This HTML5 document contains 530 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mrhttp://mr.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n104https://web.archive.org/web/20200819061523/https:/books.google.com/
n77https://doi.org/10.1163/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
n103https://web.archive.org/web/20200811171315/https:/books.google.com/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n60http://ia.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n19https://global.dbpedia.org/id/
n41https://web.archive.org/web/20211009073734/https:/books.google.com/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
n64http://arz.dbpedia.org/resource/
n39http://www.deadseascrolls.org.il/explore-the-archive/manuscript/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
n97http://ur.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
n18https://books.google.com/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
n89http://tl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
n40https://web.archive.org/web/20211009073733/https:/books.google.com/
n67http://dbpedia.org/resource/Wikipedia:
n38https://web.archive.org/web/20211009073731/https:/books.google.com/
n63http://www.lectio.unibe.ch/05_2/
dbpedia-lbhttp://lb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n52http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lmohttp://lmo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n82http://homes.chass.utoronto.ca/~pietersm/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n15https://web.archive.org/web/20210126105808/https:/books.google.com/
dbpedia-barhttp://bar.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n43http://d-nb.info/gnd/
n62http://www.deadseascrolls.org.il/explore-the-archive/image/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
n70http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
n35https://web.archive.org/web/20210816023341/https:/books.google.com/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
n36https://web.archive.org/web/20211009073725/https:/books.google.com/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n93http://sco.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n9http://dss.collections.imj.org.il/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-swhttp://sw.dbpedia.org/resource/
n58http://viaf.org/viaf/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
n74http://tt.dbpedia.org/resource/
n101https://web.archive.org/web/20200711150129/http:/www.lectio.unibe.ch/05_2/
dbpedia-ndshttp://nds.dbpedia.org/resource/
n24https://web.archive.org/web/20210507013415/http:/homes.chass.utoronto.ca/~pietersm/
n17http://dbpedia.org/resource/File:
n10http://dbpedia.org/resource/Template:Script/
n27http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-alshttp://als.dbpedia.org/resource/
n14https://web.archive.org/web/20210125211518/https:/books.google.com/
n53http://mg.dbpedia.org/resource/
n65http://am.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
n28https://web.archive.org/web/20210511115708/https:/books.google.com/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:

Statements

Subject Item
dbr:Tetragrammaton
rdf:type
yago:PsychologicalFeature100023100 yago:SpiritualBeing109504135 yago:WikicatDeitiesInTheHebrewBible dbo:RecordLabel yago:Content105809192 owl:Thing yago:Cognition100023271 yago:Deity109505418 yago:Belief105941423 yago:Abstraction100002137
rdfs:label
Biblia Tetragramo Tetragrammaton يهوه 四字神名 Tetragrammaton Tetragrammaton Yahveh JHVH Тетраграматон 신명사문자 JHWH Τετραγράμματο JHWH YHWH Tetragramma biblico Tetragram テトラグラマトン Тетраграмматон YHWH Tetragrama bíblic
rdfs:comment
テトラグラマトン (古代ギリシア語:τετραγράμματον、「4つの文字 」の意)または聖四文字とは、ヘブライ語で神を指す4文字יהוה(YHWH又はJHVHと4つの子音で翻字される)で、これはユダヤ教およびキリスト教における唯一神の御名である。 右から左に読み書きされるヘブライ文字の4つはそれぞれ、י/ユッド、 ה/ヘー、ו/ヴァヴ、ה/ヘー、である。西暦70年にエルサレムが陥落したのち、大祭司の間で伝承されていた聖四文字の発音が分からなくなった。そのため、この名前の構造や語源に関するコンセンサスは存在しないが、現在は「ヤーウェ(Yahweh)又はヤハウェ」という形が(根拠は薄いものの)ほぼ普遍的に受け入れられている。この名は「いる」「存在する」「ならしめる」「実現する」という意味の動詞から派生した可能性がある。 The Tetragrammaton (/ˌtɛtrəˈɡræmətɒn/; from Ancient Greek τετραγράμματον tetragrámmaton '[consisting of] four letters'), or Tetragram, is the four-letter Hebrew theonym יהוה‎ (transliterated as YHWH), the name of God in the Hebrew Bible. The four letters, written and read from right to left (in Hebrew), are yodh, he, waw, and he. The name may be derived from a verb that means "to be", "to exist", "to cause to become", or "to come to pass". While there is no consensus about the structure and etymology of the name, the form Yahweh is now accepted almost universally. Tetragrammaton (från grekiskans τετραγράμματον, '[ord på] fyra bokstäver' (τετρα, tetra; "fyra", och γραμμα, gramma; "bokstav") är en benämning på de fyra bokstäverna יהוה i den hebreiska konsonantskriften, som betecknar namnet på Israels gud (den gudom som tillbeds inom judendomen och kristendomen). På svenska transkriberas dessa vanligen JHVH och på engelska YHWH. Tetragrammet förekommer vid omkring 6800 tillfällen i den bibliska grundtexten. Bokstäverna, från höger till vänster, är: Tetragrammaton (Bahasa Yunani: τετραγράμματον kata dengan empat huruf) nama dalam bahasa Ibrani untuk Nama Tuhan, yang dieja (dalam huruf Ibrani); י (yod) ה (heh) ו (vav) ה (heh) atau יהוה (YHWH), tetragramaton adalah nama pribadi dari Tuhan orang Israel. Dalam agama Yahudi, Tetragrammaton tidak diucapkan pada pembacaan tulisan suci dan doa, dan diganti dengan Adonai ("Tuanku"). Bentuk tertulis lain seperti ד׳ atau ה׳ dibaca Hashem (Sang Nama). Тетраграммато́н, тетрагра́мма (греч. τετραγράμματον, от τετρα — «четыре» и γράμμα — «буква») в иудейской религиозной и каббалистической традициях — четырёхбуквенное непроизносимое свойство Бога, не считающееся собственным именем Бога. Тетраграмматон записывается следующими четырьмя буквами: ‏י‏‎ (йуд), ‏ה‏‎ (хей), ‏ו‏‎ (вав), ‏ה‏‎ (хей), образующими слово ‏יהוה‏‎. Латинскими буквами тетраграмма транскрибируется как YHWH. Это свойство Бога встречается в Танахе (Ветхом Завете) чаще всего (более 6 тысяч раз), впервые встречается во второй главе Книги Бытия (2:4), используется в десяти заповедях. Το Τετραγράμματο είναι η λέξη με την οποία είναι γραμμένο το προσωπικό όνομα του Θεού στο εβραϊκό κείμενο της Αγίας Γραφής. Η χρήση του όρου «Τετραγράμματο» καθιερώθηκε αφενός επειδή το όνομα γράφεται με τέσσερα γράμματα αφετέρου επειδή είναι αβέβαιο πώς προφερόταν στα αρχαία χρόνια, δεδομένου ότι η εβραϊκή γραφή έχει μόνο σύμφωνα και η γλώσσα επί πολλούς αιώνες ήταν ουσιαστικά νεκρή. Tetragram – cztery hebrajskie litery będące zapisem imienia własnego Boga w Biblii: jod, he, waw, he (hebr. יהוה). Termin „tetragram” pochodzi z języka greckiego i składa się z członów tetra, „cztero-” lub „cztery”, i grámma, „litera”; dosłownie znaczy więc „czteroliterowy”. W Biblii hebrajskiej tetragram pojawia się ponad 6800 razy. Różne formy jego zapisu można spotkać w źródłach pozabiblijnych, niektórych rękopisach Septuaginty oraz rękopisach qumrańskich. Choć czterokrotnie pojawia się w zwrocie „Hallelujah” nie występuje w podstawowej formie w Nowym Testamencie, wspominają jednak o nim ojcowie Kościoła. 四字神名(希臘語:Τετραγράμματον;英語:Tetragrammaton,意思是“四个字母”),為古代希伯來人尊崇的神名,在《希伯来圣经》中,用四個古希伯來文,子音,即יהוה‬(拉丁化為IHVH、YHVH、YHWH、JHVH或JHWH),來表示。是猶太教、基督教所信仰的独一神的名称之一,一般尊称神为主(英語:the Lord)。 四字神名的元音早已失传。中世紀末期,四字神名被拉丁化為耶和华(英語:Jehovah),許多現代學者相信其正確發音應該接近於雅威或亞威或亞呼威(Yahweh或Yahuweh或Yahveh或Yahuveh或Yehoweh)。 Il tetragramma biblico è la sequenza delle quattro lettere ( greco: tetragràmmaton; τέτρα-, «quattro» e γράμματα, «lettere») ebraiche che compongono il nome proprio di Dio (lat. theonymum) utilizzato nella Bibbia ebraica, il Tanakh, o per i cristiani l'Antico Testamento, in cui «il nome ricorre più di seimilaottocento volte». L'esistenza di un teonimo in un contesto puramente monoteista è fonte di discussione. 신명사문자(神名四文字, 고대 그리스어: τετραγράμματον 테트라그람마톤[*])는 창조주 곧 여호와 또는 야훼의 이름을 나타내는 히브리어 네 글자(יהוה)를 가리킨다. 로마자로는 "YHWH"로 표기한다. JHWH of JHVH komt van de Hebreeuwse lettercombinatie יהוה Jod-Hee-Waw-Hee en is in de Hebreeuwse Bijbel de naam van God. Deze lettercombinatie wordt ook wel tetragram(maton) genoemd (Grieks: τετραγράμματον, "woord van vier letters"). يَهوَه (بالعبرية: יְהֹוָה، وتُلفظ: يِهْوڤَ أو يَهْڤِ) هو اسم الله المذكور في التوراة وفي العهد القديم في الكتاب المقدس. وفي سفر الخروج المكتوب بيد النبي موسى، عندما سال عن اسم الله في الإصحاح 3 والاعداد 13 و15 بحسب ترجمة فان دايك العربية لسنة 1865وبحسب الترجمة ما بين السطر عبري - إنكليزي interlinear.يقول: فهو حسب التقاليد اليهودية اسم الله العلم الذي دعا به أبو الأنبياء النبي إبراهيم، وليس اله خرافي أو أسطوري، وبعض العرب يذكر ما قيل عن آصف بن برخيا أنه كان يعلم الاسم الاعظم الذي إذا دعى به سُمع له. יהוה est le Tétragramme (grec ancien : Τετραγράμματον / Tetragrámmaton, « mot composé de quatre lettres »), le théonyme de la divinité d’Israël, composé des lettres yōḏ (י), hē (ה), wāw (ו), hē (ה), et retranscrit YHWH en français. YHWH é o tetragrama (termo derivado do grego τετραγράμματον, tetragrammaton, "conjunto de quatro letras") que na Bíblia hebraica indica o nome próprio de Deus. As quatro letras do alfabeto hebraico que compõem este tetragrama (escritas da direita para a esquerda) são י (yod), ה (he), ו (vav, chamada também waw), e de novo ה (he). Em português (assim como em inglês e francês) a transliteração usual é YHWH, mas encontram-se também na forma YHVH (como em espanhol). Traduções mais populares da Língua portuguesa na atualidade, usam o termo Jeová ou Javé para o tetragrama. Тетраграмато́н (тетрагра́ма) (грец. τετραγράμματον, від грец. τετρα, «чотири», і γράμμα, «літера») — в юдейській релігійній і кабалістичній традиціях — чотирибуквенне Ім'я Господа, що не вимовляють, що вважається власним іменем Бога, на відміну від інших імен-епітетів Бога. У давньоєврейській мові цими чотирма буквами були: івр. (йод) י (ге) ה (вав) ו (ге) ה‎ : יהוה (а остання буква «ге» позначає голосний звук, див. Матрес лекціоніс). Латинськими літерами тетраграма транскрибується як IHVH (зустрічається також варіант транслітерації YHWH чи JHWH). Як зазначається в «Англо-українському глосарії християнсько-богословських термінів» (див. статтi «JHVH, JHWH», «Tetragrammaton»), Боже ім'я у вигляді Тетраграми вживається у масоретському тексті Єврейських Писань, або Старого Завіту чи Танаху, по Hebrejská písmena יהוה (zprava doleva: jod he vav he) jsou souhlásky používané v Tanachu (hebrejské bibli) psaném souhláskovým písmem k zapsání Božího jména. Pro český přepis se používá čtveřice písmen JHVH, jako opisné označení tetragram nebo tetragrammaton (řecky τετραγράμματον, z tetra, „čtyři“, a gramma, „písmeno“), v českých křesťanských překladech bible se nejčastěji nahrazuje jménem Hospodin. La Biblia Tetragramo (aŭ simple "la Tetragramo") estas tiu kvarlitera hebrea nomo de la Dio de la Abrahamaj religioj, יהוה (JHVH), kiu plej ofte estas uzata en la Hebrea Biblio (la Tanaĥo, la Malnova Testamento). La vorto "tetragramo" devenas el la greka vorto τετραγράμματον, kiu signifas precize "kvarliteraĵo". El Tetragrámaton (del griego: τετραγράμματον, tetragrámmaton) es la combinación de cuatro letras hebreas יהוה‎, transliterada como YHWH o YHVH, que la Biblia hebrea emplea como nombre propio del Dios único de judíos, samaritanos y cristianos.​ JHWH (hebräisch יהוה) ist der unvokalisierte Eigenname des Gottes Israels im Tanach. Zu Beginn der Zehn Gebote stellt dieser Gott sich seinem Volk wie folgt vor: ʾānōḵî jhwh ʾᵆlōhæḵā ʾᵃšær hōṣēʾtîḵā mēʾæræṣ miṣrajim mibêt ʿᵃḇādîm lōʾ jihjæ-ləḵā ʾᵆlōhîm ʾᵃḥērîm ʿal-pānāj „Ich bin der Herr, dein Gott, der ich dich aus dem Land Ägypten, aus dem Sklavenhaus, herausgeführt habe.Du sollst keine andern Götter haben neben mir.“ – Ex 20,2–3
rdfs:seeAlso
dbr:Yahweh dbr:Kabbalah dbr:Biblical_Hebrew_orthography
foaf:depiction
n27:Tetragrammaton-Trinity-diagram-12thC.jpg n27:Tetragrammaton_a.jpg n27:Tetragrammaton_at_5th_Chapel_of_the_Palace_of_Versailles_France.jpg n27:Tetragrammaton-Tetractys.png n27:YHWH_Goya.jpg n27:YHWH_on_Lakis_Letters_(no._2).jpg n27:4Q120_frg20_with_Divine_Name.jpg n27:YHWH_on_Mesha_Stele.jpg n27:Lxx_Minorprophets.gif n27:BASILICA_OF_ST_LOUIS_KING_OF_FRANCE_MISSOURI_USA_Near_the_Gateway_Arch_TETRAGRAMMATON.jpg n27:Tetragrammaton_scripts.svg
dcterms:subject
dbc:Kabbalistic_words_and_phrases dbc:Magic_words dbc:Tetragrammaton dbc:Sacred_Name_Movement dbc:Yahweh
dbo:wikiPageID
12094780
dbo:wikiPageRevisionID
1124959257
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Theonym dbr:Theodoret dbc:Yahweh dbr:Wadi_Daliyeh dbr:Halleluyah dbr:Masoretes dbr:Thomas_Schneider_(Egyptologist) dbr:Talmud dbr:Greek_Minor_Prophets_Scroll_from_Nahal_Hever dbr:Porphyry_(philosopher) dbr:Johann_Friedrich_von_Meyer dbr:8HevXII_a dbr:Sanhedrin_(tractate) dbr:Gothic_Bible dbr:Biblical_Hebrew dbr:Hebrew_language dbr:Asherah dbr:Temple_Scroll dbr:Yodh dbr:Atziluth dbr:Tree_of_life_(Kabbalah) n17:Tetragrammaton-Trinity-diagram-12thC.jpg dbr:Kabballah dbr:Babylonia dbr:Anglican dbr:Epiphanius_of_Salamis dbr:Assiah dbr:Sabaoth n17:4Q120_frg20_with_Divine_Name.jpg dbr:Leningrad_Codex dbr:Nicholas_Fuller dbr:Ambrosiano_O_39_sup. dbr:Lachish_letters dbr:Dion_Fortune dbr:Ketef_Hinnom dbr:Maimonides dbr:Ketef_Hinnom_scrolls dbr:Arabic_language dbr:Zeir_Anpin dbr:Aramaic_language dbr:Mater_lectionis n17:Tetragrammaton_a.jpg n17:Tetragrammaton_at_5th_Chapel_of_the_Palace_of_Versailles_France.jpg dbr:Hallelujah n17:Tetragrammaton-Tetractys.png dbr:8HevXII_b dbr:Song_of_Songs dbr:Temple dbr:Mesha_Stele dbr:Papyrus_Fouad_266 dbr:Lord dbr:Mount_Seir dbc:Magic_words dbr:Papyrus_Oxyrhynchus_1007 dbr:Adonai dbr:Jahwist dbr:Gnosticism dbr:Codex_Alexandrinus dbr:Samaritans dbr:Allah dbr:Eastern_Orthodox_Church dbr:Louis_Cappel dbr:Ghost_word dbr:Jewish_magical_papyri dbr:Yetzirah dbr:Palimpsest dbr:Kabbalistic dbr:Shva dbr:Matres_lectionis dbr:Lutheran dbr:Shasu dbr:Yehovah dbr:Rabbinic_Judaism dbr:Names_and_titles_of_God_in_the_New_Testament dbr:Khirbet_Beit_Lei dbr:Sephirot dbr:Jewish_prayer dbr:Johann_Leusden dbr:Sefirot dbr:Ramesses_II dbr:Names_of_God_in_Judaism dbr:Codex_Vaticanus dbr:Torah dbr:Masoretic_Text dbr:Names_of_God dbr:Codex_Sinaiticus dbr:Philo dbr:Jerome dbr:Holy_See dbr:Tetractys dbr:New_Testament dbr:Theophoric_names dbr:Four_Worlds dbr:Diodorus_Siculus dbr:List_of_Tetragrammatons_in_art_in_Austria dbr:Small_caps dbr:Vulgate dbr:Second_Temple_of_Jerusalem dbr:Thomas_Römer dbr:Liturgy dbr:Acrostic dbr:Shiva_(Judaism) dbr:Septuagint dbr:Mount_Gerizim dbr:Khirbet_el-Qom dbr:Qere_and_Ketiv dbr:Paul_Joüon dbr:Biblia_Hebraica_(Kittel) dbr:Halakha dbr:Biblia_Hebraica_Stuttgartensia dbc:Tetragrammaton dbr:Papyrus_Rylands_458 dbr:God dbr:11Q5 dbr:Latin dbr:Plane_(geometry) dbr:4Q120 dbr:Israelites dbr:Elephantine_papyri dbr:Rabbi_Mana_II dbr:Kristin_De_Troyer dbr:Pharaoh dbr:1QIsaa dbr:Abjad dbr:Biblioteca_Ambrosiana dbr:Christianity_in_Ethiopia dbr:Book_of_Esther dbr:Symmachus_(translator) dbr:Dead_Sea_Scrolls n17:YHWH_on_Lakis_Letters_(no._2).jpg dbr:Protestant_Reformation n67:V dbr:Church_Slavonic_language dbr:Muqattaʿat dbr:AqTaylor dbr:Johann_David_Michaelis dbr:AqBurkitt dbr:Amenhotep_III dbr:Tiberian_vocalisation dbr:Syriac_language dbr:Eusebius dbr:Latin_Church dbr:Jews dbr:Papyrus_Oxyrhynchus_656 dbr:Jacob_Alting n17:Tetragrammaton_scripts.svg dbr:Folk_etymology dbr:Thirteen_Attributes_of_Mercy dbr:Ineffability dbr:Teman_(Edom) n17:BASILICA_OF_ST_LOUIS_KING_OF_FRANCE_MISSOURI_USA_Near_the_Gateway_Arch_TETRAGRAMMATON.jpg dbr:Arich_Anpin dbr:Wilhelm_Gesenius dbr:Book_of_Genesis dbr:World_to_come dbr:Book_of_Exodus dbr:Genizah dbr:Aquila_of_Sinope dbr:Johannes_van_den_Driesche dbr:Clement_of_Alexandria dbr:John_W._Rogerson dbr:Yom_Kippur dbr:Papyrus_Oxyrhynchus_5101 dbr:Nova_Vulgata dbr:Oriental_Orthodoxy dbr:Papyrus_Berlin_17213 dbr:Moshe_Chaim_Luzzatto dbr:Luther_Bible dbr:Gematria dbr:Gemara dbr:Tel_Arad dbr:Marcus_Terentius_Varro dbr:Takamitsu_Muraoka dbr:Irenaeus dbr:Simon_I_(High_Priest) dbc:Sacred_Name_Movement dbr:Smith's_Bible_Dictionary dbr:Adytum dbr:Tetrahedron dbr:Coptic_language dbr:Yahweh dbr:Mishnah dbr:Simon_II_(High_Priest) dbr:He_(letter) dbr:Tetragrammaton dbr:Hieroglyph dbr:I_Am_that_I_Am dbr:Sixtinus_Amama dbr:United_States_Conference_of_Catholic_Bishops dbr:Amara,_Nubia dbr:Book_of_the_Dead dbr:Catholic_Church dbr:James_D._G._Dunn dbr:John_the_Lydian dbr:Jerusalem dbr:Shem_HaMephorash dbr:Kaige_recension dbr:Semitic_root n17:YHWH_on_Mesha_Stele.jpg dbr:Paleo-Hebrew_alphabet dbr:Ecclesiastes dbr:Aleppo_Codex dbr:Waw_(letter) dbr:Patrologia_Graeca dbr:Samaria dbr:Kuntillet_Ajrud dbr:R._R._Reno dbr:Blaspheme dbr:Silent_letter dbr:Jewish_Christians dbr:Greek_Old_Testament dbr:Solid_geometry dbr:Line_(geometry) dbr:Hexapla dbr:Jewish_Encyclopedia dbr:Catholic_Encyclopedia dbr:Johannes_Buxtorf dbr:Priestly_blessing dbr:Synagogue dbr:Bible dbr:1QpHab dbr:Egypt dbr:Elohim dbr:Beri'ah dbr:Codex_Marchalianus n17:Lxx_Minorprophets.gif dbr:Frank_Moore_Cross dbr:Niqqud dbr:Origen dbr:Papyrus_Vindobonensis_Greek_39777 dbr:Adriaan_Reland dbr:Jah dbr:Second_Temple dbr:Segol n17:YHWH_Goya.jpg dbr:Second_Temple_Period dbr:Thomas_Gataker dbr:Peshitta dbr:Prefixes_in_Hebrew dbr:Point_(geometry) dbr:Vetus_Itala dbr:Se2grXII dbr:Brown–Driver–Briggs dbr:Deuterocanonical_books dbr:Partzufim dbr:Simeon_the_Just dbc:Kabbalistic_words_and_phrases dbr:Hebrew_Bible dbr:Taylor-Schechter_12.182 dbr:Hebrew_alphabet dbr:Papyrus_Oxyrhynchus_3522 dbr:Hebrew_cantillation
dbo:wikiPageExternalLink
n9:isaiah n14:books%3Fid=XRkfKdho-5cC&pg=PP463%7Curl-status=live n15:books%3Fid=pDqyxbtzTIsC%7Curl-status=live n18:books%3Fid=-eOycxXAoHMC%7C n24:KyriosorTetragram(1984).pdf n18:books%3Fid=--LQCwAAQBAJ%7Cyear=2007%7Cpublisher=Oxford n28:books%3Fid=h0QNywEACAAJ%7Curl-status=live n18:books%3Fid=SAre1FPqZ5IC&pg=PA221%7Cyear=1975%7Cpublisher=Harvard n35:books%3Fid=pqWODwAAQBAJ%7Curl-status=live n36:books%3Fid=T2w9AwAAQBAJ&pg=PA264%7Curl-status=live n38:books%3Fid=1xyoBgAAQBAJ&pg=PA55%7Curl-status=live n39:4Q171-1 n40:books%3Fid=--LQCwAAQBAJ%7Curl-status=live n18:books%3Fid=1xyoBgAAQBAJ&pg=PA55%7Cyear=2015%7Cpublisher=BRILL%7Cisbn=978-90-04-28817-1%7Caccess-date=6 n41:books%3Fid=1TWIZaRpnn0C&pg=PA125%7Curl-status=live n18:books%3Fid=h0QNywEACAAJ%7Cyear=1948%7Cpublisher=Brill%7Caccess-date=11 n18:books%3Fid=T2w9AwAAQBAJ&pg=PA264%7Cdate=2014%7Cpublisher=Wm. n18:books%3Fid=1TWIZaRpnn0C&pg=PA125%7Cdate=2001%7Cpublisher=Bloomsbury%7Cisbn=978-0-567-37628-2%7Caccess-date=6 n18:books%3Fid=XRkfKdho-5cC&pg=PP463%7Cyear=2006%7Cpublisher=Foreign n62:B-277254 n62:B-277262 n62:B-277302 n62:B-278362 n62:B-278363 n63:troyer_names_of_god.htm%7Caccess-date=9 n62:B-278426 n62:B-300013 n39:11Q20-1 n39:11Q5-1 n39:2Q13-1 n39:4Q158-1 n39:4Q163-1 n39:4Q173-1 n39:4Q176-1 n39:4Q196-1 n39:4Q215-1 n39:4Q222-1 n39:4Q225-1 n39:4Q365-1 n39:4Q377-1 n39:4Q382-1 n62:B-280209 n62:B-284014 n62:B-284277 n62:B-284297 n62:B-284694 n62:B-284853 n62:B-284856 n62:B-285319 n62:B-285324 n62:B-285346 n62:B-288404 n62:B-288554 n62:B-295766 n62:B-298706 n62:B-299230 n62:B-299918 n39:4Q391-1 n39:4Q524-1 n39:4Q55-1 n39:4Q59-1 n9:habakkuk n77:156921207783876422 n39:4Q177-1 n82:KyriosorTetragram(1984).pdf n9:community n18:books%3Fid=pqWODwAAQBAJ%7Cyear=2018%7Cpublisher=BRILL%7Cisbn=978-90-474-1434-6%7Caccess-date=6 n18:books%3Fid=pDqyxbtzTIsC%7Ctitle=Decas n101:troyer_names_of_god.htm%7Curl-status=live n103:books%3Fid=SAre1FPqZ5IC&pg=PA221%7Curl-status=live n104:books%3Fid=-eOycxXAoHMC%7C
owl:sameAs
dbpedia-simple:YHWH dbpedia-sq:JHVH n19:8jxq dbpedia-nds:JHWH dbpedia-zh:四字神名 dbpedia-ru:Тетраграмматон dbpedia-eo:Biblia_Tetragramo dbpedia-sv:Tetragrammaton dbpedia-lmo:Tetragrama_biblegh dbpedia-ja:テトラグラマトン dbpedia-be:Тэтраграматон freebase:m.0119c2rs dbpedia-it:Tetragramma_biblico dbpedia-et:YHWH dbpedia-ko:신명사문자 n43:118556703 dbpedia-pl:Tetragram dbpedia-mr:टेट्राग्रामॅटन dbpedia-id:Tetragrammaton dbpedia-sk:JHVH dbpedia-da:Tetragrammaton dbpedia-ar:يهوه dbpedia-no:Tetragrammet dbpedia-he:השם_המפורש n52:Տետրագրամմատոն n53:IHVH dbpedia-uk:Тетраграматон dbpedia-af:JHWH dbpedia-fa:تتراگراماتون n58:27863181 dbpedia-tr:YHVH n60:Tetragrammaton dbpedia-als:JHWH n64:يهوه n65:ያህዌ dbpedia-sr:Тетраграматон dbpedia-is:JHVH dbpedia-nn:JHVH n70:Tetragramatonas dbpedia-pt:YHWH freebase:m.087zl dbpedia-ms:Tetragramaton dbpedia-th:เตตราแกรมมาทอน n74:Тетраграмматон dbpedia-cs:JHVH dbpedia-sw:YHWH dbpedia-sh:Tetragram dbpedia-ca:Tetragrama_bíblic dbpedia-hu:JHVH dbpedia-el:Τετραγράμματο dbpedia-bar:JHWH dbpedia-de:JHWH dbpedia-gl:YHWH wikidata:Q105173 dbpedia-es:Yahveh dbpedia-la:Tetragrammaton n89:Tetragrammaton dbpedia-lb:JHWH dbpedia-sl:Tetragramaton n93:Tetragrammaton dbpedia-hr:Tetragram dbpedia-br:YHWH dbpedia-fr:YHWH n97:یہوہ dbpedia-ro:YHWH yago-res:Tetragrammaton dbpedia-nl:JHWH dbpedia-mk:Тетраграматон
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Etymology dbt:Names_of_God n10:Hebrew dbt:As_written dbt:Unreliable_source%3F dbt:Rp dbt:Use_dmy_dates dbt:Authority_control dbt:Grc-transl dbt:LORD dbt:Citation dbt:Main dbt:EngvarB dbt:Cite_CE1913 dbt:Cite_book dbt:Cite_journal dbt:Who dbt:Sfn dbt:Wikt-lang dbt:R dbt:Short_description dbt:Script dbt:Blockquote dbt:EB1911_Poster dbt:Commons_category-inline dbt:See_also dbt:Bibleref2 dbt:Bibleref dbt:Bibleverse dbt:IPA-he dbt:IPAc-en dbt:Transliteration dbt:Original_research_inline dbt:Other_uses dbt:Overline dbt:By_whom dbt:Sps dbt:Redirect dbt:'%22 dbt:Refbegin dbt:Refend dbt:Reflist
dbo:thumbnail
n27:Tetragrammaton_scripts.svg?width=300
dbo:wikiPageInterLanguageLink
dbpedia-es:Yahveh
dbp:date
July 2022
dbp:reason
Unpublished generally means unverifiable
dbo:abstract
يَهوَه (بالعبرية: יְהֹוָה، وتُلفظ: يِهْوڤَ أو يَهْڤِ) هو اسم الله المذكور في التوراة وفي العهد القديم في الكتاب المقدس. وفي سفر الخروج المكتوب بيد النبي موسى، عندما سال عن اسم الله في الإصحاح 3 والاعداد 13 و15 بحسب ترجمة فان دايك العربية لسنة 1865وبحسب الترجمة ما بين السطر عبري - إنكليزي interlinear.يقول: فهو حسب التقاليد اليهودية اسم الله العلم الذي دعا به أبو الأنبياء النبي إبراهيم، وليس اله خرافي أو أسطوري، وبعض العرب يذكر ما قيل عن آصف بن برخيا أنه كان يعلم الاسم الاعظم الذي إذا دعى به سُمع له. وأصل الاسم عبري من جذر (هايه أو هاوه) أي يكّّون أو يصّير وهو فعل الكينونة في اللغات السامية القديمة، وفي الصرف والنحو العبراني مثل العربي يكون باسم فاعل ويعني حرفيا المكوًّن أو المصًّير. وبما انه اسم علم لا يستعمل (ها) أو أل التعريف العربية قبل الاسم، مثل التي تعني الآلهة، ومن المعلوم أن اللغة العربية لا تقبل أل التعريف في الاسم العلم إلا إذا كان صفة. وفي علم الالهة القديمة يقال انه في الأساس إله من العصر البرونزي تم توظيفه في الديانة اليهوديّة. بالرغم من كتابة الاسم في التوراة العبرية إلا أنه من تقاليد الربان اليهود بان يحرم على اليهود ذكر لفظ هذه الكلمة فيتم استبدالها عند القرائة بـأدوناي (אֲדֹנָי) أو ها شِّم (הַשֵּׁם) بالعبرانية الحديثة؛ أدوينوي (adoynoy)، هشِيْم (HaŠeym) بالأشكنزية وشيما (ࠔࠝࠌࠠࠀ, שמא) بالعبرية السامرية). ويسمح لرئيس الكهنة بنطقها أثناء قراءته للتوراة في يوم الغفران فقط وذلك أثناء تواجده في قدس الأقداس. JHWH (hebräisch יהוה) ist der unvokalisierte Eigenname des Gottes Israels im Tanach. Zu Beginn der Zehn Gebote stellt dieser Gott sich seinem Volk wie folgt vor: ʾānōḵî jhwh ʾᵆlōhæḵā ʾᵃšær hōṣēʾtîḵā mēʾæræṣ miṣrajim mibêt ʿᵃḇādîm lōʾ jihjæ-ləḵā ʾᵆlōhîm ʾᵃḥērîm ʿal-pānāj „Ich bin der Herr, dein Gott, der ich dich aus dem Land Ägypten, aus dem Sklavenhaus, herausgeführt habe.Du sollst keine andern Götter haben neben mir.“ – Ex 20,2–3 In der Bibel ist JHWH der gnädige Befreier und gerechte Bundespartner des erwählten Volkes Israel und zugleich der Schöpfer, Bewahrer, Richter und Erlöser der ganzen Welt. Er wird dort auch mit Titeln wie Elohim („Götter“, Pluralis Majestatis für Gott) oder El („Gott“, oft mit Personennamen oder Eigenschaften verbunden) bezeichnet. Um die Aussprache des Eigennamens JHWH zu vermeiden, verwendet das Judentum für dieses Tetragramm die Ersatzlesungen Adonai („meine Herren“) oder HaSchem („der Name“). Die ursprüngliche Aussprache des Namens ist unbekannt. Тетраграмато́н (тетрагра́ма) (грец. τετραγράμματον, від грец. τετρα, «чотири», і γράμμα, «літера») — в юдейській релігійній і кабалістичній традиціях — чотирибуквенне Ім'я Господа, що не вимовляють, що вважається власним іменем Бога, на відміну від інших імен-епітетів Бога. У давньоєврейській мові цими чотирма буквами були: івр. (йод) י (ге) ה (вав) ו (ге) ה‎ : יהוה (а остання буква «ге» позначає голосний звук, див. Матрес лекціоніс). Латинськими літерами тетраграма транскрибується як IHVH (зустрічається також варіант транслітерації YHWH чи JHWH). Як зазначається в «Англо-українському глосарії християнсько-богословських термінів» (див. статтi «JHVH, JHWH», «Tetragrammaton»), Боже ім'я у вигляді Тетраграми вживається у масоретському тексті Єврейських Писань, або Старого Завіту чи Танаху, понад 6800 разів. Більш конкретну цифру наводить професор Іван Огієнко у своєму «Етимологічно-семантичному словнику української мови». У статті «Єгова» вчений стверджує, що правдиве ім'я Бога, записане давньою єврейською у вигляді Тетраграматона JHVH, у Біблії дуже часте — вжите 6823 рази. YHWH é o tetragrama (termo derivado do grego τετραγράμματον, tetragrammaton, "conjunto de quatro letras") que na Bíblia hebraica indica o nome próprio de Deus. As quatro letras do alfabeto hebraico que compõem este tetragrama (escritas da direita para a esquerda) são י (yod), ה (he), ו (vav, chamada também waw), e de novo ה (he). Em português (assim como em inglês e francês) a transliteração usual é YHWH, mas encontram-se também na forma YHVH (como em espanhol). As quatro letras são todas consoantes, como é normal ao escrever hebraico. Hoje a maioria dos estudiosos pensa que a pronúncia original do tetragrama bíblico era "Yahweh". Entre eles há incerteza sobre a vocalização como "Yahwoh" ou "Yahweh", mas esta é a forma que escolhem principalmente. Traduções mais populares da Língua portuguesa na atualidade, usam o termo Jeová ou Javé para o tetragrama. JHWH of JHVH komt van de Hebreeuwse lettercombinatie יהוה Jod-Hee-Waw-Hee en is in de Hebreeuwse Bijbel de naam van God. Deze lettercombinatie wordt ook wel tetragram(maton) genoemd (Grieks: τετραγράμματον, "woord van vier letters"). Het tetragrammaton יהוה, JHWH bestaat uit matres lectionis (medeklinkers die klinkers aangeven) die een aanwijzing kunnen zijn dat het gaat om een cognaat object dat is afgeleid van היה, hayah, het Hebreeuwse koppelwerkwoord dat we ook kennen als het werkwoord "zijn". Dit woord wordt vaak vertaald in lijn met de traditie van de Septuagint, als "HEER". Maar omdat het vaak als bijstelling wordt gebruikt, of zelfs als status constructus (wat niet met zekerheid kan worden gezegd) met elohim, kan het duiden op "het zijn" of de "IK BEN" van God. De exacte betekenis is al duizenden jaren onderwerp van theologische speculatie. 신명사문자(神名四文字, 고대 그리스어: τετραγράμματον 테트라그람마톤[*])는 창조주 곧 여호와 또는 야훼의 이름을 나타내는 히브리어 네 글자(יהוה)를 가리킨다. 로마자로는 "YHWH"로 표기한다. Hebrejská písmena יהוה (zprava doleva: jod he vav he) jsou souhlásky používané v Tanachu (hebrejské bibli) psaném souhláskovým písmem k zapsání Božího jména. Pro český přepis se používá čtveřice písmen JHVH, jako opisné označení tetragram nebo tetragrammaton (řecky τετραγράμματον, z tetra, „čtyři“, a gramma, „písmeno“), v českých křesťanských překladech bible se nejčastěji nahrazuje jménem Hospodin. Židé chovají k Božímu jménu zvláštní úctu vyjádřenou v desateru slovy: „nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha“. Tato úcta je už ve starověku vedla k tomu, že Boží jméno přestali vyslovovat a původní výslovnost byla zapomenuta. Na jeho místo začali používat opisné výrazy jako Adonaj (Pán) nebo ha-Šem (Jméno). V křesťanských církví se v závislosti na tradici tetragram nahrazuje pojmy obvykle ve významu „pán“ nebo se vokalizuje jako Jahve či méně často Jehova. Původní výslovnost není známa. Το Τετραγράμματο είναι η λέξη με την οποία είναι γραμμένο το προσωπικό όνομα του Θεού στο εβραϊκό κείμενο της Αγίας Γραφής. Η χρήση του όρου «Τετραγράμματο» καθιερώθηκε αφενός επειδή το όνομα γράφεται με τέσσερα γράμματα αφετέρου επειδή είναι αβέβαιο πώς προφερόταν στα αρχαία χρόνια, δεδομένου ότι η εβραϊκή γραφή έχει μόνο σύμφωνα και η γλώσσα επί πολλούς αιώνες ήταν ουσιαστικά νεκρή. Οι λόγιοι έχουν κάνει προσπάθειες να ανακατασκευάσουν την προφορά επακριβώς και να εξηγήσουν την ετυμολογία του, άλλα για τους περισσότερους φαίνεται από δύσκολο έως αδύνατο να εξαχθούν οριστικά συμπεράσματα. Το Τετραγράμματο μεταγράφεται ως «Γιαχβέ» (ή Ιαβέ, αγγλ. Jahveh/Yahweh) ή «Ιεχωβά» (ή Ιεοβά, αγγλ. Jehovah/Yehowah). Παρά την αβεβαιότητα για την ετυμολογία και την προφορά του Τετραγράμματου ονόματος του Θεού, είναι κοινός τόπος ότι η θεολογική σημασία του μπορεί να προσδιοριστεί από τον τρόπο χρήσης του στο ιερό κείμενο. Για πολλούς η ετυμολογία και η χρήση του Θεϊκού Ονόματος τονίζει την αυθυπαρξία του Θεού, για άλλους την ιδιότητά του ως δημιουργού του σύμπαντος ενώ μια τρίτη άποψη είναι ότι αυτό αναφέρεται στον Θεό ως Εκείνον που εκπληρώνει τις υποσχέσεις του και βρίσκεται κοντά στον λαό του. 四字神名(希臘語:Τετραγράμματον;英語:Tetragrammaton,意思是“四个字母”),為古代希伯來人尊崇的神名,在《希伯来圣经》中,用四個古希伯來文,子音,即יהוה‬(拉丁化為IHVH、YHVH、YHWH、JHVH或JHWH),來表示。是猶太教、基督教所信仰的独一神的名称之一,一般尊称神为主(英語:the Lord)。 四字神名的元音早已失传。中世紀末期,四字神名被拉丁化為耶和华(英語:Jehovah),許多現代學者相信其正確發音應該接近於雅威或亞威或亞呼威(Yahweh或Yahuweh或Yahveh或Yahuveh或Yehoweh)。 יהוה est le Tétragramme (grec ancien : Τετραγράμματον / Tetragrámmaton, « mot composé de quatre lettres »), le théonyme de la divinité d’Israël, composé des lettres yōḏ (י), hē (ה), wāw (ו), hē (ה), et retranscrit YHWH en français. Apparaissant près de 7 000 fois dans l’ensemble de la Bible hébraïque et présenté comme le « nom propre » de l’Elohim du judaïsme, il pourrait être dérivé de la racine trilittère en hébreu : היה (HYH, « être »). Considéré d’une sainteté suprême il est déclaré ineffable par certains exégètes en raison d'une interprétation du troisième commandement (« ne pas prononcer le nom divin en vain ») vers le IIIe siècle, il est substitué dans les prières ou la lecture de la Torah par Adonaï (hébreu : אדני « mon Seigneur ») par HaElohim (hébreu : אלוהים « le Dieu ») et par HaShem (hébreu : השם « le Nom ») dans un contexte profane. Certaines traductions chrétiennes de la Bible l’ont parfois transcrit par « Yahvé », « Yahweh », « Jéhovah » ou « Jéhova ». Depuis la Bible d'Olivétan, parue en 1535, la plupart des traductions protestantes retiennent le terme « l'Éternel ». Certaines traductions catholiques de la Bible utilisent des vocalisation telles que « Yawheh » ou « Yahvé » ; depuis 2001, l’Église catholique préconise de ne plus utiliser de vocalisation mais d’employer dans les langues vernaculaires un mot équivalent à Dominus, soit en français « le Seigneur ». The Tetragrammaton (/ˌtɛtrəˈɡræmətɒn/; from Ancient Greek τετραγράμματον tetragrámmaton '[consisting of] four letters'), or Tetragram, is the four-letter Hebrew theonym יהוה‎ (transliterated as YHWH), the name of God in the Hebrew Bible. The four letters, written and read from right to left (in Hebrew), are yodh, he, waw, and he. The name may be derived from a verb that means "to be", "to exist", "to cause to become", or "to come to pass". While there is no consensus about the structure and etymology of the name, the form Yahweh is now accepted almost universally. The books of the Torah and the rest of the Hebrew Bible except Esther, Ecclesiastes, and (with a possible instance of the short form יה‎ in verse 8:6) the Song of Songs contain this Hebrew name. Observant Jews and those who follow Talmudic Jewish traditions do not pronounce יהוה‎ nor do they read aloud proposed transcription forms such as Yahweh or Yehovah; instead they replace it with a different term, whether in addressing or referring to the God of Israel. Common substitutions in Hebrew are Adonai ("My Lord") or Elohim (literally "gods" but treated as singular when meaning "God") in prayer, or HaShem ("The Name") in everyday speech. テトラグラマトン (古代ギリシア語:τετραγράμματον、「4つの文字 」の意)または聖四文字とは、ヘブライ語で神を指す4文字יהוה(YHWH又はJHVHと4つの子音で翻字される)で、これはユダヤ教およびキリスト教における唯一神の御名である。 右から左に読み書きされるヘブライ文字の4つはそれぞれ、י/ユッド、 ה/ヘー、ו/ヴァヴ、ה/ヘー、である。西暦70年にエルサレムが陥落したのち、大祭司の間で伝承されていた聖四文字の発音が分からなくなった。そのため、この名前の構造や語源に関するコンセンサスは存在しないが、現在は「ヤーウェ(Yahweh)又はヤハウェ」という形が(根拠は薄いものの)ほぼ普遍的に受け入れられている。この名は「いる」「存在する」「ならしめる」「実現する」という意味の動詞から派生した可能性がある。 ユダヤ教聖典の成文律法トーラーと、残る預言者の書ネビーイームと諸書ケスービーム(ヘブライ語聖書はこの3つに区分され、それぞれの頭文字を採ってタナハと呼ばれる)にこのヘブライ文字の名が使われている。敬虔なユダヤ人やタルムードの伝統ユダヤ教に従う人達はיהוהを発音しない(学会提起された「ヤーウェ」「エホバ」等の翻音形式でも朗読しない)。その代わり、彼らは唯一神に呼びかけたり言及する際にそれを別の語に置き換える。ヘブライ語における一般的な代用は、祈りの中だと「アドーナーイ(Adonai/我が主)」または「エローヒム(Elohim/神)」で、日常会話だと「ハシェーム(HaShem/御名)」が使われる。 El Tetragrámaton (del griego: τετραγράμματον, tetragrámmaton) es la combinación de cuatro letras hebreas יהוה‎, transliterada como YHWH o YHVH, que la Biblia hebrea emplea como nombre propio del Dios único de judíos, samaritanos y cristianos.​ Las cuatro letras del vocablo, leídas de derecha a izquierda, son yód (י), he (ה), waw (ו) y he (ה‏). Si bien no hay consenso sobre la estructura y la etimología del nombre, la forma Yahweh o Yahveh está aceptada en la actualidad como la pronunciación original del Tetragrámaton.​​ Anteriormente en los medios cristianos desde fines de la Edad Media hasta el siglo XIX se empleó la pronunciación latinizada Iehovah, ya abandonada por los eruditos.​ La Biblia Tetragramo (aŭ simple "la Tetragramo") estas tiu kvarlitera hebrea nomo de la Dio de la Abrahamaj religioj, יהוה (JHVH), kiu plej ofte estas uzata en la Hebrea Biblio (la Tanaĥo, la Malnova Testamento). La vorto "tetragramo" devenas el la greka vorto τετραγράμματον, kiu signifas precize "kvarliteraĵo". Тетраграммато́н, тетрагра́мма (греч. τετραγράμματον, от τετρα — «четыре» и γράμμα — «буква») в иудейской религиозной и каббалистической традициях — четырёхбуквенное непроизносимое свойство Бога, не считающееся собственным именем Бога. Тетраграмматон записывается следующими четырьмя буквами: ‏י‏‎ (йуд), ‏ה‏‎ (хей), ‏ו‏‎ (вав), ‏ה‏‎ (хей), образующими слово ‏יהוה‏‎. Латинскими буквами тетраграмма транскрибируется как YHWH. Это свойство Бога встречается в Танахе (Ветхом Завете) чаще всего (более 6 тысяч раз), впервые встречается во второй главе Книги Бытия (2:4), используется в десяти заповедях. В христианстве тетраграмматон — это одно из многочисленных "имён" (свойств) Бога (наряду с такими как Эль, Адонай, Элохим, Саваоф (Цеваот), Эль-Эльон, Эль-Шадай). От тетраграмматона происходят сокращённые формы «Иахо» (‏יהו‏‎) и «Ио» (‏יו‏‎), которые входят в состав многих собственных еврейских имён. В еврейско-египетских папирусах, трактующих о магии, оно уже появляется под видом др.-греч. Ίαωούηε. Tetragrammaton (från grekiskans τετραγράμματον, '[ord på] fyra bokstäver' (τετρα, tetra; "fyra", och γραμμα, gramma; "bokstav") är en benämning på de fyra bokstäverna יהוה i den hebreiska konsonantskriften, som betecknar namnet på Israels gud (den gudom som tillbeds inom judendomen och kristendomen). På svenska transkriberas dessa vanligen JHVH och på engelska YHWH. Tetragrammet förekommer vid omkring 6800 tillfällen i den bibliska grundtexten. Judarna anser Guds namn vara så heligt att det inte får uttalas, och JHVH omgärdas även med stor vördnad i texten. Detta går inte ihop med att namnet skulle betyda "Jag Är", eftersom "jag är..." är något som man säger så ofta i dagligt tal att det inte kan undvikas. Hebreiskan utvecklades emellertid från sekel till sekel, så uttrycket "jag är" kan ha uttalats olika på Moses tid på 1200-talet f.Kr. jämfört med t.ex. under den babyloniska fångenskapen på 500-talet f.Kr. Oftare står i Bibeln omskrivningar, som Adonaj ("Herren") och det är också det ordet – eller ibland Ha-Shem (Namnet) – judar sade när de stötte på JHVH i texten., Bokstäverna, från höger till vänster, är: Liksom andra semitiska språk (arabiska, arameiska med flera) är hebreiskan ovokaliserad; det vill säga endast konsonanter skrivs ut, varefter läsaren förväntas fylla i med de rätta vokalerna vid uppläsningen av texten. I synnerhet vav (ו) och yod (י) användes i hebreiskan som hänvisning till uttal av vissa långa vokaler: vilket gick bra så länge språket talades. När man efterhand gick över till att tala arameiska blev man tvungen att infoga tecken i de heliga skrifterna för att markera vilken vokal som skulle användas. Därför råder oklarheter kring exakt vilket vokalljud (eller vokalkvalité) som är det rätta att fylla ut med mellan dessa fyra konsonanter. Exakt hur Guds namn skall uttalas enligt äldre hebreiska är således inte fullt klarlagt; på arameiska står det Yheva(v)(h)e (/iǽvaahɛ/). När texten vid övergången till arameiska vokaliserades, förde man in vokalerna från ordet Adonaj mellan bokstäverna, dvs A-O-A mellan konsonanterna JHVH, vilket resulterade i Jahovah (/Jáhåvah/ eller Jahoviah enligt uppfattningen att "namnets slut ska vara som dess början"). Med hänsyn till hur de hebreiska vokalerna egentligen ska uttalas blev det av de kristna renässanshumanisterna tolkat som Jehova (uttalas /Jæhova/, /Jähova/) – en tolkning som inom de flesta judiska och religionsvetenskapliga skolorna anses som historiskt osannolik; det skulle lika gärna vara exempelvis Jehove eller Jehave, men som emellertid Jehovas vittnen tagit till sig som Guds egennamn. Uppslagsverkens alternativ är oftast Jahve, vilket stöds av en riktning inom modernare forskning, men också denna tolkning har betydliga problem – såsom namnets former Jeho- och -jahu i sammansatta namn; former som föga låter sig förena med en tolkning av vav som konsonantisk. Även kortformerna Jaho och Jah (se rastafari) förekommer. Il tetragramma biblico è la sequenza delle quattro lettere ( greco: tetragràmmaton; τέτρα-, «quattro» e γράμματα, «lettere») ebraiche che compongono il nome proprio di Dio (lat. theonymum) utilizzato nella Bibbia ebraica, il Tanakh, o per i cristiani l'Antico Testamento, in cui «il nome ricorre più di seimilaottocento volte». L'esistenza di un teonimo in un contesto puramente monoteista è fonte di discussione. Le quattro lettere del tetragramma sono in ebraico יהוה (yod, he, waw, he, da leggersi da destra a sinistra). La traslitterazione più comune è: YHWH. Dato che nella lingua ebraica non si scrivono le vocali, il tetragramma biblico è costituito unicamente da consonanti.Fin dall'epoca persiana, per un'interpretazione restrittiva del secondo dei dieci comandamenti, gli Ebrei considerano il tetragramma come troppo sacro per essere pronunciato e perciò la corretta vocalizzazione (l'interpolazione di vocali alle consonanti) delle quattro lettere del tetragramma è andata col tempo perduta. L'Ebraismo, quindi, ritiene persa la corretta pronuncia del nome sacro. Coloro che seguono le tradizioni ebraiche conservatrici non pronunciano יהוה, ad alta voce o in silenzio mentalmente, né lo leggono traslitterato in altre lingue. La Halakhah (Legge ebraica) prescrive che il nome sia pronunciato come Adonai (quest'ultimo è anch'esso considerato un nome sacro, da usarsi solamente durante le preghiere), prescrivendo anche che per farvi riferimento si debba usare la forma impersonale HaShem ("il Nome"). La parola è invece sostituita con altri termini divini, sia che si desideri invocare o fare riferimento al Dio di Israele. Un'altra forma sostitutiva ebraica comune, oltre alle già citate, è hakadosh baruch hu (“Il Santo Benedetto”). A partire dal XVI secolo è nata una ricerca approfondita e vasta su come ricostruire ipoteticamente la pronuncia del tetragramma. Basandosi sulle consonanti ebraiche, la pronuncia del tetragramma potrebbe essere vicino a Yahweh. I Samaritani, infatti, affermano che la pronuncia sia iabe. Alcune fonti patristiche, tuttavia, forniscono prove per la pronuncia greca iaō. «Molti studiosi ritengono che il significato più appropriato possa essere "Egli porta all'esistenza ciò che esiste"» Hans Küng osserva che quel nome è «una dichiarazione sulla volontà di Dio, secondo l'interpretazioni oggi fornita dai principali esegeti dell'Antico Testamento […] che esprime la sua esistenza dinamica […]». Il nome potrebbe anche derivare da un verbo che significa "divenire", "avvenire", "esistere" ed "essere". Tetragrammaton (Bahasa Yunani: τετραγράμματον kata dengan empat huruf) nama dalam bahasa Ibrani untuk Nama Tuhan, yang dieja (dalam huruf Ibrani); י (yod) ה (heh) ו (vav) ה (heh) atau יהוה (YHWH), tetragramaton adalah nama pribadi dari Tuhan orang Israel. Dari semua nama Tuhan di Perjanjian Lama, Tetragrammaton muncul paling sering, sebanyak 6.500 kali menurut Jewish Encyclopedia, namun menurut Biblica Hebraica dan Biblica Hebraica Stuttgartensia, teks asli dari Tulisan Ibrani yang ditulis dalam bahasa Ibrani dan bahasa Aram, berisi tulisan Tetragrammaton sebanyak 6.828 kali. Banyaknya penulisan Tetragramaton di dalam tulisan-tulisan tersebut mengindikasikan rujukan yang lebih pribadi terhadap jati diri Sang Penguasa. (Berlawanan dengan gelar yang tidak pribadi seperti "Tuhan" saja atau "Bapa"). Banyak pengkaji Alkitab melihat ini sebagai bukti bahwa penulis Alkitab (dan orang-orang Ibrani dan Israel kuno) melihat nama yang direpresentasikan dengan Tetragrammaton sangat penting dan sering digunakan dalam perkataan dan doa-doa sehari-hari. Dan untuk yang percaya bahwa Alkitab diinspirasikan oleh Tuhan, hal ini menunjukkan bagaimana perasaan-Nya terhadap nama pribadi-Nya Dalam agama Yahudi, Tetragrammaton tidak diucapkan pada pembacaan tulisan suci dan doa, dan diganti dengan Adonai ("Tuanku"). Bentuk tertulis lain seperti ד׳ atau ה׳ dibaca Hashem (Sang Nama). Tetragram – cztery hebrajskie litery będące zapisem imienia własnego Boga w Biblii: jod, he, waw, he (hebr. יהוה). Termin „tetragram” pochodzi z języka greckiego i składa się z członów tetra, „cztero-” lub „cztery”, i grámma, „litera”; dosłownie znaczy więc „czteroliterowy”. W Biblii hebrajskiej tetragram pojawia się ponad 6800 razy. Różne formy jego zapisu można spotkać w źródłach pozabiblijnych, niektórych rękopisach Septuaginty oraz rękopisach qumrańskich. Choć czterokrotnie pojawia się w zwrocie „Hallelujah” nie występuje w podstawowej formie w Nowym Testamencie, wspominają jednak o nim ojcowie Kościoła. Etymologia i pierwotna wymowa tetragramu jest nieznana. W literaturze naukowej można spotkać liczne próby ustalenia prawidłowej wymowy tetragramu; obecnie większość uczonych opowiada się za formą Jahwe.
gold:hypernym
dbr:יהוה
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Tetragrammaton?oldid=1124959257&ns=0
dbo:wikiPageLength
120331
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Tetragrammaton