This HTML5 document contains 605 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
n80https://archive.org/details/herodotuswitheng03herouoft/page/n9/mode/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
umbel-rchttp://umbel.org/umbel/rc/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
n78https://archive.org/details/herodotus04hero/page/n7/mode/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
n19http://viaf.org/viaf/
n61http://ur.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n59http://
schemahttp://schema.org/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
n28https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text%3Fdoc=Perseus:text:
n45https://www.perseus.tufts.edu/hopper/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
bibohttp://purl.org/ontology/bibo/
n72http://d-nb.info/gnd/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n88https://archive.org/details/travelfacttravel0000unse/page/
n70https://global.dbpedia.org/id/
n51http://www.anecdotesfromantiquity.net/the-inessential-guide-to-herodotus/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n87http://www.us.penguingroup.com/nf/Book/BookDisplay/
n20http://ijpc.uscannenberg.org/journal/index.php/ijpcjournal/article/viewFile/22/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
n74https://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/
n10http://dbpedia.org/resource/File:
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
n24http://librivox.org/herodotus-histories-vol-1/
n12http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
n47http://www.losttrails.com/pages/Tales/Inquiries/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n84https://archive.org/details/multiculturalwri0000unse_n8u0/page/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pnbhttp://pnb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n27https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9783110965926/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
n53https://www.gutenberg.org/ebooks/
n41http://classics.mit.edu/Herodotus/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n64https://archive.org/details/landmarkherodotu0000hero/page/n5/mode/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n81https://archive.org/details/herodotus01hero/page/n5/mode/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n43http://www.paxlibrorum.com/books/histories/
dbpedia-kuhttp://ku.dbpedia.org/resource/
n58http://www.hackettpublishing.com/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n31http://www.paxlibrorum.com/res/downloads/
dchttp://purl.org/dc/elements/1.1/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
n83http://dbpedia.org/resource/Historia:
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n23http://librivox.org/herodotus-histories-vol-3-by-herodotus-of-halicarnassus/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
n77https://www.livius.org/he-hg/herodotus/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
n44https://archive.org/details/oxfordhistoryofc00john/page/
n79https://archive.org/details/herodotuswitheng02herouoft/page/n7/mode/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
n35https://archive.org/details/
n22http://librivox.org/herodotus-histories-vol-2/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n26https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9783110965919/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Histories_(Herodotus)
rdf:type
yago:PhysicalEntity100001930 yago:Artifact100021939 yago:WikicatBooksAboutCivilizations umbel-rc:Book_CW dbo:Book yago:Publication106589574 yago:Book106410904 yago:Oeuvre103841417 yago:WikicatAncientGreekWorks schema:CreativeWork schema:Book yago:Work104599396 dbo:WrittenWork yago:Creation103129123 yago:Product104007894 wikidata:Q571 yago:Whole100003553 wikidata:Q386724 yago:Wikicat5th-centuryBCHistoryBooks wikidata:Q234460 yago:Wikicat5th-centuryBCBooks owl:Thing dbo:Work yago:WikicatHistoryBooks bibo:Book yago:EndProduct103287178 yago:Object100002684 yago:WikicatHistoryBooksAboutTheGreco-PersianWars
rdfs:label
Historiën (Herodotos) Històries (Heròdot) 歴史 (ヘロドトス) Historiak Histories (Herodotus) Dzieje (Herodot) Historia (bok av Herodotos) Histoires Dějiny (Hérodotos) Storie (Erodoto) تاريخ هيرودوتس Historia (Herodotos) Historias (Heródoto) История (Геродот) 歷史 (希羅多德) Ηροδότου Ιστορίαι 역사 (헤로도토스) Histórias (Heródoto) Historioj (Herodoto) Historien des Herodot Історії (Геродот)
rdfs:comment
Dzieje (stgr. Ἱστορίαι Historiai, łac. Historiae) – dzieło historyczne Herodota, napisane w dialekcie jońskim. Podział na dziewięć ksiąg, nazwanych imionami muz, jest dziełem gramatyków aleksandryjskich i arbitralnie dzieli tok narracji. Częściowo zostało napisane wkrótce po 450 p.n.e., bowiem w tym czasie za odczytanie pochwały Aten ich mieszkańcy przyznali Herodotowi nagrodę 10 talentów. La Historioj (greke Ἱστορίαι; [his.to.RI.aj]; konata ankaŭ kiel La historio aŭ historio) de Herodoto estas nuntempe konsiderata la fonda verko de historio en okcidenta literaturo. Verkita en la 450-aj jaroj a.K. en la Ionia dialekto de klasika greka, Historioj utilis kiel registro de antikvaj tradicioj, politiko, geografio kaj konfliktoj de variaj kulturoj kiuj estis konataj en Okcidenta Azio, Norda Afriko kaj Grekio tiamaj. Kvankam ne tute senparta registro, ĝi restas kiel unu el plej gravaj okcidentaj fontoj rilataj al tiuj aferoj. Krome, ĝi establis la ĝenron kaj studon de historio en la okcidenta mondo (spite la ekziston de antaŭaj historiaj registroj kaj kronikoj). Histórias (em grego clássico: Ἰστορἴαι; romaniz.: Historiai; em latim: Historiae) é uma obra produzida em nove livros por Heródoto de Halicarnasso usando o grego jônico. Escrita entre 440-430 a.C., tem como pano de fundo as Guerras Médicas (499–449 a.C.) travadas entre as poleis da Grécia e o Império Aquemênida. Cada um dos livros que a compõem foram dedicados a uma das musas, na ordem: Clio, Euterpe, Tália, Melpômene, Terpsícore, Erato, Polímnia, Urânia e Calíope. 由希羅多德編撰的《歷史》(希臘語:Ἱστορίαι),又稱《史記》、《希臘波斯戰爭史》,古希臘史書,成書年代約在公元前5世紀下半葉,原書用伊奧尼亞方言書寫,內容包括古希臘城邦、波斯帝國阿契美尼德王朝、近東、中東等地的歷史文化與風土人情,以及敍述著名的波希戰爭,是西方史學裡首部較為完備的歷史著作。 Historia karya Herodotos merupakan catatan tradisi, politik, geografi dan pertemuan berbagai budaya di Mediterania dan Asia pada saat itu, salah satunya Perang Yunani-Persia pada abad ke-5 SM. Herodotus menggambarkan Persia sebagai "perbudakan", dan Yunani sebagai "kebebasan". Historia ditulis dari tahun 450-an SM hingga 420-an SM dalam . Οι Ιστορίαι (αρχ. ελλ. Ἱστορίαι, γνωστό και ως Ιστορία) είναι ο τίτλος του έργου του Ηροδότου, το οποίο σήμερα θεωρείται η θεμελιώδης βάση της Ιστορίας στο δυτικό πολιτισμό. Γράφτηκε το 450 π.Χ. στην ιωνική διάλεκτο και εξυπηρετεί ως αρχείο των αρχαίων παραδόσεων, της πολιτικής, της γεωγραφίας, και των συγκρούσεων που συνέβησαν μεταξύ διάφορων κουλτούρων γνωστών στην Ελλάδα, τη δυτική Ασία και τη βόρεια Αφρική εκείνη την περίοδο. Παρ' όλο που δεν θεωρείται ένα εντελώς αμερόληπτο έργο, παραμένει μία από τις πιο σημαντικές πηγές σχετικά με τα παραπάνω. Άλλωστε, δημιούργησε το είδος και τη μελέτη της ιστορίας στο δυτικό κόσμο (πέρα από την ύπαρξη προηγούμενων ιστορικών καταγραφών και χρονικών). Les Històries (grec antic: Ἱστορίαι, 'historíai'; de vegades traduït en singular, Història) d'Heròdot és considerada una de les obres bàsiques d'història en la literatura occidental, escrita des del 450 fins al 420 aC en el dialecte jònic del grec clàssic. Al començament de les Històries, Heròdot exposa les seves raons per escriure: Le Storie (in greco antico: Ἱστορίαι, Historíai) di Erodoto di Alicarnasso sono considerate la prima opera storiografica nella Letteratura Occidentale ad esser giunta nella sua forma completa. Scritte approssimativamente tra il 440 a.C. e il 429 a.C. nel dialetto ionico del greco antico, le Storie registrano le tradizioni, l'etnografia, la geografia, la politica e i conflitti tra le varie culture che erano conosciute nell'Asia Occidentale, l'Africa settentrionale e la Grecia del tempo. Al livello storico dei fatti, quello delle tradizioni già formatesi prima di Erodoto, si affianca la rielaborazione o interpretazione da parte dello storico, generando molti problemi discussi dalla critica, ma per i quali non si è giunti a una soluzione certa. Tuttavia, neanche talune discordanze interne al 《역사》(고대 그리스어: ἱστορίαι)는 헤로도토스가 지은 역사서이다. 헤로도토스는 이 책을 저술함으로써 ‘역사의 아버지’로 불렸다. 기원전 5세기의 페르시아 제국 아케메네스 왕조와 고대 그리스 여러 폴리스 간의 전쟁(그리스-페르시아 전쟁)을 중심 주제로 페르시아의 건물과 확장, 오리엔트 세계의 역사, 풍속과 전설을 장식한 지리지이기도 하다. 기원전 443년, 아테네를 따르 남부 이탈리아(마그나 그라이키아)의 토우리오이 시의 식민지 개척에 헤로도토스도 참여하여 이 땅에서 글을 썼다. 이오니아 방언으로 묘사되어 있다. 헤로도토스는 를 여행하고 각지의 이야기를 모아 놓고 수록한 것으로 보인다. 따라서 의심스러운 이야기도 많이 있다. 10세기 후반에 동로마 제국에서 편찬된 《수다사전》에 의하면, 헤로도토스는 통치자에 대항한 쿠데타에 참가했기 때문에 할리카르낫소스에서 추방되었다고 한다.여행은 이 기회에 이루어 졌다고 볼 수 있다. 그리스와 페르시아의 분쟁 원인으로 헤로도토스는 절대 권력을 가진 페르시아 왕과 민주적 행정부를 가진 그리스의 이데올로기의 차이가 원인이라고 언급하고 있다. 유명한 마라톤 전투는 제6권에 포함되어 있다. تاريخ هيرودوتس هو كتاب لهيرودوت يعد من الأعمال الأولى في التاريخ في الأدب الغربي. كتب بين عامي 450 ق.م إلى 420 ق.م باللهجة الأيونية للغة الإغريقية. وثق هذا الكتاب للعادات والسياسات والجغرافيا والصراعات القديمة في العديد من الثقافات في منطقة البحر المتوسط وغرب آسيا في تلك الفترة. أهم الأحداث التي وثقها الكتاب نشأة دولة الأخمينيين، وأحداث وأسباب الحروب الميدية بين الأخمينيين والمدن الإغريقية في القرن الخامس قبل الميلاد. The Histories (Greek: Ἱστορίαι, Ancient Greek: [historíai̯]; also known as The History) of Herodotus is considered the founding work of history in Western literature. Written around 430 BC in the Ionic dialect of classical Greek, The Histories serves as a record of the ancient traditions, politics, geography, and clashes of various cultures that were known in Greece, Western Asia and Northern Africa at that time. Although not a fully impartial record, it remains one of the West's most important sources regarding these affairs. Moreover, it established the genre and study of history in the Western world (despite the existence of historical records and chronicles beforehand). Die Historien (altgriechisch ἱστορίαι historíai, deutsch ‚Erkundungen‘, ‚Erkundigungen‘) sind das einzige erhaltene Werk des griechischen Schriftstellers Herodot. Das Geschichtswerk umfasst neun Bücher und wurde im 5. Jahrhundert v. Chr. geschrieben. Es bietet einen Überblick über die historischen Vorgänge der Jahre von etwa 700 bis 479 vor Christus, stellt also einen Zeitraum von etwa 220 Jahren dar. Hauptbezugspunkt der Darstellung sind die Perserkriege am Ende dieses Zeitraums, die für den weiteren Verlauf der griechischen Antike von entscheidender Bedeutung waren. De Historiën (Grieks: ἱστορίαι / historíai) zijn geschreven door Herodotus en zijn het oudste omvangrijke werk in Grieks proza dat bewaard is gebleven. Algemeen wordt aangenomen dat Herodotus zijn levenswerk schreef tussen 450 en 420 voor Chr. en daarmee de grondslag legde van de klassieke geschiedschrijving (cf. de eerste zin: Dit is het verslag van het onderzoek van Herodotus van Halicarnassus / Ἡροδότου Ἁλικαρνησσέος ἱστορίης ἀπόδεξις ἥδε). Dějiny (lat. Historiae, řecky Ἱστορίαι Historiai, doslova „pátrání, zprávy“) je název nejvýznamnějšího díla řeckého historika Herodota z 5. století př. n. l.. Jedná se o spis, jež již svým delším názvem Histories apodeixis výsledek bádání napovídá, že v něm jsou shrnuta Herodotova geografická a historická pátrání. „Otec historie a geografie“ se v tomto spise věnuje převážně dějinám řecko-perských válek. L'Enquête Histoires L'Enquête ou les Histoires (en grec ancien : Ἱστορίαι / Historíai) est la seule œuvre connue de l'historien grec Hérodote. Le titre signifie littéralement « recherches, enquêtes » (du grec ἵστωρ / histôr, « celui qui sait, qui connaît »). C'est le plus ancien texte complet en prose que nous ayons conservé de l'Antiquité. Hérodote y expose le développement de l'empire perse, puis y relate les guerres médiques qui opposèrent les Perses aux Grecs. Historiak (grezieraz: Ἱστορίαι, Historíai) Herodoto greziar historialariaren idazlana da. Antzinako grezieraz idatzia, K.a. 440 aldean, Mendebaldeko lehen historia liburua da. 『歴史』(れきし、ἱστορίαι, ラテン文字転記: historiai(ヒストリアイ))は、ハリカルナッソス (現在のトルコ・ボドルム) のヘロドトス (紀元前5世紀、生没年不詳) が記した歴史書である。この書を著したことにより彼は「歴史の父」と呼ばれる。 紀元前5世紀のアケメネス朝ペルシアと古代ギリシア諸ポリス間の戦争(ペルシア戦争)を中心的主題とし、ペルシアの建国および拡大、オリエント世界各地の歴史、風俗や伝説をちりばめた地誌でもある。紀元前443年、アテナイによる南イタリア(マグナ・グラエキア)の市の殖民にヘロドトスは参加し、この地で記した。イオニア方言で記述されている。 ヘロドトスは古代世界を旅し、各地の話を集めて行ったと思われる(それゆえか疑わしい話も少なからずある)。10世紀後半に東ローマ帝国で編纂されたスーダ辞典によれば、ヘロドトスは統治者へのクーデターへ参加した為にハリカルナッソスから追放されたとある。旅はこの機会に行われたと見られている。 ギリシアとペルシアの諍いの原因として、ヘロドトスは、絶対的権力を持つペルシア王と民主的行政府を持つギリシアのイデオロギーの相違が原因であると言及している。有名なマラトンの戦いは第6巻に含まれている。 «Історії» (дав.-гр. Ἱστορίαι, інакше «Музи») — книга грецького історика Геродота, перший повністю збережений історичний і взагалі прозовий твір у європейській літературі. Las Historias (en griego antiguo: ἱστορίαι historíai, 'aproximaciones, investigaciones') de Heródoto de Halicarnaso es una obra escrita en dialecto jonio,​ probablemente en torno al año 430 a. C., y que tiene como objetivo narrar los enfrentamientos que tuvieron lugar entre griegos y bárbaros (asiáticos, especialmente persas) y, en concreto, las guerras médicas. También contiene una descripción de la historia y costumbres del Antiguo Egipto. Se trata de la primera obra historiográfica griega que ha llegado íntegra hasta el presente; está dividida en nueve libros, cada uno de ellos dedicado a una musa. «История» (др.-греч. Ἱστορίαι, иначе «Музы») — книга древнегреческого историка Геродота, первое полностью сохранившееся историческое и вообще прозаическое произведение в европейской литературе. Historia (grekiska Ἱστορίαι) är en bok av den antike grekiske författaren Herodotos, som lade grunden till det moderna historieämnet, även om boken i hög grad också behandlar geografi och etnologi och har en mängd anekdoter. Dess syfte är att skildra och ge bakgrund till perserkrigen. Namnet betyder undersökningar, sökande, iakttagande eller forskning; det må gälla händelser, biologiska fakta, matematiska principer eller något annat. Boken är indelad i nio avdelningar, en för var och en av muserna. Boken översattes till svenska av Claes Lindskog 1920.
foaf:name
Histories
foaf:homepage
n59:livius.org
dbp:name
Histories
foaf:depiction
n12:Miltiades.jpg n12:Kaulbach,_Wilhelm_von_-_Die_Seeschlacht_bei_Salamis_-_1868.jpg n12:PloverCrocodileSymbiosis.jpg n12:Athena_type_Velletri.jpg n12:Herodotus_world_map-en.svg n12:Snake_column_Hippodrome_Constantinople_2007.jpg n12:Edwin_Long_001.jpg n12:William_Etty_(1787–1849)_–_Candaules,_King_of_Lydia,_Shews_his_Wife_by_Stealth_to_Gyges,_One_of_his_Ministers,_as_She_Goes_to_Bed_–_N00358_–_Tate.jpg n12:Dedication_page_for_the_Historiae_by_Herodotus_printed_at_Venice_1494.jpg n12:Claude_Vignon_-_Parable_of_the_Unforgiving_Servant.jpg n12:Leónidas_en_las_Termópilas,_por_Jacques-Louis_David.jpg n12:Darius_In_Parse.jpg n12:POxy_v0017_n2099_a_01_hires.jpg n12:Trireme.jpg n12:The_Indian_Gold_Hunters.jpg n12:Himalayan_Marmot_at_Tshophu_Lake_Bhutan_091007_a.jpg n12:Ac.marathon.jpg n12:Scythian_Warriors.jpg
dc:publisher
Various
dcterms:subject
dbc:Texts_in_Ionic_Greek dbc:Herodotus dbc:History_books_about_the_Greco-Persian_Wars dbc:Greco-Roman_ethnography dbc:Books_about_civilizations dbc:5th-century_BC_history_books
dbo:wikiPageID
752522
dbo:wikiPageRevisionID
1124004886
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Thyssagetae dbr:Periander dbr:Thales dbr:Panionius dbr:Naturalis_Historia dbr:Lucian dbc:Texts_in_Ionic_Greek dbr:Papyrus_Oxyrhynchus_2099 n10:Kaulbach,_Wilhelm_von_-_Die_Seeschlacht_bei_Salamis_-_1868.JPG dbr:Phoenix_(mythology) dbr:Deioces dbr:Cleisthenes dbr:Nile_Valley dbr:Pseudo-Plutarch dbr:Ancient_Egypt dbr:Sestos dbr:Africa dbr:Molochna_River dbr:Hyperboreans dbr:Nile dbr:Ionia dbr:Crete dbr:Gilgit–Baltistan dbr:Ancient_Corinth dbr:Chronicle dbr:Apries dbr:Gates_of_Fire dbr:Colchians dbr:Herodotus dbr:Dolphin dbr:Tauri dbr:Xerxes_Canal dbr:Otanes dbr:Khafre dbr:Battle_of_Plataea dbr:Colchis n10:Himalayan_Marmot_at_Tshophu_Lake_Bhutan_091007_a.jpg dbr:Black_Athena dbr:Matieni dbr:Syracuse,_Italy dbr:Padaei dbr:Paros dbr:Sostratos_of_Aegina dbr:W._E._B._Du_Bois dbr:Gyges_of_Lydia dbr:Rhampsinit dbr:Massagetæ dbr:Barry_S._Strauss n10:Scythian_Warriors.jpg dbr:Persae dbr:Candaules dbr:Strategoi dbr:Dorieus dbr:Ionic_dialect dbr:Michel_Peissel dbr:Paphlagonians dbr:Samians dbr:Geloni dbr:Historical_method dbr:Geoffrey_de_Ste-Croix dbr:Battle_of_the_Eclipse dbr:Brokpa dbr:Mabel_Lang dbr:Cyaxares dbr:Assyria dbr:Chios dbr:On_the_Malice_of_Herodotus dbr:Psammetichus_III dbr:Earth_and_water dbr:Bug_(southern) dbr:Demaratus dbr:A._H._L._Heeren dbr:Cheikh_Anta_Diop dbr:Hubris dbr:Ibis dbr:Psamtik_II dbr:Tellus_(Ancient_Athens) dbr:Miletus dbr:Bosporus dbr:Ant dbr:Penguin_Classics dbr:Inhul dbr:Flavius_Josephus dbr:Porphyry_(philosopher) dbr:Artayctes dbr:Meroë dbr:Danube dbr:Thebes,_Greece dbr:Lemnos dbr:Unabridged dbr:Amasis_II dbr:Paris_(mythology) dbr:Arimaspi n10:Leónidas_en_las_Termópilas,_por_Jacques-Louis_David.jpg dbr:Alexander_I_of_Macedon n10:Darius_In_Parse.JPG dbr:Black_Sea dbr:Thermopylae dbr:Homer dbr:Phrygians dbr:Zopyrus dbr:Alcmaeonidae dbr:Thessaly dbr:Athenians dbr:Cyme_(Aeolis) dbr:Aeschylus dbr:Sauromatae dbr:Pierre_Montet n10:Trireme.jpg dbr:Plataeans dbr:Pactyes dbr:Thracians dbr:Serpent_(symbolism) dbr:Scythia dbr:Marmot dbr:Hydarnes_II dbr:Achaemenid_Empire dbr:Soldier_of_the_Mist dbr:Pan_(mythology) dbr:Ancient_Greek_language dbr:Himalayan_marmot dbr:Sardis dbr:Nineveh dbr:Mount_Athos dbr:Aeimnestus dbr:India dbr:Hellespont n10:Snake_column_Hippodrome_Constantinople_2007.jpg dbr:Artemisia_I_of_Caria dbr:Lydia dbc:Herodotus dbr:Crocodile dbr:Heracleion dbr:Iliad dbr:Zalmoxis dbr:Leotychides dbr:Anacharsis dbr:Pliny_the_Elder dbr:Hanging_Gardens_of_Babylon dbr:Scroll dbr:Pheron dbr:Io_(mythology) dbr:Menes dbr:Labyrinth dbr:Massachusetts_Institute_of_Technology dbr:Ephialtes_of_Trachis dbr:Trojan_War dbr:Writing dbr:Western_world dbr:Corinth dbr:Arcesilaus_III_of_Cyrene dbr:Arcesilaus_II_of_Cyrene dbr:Arcesilaus_IV_of_Cyrene dbr:Arcesilaus_I_of_Cyrene dbr:Hecataeus_of_Miletus dbr:Ardys_of_Lydia dbr:Agathyrsi dbr:Pheretima_(Cyrenaean_Queen) dbr:Squirrel dbr:Tanais dbr:Thucydides dbr:Salamis_Island dbr:Seti_I dbr:Ancient_Greece dbr:Macedon dbr:Darius_I_of_Persia dbr:Pericles dbr:Marcellinus_(writer) dbr:Ancient_Egyptian_race_controversy dbr:Arabia dbc:History_books_about_the_Greco-Persian_Wars n10:Herodotus_world_map-en.svg dbr:Paeonians dbr:Greece dbr:Battle_of_Mycale dbr:Atys_son_of_Croesus dbr:Battus_III_of_Cyrene dbr:Proteus_of_Egypt dbr:Battus_II_of_Cyrene dbr:The_Classical_Quarterly dbr:Battus_IV_of_Cyrene dbr:Ancient_history dbr:Battus_I_of_Cyrene dbr:Magi dbr:Miltiades n10:The_Indian_Gold_Hunters.jpg dbr:Histiaeus dbr:Eusebius dbr:Travels_with_Herodotus dbr:Melia,_Greece dbr:Snake dbr:Martin_Bernal dbr:Getae dbr:Ionian_revolt dbr:Medea dbr:Neuri dbr:New_Kingdom n10:PloverCrocodileSymbiosis.jpg dbr:Gelonus dbr:Aegina dbr:Historical_novel dbr:Samos dbr:Harpocration dbr:Greco-Persian_Wars dbr:Gelo dbr:Polis n10:William_Etty_(1787–1849)_–_Candaules,_King_of_Lydia,_Shews_his_Wife_by_Stealth_to_Gyges,_One_of_his_Ministers,_as_She_Goes_to_Bed_–_N00358_–_Tate.jpg dbr:Adrastus_(son_of_Gordias) dbr:Thespiae dbr:Corcyra dbr:Aristagoras dbr:Hermotimus_of_Pedasa dbr:Battle_of_Marathon dbr:Croesus dbr:Otter dbr:Aethiopia dbr:Alexandrian_school dbr:Eunuch dbr:Naxos_(island) dbr:Peisistratos dbr:John_Gould_(classicist) dbr:Fortunate_Isles dbr:Psammetichus_I dbr:Epistemologic dbr:Duris_of_Samos dbr:The_Herodotus_Machine dbr:Xerxes'_Pontoon_Bridges dbr:Democedes dbr:Ariabignes dbr:Lacedaemonian dbr:Syloson dbr:Mardonius_(general) dbr:Astyages dbr:Phoenicians dbr:Dio_Chrysostom dbr:Baris_(ship) dbr:Thebans n10:Dedication_page_for_the_Historiae_by_Herodotus_printed_at_Venice_1494.jpg dbr:Androphagi dbr:Western_literature dbr:Pontoon_bridge dbr:Xerxes_I_of_Persia dbr:Aristotle dbr:Babylon dbr:Menkaura dbc:Greco-Roman_ethnography dbr:Pheidippides n10:Edwin_Long_001.jpg dbr:Scythian_campaign_of_Darius_I dbr:Thebes_(Greece) dbr:Arion dbr:Diyala_River dbr:Turkey n10:POxy_v0017_n2099_a_01_hires.jpg dbr:Khufu dbr:Hippopotamus dbr:Ancient_Argos dbr:Demonax_(lawgiver) dbr:Budini n10:Ac.marathon.jpg dbr:Eastern_world dbr:Eretria dbr:Steganography dbr:Internet_Archive dbr:Classical_Greek dbr:Troy dbr:Perdiccas_I_of_Macedon dbr:Delphi dbr:Papyrus_Oxyrhynchus_19 dbr:Cappadocians dbr:Athens dbr:Royal_Road dbr:Leonidas_I dbr:Anatolia dbr:Harpagus dbr:Argippaeans dbc:Books_about_civilizations dbr:Culture_of_Iran dbr:Sadyattes dbr:Medes dbr:Phoenicia dbr:Plutarch dbr:Basil_Davidson dbr:Western_Asia dbr:Oracle_of_Delphi dbr:Themistocles dbr:Melanchlaeni dbr:Battle_of_Salamis dbr:Pythius dbr:Dniester dbr:Papyrus_Oxyrhynchus_18 dbr:Megabazus dbr:History dbr:Antigone_(Sophocles_play) dbr:Northern_Africa dbr:Sparta dbr:Great_Pyramid_of_Giza dbr:Gold_mining dbr:Susa dbr:Goat_of_Mendes dbr:Amestris dbr:Genre dbr:Masistes dbr:Masistius dbr:Europa_(mythology) dbr:Cleomenes_I dbr:Cypselus dbr:Phraortes dbr:Artabazos_I_of_Phrygia n83:_Zeitschrift_für_Alte_Geschichte dbr:Cambyses_II_of_Persia dbr:Xenophobia dbr:Eurybiades dbr:Sesostris dbr:Amazons dbr:Necho_II dbc:5th-century_BC_history_books dbr:Dnieper_River dbr:Angarum dbr:Muses dbr:Battle_of_Thermopylae dbr:Asia_Minor dbr:Eclipse_of_Thales dbr:Nitocris dbr:Helen_of_Sparta n10:Athena_type_Velletri.jpg dbr:List_of_Kings_of_Cyrene dbr:Helen_of_Troy dbr:Anysis dbr:Artabanus_(son_of_Hystaspes) dbr:Solon dbr:Aristeas dbr:Satrap dbr:Cyrene,_Libya dbr:Alyattes_of_Lydia dbr:Polycrates dbr:Dionysius_of_Phocaea dbr:Chaeronea dbr:Issedones dbr:Cicero dbr:Argonauts dbr:Andros dbr:Abydos,_Hellespont dbr:Strabo dbr:Project_Gutenberg n10:Miltiades.jpg dbr:Deosai_National_Park dbr:Constantin_François_de_Chassebœuf,_comte_de_Volney dbr:Cyrus_II_of_Persia n10:Claude_Vignon_-_Parable_of_the_Unforgiving_Servant.jpg
dbo:wikiPageExternalLink
n20:29 n22: n23: n24: n26:html n27:html n28:1999.01.0126 n31:histories_5by8.pdf n35:civilizationorba0000diop n35:historicalresear01heer n35:herodotusnewlite00hero n41:history.mb.txt n43: n44:186 n45:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126%3Abook%3D7%3Achapter%3D1%3Asection%3D1 n45:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126%3Abook%3D7%3Achapter%3D2%3Asection%3D1 n47:Herodotus.html n45:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126%3Abook%3D7%3Achapter%3D4%3Asection%3D1 n45:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126%3Abook%3D7%3Achapter%3D9%3Asection%3D1 n45:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126%3Abook%3D1%3Achapter%3D2%3Asection%3D2 n45:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126%3Abook%3D1%3Achapter%3D2%3Asection%3D3 n45:text%3Fdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126%3Abook%3D6%3Achapter%3D100%3Asection%3D1 n51: n53:2456 n53:2707 n35:The-Histories-Herodotus-Audiobook n58:histories n64:2up%3Fview=theater n74:ptext%3Flookup=Hdt.+1.1.0 n77:logoi.html n78:2up%3Fview=theater n79:2up%3Fview=theater n80:2up%3Fview=theater n81:2up%3Fview=theater n41:history.html n84:168 n87:0,,9780670024896,00.html%3FThe_Histories_Herodotus n88:1
owl:sameAs
dbpedia-ru:История_(Геродот) dbpedia-la:Historiae_(Herodotus) dbpedia-eu:Historiak dbpedia-tr:Herodot_Tarihi n19:6353159478079327990007 dbpedia-eo:Historioj_(Herodoto) dbpedia-bg:История_(Херодот) n19:316638463 dbpedia-pnb:دنیا_دی_قدیم_ترین_تریخ dbpedia-nl:Historiën_(Herodotos) dbpedia-ro:Istorii_(Herodot) dbpedia-ka:ისტორია_(ჰეროდოტე) dbpedia-et:Historia dbpedia-pl:Dzieje_(Herodot) dbpedia-ja:歴史_(ヘロドトス) freebase:m.038ct8 dbpedia-gl:Historias_(Heródoto) dbpedia-br:An_Istorioù dbpedia-ku:Dîroka_Hêrodotos dbpedia-pt:Histórias_(Heródoto) dbpedia-fr:Histoires dbpedia-el:Ηροδότου_Ιστορίαι dbpedia-de:Historien_des_Herodot dbpedia-id:Historia_(Herodotos) n19:79159477725927990003 wikidata:Q746583 dbpedia-it:Storie_(Erodoto) n61:دنیا_کی_قدیم_ترین_تاریخ dbpedia-sv:Historia_(bok_av_Herodotos) dbpedia-sh:Historija_(Herodot) dbpedia-uk:Історії_(Геродот) dbpedia-ar:تاريخ_هيرودوتس dbpedia-cs:Dějiny_(Hérodotos) dbpedia-es:Historias_(Heródoto) n70:4ufMQ n72:4135052-2 dbpedia-fa:تاریخ_هرودوت dbpedia-kk:Тарих_(Геродот) dbpedia-he:היסטוריות_(הרודוטוס) n19:307170009 dbpedia-ca:Històries_(Heròdot) dbpedia-sq:Historitë_e_Herodotit dbpedia-ko:역사_(헤로도토스) dbpedia-fi:Historiateos dbpedia-simple:Histories_(Herodotus) yago-res:Histories_(Herodotus) dbpedia-zh:歷史_(希羅多德)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Librivox_book dbt:Notelist dbt:Blockquote dbt:Div_col dbt:Infobox_book dbt:IPA-el dbt:Reflist dbt:Refend dbt:Refbegin dbt:Herodotus dbt:C. dbt:Efn dbt:Authority_control dbt:Small dbt:Wikisourcelang dbt:Wikisource dbt:Wikiquote dbt:Short_description dbt:Quote dbt:Quotation dbt:Cite_web dbt:Cite_journal dbt:Cite_book dbt:Cite_AV_media dbt:Citation_needed dbt:Circa
dbo:thumbnail
n12:POxy_v0017_n2099_a_01_hires.jpg?width=300
dbp:author
Herodotus dbr:Herodotus
dbp:caption
Fragment from Histories, Book VIII on 2nd-century Papyrus Oxyrhynchus 2099
dbp:colwidth
15 25
dbp:content
* : * : : * ** ** : : * ** ** ** : ** ** ** ** : : * : * : * : * : * : * : * : * : * * * : : * * : : * * * Steganography * The Padaei * Otanes * Goat of Mendes * Sostratos of Aegina * : * : * : * : *
dbp:country
dbr:Greece
dbp:genre
dbr:History
dbp:language
dbr:Ancient_Greek_language
dbp:publisher
Various
dbp:releaseDate
c. 430 BC
dbp:title
Histories
dbo:abstract
Historia karya Herodotos merupakan catatan tradisi, politik, geografi dan pertemuan berbagai budaya di Mediterania dan Asia pada saat itu, salah satunya Perang Yunani-Persia pada abad ke-5 SM. Herodotus menggambarkan Persia sebagai "perbudakan", dan Yunani sebagai "kebebasan". Historia ditulis dari tahun 450-an SM hingga 420-an SM dalam . Les Històries (grec antic: Ἱστορίαι, 'historíai'; de vegades traduït en singular, Història) d'Heròdot és considerada una de les obres bàsiques d'història en la literatura occidental, escrita des del 450 fins al 420 aC en el dialecte jònic del grec clàssic. Les Històries serveixen com a memòria de les tradicions antigues, política, geografia, i xocs de diverses cultures que eren conegudes al voltant de l'Àsia mediterrània i occidental en aquella època. No és una visió imparcial, però és una de les fonts més importants pel que fa a aquests afers. A més, va establir sense cap precedent anterior el gènere i estudi d'història al món occidental, encara que els fets històrics i les cròniques existien anteriorment. Potser destaca perquè té com a objectiu relatar la pujada de l'Imperi Persa, els esdeveniments i causes de les guerres mèdiques entre l'Imperi Aquemènida i les ciutats estat gregues al segle v aC. Heròdot descriu el conflicte com la guerra entre les forces de l'esclavitud (els perses) per una banda, i la llibertat (les ciutats estat gregues), de l'altra. Les Històries, per la seva extensió i el fet d'estar escrites en prosa, tenen una estructura complexa. De fet, es poden distingir dues estructures, una d'externa, que va ser fixada pels editors d'Alexandria que van publicar l'obra sota la dinastia dels Ptolemeus, que la van distribuir en nou llibres o unitats temàtiques d'una llargada semblant. Al menys des del segle II aC, cada llibre estava associat amb una de les nou Muses les divinitats protectores de les arts. Aquesta distribució és la que encara s'utilitza, encara que no respecta gaire el ritme intern de l'obra. A l'estructura interna Heròdot va explicar els antecedents remots de les guerres mèdiques fins a la seva causa immediata, la Revolta Jònica, per arribar a les victòries gregues de Marató, Salamina, Platea i Mícale i acabant amb la presa de Sestos pels grecs, la base persa als Dardanels. L'obra tenia dues parts quasi iguals, una primera on explora, des d'un punt de vista quasi etnogràfic, l'Imperi Persa, les formes de viure dels perses i dels seus vassalls, i aprofita per explicar els canvis polítics i militars. A la segona part, fa un recull dels conflictes entre perses i grecs. Com ja havia fet Homer i després faria Tucídides, Heròdot dona a conèixer els fets simultanis i successius juntament amb els seus propis comentaris com a narrador, i introdueix discursos i converses dels personatges. Heròdot va detallar, i moltes vegades va criticar, les fonts utilitzades. Cita, i també corregeix, als poetes Homer, Hesíode, Safo, Píndar, Soló i Simònides de Ceos, i al logògraf Hecateu. Heròdot sembla que va viatjar extensament al voltant del món antic fent entrevistes i recol·lectant històries en abundants fonts orals, tant mites com tradicions locals de diverses ciutats i de cultures bàrbares i egípcies. Va conversar amb persones que considerava ben informades, i quan parlava de països que no coneixia, com l'Àfrica interior, feia referència sempre a les seves fonts. En cas de contradiccions o opinions divergents, acostuma a donar les dues (o més) versions. Al començament de les Històries, Heròdot exposa les seves raons per escriure: «Історії» (дав.-гр. Ἱστορίαι, інакше «Музи») — книга грецького історика Геродота, перший повністю збережений історичний і взагалі прозовий твір у європейській літературі. The Histories (Greek: Ἱστορίαι, Ancient Greek: [historíai̯]; also known as The History) of Herodotus is considered the founding work of history in Western literature. Written around 430 BC in the Ionic dialect of classical Greek, The Histories serves as a record of the ancient traditions, politics, geography, and clashes of various cultures that were known in Greece, Western Asia and Northern Africa at that time. Although not a fully impartial record, it remains one of the West's most important sources regarding these affairs. Moreover, it established the genre and study of history in the Western world (despite the existence of historical records and chronicles beforehand). The Histories also stands as one of the earliest accounts of the rise of the Persian Empire, as well as the events and causes of the Greco-Persian Wars between the Persian Empire and the Greek city-states in the 5th century BC. Herodotus portrays the conflict as one between the forces of slavery (the Persians) on the one hand, and freedom (the Athenians and the confederacy of Greek city-states which united against the invaders) on the other. The Histories was at some point divided into the nine books that appear in modern editions, conventionally named after the nine Muses. Las Historias (en griego antiguo: ἱστορίαι historíai, 'aproximaciones, investigaciones') de Heródoto de Halicarnaso es una obra escrita en dialecto jonio,​ probablemente en torno al año 430 a. C., y que tiene como objetivo narrar los enfrentamientos que tuvieron lugar entre griegos y bárbaros (asiáticos, especialmente persas) y, en concreto, las guerras médicas. También contiene una descripción de la historia y costumbres del Antiguo Egipto. Se trata de la primera obra historiográfica griega que ha llegado íntegra hasta el presente; está dividida en nueve libros, cada uno de ellos dedicado a una musa. Historia (grekiska Ἱστορίαι) är en bok av den antike grekiske författaren Herodotos, som lade grunden till det moderna historieämnet, även om boken i hög grad också behandlar geografi och etnologi och har en mängd anekdoter. Dess syfte är att skildra och ge bakgrund till perserkrigen. Namnet betyder undersökningar, sökande, iakttagande eller forskning; det må gälla händelser, biologiska fakta, matematiska principer eller något annat. Boken är indelad i nio avdelningar, en för var och en av muserna. Boken översattes till svenska av Claes Lindskog 1920. Dějiny (lat. Historiae, řecky Ἱστορίαι Historiai, doslova „pátrání, zprávy“) je název nejvýznamnějšího díla řeckého historika Herodota z 5. století př. n. l.. Jedná se o spis, jež již svým delším názvem Histories apodeixis výsledek bádání napovídá, že v něm jsou shrnuta Herodotova geografická a historická pátrání. „Otec historie a geografie“ se v tomto spise věnuje převážně dějinám řecko-perských válek. Od doby Alexandra Velikého je toto dílo rozdělováno do devíti knih, které jsou pojmenované po jednotlivých múzách. V prvních svazcích se zaměřuje na příčiny tohoto konfliktu, který spatřuje hlavně v perském imperialismu. První čtyři knihy proto věnuje dějinám perské říše až do doby Dareia I., dopouští se zde i četných historických, zeměpisných i etnografických odbočení a píše o zemích, které Peršané dobyli či napadli. Celá druhá kniha se zabývá jen Egyptem. * Prolog: únos Íó Féničany, Európy a Médeii Řeky, Heleny Trójany * I.–IV. kniha: vývoj perské říše: Kýros II., Kambýsés II., Dareios I. * V. a VI. kniha: první řecko-perská válka po řecké vítězství u Marathónu * VII.–IX. kniha: druhá řecko-perská válka, smrt Dareia, Xerxés I., bitva u Platají a vítězství Řeků Hérodotovy Dějiny jsou nejstarší antickou obsáhlejší prózou, prvními obecnými, jednotně podanými dějinami a prvními národními dějinami. Konfrontace Řeků s východními barbary, který se nachází už u Hérodotova předchůdce Hekataia, se tu stává odvěkým bojem a smyslem dějin je nalezení rovnováhy, jejíž narušení bohové trestají. Hledáním smyslu historie je Hérodotův spis i prvním dílem, které se snaží o filosofii dějin. Přestože jsou Dějiny výrazným posunem oproti dílu starších tzv. logografů, obsahují různé pověsi a boží zásahy a jsou do značné míry dílem literárním. Teprve Thúkydidés a jeho Dějiny peloponéské války přinesli skutečně kritický přístup k historické látce a položili tak základ vědecké historiografii. Οι Ιστορίαι (αρχ. ελλ. Ἱστορίαι, γνωστό και ως Ιστορία) είναι ο τίτλος του έργου του Ηροδότου, το οποίο σήμερα θεωρείται η θεμελιώδης βάση της Ιστορίας στο δυτικό πολιτισμό. Γράφτηκε το 450 π.Χ. στην ιωνική διάλεκτο και εξυπηρετεί ως αρχείο των αρχαίων παραδόσεων, της πολιτικής, της γεωγραφίας, και των συγκρούσεων που συνέβησαν μεταξύ διάφορων κουλτούρων γνωστών στην Ελλάδα, τη δυτική Ασία και τη βόρεια Αφρική εκείνη την περίοδο. Παρ' όλο που δεν θεωρείται ένα εντελώς αμερόληπτο έργο, παραμένει μία από τις πιο σημαντικές πηγές σχετικά με τα παραπάνω. Άλλωστε, δημιούργησε το είδος και τη μελέτη της ιστορίας στο δυτικό κόσμο (πέρα από την ύπαρξη προηγούμενων ιστορικών καταγραφών και χρονικών). Οι Ιστορίαι, επίσης, είναι μία από τις πρώτες αφηγήσεις της ανόδου της περσικής αυτοκρατορίας, αλλά και των αιτίων και των γεγονότων του Ελληνοπερσικών πολέμων μεταξύ της αυτοκρατορίας των Αχαιμενιδών και τις ελληνικές πόλεις-κράτη τον 5ο αιώνα π.Χ. Ο Ηρόδοτος απεικονίζει τη σύγκρουση των δυνάμεων των κατακτητών (Πέρσες) από τη μία, και της ελευθερίας (οι Αθηναίοι η συμμαχία των ελληνικών πόλεων-κρατών, τα οποία συμμάχησαν εναντίον των εισβολέων) από την άλλη. Ο ίδιος ο Ηρόδοτος δεν έδωσε κάποιον τίτλο σε αυτό το έργο του. Οι Αλεξανδρινοί φιλόλογοι το ονόμασαν "Ἡροδότου Μοῦσαι" και το διαίρεσαν σε εννέα βιβλία και στο κάθε βιβλίο δόθηκε το όνομα καθεμίας από τις εννέα Μούσες. Dzieje (stgr. Ἱστορίαι Historiai, łac. Historiae) – dzieło historyczne Herodota, napisane w dialekcie jońskim. Podział na dziewięć ksiąg, nazwanych imionami muz, jest dziełem gramatyków aleksandryjskich i arbitralnie dzieli tok narracji. Częściowo zostało napisane wkrótce po 450 p.n.e., bowiem w tym czasie za odczytanie pochwały Aten ich mieszkańcy przyznali Herodotowi nagrodę 10 talentów. W swym dziele Herodot wokół zasadniczej osi tematycznej walki Wschodu z Zachodem, kulminującej w wojnach grecko-perskich, grupuje wiele cennych ekskursów geograficzno-etnograficznych, dotyczących Lidii, Persji, Babiloniii, Egiptu, Scytii i innych. Konstrukcja Dziejów jest skomplikowanym złożeniem wzajemnie obejmujących się dygresji. Za źródła Dziejów posłużyły Herodotowi obserwacje własne, tradycja ustna różnych ludów i wcześniejsze teksty literackie. Nieraz przytacza wiele wersji danego zdarzenia, pozostawiając czytelnikowi możliwość wyboru. Dużą rolę w dziele odgrywają wyrocznie i znaki boskie, a historia ludzka jest rządzona przez boskie prawa karzące upadkiem za zbytnie powodzenie (hybris). Dzieło to uznaje się za pierwszą pracę historyczną, a dla późniejszych autorów, jak również współczesnych badaczy, stanowiło podstawowe źródło informacji o Grecji archaicznej, jak również o Persji i innych krajach Bliskiego Wschodu. Na język polski Dzieje przetłumaczyli Antoni Oppeln-Bronikowski i Seweryn Hammer. 由希羅多德編撰的《歷史》(希臘語:Ἱστορίαι),又稱《史記》、《希臘波斯戰爭史》,古希臘史書,成書年代約在公元前5世紀下半葉,原書用伊奧尼亞方言書寫,內容包括古希臘城邦、波斯帝國阿契美尼德王朝、近東、中東等地的歷史文化與風土人情,以及敍述著名的波希戰爭,是西方史學裡首部較為完備的歷史著作。 تاريخ هيرودوتس هو كتاب لهيرودوت يعد من الأعمال الأولى في التاريخ في الأدب الغربي. كتب بين عامي 450 ق.م إلى 420 ق.م باللهجة الأيونية للغة الإغريقية. وثق هذا الكتاب للعادات والسياسات والجغرافيا والصراعات القديمة في العديد من الثقافات في منطقة البحر المتوسط وغرب آسيا في تلك الفترة. أهم الأحداث التي وثقها الكتاب نشأة دولة الأخمينيين، وأحداث وأسباب الحروب الميدية بين الأخمينيين والمدن الإغريقية في القرن الخامس قبل الميلاد. 《역사》(고대 그리스어: ἱστορίαι)는 헤로도토스가 지은 역사서이다. 헤로도토스는 이 책을 저술함으로써 ‘역사의 아버지’로 불렸다. 기원전 5세기의 페르시아 제국 아케메네스 왕조와 고대 그리스 여러 폴리스 간의 전쟁(그리스-페르시아 전쟁)을 중심 주제로 페르시아의 건물과 확장, 오리엔트 세계의 역사, 풍속과 전설을 장식한 지리지이기도 하다. 기원전 443년, 아테네를 따르 남부 이탈리아(마그나 그라이키아)의 토우리오이 시의 식민지 개척에 헤로도토스도 참여하여 이 땅에서 글을 썼다. 이오니아 방언으로 묘사되어 있다. 헤로도토스는 를 여행하고 각지의 이야기를 모아 놓고 수록한 것으로 보인다. 따라서 의심스러운 이야기도 많이 있다. 10세기 후반에 동로마 제국에서 편찬된 《수다사전》에 의하면, 헤로도토스는 통치자에 대항한 쿠데타에 참가했기 때문에 할리카르낫소스에서 추방되었다고 한다.여행은 이 기회에 이루어 졌다고 볼 수 있다. 그리스와 페르시아의 분쟁 원인으로 헤로도토스는 절대 권력을 가진 페르시아 왕과 민주적 행정부를 가진 그리스의 이데올로기의 차이가 원인이라고 언급하고 있다. 유명한 마라톤 전투는 제6권에 포함되어 있다. Historiak (grezieraz: Ἱστορίαι, Historíai) Herodoto greziar historialariaren idazlana da. Antzinako grezieraz idatzia, K.a. 440 aldean, Mendebaldeko lehen historia liburua da. La Historioj (greke Ἱστορίαι; [his.to.RI.aj]; konata ankaŭ kiel La historio aŭ historio) de Herodoto estas nuntempe konsiderata la fonda verko de historio en okcidenta literaturo. Verkita en la 450-aj jaroj a.K. en la Ionia dialekto de klasika greka, Historioj utilis kiel registro de antikvaj tradicioj, politiko, geografio kaj konfliktoj de variaj kulturoj kiuj estis konataj en Okcidenta Azio, Norda Afriko kaj Grekio tiamaj. Kvankam ne tute senparta registro, ĝi restas kiel unu el plej gravaj okcidentaj fontoj rilataj al tiuj aferoj. Krome, ĝi establis la ĝenron kaj studon de historio en la okcidenta mondo (spite la ekziston de antaŭaj historiaj registroj kaj kronikoj). Histórias (em grego clássico: Ἰστορἴαι; romaniz.: Historiai; em latim: Historiae) é uma obra produzida em nove livros por Heródoto de Halicarnasso usando o grego jônico. Escrita entre 440-430 a.C., tem como pano de fundo as Guerras Médicas (499–449 a.C.) travadas entre as poleis da Grécia e o Império Aquemênida. Cada um dos livros que a compõem foram dedicados a uma das musas, na ordem: Clio, Euterpe, Tália, Melpômene, Terpsícore, Erato, Polímnia, Urânia e Calíope. Le Storie (in greco antico: Ἱστορίαι, Historíai) di Erodoto di Alicarnasso sono considerate la prima opera storiografica nella Letteratura Occidentale ad esser giunta nella sua forma completa. Scritte approssimativamente tra il 440 a.C. e il 429 a.C. nel dialetto ionico del greco antico, le Storie registrano le tradizioni, l'etnografia, la geografia, la politica e i conflitti tra le varie culture che erano conosciute nell'Asia Occidentale, l'Africa settentrionale e la Grecia del tempo. Al livello storico dei fatti, quello delle tradizioni già formatesi prima di Erodoto, si affianca la rielaborazione o interpretazione da parte dello storico, generando molti problemi discussi dalla critica, ma per i quali non si è giunti a una soluzione certa. Tuttavia, neanche talune discordanze interne al testo riescono a sminuire la profonda compattezza e coerenza dell'opera, che appare complessa, raffinata e originale. Inoltre, le Storie si distinguono per il fatto di essere uno dei primi resoconti dell'ascesa dell'Impero Persiano, dagli eventi alle cause delle guerre greco-persiane tra l'Impero achemenide e le città-stato greche nel V secolo a.C.. Erodoto ritrae il conflitto come quello tra le forze della schiavitù (i Persiani) da una parte, e quelle della libertà (gli Ateniesi e la confederazione delle poleis greche che si unirono contro gli invasori) dall'altra. 『歴史』(れきし、ἱστορίαι, ラテン文字転記: historiai(ヒストリアイ))は、ハリカルナッソス (現在のトルコ・ボドルム) のヘロドトス (紀元前5世紀、生没年不詳) が記した歴史書である。この書を著したことにより彼は「歴史の父」と呼ばれる。 紀元前5世紀のアケメネス朝ペルシアと古代ギリシア諸ポリス間の戦争(ペルシア戦争)を中心的主題とし、ペルシアの建国および拡大、オリエント世界各地の歴史、風俗や伝説をちりばめた地誌でもある。紀元前443年、アテナイによる南イタリア(マグナ・グラエキア)の市の殖民にヘロドトスは参加し、この地で記した。イオニア方言で記述されている。 ヘロドトスは古代世界を旅し、各地の話を集めて行ったと思われる(それゆえか疑わしい話も少なからずある)。10世紀後半に東ローマ帝国で編纂されたスーダ辞典によれば、ヘロドトスは統治者へのクーデターへ参加した為にハリカルナッソスから追放されたとある。旅はこの機会に行われたと見られている。 ギリシアとペルシアの諍いの原因として、ヘロドトスは、絶対的権力を持つペルシア王と民主的行政府を持つギリシアのイデオロギーの相違が原因であると言及している。有名なマラトンの戦いは第6巻に含まれている。 L'Enquête Histoires L'Enquête ou les Histoires (en grec ancien : Ἱστορίαι / Historíai) est la seule œuvre connue de l'historien grec Hérodote. Le titre signifie littéralement « recherches, enquêtes » (du grec ἵστωρ / histôr, « celui qui sait, qui connaît »). C'est le plus ancien texte complet en prose que nous ayons conservé de l'Antiquité. Hérodote y expose le développement de l'empire perse, puis y relate les guerres médiques qui opposèrent les Perses aux Grecs. «История» (др.-греч. Ἱστορίαι, иначе «Музы») — книга древнегреческого историка Геродота, первое полностью сохранившееся историческое и вообще прозаическое произведение в европейской литературе. De Historiën (Grieks: ἱστορίαι / historíai) zijn geschreven door Herodotus en zijn het oudste omvangrijke werk in Grieks proza dat bewaard is gebleven. Algemeen wordt aangenomen dat Herodotus zijn levenswerk schreef tussen 450 en 420 voor Chr. en daarmee de grondslag legde van de klassieke geschiedschrijving (cf. de eerste zin: Dit is het verslag van het onderzoek van Herodotus van Halicarnassus / Ἡροδότου Ἁλικαρνησσέος ἱστορίης ἀπόδεξις ἥδε). In zijn Historiën bedient Herodotus zich van het Ionische kunstdialect. De bundeling van boeken houdt het midden tussen de memoires van een reiziger en een poging van een geschiedkundige avant la lettre om zo veel mogelijk objectief aan geschiedschrijving te doen. Het vertoont ook epische kenmerken: anekdoten en novellen. Het belangrijkste onderwerp is de geschiedenis van de gewelddadige confrontatie tussen de "barbaroi" en de Grieken, die zijn voorlopig hoogtepunt beleefde in de Perzische Oorlogen. Als beginpunt van dit conflict beschouwde Herodotos de Lydische koning Croesus, die volgens hem begonnen is met onrechtmatige daden tegenover de Grieken. Herodotos maakt echter ook vele zijsprongen naar andere (geschiedkundige en geografische) onderwerpen. Die Historien (altgriechisch ἱστορίαι historíai, deutsch ‚Erkundungen‘, ‚Erkundigungen‘) sind das einzige erhaltene Werk des griechischen Schriftstellers Herodot. Das Geschichtswerk umfasst neun Bücher und wurde im 5. Jahrhundert v. Chr. geschrieben. Es bietet einen Überblick über die historischen Vorgänge der Jahre von etwa 700 bis 479 vor Christus, stellt also einen Zeitraum von etwa 220 Jahren dar. Hauptbezugspunkt der Darstellung sind die Perserkriege am Ende dieses Zeitraums, die für den weiteren Verlauf der griechischen Antike von entscheidender Bedeutung waren.
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Histories_(Herodotus)?oldid=1124004886&ns=0
dbo:wikiPageLength
75597
dbo:author
dbr:Herodotus
dbo:country
dbr:Greece
dbo:language
dbr:Ancient_Greek_language
dbo:literaryGenre
dbr:History
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Histories_(Herodotus)