This HTML5 document contains 138 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n5http://dbpedia.org/resource/File:
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n17https://global.dbpedia.org/id/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
schemahttp://schema.org/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
bibohttp://purl.org/ontology/bibo/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
n35http://viaf.org/viaf/
n19http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
n14https://digitalcommons.cedarville.edu/sing_polyphony/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n23http://musicbrainz.org/work/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n31http://d-nb.info/gnd/

Statements

Subject Item
dbr:Magnus_Liber
rdf:type
yago:Communication100033020 dbo:Work yago:Wikicat12th-centuryManuscripts dbo:WrittenWork yago:WrittenCommunication106349220 owl:Thing bibo:Book yago:WikicatManuscripts wikidata:Q386724 yago:Manuscript106406979 schema:Book schema:CreativeWork yago:Abstraction100002137 wikidata:Q234460 wikidata:Q571 yago:Writing106362953 yago:Wikicat13th-centuryManuscripts dbo:Book dbo:Album
rdfs:label
Magnus Liber Magnus liber Magnus Liber Magnus liber Велика книга органуму Magnus liber organi Magnus liber organi Magnus liber organi Magnus Liber
rdfs:comment
O Magnus Liber ou Magnus Liber Organi é um manuscrito de música medieval que contém peças de organum. O nome completo do livro é Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Foi escrito durante o século XII e princípios do século XIII. As suas composições são atribuídas aos mestres da Escola de Notre-Dame, entre os que se encontram Léonin e o seu sucessor, Pérotin. Magnus liber organi nebo Magnus Liber celým názvem Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino je kniha obsahující kolekci polyfonního (vícehlasého) repertoáru, vytvořenou francouzskými skladateli Léoninem (první verze) a Pérotinem (druhá, modernizovaná a zkrácená verze) pro katedrálu Notre Dame v Paříži v období od sklonku 12. do počátku 13. století. Představuje produkci tzv. Notredamské školy coby významného období rozvoje vícehlasu, který byl první fází ars antiqua. V češtině se nezřídka označuje chybným doslovným překladem Velká varhanní kniha. Tento překlad je obsahovým nonsensem, neboť organum v tomto případě nemá s varhanami nic společného, znamená totiž techniku rané formy polyfonie, kterou je dvojhlasý zpěv. Der magnus liber organi („Großes Buch des Organum“) ist eine mittelalterliche Sammlung von organa und clausulae, also mehrstimmiger Abschnitte der Choräle. Das Werk, mit vollständigem Titel Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino („Großes Buch des Organum zum Graduale und Antiphonar für den Gottesdienst“), ist das musikgeschichtlich bedeutendste Zeugnis der Notre-Dame-Schule des späten 12. und 13. Jahrhunderts. Велика книга органуму (лат. Magnus Liber Organi) — являє собою збірку середньовічної музичних творів, відомих як органуми. Повна назва роботи Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Написані в 12-му — початку 13 століть майстрами музичної школи Нотр-Дам, зокрема Леоніном і Перотіном, імена яких стали відомі завдяки невідомому англійському студентові, якого сучасні дослідники іменують як . *El Magnus liber o Magnus liber organi es un manuscrito de música medieval que contiene piezas de órganum. El nombre completo del libro es Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Fue escrito durante el siglo XII y principios del XIII. Sus composiciones son atribuidas a los maestros de la Escuela de Notre Dame, entre los que se encuentran Léonin y su sucesor Pérotin (conocemos estos nombres gracias a un estudiante de la Universidad de París conocido como Anónimo IV). Magnus liber organi (Ма́гнус ли́бер о́ргани, лат. «Великая книга орга́нума») — условное обозначение масштабного (более 1000 пьес) рукописного собрания музыки, содержащего репертуар парижской школы Нотр-Дам. Наибольшую ценность представляют многоголосные композиции в технике органума (отсюда оригинальное название). Рукописи «Magnus liber organi» датируются XIII в., древнейший содержащийся в них музыкальный репертуар — второй половиной XII в. Le Magnus liber ou Magnus liber organi est un recueil de musique médiévale de type organum et clausule.Le nom complet est Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino, ce qui signifie « Grand livre de l'organum, sur le graduel et l'antiphonaire, pour le service divin ». Magnus Liber o Magnus Liber Organi (Grande libro dell'Organum), è una raccolta di composizioni medioevali denominate organa. Il nome completo della raccolta è Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Pubblicata fra la fine del XII secolo e i primi anni del XIII secolo, questa serie di composizioni viene attribuita ai maestri della Scuola di Notre-Dame ed in particolare a Léonin e Pérotin. La musica del Magnus Liber era usata nella liturgia nelle feste religiose. The Magnus Liber or Magnus liber organi (English translation: Great Book of Organum), written in Latin, was a repertory of medieval music known as organum. This collection of organum survives today in three major manuscripts. This repertoire was in use by the Notre-Dame school composers working in Paris around the end of the twelfth and beginning of the thirteenth centuries, though it is well agreed upon by scholars that Leonin contributed a bulk of the organum in the repertoire. This large body of repertoire is known from references to a "magnum volumen" by Johannes de Garlandia and to a "Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino" by the English music theorist known as Anonymous IV. Today it is known only from later manuscripts containing compositions named in An
foaf:name
Magnus Liber Organi
foaf:homepage
n14:2
dbp:name
Magnus Liber Organi
foaf:depiction
n19:Magnus_Liber_Organi.jpg n19:Magnus_Liber_OrganiFC.png
dcterms:subject
dbc:Medieval_music_manuscript_sources dbc:13th-century_Latin_books dbc:Ars_antiqua
dbo:wikiPageID
2288129
dbo:wikiPageRevisionID
1064583300
dbo:wikiPageWikiLink
n5:Magnus_Liber_Organi.jpg dbr:Latin dbr:Cathedral dbr:William_Waite dbr:Classical_music dbr:Manuscript dbr:Musical_notes dbr:Clausula_(music) dbr:Motet dbr:Hans_Tischler dbc:Medieval_music_manuscript_sources dbr:Musical_notation dbr:Anonymous_IV dbr:Herzog_August_Library dbr:Music_theory dbr:Leonin dbr:Priory dbr:Relic dbr:Early_music dbc:13th-century_Latin_books dbr:Léonin dbr:Pluteo_29.1 dbr:Medieval_music dbr:Notre-Dame_school dbr:Ars_Nova dbr:Piero_di_Cosimo_de'_Medici dbr:Johannes_de_Garlandia_(music_theorist) dbr:Organum dbr:Gothic_architecture dbr:Paris dbr:Monophony dbr:Pérotin dbr:Plainchant dbr:Journal_of_the_American_Musicological_Society dbr:Guillaume_de_Machaut dbr:Polyphony dbr:Gregorian_chant dbr:Discant dbr:Laurentian_Library dbr:Ars_antiqua dbr:Double_whole_note dbc:Ars_antiqua dbr:England
dbo:wikiPageExternalLink
n14:2
owl:sameAs
dbpedia-it:Magnus_Liber dbpedia-de:Magnus_liber_organi dbpedia-cs:Magnus_liber_organi n17:LoX2 yago-res:Magnus_Liber dbpedia-fr:Magnus_liber dbpedia-sk:Magnus_liber_organi n23:376c5c49-a7c0-4642-bfe9-7edbc813dbe0 dbpedia-pt:Magnus_Liber freebase:m.0712tm wikidata:Q1343815 dbpedia-uk:Велика_книга_органуму dbpedia-nn:Magnus_Liber_Organi n31:4759556-5 dbpedia-es:Magnus_liber dbpedia-ru:Magnus_liber_organi n35:176755124
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Reflist dbt:Short_description dbt:Ars_antiqua dbt:Authority_control dbt:Infobox_book dbt:Medieval_music_manuscript_sources dbt:Cite_journal
dbo:thumbnail
n19:Magnus_Liber_OrganiFC.png?width=300
dbp:alt
Illustration at beginning of manuscript F of the Magnus liber
dbp:author
Anonymous
dbp:caption
MS F
dbp:country
France
dbp:language
Latin
dbp:published
13
dbp:subject
Musical score
dbp:website
n14:2
dbo:abstract
Magnus liber organi nebo Magnus Liber celým názvem Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino je kniha obsahující kolekci polyfonního (vícehlasého) repertoáru, vytvořenou francouzskými skladateli Léoninem (první verze) a Pérotinem (druhá, modernizovaná a zkrácená verze) pro katedrálu Notre Dame v Paříži v období od sklonku 12. do počátku 13. století. Představuje produkci tzv. Notredamské školy coby významného období rozvoje vícehlasu, který byl první fází ars antiqua. V češtině se nezřídka označuje chybným doslovným překladem Velká varhanní kniha. Tento překlad je obsahovým nonsensem, neboť organum v tomto případě nemá s varhanami nic společného, znamená totiž techniku rané formy polyfonie, kterou je dvojhlasý zpěv. *El Magnus liber o Magnus liber organi es un manuscrito de música medieval que contiene piezas de órganum. El nombre completo del libro es Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Fue escrito durante el siglo XII y principios del XIII. Sus composiciones son atribuidas a los maestros de la Escuela de Notre Dame, entre los que se encuentran Léonin y su sucesor Pérotin (conocemos estos nombres gracias a un estudiante de la Universidad de París conocido como Anónimo IV). El Magnus liber constituye un paso en la evolución desde el canto llano hasta la intrincada polifonía de finales del siglo XIII y XIV (véanse Guillaume de Machaut y Ars nova). El manuscrito contiene treinta y tres trabajos para la misa y trece piezas para las horas y su música fue utilizada en la liturgia durante las festividades a través de todo el año litúrgico. Magnus liber organi (Ма́гнус ли́бер о́ргани, лат. «Великая книга орга́нума») — условное обозначение масштабного (более 1000 пьес) рукописного собрания музыки, содержащего репертуар парижской школы Нотр-Дам. Наибольшую ценность представляют многоголосные композиции в технике органума (отсюда оригинальное название). Рукописи «Magnus liber organi» датируются XIII в., древнейший содержащийся в них музыкальный репертуар — второй половиной XII в. Der magnus liber organi („Großes Buch des Organum“) ist eine mittelalterliche Sammlung von organa und clausulae, also mehrstimmiger Abschnitte der Choräle. Das Werk, mit vollständigem Titel Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino („Großes Buch des Organum zum Graduale und Antiphonar für den Gottesdienst“), ist das musikgeschichtlich bedeutendste Zeugnis der Notre-Dame-Schule des späten 12. und 13. Jahrhunderts. The Magnus Liber or Magnus liber organi (English translation: Great Book of Organum), written in Latin, was a repertory of medieval music known as organum. This collection of organum survives today in three major manuscripts. This repertoire was in use by the Notre-Dame school composers working in Paris around the end of the twelfth and beginning of the thirteenth centuries, though it is well agreed upon by scholars that Leonin contributed a bulk of the organum in the repertoire. This large body of repertoire is known from references to a "magnum volumen" by Johannes de Garlandia and to a "Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino" by the English music theorist known as Anonymous IV. Today it is known only from later manuscripts containing compositions named in Anonymous IV's description. The Magnus Liber is regarded as one of the earliest collections of polyphony. Le Magnus liber ou Magnus liber organi est un recueil de musique médiévale de type organum et clausule.Le nom complet est Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino, ce qui signifie « Grand livre de l'organum, sur le graduel et l'antiphonaire, pour le service divin ». Велика книга органуму (лат. Magnus Liber Organi) — являє собою збірку середньовічної музичних творів, відомих як органуми. Повна назва роботи Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Написані в 12-му — початку 13 століть майстрами музичної школи Нотр-Дам, зокрема Леоніном і Перотіном, імена яких стали відомі завдяки невідомому англійському студентові, якого сучасні дослідники іменують як . Твори з Magnus Liber використовувалися в богослужіннях протягом церковного року. Текст містить тільки поліфонічні лінії, проте їх нотація не є точною. Оригінал цієї книги не зберігся, проте збереглися рукописні копії. O Magnus Liber ou Magnus Liber Organi é um manuscrito de música medieval que contém peças de organum. O nome completo do livro é Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Foi escrito durante o século XII e princípios do século XIII. As suas composições são atribuídas aos mestres da Escola de Notre-Dame, entre os que se encontram Léonin e o seu sucessor, Pérotin. O Magnus Liber constitui um passo na evolução desde o canto gregoriano até à intrincada polifonia de finais do século XIII e século XIV. O manuscrito contém 33 trabalho para missa e 13 peças para as horas canónicas e a sua música foi utilizada na liturgia durante as festividades ao longo de todo o ano litúrgico. Magnus Liber o Magnus Liber Organi (Grande libro dell'Organum), è una raccolta di composizioni medioevali denominate organa. Il nome completo della raccolta è Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino. Pubblicata fra la fine del XII secolo e i primi anni del XIII secolo, questa serie di composizioni viene attribuita ai maestri della Scuola di Notre-Dame ed in particolare a Léonin e Pérotin. Il Magnus Liber rappresenta un passaggio, nell'evoluzione della musica occidentale, fra il canto piano e la polifonia del XIII e XIV secolo.La musica del Magnus Liber mostra dei punti di contatto con l'emergente stile Gotico in architettura. Così come le splendide cattedrali venivano edificate sulle rovine di antiche chiese (luoghi sacri), gli organa erano elaborati sulla base di antichi canti Gregoriani che erano musica sacra. Una voce cantava le note del canto Gregoriano tenute molto a lungo (chiamate tenor dal latino che significa tenere); questa voce conosciuta come (voce principale), teneva il canto in modo tale che non si riusciva più a capire il significato del testo. Una, due o tre altre voci, conosciute come (voci rampanti) si muovevano velocemente intrecciandosi a vicenda. L'evoluzione dalla monodia alla polifonia diede luogo alla nascita degli organa. La consuetudine dell'uso del tenor fu trasferita alla musica profana e le parole dei testi sopravvissero, in alcuni casi, molto bene. Uno dei più comuni tipi di organa fu la clausula che è costituita da sezioni di polifonia che possono sostituirsi ai lunghi organa. La musica del Magnus Liber era usata nella liturgia nelle feste religiose.
gold:hypernym
dbr:Compilation
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Magnus_Liber?oldid=1064583300&ns=0
dbo:wikiPageLength
12398
dbo:language
dbr:Latin
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Magnus_Liber