This HTML5 document contains 278 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n13http://lt.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
n55https://web.archive.org/web/20060626005950/http:/www.ling.ed.ac.uk/linguist/issues/13/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n75https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
n56http://sw.cyc.com/concept/
n35https://archive.org/details/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
n21http://li.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n49http://jv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
n68http://lv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n36http://cv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
n66http://tl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
n52http://www.ling.ed.ac.uk/linguist/issues/13/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
n40http://tt.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n39http://www.psypress.com/harley/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n63http://scn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n54http://su.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n26http://ky.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n50https://web.archive.org/web/20080914072626/http:/www.psypress.com/harley/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
n78http://d-nb.info/gnd/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
n57http://bn.dbpedia.org/resource/
n67http://www.textology.ru/belyanin/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
n64https://web.archive.org/web/20051111090813/http:/www.textology.ru/belyanin/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n46http://gu.dbpedia.org/resource/
n60http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n71http://hi.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Psycholinguistics
rdf:type
dbo:PersonFunction owl:Thing dbo:Book
rdfs:label
Ψυχογλωσσολογία Psycholinguistics 심리언어학 Psicolinguistica Psycholinguïstiek Psycholinguistik Psycholingwistyka Psycholingvistika Psicolingüística Psikolingvistiko Psicolinguística علم اللغة النفسي Psykolingvistik Психолінгвістика 心理语言学 Psikolinguistika Psikolinguistik Психолингвистика Psycholinguistique Psicologia de la llengua 心理言語学
rdfs:comment
Psikolinguistika edo hizkuntzaren psikologia hizkuntzaren ezaugarrien eta psikologiaren arteko erlazioa aztertzeaz arduratzen da. Beste era batera esanda, hizkuntza bat sortzeko eta ulertzeko burmuinak zein prozesu igaro behar dituen ikertzen duen arloa da. Zehazki, gizakiek hizkuntza bat ikasi, erabili eta ulertzeko gaitasuna zein faktoreri esker den posible ezagutu nahi du. Halaber, hitzak burmuinak nola prozesatu eta irudikatzen dituen ere. Burmuineko prozesu horretan, esaldi bateko zein elementu diren garrantzitsuenak argitu nahi du, hainbat teoria kontrajarri daude. Alde batetik uste da, esaldiko elementu esanguratsuenak soilik aztertzen direla, ahalik eta modu sinpleenean esaldiaren ideia jasoz eta hortik abiatuz, esanahi osoa lortuz. Beste ikuspuntuaren arabera, burmuinak ez du orde La psycholinguistique est un domaine d'étude scientifique interdisciplinaire, auquel collaborent psychologues expérimentaux et linguistes théoriques qui désirent comprendre la nature fondamentale du langage. Elle s’intéresse aux processus cognitifs mis en œuvre dans le traitement et la production du langage. Fondée dans les années 1950, elle fait appel à de nombreuses disciplines, telles la linguistique, la neurologie et la neurobiologie, la psychologie et les sciences cognitives. Taalpsychologie of psycholinguïstiek is de studie die zich bezighoudt met de cognitieve en linguïstische processen die ten grondslag liggen aan natuurlijke taal en . Hierin is een onderverdeling te maken in comprehensie, conceptactivatie en productie. Op basis van diverse methoden wordt gekeken hoe en waar klanken en beelden worden geactiveerd en welke logica hierachter zit, waardoor met name de fonologie en de semantiek wordt onderzocht middels offline methodes (onder andere tijd berekenen hoelang de taalontvanger ambigue uitspraken begrijpt) en online methodes (fMRI, PET, oogvolgcamera's enz.) Psycholinguistics or psychology of language is the study of the interrelation between linguistic factors and psychological aspects. The discipline is mainly concerned with the mechanisms by which language is processed and represented in the mind and brain; that is, the psychological and neurobiological factors that enable humans to acquire, use, comprehend, and produce language. 심리언어학(心理言語學, 영어: psycholinguistics, psychology of language) 또는 언어심리학은 언어습득과 언어사용 시 작용하는 인간의 내재적, 정신적 과정을 과학적으로 연구하고 설명하려는 학문이다. 심리학에서 언어학분야를 연구하면서 시작되었다. 심리 과정과 언어 구성의 대응관계를 연구하여 인류의 언어 메카니즘(기제, 機制)의 구조와 기능을 살핀다. 심리학 방면에서는 인지심리학(認知心理學)과 연관되며, 언어학 방면에서는, (實驗言語學)과 관련된다. Psykolingvistik eller språkpsykologi är studiet av psykologiska och neurobiologiska faktorer som möjliggör för människor att anskaffa, använda och förstå språk. De tidiga insatserna i ämnet var i hög grad filosofiska, främst på grund av brist på data om hur hjärnan fungerar. Modern forskning använder biologi, neurovetenskap, kognitiv vetenskap och informationsteori för att studera hur hjärnan behandlar språk. Det finns ett antal deldiscipliner; allt medan säkrare metoder för att studera hjärnans neurologiska strukturer blivit mer spridda har exempelvis neurolingvistik blivit ett vetenskapsområde i sig. Psycholinguistik ist – als ein Teilgebiet der Sprachwissenschaft – die Wissenschaft von der menschlichen Sprachfähigkeit. Inhalt der Psycholinguistik ist die Erforschung des menschlichen Spracherwerbs, der Bedingungen für das Produzieren und Verstehen von Sprache sowie der Repräsentation von Sprache im Gehirn. Das die Wechselwirkungen von Sprache und Denken untersuchende Fachgebiet ist eng verbunden mit anderen wissenschaftlichen Disziplinen wie Sprachpsychologie, Neurolinguistik und Kognitionswissenschaft. Psycholinguistik und Sprachpsychologie unterscheiden sich dahingehend, dass erstere aus der Sicht und mit den Methoden der Sprachwissenschaft arbeitet, während Sprachpsychologie als Teilgebiet der Psychologie auf deren Theorien aufbaut und deren Methoden benutzt. Mit zunehmender Konverg 心理言語学(しんりげんごがく、英語:psycholinguistics)は、人間が言語を獲得する過程や、言語の認知処理、言語の生成過程や方言の出現など、言語学の中でも特に人間の心理的過程を研究する学問であり、言語学と心理学の中間に位置する。 ノーム・チョムスキーの変形生成文法理論の展開によって大きく発展した。なお、心理学の立場からは「言語心理学」と呼ばれることがあるが、実質的な内容に大きな違いはない。 Psycholingvistika (občas také v anglické literatuře nazývaná i psychologie jazyka) je vědní obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí (či restriktivněji myšlení). Je to do značné míry obor interdisciplinární (z názvu je jasný vliv psychologie a lingvistiky, nicméně psycholingvistika zahrnuje celou řadu dalších disciplín, jako například kognitivní vědu, sociologii, neurologii a jiné). Studuje mentální aspekty jazyka. Mezi hlavní otázky psycholingvistiky patří rozumění a produkce řeči, rozvoj řeči u dětí, učení a používání cizího jazyka či mentální a neurobiologická reprezentace jazyka. La psicologia de la llengua o psicolingüística és la disciplina que estudia la representació mental dels conceptes lingüístics i els mecanismes de la cognició necessaris per a usar la llengua. Analitza com la ment és capaç d'entendre missatges i de generar-ne de nous de manera infinita. L'estudi es fa amb qüestionaris i tasques que ha de fer l'individu a partir d'estímuls lingüístics controlats. Alguns centres d'interès de la psicolingüística són: Psikolinguistik adalah ilmu multidisipliner berupa penggabungan antara ilmu psikologi dan linguistik. Psikolinguistik mempelajari faktor-faktor psikologis dan neurobiologis yang memungkinkan manusia memperoleh, menggunakan, dan memahami bahasa. Kajiannya semula lebih banyak bersifat filosofis karena masih sedikitnya pemahaman tentang proses otak manusia berfungsi. Oleh karena itu, psikolinguistik sangat erat kaitannya dengan psikologi kognitif. Penelitian modern menggunakan biologi, neurologi, ilmu kognitif, dan teori informasi untuk mempelajari cara otak memproses bahasa. Психолингви́стика — дисциплина, которая находится на стыке психологии и лингвистики. Изучает взаимоотношение языка, мышления и сознания. Возникла в 1953 году. Psicolinguística é o estudo das conexões entre a linguagem e a mente que começou a se destacar como uma disciplina autônoma nos anos 1950. Ela não se confunde com a Psicologia da Linguagem por seu objeto e metodologia, apesar de muitos teóricos afirmarem que a Psicolinguística é um ramo interdisciplinar da Psicologia e da Lingüística. De alguma maneira, seu aparecimento foi promovido pela insistência com que o linguista Noam Chomsky defendeu, naquela época, que a linguística precisava ser encarada como parte da psicologia cognitiva, além de outros fatores como o interesse crescente da Lingüística pela questão da aquisição da linguagem. يهتم علم اللغة النفسي أو علم النفس اللغوي بدراسة الترابط بين العوامل اللغوية والجوانب النفسية. يختص هذا المجال بدراسة العوامل النفسية والعوامل العصبية الحيوية التي تمكن الإنسان من اكتساب ملكة اللغة واستخدامها وفهمها ونطقها. يختص المجال في المقام الأول بآليات معالجة اللغة وكيفية تمثيلها في العقل والدماغ. Psikolingvistiko estas lingvoscienco kiu studas lingvon kiel psikologian fenomenon. Laŭ iu vidpunkto, psikolingvistiko estas memstara scienco, laŭ alia, psikolingvistiko apartenas al ambaŭ psikologio kaj lingvistiko. Lingvo estas mensa fenomeno, kaj pro tio iuj konsideras lingvistikon mem branĉo de psikologio. Η ψυχογλωσσολογία ή ψυχολογία της γλώσσας είναι η μελέτη των φυσιολογικών και νευροβιολογικών παραγόντων που επιτρέπουν στον άνθρωπο να αποκτήσει, να χρησιμοποιήσει, να παραγάγει και να κατανοήσει την γλώσσα. Οι πρώτες προσπάθειες της ψυχογλωσσολογίας ήταν κατά βάση φιλοσοφικές αναζητήσεις, κυρίως επειδή δεν υπήρχαν συνεκτικά δεδομένα που να εξηγούσαν πώς λειτουργεί ο εγκέφαλος. Η σύγχρονη έρευνα χρησιμοποιεί τη βιολογία, τη νευροεπιστήμη, την γλωσσολογία και τη θεωρία πληροφορίας για να ερευνήσει πώς ο εγκέφαλος επεξεργάζεται τη γλώσσα. Υπάρχουν διάφοροι υποκλάδοι με μη επεμβατικές τεχνικές που μελετούν τη νευρική δραστηριότητα του εγκεφάλου: για παράδειγμα, η νευρογλωσσολογία είναι σήμερα από μόνη της ξεχωριστή επιστήμη. Psycholingwistyka, psychologia języka – dziedzina nauki na pograniczu psychologii i językoznawstwa zajmująca się psychologicznymi podstawami funkcjonowania języka, tzn. tym, jak język jest przyswajany, przetwarzany oraz wykorzystywany przez ludzki umysł. Z zainteresowania psycholingwistów procesami odbywającymi się w mózgu podczas używania języka wyłoniła się neurolingwistyka, zaś z badań nad procesami uczenia się języka korzysta m.in. i metodyka nauki języków obcych. Psycholingwistyka rozwijała się w ścisłym związku z gramatyką generatywną. La psicolinguistica o psicologia del linguaggio può essere definita come lo studio dei fattori psicologici e neurobiologici che stanno alla base dell'acquisizione, della comprensione e dell'utilizzo del linguaggio negli esseri umani. È un campo di studio interdisciplinare, che si avvale dell'apporto di differenti discipline, come la neuropsicologia, la psicologia cognitiva, la linguistica e, in generale, delle scienze cognitive. Психолінгві́стика — це наука про мовленнєву діяльність людей у психологічних та лінгвістичних аспектах, зокрема експериментальне дослідження психічної діяльності суб'єкта в засвоєнні та використанні мови як організованої та автономної системи. Адже значення будь-якого знака полягає, насамперед, у активізації когнітивних процесів індивіда. 心理语言学是通过心理学来研究语言学的学科。他从心理过程和语言结构的对应关系来研究人类语言机制的构造和功能。从心理学的角度,它属于认知心理学;从语言学的角度,它属于实验语言学。 La psicolingüística es una rama de la psicología interesada en cómo la especie humana adquiere el lenguaje y los mecanismos cognitivos que intervienen en el procesamiento de la información lingüística. Para ello estudia los factores psicológicos y neurológicos que capacitan a los humanos para la adquisición y deterioro del mismo, uso, comprensión, producción del lenguaje y sus funciones cognitivas y comunicativas.
dcterms:subject
dbc:Linguistics_terminology dbc:1930s_neologisms dbc:Psycholinguistics
dbo:wikiPageID
160538
dbo:wikiPageRevisionID
1122373722
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Educational_psychology dbr:Semantic dbr:Orthography dbr:Speech_perception dbr:Pragmatics dbr:Poverty_of_the_stimulus dbr:Error_analysis_(linguistics) dbr:Semantics dbr:Falsifiability dbr:Linguistic_relativity dbr:Language_production dbr:Innatist_hypothesis dbr:Morphology_(linguistics) dbr:Innate_behavior dbr:Dual-route_hypothesis_to_reading_aloud dbr:Aphasiology dbr:Epilepsy dbr:Human_brain dbr:Innateness_hypothesis dbr:Charles_E._Osgood dbr:Trace_(psycholinguistics) dbr:Syntactic_Structures dbr:Saccade dbr:Animal_language dbr:Infant_development dbr:Context_(language_use) dbr:Electroencephalography dbr:Reconstructive_memory dbr:Non-invasive dbr:Spoonerism dbr:Speech_error dbr:Morpheme dbr:Neurolinguistics dbr:Lexicon dbr:Human_development_(psychology) dbr:Transcranial_magnetic_stimulation dbr:Jeff_Elman dbr:Cognitive_revolution dbr:Linguistics dbr:Speech_errors dbr:Ethology dbr:Positron_emission_tomography dbr:Emergentism dbr:Meaning_(linguistic) dbr:Mentalism_(psychology) dbr:Event-related_potentials dbr:B.F._Skinner dbr:Developmental_psycholinguistics dbr:Recursion dbr:Cognitive_science dbc:Linguistics_terminology dbr:Rudolf_Carnap dbr:Behaviorism dbr:Cohort_model dbr:Communication dbr:Second_language_acquisition dbr:Eye_tracking dbr:Frederic_Bartlett dbr:Lexeme dbr:Language_acquisition dbr:Phonetics dbr:Speech_and_language_pathology dbr:Priming_(psychology) dbr:Critical_period dbr:Human dbr:Edward_Thorndike dbr:Sentence_processing dbr:Garden-path_sentence dbr:Modularity_of_mind dbr:Biology dbr:Verbal_Behavior dbr:Phoneme dbr:Discursive_psychology dbr:Universal_grammar dbr:Phonology dbr:Language_comprehension dbr:Typographical_error dbr:Lexical_decision_task dbr:Neuroscience dbr:James_McClelland_(psychologist) dbc:1930s_neologisms dbr:Language dbr:Magnetoencephalography dbr:Jean_Piaget dbr:Discourse_analysis dbr:First_language_acquisition dbr:Max_Coltheart dbr:Reading_(activity) dbr:Functional_magnetic_resonance_imaging dbr:Developmental_linguistics dbr:Semantic_differential dbr:Encoding_(memory) dbr:Phonological dbr:Constraint-based_grammar dbr:Information_science dbr:Psychology dbr:Social_sciences dbr:Jacob_Robert_Kantor dbr:Second_language dbc:Psycholinguistics dbr:Word dbr:Syntax dbr:Noam_Chomsky dbr:Corpus_callosum dbr:Language_processing dbr:Determiner_phrase dbr:Psychological_nativism dbr:Thomas_A._Sebeok dbr:Neurobiology dbr:Interpersonal_communication
dbo:wikiPageExternalLink
n35:psychologyofread0000rayn n39: n50: n52:13-55.html n55:13-55.html n64:bel_ann1.html n67:bel_ann1.html n35:womenfiredangero00lako
owl:sameAs
dbpedia-af:Psigolinguistiek dbpedia-de:Psycholinguistik dbpedia-el:Ψυχογλωσσολογία dbpedia-bg:Психолингвистика n13:Psicholingvistika dbpedia-ja:心理言語学 dbpedia-sk:Psycholingvistika dbpedia-pl:Psycholingwistyka dbpedia-sq:Psikolinguistika dbpedia-eu:Psikolinguistika dbpedia-ca:Psicologia_de_la_llengua dbpedia-nl:Psycholinguïstiek n21:Spraokpsychologie dbpedia-da:Psykolingvistik n26:Психолингвистика wikidata:Q179488 dbpedia-fa:روان‌شناسی_زبان dbpedia-ro:Psiholingvistică dbpedia-sv:Psykolingvistik dbpedia-kk:Психолингвистика dbpedia-it:Psicolinguistica dbpedia-be:Псіхалінгвістыка dbpedia-ko:심리언어학 n36:Психолингвистика dbpedia-eo:Psikolingvistiko dbpedia-id:Psikolinguistik n40:Психолингвистика dbpedia-no:Psykolingvistikk dbpedia-cs:Psycholingvistika dbpedia-ru:Психолингвистика n46:મનોભાષાવિજ્ઞાન dbpedia-uk:Психолінгвістика dbpedia-az:Psixolinqvistika n49:Psikolinguistik dbpedia-io:Psikolinguistiko dbpedia-ka:ფსიქოლინგვისტიკა n54:Psikolinguistik n56:Mx4rwRB8zZwpEbGdrcN5Y29ycA n57:মনোভাষাবিজ্ঞান dbpedia-zh:心理语言学 dbpedia-he:פסיכובלשנות n60:Հոգելեզվաբանություն dbpedia-et:Psühholingvistika freebase:m.0156qk n63:Pissiculinguistica dbpedia-es:Psicolingüística n66:Sikolingguwistika n68:Psiholingvistika dbpedia-simple:Psycholinguistics dbpedia-sr:Психолингвистика n71:मनोभाषाविज्ञान dbpedia-ar:علم_اللغة_النفسي dbpedia-fr:Psycholinguistique dbpedia-gl:Psicolingüística n75:kLP8 dbpedia-tr:Psikodilbilim dbpedia-pt:Psicolinguística n78:4127537-8 dbpedia-fi:Psykolingvistiikka dbpedia-ms:Psikolinguistik dbpedia-sl:Psiholingvistika dbpedia-th:ภาษาศาสตร์จิตวิทยา dbpedia-hu:Pszicholingvisztika
dbp:wikititle
psycholinguistics
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Portal dbt:Psychology dbt:Main dbt:Short_description dbt:Div_col dbt:Div_col_end dbt:Citation_needed dbt:Psycholinguistics dbt:Nbsp dbt:Authority_control dbt:Linguistics dbt:Refbegin dbt:Refend dbt:Reflist dbt:Curlie dbt:Wikiversity dbt:Cite_book dbt:Library_resources_box
dbp:about
yes
dbo:abstract
Η ψυχογλωσσολογία ή ψυχολογία της γλώσσας είναι η μελέτη των φυσιολογικών και νευροβιολογικών παραγόντων που επιτρέπουν στον άνθρωπο να αποκτήσει, να χρησιμοποιήσει, να παραγάγει και να κατανοήσει την γλώσσα. Οι πρώτες προσπάθειες της ψυχογλωσσολογίας ήταν κατά βάση φιλοσοφικές αναζητήσεις, κυρίως επειδή δεν υπήρχαν συνεκτικά δεδομένα που να εξηγούσαν πώς λειτουργεί ο εγκέφαλος. Η σύγχρονη έρευνα χρησιμοποιεί τη βιολογία, τη νευροεπιστήμη, την γλωσσολογία και τη θεωρία πληροφορίας για να ερευνήσει πώς ο εγκέφαλος επεξεργάζεται τη γλώσσα. Υπάρχουν διάφοροι υποκλάδοι με μη επεμβατικές τεχνικές που μελετούν τη νευρική δραστηριότητα του εγκεφάλου: για παράδειγμα, η νευρογλωσσολογία είναι σήμερα από μόνη της ξεχωριστή επιστήμη. Η ψυχογλωσσολογία ασχολείται με τις γνωστικές διεργασίες που δίνουν την ικανότητα να παράγουμε και με νόημα προτάσεις βασιζόμενοι στο λεξιλόγιο και στις γραμματικές δομές, καθώς επίσης και με τις διεργασίες που μας κάνουν ικανούς να κατανοούμε , λέξεις, κείμενα κτλ. Η μελετά την ικανότητα των παιδιών να μαθαίνουν μία γλώσσα. Psycholingvistika (občas také v anglické literatuře nazývaná i psychologie jazyka) je vědní obor, který se zabývá vztahem jazyka a vědomí (či restriktivněji myšlení). Je to do značné míry obor interdisciplinární (z názvu je jasný vliv psychologie a lingvistiky, nicméně psycholingvistika zahrnuje celou řadu dalších disciplín, jako například kognitivní vědu, sociologii, neurologii a jiné). Studuje mentální aspekty jazyka. Mezi hlavní otázky psycholingvistiky patří rozumění a produkce řeči, rozvoj řeči u dětí, učení a používání cizího jazyka či mentální a neurobiologická reprezentace jazyka. Taalpsychologie of psycholinguïstiek is de studie die zich bezighoudt met de cognitieve en linguïstische processen die ten grondslag liggen aan natuurlijke taal en . Hierin is een onderverdeling te maken in comprehensie, conceptactivatie en productie. Op basis van diverse methoden wordt gekeken hoe en waar klanken en beelden worden geactiveerd en welke logica hierachter zit, waardoor met name de fonologie en de semantiek wordt onderzocht middels offline methodes (onder andere tijd berekenen hoelang de taalontvanger ambigue uitspraken begrijpt) en online methodes (fMRI, PET, oogvolgcamera's enz.) La psycholinguistique est un domaine d'étude scientifique interdisciplinaire, auquel collaborent psychologues expérimentaux et linguistes théoriques qui désirent comprendre la nature fondamentale du langage. Elle s’intéresse aux processus cognitifs mis en œuvre dans le traitement et la production du langage. Fondée dans les années 1950, elle fait appel à de nombreuses disciplines, telles la linguistique, la neurologie et la neurobiologie, la psychologie et les sciences cognitives. La psycholinguistique cherche à caractériser les opérations mentales qui découlent du traitement de l’information sur plusieurs plans tels que la phonologie et la phonétique, le lexique, la syntaxe, la morphologie, la sémantique et la pragmatique. La communication humaine implique de nombreux processus cognitifs qui s'exécutent très rapidement (l'identification d'un mot s'effectuant en général en l'espace de quelques centaines de millisecondes), souvent en parallèle, et de manière inconsciente. L'étude de ces mécanismes nécessite donc, d'une part, l'usage d'une instrumentation spécifique (par exemple le sonagraphe qui a facilité l'exploration du contenu des sons de parole) et, d'autre part, des protocoles expérimentaux particuliers destinés à isoler le processus cognitif étudié. La psycholinguistique ne s'intéresse pas uniquement au processus mis en œuvre par le cerveau humain lors de la perception ou de la production du langage, mais également aux pathologies pouvant affecter ces capacités linguistiques, à l'acquisition du langage chez l'enfant, ou au bilinguisme. Psikolinguistika edo hizkuntzaren psikologia hizkuntzaren ezaugarrien eta psikologiaren arteko erlazioa aztertzeaz arduratzen da. Beste era batera esanda, hizkuntza bat sortzeko eta ulertzeko burmuinak zein prozesu igaro behar dituen ikertzen duen arloa da. Zehazki, gizakiek hizkuntza bat ikasi, erabili eta ulertzeko gaitasuna zein faktoreri esker den posible ezagutu nahi du. Halaber, hitzak burmuinak nola prozesatu eta irudikatzen dituen ere. Burmuineko prozesu horretan, esaldi bateko zein elementu diren garrantzitsuenak argitu nahi du, hainbat teoria kontrajarri daude. Alde batetik uste da, esaldiko elementu esanguratsuenak soilik aztertzen direla, ahalik eta modu sinpleenean esaldiaren ideia jasoz eta hortik abiatuz, esanahi osoa lortuz. Beste ikuspuntuaren arabera, burmuinak ez du ordena finkorik jarraitzen. Teoria ezberdin hauek frogatu nahian teknologiak ere izan du bere garrantzia. Sare neuronalen bidez hizkuntzaren ikaste prozesua simulatu nahi izan den arren oraindik ez da emaitza edo erabaki zehatzik eskuratzerik lortu. Helburu honekin bat eginez, hainbat alor dabiltza elkarlanean, esaterako: biologia, neurozientzia, linguistika eta informazio-zientzia, etab. Psikolinguistikaren oinarria hezkuntza eta filosofian dago. Esanahia duten eta gramatikoki zentzudunak diren esaldiak sortzeko prozesu kognitiboak interpretatzea du helburu. Psikolinguistikaren ataletako batek, haurrek hizkuntza bat ikasteko duten gaitasuna du aztergai. 1960-1970 inguruan Noam Chomskyren transformazio-ereduetan oinarritu ziren psikolinguistikako ikerketa gehienak, baina gaur egun harena baztertu eta beste eredu batzuk lantzen hasi dira. Ikertzaileen artean zenbait eztabaida dago, hizkuntzaren erabilera posible egiten duena gizakiek berezkoa duten ezaugarriengatik ote den ala ikasketa-prozesu baten bidez edonork/edozerk hizkuntza bat ikasteko gaitasuna ote duen. Psykolingvistik eller språkpsykologi är studiet av psykologiska och neurobiologiska faktorer som möjliggör för människor att anskaffa, använda och förstå språk. De tidiga insatserna i ämnet var i hög grad filosofiska, främst på grund av brist på data om hur hjärnan fungerar. Modern forskning använder biologi, neurovetenskap, kognitiv vetenskap och informationsteori för att studera hur hjärnan behandlar språk. Det finns ett antal deldiscipliner; allt medan säkrare metoder för att studera hjärnans neurologiska strukturer blivit mer spridda har exempelvis neurolingvistik blivit ett vetenskapsområde i sig. Psykolingvistik täcker de kognitiva processer som gör det möjligt att generera en grammatisk och meningsfull sats från en vokabulär och grammatisk struktur, såväl som processer som gör det möjligt att förstå yttranden, ord, text med mera. Utvecklingsinriktad lingvistik studerar barns förmåga att lära sig språk. Psicolinguística é o estudo das conexões entre a linguagem e a mente que começou a se destacar como uma disciplina autônoma nos anos 1950. Ela não se confunde com a Psicologia da Linguagem por seu objeto e metodologia, apesar de muitos teóricos afirmarem que a Psicolinguística é um ramo interdisciplinar da Psicologia e da Lingüística. De alguma maneira, seu aparecimento foi promovido pela insistência com que o linguista Noam Chomsky defendeu, naquela época, que a linguística precisava ser encarada como parte da psicologia cognitiva, além de outros fatores como o interesse crescente da Lingüística pela questão da aquisição da linguagem. A psicolinguística analisa qualquer processo que diz respeito à comunicação humana, mediante o uso da linguagem (seja ela de forma oral, escrita, gestual etc.). Essa ciência também estuda os fatores que afetam a decodificação, ou seja, as estruturas psicológicas que nos capacitam a entender expressões, palavras, orações, textos. A comunicação humana pode ser considerada uma contínua percepção-compreensão-produção. A riqueza da linguagem faz com que esse contínuo se processe de várias maneiras. Assim, dependendo da modalidade, visual ou auditiva do estímulo externo, as etapas sensoriais em percepção serão diferentes. Também existe variabilidade na produção da linguagem; podemos falar, gesticular ou escrever. Outras áreas da psicolinguística são centradas em temas como a origem da linguagem no ser humano. Algumas analisam o processo de aquisição da língua materna e também a aquisição de uma língua estrangeira. Segundo Noam Chomsky, teórico de destaque na escola inatista, os humanos têm uma Gramática Universal inata(conceito abstrato que abrange todas as línguas humanas). Já os funcionalistas, que se opõem a essa corrente de estudos, afirmam que a aquisição da linguagem somente ocorre através do contato social. Em suma, a Psicolinguística se interessa pela produção e compreensão da linguagem humana. A ideia é saber o que se passa na cabeça de um falante quando este fala ou ouve, tarefas estas que dizem respeito à comunicação humana. Psicolinguística e Língua de Sinais Na tentativa de buscar respostas aos problemas levantados sobre o processamento linguístico, muitos psicolinguistas têm criado teorias, modelos de processamento ou formulado hipóteses que são testadas com experimentos. Atualmente, um grande número de psicolinguistas têm se dedicado a compreender o processamento das línguas de sinais. Uma das principais representantes dessa categoria é Karen Emmorey que, juntamente com sua equipe de trabalho, tem desenvolvido diversos projetos , tais como: 1) Organização funcional neural para a linguagem – trabalho associado aos avanços da neurociência; 2) Estudos psicolinguísticos; 3) Percepção e produção em ASL: evidências das pistas oculares; 4) Relação entre linguagem e cognição – investigação sobre os efeitos de modalidade sobre a percepção espacial cognitiva e linguística; 5) Bilingüismo bimodal; 6) Soletração manual e leitura. Os aspectos investigados no subtópico 2 correspondem às seguintes indagações: - Modelos de produção de fala podem ser aplicados na produção sinalizada? - Como os sinalizantes monitoram sua saída linguística, evitando erros de sinalização? - Como a cinesiologia da língua de sinais é representada e acessada no léxico mental? - Como a percepção da fala difere da percepção sinalizada? - Falantes e sinalizantes podem falar sobre espaço da mesma maneira? - Como os sinalizantes entendem pronomes espaciais? - Sinalizantes gestualizam? Como podemos depreender, a evolução dos achados em psicolinguística levou à ampliação das pesquisas a fim de contemplar os processos heteróclitos da linguagem verbal. Não obstante, o fato de atualmente podermos visualizar as transformações linguísticas que vêm sofrendo as línguas de sinais testificam que o cérebro humano é uma incomparável máquina capaz de lidar com ininterruptas cadeias de significações.Embora ainda insuficientes, os testes em psicolinguística estão sendo aprimorados a fim de abranger as línguas cinésico-visuais , com isso as ciências da linguagem são ampliadas de forma a abranger múltiplos fenômenos. يهتم علم اللغة النفسي أو علم النفس اللغوي بدراسة الترابط بين العوامل اللغوية والجوانب النفسية. يختص هذا المجال بدراسة العوامل النفسية والعوامل العصبية الحيوية التي تمكن الإنسان من اكتساب ملكة اللغة واستخدامها وفهمها ونطقها. يختص المجال في المقام الأول بآليات معالجة اللغة وكيفية تمثيلها في العقل والدماغ. يعتمد البحث العلمي الحديث في هذا المجال على علوم البيولوجيا، والأعصاب، وعلوم الإدراك، واللسانيات، وعلم المعلومات لدراسة الآلية التي يستعين بها العقل والدماغ في معالجة اللغة، وإلى جانب ذلك أيضًا يستعين المجال بالعمليات المعروفة في العلوم الاجتماعية، وعلم النفس التنموي، ونظريات التواصل، وعلم تنشئة الطفل، وغيرهم. توجد عدة مجالات فرعية تتميز بأساليب غير اجتياحية لدراسة آليات عمل الدماغ العصبية؛ على سبيل المثال: علم اللسانيات العصبية الذي أصبح مجالًا مستقلًا بذاته. ظهرت أول مساعي لدراسة علم اللغة النفسي في المجالات الفلسفية والتربوية نظرًا لوقوعها داخل مجالات غير متعلقة بالعلوم التطبيقية (مثل البيانات الترابطية حول آلية عمل الدماغ البشري). يهتم علم اللغة النفسي بالقدرات الإدراكية والعمليات اللازمة لإنشاء تراكيب لغوية سليمة بالاستعانة بالقواعد النحوية والمعاجم المُخزّنة في العقل البشري. يهتم المجال أيضًا بكيفية إدراك المستمع أو القارئ لتلك التراكيب اللغوية. يُعد علم اللغة النفسي التنموي فرعًا من علم اللغة النفسي، ويهتم بدوره بقدرة الطفل على تعلم اللغة. Psycholingwistyka, psychologia języka – dziedzina nauki na pograniczu psychologii i językoznawstwa zajmująca się psychologicznymi podstawami funkcjonowania języka, tzn. tym, jak język jest przyswajany, przetwarzany oraz wykorzystywany przez ludzki umysł. W psycholingwistyce wykorzystywane bywają na przykład testy asocjacyjne, podczas których badane osoby mają podać np. pierwsze skojarzenie z jakimś słowem albo spółgłoskę najbardziej ich zdaniem podobną do innej podanej przez prowadzącego test. Dzięki nim potwierdzono m.in. tabelę spółgłosek. W tym aspekcie psycholingwistyka przenika się wzajemnie z socjolingwistyką. Oprócz tego psycholingwiści sięgają po badania paralingwistyczne oraz prelingwistyczne. Z zainteresowania psycholingwistów procesami odbywającymi się w mózgu podczas używania języka wyłoniła się neurolingwistyka, zaś z badań nad procesami uczenia się języka korzysta m.in. i metodyka nauki języków obcych. Choć psycholodzy (np. K. Bühler, W. Wundt) już wcześniej interesowali się językiem, a wpływ psychologii był obecny również w językoznawstwie, psycholingwistyka jako dyscyplina uformowała się dopiero w latach 50. XX wieku. Początki psycholingwistyki są datowane na rok 1953. Odbyła się wówczas konferencja, w której uczestniczyli językoznawcy, etnografowie oraz psychologowie. Jej owocem była zbiorowa praca . Ważniejszymi psycholingwistami byli: Jean Piaget, Burrhus Frederic Skinner (którego teoria behawioralna zrewolucjonizowała ówczesne wyobrażenia na temat akwizycji języka oraz postrzeganie faz przyswajania mowy) oraz współcześnie Noam Chomsky, George Lakoff, Michael Tomasello czy Steven Pinker. Psycholingwistyka rozwijała się w ścisłym związku z gramatyką generatywną. 心理语言学是通过心理学来研究语言学的学科。他从心理过程和语言结构的对应关系来研究人类语言机制的构造和功能。从心理学的角度,它属于认知心理学;从语言学的角度,它属于实验语言学。 La psicologia de la llengua o psicolingüística és la disciplina que estudia la representació mental dels conceptes lingüístics i els mecanismes de la cognició necessaris per a usar la llengua. Analitza com la ment és capaç d'entendre missatges i de generar-ne de nous de manera infinita. L'estudi es fa amb qüestionaris i tasques que ha de fer l'individu a partir d'estímuls lingüístics controlats. Alguns centres d'interès de la psicolingüística són: * estructura mental del lèxic i de les regles de formació d'oracions * adquisició del llenguatge, especialment en infants * relació entre llenguatge i pensament * concepcions socials i individuals sobre el llenguatge i les llengües La psicolingüística es una rama de la psicología interesada en cómo la especie humana adquiere el lenguaje y los mecanismos cognitivos que intervienen en el procesamiento de la información lingüística. Para ello estudia los factores psicológicos y neurológicos que capacitan a los humanos para la adquisición y deterioro del mismo, uso, comprensión, producción del lenguaje y sus funciones cognitivas y comunicativas. La psicolingüística nace de los estudios del lingüista francés Gustave Guillaume (1883-1960), motivo por el cual también se la conoció a principios del siglo XX como guillaumismo. Guillaume llamó a su teoría Psicosistema y en ella vinculó los elementos lingúísticos con los psicológicos. Psycholinguistik ist – als ein Teilgebiet der Sprachwissenschaft – die Wissenschaft von der menschlichen Sprachfähigkeit. Inhalt der Psycholinguistik ist die Erforschung des menschlichen Spracherwerbs, der Bedingungen für das Produzieren und Verstehen von Sprache sowie der Repräsentation von Sprache im Gehirn. Das die Wechselwirkungen von Sprache und Denken untersuchende Fachgebiet ist eng verbunden mit anderen wissenschaftlichen Disziplinen wie Sprachpsychologie, Neurolinguistik und Kognitionswissenschaft. Psycholinguistik und Sprachpsychologie unterscheiden sich dahingehend, dass erstere aus der Sicht und mit den Methoden der Sprachwissenschaft arbeitet, während Sprachpsychologie als Teilgebiet der Psychologie auf deren Theorien aufbaut und deren Methoden benutzt. Mit zunehmender Konvergenz der beiden Herangehensweisen werden die beiden Ausdrücke sehr häufig auch synonym verstanden. La psicolinguistica o psicologia del linguaggio può essere definita come lo studio dei fattori psicologici e neurobiologici che stanno alla base dell'acquisizione, della comprensione e dell'utilizzo del linguaggio negli esseri umani. È un campo di studio interdisciplinare, che si avvale dell'apporto di differenti discipline, come la neuropsicologia, la psicologia cognitiva, la linguistica e, in generale, delle scienze cognitive. 心理言語学(しんりげんごがく、英語:psycholinguistics)は、人間が言語を獲得する過程や、言語の認知処理、言語の生成過程や方言の出現など、言語学の中でも特に人間の心理的過程を研究する学問であり、言語学と心理学の中間に位置する。 ノーム・チョムスキーの変形生成文法理論の展開によって大きく発展した。なお、心理学の立場からは「言語心理学」と呼ばれることがあるが、実質的な内容に大きな違いはない。 심리언어학(心理言語學, 영어: psycholinguistics, psychology of language) 또는 언어심리학은 언어습득과 언어사용 시 작용하는 인간의 내재적, 정신적 과정을 과학적으로 연구하고 설명하려는 학문이다. 심리학에서 언어학분야를 연구하면서 시작되었다. 심리 과정과 언어 구성의 대응관계를 연구하여 인류의 언어 메카니즘(기제, 機制)의 구조와 기능을 살핀다. 심리학 방면에서는 인지심리학(認知心理學)과 연관되며, 언어학 방면에서는, (實驗言語學)과 관련된다. Psikolingvistiko estas lingvoscienco kiu studas lingvon kiel psikologian fenomenon. Laŭ iu vidpunkto, psikolingvistiko estas memstara scienco, laŭ alia, psikolingvistiko apartenas al ambaŭ psikologio kaj lingvistiko. Lingvo estas mensa fenomeno, kaj pro tio iuj konsideras lingvistikon mem branĉo de psikologio. En psikologio lingvo estas grava. En la teorio de psikologio estas grave klarigi la karakteron de pensado kaj – ĉar oni uzas lingvon por pensado – ankaŭ la studo de lingvo kaj ĝia uzo estas en psikologio grava. Psikolingvistiko havas kelkajn problemojn komunajn kun filozofio de lingvaĵo, kiel la genezo de lingvo kaj la rilato inter lingvo kaj pensado, ĝi ankaŭ havas kelkajn studobjektojn komunajn kun , kiel problemoj de parolado, kaj fine kelkajn problemojn proprajn, kiel la disvolviĝo de parolado en infanoj, la pensmaniero de surduloj ktp. Психолингви́стика — дисциплина, которая находится на стыке психологии и лингвистики. Изучает взаимоотношение языка, мышления и сознания. Возникла в 1953 году. Psikolinguistik adalah ilmu multidisipliner berupa penggabungan antara ilmu psikologi dan linguistik. Psikolinguistik mempelajari faktor-faktor psikologis dan neurobiologis yang memungkinkan manusia memperoleh, menggunakan, dan memahami bahasa. Kajiannya semula lebih banyak bersifat filosofis karena masih sedikitnya pemahaman tentang proses otak manusia berfungsi. Oleh karena itu, psikolinguistik sangat erat kaitannya dengan psikologi kognitif. Penelitian modern menggunakan biologi, neurologi, ilmu kognitif, dan teori informasi untuk mempelajari cara otak memproses bahasa. Psikolinguistik meliputi proses kognitif yang bisa menghasilkan kalimat yang mempunyai arti dan benar secara tata bahasa dari perbendaharaan kata dan struktur tata bahasa, termasuk juga proses yang membuat ungkapan, kata, tulisan, dan sebagainya menjadi bisa dipahami.Psikolinguistik perkembangan mempelajari kemampuan bayi dan anak-anak dalam mempelajari bahasa, biasanya dengan metode dan (berbeda dengan seperti yang dilakukan Jean Piaget dalam penelitiannya tentang perkembangan anak). Psycholinguistics or psychology of language is the study of the interrelation between linguistic factors and psychological aspects. The discipline is mainly concerned with the mechanisms by which language is processed and represented in the mind and brain; that is, the psychological and neurobiological factors that enable humans to acquire, use, comprehend, and produce language. Psycholinguistics is concerned with the cognitive faculties and processes that are necessary to produce the grammatical constructions of language. It is also concerned with the perception of these constructions by a listener. Initial forays into psycholinguistics were in the philosophical and educational fields, due mainly to their location in departments other than applied sciences (e.g., cohesive data on how the human brain functioned). Modern research makes use of biology, neuroscience, cognitive science, linguistics, and information science to study how the mind-brain processes language, and less so the known processes of social sciences, human development, communication theories, and infant development, among others. There are several subdisciplines with non-invasive techniques for studying the neurological workings of the brain. For example: neurolinguistics has become a field in its own right; and developmental psycholinguistics, as a branch of psycholinguistics, concerns itself with a child's ability to learn language. Психолінгві́стика — це наука про мовленнєву діяльність людей у психологічних та лінгвістичних аспектах, зокрема експериментальне дослідження психічної діяльності суб'єкта в засвоєнні та використанні мови як організованої та автономної системи. Адже значення будь-якого знака полягає, насамперед, у активізації когнітивних процесів індивіда.
dbp:by
no
dbp:onlinebooks
no
gold:hypernym
dbr:Study
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Psycholinguistics?oldid=1122373722&ns=0
dbo:wikiPageLength
38256
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Psycholinguistics