This HTML5 document contains 772 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
n101https://www.google.com/books/edition/The_Great_Seljuk_Empire/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n64http://mn.dbpedia.org/resource/
n85http://azb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
schemahttp://schema.org/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n78http://jv.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
umbel-rchttp://umbel.org/umbel/rc/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n45https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
n41http://arz.dbpedia.org/resource/
n91http://ur.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n28https://catalog.hathitrust.org/Record/102022749/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pnbhttp://pnb.dbpedia.org/resource/
n40https://books.openedition.org/ifpo/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
n56https://catalog.hathitrust.org/Record/000633810/
n49https://catalog.hathitrust.org/Record/000630931/
n15https://books.google.com/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
n58http://tl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
n73http://www.ontologydesignpatterns.org/ont/dul/DUL.owl#
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
skoshttp://www.w3.org/2004/02/skos/core#
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n47http://scn.dbpedia.org/resource/
n62https://catalog.hathitrust.org/Record/006024258/
n103http://ast.dbpedia.org/resource/
n115http://lv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lbhttp://lb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n48http://hy.dbpedia.org/resource/
n102https://www.google.com/books/edition/The_Age_of_the_Crusades/jSesAgAAQBAJ%3Fhl=en&gbpv=1&dq=The+Age+of+the+Crusades:
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lmohttp://lmo.dbpedia.org/resource/
n44http://hi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n98https://www.taylorfrancis.com/books/mono/10.4324/9780203389638/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n26https://www.psupress.org/books/titles/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n105http://globalwordnet.org/ili/
n50https://catalog.hathitrust.org/Record/000630938/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n38http://dbpedia.org/resource/Wikt:
n99http://d-nb.info/gnd/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
n67http://wa.dbpedia.org/resource/
n36http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
n17http://www.w3.org/2006/03/wn/wn20/instances/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
n35https://archive.org/details/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
n52http://ce.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
n31https://catalog.hathitrust.org/Record/011625162/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
n43http://bs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n7http://dbpedia.org/resource/File:
n30https://catalog.hathitrust.org/Record/011224460/
n12http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-kuhttp://ku.dbpedia.org/resource/
n95http://dbpedia.org/resource/Wiktionary:
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n75https://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
n6http://mg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
n63http://bn.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
n87https://www.pdfdrive.com/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:

Statements

Subject Item
dbr:First_Crusade
rdf:type
owl:Thing yago:Wikicat1090sConflicts yago:Activity100407535 yago:WikicatWarsInvolvingTheByzantineEmpire dbo:Event yago:Undertaking100795720 dbo:MilitaryConflict yago:Venture100797878 yago:Event100029378 yago:WikicatWarsInvolvingArabEgypt yago:WikicatWarsInvolvingEgypt yago:WikicatCrusades yago:MilitaryAction100952963 yago:Work100575741 umbel-rc:Event umbel-rc:ConflictEvent yago:Campaign100798245 yago:War100973077 yago:GroupAction101080366 n73:Event schema:Event wikidata:Q1656682 yago:Act100030358 dbo:SocietalEvent yago:Conflict100958896 yago:Wikicat11th-centuryConflicts yago:Abstraction100002137 yago:YagoPermanentlyLocatedEntity yago:PsychologicalFeature100023100
rdfs:label
Lehenengo Gurutzada First Crusade An Chéad Chrosáid 제1차 십자군 第1回十字軍 الحملة الصليبية الأولى Första korståget Première croisade První křížová výprava Перший хрестовий похід Α΄ Σταυροφορία Unua krucmilito Prima crociata Eerste Kruistocht 第一次十字军东征 I wyprawa krzyżowa Первый крестовый поход Erster Kreuzzug Primera cruzada Primera Croada Primeira Cruzada Perang Salib Pertama
rdfs:comment
Пе́рвый кресто́вый похо́д был организован в 1096 году решением римского папы Урбана II по просьбе византийского императора Алексея I с целью помощи восточным христианам в защите Анатолии (Малая Азия) от наступления сельджуков. В ходе похода также дополнительной целью стало освобождение священного города Иерусалима и Святой земли от мусульман. Первоначально обращение римского папы было адресовано только французскому рыцарству, но впоследствии поход превратился в полномасштабную военную кампанию, а его идея охватила все христианские государства Западной Европы. Феодалы и простой народ, по земле и морю, двинулись на Восток, по пути освободив от власти сельджуков западную часть Малой Азии и устранив мусульманскую угрозу Византии, и в июле 1099 года завоевали Иерусалим. Во время 1-го крестового Pierwsza wyprawa krzyżowa (pierwsza krucjata) – wyprawa wojenna, która zapoczątkowała okres zbrojnych krucjat, rozpoczętych przez papieża Urbana II od apelu na synodzie w Clermont 27 listopada 1095 roku. Wyprawa wyruszyła w 1096 roku, z podwójnie obranym celem – zdobycia Jerozolimy i Ziemi Świętej oraz uwolnienia wschodnich chrześcijan spod islamskiej władzy. Ta pierwsza wyprawa, jako jedyna w całej historii wypraw krzyżowych, zakończyła się pełnym sukcesem. Perang Salib Pertama (1096–1099) merupakan yang pertama dari sejumlah perang salib yang berupaya untuk merebut Tanah Suci, disahkan oleh Paus Urbanus II pada tahun 1095. Perang ini dimulai sebagai suatu peziarahan yang meluas dalam Kekristenan Barat dan berakhir sebagai suatu ekspedisi militer oleh bangsa Eropa Katolik Roma untuk mendapatkan kembali Tanah Suci yang diambil dalam penaklukan kaum Muslim atas Levant (632–661). Pada akhirnya menyebabkan direbutnya kembali Yerusalem pada tahun 1099. 第1回十字軍(だいいっかいじゅうじぐん、1096年 - 1099年)は、1095年にローマ教皇ウルバヌス2世の呼びかけにより、キリスト教の聖地エルサレムの回復のために始められた軍事行動。クレルモンにおける教会会議の最後に行われた聖地回復支援の短い呼びかけが、当時の民衆の宗教意識の高まりとあいまって西欧の国々を巻き込む一大運動へと発展した。 十字軍運動においては、一般に考えられているような騎士たちだけではなく一般民衆もエルサレムへ向かった。彼らは戦闘の末にイスラム教徒を破って、同地を1099年7月15日に占領した。そして、エルサレム王国など「十字軍国家」と呼ばれる一群の国家群がパレスティナに出現した。西欧諸国が初めて連携して共通の目標に取り組んだという点で、十字軍運動は欧州史における重大な転換点となった。そしていわゆる「十字軍」を名乗った運動で当初の目的を達成することができたのは、この第1回十字軍が最初で最後となる。 La unua krucmilito estis milito lanĉita en 1095, de kristanoj kun subteno de la Katolika Eklezio, por rekapti Jerusalemon de la Muzulmanoj, kaj por helpi defendi la Bizancan Imperion kontraŭ la Selĝukaj Turkoj. La prima crociata (1096-1099) fu la prima di una serie di spedizioni, chiamate crociate, che tentarono di conquistare Gerusalemme e la Terra santa, invocata da papa Urbano II nel corso di un'omelia tenuta durante il Concilio di Clermont nel 1095. Essa iniziò come un vasto pellegrinaggio armato della cristianità occidentale obbediente alla Chiesa di Roma per riconquistare la Terra Santa, caduta sotto il controllo dei musulmani durante la prima espansione islamica avvenuta nel corso del califfato di ʿOmar ibn al-Khaṭṭāb (r. 634-644). La crociata terminò nel 1099 con la presa di Gerusalemme. Η Πρώτη Σταυροφορία (1096-1099) ήταν η πρώτη από μία σειρά σταυροφοριών που προσπάθησαν να ανακαταλάβουν τους Αγίους Τόπους, κλήθηκε από τον Πάπα Ουρβανό Β΄ στη Σύνοδο του Κλερμόν το 1095. Ο Ουρβανός κάλεσε μία στρατιωτική εκστρατεία για να βοηθήσει τη Βυζαντινή Αυτοκρατορία, η οποία είχε χάσει πρόσφατα το μεγαλύτερο μέρος της Μικράς Ασίας από τους Σελτζούκους. Η προκύπτουσα στρατιωτική εκστρατεία κυρίως Φράγκων ευγενών όχι μόνο επανέκτησε τη Μικρά Ασία αλλά συνέχισε στην κατάκτηση των Αγίων Τόπων, οι οποίοι είχαν κατακτηθεί κατά την ισλαμική επέκταση ήδη από τον 7ο αιώνα και κορυφώθηκε τον Ιούλιο του 1099 με την κατάκτηση της Ιερουσαλήμ και την ίδρυση του Βασιλείου της Ιερουσαλήμ. Första korståget (1095–1099) var en kristen, västeuropeisk invasion av Mellanöstern med syftet att vinna kontroll över Jerusalem för att säkra pilgrimernas tillgång till de heliga platserna. Efter att ha tagit vägen över Mindre Asien lyckades man med detta mål, och ett flertal korsfararstater etablerades. La Primera Cruzada inició el complejo fenómeno histórico de campañas militares, peregrinaciones armadas y asentamiento de reinos cristianos, cuyo objetivo fue recuperar el control de las tierras perdidas ante el avance musulmán. Este prolongado paréntesis de la Edad media convulsionó la región entre los siglos XI y XIII y es denominado por la historiografía como las cruzadas. La primera campaña militar, alentada por el papa Alejandro II, considerada por algunos como la primera cruzada (1063) o, al menos, el antecedente más obvio de lo que fue con posterioridad la cruzada. Пе́рший хресто́вий похі́д (1096—1099) — військова експедиція християнської Європи, яка ставила за мету відвоювати Святу землю, захоплену мусульманами у Леванті, результатом якої стало звільнення Святого Міста Єрусалим у 1099 році. Похід ініціював у листопаді 1095 папа Урбан II у відповідь на заклик візантійського імператора Олексія I Комніна допомогти в боротьбі проти вторгнення армії Сельджуків з Анатолії. Невдовзі після початку головною метою кампанії стало повернення під християнську владу Святого міста Єрусалим та Святої Землі, а також визволення східних християн з-під ісламського панування. La première croisade s'est déroulée de 1096 à 1099 à la suite du refus intervenu en 1078 des Turcs seldjoukides de continuer à laisser le libre passage vers Jérusalem, accordé par le pacte d'Umar, aux pèlerins venus d'occident. Cette croisade s'achève par la prise de la ville et la création du royaume chrétien de Jérusalem. A Primeira Cruzada (1096–1099) foi a primeira de uma série de guerras religiosas, ou Cruzadas, iniciadas, apoiadas e às vezes dirigidas pela Igreja Católica no período medieval. O objetivo era recuperar a Terra Santa do domínio islâmico. Embora Jerusalém tenha estado sob domínio muçulmano por centenas de anos, no século XI, a conquista da região pelos seljúcidas ameaçou as populações cristãs locais, as peregrinações do Ocidente e o próprio Império Bizantino. A primeira iniciativa da Primeira Cruzada começou em 1095, quando o imperador bizantino Aleixo I Comneno solicitou apoio militar do Concílio de Placência no conflito do império com os turcos liderados pelos seljúcidas. Isso foi seguido no final do ano pelo Concílio de Clermont, durante o qual o papa Urbano II apoiou o pedido bizantino Der Erste Kreuzzug war ein christlicher Kriegszug zur Eroberung Palästinas, zu dem Papst Urban II. im Jahre 1095 aufgerufen hatte. Das ursprüngliche Ziel war die Unterstützung des Byzantinischen Reiches gegen Seldschuken. Der Kreuzzug begann 1096 zum einen als bewaffnete Pilgerfahrt von Laien, zum anderen als Zug mehrerer Ritterheere aus Frankreich, Deutschland und Italien. Er endete 1099 mit der Einnahme Jerusalems durch ein Kreuzritterheer. La Primera Croada (1096-1099) va ser una expedició militar promoguda pel papa Urbà II per conquerir Jerusalem i alliberar del poder musulmà Jerusalem i altres llocs considerats sants, a més d'ajudar l'emperador romà d'Orient Aleix I Comnè a combatre els turcs que estaven envaint les seves terres a l'Àsia Central i Pèrsia. El papa Urbà II, al Concili de Clarmont, va predicar la Primera Croada al crit de «Déu ho vol» (Deus vult), amb l'objectiu d'alliberar Jerusalem del domini musulmà, sota el qual portava 400 anys. La seva predicació va provocar un encès fervor religiós entre el poble i la petita noblesa. The First Crusade (1096–1099) was the first of a series of religious wars, or Crusades, initiated, supported and at times directed by the Latin Church in the medieval period. The objective was the recovery of the Holy Land from Islamic rule. While Jerusalem had been under Muslim rule for hundreds of years, by the 11th century the Seljuk takeover of the region threatened local Christian populations, pilgrimages from the West, and the Byzantine Empire itself. The earliest initiative for the First Crusade began in 1095 when Byzantine emperor Alexios I Komnenos requested military support from the Council of Piacenza in the empire's conflict with the Seljuk-led Turks. This was followed later in the year by the Council of Clermont, during which Pope Urban II supported the Byzantine request for m De Eerste Kruistocht (1096-1099) was een grootschalige militaire expeditie, georganiseerd en gefinancierd door paus Urbanus II en het westers christendom, om het Heilige Land in de Levant met geweld te heroveren op de nieuwe heersers, de Seltsjoeken. Deze bedreigden de christelijk gelovige inwoners, pelgrims en het Byzantijnse Rijk. Het project leidde tot plunderingen onderweg, het vermoorden van duizenden andersgelovigen, verwoesting van (religieuze) gebouwen, de gewelddadige verovering van Jeruzalem en het installeren van christelijk gezag. An chéad iarracht a rinne crosáidirí ab ea an Chéad Chrosáid chun an Talamh Naofa a gabháil, a d'éiligh Pápa Urban II ag an Comhairle Clermont i 1095. První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů. Vyhlášení výpravy bylo částečně reakcí na postupné pronikání tureckých nájezdníků do Anatolie, kde na Byzantské říši dobyli značná území a oslabili moc říše. Byzantský císař Alexios se obrátil na papeže, aby mu pomohl získat dobrovolníky do jeho žoldnéřské armády, díky níž by mohl ztracená území na východě znovu dobýt. Vyhlášení výpravy bylo zároveň motivováno snahou papeže Urbana II. o zmírnění schizmatu mezi západní a východní katolickou církví. Urban II. zároveň mohl využít vyhlášení výpravy k tomu, aby získal navrch nad císařem Jindřichem IV., svým protivníkem v boji o investituru. الْحَمْلَةُ الصَّلِيبِيَّةُ الْأوْلَى هي أولى الحملات العسكريَّة المُنظَّمة التي شنَّها الغرب الأوروپي على ديار الإسلام بِدعم ورعاية الكنيسة الكاثوليكيَّة، وكان سببها الرئيسي المُعلن هو نزع السيطرة الإسلاميَّة على الديار المُقدَّسة وإعادتها تحت جناح العالم المسيحي، بينما كان لها على أرض الواقع أهدافٌ عديدة سياسيَّة واقتصاديَّة واستراتيجيَّة واستعماريَّة، إلى جانب الهدف الديني. Lehenengo Gurutzada XI. eta XIII. mendeetan zehar Ekialde Hurbila asaldatu zuen kanpaina militarrek, erromesaldi armatuek eta hedapen kolonialak osaturiko Gurutzadak izeneko mugimenduaren lehendabizikoa izan zen. Horrela eskualdean Gurutzatuen estatuak sortzeaz gain Bizantziar Inperioak lurralde batzuk berreskuratu zituen. Mediterranear eskualdean fanatismo erlijiosoa zabaldu zen, aitasantutzak ospea berreskuratuz. Nazioarteko merkataritza ere bultzatua izan zen. 第一次十字军东征(1096年-1099年)是由西方基督教世界所发起的一项军事行动,旨在收复穆斯林的征服中被占领的黎凡特聖地,最终以1099年十字军攻陷耶路撒冷收尾。1095年,教宗乌尔巴诺二世最初为了应东罗马帝国皇帝阿歷克塞一世的求援,而号召西方志愿军前往拜占庭帝国抵御塞尔柱人从安纳托利亚而来的入侵,此入侵可能是達尼什曼德王朝,一個源自亞美尼亞的突厥化亞美尼亞裔伊斯蘭國家,而土耳其人的民族主要來源可能就是自該國。后来,东征的目的逐渐演变为夺回圣地及耶路撒冷城,并将东方基督教从伊斯兰的统治中解放出来。 十字军隊员主要为来自西欧各国的骑士和农民,他们跋山涉水,来到君士坦丁堡,而后又将战矛转向耶路撒冷。队伍中的农民数量大大超过骑士,但由于他们沒受过战斗训练,因此最初十字军并未到达圣城。1099年,重新组织的十字军大军攻陷耶路撒冷,并屠杀了城中大量的穆斯林和犹太居民。东征过程中,西方人在黎凡特建立了耶路撒冷王国、的黎波里伯国、安条克公国和埃德萨伯国四个十字军国家。由于十字军对耶路撒冷这座461年未在天主教控制下的圣城怀有极强的热忱,因而他们拒绝将夺取的土地归还给拜占庭帝国。 제1차 십자군(First Crusade)은 1095년 예루살렘으로 출병한 기독교 사상 최초의 십자군이다. 제1차 십자군의 직접적 원인은 1095년에 동로마 황제 알렉시오스 1세 콤니노스가 지원을 호소한 데 있었다. 당시 이슬람 세계는 분열되어 있던 상태였기 때문에 십자군의 공략에 제대로 대응하지 못하였다. 레몽, 고드프루아, 보에몽 등 쟁쟁한 군웅들을 앞세우고, 총사령관으로는 명목상이긴 하지만 아데마르 주교가 있었고 은자 피에르도 따라갔다. 제1차 십자군이 콘스탄티노플에 도착, 먼저 니케아를 공격하고 안티오키아를 공략한다. 그러나 도중에 아데마르 주교가 사망함으로 해서 군웅들 간에 유대감이 사라지고 군웅 할거로 치닫게 되었다. 예루살렘에 도착하여, 1099년 십자군은 마침내 예루살렘 정복에 성공한다. 성 안으로 난입한 십자군은 많은 시민들을 학살하고, 재물을 약탈하는 만행을 저질렀다.
foaf:name
First Crusade
skos:exactMatch
n105:i40477
foaf:depiction
n12:1099_Siege_of_Jerusalem.jpg n12:Crusader_Graffiti_in_the_Church_of_the_holy_supulchure_Jerusalem_Victor_2011_-1-21.jpg n12:Carte_de_la_premiere_croisade.jpg n12:Gustave_dore_crusades_bohemond_alone_mounts_the_rampart_of_antioch.jpg n12:Crusade_of_1101_v1.svg n12:Map_of_the_Byzantine_Empire_(867-1081).svg n12:Map_of_the_Iberian_Peninsula_(1060).svg n12:Byzantium_after_the_First_crusade.png n12:PeoplesCrusadeMassacre.jpg n12:CouncilofClermont.jpg n12:Peter_the_Hermit.jpg n12:Map_Crusader_states_1135-en.svg n12:Crusaders,_Bosphore.jpg n12:Armenian_Colophon_of_1099.jpg n12:Baldwin_of_Boulogne_entering_Edessa_in_Feb_1098.jpg
dbo:place
dbr:Anatolia dbr:Levant
dcterms:subject
dbc:First_Crusade dbc:Wars_involving_the_Holy_Roman_Empire dbc:Wars_involving_the_Byzantine_Empire dbc:Wars_involving_Armenia dbc:11th_century_in_the_Fatimid_Caliphate dbc:1090s_in_the_Byzantine_Empire dbc:11th-century_crusades dbc:History_of_Antioch dbc:1090s_in_the_Kingdom_of_Jerusalem dbc:1090s_in_Asia dbc:1090s_in_Europe dbc:1090s_conflicts dbc:Wars_involving_France dbc:Wars_involving_the_Fatimid_Caliphate dbc:Wars_involving_the_Republic_of_Pisa dbc:Wars_involving_the_Republic_of_Genoa
dbo:wikiPageID
106128
dbo:wikiPageRevisionID
1124398704
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:County_of_Hainaut dbr:Liber_Secretorum_Fidelium_Crucis n7:Crusaders,_Bosphore.jpg dbr:Guynemer_of_Boulogne dbr:County_of_Edessa dbr:County_of_Flanders dbr:Lucie,_Lady_Duff-Gordon dbr:Cilician_Gates dbr:Abreujamen_de_las_estorias dbr:Al-Musta'li dbr:Al-Mustansir_Billah dbr:Heinrich_Hagenmeyer dbr:Fulcher_of_Chartres dbr:East–West_Schism dbr:County_of_Sicily dbr:Christopher_Tyerman dbr:List_of_kings_of_Jerusalem n7:Baldwin_of_Boulogne_entering_Edessa_in_Feb_1098.JPG dbr:Tatikios dbr:Siege_of_Antioch dbr:County_of_Tripoli dbr:Ashkelon dbr:Siege_of_Nicaea dbr:Count_of_Toulouse dbr:County_of_Boulogne dbc:First_Crusade dbr:Friedrich_Wilken n7:CouncilofClermont.jpg dbr:Greek_Orthodox_Church_of_Jerusalem dbr:Pope_Urban_II dbr:Manuel_Boutoumites dbr:Manorialism dbr:Illyria dbr:Michael_the_Syrian dbr:Latakia dbr:Dyrrachium dbr:Tutush_I dbr:Guglielmo_Embriaco dbr:Church_of_the_Holy_Sepulchre dbr:Vizier dbr:Republic_of_Genoa dbc:Wars_involving_the_Holy_Roman_Empire dbr:Papal_supremacy dbr:Shams_al-Muluk_Duqaq dbr:Church_of_the_Nativity n7:Crusader_Graffiti_in_the_Church_of_the_holy_supulchure_Jerusalem_Victor_2011_-1-21.jpg dbr:Kerbogha n7:Map_of_the_Byzantine_Empire_(867-1081).svg n7:Map_of_the_Iberian_Peninsula_(1060).svg dbr:Samsat dbr:Letter_of_the_Karaite_elders_of_Ascalon dbr:Robert_Guiscard dbr:Battle_of_Civetot dbr:Battle_of_Civitate dbr:Papal_States dbr:Solomon_bar_Simson_Chronicle dbr:Eastern_Europe dbr:Mamistra dbr:Tancred,_Prince_of_Galilee dbr:Battle_of_Ager_Sanguinis dbr:Catholic_Encyclopedia dbr:Augustine_of_Hippo dbr:Belek_Ghazi dbr:Order_of_Assassins dbr:Matthew_of_Edessa dbr:William_of_Tyre dbr:Tower_of_David dbr:Belgrade dbr:Alexandretta dbr:Alexandria dbr:Principality_of_Antioch dbr:Adela_of_Normandy dbr:Hugh,_Count_of_Vermandois dbr:William_of_Malmesbury dbr:Principality_of_Catalonia dbr:Latin_Church dbr:Dorylaeum dbr:Byzantine_Anatolia dbr:Ibn_al-Qalanisi dbr:Thoros_of_Edessa dbr:Robert_Curthose dbr:Gaston_IV_of_Béarn dbr:Raymond_of_Aguilers dbr:Romanos_IV_Diogenes dbr:Byzantine_Empire dbr:Thomas_F._Madden dbr:Steven_Runciman dbr:Jerusalem dbr:Jaffa dbr:Feudalism dbr:Patriarch_of_Alexandria dbr:Hugh_I,_Count_of_Vermandois dbc:Wars_involving_the_Byzantine_Empire dbr:Bohemia dbc:Wars_involving_Armenia dbr:Gonfalone_of_the_Church dbr:Diocese_of_Lydda dbr:Anselm_of_Lucca dbr:Queen_Mary_University_of_London dbr:Principality_of_Taranto n38:Catalans dbr:Walls_of_Constantinople dbr:Torquato_Tasso dbr:Saladin dbr:Jean_Joseph_François_Poujoulat dbr:Thomas_Fuller dbr:Reconquista dbr:René_Grousset dbr:Dei_gesta_per_Francos dbr:Kalonymus_Ben_Meshullam dbc:11th_century_in_the_Fatimid_Caliphate dbr:Crusade_of_1101 dbr:H._A._R._Gibb dbr:Crusade_of_Barbastro dbr:Siege_of_Dyrrhachium_(1107–1108) dbr:Cumans dbr:Stephen,_Count_of_Blois dbr:Turbessel dbr:Fourth_Crusade dbr:Peter_Tudebode dbc:1090s_in_the_Byzantine_Empire dbr:Albert_of_Aix dbr:William_the_Carpenter dbr:Nicaea dbr:Robert_the_Monk dbr:Cairo dbr:Iftikhar_al-Dawla n7:PeoplesCrusadeMassacre.jpg dbr:Guibert_of_Nogent dbr:Aleppo dbr:Fakhr_al-Mulk_Radwan dbr:Fakhr_al-Mulk_Ridwan dbr:Bari dbr:Tripoli,_Lebanon dbr:Pentarchy dbr:Bohemond_I_of_Antioch dbr:Gilo_of_Toucy dbr:Duqaq_(Seljuk_ruler_of_Damascus) dbr:Ernest_Barker dbr:Antioch dbr:Danishmends dbr:Crusader_state dbr:Basil_II dbr:Council_of_Clermont dbr:Medieval_period dbr:Reinhold_Röhricht dbr:Drogo_of_Nesle dbr:Christendom dbr:Slavs dbr:Alexios_I_Komnenos dbr:Leopold_von_Ranke dbr:Al-Afdal_Shahanshah dbr:Benedetto_Accolti_the_Elder n7:Gesta_Francorum_-_Liber_VI_(Battle_outside_Antioch).webm dbr:Norman_conquest_of_Sicily dbr:Gregorian_Reform dbr:Emicho dbr:Arqa dbr:List_of_rulers_of_Mosul dbr:Mounted_archers dbr:St_Andrew dbr:Baldwin_II_of_Jerusalem dbr:Niš dbr:Baldwin_I_of_Jerusalem dbr:Christian_pilgrimage dbr:Dana_Carleton_Munro dbr:Armenian_Kingdom_of_Cilicia dbr:A_History_of_the_Crusades dbr:The_Complete_History dbr:Tarragona dbr:Battle_of_Harran dbr:Religious_war dbr:William_VIII,_Duke_of_Aquitaine dbr:Coloman_the_Learned dbr:Ekkehard_of_Aura dbr:Council_of_Piacenza dbr:France_in_the_Middle_Ages dbr:Lake_İznik dbr:Albigensian_Crusade dbr:County_of_Auvergne dbr:Jerusalem_Delivered dbr:Baghdad dbr:Marquisate_of_Provence dbr:Temple_Mount dbr:Charles_Lethbridge_Kingsford dbr:Viscounty_of_Béarn dbr:Muslim_conquest_of_the_Levant dbr:Arda_of_Armenia dbr:Kilij_Arslan_I dbr:Fatimids dbr:Jacques_Bongars dbr:Ereğli,_Konya dbr:Saxony dbr:Al-Aqsa_Mosque_(building) dbr:Saruj dbr:Heinrich_von_Sybel dbr:The_History_of_England_(Hume) dbr:Fatimid_Caliphate dbr:Pechenegs dbr:Eastern_Orthodox_Church dbr:People's_Crusade dbr:Ecumenical_Patriarch_of_Constantinople dbr:Louis_Bréhier dbc:11th-century_crusades dbr:Constantinople dbr:Internet_History_Sourcebooks_Project dbr:Battle_of_Ascalon dbr:Ralph_of_Caen dbr:Siege_of_Ma'arrat_al-Numan dbr:Levant dbr:Battle_of_Hattin dbr:Dagobert_of_Pisa dbr:August_C._Krey dbr:Battle_of_Jericho dbr:Charles_Mills_(historian) dbr:Beirut dbr:Ramlah dbr:Bosphorus dbr:Adriatic dbr:Sultanate_of_Rum dbr:Sultanate_of_Rûm dbr:Taylor_&_Francis dbr:Jalal_al-Mulk_Abu'l_Hasan dbc:History_of_Antioch dbr:Tarsus,_Mersin dbr:Nizam_al-Mulk dbr:Joseph_François_Michaud dbr:Robert_II,_Count_of_Flanders dbr:The_History_of_the_Decline_and_Fall_of_the_Roman_Empire dbr:Recueil_des_historiens_des_croisades n7:Crusade_of_1101_v1.svg dbr:Berdan_River dbr:Encyclopædia_Britannica_Eleventh_Edition dbr:Provence dbr:Chanson_d'Antioche dbr:Gesta_Francorum dbr:Gesta_Francorum_Iherusalem_peregrinantium dbr:William_II_of_England dbr:Claude_Cahen dbr:Gesta_Tancredi dbc:1090s_in_Asia dbc:1090s_in_Europe dbc:1090s_in_the_Kingdom_of_Jerusalem dbc:1090s_conflicts n7:Gustave_dore_crusades_bohemond_alone_mounts_the_rampart_of_antioch.jpg dbr:Walter_Sans_Avoir dbr:Arnulf_of_Chocques dbr:Lower_Lorraine dbr:Iberian_Peninsula dbr:Roman_Catholic_Diocese_of_Le_Puy-en-Velay dbr:Damascus dbr:Marino_Sanuto_the_Elder dbr:Henry_Stebbing_(editor) dbr:Wisconsin_Collaborative_History_of_the_Crusades dbr:Serbs dbr:David_Hume dbr:Peter_the_Hermit dbr:Baldric_of_Dol dbr:Counts_of_Blois dbr:Hans_Eberhard_Mayer n7:Carte_de_la_premiere_croisade.jpg dbr:Raymond_IV,_Count_of_Toulouse dbc:Wars_involving_France dbr:Chivalry dbr:Ravendel dbr:Henry_of_Huntingdon dbc:Wars_involving_the_Fatimid_Caliphate dbr:Edward_Gibbon dbr:Alexiad dbr:Rhineland_massacres dbr:Sigebert_of_Gembloux dbr:Sidney_Painter n7:Map_Crusader_states_1135-en.svg dbr:Eustace_III,_Count_of_Boulogne dbr:Deus_vult dbr:Carolingian_Empire dbr:Jonathan_Riley-Smith dbr:Adhemar_of_Le_Puy dbr:Malik-Shah_I dbr:Philip_I_of_France dbr:Battle_of_Dorylaeum_(1097) dbr:Battle_of_Manzikert dbr:Primacy_of_the_Roman_Pontiff dbr:Church_of_Saint_George,_Lod dbr:Louis_Maimbourg dbr:Seljuk_dynasty dbr:Duchy_of_Brittany dbr:Siege_of_Jerusalem_(1099) dbr:Durrës dbr:Yaghi-Siyan dbr:Walter_Scott dbr:Holy_Lance dbr:Holy_Land n7:1099_Siege_of_Jerusalem.jpg dbr:Port_Saint_Symeon dbc:Wars_involving_the_Republic_of_Pisa dbr:Seljuk_Empire dbr:Marash dbr:History_of_the_Crusades_for_the_Recovery_and_Possession_of_the_Holy_Land dbr:Kingdom_of_León dbr:Edward_Fairfax dbr:Crusade_Texts_in_Translation dbr:Philomelium dbr:Historia_de_via_Hierosolymitana dbr:Duchy_of_Normandy dbr:The_Title_of_Godfrey_of_Bouillon n95:historiographic dbr:Peter_Bartholomew dbr:Artuk_Bey dbr:Historia_belli_sacri dbr:Richard_of_Salerno dbr:Historia_Francorum_qui_ceperunt_Iherusalem dbr:Duchy_of_Lorraine dbr:Historia_Hierosolymitana_(Robert_the_Monk) dbr:Kingdom_of_Jerusalem dbr:Carole_Hillenbrand dbr:Assumption_of_Mary dbr:Bethlehem dbr:Thomas_Andrew_Archer dbr:History_of_Jerusalem_during_the_Kingdom_of_Jerusalem dbr:Anatolia n7:Byzantium_after_the_First_crusade.PNG dbr:Duchy_of_Burgundy dbr:Anna_Komnene dbr:Jaffa,_Israel dbr:Pope_Gregory_VII dbr:List_of_Byzantine_emperors dbr:Iftikhar_ad-Daula dbr:Thomas_Asbridge dbr:Godfrey_of_Bouillon dbr:County_of_Vendôme dbr:Crusades dbr:Voltaire dbr:County_of_Vermandois dbr:Siege_engine dbr:Kingdom_of_Navarre dbr:Crusader_states dbr:County_of_Champagne dbr:Peter_Charanis dbr:Firouz dbr:Pope_Leo_IX dbr:Ferdinand_Chalandon dbr:Holy_Roman_Empire dbr:Pons_of_Balazun dbr:House_of_Ardenne–Verdun dbr:Bernard_Lewis dbr:Artuqids dbr:Orderic_Vitalis dbr:Ali_ibn_al-Athir dbr:Patriarch_of_Antioch n7:Armenian_Colophon_of_1099.jpg dbr:County_of_Anjou dbr:County_of_Apulia_and_Calabria dbr:Italo-Normans dbc:Wars_involving_the_Republic_of_Genoa dbr:Jacques_de_Vitry dbr:Turkic_migration dbr:John_VI_Kantakouzenos dbr:Siege_of_Acre_(1291) dbr:Normans dbr:Bartolf_of_Nangis dbr:Aragon dbr:Tyre_(Lebanon) dbr:Pope_Alexander_II dbr:Bagrat_Pakrad dbr:Stephen_II,_Count_of_Blois
dbo:wikiPageExternalLink
n15:books%3Fid=msXqmgEACAAJ%7Cisbn=1-84176-515-5 n15:books%3Fid=rTUlDwAAQBAJ n26:978-0-271-06670-7.html%7Cisbn=9780271066707 n28:Home n30:Home%7Cyear=1917%7Cpublisher=Princeton n31:Home n15:books%3Fid=PR5OnwEACAAJ%7Cisbn=1-904668-00-3 n15:books%3Fid=fQ1DnLPPXGIC n15:books%3Fid=qkV71_6H8UIC%7Cisbn=978-0521061612 n15:books%3Fid=rK8nA9U0OE4C&q=thomas+asbridge+the+crusades n15:books%3Fid=t_DEyAEACAAJ%7Cyear=2011%7Cpublisher=Manchester n35:firstcrusadeidea00jona n15:books%3Fid=UalnoF5MBHMC%7Cisbn=978-0748606306 n40:6169%3Flang=en n49:Home n50:Home n56:Home n62:Home n75:History-idx%3Ftype=browse&scope=History.HistCrusades n15:books%3Fid=g8e3AAAAIAAJ%7Cisbn=978-1597404563 n15:books%3Fid=b_Q_vgAACAAJ%7Cisbn=978-0190253226 n15:books%3Fid=azwfTqidCLYC%7Cisbn=9780812204728 n87:the-crusades-an-encyclopedia-e38126580.html%7Cpublisher=ABC-CLIO%7Cisbn=978-1-57607-862-4 n15:books%3Fid=A0qLHVGgH7AC&pg=PA8%7Cyear=2004%7Cpublisher=Pearson n15:books%3Fid=OmSsBDy1G0EC n15:books%3Fid=GIOVDwAAQBAJ%7Cyear=2019%7Cpublisher=Yale n98:routledge-companion-crusades-peter-lock%7Cisbn=0-415-39312-4 n101:vx_BPQAACAAJ%3Fhl=en%7Cisbn=9780748638260 n15:books%3Fid=Exxeto51p3cC n102:+The+Near+East+from+the+Eleventh+Century+to+1517.&printsec=frontcover%7Cisbn=0-582-49302-1
owl:sameAs
yago-res:First_Crusade n6:Kroazada_voalohany dbpedia-id:Perang_Salib_Pertama dbpedia-ms:Perang_Salib_Pertama dbpedia-sq:Kryqëzata_e_parë dbpedia-lmo:Prima_Croxada dbpedia-hu:Első_keresztes_hadjárat dbpedia-ru:Первый_крестовый_поход dbpedia-cs:První_křížová_výprava dbpedia-ro:Prima_cruciadă dbpedia-tr:Birinci_Haçlı_Seferi dbpedia-hr:Prvi_križarski_rat dbpedia-fi:Ensimmäinen_ristiretki dbpedia-gl:Primeira_cruzada n36:Pirmasis_kryžiaus_žygis dbpedia-sh:Prvi_križarski_rat dbpedia-it:Prima_crociata n41:الحمله_الصليبيه_الاولى dbpedia-no:Det_første_korstog n43:Prvi_krstaški_rat n44:प्रथम_क्रूसयुद्ध n45:4iRFu dbpedia-la:Prima_expeditio_sacra n47:Prima_cruciata n48:Խաչակրաց_առաջին_արշավանք dbpedia-sl:Prva_križarska_vojna n52:Хьалхара_жӀарахойн_тӀелатар dbpedia-ka:პირველი_ჯვაროსნული_ლაშქრობა dbpedia-nn:Det_første_krosstoget dbpedia-ga:An_Chéad_Chrosáid dbpedia-et:Esimene_ristisõda n58:Unang_Krusada dbpedia-mk:Прва_крстоносна_војна dbpedia-lb:Éischte_Kräizzuch dbpedia-ku:Sefera_xaçperestan_a_yekem n63:প্রথম_ক্রুসেড n64:Загалмайтны_анхны_аян dbpedia-sr:Први_крсташки_рат n67:Prumire_croejhåde wikidata:Q51649 dbpedia-he:מסע_הצלב_הראשון dbpedia-eo:Unua_krucmilito dbpedia-sk:Prvá_križiacka_výprava dbpedia-fa:نخستین_جنگ_صلیبی dbpedia-oc:Primièra_Crosada n78:Perang_Salib_Kapisan dbpedia-ar:الحملة_الصليبية_الأولى dbpedia-cy:Y_Groesgad_Gyntaf dbpedia-br:Kentañ_Kroaziadeg dbpedia-pt:Primeira_Cruzada dbpedia-ca:Primera_Croada dbpedia-th:สงครามครูเสดครั้งที่_1 n85:بیرینجی_صلیب_یوروشو dbpedia-uk:Перший_хрестовий_похід dbpedia-bg:Първи_кръстоносен_поход dbpedia-pnb:پہلی_صلیبی_جنگ dbpedia-ko:제1차_십자군 n91:پہلی_صلیبی_جنگ dbpedia-de:Erster_Kreuzzug dbpedia-es:Primera_cruzada dbpedia-nl:Eerste_Kruistocht dbpedia-vi:Thập_tự_chinh_thứ_nhất dbpedia-is:Fyrsta_krossferðin n99:4073803-6 dbpedia-pl:I_wyprawa_krzyżowa n103:Primer_cruzada dbpedia-el:Α΄_Σταυροφορία dbpedia-fr:Première_croisade dbpedia-sv:Första_korståget dbpedia-be:Першы_крыжовы_паход freebase:m.0ql76 dbpedia-az:Birinci_Səlib_yürüşü dbpedia-zh:第一次十字军东征 dbpedia-ja:第1回十字軍 dbpedia-eu:Lehenengo_Gurutzada n115:Pirmais_Krusta_karš
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Short_description dbt:Infobox_military_conflict dbt:Sfn dbt:Good_article dbt:Campaignbox_First_Crusade dbt:See dbt:Notelist-ua dbt:Reflist dbt:Refend dbt:Refbegin dbt:Crusade dbt:Pp-semi-indef dbt:Pp-move-indef dbt:Efn-ua dbt:Commons_category_inline dbt:Use_dmy_dates dbt:Nbsp dbt:Citation dbt:Circa dbt:Cn dbt:Campaignbox_Crusades_Battles dbt:Cite_book dbt:KIA dbt:A_History_of_Palestine,_634–1099 dbt:Main dbt:Authority_control
dbo:thumbnail
n12:Peter_the_Hermit.jpg?width=300
dbp:alt
14
dbp:caption
Miniature of Peter the Hermit leading the People's Crusade
dbp:casualties
High Moderate to High
dbp:combatant
County of Sicily Brittany Burgundy Emirate of Aleppo Lower Lorraine Béarn Duchy of Apulia and Calabria Sultanate of Rûm Provence Vermandois Emirate of Damascus Normandy Papal States Blois Anjou dbr:Byzantine_Empire Armenian Cilicia Toulouse Seljuk Empire Vendôme Fatimid Caliphate Principality of Taranto Eastern Christian allies Holy Roman Empire Kingdom of France Boulogne Auvergne Republic of Genoa Le Puy-en-Velay Hainaut County of Flanders Champagne Upper Lorraine
dbp:commander
Godfrey of Bouillon dbr:Manuel_Boutoumites Iftikhar ad-Daula Robert Curthose dbr:Alexios_I_Komnenos dbr:Bohemond_I_of_Antioch Robert II of Flanders Stephen of Blois Ridwan Hugh of Vermandois Yaghi-Siyan Peter the Hermit Raymond IV of Toulouse Baldwin of Boulogne Adhemar of Le Puy Al-Afdal Shahanshah Duqaq Kerbogha dbr:Tatikios Kilij Arslan dbr:Tancred,_Prince_of_Galilee
dbp:conflict
First Crusade
dbp:date
0001-08-15
dbp:imageSize
220
dbp:partof
the Crusades
dbp:place
The Levant and Anatolia
dbp:result
Crusader victory
dbp:strength
Unknown Estimated at 130,000 to 160,000 17000 80000
dbp:territory
* The Crusade assists in capturing Nicaea, restoring much of western Anatolia to the Byzantine Empire * The Crusaders successfully capture Jerusalem and establish the Crusader states
dbo:abstract
An chéad iarracht a rinne crosáidirí ab ea an Chéad Chrosáid chun an Talamh Naofa a gabháil, a d'éiligh Pápa Urban II ag an Comhairle Clermont i 1095. La prima crociata (1096-1099) fu la prima di una serie di spedizioni, chiamate crociate, che tentarono di conquistare Gerusalemme e la Terra santa, invocata da papa Urbano II nel corso di un'omelia tenuta durante il Concilio di Clermont nel 1095. Essa iniziò come un vasto pellegrinaggio armato della cristianità occidentale obbediente alla Chiesa di Roma per riconquistare la Terra Santa, caduta sotto il controllo dei musulmani durante la prima espansione islamica avvenuta nel corso del califfato di ʿOmar ibn al-Khaṭṭāb (r. 634-644). La crociata terminò nel 1099 con la presa di Gerusalemme. La formazione dell'idea di crociata era connessa allo sviluppo dei pellegrinaggi e della sua componente escatologica, ma si lega a precisi fattori geopolitici ed in particolare all'avanzata dei Selgiuchidi a danno dei Fatimidi in Palestina e dei Bizantini in Anatolia, tanto che l'imperatore bizantino Alessio I Comneno si rivolse al pontefice e ai governanti occidentali affinché lo aiutassero a respingere gli invasori turchi. Come risposta, Urbano II convocò il Concilio di Clermont e, il 25 novembre, dichiarò ufficialmente la crociata con l'obiettivo di conquistare Gerusalemme dopo 462 anni di dominio islamico. La crociata ufficiale condotta da molti principi europei venne preceduta da una crociata popolare non ufficiale, in cui un certo numero di contadini, che avevano accolto con entusiasmo l'appello a liberare Gerusalemme di Pietro l'Eremita, ma che erano guidati dal conte Emich von Leiningen e da due devoti di cui si sa molto poco, Volkmar e Gottshalk, compirono in varie città tedesche e a Praga massacri tra la popolazione ebraica, in Renania specialmente, prima di arrivare in Anatolia (ma Emich tornò subito dopo nei suoi feudi), venendo pesantemente sgominati nel loro cammino dall'esercito ungherese di re Coloman e, una volta giunti in Asia Minore, dai musulmani selgiuchidi sotto le mura di Nicea. Nel 1096, la crociata ufficiale, a cui parteciparono molti nobili cattolici europei come Raimondo di Tolosa, Goffredo di Buglione, Boemondo di Taranto, Baldovino delle Fiandre, Roberto di Normandia, Ugo di Vermandois, Stefano II di Blois, Roberto di Fiandra e Tancredi d'Altavilla, nonché abili comandanti come Guglielmo Embriaco, iniziò il viaggio verso il Vicino Oriente. Durante la spedizione, la nobiltà, i cavalieri, i contadini e i servi provenienti da molte regioni dell'Europa occidentale viaggiarono via terra e via mare, raggiungendo prima Costantinopoli e poi Gerusalemme. I crociati presero Nicea nel 1097 e conquistarono Antiochia l'anno successivo. I crociati fecero il loro arrivo a Gerusalemme e la misero sotto assedio, conquistandola nel luglio del 1099. In seguito alle loro conquiste, i crociati fondarono gli stati crociati: il Regno di Gerusalemme, la Contea di Tripoli, il Principato di Antiochia e la Contea di Edessa. Ciò fu contrario al volere dei Bizantini dell'Oriente cristiano, che si aspettavano la restituzione delle terre strappate ai musulmani. Dopo la ripresa di Gerusalemme, la maggior parte dei crociati considerò concluso il proprio pellegrinaggio e fece ritorno a casa. Ciò lasciò i regni cristiani e greci vulnerabili dagli attacchi dei musulmani, che miravano a riconquistare quelle terre. Lehenengo Gurutzada XI. eta XIII. mendeetan zehar Ekialde Hurbila asaldatu zuen kanpaina militarrek, erromesaldi armatuek eta hedapen kolonialak osaturiko Gurutzadak izeneko mugimenduaren lehendabizikoa izan zen. Alexio I.a Komneno bizantziar enperadoreak seljuktar turkiarren aurkako borrokan Urbano II.a aita sainduari laguntza eskatu zionean, honek 1095ean Mendebaldeko Europako erresuma kristau guztiei Lur Santua konkistatzea eskatu zien. lehendabiziko saiakera egin bazuen ere, Germaniako Erromatar Inperio Santuko eta Frantziako nobleziak zuzenduriko armada bat antolatu eta armada honek aurrera egin ahala, Europan nolabaiteko migrazio masiboa sortu zen ekialderantz. Gurutzatuek Rûmgo Sultanerrian sartu eta hegoalderantz jo zuten, hiri asko konkistatu eta, Fatimatar kalifaldiaren lurraldeetan sartu ondoren, 1099an Jerusalem konkistatu zuten. Horrela eskualdean Gurutzatuen estatuak sortzeaz gain Bizantziar Inperioak lurralde batzuk berreskuratu zituen. Mediterranear eskualdean fanatismo erlijiosoa zabaldu zen, aitasantutzak ospea berreskuratuz. Nazioarteko merkataritza ere bultzatua izan zen. La première croisade s'est déroulée de 1096 à 1099 à la suite du refus intervenu en 1078 des Turcs seldjoukides de continuer à laisser le libre passage vers Jérusalem, accordé par le pacte d'Umar, aux pèlerins venus d'occident. Cette croisade s'achève par la prise de la ville et la création du royaume chrétien de Jérusalem. Perang Salib Pertama (1096–1099) merupakan yang pertama dari sejumlah perang salib yang berupaya untuk merebut Tanah Suci, disahkan oleh Paus Urbanus II pada tahun 1095. Perang ini dimulai sebagai suatu peziarahan yang meluas dalam Kekristenan Barat dan berakhir sebagai suatu ekspedisi militer oleh bangsa Eropa Katolik Roma untuk mendapatkan kembali Tanah Suci yang diambil dalam penaklukan kaum Muslim atas Levant (632–661). Pada akhirnya menyebabkan direbutnya kembali Yerusalem pada tahun 1099. Perang Salib I dimaklumkan pada tanggal 27 November 1095 oleh Paus Urbanus II dengan tujuan utama menanggapi suatu permohonan dari Kaisar Bizantium Alexios I Komnenos, yang mana mengajukan permintaan agar para relawan dari barat datang untuk membantunya menghalau kaum Turki Seljuk dari Anatolia. Suatu tujuan tambahan segera menjadi sasaran utama, yaitu penaklukan kembali oleh kaum Kristen atas kota suci Yerusalem dan Tanah Suci serta membebaskan kaum Kristen Timur dari kekuasaan kaum Muslim. Selama perang salib, para ksatria, petani, dan dari banyak negara Eropa Barat melakukan perjalanan darat dan laut, pertama ke Konstantinopel dan kemudian menuju Yerusalem. Setelah tiba di Yerusalem, para tentara salib melancarkan serangan atas kota tersebut dan merebutnya pada bulan Juli 1099. Mereka juga mendirikan negara-negara tentara salib yaitu: Kerajaan Yerusalem, County Tripoli, Kepangeranan Antiokhia, dan County Edessa. Perang Salib Pertama kemudian dilanjutkan dengan Perang Salib Kedua sampai Kesembilan. Peristiwa ini juga merupakan langkah besar pertama menuju pembukaan kembali perdagangan internasional sejak jatuhnya Kekaisaran Romawi Barat. Karena Perang Salib Pertama utamanya berkaitan dengan Yerusalem, suatu kota yang tidak berada di bawah kekuasaan kaum Kristen selama 461 tahun, dan bala tentara salib menolak untuk mengembalikan tanah tersebut ke dalam kendali Kekaisaran Bizantium, maka status Perang Salib Pertama sebagai sesuatu yang sifatnya defensif atau agresif masih menjadi kontroversi. Der Erste Kreuzzug war ein christlicher Kriegszug zur Eroberung Palästinas, zu dem Papst Urban II. im Jahre 1095 aufgerufen hatte. Das ursprüngliche Ziel war die Unterstützung des Byzantinischen Reiches gegen Seldschuken. Der Kreuzzug begann 1096 zum einen als bewaffnete Pilgerfahrt von Laien, zum anderen als Zug mehrerer Ritterheere aus Frankreich, Deutschland und Italien. Er endete 1099 mit der Einnahme Jerusalems durch ein Kreuzritterheer. La Primera Croada (1096-1099) va ser una expedició militar promoguda pel papa Urbà II per conquerir Jerusalem i alliberar del poder musulmà Jerusalem i altres llocs considerats sants, a més d'ajudar l'emperador romà d'Orient Aleix I Comnè a combatre els turcs que estaven envaint les seves terres a l'Àsia Central i Pèrsia. El papa Urbà II, al Concili de Clarmont, va predicar la Primera Croada al crit de «Déu ho vol» (Deus vult), amb l'objectiu d'alliberar Jerusalem del domini musulmà, sota el qual portava 400 anys. La seva predicació va provocar un encès fervor religiós entre el poble i la petita noblesa. Durant la croada, cavallers i pagesos de moltes nacions de l'Europa Occidental van viatjar com a croats per terra i per mar, en primer lloc en direcció a Constantinoble i després cap a Jerusalem. Els pagesos eren molt més nombrosos que els cavallers, i ambdós grups es van dividir en exèrcits separats, però com que els pagesos no estaven tan ben entrenats en combat, el seu exèrcit no va arribar a Jerusalem. En canvi, els cavallers van llançar un assalt a la ciutat i van capturar Jerusalem el juliol del 1099. Van establir els estats croats del Regne de Jerusalem, el Comtat de Trípoli, el Principat d'Antioquia i el Comtat d'Edessa. La Primera Croada va ser part de la resposta cristiana a l'expansió de l'islam, i va ser seguida per més accions similars, des de la Segona Croada fins a la Novena Croada, però els èxits aconseguits van durar menys de 200 anys. Va representar el primer pas important cap a la reobertura del comerç internacional a Occident des de la caiguda de l'Imperi Romà d'Occident. La Primera Cruzada inició el complejo fenómeno histórico de campañas militares, peregrinaciones armadas y asentamiento de reinos cristianos, cuyo objetivo fue recuperar el control de las tierras perdidas ante el avance musulmán. Este prolongado paréntesis de la Edad media convulsionó la región entre los siglos XI y XIII y es denominado por la historiografía como las cruzadas. La primera campaña militar, alentada por el papa Alejandro II, considerada por algunos como la primera cruzada (1063) o, al menos, el antecedente más obvio de lo que fue con posterioridad la cruzada. Aprovechando la llamada de auxilio del emperador bizantino Alejo I Comneno, enfrentado con los turcos selyúcidas, el papa Urbano II predicó en 1095 en los diferentes países cristianos de la Europa Occidental la conquista de la llamada Tierra Santa. Al intento fallido de Pedro el Ermitaño, siguió la movilización de un ejército organizado, inspirado por el ideal de la guerra santa y liderado por nobles principalmente provenientes del reino de Francia y del Sacro Imperio Romano Germánico, que fue nutriéndose en su avance de caballeros, soldados y numerosa población, hasta transformarse en un fenómeno de migración masiva. Los cruzados penetraron en el llamado Sultanato de Rüm y avanzando hacia el sur, fueron apoderándose de diversas ciudades y rechazando las fuerzas enviadas en su contra por los gobernadores divididos en sus disputas internas, hasta que adentrándose en los territorios de la dinastía Fatimí, conquistaron el 15 de julio de 1099 la ciudad de Jerusalén, formando el Reino de Jerusalén. La primera cruzada supuso políticamente la constitución de los Estados Latinos de Oriente y la recuperación para el Imperio bizantino de algunos territorios, a la vez que significó un punto de inflexión en la historia de las relaciones entre las sociedades del área mediterránea, marcado por un periodo de expansión del poder del mundo occidental y por el uso del fervor religioso para la guerra. También permitieron aumentar el prestigio del papado y el resurgir, tras la caída del Imperio romano, del comercio internacional y del incremento de los intercambios que favorecieron la revitalización económica y cultural del mundo medieval. Пе́рший хресто́вий похі́д (1096—1099) — військова експедиція християнської Європи, яка ставила за мету відвоювати Святу землю, захоплену мусульманами у Леванті, результатом якої стало звільнення Святого Міста Єрусалим у 1099 році. Похід ініціював у листопаді 1095 папа Урбан II у відповідь на заклик візантійського імператора Олексія I Комніна допомогти в боротьбі проти вторгнення армії Сельджуків з Анатолії. Невдовзі після початку головною метою кампанії стало повернення під християнську владу Святого міста Єрусалим та Святої Землі, а також визволення східних християн з-під ісламського панування. Під час походу селяни та лицарі з багатьох країн західної Європи переправилися спочатку до Константинополя, а потім у напрямку Єрусалима. Хрестоносці висадилися поблизу Єрусалима, розпочавши його облогу, та здобули місто в липні 1099, після чого відмовилися повернути Єрусалим під контроль Візантійської імперії, заснувавши натомість власну державу — Єрусалимське королівство. Окрім того, було засновано інші держави під орудою хрестоносців — графство Триполі, Антіохійське князівство та Едеське графство. Перший хрестовий похід розпочав низку військових кампаній християнських держав проти мусульманського завоювання, а також став першим серйозним кроком до відновлення міжнародної торгівлі, замороженої з часу падіння Західної Римської імперії 476 року. Пе́рвый кресто́вый похо́д был организован в 1096 году решением римского папы Урбана II по просьбе византийского императора Алексея I с целью помощи восточным христианам в защите Анатолии (Малая Азия) от наступления сельджуков. В ходе похода также дополнительной целью стало освобождение священного города Иерусалима и Святой земли от мусульман. Первоначально обращение римского папы было адресовано только французскому рыцарству, но впоследствии поход превратился в полномасштабную военную кампанию, а его идея охватила все христианские государства Западной Европы. Феодалы и простой народ, по земле и морю, двинулись на Восток, по пути освободив от власти сельджуков западную часть Малой Азии и устранив мусульманскую угрозу Византии, и в июле 1099 года завоевали Иерусалим. Во время 1-го крестового похода, было основано Иерусалимское королевство и другие христианские государства, которые объединяются под названием Латинского Востока. Важную роль в истории Крестовых походов сыграли духовно-рыцарские ордены. Första korståget (1095–1099) var en kristen, västeuropeisk invasion av Mellanöstern med syftet att vinna kontroll över Jerusalem för att säkra pilgrimernas tillgång till de heliga platserna. Efter att ha tagit vägen över Mindre Asien lyckades man med detta mål, och ett flertal korsfararstater etablerades. Pierwsza wyprawa krzyżowa (pierwsza krucjata) – wyprawa wojenna, która zapoczątkowała okres zbrojnych krucjat, rozpoczętych przez papieża Urbana II od apelu na synodzie w Clermont 27 listopada 1095 roku. Wyprawa wyruszyła w 1096 roku, z podwójnie obranym celem – zdobycia Jerozolimy i Ziemi Świętej oraz uwolnienia wschodnich chrześcijan spod islamskiej władzy. Wszystko zaczęło się za sprawą cesarza bizantyńskiego Aleksego I Komnena i jego apelu do Kościoła rzymskiego i zachodniego rycerstwa o pomoc w walce z Turkami seldżuckimi o odzyskanie utraconych ziem w Anatolii. Wezwanie o pomoc szybko przerodziło się w masową migrację z Zachodu i w podbój terenów leżących poza obszarem Europy. Zarówno rycerstwo, jak i chłopstwo wyruszyło z wielu zakątków Europy Zachodniej, lądem i drogą morską ku Jerozolimie, by ostatecznie zdobyć ją w dniu 15 lipca 1099 roku, ustanawiając Królestwo Jerozolimskie wraz z innymi chrześcijańskimi państwami krzyżowymi. Chociaż nabytki te utrzymały się niecałe dwieście lat, pierwsza wyprawa była istotnym punktem zwrotnym w dziejach ekspansji zachodniej cywilizacji, jak i pierwszym poważnym krokiem, od upadku cesarstwa zachodniorzymskiego, w kierunku ponownego otwarcia dostępu do handlu ze Wschodem. Ta pierwsza wyprawa, jako jedyna w całej historii wypraw krzyżowych, zakończyła się pełnym sukcesem. A Primeira Cruzada (1096–1099) foi a primeira de uma série de guerras religiosas, ou Cruzadas, iniciadas, apoiadas e às vezes dirigidas pela Igreja Católica no período medieval. O objetivo era recuperar a Terra Santa do domínio islâmico. Embora Jerusalém tenha estado sob domínio muçulmano por centenas de anos, no século XI, a conquista da região pelos seljúcidas ameaçou as populações cristãs locais, as peregrinações do Ocidente e o próprio Império Bizantino. A primeira iniciativa da Primeira Cruzada começou em 1095, quando o imperador bizantino Aleixo I Comneno solicitou apoio militar do Concílio de Placência no conflito do império com os turcos liderados pelos seljúcidas. Isso foi seguido no final do ano pelo Concílio de Clermont, durante o qual o papa Urbano II apoiou o pedido bizantino de ajuda militar e também exortou os cristãos fiéis a empreender uma peregrinação armada a Jerusalém. Este apelo foi recebido com uma resposta popular entusiástica em todas as classes sociais na Europa Ocidental. Multidões de cristãos predominantemente pobres na casa dos milhares, liderados por Pedro, o Eremita, um padre francês, foram os primeiros a responder. O que ficou conhecido como a Cruzada Popular passou pelo Sacro Império Romano-Germânico (na atual Alemanha e se entregou a uma ampla gama de atividades antijudaicas, incluindo os . Ao deixar o território controlado pelos bizantinos na Anatólia, foram aniquilados em uma emboscada turca liderada pelo seljúcida Quilije Arslã I na Batalha de Cibotos em outubro de 1096. No que ficou conhecido como a Cruzada dos Príncipes, membros da alta nobreza e seus seguidores embarcaram no final do verão de 1096 e chegaram a Constantinopla entre novembro e abril do ano seguinte. Esta foi uma grande hoste feudal liderada por notáveis príncipes da Europa Ocidental: forças do sul da França sob Raimundo IV de Tolosa e Ademar de Monteil; homens da Alta e da Baixa Lorena liderados por Godofredo de Bulhão e seu irmão Balduíno de Bolonha; Forças ítalo-normandas lideradas por Boemundo de Tarento e seu sobrinho Tancredo; bem como vários contingentes consistindo de forças flamengas e do norte da França sob Roberto II da Normandia, Estêvão II de Blois, Hugo I de Vermandois e Roberto II de Flandres. No total, e incluindo não combatentes, as forças são estimadas em cerca de 100 000. Os cruzados marcharam para a Anatólia. Com a ausência de Quilije Arslã, um ataque franco e um assalto naval bizantino durante o Cerco de Niceia em junho de 1097 resultaram em uma vitória inicial dos cruzados. Em julho, venceram a Batalha de Dorileia, lutando contra arqueiros montados turcos com armaduras leves. Em seguida, marcharam pela Anatólia, sofrendo baixas de fome, sede e doenças. O decisivo e sangrento Cerco de Antioquia foi travado no início em 1097 e a cidade foi capturada em junho de 1098. Jerusalém foi alcançada em junho de 1099 e o cerco resultou na cidade sendo tomada por assalto de 7 de junho a 15 de julho de 1099, durante o qual seus defensores foram cruelmente massacrados. O Reino de Jerusalém foi estabelecido como um Estado secular sob o governo de Godofredo de Bulhão, que evitou o título de "rei". Um contra-ataque foi repelido naquele ano na Batalha de Ascalão, encerrando a Primeira Cruzada. Depois disso, a maioria dos cruzados voltou para casa. Quatro Estados cruzados foram estabelecidos na Terra Santa. Além do Reino de Jerusalém, eram o Condado de Edessa, o Principado de Antioquia e o Condado de Trípoli. A presença dos cruzados permaneceu na região de alguma forma até o em 1291. Isso resultou na perda da última grande fortaleza cruzada, levando à rápida perda de todo o território remanescente no Levante. Depois disso, não houve mais tentativas substantivas de recuperar a Terra Santa. 第1回十字軍(だいいっかいじゅうじぐん、1096年 - 1099年)は、1095年にローマ教皇ウルバヌス2世の呼びかけにより、キリスト教の聖地エルサレムの回復のために始められた軍事行動。クレルモンにおける教会会議の最後に行われた聖地回復支援の短い呼びかけが、当時の民衆の宗教意識の高まりとあいまって西欧の国々を巻き込む一大運動へと発展した。 十字軍運動においては、一般に考えられているような騎士たちだけではなく一般民衆もエルサレムへ向かった。彼らは戦闘の末にイスラム教徒を破って、同地を1099年7月15日に占領した。そして、エルサレム王国など「十字軍国家」と呼ばれる一群の国家群がパレスティナに出現した。西欧諸国が初めて連携して共通の目標に取り組んだという点で、十字軍運動は欧州史における重大な転換点となった。そしていわゆる「十字軍」を名乗った運動で当初の目的を達成することができたのは、この第1回十字軍が最初で最後となる。 Η Πρώτη Σταυροφορία (1096-1099) ήταν η πρώτη από μία σειρά σταυροφοριών που προσπάθησαν να ανακαταλάβουν τους Αγίους Τόπους, κλήθηκε από τον Πάπα Ουρβανό Β΄ στη Σύνοδο του Κλερμόν το 1095. Ο Ουρβανός κάλεσε μία στρατιωτική εκστρατεία για να βοηθήσει τη Βυζαντινή Αυτοκρατορία, η οποία είχε χάσει πρόσφατα το μεγαλύτερο μέρος της Μικράς Ασίας από τους Σελτζούκους. Η προκύπτουσα στρατιωτική εκστρατεία κυρίως Φράγκων ευγενών όχι μόνο επανέκτησε τη Μικρά Ασία αλλά συνέχισε στην κατάκτηση των Αγίων Τόπων, οι οποίοι είχαν κατακτηθεί κατά την ισλαμική επέκταση ήδη από τον 7ο αιώνα και κορυφώθηκε τον Ιούλιο του 1099 με την κατάκτηση της Ιερουσαλήμ και την ίδρυση του Βασιλείου της Ιερουσαλήμ. 제1차 십자군(First Crusade)은 1095년 예루살렘으로 출병한 기독교 사상 최초의 십자군이다. 제1차 십자군의 직접적 원인은 1095년에 동로마 황제 알렉시오스 1세 콤니노스가 지원을 호소한 데 있었다. 당시 이슬람 세계는 분열되어 있던 상태였기 때문에 십자군의 공략에 제대로 대응하지 못하였다. 레몽, 고드프루아, 보에몽 등 쟁쟁한 군웅들을 앞세우고, 총사령관으로는 명목상이긴 하지만 아데마르 주교가 있었고 은자 피에르도 따라갔다. 제1차 십자군이 콘스탄티노플에 도착, 먼저 니케아를 공격하고 안티오키아를 공략한다. 그러나 도중에 아데마르 주교가 사망함으로 해서 군웅들 간에 유대감이 사라지고 군웅 할거로 치닫게 되었다. 예루살렘에 도착하여, 1099년 십자군은 마침내 예루살렘 정복에 성공한다. 성 안으로 난입한 십자군은 많은 시민들을 학살하고, 재물을 약탈하는 만행을 저질렀다. 그 결과, 시리아에서부터 팔레스타인에 걸쳐 이르는 중동 지역에 예루살렘 왕국을 비롯한 몇 개의 십자군 국가가 세워졌다. 예루살렘 왕국의 왕으로는 가장 존재감 없고 중립적인 고드프루아가 되었으나, 얼마 못되어 죽었다. 보에몽은 아데마르의 후임인 다임베르트와 짜고 예루살렘을 노렸으나 다임베르트는 일찌감치 온 고드프루아의 동생 보두앵에게 밀려나고, 보에몽은 무슬림들에게 붙잡혀 감옥에 갇히게 되며 공식적으로 끝이난다. První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů. Vyhlášení výpravy bylo částečně reakcí na postupné pronikání tureckých nájezdníků do Anatolie, kde na Byzantské říši dobyli značná území a oslabili moc říše. Byzantský císař Alexios se obrátil na papeže, aby mu pomohl získat dobrovolníky do jeho žoldnéřské armády, díky níž by mohl ztracená území na východě znovu dobýt. Vyhlášení výpravy bylo zároveň motivováno snahou papeže Urbana II. o zmírnění schizmatu mezi západní a východní katolickou církví. Urban II. zároveň mohl využít vyhlášení výpravy k tomu, aby získal navrch nad císařem Jindřichem IV., svým protivníkem v boji o investituru. Papežův apel na pomoc východním křesťanům se zvrtl ve vyhlášení svaté války za osvobození svatých míst, což mělo velký ohlas i mezi evropskými venkovany, kteří se již roku 1096 vydali na cestu do Svaté země. Ti, podněcováni lidovými kazateli, dorazili ze severní Francie až do Byzantské říše, a po cestě plenili a loupili. Císař Alexios byl zklamán, neboť tito poutníci nebyli rytíři, jaké očekával. Dal je proto rychle přepravit na pevninu Malé Asie, kde začali pořádat nájezdy na turecká území. Turci na ně však uspořádali odvetnou výpravu a téměř všechny křižáky pobili. V německých zemích se zatím shromáždily další chudinské houfy, které začaly pořádat židovské pogromy. Německé křižáky však dal už na uherských hranicích rozehnat král Koloman. Trasy hlavních křižáckých armád V druhé polovině roku 1096 se vydala na cestu rytířská vojska. Jejich veliteli byli především francouzští a normanští velmoži, kteří se na přelomu let 1096–1097 dostali do Konstantinopole, kde složili lenní přísahu císaři Alexiovi. Přísahou se křižáci zavázali navrátit všechna území zpět pod vládu Byzantské říše, za to měli slíbený podíl na kořisti a podporu během výpravy ze strany císaře. Křižáci dobyli Nikáju a porazili Turky v bitvě u Dorylaea, dobyli Edessu a Antiochii a roku 1099 i samotný cíl křížové výpravy – Jeruzalém. Křižáci své závazky vůči Byzantskému císaři nedodrželi, nevrátili mu zpět kdysi byzantská území, na kterých zakládali své křižácké státy, budované po vzoru západoevropských feudálních monarchií, což se na další generace stalo ohniskem napětí mezi Byzantinci a západními Franky, kteří se na Blízkém východě usadili. الْحَمْلَةُ الصَّلِيبِيَّةُ الْأوْلَى هي أولى الحملات العسكريَّة المُنظَّمة التي شنَّها الغرب الأوروپي على ديار الإسلام بِدعم ورعاية الكنيسة الكاثوليكيَّة، وكان سببها الرئيسي المُعلن هو نزع السيطرة الإسلاميَّة على الديار المُقدَّسة وإعادتها تحت جناح العالم المسيحي، بينما كان لها على أرض الواقع أهدافٌ عديدة سياسيَّة واقتصاديَّة واستراتيجيَّة واستعماريَّة، إلى جانب الهدف الديني. كان السلاجقة قد ظهروا على مسرح الأحداث في الشرق الأدنى في أوائل الثُلُث الثاني من القرن الحادي عشر الميلادي، وتحت رايتهم أخذ المُسلمون يتوسَّعون على حساب الإمبراطوريَّة البيزنطيَّة في آسيا الصُغرى. وفي سنة 463هـ المُوافقة لِسنة 1071م، هزم المُسلمون البيزنطيين في معركة ملاذكرد وأسروا الإمبراطور رومانوس الرابع ثُمَّ افتتحوا أغلب بلاد الأناضول، فوجَّه الروم نداءاتٍ عديدةٍ لِلغرب كان آخرها الذي وجَّهه الإمبراطور ألكسيوس الأوَّل، يطلب فيه المُساعدة لِلوُقُوف بِوجه التوسُّع الإسلامي. استجاب البابا أوربان الثاني لِاستغاثة الإمبراطور البيزنطي مدفوعًا بِأطماعه الدينيَّة والسياسيَّة، وهي توجيه ما في طبائع أُمراء الإقطاع والنُبلاء من حُبِّ القتال إلى حربٍ مُقدَّسةٍ، تصُدُّ جُيُوش المُسلمين عن أوروپَّا وبيزنطة، وإدخال الكنيسة الأرثوذكسيَّة الشرقيَّة تحت جناح البابويَّة، وتوحيد العالم المسيحي تحت الحُكم الديني لِلبابوات، والعودة بِروما لِتكون حاضرة للعالم. وفي مجمعٍ كنسيٍّ عُقد في مدينة كليرمونت سنة 1095م، ألقى البابا عظةً حثَّ فيها أوروپَّا الكاثوليكيَّة على الحرب لِتخليص القبر المُقدَّس من المُسلمين، ووعد المُحاربين بِأن تكون رحلتهم إلى المشرق بِمثابة غُفرانٍ كاملٍ لِذُنُوبهم، كما وعدهم بِهدنةٍ عامَّةٍ تحمي بُيُوتهم خلال غيبتهم. أصابت دعوة البابا أوربان نجاحًا كبيرًا، فنهض العديد من النُبلاء والأُمراء لِلزحف شرقًا، وكان لِكُلِّ فريقٍ منهم حوافز دُنيويَّة مُختلفة، إلى جانب الحافز الديني، فقد استهدف النُبلاء المغانم وتأسيس الإمارات، وكانت لِلنورمان أهدافٌ توسُّعيَّةٌ على حساب البيزنطيين والمُسلمين على السواء. وكانت المُدن الإيطاليَّة تهدف إلى توسيع نطاق تجارتها مع الشرق. واجتذب هؤلاء كُلُّهم أيضًا حُب المُغامرة والأسفار. ومن الأخطاء الشائعة أنَّ تسمية «صليبيين» أُطلقت على الغربيين الزاحفين شرقًا لِمُحاربة المُسلمين كونهم كانوا يخيطون صُلبانًا قماشيَّة على ستراتهم، والواقع أنَّ هذه التسمية مُتأخرة نسبيًّا، ودخيلة على اللُغة العربيَّة، فلم يعرف المُسلمون المُحتلين الغربيين إلَّا بالـ«فرنجة» أو «الفرنج» أو «الإفرنج». قُبيل انطلاق هذه الحملة، زحفت عدَّة جُيُوش غير مُنظَّمة من الفلَّاحين الفرنجة والألمان يقودها أميرٌ يُدعى والتر المُفلس وراهبٌ يُسمَّى بُطرس الناسك وآخرون غيرهما، وعُرفت هذه الحملة بـ«حملة الفُقراء أو الحملة الشعبيَّة» نظرًا لأنَّها تكوَّنت من عوام الناس. واستهلَّ هؤلاء أعمالهم بِذبح اليهود في بلاد الراين، وأثاروا فيما بعد البُلغار والمجريين فهاجموهم وشتَّتوهم. أمَّا الفرق التي وصلت القُسطنطينيَّة فقد سارع الإمبراطور ألكسيوس بنقلها إلى آسيا الصُغرى حيثُ هزمها السلاجقة وأفنوا ثلاثة أرباعها. وتبع هؤلاء جُيُوش صليبيَّةٌ مُنظَّمةٌ بِقيادة ريموند الرابع قُمَّس طولوشة وصنجيل، وگودفري البويني، وبوهيموند الأطرانطي، وتانكرد. وأقسم هؤلاء جميعًا باستثناء ريموند وتانكرد يمين الولاء لِلإمبراطور البيزنطي، وتعهَّدوا بِموجبه بِقبول سيادته على ما يأخذونه من بلادٍ من المُسلمين. وزحفت جُيُوشهم على آسيا الصُغرى، فاستولوا على نيقية سنة 1097م، وهزموا السلاجقة في ضورليم، واحتلُّوا أنطاكية سنة 1098م، والساحل الشَّاميّ، ثُمَّ زحفوا على بيت المقدس واحتلُّوها في شهر تمُّوز (يوليو) 1099م، وأوقعوا بِأهلها المُسلمين واليهود مذبحةً هائلةً دامت يومين، حتَّى أفنوهم عن بُكرة أبيهم، وكان مصير القلَّة التي نجت أن بيعوا في أسواق النخاسة. بعد تمام انتصارهم على المُسلمين، نكث الصليبيُّون بِيمينهم لِلإمبراطور البيزنطي، فلم يُسلِّموه ما احتلُّوه من بلادٍ، فأسَّسوا أربع دُولٍ لاتينيَّة، هي: قُمَّسيَّة الرُّها وإمارة أنطاكية وقُمسيَّة طرابُلس ومملكة بيت المقدس، وقد صمدت مُعظم هذه الدُول ما يقرب من قرنين رُغم أنَّها كانت مُحاطةً بِبحرٍ إسلاميّ، بِسبب الخلافات والإنقسامات الحادَّة بين المُسلمين، ولم تفقد بعض أراضيها إلَّا حينما برز قادةٌ مُسلمون تمكنوا من توحيد كلمة أهل الإسلام خلال العُقُود التالية من تثبيت دعائم الحُكم الصليبي في الشَّام. La unua krucmilito estis milito lanĉita en 1095, de kristanoj kun subteno de la Katolika Eklezio, por rekapti Jerusalemon de la Muzulmanoj, kaj por helpi defendi la Bizancan Imperion kontraŭ la Selĝukaj Turkoj. De Eerste Kruistocht (1096-1099) was een grootschalige militaire expeditie, georganiseerd en gefinancierd door paus Urbanus II en het westers christendom, om het Heilige Land in de Levant met geweld te heroveren op de nieuwe heersers, de Seltsjoeken. Deze bedreigden de christelijk gelovige inwoners, pelgrims en het Byzantijnse Rijk. Het project leidde tot plunderingen onderweg, het vermoorden van duizenden andersgelovigen, verwoesting van (religieuze) gebouwen, de gewelddadige verovering van Jeruzalem en het installeren van christelijk gezag. In 1095 riep de paus tot deze expeditie op, mede als reactie op een verzoek van de Byzantijnse keizer Alexios I Komnenos aan de Rooms-Katholieke kerk om militaire bijstand tegen de Seltsjoeken, die na de Slag bij Manzikert een deel van zijn rijk, Anatolië, waren begonnen te overheersen. Een bijkomend doel werd al snel de voornaamste doelstelling: de christelijke herovering van de heilige stad Jeruzalem en het Heilige Land en het bevrijden van de oosterse christenen van de Seltsjoeken. Jeruzalem was daarvoor eeuwenlang door islamitische vorsten geregeerd, zonder bijzondere problemen voor andersgelovigen. Tijdens de kruistocht trokken naar schatting zevenduizend tot tienduizend ridders, vijfendertigduizend tot vijftigduizend bewapende voetknechten en zestigduizend tot honderdduizend ongewapende pelgrims van vele vorstendommen en heerlijkheden in West-Europa via verschillende routes, over land en zee, naar Constantinopel en vervolgens naar Jeruzalem. Later werden deze mensen als kruisvaarders aangeduid. Schattingen van het aantal gesneuvelden lopen op tot driekwart van de deelnemers. De soldaten te voet waren merendeels afkomstig uit de laagste standen en veelal arm, zoals horige landarbeiders; er waren verschillende legers en een groot leger bestaand uit vooral arme horigen kwam later bekend te staan als de Volkskruistocht. Een leger van eenvoudige grondsoldaten trok door Duitsland waar ze in het Rijnland grote moordpartijen op mensen met het Joodse geloof uitvoerden, deze moesten volgens de leer van de rooms-katholieke kerk als heidens worden gezien, wat uitmoorden of verbanning rechtvaardigde. De horigen waren niet geoefend in de oorlogsvoering zoals de ridders en ze kenden geen militaire discipline. Het lukte deze legers niet Jeruzalem te bereiken; ze werden onderweg door legers van tegenstanders vernietigd. De ridderlegers bereikten na vele veldslagen Jeruzalem, vielen de stad aan en veroverden deze in juli 1099. Ze vestigden het koninkrijk Jeruzalem, het graafschap Tripoli, het vorstendom Antiochië en het graafschap Edessa, bekend geworden als de Kruisvaardersstaten. De Eerste Kruistocht maakte deel uit van een reeks grootscheepse militaire christelijke acties om op te komen tegen islamitische veroveringen, er volgden nog negen expedities, genummerd van Tweede Kruistocht tot Negende Kruistocht. De gemaakte winst aan katholieke zijde hield minder dan tweehonderd jaar stand. Het was ook, sinds de val van het West-Romeinse Rijk, de eerste grote stap op weg naar heropening van de internationale handel in het Westen. The First Crusade (1096–1099) was the first of a series of religious wars, or Crusades, initiated, supported and at times directed by the Latin Church in the medieval period. The objective was the recovery of the Holy Land from Islamic rule. While Jerusalem had been under Muslim rule for hundreds of years, by the 11th century the Seljuk takeover of the region threatened local Christian populations, pilgrimages from the West, and the Byzantine Empire itself. The earliest initiative for the First Crusade began in 1095 when Byzantine emperor Alexios I Komnenos requested military support from the Council of Piacenza in the empire's conflict with the Seljuk-led Turks. This was followed later in the year by the Council of Clermont, during which Pope Urban II supported the Byzantine request for military assistance and also urged faithful Christians to undertake an armed pilgrimage to Jerusalem. This call was met with an enthusiastic popular response across all social classes in western Europe. Mobs of predominantly poor Christians numbering in the thousands, led by Peter the Hermit, a French priest, were the first to respond. What has become known as the People's Crusade passed through Germany and indulged in wide-ranging anti-Jewish activities, including the Rhineland massacres. On leaving Byzantine-controlled territory in Anatolia, they were annihilated in a Turkish ambush led by the Seljuk Kilij Arslan at the Battle of Civetot in October 1096. In what has become known as the Princes' Crusade, members of the high nobility and their followers embarked in late-summer 1096 and arrived at Constantinople between November and April the following year. This was a large feudal host led by notable Western European princes: southern French forces under Raymond IV of Toulouse and Adhemar of Le Puy; men from Upper and Lower Lorraine led by Godfrey of Bouillon and his brother Baldwin of Boulogne; Italo-Norman forces led by Bohemond of Taranto and his nephew Tancred; as well as various contingents consisting of northern French and Flemish forces under Robert Curthose (Robert II of Normandy), Stephen of Blois, Hugh of Vermandois, and Robert II of Flanders. In total and including non-combatants, the forces are estimated to have numbered as many as 100,000. The crusader forces gradually arrived in Anatolia. With Kilij Arslan absent, a Frankish attack and Byzantine naval assault during the Siege of Nicaea in June 1097 resulted in an initial crusader victory. In July, the crusaders won the Battle of Dorylaeum, fighting Turkish lightly-armoured mounted archers. After a difficult march through Anatolia, the crusaders began the Siege of Antioch, capturing the city in June 1098. Jerusalem was reached in June 1099 and the Siege of Jerusalem resulted in the city being taken by assault from 7 June to 15 July 1099, during which its defenders were ruthlessly massacred. A Fatimid counterattack was repulsed later that year at the Battle of Ascalon, ending the First Crusade. Afterwards the majority of the crusaders returned home. Four Crusader states were established in the Holy Land: the Kingdom of Jerusalem under Godfrey of Bouillon but not using the title king, the County of Edessa, the Principality of Antioch, and the County of Tripoli. The Crusader presence remained in the region in some form until the loss of the last major Crusader stronghold in the Siege of Acre in 1291. After this loss of all Crusader territory in the Levant, there were no further substantive attempts to recover the Holy Land. 第一次十字军东征(1096年-1099年)是由西方基督教世界所发起的一项军事行动,旨在收复穆斯林的征服中被占领的黎凡特聖地,最终以1099年十字军攻陷耶路撒冷收尾。1095年,教宗乌尔巴诺二世最初为了应东罗马帝国皇帝阿歷克塞一世的求援,而号召西方志愿军前往拜占庭帝国抵御塞尔柱人从安纳托利亚而来的入侵,此入侵可能是達尼什曼德王朝,一個源自亞美尼亞的突厥化亞美尼亞裔伊斯蘭國家,而土耳其人的民族主要來源可能就是自該國。后来,东征的目的逐渐演变为夺回圣地及耶路撒冷城,并将东方基督教从伊斯兰的统治中解放出来。 十字军隊员主要为来自西欧各国的骑士和农民,他们跋山涉水,来到君士坦丁堡,而后又将战矛转向耶路撒冷。队伍中的农民数量大大超过骑士,但由于他们沒受过战斗训练,因此最初十字军并未到达圣城。1099年,重新组织的十字军大军攻陷耶路撒冷,并屠杀了城中大量的穆斯林和犹太居民。东征过程中,西方人在黎凡特建立了耶路撒冷王国、的黎波里伯国、安条克公国和埃德萨伯国四个十字军国家。由于十字军对耶路撒冷这座461年未在天主教控制下的圣城怀有极强的热忱,因而他们拒绝将夺取的土地归还给拜占庭帝国。 第一次十字军东征是基督教徒对于穆斯林的勢力扩张的一次回应,其后的近两百年内,第二次东征至第九次东征纷至沓来。同时,东征也间接重啟了西罗马帝国灭亡以來衰落的国际贸易,東西方交流大量增加,使得西方走出了中世紀並拓展了希臘羅馬的文化成為可能。
dbp:wordnet_type
n17:synset-war-noun-1
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:First_Crusade?oldid=1124398704&ns=0
dbo:wikiPageLength
121422
dbo:causalties
Moderate to High (estimates vary)
dbo:combatant
Papal States Armenian Cilicia Kingdom of France Béarn Normandy Lower Lorraine County of Flanders Hainaut Vermandois Sultanate of Rûm Brittany County of Sicily Auvergne Holy Roman Empire Republic of Genoa Byzantine Empire Champagne Provence Upper Lorraine Seljuk Empire Burgundy Principality of Taranto Emirate of Aleppo Anjou Boulogne Toulouse Vendôme Eastern Christian allies Duchy of Apulia and Calabria Fatimid Caliphate Emirate of Damascus Blois Le Puy-en-Velay
dbo:date
1096-08-15
dbo:result
Crusader victory
dbo:strength
Estimated at 130,000 to 160,000 80,000 to 120,000 infantry Unknown 17,000 to 30,000 knights
dbo:commander
dbr:Iftikhar_ad-Daula dbr:Hugh_I,_Count_of_Vermandois dbr:Bohemond_I_of_Antioch dbr:Stephen_II,_Count_of_Blois dbr:Tancred,_Prince_of_Galilee dbr:Godfrey_of_Bouillon dbr:Kerbogha dbr:Tatikios dbr:Alexios_I_Komnenos dbr:Peter_the_Hermit dbr:Fakhr_al-Mulk_Radwan dbr:Duqaq_(Seljuk_ruler_of_Damascus) dbr:Robert_Curthose dbr:Robert_II,_Count_of_Flanders dbr:Al-Afdal_Shahanshah dbr:Adhemar_of_Le_Puy dbr:Yaghi-Siyan dbr:Kilij_Arslan_I dbr:Raymond_IV,_Count_of_Toulouse dbr:Baldwin_I_of_Jerusalem dbr:Manuel_Boutoumites
dbo:isPartOfMilitaryConflict
dbr:Crusades
dbo:territory
dbr:Crusader_states dbr:Siege_of_Jerusalem_(1099) dbr:Siege_of_Nicaea dbr:Byzantine_Empire
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:First_Crusade