"Cicer physodes (Rchb.)"@en . "49"^^ . . "7.68"^^ . . "57"^^ . . . . . . . . . "20.5"^^ . . . . "\u30D2\u30E8\u30B3\u30DE\u30E1"@ja . "Die Kichererbse (Cicer arietinum), auch Echte Kicher, R\u00F6mische Kicher, Venuskicher oder Felderbse genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Kichererbsen (Cicer) in der Unterfamilie der Schmetterlingsbl\u00FCtler (Faboideae) innerhalb der Familie der H\u00FClsenfr\u00FCchtler (Fabaceae). Mit der Erbse (Pisum sativum) ist sie nicht n\u00E4her verwandt. Sie ist eine alte Nutzpflanze."@de . . . . . . . . . . . . "Cicer arietinum"@it . . . "Cicer rotundum (Alef.)"@en . . "Il cece (Cicer arietinum L.) \u00E8 una pianta erbacea della famiglia delle Fabaceae. I semi di questa pianta sono i ceci, legumi ampiamente usati nell'alimentazione umana che rappresentano un'ottima fonte proteica."@it . "1.377"^^ . "\u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u0634\u0627\u0626\u0639 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u0643\u0628\u0634\u064A (\u0627\u0644\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0639\u0644\u0645\u064A: Cicer arietinum) \u0646\u0648\u0639 \u0646\u0628\u0627\u062A\u064A \u064A\u062A\u0628\u0639 \u062C\u0646\u0633 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0641\u0635\u064A\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0642\u0648\u0644\u064A\u0629. \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u0646\u0648\u0639 \u0647\u0648 \u0627\u0644\u0646\u0648\u0639 \u0627\u0644\u0631\u0626\u064A\u0633\u064A \u0627\u0644\u0645\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0644\u0625\u0646\u062A\u0627\u062C \u062D\u0628\u0648\u0628 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635. \u064A\u0632\u0631\u0639 \u0641\u064A \u062D\u0648\u0636 \u0627\u0644\u0628\u062D\u0631 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0633\u0637 \u0648\u0644\u0627 \u0633\u064A\u0645\u0627 \u0625\u064A\u0637\u0627\u0644\u064A\u0627 \u0648\u0628\u0644\u0627\u062F \u0627\u0644\u0634\u0627\u0645 \u0648\u062A\u0631\u0643\u064A\u0627 \u0648\u0627\u0644\u0645\u063A\u0631\u0628 \u0627\u0644\u0639\u0631\u0628\u064A. \u064A\u0624\u0643\u0644 \u062D\u0628\u0647 \u0646\u064A\u0626\u064B\u0627 \u0648\u0645\u0637\u0628\u0648\u062E\u064B\u0627. \u0647\u0646\u0627\u0644\u0643 \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u062A\u0627\u0646 \u0631\u0626\u064A\u0633\u064A\u062A\u0627\u0646 \u0645\u0646 \u0623\u0635\u0646\u0627\u0641 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u0634\u0627\u0626\u0639: \n* \u062D\u0645\u0635 \u062F\u0628\u0633\u064A: \u0647\u0648 \u0635\u063A\u064A\u0631 \u0627\u0644\u062D\u062C\u0645 \u0648\u064A\u0632\u0631\u0639 \u0645\u0639\u0638\u0645\u0647 \u0641\u064A \u0623\u062B\u064A\u0648\u0628\u064A\u0627 \u0648\u0625\u064A\u0631\u0627\u0646 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0643\u0633\u064A\u0643 \u0644\u0648\u0646\u0647 \u0642\u0627\u062A\u0645 \u0648\u063A\u0644\u0627\u0641\u0647 \u062E\u0634\u0646. \n* \u062D\u0645\u0635 \u0643\u0627\u0628\u0648\u0644\u064A: \u064A\u0639\u062F \u0623\u0643\u0628\u0631 \u062D\u062C\u0645\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u062F\u0628\u0633\u064A \u064A\u0646\u0645\u0648 \u0641\u064A \u0623\u0641\u063A\u0627\u0646\u0633\u062A\u0627\u0646 \u0648\u062A\u0634\u064A\u0644\u064A \u0648\u0628\u0627\u0643\u0633\u062A\u0627\u0646 \u0648\u062C\u0646\u0648\u0628 \u0623\u0648\u0631\u0648\u0628\u0627 \u0648\u0627\u0644\u0645\u063A\u0631\u0628 \u0627\u0644\u0639\u0631\u0628\u064A."@ar . "12.2"^^ . . . . . . . . . . . "Cicer grossum (Salisb.)"@en . . . . "\uBCD1\uC544\uB9AC\uCF69"@ko . . . "0.06"^^ . . . . "27.42"^^ . "168"^^ . "Cicer arietinum(\nPour les articles homonymes, voir Pois (homonymie). ) Cicer arietinum Pied de pois chiche avec ses gousses. Esp\u00E8ce Cicer arietinumL., 1753 Cicer arietinum, le pois chiche, est une esp\u00E8ce de plantes dicotyl\u00E9dones de la famille des Fabaceae (l\u00E9gumineuses), sous-famille des Faboideae, originaire vraisemblablement de M\u00E9diterran\u00E9e orientale. C'est une plante herbac\u00E9e annuelle, cultiv\u00E9e pour ses graines comestibles, les pois chiches. Le pois chiche d\u00E9tient un double record : haute teneur en glucides assimilables et pourcentage \u00E9lev\u00E9 en prot\u00E9ines v\u00E9g\u00E9tales.[r\u00E9f. n\u00E9cessaire] L'\u00E9pith\u00E8te sp\u00E9cifique, \u00AB arietinum \u00BB, fait r\u00E9f\u00E9rence \u00E0 la forme de la graine en t\u00EAte de b\u00E9lier (aries en latin), flanqu\u00E9e de ses cornes."@fr . . "Chickpeas"@en . . "1.53"^^ . "The chickpea or chick pea (Cicer arietinum) is an annual legume of the family Fabaceae, subfamily Faboideae. Its different types are variously known as gram or Bengal gram, garbanzo or garbanzo bean, or Egyptian pea. Chickpea seeds are high in protein. It is one of the earliest cultivated legumes, and 9500-year-old remains have been found in the Middle East. The chickpea is a key ingredient in Mediterranean and Middle Eastern cuisines, used in hummus, and, when ground into flour, falafel. It also is important in Indian cuisine, used in salads, soups and stews, and curry, in chana masala, and in other meal products like channa. In 2019, India was responsible for 70% of global chickpea production."@en . "2.731"^^ . . . "De kikkererwt, keker, kekererwt of garbanzo (Cicer arietinum), is een eenjarige plant en eetbare peulvrucht, uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae of Fabaceae) en de onderfamilie Papilionoideae of Faboideae. In Anatoli\u00EB wordt de kikkererwt al meer dan 8000 jaar geteeld. Van daaruit werd de kikkererwt verspreid naar het Middellandse Zeegebied en India. Ze stamt waarschijnlijk af van de in het wild groeiende , die nog steeds de naaste levende verwant is. Anno 2019 wordt de kikkererwt in veel subtropische gebieden geteeld. De belangrijkste teeltgebieden zijn India, Pakistan, Turkije, Australi\u00EB, Marokko en Iran. De plant wordt 20\u201350 cm hoog en is klierachtig behaard. De bladeren zijn oneven geveerd met dertien tot zeventien elliptische of omgekeerd-eironde blaadjes, waarvan de rand aan de top gezaagd is. De plant bloeit in juni en juli met witte of roodblauwe bloemen. De steel van de peul is naar beneden gebogen. Er zitten twee tot drie erwten in de ongeveer 3 cm lange peul. Naast de gele en groene zijn er ook zwarte kikkererwten. Kikkererwten hebben een subtropisch of tropisch klimaat nodig en meer dan 400 mm jaarlijkse regenval. Ze kunnen in een gematigd klimaat groeien, maar de opbrengst is dan veel lager. Van gekookte kikkererwten en kikkererwten-meel (onbewerkt) wordt onder meer hummus en falafel, en patat gemaakt. Geroosterd kunnen ze ook als snack worden gegeten."@nl . "Gr\u00E3o-de-bico (Cicer arietinum), no Brasil tamb\u00E9m chamado de gravan\u00E7o, ervan\u00E7o, ervilha-de-galinha ou ervilha-de-bengala ou gr\u00E3o-de-pato, \u00E9 uma leguminosa da fam\u00EDlia das fab\u00E1ceas, muito distribu\u00EDda na \u00CDndia e no Mediterr\u00E2neo. Tal como o ch\u00EDcharo, a lentilha e o feij\u00E3o, o seu cultivo \u00E9 muito difundido para consumo humano, consumindo-se geralmente cozido, ou ap\u00F3s moagem fina, em preparados a partir da sua farinha."@pt . . . . "0.603"^^ . . . . . . . "1123071651"^^ . . "\u041D\u0443\u0442 \u0431\u0430\u0440\u0430\u043D\u0438\u0439, \u0438\u043B\u0438 \u0442\u0443\u0440\u0435\u0301\u0446\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0301\u0445, \u043E\u043D \u0436\u0435 \u043D\u0443\u0442 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u043D\u044B\u0439 \u0438 \u0431\u0430\u0440\u0430\u043D\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445 (\u043B\u0430\u0442. Cicer arietinum) \u2014 \u0442\u0440\u0430\u0432\u044F\u043D\u0438\u0441\u0442\u043E\u0435 \u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0411\u043E\u0431\u043E\u0432\u044B\u0435 (Fabaceae), \u0437\u0435\u0440\u043D\u043E\u0431\u043E\u0431\u043E\u0432\u0430\u044F \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0430. \u041E\u0431\u0449\u0435\u0443\u043F\u043E\u0442\u0440\u0435\u0431\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u2014 \u0432\u043E\u043B\u043E\u0436\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445, \u0433\u0440\u0435\u0446\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445, \u0431\u0430\u0440\u0430\u043D\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445, \u043D\u043E\u0445\u0443\u0442. \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u0430 \u043D\u0443\u0442\u0430 \u2014 \u043F\u0438\u0449\u0435\u0432\u043E\u0439 \u043F\u0440\u043E\u0434\u0443\u043A\u0442, \u043E\u0441\u043E\u0431\u0435\u043D\u043D\u043E \u043F\u043E\u043F\u0443\u043B\u044F\u0440\u043D\u044B\u0439 \u043D\u0430 \u0411\u043B\u0438\u0436\u043D\u0435\u043C \u0412\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A\u0435; \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430 \u0434\u043B\u044F \u043F\u0440\u0438\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0431\u043B\u044E\u0434 \u0431\u043B\u0438\u0436\u043D\u0435\u0432\u043E\u0441\u0442\u043E\u0447\u043D\u044B\u0445 \u043A\u0443\u0445\u043E\u043D\u044C \u2014 \u0445\u0443\u043C\u0443\u0441\u0430 \u0438 \u0444\u0430\u043B\u0430\u0444\u0435\u043B\u044F."@ru . . . . . "\u9E70\u5634\u8C46\uFF08\u5B66\u540D\uFF1ACicer arietinum\uFF0C\u82F1\u8A9E\uFF1AChickpea\uFF09\u53C8\u540D\u99AC\u8C46\u3001\u6843\u5C14\u8C46\u3001\u9E21\u5FC3\u8C46\u3001\u96DE\u8C46\u7B49\uFF0C\u539F\u4EA7\u81EA\u4E1C\u5357\u571F\u8033\u5176\uFF0C\u9010\u6E10\u9A6F\u5316\u6269\u5C55\u81F3\u9ECE\u51E1\u7279\u5730\u533A\uFF0C\u76EE\u524D\u662F\u5730\u4E2D\u6D77\u3001\u4E2D\u4E1C\u3001\u5370\u5EA6\u83DC\u7CFB\u7684\u4E3B\u8981\u6210\u5206\uFF1B\u800C\u4E8E 2019 \u5E74\uFF0C\u5370\u5EA6\u5360\u5168\u7403\u9E70\u5634\u8C46\u4EA7\u91CF\u7684 70%\u3002\u5728\u6B27\u6D32\u98DF\u7528\u9E70\u5634\u8C46\u4E5F\u5341\u5206\u666E\u904D\uFF0C\u6B64\u98DF\u6750\u6642\u5E38\u51FA\u73FE\u5728\u5C0F\u8AAA\u88E1\u9762\uFF0C\u4E5F\u662F\u7EF4\u543E\u5C14\u533B\u5E38\u7528\u836F\u6750\u3002\u56E0\u5176\u5F62\u72C0\u5947\u7279\uFF0C\u5C16\u5982\u9E70\u5634\uFF0C\u6545\u5F97\u9DF9\u5634\u8C46\u4E4B\u540D\u3002 \u9E70\u5634\u8C46\u7684\u6DC0\u7C89\u5177\u6709\u677F\u6817\u9999\u5473\u3002\u767D\u8272\u7684\u54C1\u7A2E\u5728\u53E3\u611F\u548C\u5916\u578B\u4E0A\u90FD\u8207\u84EE\u5B50\u76F8\u4F3C\u3002 \u9E70\u5634\u8C46\u7C89\u52A0\u4E0A\u5976\u7C89\u5236\u6210\u8C46\u4E73\u7C89\uFF0C\u6613\u4E8E\u5438\u6536\u6D88\u5316\uFF0C\u662F\u5A74\u513F\u548C\u8001\u5E74\u4EBA\u7684\u8425\u517B\u98DF\u54C1\u3002\u9E70\u5634\u8C46\u8FD8\u53EF\u4EE5\u505A\u6210\u5404\u79CD\u70B9\u5FC3\u548C\u6CB9\u70B8\u8C46\u3002\u7C7D\u7C92\u53EF\u505A\u5229\u5C3F\u5242\u3001\u3001\u53EF\u6CBB\u7597\u5931\u7720\uFF0C\u9884\u9632\u76AE\u80A4\u75C5\u548C\u9632\u6CBB\u3002\u6DC0\u7C89\u5E7F\u6CDB\u7528\u4E8E\u9020\u7EB8\u5DE5\u4E1A\u548C\u7EBA\u7EC7\u5DE5\u4E1A\u3002 \n* \n* \n*"@zh . . . "Cicer album (hort.)"@en . . . . . "4.31"^^ . . . . . . . . . . . . "1"^^ . . . . "Ciecierzyca pospolita (Cicer arietinum L.) \u2013 gatunek ro\u015Bliny jednorocznej nale\u017C\u0105cy do rodziny bobowatych. Pochodzi z zachodniej Azji. Nie ro\u015Bnie dziko, jest wy\u0142\u0105cznie ro\u015Blin\u0105 uprawn\u0105. Nazywana cz\u0119sto cieciork\u0105."@pl . "0.14"^^ . . "El garbanzo (Cicer arietinum) es una especie de leguminosa adaptada a todos los continentes. Se trata de una planta herb\u00E1cea, de aproximadamente 50 cm de altura, con flores blancas o violetas que desarrollan una vaina, en cuyo interior se encontrar\u00E1n dos o tres semillas como m\u00E1ximo. Su periodicidad es anual. El garbanzo es una legumbre con importantes cualidades culinarias y nutritivas."@es . . . . . . . . . . . . . . "291"^^ . . "172"^^ . . "Planda bliant\u00FAil g\u00E9agach a fh\u00E1sann 50 cm n\u00F3 n\u00EDos m\u00F3 ar airde. Na duilleoga bosach le 7-17 duilleoig\u00EDn ubhchruthach fiaclach faireogach giobach. Na pisbl\u00E1thanna b\u00E1n n\u00F3 scothghorm, ina n-aonar ar ghais fhada. Na cochaill borrtha, d\u00E9-sh\u00EDoltach de ghn\u00E1th. Is d\u00F3cha go bhfuil s\u00E9 d\u00FAchasach don \u00C1ise, ach saothra\u00EDodh \u00F3n aimsir r\u00E9amhstaire \u00E9 mar phlanda for\u00E1iste agus ar son na s\u00EDolta m\u00F3ra roctha inite. \n* \n* \n*"@ga . . . "\uBCD1\uC544\uB9AC\uCF69\uC740 \uCF69\uACFC\uC5D0 \uC18D\uD558\uB294 \uC2DD\uBB3C\uB85C \uC774\uC9D1\uD2B8\uCF69\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4. \uC528\uC758 \uC804\uCCB4\uC801\uC778 \uC678\uAD00\uC774 \uBCD1\uC544\uB9AC\uC758 \uBA38\uB9AC \uBAA8\uC591\uACFC \uBE44\uC2B7\uD55C \uD2B9\uC9D5\uC774 \uC788\uC73C\uBA70, \uB9DB\uC740 \uBC24\uB9DB\uC774 \uB098\uACE0 \uD48D\uBD80\uD55C \uB2E8\uBC31\uC9C8\uC744 \uBCF4\uC720\uD558\uACE0 \uC788\uB2E4. \uC8FC\uB85C \uC911\uB3D9 \uC9C0\uC5ED\uC5D0\uC11C \uC790\uB77C\uBA70, \uAC74\uC870\uD55C \uAE30\uD6C4\uC5D0\uC11C\uB3C4 \uC798 \uC790\uB780\uB2E4. \uAE30\uC6D0\uC804 7,500\uB144\uBD80\uD130 \uC7AC\uBC30\uB418\uC5C8\uC73C\uBA70, \uC778\uB958 \uC5ED\uC0AC\uC0C1 \uAC00\uC7A5 \uBA3C\uC800 \uC7AC\uBC30\uB41C \uCF69\uB958 \uC911 \uD558\uB098\uC774\uB2E4. \n* \n* \n*"@ko . "1"^^ . . "De kikkererwt, keker, kekererwt of garbanzo (Cicer arietinum), is een eenjarige plant en eetbare peulvrucht, uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae of Fabaceae) en de onderfamilie Papilionoideae of Faboideae. Kikkererwten hebben een subtropisch of tropisch klimaat nodig en meer dan 400 mm jaarlijkse regenval. Ze kunnen in een gematigd klimaat groeien, maar de opbrengst is dan veel lager. Van gekookte kikkererwten en kikkererwten-meel (onbewerkt) wordt onder meer hummus en falafel, en patat gemaakt. Geroosterd kunnen ze ook als snack worden gegeten."@nl . "3"^^ . . . . . . . "718"^^ . "0"^^ . "Chickpeas, dried seeds, raw"@en . . . . . . . "2.89"^^ . . "79"^^ . . . "Cigr\u00F3"@ca . "4"^^ . . "Pois chiche"@fr . . "1.3"^^ . "9"^^ . . "Chickpea BNC.jpg"@en . . . "Kacang arab (Cicer arietinum) adalah tumbuhan yang termasuk suku Fabaceae yang menghasilkan polong berukuran kecil berwarna kekuningan. Kacang arab kaya protein dan merupakan salah satu dari tanaman budidaya yang paling kuno. Di Timur Tengah ditemukan sisa-sisa budidaya kacang arab yang berusia 7.500 tahun."@in . . . "4"^^ . "\u30D2\u30E8\u30B3\u30DE\u30E1\uFF08\u96DB\u8C46\u3001\u5B66\u540D\uFF1ACicer arietinum\uFF09\u306F\u3001\u30DE\u30E1\u4E9C\u79D1\u306E\u81EA\u6B96\u4F5C\u7269\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . "Cicer nigrum (hort.)"@en . . . . . . "686"^^ . "\u041D\u0443\u0442 \u0437\u0432\u0438\u0447\u0430\u0439\u043D\u0438\u0439"@uk . . . . . . . "\u0397 \u03C1\u03B5\u03B2\u03B9\u03B8\u03B9\u03AC \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03BC\u03BF\u03BD\u03BF\u03B5\u03C4\u03AD\u03C2, \u03C0\u03BF\u03CE\u03B4\u03B5\u03C2, \u03B1\u03B3\u03B3\u03B5\u03B9\u03CC\u03C3\u03C0\u03B5\u03C1\u03BC\u03BF, \u03B4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C4\u03C5\u03BB\u03BF \u03C6\u03C5\u03C4\u03CC \u03C4\u03BF \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF \u03B1\u03BD\u03AE\u03BA\u03B5\u03B9 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03C5\u03C0\u03BF\u03BF\u03B9\u03BA\u03BF\u03B3\u03AD\u03BD\u03B5\u03B9\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C8\u03C5\u03C7\u03B1\u03BD\u03B8\u03CE\u03BD. \u0395\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03B8\u03AC\u03BC\u03BD\u03BF\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B4\u03CD\u03C3\u03BA\u03BF\u03BB\u03B1 \u03BE\u03B5\u03C0\u03B5\u03C1\u03BD\u03AC \u03C4\u03B1 60 \u03B5\u03BA\u03B1\u03C4\u03BF\u03C3\u03C4\u03AC \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BA\u03B1\u03BB\u03BB\u03B9\u03B5\u03C1\u03B3\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u03B3\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B1 \u03C3\u03C0\u03CC\u03C1\u03B9\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5, \u03C4\u03B1 \u03C1\u03B5\u03B2\u03AF\u03B8\u03B9\u03B1, \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C9\u03C2 \u03BA\u03C4\u03B7\u03BD\u03BF\u03C4\u03C1\u03BF\u03C6\u03AE. \u0388\u03C7\u03B5\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03C0\u03B9\u03C3\u03C4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1\u03C3\u03AF\u03B1 Cicer arietinum - \u0395\u03C1\u03AD\u03B2\u03B9\u03BD\u03B8\u03BF\u03C2 \u03BF \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03CC\u03C2 \u03AE \u0395\u03C1\u03AD\u03B2\u03B9\u03BD\u03B8\u03BF\u03C2 \u03BF \u03BA\u03C1\u03B9\u03CC\u03BC\u03BF\u03C1\u03C6\u03BF\u03C2, \u03C0\u03B9\u03C3\u03C4\u03AE \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC\u03C6\u03C1\u03B1\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1\u03C3\u03AF\u03B1\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B5\u03AF\u03B4\u03BF\u03C5\u03C2, \u03B7 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03BF\u03C6\u03B5\u03AF\u03BB\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C4\u03BF \u03C3\u03C7\u03AE\u03BC\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C3\u03C0\u03CC\u03C1\u03BF\u03C5 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C6\u03C5\u03C4\u03BF\u03CD, \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B8\u03C5\u03BC\u03AF\u03B6\u03B5\u03B9 \u03BA\u03B5\u03C6\u03AC\u03BB\u03B9 \u03BA\u03C1\u03B9\u03B1\u03C1\u03B9\u03BF\u03CD. \n* \n* \n*"@el . "Cicer arientinum (L. [Spelling variant])"@en . . . . . . "arietinum"@en . . . . . "Dried chickpeas. The larger light tan kabuli and variously coloured desi are the two main types of chickpea. They are green when picked early and vary through tan or beige, speckled, dark brown to black. 75% of world production is of the smaller desi type."@en . "Cizrna beran\u00ED (Cicer arietinum, zn\u00E1m\u00E1 tak\u00E9 jako \u0159\u00EDmsk\u00FD hr\u00E1ch) je jedin\u00FDm p\u011Bstovan\u00FDm z\u00E1stupcem rodu cizrna (Cicer). Poch\u00E1z\u00ED z Indie, byl v\u0161ak domestikov\u00E1n ji\u017E v d\u00E1vn\u00FDch dob\u00E1ch a v dne\u0161n\u00ED dob\u011B nejsou zn\u00E1my p\u0159\u00EDrodn\u00ED populace. Ob\u010Dasn\u011B zpla\u0148uje. P\u011Bstuje se pro zrno jako luskovina, ke konzumaci se jako zelenina pou\u017E\u00EDvaj\u00ED jak cel\u00E9 lusky, tak i semena, \u010Di mlad\u00E9 v\u00FDhonky a d\u00E1le jako p\u00EDcnina (zkrmovat se mohou i semena \u010Di odpady ze mlet\u00ED). P\u011Bstuje se p\u0159edev\u0161\u00EDm v oblasti St\u0159edozem\u00ED, Bl\u00EDzk\u00E9ho a D\u00E1ln\u00E9ho v\u00FDchodu a\u017E po Indii a d\u00E1le na b\u0159ez\u00EDch Nilu a\u017E po z\u00E1padn\u00ED Afriku; d\u00E1le v Severn\u00ED Americe. Nejv\u011Bt\u0161\u00EDmi producenty jsou Indie, Austr\u00E1lie, Myanmar, P\u00E1kist\u00E1n a Turecko. Jedn\u00E1 se o jednoletou vzp\u0159\u00EDmenou rostlinu dosahuj\u00EDc\u00ED v\u00FD\u0161ky a\u017E 1 m. Od zem\u011B vyr\u016Fst\u00E1 n\u011Bkolik lodyh s lichozpe\u0159en\u00FDmi \u010Dty\u0159 a\u017E sedmija\u0159m\u00FDmi listy o"@cs . "0.53"^^ . . "\u041D\u0443\u0442 \u0437\u0432\u0438\u0447\u0430\u0439\u043D\u0438\u0439, \u0442\u0443\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445 (Cicer arietinum) \u2014 \u0440\u043E\u0441\u043B\u0438\u043D\u0430 \u0440\u043E\u0434\u0438\u043D\u0438 \u0431\u043E\u0431\u043E\u0432\u0456, \u0437\u0435\u0440\u043D\u043E\u0431\u043E\u0431\u043E\u0432\u0430 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0430. \u041F\u043B\u043E\u0434\u0438 (\u0431\u043E\u0431\u0438) \u043D\u0443\u0442\u0443 \u043C\u0430\u044E\u0442\u044C \u0434\u0456\u0430\u043C\u0435\u0442\u0440 \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 0,5 \u2014 1,5 \u0441\u043C \u0456 \u0454 \u0445\u0430\u0440\u0447\u043E\u0432\u0438\u043C \u043F\u0440\u043E\u0434\u0443\u043A\u0442\u043E\u043C."@uk . . . "The chickpea or chick pea (Cicer arietinum) is an annual legume of the family Fabaceae, subfamily Faboideae. Its different types are variously known as gram or Bengal gram, garbanzo or garbanzo bean, or Egyptian pea. Chickpea seeds are high in protein. It is one of the earliest cultivated legumes, and 9500-year-old remains have been found in the Middle East."@en . . "24"^^ . . . . . "Kik\u00E4rt (Cicer arietinum) kallas \u00E4ven f\u00F6r garbanzob\u00F6na eller garbanzo\u00E4rt och liknar gul \u00E4rta, men har en skrynklig yta. Kik\u00E4rtor h\u00E4rstammar fr\u00E5n sydv\u00E4stra Asien men importeras i dag huvudsakligen till Sverige fr\u00E5n Turkiet. De \u00E4r rika p\u00E5 proteiner, mineraler och kostfiber och har en n\u00F6tliknande smak. De mosar sig inte vid kokning utan ska kokas v\u00E4l. Kik\u00E4rtor anv\u00E4nds i grytor, sallader, soppor, pastejer, hummus och i falafel. Till skillnad fr\u00E5n andra \u00E4rtv\u00E4xter bidrar kik\u00E4rt inte till att liva upp jorden, utan utt\u00F6mmer den i st\u00E4llet s\u00E5 att andra v\u00E4xter, \u00E4ven ogr\u00E4s, f\u00E5r sv\u00E5rt att v\u00E4xa. Denna allelopatiska effekt observerades av Theofrastos redan 300 f.Kr."@sv . "Chickpea"@en . "Cicer edessanum (Bornm.)"@en . . "Cicer arietinum(\nPour les articles homonymes, voir Pois (homonymie). ) Cicer arietinum Pied de pois chiche avec ses gousses. Esp\u00E8ce Cicer arietinumL., 1753 Cicer arietinum, le pois chiche, est une esp\u00E8ce de plantes dicotyl\u00E9dones de la famille des Fabaceae (l\u00E9gumineuses), sous-famille des Faboideae, originaire vraisemblablement de M\u00E9diterran\u00E9e orientale. C'est une plante herbac\u00E9e annuelle, cultiv\u00E9e pour ses graines comestibles, les pois chiches. Le pois chiche d\u00E9tient un double record : haute teneur en glucides assimilables et pourcentage \u00E9lev\u00E9 en prot\u00E9ines v\u00E9g\u00E9tales.[r\u00E9f. n\u00E9cessaire]"@fr . "\u30D2\u30E8\u30B3\u30DE\u30E1\uFF08\u96DB\u8C46\u3001\u5B66\u540D\uFF1ACicer arietinum\uFF09\u306F\u3001\u30DE\u30E1\u4E9C\u79D1\u306E\u81EA\u6B96\u4F5C\u7269\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . "\u0397 \u03C1\u03B5\u03B2\u03B9\u03B8\u03B9\u03AC \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03BC\u03BF\u03BD\u03BF\u03B5\u03C4\u03AD\u03C2, \u03C0\u03BF\u03CE\u03B4\u03B5\u03C2, \u03B1\u03B3\u03B3\u03B5\u03B9\u03CC\u03C3\u03C0\u03B5\u03C1\u03BC\u03BF, \u03B4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C4\u03C5\u03BB\u03BF \u03C6\u03C5\u03C4\u03CC \u03C4\u03BF \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF \u03B1\u03BD\u03AE\u03BA\u03B5\u03B9 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03C5\u03C0\u03BF\u03BF\u03B9\u03BA\u03BF\u03B3\u03AD\u03BD\u03B5\u03B9\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C8\u03C5\u03C7\u03B1\u03BD\u03B8\u03CE\u03BD. \u0395\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03B8\u03AC\u03BC\u03BD\u03BF\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B4\u03CD\u03C3\u03BA\u03BF\u03BB\u03B1 \u03BE\u03B5\u03C0\u03B5\u03C1\u03BD\u03AC \u03C4\u03B1 60 \u03B5\u03BA\u03B1\u03C4\u03BF\u03C3\u03C4\u03AC \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BA\u03B1\u03BB\u03BB\u03B9\u03B5\u03C1\u03B3\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u03B3\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B1 \u03C3\u03C0\u03CC\u03C1\u03B9\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5, \u03C4\u03B1 \u03C1\u03B5\u03B2\u03AF\u03B8\u03B9\u03B1, \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C9\u03C2 \u03BA\u03C4\u03B7\u03BD\u03BF\u03C4\u03C1\u03BF\u03C6\u03AE. \u0388\u03C7\u03B5\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03C0\u03B9\u03C3\u03C4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1\u03C3\u03AF\u03B1 Cicer arietinum - \u0395\u03C1\u03AD\u03B2\u03B9\u03BD\u03B8\u03BF\u03C2 \u03BF \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03CC\u03C2 \u03AE \u0395\u03C1\u03AD\u03B2\u03B9\u03BD\u03B8\u03BF\u03C2 \u03BF \u03BA\u03C1\u03B9\u03CC\u03BC\u03BF\u03C1\u03C6\u03BF\u03C2, \u03C0\u03B9\u03C3\u03C4\u03AE \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC\u03C6\u03C1\u03B1\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1\u03C3\u03AF\u03B1\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B5\u03AF\u03B4\u03BF\u03C5\u03C2, \u03B7 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03BF\u03C6\u03B5\u03AF\u03BB\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C4\u03BF \u03C3\u03C7\u03AE\u03BC\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C3\u03C0\u03CC\u03C1\u03BF\u03C5 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C6\u03C5\u03C4\u03BF\u03CD, \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B8\u03C5\u03BC\u03AF\u03B6\u03B5\u03B9 \u03BA\u03B5\u03C6\u03AC\u03BB\u03B9 \u03BA\u03C1\u03B9\u03B1\u03C1\u03B9\u03BF\u03CD. \n* \n* \n*"@el . . "0.27"^^ . "0.477"^^ . "7"^^ . . . . . "48"^^ . . . "Txitxirioa (Cicer arietinum), barbantzu edo garbantzu izenaz ere ezaguna, Fabaceae familiako landare belarkara jangarria da. Era berean, Euskal Herrian asko jaten den lekalea da."@eu . . . "7.6"^^ . . "\u041D\u0443\u0442 \u0431\u0430\u0440\u0430\u043D\u0438\u0439"@ru . . . . . "El garbanzo (Cicer arietinum) es una especie de leguminosa adaptada a todos los continentes. Se trata de una planta herb\u00E1cea, de aproximadamente 50 cm de altura, con flores blancas o violetas que desarrollan una vaina, en cuyo interior se encontrar\u00E1n dos o tres semillas como m\u00E1ximo. Su periodicidad es anual. El garbanzo es una legumbre con importantes cualidades culinarias y nutritivas."@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u0634\u0627\u0626\u0639 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u0643\u0628\u0634\u064A (\u0627\u0644\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0639\u0644\u0645\u064A: Cicer arietinum) \u0646\u0648\u0639 \u0646\u0628\u0627\u062A\u064A \u064A\u062A\u0628\u0639 \u062C\u0646\u0633 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0641\u0635\u064A\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0642\u0648\u0644\u064A\u0629. \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u0646\u0648\u0639 \u0647\u0648 \u0627\u0644\u0646\u0648\u0639 \u0627\u0644\u0631\u0626\u064A\u0633\u064A \u0627\u0644\u0645\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0644\u0625\u0646\u062A\u0627\u062C \u062D\u0628\u0648\u0628 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635. \u064A\u0632\u0631\u0639 \u0641\u064A \u062D\u0648\u0636 \u0627\u0644\u0628\u062D\u0631 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0633\u0637 \u0648\u0644\u0627 \u0633\u064A\u0645\u0627 \u0625\u064A\u0637\u0627\u0644\u064A\u0627 \u0648\u0628\u0644\u0627\u062F \u0627\u0644\u0634\u0627\u0645 \u0648\u062A\u0631\u0643\u064A\u0627 \u0648\u0627\u0644\u0645\u063A\u0631\u0628 \u0627\u0644\u0639\u0631\u0628\u064A. \u064A\u0624\u0643\u0644 \u062D\u0628\u0647 \u0646\u064A\u0626\u064B\u0627 \u0648\u0645\u0637\u0628\u0648\u062E\u064B\u0627. \u0647\u0646\u0627\u0644\u0643 \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u062A\u0627\u0646 \u0631\u0626\u064A\u0633\u064A\u062A\u0627\u0646 \u0645\u0646 \u0623\u0635\u0646\u0627\u0641 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u0634\u0627\u0626\u0639: \n* \u062D\u0645\u0635 \u062F\u0628\u0633\u064A: \u0647\u0648 \u0635\u063A\u064A\u0631 \u0627\u0644\u062D\u062C\u0645 \u0648\u064A\u0632\u0631\u0639 \u0645\u0639\u0638\u0645\u0647 \u0641\u064A \u0623\u062B\u064A\u0648\u0628\u064A\u0627 \u0648\u0625\u064A\u0631\u0627\u0646 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0643\u0633\u064A\u0643 \u0644\u0648\u0646\u0647 \u0642\u0627\u062A\u0645 \u0648\u063A\u0644\u0627\u0641\u0647 \u062E\u0634\u0646. \n* \u062D\u0645\u0635 \u0643\u0627\u0628\u0648\u0644\u064A: \u064A\u0639\u062F \u0623\u0643\u0628\u0631 \u062D\u062C\u0645\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0635 \u0627\u0644\u062F\u0628\u0633\u064A \u064A\u0646\u0645\u0648 \u0641\u064A \u0623\u0641\u063A\u0627\u0646\u0633\u062A\u0627\u0646 \u0648\u062A\u0634\u064A\u0644\u064A \u0648\u0628\u0627\u0643\u0633\u062A\u0627\u0646 \u0648\u062C\u0646\u0648\u0628 \u0623\u0648\u0631\u0648\u0628\u0627 \u0648\u0627\u0644\u0645\u063A\u0631\u0628 \u0627\u0644\u0639\u0631\u0628\u064A."@ar . . "Cizrna beran\u00ED (Cicer arietinum, zn\u00E1m\u00E1 tak\u00E9 jako \u0159\u00EDmsk\u00FD hr\u00E1ch) je jedin\u00FDm p\u011Bstovan\u00FDm z\u00E1stupcem rodu cizrna (Cicer). Poch\u00E1z\u00ED z Indie, byl v\u0161ak domestikov\u00E1n ji\u017E v d\u00E1vn\u00FDch dob\u00E1ch a v dne\u0161n\u00ED dob\u011B nejsou zn\u00E1my p\u0159\u00EDrodn\u00ED populace. Ob\u010Dasn\u011B zpla\u0148uje. P\u011Bstuje se pro zrno jako luskovina, ke konzumaci se jako zelenina pou\u017E\u00EDvaj\u00ED jak cel\u00E9 lusky, tak i semena, \u010Di mlad\u00E9 v\u00FDhonky a d\u00E1le jako p\u00EDcnina (zkrmovat se mohou i semena \u010Di odpady ze mlet\u00ED). P\u011Bstuje se p\u0159edev\u0161\u00EDm v oblasti St\u0159edozem\u00ED, Bl\u00EDzk\u00E9ho a D\u00E1ln\u00E9ho v\u00FDchodu a\u017E po Indii a d\u00E1le na b\u0159ez\u00EDch Nilu a\u017E po z\u00E1padn\u00ED Afriku; d\u00E1le v Severn\u00ED Americe. Nejv\u011Bt\u0161\u00EDmi producenty jsou Indie, Austr\u00E1lie, Myanmar, P\u00E1kist\u00E1n a Turecko. Jedn\u00E1 se o jednoletou vzp\u0159\u00EDmenou rostlinu dosahuj\u00EDc\u00ED v\u00FD\u0161ky a\u017E 1 m. Od zem\u011B vyr\u016Fst\u00E1 n\u011Bkolik lodyh s lichozpe\u0159en\u00FDmi \u010Dty\u0159 a\u017E sedmija\u0159m\u00FDmi listy o d\u00E9lce a\u017E 5 cm. Listy vej\u010Dit\u00E9 a zubovit\u00E9 do 1 cm. Cel\u00E1 rostlina je pokryta \u017Elaznat\u00FDmi chloupky. Ko\u0159enov\u00FD syst\u00E9m je svaz\u010Dit\u00FD, dosahuj\u00EDc\u00ED 1\u20132 m hloubky. Kv\u011Btenstv\u00ED hroznovit\u00E9 s b\u00EDlou, r\u016F\u017Eovou a\u017E modrou korunou. Lusk obsahuje 1\u20132 semena. Jedn\u00E1 se o typov\u00E9ho jedince rodu, kter\u00E9ho Carl Linn\u00E9 na\u0161el a popsal v It\u00E1lii, nebo na Pyrenejsk\u00E9m poloostrov\u011B."@cs . . . "Cizrna beran\u00ED"@cs . . . . "Kacang arab"@in . . "\u041D\u0443\u0442 \u0431\u0430\u0440\u0430\u043D\u0438\u0439, \u0438\u043B\u0438 \u0442\u0443\u0440\u0435\u0301\u0446\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0301\u0445, \u043E\u043D \u0436\u0435 \u043D\u0443\u0442 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u043D\u044B\u0439 \u0438 \u0431\u0430\u0440\u0430\u043D\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445 (\u043B\u0430\u0442. Cicer arietinum) \u2014 \u0442\u0440\u0430\u0432\u044F\u043D\u0438\u0441\u0442\u043E\u0435 \u0440\u0430\u0441\u0442\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0411\u043E\u0431\u043E\u0432\u044B\u0435 (Fabaceae), \u0437\u0435\u0440\u043D\u043E\u0431\u043E\u0431\u043E\u0432\u0430\u044F \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0430. \u041E\u0431\u0449\u0435\u0443\u043F\u043E\u0442\u0440\u0435\u0431\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u2014 \u0432\u043E\u043B\u043E\u0436\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445, \u0433\u0440\u0435\u0446\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445, \u0431\u0430\u0440\u0430\u043D\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445, \u043D\u043E\u0445\u0443\u0442. \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u0430 \u043D\u0443\u0442\u0430 \u2014 \u043F\u0438\u0449\u0435\u0432\u043E\u0439 \u043F\u0440\u043E\u0434\u0443\u043A\u0442, \u043E\u0441\u043E\u0431\u0435\u043D\u043D\u043E \u043F\u043E\u043F\u0443\u043B\u044F\u0440\u043D\u044B\u0439 \u043D\u0430 \u0411\u043B\u0438\u0436\u043D\u0435\u043C \u0412\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A\u0435; \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430 \u0434\u043B\u044F \u043F\u0440\u0438\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0431\u043B\u044E\u0434 \u0431\u043B\u0438\u0436\u043D\u0435\u0432\u043E\u0441\u0442\u043E\u0447\u043D\u044B\u0445 \u043A\u0443\u0445\u043E\u043D\u044C \u2014 \u0445\u0443\u043C\u0443\u0441\u0430 \u0438 \u0444\u0430\u043B\u0430\u0444\u0435\u043B\u044F."@ru . "Kik\u00E4rt"@sv . . . . "Ciecierzyca pospolita"@pl . . . . . . . ""@en . . . . . "1.541"^^ . . . . . . . . . . . "Kichererbse"@de . . . . "Cicer sintenisii (Bornm.)"@en . . . . . . . . "Pise\u00E1nach"@ga . . . . . "Chickpeas, mature seeds, cooked no salt"@en . . . . . "8.86"^^ . . "Gr\u00E3o-de-bico"@pt . . . "\u041D\u0443\u0442 \u0437\u0432\u0438\u0447\u0430\u0439\u043D\u0438\u0439, \u0442\u0443\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0438\u0439 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0445 (Cicer arietinum) \u2014 \u0440\u043E\u0441\u043B\u0438\u043D\u0430 \u0440\u043E\u0434\u0438\u043D\u0438 \u0431\u043E\u0431\u043E\u0432\u0456, \u0437\u0435\u0440\u043D\u043E\u0431\u043E\u0431\u043E\u0432\u0430 \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u0430. \u041F\u043B\u043E\u0434\u0438 (\u0431\u043E\u0431\u0438) \u043D\u0443\u0442\u0443 \u043C\u0430\u044E\u0442\u044C \u0434\u0456\u0430\u043C\u0435\u0442\u0440 \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 0,5 \u2014 1,5 \u0441\u043C \u0456 \u0454 \u0445\u0430\u0440\u0447\u043E\u0432\u0438\u043C \u043F\u0440\u043E\u0434\u0443\u043A\u0442\u043E\u043C."@uk . . . . . . . . . . . . . . "Cicer"@en . . . . . . "Cicer sativum (Schkuhr)"@en . "60.21"^^ . . "0.29"^^ . . . . . . . "The two main types of chickpea: the larger light tan kabuli and variously coloured desi chickpea. They are green when picked early and vary through tan or beige, speckled, dark brown to black. 75% of world production is of the smaller desi type."@en . "2.76"^^ . . . "Cicer arientinium (L. [Spelling variant])"@en . "Els cigrons o ciurons (Cicer arietinum), i localment ceirons, s\u00F3n les llavors d'una planta de la fam\u00EDlia de les lleguminoses o fabaceae. Els cigrons s\u00F3n una de les plantes cultivades m\u00E9s antigues, s'han trobat restes a l'Orient Mitj\u00E0 de 7.500 anys d'antiguitat."@ca . . . . "\u062D\u0645\u0635 \u0634\u0627\u0626\u0639"@ar . . . . . . . . "Gr\u00E3o-de-bico (Cicer arietinum), no Brasil tamb\u00E9m chamado de gravan\u00E7o, ervan\u00E7o, ervilha-de-galinha ou ervilha-de-bengala ou gr\u00E3o-de-pato, \u00E9 uma leguminosa da fam\u00EDlia das fab\u00E1ceas, muito distribu\u00EDda na \u00CDndia e no Mediterr\u00E2neo. Tal como o ch\u00EDcharo, a lentilha e o feij\u00E3o, o seu cultivo \u00E9 muito difundido para consumo humano, consumindo-se geralmente cozido, ou ap\u00F3s moagem fina, em preparados a partir da sua farinha."@pt . . . . "0.58"^^ . "0.12"^^ . . "\u9E70\u5634\u8C46"@zh . "Sprouted chickpea"@en . . "Sprouted chickpea"@en . . . . . "0.212"^^ . . "1.16"^^ . . . . "1.588"^^ . "Die Kichererbse (Cicer arietinum), auch Echte Kicher, R\u00F6mische Kicher, Venuskicher oder Felderbse genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Kichererbsen (Cicer) in der Unterfamilie der Schmetterlingsbl\u00FCtler (Faboideae) innerhalb der Familie der H\u00FClsenfr\u00FCchtler (Fabaceae). Mit der Erbse (Pisum sativum) ist sie nicht n\u00E4her verwandt. Sie ist eine alte Nutzpflanze."@de . "0.535"^^ . . . . . . . . . "2020-02-07"^^ . "Planda bliant\u00FAil g\u00E9agach a fh\u00E1sann 50 cm n\u00F3 n\u00EDos m\u00F3 ar airde. Na duilleoga bosach le 7-17 duilleoig\u00EDn ubhchruthach fiaclach faireogach giobach. Na pisbl\u00E1thanna b\u00E1n n\u00F3 scothghorm, ina n-aonar ar ghais fhada. Na cochaill borrtha, d\u00E9-sh\u00EDoltach de ghn\u00E1th. Is d\u00F3cha go bhfuil s\u00E9 d\u00FAchasach don \u00C1ise, ach saothra\u00EDodh \u00F3n aimsir r\u00E9amhstaire \u00E9 mar phlanda for\u00E1iste agus ar son na s\u00EDolta m\u00F3ra roctha inite. \n* \n* \n*"@ga . . . "Kik\u00E4rt (Cicer arietinum) kallas \u00E4ven f\u00F6r garbanzob\u00F6na eller garbanzo\u00E4rt och liknar gul \u00E4rta, men har en skrynklig yta. Kik\u00E4rtor h\u00E4rstammar fr\u00E5n sydv\u00E4stra Asien men importeras i dag huvudsakligen till Sverige fr\u00E5n Turkiet. De \u00E4r rika p\u00E5 proteiner, mineraler och kostfiber och har en n\u00F6tliknande smak. De mosar sig inte vid kokning utan ska kokas v\u00E4l. Kik\u00E4rtor anv\u00E4nds i grytor, sallader, soppor, pastejer, hummus och i falafel."@sv . . . . . "40349"^^ . "6.04"^^ . . "Kacang arab (Cicer arietinum) adalah tumbuhan yang termasuk suku Fabaceae yang menghasilkan polong berukuran kecil berwarna kekuningan. Kacang arab kaya protein dan merupakan salah satu dari tanaman budidaya yang paling kuno. Di Timur Tengah ditemukan sisa-sisa budidaya kacang arab yang berusia 7.500 tahun."@in . . . "57146"^^ . "1.03"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . "Els cigrons o ciurons (Cicer arietinum), i localment ceirons, s\u00F3n les llavors d'una planta de la fam\u00EDlia de les lleguminoses o fabaceae. Els cigrons s\u00F3n una de les plantes cultivades m\u00E9s antigues, s'han trobat restes a l'Orient Mitj\u00E0 de 7.500 anys d'antiguitat."@ca . . "0.82"^^ . . "Kikkererwt"@nl . . . . . . . . "1581"^^ . . "2.59"^^ . . . . "557"^^ . . "0"^^ . . "1"^^ . . . . . . "\u9E70\u5634\u8C46\uFF08\u5B66\u540D\uFF1ACicer arietinum\uFF0C\u82F1\u8A9E\uFF1AChickpea\uFF09\u53C8\u540D\u99AC\u8C46\u3001\u6843\u5C14\u8C46\u3001\u9E21\u5FC3\u8C46\u3001\u96DE\u8C46\u7B49\uFF0C\u539F\u4EA7\u81EA\u4E1C\u5357\u571F\u8033\u5176\uFF0C\u9010\u6E10\u9A6F\u5316\u6269\u5C55\u81F3\u9ECE\u51E1\u7279\u5730\u533A\uFF0C\u76EE\u524D\u662F\u5730\u4E2D\u6D77\u3001\u4E2D\u4E1C\u3001\u5370\u5EA6\u83DC\u7CFB\u7684\u4E3B\u8981\u6210\u5206\uFF1B\u800C\u4E8E 2019 \u5E74\uFF0C\u5370\u5EA6\u5360\u5168\u7403\u9E70\u5634\u8C46\u4EA7\u91CF\u7684 70%\u3002\u5728\u6B27\u6D32\u98DF\u7528\u9E70\u5634\u8C46\u4E5F\u5341\u5206\u666E\u904D\uFF0C\u6B64\u98DF\u6750\u6642\u5E38\u51FA\u73FE\u5728\u5C0F\u8AAA\u88E1\u9762\uFF0C\u4E5F\u662F\u7EF4\u543E\u5C14\u533B\u5E38\u7528\u836F\u6750\u3002\u56E0\u5176\u5F62\u72C0\u5947\u7279\uFF0C\u5C16\u5982\u9E70\u5634\uFF0C\u6545\u5F97\u9DF9\u5634\u8C46\u4E4B\u540D\u3002 \u9E70\u5634\u8C46\u7684\u6DC0\u7C89\u5177\u6709\u677F\u6817\u9999\u5473\u3002\u767D\u8272\u7684\u54C1\u7A2E\u5728\u53E3\u611F\u548C\u5916\u578B\u4E0A\u90FD\u8207\u84EE\u5B50\u76F8\u4F3C\u3002 \u9E70\u5634\u8C46\u7C89\u52A0\u4E0A\u5976\u7C89\u5236\u6210\u8C46\u4E73\u7C89\uFF0C\u6613\u4E8E\u5438\u6536\u6D88\u5316\uFF0C\u662F\u5A74\u513F\u548C\u8001\u5E74\u4EBA\u7684\u8425\u517B\u98DF\u54C1\u3002\u9E70\u5634\u8C46\u8FD8\u53EF\u4EE5\u505A\u6210\u5404\u79CD\u70B9\u5FC3\u548C\u6CB9\u70B8\u8C46\u3002\u7C7D\u7C92\u53EF\u505A\u5229\u5C3F\u5242\u3001\u3001\u53EF\u6CBB\u7597\u5931\u7720\uFF0C\u9884\u9632\u76AE\u80A4\u75C5\u548C\u9632\u6CBB\u3002\u6DC0\u7C89\u5E7F\u6CDB\u7528\u4E8E\u9020\u7EB8\u5DE5\u4E1A\u548C\u7EBA\u7EC7\u5DE5\u4E1A\u3002 \n* \n* \n*"@zh . "62.95"^^ . . . "Txitxirio"@eu . "Il cece (Cicer arietinum L.) \u00E8 una pianta erbacea della famiglia delle Fabaceae. I semi di questa pianta sono i ceci, legumi ampiamente usati nell'alimentazione umana che rappresentano un'ottima fonte proteica."@it . . . . . "Ciecierzyca pospolita (Cicer arietinum L.) \u2013 gatunek ro\u015Bliny jednorocznej nale\u017C\u0105cy do rodziny bobowatych. Pochodzi z zachodniej Azji. Nie ro\u015Bnie dziko, jest wy\u0142\u0105cznie ro\u015Blin\u0105 uprawn\u0105. Nazywana cz\u0119sto cieciork\u0105."@pl . . "4.8"^^ . . . . . . . "0.35"^^ . . "0.656"^^ . . . "Txitxirioa (Cicer arietinum), barbantzu edo garbantzu izenaz ere ezaguna, Fabaceae familiako landare belarkara jangarria da. Era berean, Euskal Herrian asko jaten den lekalea da."@eu . "252"^^ . "Cicer arietinum"@es . "10.7"^^ . . "\uBCD1\uC544\uB9AC\uCF69\uC740 \uCF69\uACFC\uC5D0 \uC18D\uD558\uB294 \uC2DD\uBB3C\uB85C \uC774\uC9D1\uD2B8\uCF69\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4. \uC528\uC758 \uC804\uCCB4\uC801\uC778 \uC678\uAD00\uC774 \uBCD1\uC544\uB9AC\uC758 \uBA38\uB9AC \uBAA8\uC591\uACFC \uBE44\uC2B7\uD55C \uD2B9\uC9D5\uC774 \uC788\uC73C\uBA70, \uB9DB\uC740 \uBC24\uB9DB\uC774 \uB098\uACE0 \uD48D\uBD80\uD55C \uB2E8\uBC31\uC9C8\uC744 \uBCF4\uC720\uD558\uACE0 \uC788\uB2E4. \uC8FC\uB85C \uC911\uB3D9 \uC9C0\uC5ED\uC5D0\uC11C \uC790\uB77C\uBA70, \uAC74\uC870\uD55C \uAE30\uD6C4\uC5D0\uC11C\uB3C4 \uC798 \uC790\uB780\uB2E4. \uAE30\uC6D0\uC804 7,500\uB144\uBD80\uD130 \uC7AC\uBC30\uB418\uC5C8\uC73C\uBA70, \uC778\uB958 \uC5ED\uC0AC\uC0C1 \uAC00\uC7A5 \uBA3C\uC800 \uC7AC\uBC30\uB41C \uCF69\uB958 \uC911 \uD558\uB098\uC774\uB2E4. \n* \n* \n*"@ko . "\u03A1\u03B5\u03B2\u03B9\u03B8\u03B9\u03AC"@el . . "Ononis crotalarioides (M.E.Jones)"@en . . .