_Institute dbr:Logical_positivism dbc:Philosophy_by_topic dbr:Max_Weber dbr:Murray_Rothbard dbr:War dbr:Government dbr:Barter dbc:Social_sciences dbr:Transaction_Publishers dbr:Nikolai_Bukharin dbr:Robinson_Crusoe_economy dbr:Knight_Dunlap dbr:The_Review_of_Austrian_Economics dbr:Second_International dbr:Reflex dbr:Philosophy_of_economics dbr:Carl_Menger dbr:Action_(philosophy) dbr:Pergamon_Press
dbo:wikiPageExternalLink
n28:books%3Fid=yxNgXs3TkJYC n36:9780080101101 n40:TRANPRAX n43:Praxeology-and-Understanding-An-Analysis-of-the-Controversy-in-Austrian-Economics
owl:sameAs
dbpedia-bg:Праксеология dbpedia-uk:Праксеологія dbpedia-sv:Praxeologi dbpedia-nl:Praxeologie dbpedia-sk:Praxeológia dbpedia-it:Prasseologia dbpedia-vi:Hành_vi_học dbpedia-el:Πραξεολογία dbpedia-zh:人類行為學 wikidata:Q1162708 dbpedia-es:Praxeología dbpedia-ru:Праксеология yago-res:Praxeology dbpedia-az:Praksiologiya dbpedia-pt:Praxeologia dbpedia-pl:Prakseologia dbpedia-cs:Praxeologie dbpedia-fi:Prakseologia dbpedia-fr:Praxéologie dbpedia-de:Praxeologie_(Wirtschaftswissenschaft) dbpedia-fa:کنش‌شناسی n37:Պրաքսեոլոգիա dbpedia-kk:Праксиология dbpedia-da:Praxeologi dbpedia-he:פרקסאולוגיה dbpedia-et:Prakseoloogia dbpedia-ar:علم_الأفعال freebase:m.026wbt dbpedia-eu:Praxeologia dbpedia-eo:Prakseologio n49:DJTW
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Etymology dbt:Cite_journal dbt:Cite_encyclopedia dbt:Cite_book dbt:Full_citation_needed dbt:Citation_needed dbt:Wiktionary dbt:Rp dbt:Short_description dbt:Austrian_School_sidebar dbt:OCLC dbt:IPAc-en dbt:Reflist dbt:Blockquote dbt:Div_col dbt:Div_col_end dbt:Page_needed
dbo:abstract
Die Praxeologie ist eine Theorierichtung der Wirtschaftswissenschaft. Sie wurde von dem Ökonomen Ludwig von Mises begründet und gehört zur Richtung der Österreichischen Schule. Die Praxeologie ist für Mises die Lehre vom menschlichen Handeln (siehe Human Action). Sie gehört als Wissenschaftsdisziplin zu den Formalwissenschaften. Im Kern der Praxeologie steht die Aussage: Der Mensch handelt. Dieses sogenannte Handlungsaxiom wird als wahr angenommen, da jeder Versuch es zu widerlegen zu einem performativen Selbstwiderspruch führt (das Widerlegen ist bereits eine Handlung). Aus dem Handlungsaxiom werden alle weiteren Aussagen der Praxeologie abgeleitet, die vor allem wirtschaftswissenschaftliche Aussagen sind. Die subjektivistische Nationalökonomie erweitert mit der Theorie der Wahlakte das von der klassischen Nationalökonomie bearbeitete Forschungsgebiet. Mit dem Problem der Wirtschaftlichkeit besitzt die Ökonomie ihr autonomes Untersuchungsfeld. Alles Handeln ist schon vom Begriff her rational, weil es nicht anders von der Theorie zu erfassen ist. Praxeologie je věda o , či jinými slovy „logika lidského jednání“, jejíž součástí je i ekonomie. Můžeme však říci, že v podání rakouské školy je ekonomie praxeologií. Praxeologii vnesl do vědeckého světa Ludwig von Mises, který ji označil za teoretickou část věd o lidském jednání. Jejím protipólem je historie se svojí specifickou metodou zkoumání. Právě metoda zkoumání je výchozím bodem praxeologie. Murray Rothbard dokonce praxeologii označil za metodu zkoumání, zatímco Mises ji považoval za ucelený komplex teoretické vědy o lidském jednání. Můžeme říci, že praxeologie je jak metoda, tak teorie na ní vybudované. Praxeologie je axiomatickou-deduktivní vědou, jde o , nikoli vědu empirickou, jakou jsou přírodní vědy. To plyne z objevu konceptu lidského jednání, který, jak ukázal Mises, nabývá hodnoty axiomu, protože je nevyvratitelný. Apriorismus praxeologie je však diametrálně odlišný od apriorismu matematiky. Matematika je založena na volbě určitých axiomů. Praxeologie je založena na jednom samozřejmém axiomu lidského jednání, který je nutně obsažen v každé lidské mysli. Tento axiom v sobě zahrnuje charakteristické rysy, tzv. kategorie, které jsou jeho nedílnou součástí. Jejich odhalování za pomocí deduktivní logiky je náplní praxeologie. Důsledkem toho je vytváření dalších tvrzení, která musejí být apriori pravdivá. Podstatou praxeologie je tak objevování kauzálních vztahů v teleologickém sledu událostí. Specifickou metodou praxeologie je metoda imaginárních konstrukcí. Jsou to dedukce z fundamentální kategorie jednání, kdy dochází k abstrahování od určitých okolností přítomných v reálném jednání. Tak například docházíme k objevu podstaty zisku a ztráty na základě modelu donekonečna se opakujících ekonomických procesů (evenly rotating economy), jehož podstatou je abstrahování od toku času. Tato teorie však nemůže být nikdy aplikována na realitu a slouží pouze k objasnění jednoho ekonomického problému. Je z podstaty nerealistická a umělá a byla vytvořena za konkrétním účelem. Tento fakt ekonom nikdy nesmí ztratit ze zřetele, jinak povede jeho zkoumání k zásadním omylům. Praxeologie se stala alternativou k metodologii, kterou používá ekonomie hlavního proudu. Tou je tzv. , jehož největším obhájcem je v ekonomii Milton Friedman. Pozitivismus je založen na konstruování hypotéz, které musejí být následně testovány na skutečných jevech. Praxeologie takové testování nezná, protože její tvrzení nabývají jinou pravdivostní hodnotu než výroky pozitivistické ekonomie. Výsledkem jednání různých jednotlivců jsou tzv. komplexní jevy. Z pouhého pozorování těchto jevů nemůžeme zjistit, které faktory je způsobily, protože jsou výsledkem působení mnoha různých faktorů. Lidé se chovají různě a stejný člověk se chová různě v různém časovém okamžiku. Ekonomie nedisponuje laboratorními pokusy, které by umožnily izolovat působení jiných faktorů a zjistit tak přínos jednotlivých faktorů na výsledný jev. Tím se vracíme ke specifické metodě praxeologie, metodě spekulativních konstrukcí. Ekonomie hlavního proudu tuto metodologii nepřijímá. Ani mezi „Rakušany“ nebyla tato metodologie vždy důsledně uplatňována a mnohými byla opuštěna, jako např. Hayekem nebo Reismanem, kteří se pokusili o jakousi syntézu rakouské ekonomie (praxeologie) a pozitivistické ekonomie (ekonomie hlavního proudu). Praxeologia ou praxiologia (do grego antigo πρᾶξις, praxis, ação, prática + -λογία, -logia, estudo) é uma metodologia que tenta explicar a estrutura lógica da ação humana. Comumente se relaciona com a obra do economista austríaco Ludwig von Mises e seus seguidores da Escola Austríaca. Para Mises, praxeologia é o estudo dos fatores que levam as pessoas a atingirem seus propósitos. Para a praxeologia a Ação humana é todo comportamento propositado, aquele que busca atingir um dado fim, de longo alcance. Comportamento propositado é consciente, o oposto de comportamento inconsciente, isto é, do comportamento realizado por atos reflexos, respostas involuntárias das células e nervos do corpo aos estímulos. Para Ludwig von Mises, a praxeologia é uma ciência formal: "O conhecimento humano é condicionado pela estrutura da mente humana. O conteúdo do pensamento do homem primitivo difere do conteúdo do nosso pensamento, mas a estrutura formal e lógica é comum a ambos. A praxeologia é neutra em relação a todos os julgamentos de valor e à escolha de objetivos finais. Sua tarefa não é a de aprovar ou desaprovar, mas a de descrever o que é.". Praxeologie is de wetenschapsopvatting van de Oostenrijkse school, een minderheidsopvatting binnen de economische wetenschap. In deze visie wordt de economie voorgesteld als een logische wetenschap, waarin vanuit axioma's (grondslagen die 'onmogelijk te ontkennen' zijn) conclusies worden getrokken. De conclusies hoeven niet empirisch onderbouwd te zijn en kunnen niet gefalsifieerd worden: ze zijn geldig op grond van logisch redeneren en geloof aan de axioma's. Vanuit de hoofdstroom van de economische wetenschap wordt Von Mises' praxeologie beschouwd als onwetenschappelijk. Alfred Espinas was de eerste persoon die deze term opperde in een artikel "Les origines de la technologie" voor het blad Revue Philosophique in 1890, alhoewel de latere betekenis gevormd werd door Ludwig von Mises en zijn aanhangers (onder meer Friedrich von Hayek en Murray Rothbard). La praxéologie (de praxis) est un champ disciplinaire qui se donne pour objet l'analyse de l'action humaine. Mais le terme a pris des sens différents depuis qu'il a été introduit par Louis Bourdeau en 1882, puis popularisé par Alfred Espinas en 1890. Ses objectifs varient selon les disciplines et les chercheurs : la réflexion peut être orientée en vue d'intervenir sur des domaines d'action réels ou elle peut être destinée à constituer une approche analytique ou une science de l'action. Le terme a été utilisé, notamment, par l'économiste autrichien Ludwig von Mises (dans L'Action humaine, 1949) et le philosophe polonais Tadeusz Kotarbinski. Le philosophe français Éric Weil et le sociologue Pierre Bourdieu ont également employé le mot au sens d'une « théorie de la pratique ». On doit à Abraham Moles d'avoir formé, sur la base de ce mot, le concept de praxème, le "plus petit atome d'action concevable". Plus récemment, des approches psycho-sociologiques ou auto-pédagogique (Alexandre Lhotellier) ont privilégié une approche individuelle de la praxéologie. Le philosophe norvégien a également proposé une approche nouvelle de la praxéologie inspirée des derniers écrits de Ludwig Wittgenstein. Praxeologi är vetenskapen om mänskliga handlingar, där att handla betyder att använda knappa medel för att uppnå specifika mål, eller, "purposeful behaviour". Termen myntades och definierades 1890 av Alfred Espinas i Revue Philosophique, men förknippas oftast med nationalekonomen Ludwig von Mises och dennes efterföljare inom den österrikiska skolan. Dessa ekonomer menar att hela nationalekonomin kan härledas ur studiet av individens handlingar. Till exempel anser de att marginalnyttan och tidspreferens kan förklaras och bevisas med absolut säkerhet utifrån praxeologin. "Mänsklig handling är meningsfullt beteende." - Ludwig von Mises, Human Action: A Treatise on Economics (1949) von Mises försökte finna grunden för ekonomin. Likt andra nationalekonomer av den österrikiska skolan avfärdade han empiriska observationer för att fastställa ekonomiska samband, då människor är alltför komplexa. Han menade att observationer av mänskliga handlingar, och extrapolering av historisk data alltid kommer lida av förbisedda faktorer på ett sätt som inte naturvetenskaperna gör. Genom praxeologin härledde von Mises idén att varje medveten handling är menad att förbättra en persons grad av tillfredsställelse. Han påpekade att praxeologi inte berör individuella definitioner av tillfredsställelse, bara att det är tillfredsställelse handlande människor söker och uppnår genom att eliminera irritationer, eller, "uneasiness". La prasseologia o prassiologia è la teoria che si occupa dell'agire umano (praxis) dal punto di vista della sua efficacia. Праксеоло́гия, также праксиоло́гия (от др.-греч. πράξις «деятельность, практика» + λογία «наука, учение», дословно — «познание практики») — совокупное название учений об эффективности человеческой практической деятельности. Пока что нет единой трактовки термина, разные авторы связывают его с разными аспектами, но чаще всего речь идёт об одном из направлений: * Австрийская экономическая школа (чаще употребляется термин «праксиология») считает, что человек в своей производственной и экономической деятельности исходит из рациональных побуждений, что и формирует концепцию предельной полезности. * Польская школа праксеологии делает акцент на рассмотрении вопросов организации труда и руководства предприятиями. * Французский подход акцентируется на прикладных исследованиях международных отношений. Праксеологія та праксіологія (від грец. πράξις — дія та грец. λογία} — мова, вчення) — галузь досліджень, що вивчає людську діяльність, зокрема в аспекті її ефективності. Термін вперше використав у 1890 році французький соціологі і філософ Альфред Еспінас. Розвиток праксеології пов'язаний із австрійською школою економіки і, особливо, роботами Людвіга фон Мізеса. Основна робота Людвіга фон Мізеса має назву «Людська діяльність: трактат з економічної теорії» («Human Action: A Treatise on Economics»), 1949 р., США. Завдяки цей фундаментальній праці найбільш розробленим розділом праксеології є економічна теорія в її «австрійському» варіанті. Людвіг фон Мізес про виникнення праксеології: "З політичної економії класичної школи виникла загальна теорія людської дільяності - праксеологія". Праксеологія інтенсивно розвивалася у Польщі завдяки зусиллям Тадеуша Котарбіньського. В Україні праксеологією займався Євген Слуцький. In philosophy, praxeology or praxiology (/ˌpræksiˈɒlədʒi/; from Ancient Greek πρᾶξις (praxis) 'deed, action', and -λογία (-logia) 'study of') is the theory of human action, based on the notion that humans engage in purposeful behavior, contrary to reflexive behavior and other unintentional behavior. French social philosopher Alfred Espinas gave the term its modern meaning, and praxeology was developed independently by two principal groups: the Austrian school, led by Ludwig von Mises, and the Polish school, led by Tadeusz Kotarbiński. 人類行為學(英語:Praxeology)是一種研究人類行為的學科。意指人對於環境及他人有所反應而表現出來的行為。這一詞最先在1890年被阿爾弗雷德·埃斯皮納斯提出,但真正為人所知的則是奧地利經濟學派學者路德維希·馮·米塞斯稍後所提出的理論。 علم الأفعالفي علم الاجتماععبارة عن مبحث الأفعال الإنسانية الإرادية وبقيد الإنسانية تخرج الأفعال المنسوبة إلى سائر المخلوقات القادرة على الفعل وبالإرادية تخرج الانفعالات مثل العطس.والفعل في اللغة هو الحدث المقترن بزمن. Praxeologia gizakiaren portaera eta ekintzak modu objektiboan aztertzen dituen metodologia da, banakoaren borondate, asmo eta erabakietan oinarrituta, hortik printzipio orokorrak eta horietatik ondorioak ateratzeko. Natura zientzietan erabiltzen den metodo induktiboa baztertzen du. Gizarte zientzietan, eta bereziki ekonomian, erabili da. Prakseologio – teorio de lerta agado. Estas kampo de sciencesploroj pri ĉia cela agado de la homo. La praxeología es una metodología que busca estudiar la estructura lógica de la acción humana consciente de forma apriorística. El primer postulado de la praxeología es que el ser humano es un ser de racionalidad perfecta. Por lo tanto, las ideas de racionalidad limitada son su antítesis.La praxeología centra su atención en el individuo que actúa (individualismo metodológico), sacando de esta observación axiomas o principios elementales, inmutables e incuestionables, con los cuales analizar el proceso de la acción del humano. El análisis comienza con las apreciaciones y aspiraciones del consumidor, quien supuestamente operaría basándose en su propia (y siempre mudable) escala de valores. Combinando y entrelazando las escalas de valores de todas las personas se generaría el total de la oferta y la demanda económica (valoración subjetiva). La praxeología toma a la ciencia económica como la aplicación de axiomas lógicos sin los cuales no sería posible la argumentación científica; y rechaza usar los métodos de las ciencias naturales (estudio de regularidades causales) para estudiar las ciencias sociales (estudio del accionar del hombre).​ En este punto se debate qué es y cómo se obtiene el conocimiento: los defensores de la praxeología la proponen como una alternativa al método de las ciencias naturales ya que consideran que en los acontecimientos sociales no existen parámetros ni constantes, sino que todos son «variables», lo cual hace muy difícil, si no imposible, extraer leyes históricas o realizar predicciones. En cambio, sus detractores consideran a la praxeología como una pseudociencia. El principal argumento que esgrimen es que, mientras que la ciencia parte de observaciones empíricas para luego examinar las causas subyacentes de los fenómenos, la praxeología parte de ciertos axiomas presentados como indudables, sin verificar empíricamente los propios axiomas ni sus implicaciones. El término «Praxeología» se usó por primera vez en 1608 por el filósofo, físico y teólogo Alemán (1563-1624) en su obra Philosophiae practicae systema methodicum, aunque su definición se acredita al pensador francés (1844-1922); comúnmente se usa en relación con la obra del economista austríaco Ludwig von Mises y sus seguidores de la Escuela austríaca. Στη φιλοσοφία, η πραξεολογία ή η πραξιολογία προέρχεται από τη σύνθεση της αρχαίας ελληνικής έννοιας ‘πράξη’ και του λόγου (ως σπουδής της πράξης), με την οποία προσδιορίζεται η θεωρία της ανθρώπινης δράσης, βασισμένη στην ιδέα ότι οι άνθρωποι εμπλέκονται σε σκόπιμη συμπεριφορά, σε αντίθεση με την αντανακλαστική και άλλες ακούσιες συμπεριφορές. Η πραξεολογία είναι η μελέτη εκείνων των πτυχών της ανθρώπινης δράσης που μπορούν να αντιληφθούν a priori, με άλλα λόγια, ασχολείται με την εννοιολογική ανάλυση και τις λογικές συνέπειες της προαίρεσης, της επιλογής, της σχέσης σκοπού και μέσων υλοποίησης και ούτω καθεξής. Οι βασικές αρχές της πραξεολογίας συζητήθηκαν για πρώτη φορά από τους Έλληνες φιλοσόφους, οι οποίοι τις χρησιμοποίησαν ως θεμέλιο για μια ευδαιμονιστική ηθική. Αυτή η προσέγγιση αναπτύχθηκε περαιτέρω από τους Σχολαστικούς που επέκτειναν την πραξεολογική ανάλυση στα θεμέλια της οικονομίας και της κοινωνικής επιστήμης. Τον δέκατο ένατο αιώνα οι σημαντικότερες πραξεολογικές προσεγγίσεις έγιναν στις κοινωνικοοικονομικές επιστήμες, βασισμένες στην επιστημολογία του υλισμού, που καθορίστηκε συγκεκριμένα στις ‘Θέσεις για τον Feuerbach» του Κ. Μάρξ (1845) και στις ‘Έρευνες για τη μέθοδο των κοινωνικών επιστημών με ειδική αναφορά στα οικονομικά’ του Carl Menger (1883), που υπήρξε ο πρόδρομος της Αυστριακής Σχολής της Πραξεολογίας. Ο όρος πραξεολογία εφαρμόστηκε για πρώτη φορά στην επιστήμη από τον μεταγενέστερο Αυστριακό οικονομολόγο Ludwig von Mises. Μαζί με τους μαθητές του (συμπεριλαμβανομένων των Friedrich Hayek και Murray Rothbard), ο Mises χρησιμοποίησε πραξεολογικές αρχές για να δείξει ότι πολλές υπάρχουσες οικονομικές και κοινωνικές θεωρίες ήταν εννοιολογικά ασυνεπείς. Σύμφωνα με την επιστήμη της πραξεολογίας κάθε είδους πράξη είναι ένα διαδικαστικό, χωροχρονικά ενιαίο φαινόμενο, στο οποίο μπορούν να διακριθούν τρεις εννοιολογικά ανεξάρτητες περιοχές, οι οποίες, αν και δεν εμφανίζονται ως ξεχωριστές οντότητες είναι εξίσου απαραίτητες για την κατανόηση της πράξης. Αυτές είναι α) το ‘σχέδιο’ (ή αλλιώς πλάνο) ή η μορφή της πράξης, β) η πραγματική εκτέλεση της πράξης και γ) ο πράττων. Η μορφή της πράξης είναι κανονιστική, αφού ορίζει τα κριτήρια για την ορθή εκτέλεση και τους όρους επιτυχίας της πράξης. Η πραγματική εκτέλεση της πράξης είναι η πραγματική αναφορά της μορφής της πράξης στο εδώ και τώρα. Ως εκ τούτου, ο πράττων είναι ο φορέας της επιτελεστικότητας της πράξης, ο διαμεσολαβητής μεταξύ της μορφής της πράξης και της επιτελεστικής πραγματοποίησής της. Στην περίπτωση του σχεδιασμού αντικειμένων και προϊόντων o πράττων είναι ο μορφοδότης (designer), δηλαδή ο εκπαιδευμένος και ικανός φορέας της γνώσης του σχεδιασμού. Ο Γάλλος κοινωνικός φιλόσοφος απέδωσε στον όρο τη σύγχρονη σημασία του και η πραξεολογία αναπτύχθηκε ανεξάρτητα από τρεις κύριες επιστημονικές ομάδες: την Αυστριακή Σχολή με επικεφαλής τον Ludwig von Mises, την Πολωνική Σχολή με επικεφαλής τον Tadeusz Kotarbiński και την Σκανδιναβική Σχολή με επικεφαλής τον Gunnar Skirbekk. Prakseologia (z gr. práksis dpn. prákseōs 'działanie; czynność' i -logia 'nauka, rozprawa' od légein 'zbierać; liczyć; mówić') – teoria sprawnego działania. Jest dziedziną badań naukowych dotyczących wszelkiego celowego działania ludzkiego.
gold:hypernym
dbr:Study
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Praxeology?oldid=1119872028&ns=0
dbo:wikiPageLength
16971
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Praxeology