This HTML5 document contains 357 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
n29https://www.academia.edu/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n39http://ce.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n49http://tl.dbpedia.org/resource/
n38http://
n43http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n25https://socialphenomenasite.wordpress.com/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n46http://dbpedia.org/resource/File:
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
n48http://www.arasite.org/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n13http://www.socialtheory.org/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n32https://web.archive.org/web/20100722125409/http:/www.theoria.ukzn.ac.za/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-yohttp://yo.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n28https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
n42http://ast.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n33http://www.bolender.com/Sociological%20Theory/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
n15https://archive.org/details/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Social_theory
rdf:type
yago:Theory105989479 yago:Explanation105793000 yago:WikicatSocialTheories yago:Process105701363 yago:HigherCognitiveProcess105770664 dbo:MusicGenre yago:Thinking105770926 yago:WikicatSociologicalTheories yago:PsychologicalFeature100023100 yago:Cognition100023271 yago:Abstraction100002137
rdfs:label
Обществознание Teoria social نظرية اجتماعية Socia teorio Teoria social Соціальна теорія Teoría social 사회 이론 Sociální teorie Social theory Théorie sociale 社会理論
rdfs:comment
Les théories sociales sont des cadres théoriques qui sont utilisés afin de comprendre, d’interpréter et d'analyser les rapports sociaux au sein d'une société et d'une école de pensée. Обществознáние — комплекс дисциплин, объектом исследования которых являются различные стороны жизни общества. Как учебный предмет оно включает в себя основы общественных наук (философии, социальной психологии, правоведения, экономики, политологии, и др.) и сосредотачивается на специальных знаниях, необходимых для эффективного решения наиболее типичных проблем в социальной, экономической, политической, духовной сферах жизни. Характерной особенностью курса обществознания является то, что общественные науки рассматриваются в нём не в изолированном виде, а как тесно связанные между собой дисциплины, составляющие единое целое. Можно сказать, что если каждая отдельная наука предлагает свой фрагмент знаний об обществе и человеке и свою точку зрения на него, то обществознание позволяет сложить из Teoria social é uma estrutura analítica ou paradigma usado ​​para estudar e interpretar fenômenos sociais. Uma ferramenta usada por , as teorias sociais relacionam-se a debates históricos sobre a validade e a confiabilidade de diferentes metodologias (por exemplo, positivismo e antipositivismo), o primado de , bem como a relação entre contingência e necessidade. Social theories are analytical frameworks, or paradigms, that are used to study and interpret social phenomena. A tool used by social scientists, social theories relate to historical debates over the validity and reliability of different methodologies (e.g. positivism and antipositivism), the primacy of either structure or agency, as well as the relationship between contingency and necessity. Social theory in an informal nature, or authorship based outside of academic social and political science, may be referred to as "social criticism" or "social commentary", or "cultural criticism" and may be associated both with formal cultural and literary scholarship, as well as other non-academic or journalistic forms of writing. Sociaj teorioj estas kadroj de empiria pruvaro uzitaj por studi kaj interpreti sociajn fenomenojn. Ilo uzita de sociaj sciencistoj, sociaj teorioj rilatas al historia studo pri plej validaj kaj fidindaj metodologioj (ekz. pozitivismo kaj kontraŭpozitivismo), same kiel al la unuarangeco ĉu de strukturo aŭ de agento. Kelkaj sociaj teorioj klopodas resti strikte scienca, priskriba, kaj objektiva. , male, prezenta klare regularajn sintenojn, kaj ofte kritikas la ideologiajn aspektojn esencajn en konvencia, tradicia pensaro. النظرية الاجتماعية تشيرُ إلى استعمالِ في أغلب الأحيان لهياكل مركبة نظرية لتَوضيح وتَحليل أنماطِ الحياةِ الاجتماعيةِ. في حين تعدّ النظرية الاجتماعية في أغلب الأحيان فرع من فروع علم الاجتماع، مع ذلك تعدّ النظرية الاجتماعية ذات علاقة بالعديد من الاختصاصات العلمية مثل اقتصاد، علم اللاهوت، تاريخ، والعديد مِنْ المجالات الأخرى. بنفس الوقت نجد علماء نظريون نقديون مثل رائدو التفكيكية أَو ما بعد الحداثة، يجادلون بأنّ أيّ نوع من البحثِ أَو المنهج يمكن أن ينحرف بشكل فطري. وفي العديد مِنْ الحالات يكون المجتمع الذي تصفه هذه النظريات بعيدا عن المجتمع الراهن لدرجة لا تصدق. 사회 이론(社會理論)은 특정 사상 유파의 범위 내에서 사회 현상을 배우고 해석할 때 사용되는 이다. La Teoría Social es una rama de la ciencia que se dedica al estudio de la sociedad humana, entendida como el conjunto de individuos que viven agrupados en diversos tipos de asociaciones, colectividades e instituciones. Esta ciencia estudia el desarrollo, la estructura y la función de la sociedad. La sociedad se denomina también por la rama de la teoría pero es muy distinto a la ciencia. Sociální teorie patří mezi společenské vědy. Lze ji považovat za obor úzce související s dějinami sociologie. Oproti ní však zahrnuje širší teoretický rámec a neomezuje se pouze na sociologickou terminologii a obvyklý, často kanonický přístup k sociální problematice. Sociologie sousloví sociální teorie až do 40. let 20. stol. neznala, takže bylo možné oba termíny do jisté míry zaměňovat. Stejně jako sociologie tak spolupracuje především s těmito jinými vědami: filosofie, historie, ekonomie, demografie, sociální geografie, sociální psychologie a psychologie, kulturní a sociální antropologie, politologie, právo, ekologie, lingvistika či kulturální studia.Dnes sociální teorií míníme vědecky i pojmově dobře vybavené přístupy, ačkoliv spíše volněji ukotvené, interdisciplinární . Zaměřují se víc Les teories socials o pensament social són marcs d'evidència empírica per estudiar i interpretar els fenòmens socials. Una eina utilitzada pels científics socials, les teories socials es refereixen als debats històrics sobre les metodologies més vàlides i fiables (per exemple, el positivisme i l'antipositivisme), així com la primacia de ja sia . Certes teories socials intenten romandre estrictament científicques descriptives i objectives. Les , per contra, presenten aparentment posicions normatives, i amb freqüència critiquen els aspectes ideològics inherents al pensament convencional i el pensament tradicional. 社会理論(しゃかいりろん、英: Social theories )は、特定の思想の流派の枠内で社会現象を学び、そして解釈するときに使われる理論的枠組みである。社会科学者たちが用いる不可欠の手段であり、最も妥当で信頼できる方法論(例えば実証主義や反実証主義)をめぐる――あるいは構造と力のどちらを重要とみなすかをめぐる――歴史論争と関連する理論である。ある種の社会理論は厳密に科学的、記述的、そして客観的であり続けようと試みている。これと対立する理論は、対照的に、表面的には規範的な立場を示し、しばしば従来の因習的な思想に固有のイデオロギー的な側面を批判する。 Соціальні теорії — це аналітичні парадигми, які використовують для вивчення та інтерпретації соцільних явищ. Це поняття використовують дослідники суспільства в контексті історичної суперечки про обґрунтованість і надійність різних методологій (наприклад, позитивізму та антипозитивізму), першість будь-якої структури чи чинника, а також відношення між випадковістю та необхідністю. Соціальну теорію поза академічною та політичною наукою можна визначити як "соціальну критику" або "культурну критику", вона може бути пов'язана з формальною культурною та літературною наукою, а також іншими неакадемічними чи журналістськими формами.
foaf:depiction
n43:What_is_a_Social_Theory%3F.png
dcterms:subject
dbc:Social_theories dbc:Sociological_theories
dbo:wikiPageID
317633
dbo:wikiPageRevisionID
1124397643
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Antonio_Gramsci dbr:Ernest_W._Burgess dbr:Structure_or_agency dbr:Rational_choice_theory dbr:Social_alienation dbr:Confucius dbr:Psychology dbr:Literary_theory dbr:Nomadic dbr:John_Ruskin dbr:Social_actor dbr:Conflict_theory dbr:Kang_Youwei dbr:Vilfredo_Pareto dbr:Année_Sociologique dbr:Georg_Wilhelm_Friedrich_Hegel dbr:Technological_progress dbr:Norm_(sociology) dbr:Liberty dbr:University_of_California,_Davis dbr:Ethnomethodology dbr:Continental_philosophy dbr:Epistemology dbr:Émile_Durkheim dbr:Pre-Socratic dbr:Political_economy dbr:Robert_E._Park dbr:Robert_Nisbet dbr:W._I._Thomas dbr:Shang_Yang dbr:Survival_of_the_fittest dbr:History_of_humanity dbr:Sociology dbr:Max_Horkheimer dbr:Age_of_Enlightenment dbr:Max_Weber dbr:Theodor_W._Adorno dbr:Philosophy_of_history dbr:Mencius dbr:Globalization dbr:University_of_Bordeaux dbr:Marxism dbr:Paradigm dbr:Jean_Baudrillard dbr:Scientific_method dbr:Scientific_knowledge dbr:University_of_Melbourne dbr:Proletariat dbr:Historical_materialism dbr:Chicago_school_(sociology) dbr:Social_criticism dbr:Data dbr:Suicide_(Durkheim_book) dbr:Social_philosophy dbr:Cultural_studies dbr:Historical_period dbr:Voltaire dbr:Antipositivism dbr:Sociological_positivism dbr:Sociological_theory dbr:Ibn_Khaldun dbr:China dbr:Power_structure dbr:Postmodernism dbr:Empirical_evidence dbr:Ancient_Rome dbr:Loneliness dbr:Wang_Yangming dbr:Multilineal_evolution dbr:Location_(geography) dbr:Philosophy dbr:Symbolic_interactionism dbr:Committee_on_Social_Thought dbr:Government dbr:Hypothesis dbr:Culture dbr:Political_science dbr:Karl_Popper dbr:Plato dbr:History_of_sociology dbr:Structural_cohesion dbr:Auguste_Comte dbr:Protestant dbr:Georg_Simmel dbr:Mao_Zedong dbr:Monarchy dbr:Mohandas_K._Gandhi dbr:Literary_criticism dbr:Gu_Yanwu dbr:Denis_Diderot dbr:Zhu_Xi dbr:Division_of_labor dbr:Ihab_Hassan dbr:Determinism dbr:Reason dbr:Gaetano_Mosca dbr:Monarch dbr:University_of_Sussex dbr:Napoleon_I_of_France dbr:Women dbr:France dbr:Augustine_of_Hippo dbr:Empowered_democracy dbr:Li_Zhi_(philosopher) dbr:John_Stuart_Mill dbr:Simulacra dbr:Charles_Tilly dbr:Albion_Woodbury_Small dbr:Broadcasting dbr:Discipline dbr:Religion dbr:Great_Britain dbr:False_necessity dbr:Town dbr:French_people dbr:Pitirim_A._Sorokin dbr:Communication dbr:Jean-François_Lyotard dbr:City_of_God_(book) dbr:Atomism_(social) dbr:Ferdinand_Tönnies dbr:A_priori_and_a_posteriori dbr:York_University dbr:Sociobiology dbr:Social_integration dbr:Anti-necessitarian_social_thought dbr:Evolution dbr:Unto_This_Last dbr:Claude_Henri_de_Rouvroy,_comte_de_Saint-Simon dbr:John_Millar_(philosopher) dbr:Roland_Barthes dbr:Ancient_Greek dbr:Social_evolutionism dbr:General_will dbr:Slavery dbr:Discourse dbr:Culture_theory dbr:Civil_society dbr:Mores dbr:Germany dbr:Political_theory dbr:Moral dbr:Political_philosophy dbr:Metanarratives dbr:Adam_Ferguson dbr:Bourgeoisie dbr:Modernism dbr:The_Postmodern_Condition dbr:Social_inequality dbr:Positivism dbr:World_economy dbr:Herbert_Marcuse dbr:Theory_of_modernization dbr:Symbolic_interaction dbr:Narrative dbr:Neo-Marxism dbr:Charles_de_Secondat,_baron_de_Montesquieu dbr:Neoevolutionism dbr:Employment dbr:Theory_of_post-industrial_society dbr:Warring_States dbr:Kukrit_Pramoj dbc:Social_theories dbr:Mozi dbr:Post-structuralism dbr:Critical_theory_(Frankfurt_School) dbr:Late_capitalism dbr:Social_disorganization dbr:Social_science dbr:Negative_capability dbr:Modernity dbr:Latin dbr:Rules_of_the_Sociological_Method dbr:Karl_Marx dbc:Sociological_theories dbr:Will_(philosophy) dbr:Structural_functionalism dbr:Frankfurt_School dbr:French_Revolution dbr:Western_philosophy dbr:Ellsworth_Faris dbr:Early_Muslim_sociology dbr:Lao_Zi dbr:Deity dbr:Social_cycle_theory dbr:Engaged_theory dbr:Social_commentary dbr:Productivity dbr:Post-colonial_theory dbr:Manufacturing dbr:Feminist_theory dbr:Secularization dbr:Social_order dbr:University_of_Chicago dbr:Karen_Barad dbr:Herbert_Spencer dbr:Human_sciences dbr:Social_conflict dbr:History_of_the_social_sciences dbr:Niklas_Luhmann dbr:Verstehen dbr:Queer_theory dbr:Transportation dbr:Catholic dbr:Cultural_Studies dbr:Sociocultural_evolution dbr:Social_constructionist_theory dbr:Social_scientists dbr:Social_contract dbr:George_Herbert_Mead dbr:Interdisciplinarity dbr:Media_studies dbr:Metadiscourse dbr:Gong_Zizhen dbr:Social_action dbr:Discovery_(observation) dbr:Universal_history dbr:Scotland dbr:Market_economy dbr:Abolitionism dbr:Immanuel_Kant dbr:Social_phenomenon n46:What_is_a_Social_Theory%3F.png dbr:Adam_Smith dbr:Jit_Phumisak dbr:Muqaddimah dbr:Time dbr:Anthropology dbr:Critical_theory dbr:Michel_Foucault dbr:Social_work dbr:History dbr:Social_economy dbr:Convenience dbr:Formative_context dbr:Roberto_Mangabeira_Unger dbr:Social_Darwinism dbr:Immanuel_Wallerstein dbr:Jean-Jacques_Rousseau dbr:Social_progress dbr:Philosopher dbr:Gemeinschaft_and_Gesellschaft dbr:Aristotle dbr:Prawase_Wasi dbr:Eurocentric
dbo:wikiPageExternalLink
n13: n15:introductiontocl0000berb n25: n29:1642214 n15:philosophicaldis0000habe n15:falsenecessityan0000unge n32: n33:Sociological%20Theorists.htm n38:www.social-theory.eu n15:marxdurkheimwebe0000morr_p2p9%7Curl-access=registration%7Cauthor=Morrison, n48:dhintro1.htm
owl:sameAs
dbpedia-ko:사회_이론 dbpedia-tr:Sosyal_teori dbpedia-fa:نظریه_اجتماعی yago-res:Social_theory dbpedia-eo:Socia_teorio dbpedia-es:Teoría_social dbpedia-ca:Teoria_social dbpedia-sk:Sociálna_teória dbpedia-mk:Општествена_теорија dbpedia-ja:社会理論 dbpedia-bg:Социална_теория dbpedia-vi:Lý_thuyết_xã_hội dbpedia-ru:Обществознание n28:uFqA dbpedia-yo:Ìròjinlẹ̀_aláwùjọ dbpedia-pt:Teoria_social dbpedia-fi:Yhteiskuntateoria n39:Йукъаралла_хаар dbpedia-cs:Sociální_teorie freebase:m.01v1k2 n42:Teoría_social dbpedia-fr:Théorie_sociale dbpedia-uk:Соціальна_теорія wikidata:Q1990987 n49:Teoryang_panlipunan dbpedia-ar:نظرية_اجتماعية
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Main dbt:Rp dbt:Further dbt:More_citations_needed dbt:Redirect dbt:Multiple_issues dbt:Reflist dbt:By_whom dbt:Colend dbt:Cite_book dbt:Short_description dbt:Wikibooks dbt:Wikiquote dbt:Cols dbt:Essay-like dbt:Portal dbt:Citation_needed dbt:Weasel
dbo:thumbnail
n43:What_is_a_Social_Theory%3F.png?width=300
dbo:abstract
Les teories socials o pensament social són marcs d'evidència empírica per estudiar i interpretar els fenòmens socials. Una eina utilitzada pels científics socials, les teories socials es refereixen als debats històrics sobre les metodologies més vàlides i fiables (per exemple, el positivisme i l'antipositivisme), així com la primacia de ja sia . Certes teories socials intenten romandre estrictament científicques descriptives i objectives. Les , per contra, presenten aparentment posicions normatives, i amb freqüència critiquen els aspectes ideològics inherents al pensament convencional i el pensament tradicional. La teoria social proporciona teories generals per explicar les accions i comportament de la societat com un tot, abasta la sociologia, ciència política i les idees filosòfiques. La teoria social clàssica generalment s'ha presentat des d'una perspectiva de la filosofia occidental, i soint es veu com eurocèntrica. La teoria social s'utilitza per fer distincions i generalitzacions entre diferents tipus de societats i per analitzar la modernitat. Els orígens de la teoria social són difícils de precisar, però els debats amb freqüència es dirigeixen a l'antiga Grècia A partir d'aquests fonaments en la filosofia occidental va sorgir l'edat de la Il·lustració, la teoria del contracte social teoria, el i les modernes ciències socials. Avui dia, "Ciències socials" s'utilitza com a terme genèric per referir-se a sociologia, economia, ciència política, jurisprudència, i altres disciplines. La teoria social és interdisciplinària i es basa en les idees de camps tan diversos com l'antropologia i els La teoria social de caràcter informal, o l'autoria basada fora de la ciència social acadèmica i política, es pot anomenar més aviat com "crítica social" o "". De la mateixa manera, la "crítica cultural" pot estar associada tant amb els formals estudis culturals i la crítica literària així com altres formes no-acadèmiques o periodístiques de l'escriptura. La teoria social, com a disciplina diferenciada, emergí en el segle XX i és en gran part equiparada amb una actitud de pensament crític basada en la racionalitat, la lògica i l'objectivitat i el desig de coneixement amb mètodes de descobriment a posteriori,més que no pas els mètodes de tradició a priori. Соціальні теорії — це аналітичні парадигми, які використовують для вивчення та інтерпретації соцільних явищ. Це поняття використовують дослідники суспільства в контексті історичної суперечки про обґрунтованість і надійність різних методологій (наприклад, позитивізму та антипозитивізму), першість будь-якої структури чи чинника, а також відношення між випадковістю та необхідністю. Соціальну теорію поза академічною та політичною наукою можна визначити як "соціальну критику" або "культурну критику", вона може бути пов'язана з формальною культурною та літературною наукою, а також іншими неакадемічними чи журналістськими формами. Teoria social é uma estrutura analítica ou paradigma usado ​​para estudar e interpretar fenômenos sociais. Uma ferramenta usada por , as teorias sociais relacionam-se a debates históricos sobre a validade e a confiabilidade de diferentes metodologias (por exemplo, positivismo e antipositivismo), o primado de , bem como a relação entre contingência e necessidade. A teoria social procura questionar por que os seres humanos habitam o mundo como eles fazem e como isso aconteceu, olhando as relações de poder e as estruturas e normas sociais. Para este objetivo, a teoria social examina: como os seres humanos se relacionam entre si e com a sociedade em que se encontram, como isso mudou ao longo do tempo e em diferentes culturas, e as ferramentas utilizadas para medir essas coisas. Por uma questão de necessidade, a teoria social procura a interdisciplinaridade, combinando conhecimento de múltiplas disciplinas acadêmicas para iluminar essas questões complexas,e pode recorrer a idéias de campos tão diversos como antropologia e estudos de mídia. Обществознáние — комплекс дисциплин, объектом исследования которых являются различные стороны жизни общества. Как учебный предмет оно включает в себя основы общественных наук (философии, социальной психологии, правоведения, экономики, политологии, и др.) и сосредотачивается на специальных знаниях, необходимых для эффективного решения наиболее типичных проблем в социальной, экономической, политической, духовной сферах жизни. Характерной особенностью курса обществознания является то, что общественные науки рассматриваются в нём не в изолированном виде, а как тесно связанные между собой дисциплины, составляющие единое целое. Можно сказать, что если каждая отдельная наука предлагает свой фрагмент знаний об обществе и человеке и свою точку зрения на него, то обществознание позволяет сложить из этих фрагментов и позиций целостную и объемную картину социального мира. Sociaj teorioj estas kadroj de empiria pruvaro uzitaj por studi kaj interpreti sociajn fenomenojn. Ilo uzita de sociaj sciencistoj, sociaj teorioj rilatas al historia studo pri plej validaj kaj fidindaj metodologioj (ekz. pozitivismo kaj kontraŭpozitivismo), same kiel al la unuarangeco ĉu de strukturo aŭ de agento. Kelkaj sociaj teorioj klopodas resti strikte scienca, priskriba, kaj objektiva. , male, prezenta klare regularajn sintenojn, kaj ofte kritikas la ideologiajn aspektojn esencajn en konvencia, tradicia pensaro. La originoj de socia teorio estas malfacile skizeblaj, sed la indikoj ofte revenas al Antikva Grekio (Berberoglu 2005, p. xi). El tiuj fondoj en Okcidenta filozofio leviĝis la teorio de la socia kontrakto de la Klerismo, la , kaj la moderna sociscienco. Nuntempe, 'sociscienco' estas uzata kiel ombrela termino por referenci al sociologio, ekonomiko, politika scienco, jurfilozofio, kaj aliaj fakoj. Socia teorio estas interfaka kaj desegnas ideojn el kampoj tiom diversaj kiaj antropologio kaj . Socia teorio de neformala naturo, aŭ aŭtoreco bazita ekster akademia socia kaj politika scienco, povas esti referencata anstataŭ "socia kritiko" aŭ "socia komentaro". Simile, "kultura kritiko" povas esti asocia kaj kun formalaj kulturaj kaj literaturaj sciencoj, same kiel kun aliaj ne-akademiaj aŭ ĵurnalismaj formoj de verkado. Socia teorio kiel distinga fako aperis en la 20a jarcento kaj estis tre asocia al koduto de kritika pensaro, baze sur racio, logiko kaj objektiveco, kaj la deziro por konaro tra aposterioraj metodoj de malkovro, pli ol apriora metoda tradicio. Kun tio mense facilas ligigi socian teorion al pli profunda filozofia studo por certigi la respondecon de ĉiu homo. 사회 이론(社會理論)은 특정 사상 유파의 범위 내에서 사회 현상을 배우고 해석할 때 사용되는 이다. Les théories sociales sont des cadres théoriques qui sont utilisés afin de comprendre, d’interpréter et d'analyser les rapports sociaux au sein d'une société et d'une école de pensée. النظرية الاجتماعية تشيرُ إلى استعمالِ في أغلب الأحيان لهياكل مركبة نظرية لتَوضيح وتَحليل أنماطِ الحياةِ الاجتماعيةِ. في حين تعدّ النظرية الاجتماعية في أغلب الأحيان فرع من فروع علم الاجتماع، مع ذلك تعدّ النظرية الاجتماعية ذات علاقة بالعديد من الاختصاصات العلمية مثل اقتصاد، علم اللاهوت، تاريخ، والعديد مِنْ المجالات الأخرى. على أية حال، فإن أي بحث أساسه موضوعي يُمْكِنُ أَنْ يُوفّرَ الدّعم للتفسيراتِ وفي أغلب الأحيان تعطىَ التفسيرات مِن قِبل العلماء النظريين الاجتماعيينِ. البحث الإحصائي المؤسس بأشكال علمية، على سبيل المثال، لدراسة حالات عدم تكافؤ الدخل بين النِساءِ والرجالِ سيساعد بعد ذلك في تأسيس نظرياتِ اجتماعيةِ المعقّدةِ تبحث في أَو النظام الأبوي. بنفس الوقت نجد علماء نظريون نقديون مثل رائدو التفكيكية أَو ما بعد الحداثة، يجادلون بأنّ أيّ نوع من البحثِ أَو المنهج يمكن أن ينحرف بشكل فطري. وفي العديد مِنْ الحالات يكون المجتمع الذي تصفه هذه النظريات بعيدا عن المجتمع الراهن لدرجة لا تصدق. تمثل النظريات الحداثية modernity والنظريات اللا سلطوية anarchy مثالين عن هذه النظريات. Sociální teorie patří mezi společenské vědy. Lze ji považovat za obor úzce související s dějinami sociologie. Oproti ní však zahrnuje širší teoretický rámec a neomezuje se pouze na sociologickou terminologii a obvyklý, často kanonický přístup k sociální problematice. Sociologie sousloví sociální teorie až do 40. let 20. stol. neznala, takže bylo možné oba termíny do jisté míry zaměňovat. Stejně jako sociologie tak spolupracuje především s těmito jinými vědami: filosofie, historie, ekonomie, demografie, sociální geografie, sociální psychologie a psychologie, kulturní a sociální antropologie, politologie, právo, ekologie, lingvistika či kulturální studia.Dnes sociální teorií míníme vědecky i pojmově dobře vybavené přístupy, ačkoliv spíše volněji ukotvené, interdisciplinární . Zaměřují se více na každodennost, její interakce a názorovou polemiku, čímž často zasahují i do jednání o směřování a cílech společnosti. Často je spojována se směry jako jsou teorie kultury, kritická teorie, feministická teorie, historická sociologie, post-koloniální teorie, poststrukturalismus, postmodernismus, politická teorie aj. Mezi představitele (pokud přímo nejmenujeme většinu autorů z oboru sociologie) můžeme zařadit tato jména: Michel Foucault, Jean Baudrillard, Jacques Derrida, Jean-François Lyotard, Stuart Hall, Edward Said, Norbert Elias, Pierre Bourdieu, Theodor Adorno aj. V České republice se sociální teorií zabývá internetový časopis Sociální teorie .cz (socialniteorie.cz či socialtheory.eu), který je vlastním a neformálním projektem kolektivu studentů sociologie při Institutu sociálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Jeho posláním je přinést mezioborový vhled do studia moderní sociální teorie prostřednictvím publikace článků, studií, výzkumných zpráv, recenzí, postřehů či monografií. 社会理論(しゃかいりろん、英: Social theories )は、特定の思想の流派の枠内で社会現象を学び、そして解釈するときに使われる理論的枠組みである。社会科学者たちが用いる不可欠の手段であり、最も妥当で信頼できる方法論(例えば実証主義や反実証主義)をめぐる――あるいは構造と力のどちらを重要とみなすかをめぐる――歴史論争と関連する理論である。ある種の社会理論は厳密に科学的、記述的、そして客観的であり続けようと試みている。これと対立する理論は、対照的に、表面的には規範的な立場を示し、しばしば従来の因習的な思想に固有のイデオロギー的な側面を批判する。 La Teoría Social es una rama de la ciencia que se dedica al estudio de la sociedad humana, entendida como el conjunto de individuos que viven agrupados en diversos tipos de asociaciones, colectividades e instituciones. Esta ciencia estudia el desarrollo, la estructura y la función de la sociedad. La sociedad se denomina también por la rama de la teoría pero es muy distinto a la ciencia. Social theories are analytical frameworks, or paradigms, that are used to study and interpret social phenomena. A tool used by social scientists, social theories relate to historical debates over the validity and reliability of different methodologies (e.g. positivism and antipositivism), the primacy of either structure or agency, as well as the relationship between contingency and necessity. Social theory in an informal nature, or authorship based outside of academic social and political science, may be referred to as "social criticism" or "social commentary", or "cultural criticism" and may be associated both with formal cultural and literary scholarship, as well as other non-academic or journalistic forms of writing.
gold:hypernym
dbr:Frameworks
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Social_theory?oldid=1124397643&ns=0
dbo:wikiPageLength
36777
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Social_theory