This HTML5 document contains 226 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n42http://hy.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fyhttp://fy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n56http://ml.dbpedia.org/resource/
n10http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n54http://ky.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dcthttp://purl.org/dc/terms/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
n16http://lv.dbpedia.org/resource/
n21http://dbpedia.org/resource/File:
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n52http://uz.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-commonshttp://commons.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n63http://www.britannica.com/EBchecked/topic/31123/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
n67http://www.hans-koernig.de/english/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
n27https://global.dbpedia.org/id/
n18http://libmma.contentdm.oclc.org/cdm/compoundobject/collection/p15324coll10/id/94303/rec/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
n11https://web.archive.org/web/20110719034903/http:/www.hans-koernig.de/english/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
n41http://bs.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n61http://www.metmuseum.org/toah/hd/aqtn/
n65http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
n58https://archive.org/details/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Aquatint
rdfs:label
Akwatinta Aquatinte 애쿼틴트 Акватинта アクアチント Акватинта Grabado al aguatinta Aquatint Akvatinta gravuraĵo Aiguatinta الحفر المائي Uiscimir Acquatinta Aquatinta Akvatint Τονική οξυγραφία Aquatint Akvatinta
rdfs:comment
La akvatintaj gravuraĵoj aŭ simple akvatintoj aperis en la 18-a jarcento, pro la klopodo fare de artistoj por rekrei en la gravuraĵoj la efikon de akvareloj kaj de desegnoj je akvo. Inter la artistoj kiuj praktikis tiun teknikon de pentrarto, estas la hispana Goya, kaj ĝia inventisto estis la franca . Ĝi estas procezo simila al akvaforto. Laŭ Francisko Azorín ĝi estas Procedo de gravurado per acidoj imitante tuĉon. Aquatint is een diepdruk-etstechniek, alsmede de benaming voor een afdruk daarvan. Het is een variant op traditioneel etsen, waarbij geen lijnen maar egale vlakken ontstaan. Zodoende kan men een egale toon verkrijgen. Er ontstaat een op waterverf lijkend resultaat. Deze techniek werd door en in 1768 ontwikkeld en is onder anderen door Caspar Wolf en Ambroise Louis Garneray gebruikt. Aquatint is an intaglio printmaking technique, a variant of etching that produces areas of tone rather than lines. For this reason it has mostly been used in conjunction with etching, to give both lines and shaded tone. It has also been used historically to print in colour, both by printing with multiple plates in different colours, and by making monochrome prints that were then hand-coloured with watercolour. L'aiguatinta és una modalitat de gravat al buit, la tinta es diposita a les parts atacades pel mordent. La matriu és de metall, això significa que és un gravat calcogràfic. Com calcografia, es treballa de manera indirecta, per acció corrosiva d'un àcid, anomenat mordent. L'aiguatinta persegueix aconseguir superfícies enfosquides en l'estampa. الأكواتنت أو الحفر المائي (بالإنجليزية: aquatint)‏ هو أحد أساليب الطباعة الغائرة، يتميز بقدرته على نقش مناطق متفاوتة في درجات الألوان على خلاف التنميش أو حفر الكليشيه الذي يُستخدم في نقش الخطوط فقط. ولهذا السبب تُستخدم تقنية الأكواتنت في معظم الأحيان بجانب أسلوب التنميش في الطباعة لإظهار معالم اللوحة. علاوة على ذلك، شاع استخدام الأكواتنت تاريخيًا في الطباعة بالألوان إما عن طريق استخدام عدة ألواح بألوان مختلفة، أو عن طريق طباعة اللوحة بلون واحد ثم تلوينها يدويًا باستخدام الألوان المائية. Los grabados al aguatinta surgen en el siglo XVIII, por el empeño de los artistas de recrear en los grabados el efecto de las acuarelas y de los dibujos a la aguada. Entre los artistas que practicaron esta técnica, se cuenta el español Goya, y su inventor tuvo que ser el francés Jean-Baptiste Le Prince. Akvatint eller akvatintlavyr är en grafisk teknik som bygger på principen djuptryck. I likhet med etsningstekniken utnyttjar akvatint syra. Akvatint skapas från en kopparplåt som pudrats med ett harts- eller asfaltpulverlager. Plåten hettas därefter upp så att kornen smälter fast och får sedan kallna. Etsningen sker genom att motivet målas på med en pensel doppad i syra vilket ger mjuka valörer. Metoden uppfanns av fransmannen Jean-Baptiste Le Prince år 1768. Benämningen används också om en i vatten upplöst laveringsfärg av bister (brun), sepia (gråbrun färg)eller tusch. Акватинта (італ. aqua — вода і італ. tinto — чорнило) — метод гравіювання на металі, заснований на протравлюванні азотною кислотою поверхні металевої пластини з накладеним асфальтовим чи каніфольним шаром кислотостійкого ґрунту, у якому продряпано голкою зображення. Зображення також може наноситися за допомогою пензля кислотостійким лаком, або сучасними матеріалами. Технікою акватинти художник намагається досягти на папері враження розмитого рисунка тушшю чи аквареллю. Аквати́нта (итал. aqua — вода, итал. tinta — краска, тон) — техника гравюры на металле, разновидность офорта, иногда по традиции называемой одной из офорта, что неточно, поскольку в штриховом офорте существуют свои манеры. Акватинта — это техника гравирования на металле, «позволяющая, в отличие от офорта или резцовой гравюры, работать не линией и штрихом, а пятном, создавая тональные переходы, наподобие заливки акварелью или тушью, отсюда название». Иногда термин «акватинта» путают с другими: аквафорт — устаревшим названием штрихового офорта, или с акватипией. Η τονική οξυγραφία, γνωστή και ως ακουατίντα (ιταλ. acquatint), είναι μια τεχνική βαθυτυπίας σε μέταλλο (χαλκό ή ψευδάργυρο). Η πρώτη φάση είναι η κατάλληλη διάβρωση του μετάλλου ώστε όλη η επιφάνεια της πλάκας να αποκτήσει την απαιτούμενη πορώδη υφή. Όταν επιτευχθεί η διάβρωση του μετάλλου εκτελείται το σχέδιο κατά αρνητικό τρόπο, καλύπτοντας δηλαδή με μονωτικό βερνίκι τα τμήματα εκείνα που κατά την εκτύπωση θα παραμείνουν λευκά. 애쿼틴트(aquatint)는 요판 인쇄술 계통으로 에칭 기법의 변형이다. 에칭과 마찬가지로 애쿼틴트 기법도 동판 또는 아연판을 부식시켜서 표현한다. 애쿼틴트의 특징은 판에 설탕 가루나 송진 가루 등을 분사해 가루가 묻지 않은 부분만 부식액으로 부식시켜 표면에 작고 고른 점각을 남긴다는 것이다. 가루의 분포와 부식액의 농도 및 부식시간을 조절하여 다양한 농담을 얻을 수 있다. 다양한 음영을 표현하는 판화 방식 중에서 조각하기 매우 어려운 메조틴트보다 제작이 쉽다. 애쿼틴트는 완성된 판화가 수채화와 같은 농담을 표현한다고 해서 붙여진 이름이다. 네덜란드 판화가 얀 반 드 벨데IV(Jan van de Velde IV)가 1650년 처음 고안했고 영국화가 피터 페레즈 버뎃(Peter Perez Burdett)이 1770년 자신의 책에서 이 기법을 소개했다. Akwatinta — odmiana techniki druku wklęsłego zbliżona do akwaforty, niegdyś stosowana jako jedna z metod odtwarzania obrazów i rysunków, dzisiaj wykorzystywana już tylko jako technika artystyczna, a więc zaliczana do grafiki warsztatowej. Wykonanie formy drukowej w tej metodzie polega na:1. pokryciu płyty metalowej sproszkowaną kalafonią lub pyłem asfaltowym, które podgrzane topią się i przylegają do niej, 2. naniesieniu obrazu poprzez zasłonięcie wybranych fragmentów powierzchni metalu werniksem, 3. następnie trawieniu odsłoniętego metalu kwasem azotowym. Foirm eitseála a thugann cuma thonúil, cosúil le líníocht leachtdatha (scáthú le dúch nó uiscedhath caolaithe a chuirtear ar an líníocht le scuab). Clúdaítear pláta copair le ciseal tanaí roisín phúdraithe, a ghreamaítear leis an miotal trí théamh. Nuair a thumtar an pláta in aigéad, polltar gach cuid den dromchla leis an iliomad smál bídeach scaipthe. Is féidir réimniú tondatha ó liath éadrom go dtí dubh trom (nach soladach é) a bhaint amach tríd an am tumtha a rialú. D'fhorbair Jean-Baptiste le Prince (1734-1781) an teicníocht seo sa bhFrainc i 1768, agus ba é Goya sármháistir na teicníochta mar a léiríonn a shaothar Los Caprichos (Na Teidheanna, 1799). Sa 20ú céad thug Picasso, André Masson (1896-1987), agus ealaíontóirí eile an teicníocht ar ais go rathúil. Akvatinta (ve starší literatuře se můžeme setkat i s názvem zrnkový lept) je grafická technika. Řadíme ji do tisku z hloubky. V mezinárodním značení má symbol C5. Jean-Baptiste Le Prince: Adorace andělyVečer nad Kampou - akvatinta Zdenky Braunerové Název akvatinta je odvozen od italského acquatinta, což znamená obarvená voda. Její vynález podnítila potřeba tisknout souvislé a jemně odstupňované plochy barvy. Ve své ryzí podobě je akvatinta technikou plošného tónování jednotlivých partií kresby a připomíná lavírovanou štětcovou malbu tuší nebo sépií. L'acquatinta è una tecnica di su metallo (rame o zinco) che consiste nell'arricchire una di toni chiaroscuri. È complementare dell'acquaforte. Goya - El sueño de la razón, Il sonno della ragione genera mostri, da Los Caprichos 1799Acquatinta ingrandita otto volte. Le parti che si vogliono bianche vanno ricoperte di vernice. Con l'acquatinta è possibile fare, anche in una stessa matrice, graniture differenti usando polveri di diversa grossezza e con ripetute morsure. Le prove a stampa (e la tiratura definitiva) ottenute durante queste lavorazioni sono definite stati. アクアチント (Aquatint) とは、版画の凹版技法のひとつ。銅版画の面の表現の技法である。 L'aquatinte ou aquateinte est un procédé de gravure à l'eau-forte. Ce procédé consiste à saupoudrer une plaque de métal d'une couche de poudre de résine protectrice (colophane ou bitume) plus ou moins dense. La plaque est alors chauffée avant d'être plongée dans un bassin d'acide. L'utilisation de fines particules de résine permet d'obtenir une surface composée de points plutôt que de traits par lesquels on obtient différentes tonalités de couleur. Die Aquatinta, auch als Tuschätzung, Bistermanier oder Ätzlavierung bezeichnet, ist ein spezielles Verfahren der künstlerischen Druckgrafik, bei dem über Flächenätzung Halbtöne erzeugt werden. Sie gilt als eine der malerischsten Tiefdrucktechniken.
foaf:depiction
n10:Mary_Cassatt_-_Woman_Bathing.jpg n10:The_Iron_Forge_between_Dolgelli_and_Barmouth_in_Merioneth_Shire,_Plate_6_of_XII_Views_in_North_Wales_MET_DP104271.jpg n10:Joseph_Lycett_-_The_residence_of_Edward_Riley_Esquire,_Wooloomooloo,_Near_Sydney_N._S._W._-_Google_Art_Project.jpg n10:Boîte_à_aquatinte.jpg n10:Luigi_Verardi_after_Dominico_Ferri_-_Vincenzo_Bellini_-_Théatre_Royal_Italien._Salle_d'armes_dans_l'Opéra_I_Puritani.jpg n10:T_F_Simon_Booksellers.jpg n10:Petite_sorciere_LACMA_M.80.277.75.jpg n10:The_Public_Promenade_MET_DT4549.jpg n10:El_Cid_Campeador_lanceando_otro_toro_(Tauromaquia_-_Goya).jpg n10:Turk_Mounting_His_Horse_MET_DP851160.jpg n10:Jeune_fille_et_enfant_de_Rosporden.jpg n10:John_Taylor_Arms_-_On_Lake_Como,_Number_Two_-_Google_Art_Project.jpg n10:Museo_del_Prado_-_Goya_-_Caprichos_-_No._32_-_Por_que_fue_sensible.jpg n10:View_near_Edwinsford,_Carnarvonshire_sic.jpeg n10:Plaque_et_resine.jpg n10:Sydney_Long_-_Hawkesbury_Landscape.jpg n10:Plate_20_from_the_'Tauromaquia'-The_agility_and_audacity_of_Juanito_Apiñani_in_-the_ring-_at_Madrid._MET_MM27763.jpg n10:'Comedy_of_Society',_by_Jacques_Villon,_Honolulu_Museum_of_Art.jpg n10:Allan_Osterlind_Flamencotänzerin.jpg n10:Edgar_Degas_-_Dancers_in_the_Wings_(Danseuses_dans_la_coulisse)_-_Google_Art_Project.jpg n10:Acquatinta_ingrandita_otto_volte.jpg
dct:subject
dbc:Etching dbc:Dutch_inventions dbc:Printmaking dbc:Science_and_technology_in_the_Dutch_Republic
dbo:wikiPageID
174263
dbo:wikiPageRevisionID
1109929831
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Havell_Family dbr:Los_Desastres_de_la_Guerra dbr:Copper dbr:Engraving dbr:Félicien_Rops dbr:Cross-hatching dbr:Goya dbr:Émile_Dezaunay dbc:Etching dbr:Jacob_Christoph_Le_Blon dbr:Rosin dbr:Resin dbr:Sugar-lift n21:Boîte_à_aquatinte.jpg dbr:Bamber_Gascoigne dbr:Barmouth dbr:David_Hockney dbr:Sydney_Long dbr:T._F._Šimon dbr:Mary_Cassatt dbr:La_Tauromaquia n21:Acquatinta_ingrandita_otto_volte.jpg n21:The_Public_Promenade_MET_DT4549.jpg dbr:Pedro_Joseph_de_Lemos dbr:Watercolour dbr:Mezzotint dbr:The_Birds_of_America dbr:French_Revolution dbr:Jean-François_Janinet dbr:Intaglio_(printmaking) dbr:Francisco_Goya dbr:Édouard_Manet dbr:Flamenco dbr:Lithography dbr:Etching dbr:La_Belle_Assemblée n21:Plaque_et_resine.JPG dbr:John_Taylor_Arms dbr:Amsterdam dbr:Los_disparates dbr:Degas dbr:Per_Floding dbc:Dutch_inventions dbr:CMYK_color_model dbr:Edgar_Degas dbr:Johnny_Friedlaender dbr:Genoa dbr:Zinc dbr:Jean-Claude_Richard dbr:Dolgelli dbr:Pissarro n21:Luigi_Verardi_after_Dominico_Ferri_-_Vincenzo_Bellini_-_Théatre_Royal_Italien._Salle_d'armes_dans_l'Opéra_I_Puritani.jpg n21:El_Cid_Campeador_lanceando_otro_toro_(Tauromaquia_-_Goya).jpg dbr:Colour_printing dbr:Tauromaquia dbr:A._Hyatt_Mayor n21:Joseph_Lycett_-_The_residence_of_Edward_Riley_Esquire,_Wooloomooloo,_Near_Sydney_N._S._W._-_Google_Art_Project.jpg dbr:Rudolf_Ackermann dbc:Printmaking dbr:Eugène_Delacroix dbr:François-Philippe_Charpentier dbr:Asphaltum dbr:Académie_royale_de_peinture_et_de_sculpture dbr:Paul_Sandby dbc:Science_and_technology_in_the_Dutch_Republic n21:Mary_Cassatt_-_Woman_Bathing.jpg dbr:Los_Caprichos dbr:Printing_press dbr:Printmaking dbr:Philibert-Louis_Debucourt dbr:Allan_Osterlind dbr:Strand,_London dbr:John_James_Audubon dbr:Peter_Perez_Burdett dbr:Jacques_Villon dbr:Jacques_Fabien_Gautier_d'Agoty dbr:Acid n21:Museo_del_Prado_-_Goya_-_Caprichos_-_No._32_-_Por_que_fue_sensible.jpg dbr:Birds_of_America_(book) dbr:Jean-Baptiste_Le_Prince dbr:Japanese_woodblock_print
dbo:wikiPageExternalLink
n11:printmaking.html%7Carchive-date=19 n18:1 n58:aquatintengravin00pridiala n61:hd_aqtn.htm n63:aquatint%7Ctitle=Aquatint n67:printmaking.html%7Ctitle=Aquatint
owl:sameAs
dbpedia-fi:Akvatinta dbpedia-et:Akvatinta dbpedia-fr:Aquatinte dbpedia-da:Akvatinte n16:Akvatinta dbpedia-ja:アクアチント dbpedia-el:Τονική_οξυγραφία freebase:m.017jhh dbpedia-sr:Акватинта dbpedia-hu:Foltmaratás dbpedia-sl:Akvatinta dbpedia-ar:الحفر_المائي n27:4NHbN dbpedia-fa:چاپ_آکواتینت dbpedia-ru:Акватинта dbpedia-he:אקווטינטה dbpedia-mk:Акватинта dbpedia-fy:Akwatint wikidata:Q473236 dbpedia-es:Grabado_al_aguatinta dbpedia-ko:애쿼틴트 dbpedia-no:Akvatintetsning dbpedia-eo:Akvatinta_gravuraĵo dbpedia-commons:Aquatinta n41:Akvatinta n42:Աքվատինտա dbpedia-bg:Акватинта dbpedia-kk:Акватинта dbpedia-cs:Akvatinta dbpedia-nl:Aquatint dbpedia-it:Acquatinta dbpedia-be:Акватынта dbpedia-tr:Akuatint dbpedia-hr:Akvatinta n52:Akvatinta dbpedia-io:Aquatinto n54:Акватинта dbpedia-pl:Akwatinta n56:അക്വാറ്റിന്റ് dbpedia-ro:Acvatintă dbpedia-uk:Акватинта dbpedia-sv:Akvatint dbpedia-de:Aquatinta dbpedia-ca:Aiguatinta n65:Akvatinta dbpedia-ga:Uiscimir
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Short_description dbt:Clear dbt:Cite_web dbt:Commons_category dbt:Reflist dbt:ISBN dbt:Use_dmy_dates
dbo:thumbnail
n10:Luigi_Verardi_after_Dominico_Ferri_-_Vincenzo_Bellini_-_Théatre_Royal_Italien._Salle_d'armes_dans_l'Opéra_I_Puritani.jpg?width=300
dbo:abstract
Акватинта (італ. aqua — вода і італ. tinto — чорнило) — метод гравіювання на металі, заснований на протравлюванні азотною кислотою поверхні металевої пластини з накладеним асфальтовим чи каніфольним шаром кислотостійкого ґрунту, у якому продряпано голкою зображення. Зображення також може наноситися за допомогою пензля кислотостійким лаком, або сучасними матеріалами. Технікою акватинти художник намагається досягти на папері враження розмитого рисунка тушшю чи аквареллю. Η τονική οξυγραφία, γνωστή και ως ακουατίντα (ιταλ. acquatint), είναι μια τεχνική βαθυτυπίας σε μέταλλο (χαλκό ή ψευδάργυρο). Η πρώτη φάση είναι η κατάλληλη διάβρωση του μετάλλου ώστε όλη η επιφάνεια της πλάκας να αποκτήσει την απαιτούμενη πορώδη υφή. Όταν επιτευχθεί η διάβρωση του μετάλλου εκτελείται το σχέδιο κατά αρνητικό τρόπο, καλύπτοντας δηλαδή με μονωτικό βερνίκι τα τμήματα εκείνα που κατά την εκτύπωση θα παραμείνουν λευκά. L'acquatinta è una tecnica di su metallo (rame o zinco) che consiste nell'arricchire una di toni chiaroscuri. È complementare dell'acquaforte. Goya - El sueño de la razón, Il sonno della ragione genera mostri, da Los Caprichos 1799Acquatinta ingrandita otto volte. Si cosparge la lastra di polvere di bitume oppure di colofonia, si scalda leggermente in modo che aderisca per fusione facendo in modo che al momento dell'acidatura vengano corrosi solamente gli spazi tra i granellini di polvere producendo una superficie ruvida (tipo granito) che tratterrà l'inchiostro a seconda del tipo di morsura che è stata fatta. Ottenuta la granitura si disegnerà in negativo. Le parti che si vogliono bianche vanno ricoperte di vernice. Con l'acquatinta è possibile fare, anche in una stessa matrice, graniture differenti usando polveri di diversa grossezza e con ripetute morsure. Le prove a stampa (e la tiratura definitiva) ottenute durante queste lavorazioni sono definite stati. La akvatintaj gravuraĵoj aŭ simple akvatintoj aperis en la 18-a jarcento, pro la klopodo fare de artistoj por rekrei en la gravuraĵoj la efikon de akvareloj kaj de desegnoj je akvo. Inter la artistoj kiuj praktikis tiun teknikon de pentrarto, estas la hispana Goya, kaj ĝia inventisto estis la franca . Ĝi estas procezo simila al akvaforto. Laŭ Francisko Azorín ĝi estas Procedo de gravurado per acidoj imitante tuĉon. Akvatinta (ve starší literatuře se můžeme setkat i s názvem zrnkový lept) je grafická technika. Řadíme ji do tisku z hloubky. V mezinárodním značení má symbol C5. Jean-Baptiste Le Prince: Adorace andělyVečer nad Kampou - akvatinta Zdenky Braunerové Název akvatinta je odvozen od italského acquatinta, což znamená obarvená voda. Její vynález podnítila potřeba tisknout souvislé a jemně odstupňované plochy barvy. Ve své ryzí podobě je akvatinta technikou plošného tónování jednotlivých partií kresby a připomíná lavírovanou štětcovou malbu tuší nebo sépií. Aquatint is an intaglio printmaking technique, a variant of etching that produces areas of tone rather than lines. For this reason it has mostly been used in conjunction with etching, to give both lines and shaded tone. It has also been used historically to print in colour, both by printing with multiple plates in different colours, and by making monochrome prints that were then hand-coloured with watercolour. It has been in regular use since the later 18th century, and was most widely used between about 1770 and 1830, when it was used both for artistic prints and decorative ones. After about 1830 it lost ground to lithography and other techniques. There have been periodic revivals among artists since then. An aquatint plate wears out relatively quickly, and is less easily reworked than other intaglio plates. Many of Goya's plates were reprinted too often posthumously, giving very poor impressions. Among the most famous prints using the aquatint technique are the major series by Goya, many of The Birds of America by John James Audubon (with the colour added by hand), and prints by Mary Cassatt printed in colour using several plates. アクアチント (Aquatint) とは、版画の凹版技法のひとつ。銅版画の面の表現の技法である。 Aquatint is een diepdruk-etstechniek, alsmede de benaming voor een afdruk daarvan. Het is een variant op traditioneel etsen, waarbij geen lijnen maar egale vlakken ontstaan. Zodoende kan men een egale toon verkrijgen. Er ontstaat een op waterverf lijkend resultaat. Deze techniek werd door en in 1768 ontwikkeld en is onder anderen door Caspar Wolf en Ambroise Louis Garneray gebruikt. Die Aquatinta, auch als Tuschätzung, Bistermanier oder Ätzlavierung bezeichnet, ist ein spezielles Verfahren der künstlerischen Druckgrafik, bei dem über Flächenätzung Halbtöne erzeugt werden. Sie gilt als eine der malerischsten Tiefdrucktechniken. L'aquatinte ou aquateinte est un procédé de gravure à l'eau-forte. Ce procédé consiste à saupoudrer une plaque de métal d'une couche de poudre de résine protectrice (colophane ou bitume) plus ou moins dense. La plaque est alors chauffée avant d'être plongée dans un bassin d'acide. L'utilisation de fines particules de résine permet d'obtenir une surface composée de points plutôt que de traits par lesquels on obtient différentes tonalités de couleur. Foirm eitseála a thugann cuma thonúil, cosúil le líníocht leachtdatha (scáthú le dúch nó uiscedhath caolaithe a chuirtear ar an líníocht le scuab). Clúdaítear pláta copair le ciseal tanaí roisín phúdraithe, a ghreamaítear leis an miotal trí théamh. Nuair a thumtar an pláta in aigéad, polltar gach cuid den dromchla leis an iliomad smál bídeach scaipthe. Is féidir réimniú tondatha ó liath éadrom go dtí dubh trom (nach soladach é) a bhaint amach tríd an am tumtha a rialú. D'fhorbair Jean-Baptiste le Prince (1734-1781) an teicníocht seo sa bhFrainc i 1768, agus ba é Goya sármháistir na teicníochta mar a léiríonn a shaothar Los Caprichos (Na Teidheanna, 1799). Sa 20ú céad thug Picasso, André Masson (1896-1987), agus ealaíontóirí eile an teicníocht ar ais go rathúil. Akvatint eller akvatintlavyr är en grafisk teknik som bygger på principen djuptryck. I likhet med etsningstekniken utnyttjar akvatint syra. Akvatint skapas från en kopparplåt som pudrats med ett harts- eller asfaltpulverlager. Plåten hettas därefter upp så att kornen smälter fast och får sedan kallna. Etsningen sker genom att motivet målas på med en pensel doppad i syra vilket ger mjuka valörer. Metoden uppfanns av fransmannen Jean-Baptiste Le Prince år 1768. Benämningen används också om en i vatten upplöst laveringsfärg av bister (brun), sepia (gråbrun färg)eller tusch. Även Jean-François Janinet och Per Floding har menats oberoende av Le Prince utvecklat tekniken. Le Prince tryckte sina akvatinter i svart. L'aiguatinta és una modalitat de gravat al buit, la tinta es diposita a les parts atacades pel mordent. La matriu és de metall, això significa que és un gravat calcogràfic. Com calcografia, es treballa de manera indirecta, per acció corrosiva d'un àcid, anomenat mordent. L'aiguatinta persegueix aconseguir superfícies enfosquides en l'estampa. Аквати́нта (итал. aqua — вода, итал. tinta — краска, тон) — техника гравюры на металле, разновидность офорта, иногда по традиции называемой одной из офорта, что неточно, поскольку в штриховом офорте существуют свои манеры. Акватинта — это техника гравирования на металле, «позволяющая, в отличие от офорта или резцовой гравюры, работать не линией и штрихом, а пятном, создавая тональные переходы, наподобие заливки акварелью или тушью, отсюда название». Иногда термин «акватинта» путают с другими: аквафорт — устаревшим названием штрихового офорта, или с акватипией. Akwatinta — odmiana techniki druku wklęsłego zbliżona do akwaforty, niegdyś stosowana jako jedna z metod odtwarzania obrazów i rysunków, dzisiaj wykorzystywana już tylko jako technika artystyczna, a więc zaliczana do grafiki warsztatowej. Wykonanie formy drukowej w tej metodzie polega na:1. pokryciu płyty metalowej sproszkowaną kalafonią lub pyłem asfaltowym, które podgrzane topią się i przylegają do niej, 2. naniesieniu obrazu poprzez zasłonięcie wybranych fragmentów powierzchni metalu werniksem, 3. następnie trawieniu odsłoniętego metalu kwasem azotowym. Akwatinta różni się od akwaforty przede wszystkim tym, że trawione są nie linie, lecz płaszczyzny. W wyniku powielania czynności w coraz mniejszych obszarach obrazu uzyskuje się zróżnicowanie głębokości wytrawionych miejsc, a przez to możliwość waloryzowania koloru farby drukowej, czyli możliwość uzyskiwania półtonów. Wygląd wykonanej metodą akwatinty przypomina: akwarelę, lub rysunek wykonany tuszem lub sepią, lub też rysunek wzbogacony techniką lawowania (podmalowywania go rozwodnionym tuszem lub farbą akwarelową). Wynalezienie techniki akwatinty w latach 60. XVIII wieku było konsekwencją dążenia sztycharzy do poszerzenia możliwości kolorystycznych przy reprodukowaniu grafiki, gdyż do tej pory namiastką stosowania półtonów w druku była jedynie technika szrafowania. Pionierami tej techniki byli i we Florencji, oraz i w Paryżu, zaś pierwszym wielkim artystą uprawiającym tę technikę był, niedługo po nich, Francisco Goya. Akwatintą nazywane są również odbitki wykonane techniką akwatinty. 애쿼틴트(aquatint)는 요판 인쇄술 계통으로 에칭 기법의 변형이다. 에칭과 마찬가지로 애쿼틴트 기법도 동판 또는 아연판을 부식시켜서 표현한다. 애쿼틴트의 특징은 판에 설탕 가루나 송진 가루 등을 분사해 가루가 묻지 않은 부분만 부식액으로 부식시켜 표면에 작고 고른 점각을 남긴다는 것이다. 가루의 분포와 부식액의 농도 및 부식시간을 조절하여 다양한 농담을 얻을 수 있다. 다양한 음영을 표현하는 판화 방식 중에서 조각하기 매우 어려운 메조틴트보다 제작이 쉽다. 애쿼틴트는 완성된 판화가 수채화와 같은 농담을 표현한다고 해서 붙여진 이름이다. 네덜란드 판화가 얀 반 드 벨데IV(Jan van de Velde IV)가 1650년 처음 고안했고 영국화가 피터 페레즈 버뎃(Peter Perez Burdett)이 1770년 자신의 책에서 이 기법을 소개했다. الأكواتنت أو الحفر المائي (بالإنجليزية: aquatint)‏ هو أحد أساليب الطباعة الغائرة، يتميز بقدرته على نقش مناطق متفاوتة في درجات الألوان على خلاف التنميش أو حفر الكليشيه الذي يُستخدم في نقش الخطوط فقط. ولهذا السبب تُستخدم تقنية الأكواتنت في معظم الأحيان بجانب أسلوب التنميش في الطباعة لإظهار معالم اللوحة. علاوة على ذلك، شاع استخدام الأكواتنت تاريخيًا في الطباعة بالألوان إما عن طريق استخدام عدة ألواح بألوان مختلفة، أو عن طريق طباعة اللوحة بلون واحد ثم تلوينها يدويًا باستخدام الألوان المائية. اعتاد الناس استخدام هذا الأسلوب في أواخر القرن الثامن عشر، وشاع استخدامه في الفترة بين عام 1770 و1830 تحديدًا في كلٍ من المطبوعات الفنية والزخرفية معًا. وبعد انقضاء عام 1830 تقريبًا جرى استبدال الحفر المائي بالطباعة الحجرية وعدة أساليب أخرى. ظهرت عدة محاولات دورية من قبل الرسامين لإعادة إحياء هذا الأسلوب منذ ذلك الوقت. تتآكل ألواح الحفر المائي بسرعة شديدة نسبيًا، ومن الصعب إعادة النقش عليها من جديد مقارنة بأساليب الطباعة الغائرة الأخرى. أُعيدت طباعة معظم ألواح الرسام فرانثيسو غويا بصفة متكررة بعد وفاته، مما أدى إلى إنتاج ألواح رديئة الجودة. من أبرز الأمثلة على الألواح المطبوعة بتقنية الأكواتنت: سلسلة الأعمال الكبرى لفرانثيسكو غويا، ومعظم الرسومات التوضيحية في كتاب «طيور أمريكا» لعالم الطيور جون جيمس أودوبون (لُونت تلك الرسومات يدويًا)، ومطبوعات الرسامة ماري كاسات التي لُونت باستخدام عدة ألواح ملونة بألوان مختلفة. Los grabados al aguatinta surgen en el siglo XVIII, por el empeño de los artistas de recrear en los grabados el efecto de las acuarelas y de los dibujos a la aguada. Entre los artistas que practicaron esta técnica, se cuenta el español Goya, y su inventor tuvo que ser el francés Jean-Baptiste Le Prince. El aguatinta es un proceso de grabado en hueco, similar al aguafuerte, que produce una estampa con un aspecto totalmente distinto. Se exponen a la acción del ácido amplios segmentos de la lámina, creando zonas tonales más que líneas. Para crear un grabado al aguatinta, se rocían con resina ciertas zonas de la lámina y se calienta ésta para que la resina quede adherida. A continuación se sumerge la lámina en un ácido suave que disuelve la superficie en las zonas que no están cubiertas por la resina. Si el artista quiere que, una vez terminado el grabado a la aguatinta, algunas zonas queden más oscuras que otras, expondrá estas a una acción más prolongada del ácido que acabará picándolas y así retendrán mejor la tinta. El método de la aguatinta resulta difícil de controlar y suele ser utilizado en combinación con las técnicas del grabado al aguafuerte y del grabado a punta seca.
gold:hypernym
dbr:Intaglio
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Aquatint?oldid=1109929831&ns=0
dbo:wikiPageLength
18600
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Aquatint