This HTML5 document contains 298 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n39https://web.archive.org/web/20150417110453/http:/www.smallchurchmusic4.com/Score_PDF-2010/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n12http://www.smallchurchmusic4.com/Score_PDF-2010/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n16http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
n45http://
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n26http://dbpedia.org/resource/File:
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n10https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n35http://www.legionofmarytidewater.com/prayers/
n46http://musicbrainz.org/work/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Trisagion
rdf:type
yago:Act100030358 yago:Prayer101041968 owl:Thing yago:Worship101028655 yago:Abstraction100002137 yago:ExpressiveStyle107066659 yago:YagoPermanentlyLocatedEntity yago:WikicatChristianHymns yago:Activity100407535 yago:ReligiousSong107035420 yago:ReligiousMusic107033007 yago:Hymn107035870 yago:MusicalComposition107037465 yago:AuditoryCommunication107109019 dbo:Song yago:MusicGenre107071942 yago:Music107020895 yago:WikicatHymns yago:Song107048000 yago:Event100029378 yago:WikicatRomanCatholicPrayers yago:PsychologicalFeature100023100 yago:Communication100033020
rdfs:label
Trisagio Trisagion Trisagi 三圣颂 Трисвятое Trisagion التقديسات الثلاث Trisagio Trisagion Τρισάγιος ύμνος Trisagion 삼성송 Trisagion Trisagion Trisagion 聖三祝文 Trisagion Trishagion
rdfs:comment
Das Trisagion oder Trishagion (griechisch Τρισάγιον, von τρίς „dreimal“ und ἅγιον „heilig“; kirchenslawisch Трисвятое) ist einer der ältesten christlichen Hymnen, der auch heute noch einen festen Bestandteil der ostkirchlichen Liturgie sowohl der orthodoxen Kirche als auch der katholischen Ostkirchen und altorientalischen Kirchen bildet. Das gewöhnlich dreimal wiederholte Gebet lautet in der griechischen Fassung: Ἅγιος ὁ Θεός, ἅγιος ἰσχυρός, ἅγιος ἀθάνατος, ἐλέησον ἡμᾶς.Hagios ho Theos, hagios ischyros, hagios athanatos, eleison hemas. Latein: deutsche Übersetzung El trisagi, en el cristianisme, és aquell himne, que es recita durant la litúrgia, i en el qual es repeteix tres vegades la paraula ‘‘sant’’ (ἄγιος), adreçat a Déu, a Crist o a la Trinitat. Es tracta d'un breu cant o aclamació, nascut a la riba oriental de la Mediterrània, a Antioquia, que s'escampà ben aviat per totes les terres del voltant, i per totes les tradicions litúrgiques cristianes, tant a Orient com a Occident. Pel que fa a l'etimologia, "trisagi" procedeix de la paraula grega "τρίsἄγιος" (‘tres vegades sant’), composta de "τρίs" (‘tres vegades') i "ἄγιος" (‘sant’). Τρισάγιος ύμνος αποκαλείται ο συντομότερος Ύμνος του Χριστιανισμού που είναι ο γνωστός ως: «Άγιος ο Θεός, άγιος Ισχυρός, άγιος Αθάνατος, ελέησον ημάς». Η ονομασία του οφείλεται ακριβώς στη τριπλή αυτή επανάληψη της λέξης Άγιος. Il Trisagion ("tre volte santo") (chiamato anche Trisagion angelico) è un inno usato in maniera comune nella liturgia delle Chiese orientali cattoliche e ortodosse e presente anche nella Chiesa latina. 聖三祝文(せいさんしゅくぶん、ギリシア語: Τρισάγιος ύμνος トリサギオス イムノス, ロシア語: Трисвятое トリスヴャトイェ, 英語: Trisagion)とは、至聖三者に対して祈る正教会の祈祷文であり、日本正教会での訳語。「聖三の歌(せいさんのうた)」とも呼ばれる。「トリサギオン」「トリサジオン」は英語等から転写した片仮名表記であるが、日本正教会ではこの表記はほとんど用いられない。 聖体礼儀のほか、他の毎日の奉神礼においても大変頻繁に用いられる。埋葬式でも用いられる。 聖三祝文とは呼ばれないが、同種の祈祷文はカトリック教会にも存在し、聖金曜日に用いられる。ただし使用頻度は正教会に比べると圧倒的に少ない。また、非カルケドン派のコプト正教会でも使用される。 التقديسات الثلاث وتعرف أيضًا باسم التريصاجيون القادمة من اللغة اليونانية أو قاديشات آلوهو القادمة من اللغة السريانية، هي نشيد يردد ثلاث مرّات في القداس الإلهي ومختلف الطقوس المسيحية الأخرى كالجنازة والعماد، وتوجد في الطقوس الشرقية والطقوس الغربية على حد سواء، على أن سجالاً قد وقع بين اللاهوتيين، إذ إنه في طقوس الكنيسة البيزنطية والكنيسة السريانية الشرقية يوجه هذا النشيد للثالوث الأقدس مجتمعًا، بينما في طقوس الكنيسة السريانية الغربية وكذلك الكنيسة القبطية والأرمنية والحبشية يوجه «للسيد المسيح وحده»، أما الكنيسة اللاتينية فهي تعتبر النشيد ثالوثيًا من حيث لاهوته، لكنها في رتبة السجدة للصليب يوم الجمعة العظيمة تعتبر موجهًا للمسيح وحده. انطلاقًا من ذلك فإن نص النشيد الذي يعاد ثلاث مرات هو في الكنائس التي توجهه نحو الثالوث الأقدس وكذلك في الكنائس التي توجهه نحو المسيح خلال الزمن العادي هو:قدّوس Le trisagion est une série de trois invocations dans la liturgie byzantine utilisée par l'Église orthodoxe, les Églises des trois conciles et les Églises catholiques orientales, utilisée plus rarement dans le rite romain. Le terme est issu du grec τρίς (tris) signifiant « trois fois » et ἅγιος (hagios), « saint ». Elle consiste en la triple répétition de la phrase : Hágios o Theós, Hágios Ischyrós, Hágios Athánatos, eléïson himás, en grec ancien : Ἅγιος ὁ Θεός, Ἅγιος Ἰσχυρός, Ἅγιος Ἀθάνατος, ἐλέησον ἡμᾶς, ce qui signifie : « Saint Dieu, Saint Puissant, Saint Immortel, aie pitié de nous. » 三圣颂 (希腊语:Τρισάγιον;俄羅斯語:Трисвятое) 或圣哉上帝、三圣祈祷文 (Ἅγιος ὁ Θεός) 是正教会、东方正统教会以及东仪天主教会于事奉圣礼时所使用的一种圣咏。拉丁语词Tersanctus或者Ter sanctus或被用于指代三圣颂,但Tersanctus也可以指西方教会中的圣三颂。 实行拜占庭礼的教会中,于前唱三圣颂。它也被收录在圣三祈祷文中(圣三祷文则于例行课、晚祷、以及大部分圣礼的开端被唱诵)。三圣颂于拉丁礼教会中也受欢迎。通常用于祈祷、、以及其他祝文。 Se conocen como trisagio a todos los himnos en honor de la Santísima Trinidad, en la que se repite tres veces la palabra «santo».​ Son habituales en las liturgias católicas, en las protestantes trinitaristas y en la ortodoxa. Los más conocidos son el Sanctus, el Gloria in excelsis, el , y el Graecum (Agios). En la Iglesia católica, su uso más destacado es el del Viernes Santo. También se utiliza en la Liturgia de las Horas y en algunas devociones católicas, como la coronilla de la Divina Misericordia. 삼성송(三聖誦, 그리스어: Τρισάγιον 트리사기온[*])은 동방 정교회와 오리엔트 정교회, 동방 가톨릭교회의 성찬예배에서 부르는 성가이다. 하느님을 거룩하다고 세 번 찬양한다는 의미로서 삼성송이라고 표기한다. 라틴어로는 테르상투스(Tersanctus)라고 하는데, 이는 서방 기독교의 미사에서 “거룩하시다”로 세 번 외치는 상투스(Sanctus)라고 하는 별도의 성가를 이르는 이름으로 쓰이기도 하는 말이다. 비잔티움 전례를 사용하는 교회들에서 과 서간경 봉독 전에 부르며, 저녁 기도 예식인 만과와 아침 기도 예식인 조과 등 매일 시간경에서 바쳐지는 삼성송 기도라고 하는 긴 기도의 일부가 되었다. 라틴 교회에서도 성금요일 비탄의 노래나 등에서 바쳐지는 기도 중 하나이기도 하다. Trisagion či trishagion (řecky τρίςἅγιον – třikrát svatý, rusky trisvjatoje) nebo také trojsvatá píseň je křesťanský hymnus používaný zejména v liturgii východních církví (např. pravoslavné a řeckokatolické církvi). Někdy se jako trisagion označuje také mešní zpěv Sanctus, který je součástí hudební mše, s ním by však neměl být zaměňován. Trisagion (Grieks: Τρισάγιος ύμνος, tris, drie maal en hagios, heilig) (Russisch: Трисвятое) is een hymne die wordt gebruikt in de eucharistie van de Byzantijnse liturgie. Het is een serie van drie aanroepingen, die driemaal herhaald wordt, uit de Byzantijnse liturgie die gebruikt worden in de oosters-orthodoxe, de oriëntaals-orthodoxe en de oosters-katholieke kerken. De trisagion wordt ook wel aangeduid met de beginwoorden in het Grieks: Agios o Theos, "Heilige God". La Trisagio ("trofoje sankta") (alinome la anĝela trisagio) estas preĝo ofte uzata en la liturgio de la “orientaj eklezioj” jen katolikaj jen ortodoksaj kaj kiu ĉeestas ankaŭ en la latina ritaro. Trisagion (gr. triságios, 'trzykroć święty') – hymn pochwalny na cześć Trójcy Świętej. Por. Sanctus. Trishagion (grekiska ’trefalt helig’) är en liturgisk hymn. Hymnen är känd sedan 400-talet och användes i bysantinska och gallikanska gudstjänster. Den ingår också i improperierna i den katolska kyrkans liturgi och i Svenska kyrkans liturgi för långfredagen. Trisagion (bahasa Yunani: Τρισάγιον "Tiga kali Mahakudus"), yang terkadang disebut dengan bunyi ayat pertamanya yakni Agios O Theos, merupakan sebuah kidung atau nyanyian dalam Liturgi Ilahi gereja-gereja Ortodoks Timur, Ortodoks Oriental, dan Katolik Ritus Bizantium. Трисвято́е (Трисвята́я пéснь) (от греч. Τρισάγιον) — христианская молитва «Святы́й Бо́же, Святы́й Крéпкий, Святы́й Безсмéртный, поми́луй нас» (прочитывают или поют трижды), входящая в состав обычного начала церковных служб. Эта молитва представляет собой соединение песни (славословия) серафимов в видении пророка Исаии: «Свят, Свят, Свят Господь Саваоф!» (Ис. 6:3), наименований Лиц Пресвятой Троицы: «Боже, Крепкий и Безсмертный», взятых из Священного Писания и прибавления слов прошения «помилуй нас». The Trisagion (Greek: Τρισάγιον; 'Thrice Holy'), sometimes called by its opening line Agios O Theos, is a standard hymn of the Divine Liturgy in most of the Eastern Orthodox, Western Orthodox, Oriental Orthodox, and Eastern Catholic churches. In churches which use the Byzantine Rite, the Trisagion is chanted immediately before the Prokeimenon and the Epistle reading. It is also included in a set of prayers named for it, called the Trisagion Prayers, which forms part of numerous services (the Hours, Vespers, Matins, and as part of the opening prayers for most services).
foaf:depiction
n16:Angelsatmamre-trinity-rublev-1410.jpg n16:Damian._The_Ancient_of_Days.jpg
dcterms:subject
dbc:Religious_formulas dbc:Catholic_liturgy dbc:Eastern_Christian_hymns dbc:Christian_prayer dbc:Genres_of_Byzantine_music
dbo:wikiPageID
2301827
dbo:wikiPageRevisionID
1123519823
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Norwegian_language dbr:Book_of_Common_Prayer dbr:God_the_Son dbr:Spanish_language dbr:Church_Slavonic_language dbr:Bulgarian_language dbr:Turkish_language dbr:Giovanni_Pierluigi_da_Palestrina dbr:Little_Office_of_Our_Lady dbr:Assyrian_Church_of_the_East dbr:Calandion dbr:Old_Church_Slavonic dbr:Cebuano_language dbr:English_language dbr:Armenian_Orthodox dbr:Great_Doxology dbr:Belarusian_language dbr:Ethiopian_Orthodox_Tewahedo_Church dbr:Nicodemus dbr:Portuguese_language dbr:Rough_breathing dbr:Hebrew_language dbr:Armenian_Catholic_Church dbr:Cross dbr:Greek_language dbr:Syro-Malankara_Catholic_Church dbr:Non-Chalcedonianism dbr:Macedonian_language dbr:Sistine_Chapel dbr:French_language dbr:Kyrie_eleison dbr:Germain_of_Paris dbr:Classical_Armenian dbr:Swedish_language dbr:Severus_of_Antioch dbr:Hosanna dbr:Estonian_language dbr:Syro-Malabar_Catholic_Church dbr:Congregatio_de_Propaganda_Fide dbc:Religious_formulas dbr:Albanian_language dbr:Incarnate dbr:Proclus_of_Constantinople dbr:Aramaic dbr:Divine_Liturgy n26:Damian._The_Ancient_of_Days.jpg dbr:Croatian_language dbr:Traditional_characters dbr:Coptic_Orthodox_Church dbr:Coptic_Orthodox_Church_of_Alexandria dbr:Council_of_Trullo dbr:Icelandic_language dbr:Holy_Qurbana dbr:Serbian_language dbr:Coptic_Catholic_Church dbr:Japanese_language dbr:Constantinople dbr:Danish_language dbc:Catholic_liturgy dbr:Marathi_language dbr:Collect_for_Purity dbr:Polish_language dbr:East_Syriac_Rite dbr:Arians dbr:Filipino_language dbr:Eastern_Catholic_Churches dbr:Pope_Benedict_XIV dbr:Sanctus dbr:Kyrie dbr:Liturgy_of_the_Hours dbr:Patriarch_of_Antioch dbr:Malankara_Orthodox_Syrian_Church dbr:Holy_Trinity dbr:Patriarch dbr:Hungarian_language dbr:Antioch dbr:Finnish_language dbr:Simplified_characters dbr:Low_Mari dbr:Improperia dbr:Episcopal_Church_in_the_United_States_of_America dbr:Italian_language dbr:German_language dbr:Oriental_Orthodoxy dbr:Joseph_of_Arimathea dbr:Epistle dbr:Latin_Church dbr:Pinyin dbr:Syriac_Christianity dbr:West_Syriac_Rite dbr:Prime_(liturgy) dbc:Eastern_Christian_hymns dbr:Syriac_language dbr:Armenian_Catholics dbr:Romanian_language dbr:Theopaschite_controversy dbr:Vespers n26:Angelsatmamre-trinity-rublev-1410.jpg dbc:Christian_prayer dbr:Holy_Saturday dbr:Malankara_Mar_Thoma_Syrian_Church dbr:Arabic_language dbr:Sabaoth dbr:Popule_meus dbr:Dormition_of_the_Theotokos dbr:Syriac_Orthodox_Church dbr:Indonesian_language dbc:Genres_of_Byzantine_music dbr:Russian_language dbr:Communion_of_Western_Orthodox_Churches dbr:Prokeimenon dbr:Korean_language dbr:Syriac_Orthodox dbr:Eritrean_Orthodox_Tewahedo_Church dbr:Church_of_England dbr:Chinese_language dbr:Syriac_Catholic_Church dbr:Anaphora_(liturgy) dbr:Byzantine_Rite dbr:Pope_Gregory_VII dbr:Saint dbr:Anastasius_I_(emperor) dbr:John_of_Damascus dbr:Ethiopic_Catholic_Church dbr:Malayalam_language dbr:Menology dbr:Maronite_Church dbr:Prophetia dbr:Chaplet_of_Divine_Mercy dbr:Theodosius_II dbr:Armenian_Rite dbr:Peter_the_Fuller dbr:Russian_Federation dbr:Matins dbr:Tigrinya_language dbr:Vietnamese_language dbr:Latin_language dbr:Good_Friday dbr:Chavacano dbr:Holy_Thursday dbr:Armenian_Orthodox_Church dbr:Armenian_Apostolic_Church dbr:Amharic dbr:Slovak_language dbr:Georgian_language dbr:Latin dbr:Ge'ez dbr:Collect dbr:Afrikaans_language dbr:Ukrainian_language dbr:Dutch_language dbr:Coptic_Orthodox dbr:Roman_Catholic dbr:Council_of_Chalcedon dbr:Adoration_of_the_Cross dbr:Eustathius_of_Antioch dbr:Hallelujah dbr:Eastern_Orthodox_Church dbr:Amen
dbo:wikiPageExternalLink
n12:HolyGod-Trisagion-Russian.pdf%7Ctitle=The n35:tri.htm%7Ctitle=Trisagion n39:HolyGod-Trisagion-Russian.pdf%7Carchive-date=17 n45:www.trinitari.org
owl:sameAs
dbpedia-de:Trisagion dbpedia-it:Trisagion dbpedia-ko:삼성송 n10:NcHd dbpedia-zh:三圣颂 dbpedia-fi:Trishagion dbpedia-cs:Trisagion dbpedia-fr:Trisagion dbpedia-ar:التقديسات_الثلاث freebase:m.0725_d dbpedia-ca:Trisagi dbpedia-sr:Трисвета_песма dbpedia-sk:Trojsvätá_pieseň dbpedia-ja:聖三祝文 wikidata:Q1365534 dbpedia-el:Τρισάγιος_ύμνος dbpedia-ru:Трисвятое dbpedia-la:Trishagion dbpedia-sv:Trishagion dbpedia-es:Trisagio yago-res:Trisagion dbpedia-no:Trisagion dbpedia-pl:Trisagion dbpedia-id:Trisagion dbpedia-nl:Trisagion n46:05770937-524a-426d-beb8-5ea89bd90f63 dbpedia-eo:Trisagio
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Reflist dbt:Refn dbt:Bibleverse dbt:Catholic dbt:Citation_needed_span dbt:Use_dmy_dates dbt:Cite_web dbt:Cite_book dbt:Transl dbt:Citation_needed dbt:Authority_control dbt:Short_description dbt:Poemquote dbt:Whom dbt:Who dbt:For dbt:Which
dbo:thumbnail
n16:Angelsatmamre-trinity-rublev-1410.jpg?width=300
dbo:abstract
Se conocen como trisagio a todos los himnos en honor de la Santísima Trinidad, en la que se repite tres veces la palabra «santo».​ Son habituales en las liturgias católicas, en las protestantes trinitaristas y en la ortodoxa. Los más conocidos son el Sanctus, el Gloria in excelsis, el , y el Graecum (Agios). El Trisagio (en griego, Τρισάγιον; 'Tres veces santo'), a veces llamado por su verso inicial Agios O Theos,​es un himno estándar de la Divina Liturgia en la mayoría de las iglesias ortodoxas y católicas orientales. En las iglesias que utilizan el rito bizantino, el Trisagio se canta inmediatamente antes del y de la lectura de la Epístola. También se incluye en un conjunto de oraciones que llevan su nombre, llamadas Oraciones del Trisagio, que forma parte de numerosos ritos (las Horas, las Vísperas, los Maitines, y como parte de las oraciones de apertura de la mayoría de misas). En la Iglesia católica, su uso más destacado es el del Viernes Santo. También se utiliza en la Liturgia de las Horas y en algunas devociones católicas, como la coronilla de la Divina Misericordia. التقديسات الثلاث وتعرف أيضًا باسم التريصاجيون القادمة من اللغة اليونانية أو قاديشات آلوهو القادمة من اللغة السريانية، هي نشيد يردد ثلاث مرّات في القداس الإلهي ومختلف الطقوس المسيحية الأخرى كالجنازة والعماد، وتوجد في الطقوس الشرقية والطقوس الغربية على حد سواء، على أن سجالاً قد وقع بين اللاهوتيين، إذ إنه في طقوس الكنيسة البيزنطية والكنيسة السريانية الشرقية يوجه هذا النشيد للثالوث الأقدس مجتمعًا، بينما في طقوس الكنيسة السريانية الغربية وكذلك الكنيسة القبطية والأرمنية والحبشية يوجه «للسيد المسيح وحده»، أما الكنيسة اللاتينية فهي تعتبر النشيد ثالوثيًا من حيث لاهوته، لكنها في رتبة السجدة للصليب يوم الجمعة العظيمة تعتبر موجهًا للمسيح وحده. انطلاقًا من ذلك فإن نص النشيد الذي يعاد ثلاث مرات هو في الكنائس التي توجهه نحو الثالوث الأقدس وكذلك في الكنائس التي توجهه نحو المسيح خلال الزمن العادي هو:قدّوس أنت يا الله، قدّوس أنت يا قويّ، قدّوس أنت يا من لا يموت.ارحمنا.أما في الكنائس التي توجهه نحو يسوع المسيح تضاف عبارات مفيدة للزمن الطقسي خارج الزمن العادي، أي مثلاً يصبح النشيد خلال أسبوع الآلام عدا يوم خميس الأسرار، كما يلي: قدّوس أنت يا الله، قدّوس أنت يا قويّ، قدوس أنت يا من لا يموت.أيها المسيح، يا من صلبت لأجلنا. ارحمنا. La Trisagio ("trofoje sankta") (alinome la anĝela trisagio) estas preĝo ofte uzata en la liturgio de la “orientaj eklezioj” jen katolikaj jen ortodoksaj kaj kiu ĉeestas ankaŭ en la latina ritaro. Das Trisagion oder Trishagion (griechisch Τρισάγιον, von τρίς „dreimal“ und ἅγιον „heilig“; kirchenslawisch Трисвятое) ist einer der ältesten christlichen Hymnen, der auch heute noch einen festen Bestandteil der ostkirchlichen Liturgie sowohl der orthodoxen Kirche als auch der katholischen Ostkirchen und altorientalischen Kirchen bildet. Es ist ein Lobhymnus an die göttliche Dreieinigkeit und wird interpretiert als eine erweiterte Form des Sanctus, also des „Heilig, heilig, heilig ist der Herr der Heere. Von seiner Herrlichkeit ist die ganze Erde erfüllt.“ (Jes 6,3 ) bzw. „Heilig, heilig, heilig ist der Herr, der Gott, der Herrscher über die ganze Schöpfung; er war und er ist und er kommt“ (Offb 4,8 ). Das gewöhnlich dreimal wiederholte Gebet lautet in der griechischen Fassung: Ἅγιος ὁ Θεός, ἅγιος ἰσχυρός, ἅγιος ἀθάνατος, ἐλέησον ἡμᾶς.Hagios ho Theos, hagios ischyros, hagios athanatos, eleison hemas. Latein: Sanctus Deus, sanctus fortis, sanctus immortalis, miserere nobis. deutsche Übersetzung „Heiliger Gott, heiliger Starker, heiliger Unsterblicher, erbarme dich unser.“ Der Hymnus hat in der ostkirchlichen Liturgie seit dem 5. Jahrhundert einen festen Platz. Die Einführung des Hymnus in die byzantinische Liturgie geht zurück auf den heiligen Proklos von Konstantinopel (r. 434–446, unter Kaiser Theodosius II.), die Hymne selbst ist aber vermutlich älter, sie ist nämlich auch Teil sowohl des Gallikanischen Ritus als auch der syrischen, koptischen und armenischen Tradition. Die östliche Patristik führt den Text zurück auf einen Ausruf des Josef von Arimathäa und des Nikodemus bei der Kreuzabnahme. In der lateinischen Kirche wird der Hymnus seltener verwendet. In der katholischen Kirche gehört das Trishagion zu den Improperien und ist daher Teil der Feier vom Leiden und Sterben Christi am Karfreitag (GL 300). Das Trishagion kann auch bei der Kreuzwegandacht (GL 683 – dort nicht mehr vorgesehen) verwendet werden. Das Trisagion ist auch im Evangelischen Gesangbuch (185,4) und im Evangelisch-reformierten Gesangbuch (234) zu finden. In der russischen Kirchenmusik gibt es zahlreiche Kompositionen, die den Hymnus (slawisch: Святый Боже, Святый Крепкий, Святый Бессмертный, помилуй нас) arrangieren, darunter Werke von P. G. Tschesnokow, G. W. Swiridow, und Johann von Gardner. In Gerald Spitzners Heinrich Maier-Oratorium (Station 15 – Auferstehung für 2 Chöre und Orchester) wird der Text des Trisagion auf Griechisch, Latein und Deutsch verwendet. Le trisagion est une série de trois invocations dans la liturgie byzantine utilisée par l'Église orthodoxe, les Églises des trois conciles et les Églises catholiques orientales, utilisée plus rarement dans le rite romain. Le terme est issu du grec τρίς (tris) signifiant « trois fois » et ἅγιος (hagios), « saint ». Elle consiste en la triple répétition de la phrase : Hágios o Theós, Hágios Ischyrós, Hágios Athánatos, eléïson himás, en grec ancien : Ἅγιος ὁ Θεός, Ἅγιος Ἰσχυρός, Ἅγιος Ἀθάνατος, ἐλέησον ἡμᾶς, ce qui signifie : « Saint Dieu, Saint Puissant, Saint Immortel, aie pitié de nous. » Τρισάγιος ύμνος αποκαλείται ο συντομότερος Ύμνος του Χριστιανισμού που είναι ο γνωστός ως: «Άγιος ο Θεός, άγιος Ισχυρός, άγιος Αθάνατος, ελέησον ημάς». Η ονομασία του οφείλεται ακριβώς στη τριπλή αυτή επανάληψη της λέξης Άγιος. Trishagion (grekiska ’trefalt helig’) är en liturgisk hymn. Hymnen är känd sedan 400-talet och användes i bysantinska och gallikanska gudstjänster. Den ingår också i improperierna i den katolska kyrkans liturgi och i Svenska kyrkans liturgi för långfredagen. 聖三祝文(せいさんしゅくぶん、ギリシア語: Τρισάγιος ύμνος トリサギオス イムノス, ロシア語: Трисвятое トリスヴャトイェ, 英語: Trisagion)とは、至聖三者に対して祈る正教会の祈祷文であり、日本正教会での訳語。「聖三の歌(せいさんのうた)」とも呼ばれる。「トリサギオン」「トリサジオン」は英語等から転写した片仮名表記であるが、日本正教会ではこの表記はほとんど用いられない。 聖体礼儀のほか、他の毎日の奉神礼においても大変頻繁に用いられる。埋葬式でも用いられる。 聖三祝文とは呼ばれないが、同種の祈祷文はカトリック教会にも存在し、聖金曜日に用いられる。ただし使用頻度は正教会に比べると圧倒的に少ない。また、非カルケドン派のコプト正教会でも使用される。 The Trisagion (Greek: Τρισάγιον; 'Thrice Holy'), sometimes called by its opening line Agios O Theos, is a standard hymn of the Divine Liturgy in most of the Eastern Orthodox, Western Orthodox, Oriental Orthodox, and Eastern Catholic churches. In churches which use the Byzantine Rite, the Trisagion is chanted immediately before the Prokeimenon and the Epistle reading. It is also included in a set of prayers named for it, called the Trisagion Prayers, which forms part of numerous services (the Hours, Vespers, Matins, and as part of the opening prayers for most services). It is most prominent in the Latin Church for its use on Good Friday. It is also used in the Liturgy of the Hours and in some Catholic devotions. Il Trisagion ("tre volte santo") (chiamato anche Trisagion angelico) è un inno usato in maniera comune nella liturgia delle Chiese orientali cattoliche e ortodosse e presente anche nella Chiesa latina. El trisagi, en el cristianisme, és aquell himne, que es recita durant la litúrgia, i en el qual es repeteix tres vegades la paraula ‘‘sant’’ (ἄγιος), adreçat a Déu, a Crist o a la Trinitat. Es tracta d'un breu cant o aclamació, nascut a la riba oriental de la Mediterrània, a Antioquia, que s'escampà ben aviat per totes les terres del voltant, i per totes les tradicions litúrgiques cristianes, tant a Orient com a Occident. Existeixen dues menes de trisagis: un que és un text bíblic, conegut amb el nom de "Sanctus" i que és cantat a la missa (“Sant, sant, sant és el Senyor Déu de l'univers..."); i un altre que és una paràfrasi d'aquest (“Sant Déu, Sant Fort, Sant Immortal..."). Aparegut al segle v, a Síria, aquest trisagi era referit a Crist, bé que la tradició bizantina l'aplicà a la Santíssima Trinitat. Al voltant del trisagi sorgiren diverses discussions, que originaren una producció literària molt abundant. El trisagi, conegut per totes les tradicions litúrgiques, als Països Catalans, era recitat especialment en moments de perill o de calamitats. Pel que fa a l'etimologia, "trisagi" procedeix de la paraula grega "τρίsἄγιος" (‘tres vegades sant’), composta de "τρίs" (‘tres vegades') i "ἄγιος" (‘sant’). Trisagion (bahasa Yunani: Τρισάγιον "Tiga kali Mahakudus"), yang terkadang disebut dengan bunyi ayat pertamanya yakni Agios O Theos, merupakan sebuah kidung atau nyanyian dalam Liturgi Ilahi gereja-gereja Ortodoks Timur, Ortodoks Oriental, dan Katolik Ritus Bizantium. Pada gereja-gereja Ritus Bizantium, kidung Trisagion biasanya dinyanyikan sebelum Prokeimenon dan pembacaan Epistola. Kidung ini juga termasuk sebuah doa yang bernama Doa Trisagion yang merupakan salah satu bagian terpenting dari tiap peribadatan (Orthros, Vesper, Matin, dan sebagai doa pembuka dalam beberapa peribadatan lainnya). Trisagion (gr. triságios, 'trzykroć święty') – hymn pochwalny na cześć Trójcy Świętej. Por. Sanctus. Trisagion (Grieks: Τρισάγιος ύμνος, tris, drie maal en hagios, heilig) (Russisch: Трисвятое) is een hymne die wordt gebruikt in de eucharistie van de Byzantijnse liturgie. Het is een serie van drie aanroepingen, die driemaal herhaald wordt, uit de Byzantijnse liturgie die gebruikt worden in de oosters-orthodoxe, de oriëntaals-orthodoxe en de oosters-katholieke kerken. De trisagion wordt ook wel aangeduid met de beginwoorden in het Grieks: Agios o Theos, "Heilige God". Трисвято́е (Трисвята́я пéснь) (от греч. Τρισάγιον) — христианская молитва «Святы́й Бо́же, Святы́й Крéпкий, Святы́й Безсмéртный, поми́луй нас» (прочитывают или поют трижды), входящая в состав обычного начала церковных служб. Эта молитва представляет собой соединение песни (славословия) серафимов в видении пророка Исаии: «Свят, Свят, Свят Господь Саваоф!» (Ис. 6:3), наименований Лиц Пресвятой Троицы: «Боже, Крепкий и Безсмертный», взятых из Священного Писания и прибавления слов прошения «помилуй нас». 三圣颂 (希腊语:Τρισάγιον;俄羅斯語:Трисвятое) 或圣哉上帝、三圣祈祷文 (Ἅγιος ὁ Θεός) 是正教会、东方正统教会以及东仪天主教会于事奉圣礼时所使用的一种圣咏。拉丁语词Tersanctus或者Ter sanctus或被用于指代三圣颂,但Tersanctus也可以指西方教会中的圣三颂。 实行拜占庭礼的教会中,于前唱三圣颂。它也被收录在圣三祈祷文中(圣三祷文则于例行课、晚祷、以及大部分圣礼的开端被唱诵)。三圣颂于拉丁礼教会中也受欢迎。通常用于祈祷、、以及其他祝文。 삼성송(三聖誦, 그리스어: Τρισάγιον 트리사기온[*])은 동방 정교회와 오리엔트 정교회, 동방 가톨릭교회의 성찬예배에서 부르는 성가이다. 하느님을 거룩하다고 세 번 찬양한다는 의미로서 삼성송이라고 표기한다. 라틴어로는 테르상투스(Tersanctus)라고 하는데, 이는 서방 기독교의 미사에서 “거룩하시다”로 세 번 외치는 상투스(Sanctus)라고 하는 별도의 성가를 이르는 이름으로 쓰이기도 하는 말이다. 비잔티움 전례를 사용하는 교회들에서 과 서간경 봉독 전에 부르며, 저녁 기도 예식인 만과와 아침 기도 예식인 조과 등 매일 시간경에서 바쳐지는 삼성송 기도라고 하는 긴 기도의 일부가 되었다. 라틴 교회에서도 성금요일 비탄의 노래나 등에서 바쳐지는 기도 중 하나이기도 하다. Trisagion či trishagion (řecky τρίςἅγιον – třikrát svatý, rusky trisvjatoje) nebo také trojsvatá píseň je křesťanský hymnus používaný zejména v liturgii východních církví (např. pravoslavné a řeckokatolické církvi). Někdy se jako trisagion označuje také mešní zpěv Sanctus, který je součástí hudební mše, s ním by však neměl být zaměňován. Vznikl patrně v 5. století v Konstantinopoli, kde byl zpíván při liturgických průvodech. Poprvé je doložen v dokumentech chalkedonského koncilu, který se konal v roce 451. Zpočátku byl trisagion vztahován k Ježíši Kristu, když ale monofyzité přidali za slova „svatý Nesmrtelný“ dodatek „za nás ukřižovaný“, aby tak vyjádřili svůj odlišný christologický názor, začala pravoslavná i západní církev vykládat trisagion trinitárně.
gold:hypernym
dbr:Hymn
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Trisagion?oldid=1123519823&ns=0
dbo:wikiPageLength
28902
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Trisagion