. . "Reverse: a racing quadriga, its charioteer crowned by the goddess Victory in flight."@en . . . . . . . . . . . . . . "Monero estas peco de dura materialo (kutime metalo), uzata kiel mono. \u011Ci kutime estas diskforma kaj havas du partojn: la anta\u016Dflankon kaj la dorsflankon. Kutime, moneroj havas malaltan valoron kaj monbiletoj havas pli altan valoron. Iam la materiala valoro de moneroj pli-malpli respondis al ilia nominala valoro, sed inflacio fiaskigas tiun principon; necesas uzi materialon malpli valoran. Por tamen malhelpi monfalsadon oni \u0109e iom valoraj moneroj ofte uzas kombinojn el du malsamkoloraj metaloj. Monero estas anka\u016D anonima kriptografia valuto."@eo . . . . "September 2021"@en . . . . . . . "\u041C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430"@uk . . . . . . . . . . . . . "Uang logam atau kadang kala disebut koin (dari bahasa Inggris coin) adalah logam yang digunakan sebagai alat transaksi ekonomi dan biasanya diterbitkan oleh pemerintah. Biasanya uang logam berbentuk bulat meski hal ini tidak selalu demikian. Sebuah uang logam biasanya memiliki dua sisi: sisi yang menampilkan nilai uang yang diwakili dan sisi sebaliknya yang biasanya berbentuk gambar. Uang logam dari negara-negara kerajaan biasanya menampilkan gambar kepala negara pada sisi terakhir ini, dan pada sisi lainnya uang logam modern bernilai sesuai nominal. Uang logam telah memiliki sejarah ribuan tahun meski tidak diketahui dengan pasti dari mana dan kapan uang logam pertama dibuat. Namun dipercaya ada tiga tradisi yang berbeda: 1. \n* Tiongkok kuno 2. \n* India kuno 3. \n* Yunani kuno Dan banyak dari peradaban sejarah kerajaan yang semula bermula dari emas,perak dan kuningan menjadi logam. \n* l \n* \n* s \n* l \n* b \n* s"@in . . . . . . . . "Munt (betaalmiddel)"@nl . . . "A coin is a small, flat, (usually depending on the country or value) round piece of metal or plastic used primarily as a medium of exchange or legal tender. They are standardized in weight, and produced in large quantities at a mint in order to facilitate trade. They are most often issued by a government. Coins often have images, numerals, or text on them. Obverse and its opposite, reverse, refer to the two flat faces of coins and medals. In this usage, obverse means the front face of the object and reverse means the back face. The obverse of a coin is commonly called heads, because it often depicts the head of a prominent person, and the reverse tails. Coins are usually made of metal or an alloy, or sometimes of man-made materials. They are usually disc shaped. Coins, made of valuable metal, are stored in large quantities as bullion coins. Other coins are used as money in everyday transactions, circulating alongside banknotes. Usually the highest value coin in circulation (excluding bullion coins) is worth less than the lowest-value note. In the last hundred years, the face value of circulation coins has occasionally been lower than the value of the metal they contain, for example due to inflation. If the difference becomes significant, the issuing authority may decide to withdraw these coins from circulation, possibly issuing new equivalents with a different composition, or the public may decide to melt the coins down or hoard them (see Gresham's law). Exceptions to the rule of face value being higher than content value also occur for some bullion coins made of copper, silver, or gold (and rarely other metals, such as platinum or palladium), intended for collectors or investors in precious metals. Examples of modern gold collector/investor coins include the British sovereign minted by the United Kingdom, the American Gold Eagle minted by the United States, the Canadian Gold Maple Leaf minted by Canada, and the Krugerrand, minted by South Africa. While the Eagle, and Sovereign coins have nominal (purely symbolic) face values, the Krugerrand does not. Historically, a considerable variety of coinage metals (including alloys) and other materials (e.g. porcelain) have been used to produce coins for circulation, collection, and metal investment: bullion coins often serve as more convenient stores of assured metal quantity and purity than other bullion."@en . . . . "\u0627\u0644\u0646\u0642\u0648\u062F \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 \u0647\u064A \u0642\u0637\u0639\u0629 \u0646\u0642\u062F\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0627\u0644\u0635\u0644\u0628\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0648\u062D\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0648\u0632\u0646\u060C \u0648\u062A\u0646\u062A\u062C \u0628\u0643\u0645\u064A\u0627\u062A \u0643\u0628\u064A\u0631\u0629 \u0645\u0646 \u0623\u062C\u0644 \u062A\u0633\u0647\u064A\u0644 \u0627\u0644\u062A\u062C\u0627\u0631\u0629\u060C \u0648\u064A\u0645\u0643\u0646 \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0627\u0645\u0647\u0627 \u0623\u0633\u0627\u0633\u0627\u064B \u0643\u0631\u0645\u0632 \u0644\u0644\u0639\u0645\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0646\u0648\u0646\u064A\u0629 \u0644\u0644\u062A\u062C\u0627\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0645\u0646\u0637\u0642\u0629 \u0645\u0639\u064A\u0646\u0629\u060C \u0628\u0644\u062F \u0623\u0648 \u0625\u0642\u0644\u064A\u0645. \u064A\u064F\u0633\u0645\u064E\u0651\u0649 \u0645\u0646 \u064A\u0635\u0646\u0639 \u0627\u0644\u0646\u0642\u0648\u062F \u0636\u0631\u0628\u0627\u064B \u0623\u0648 \u0637\u0628\u0627\u0639\u0629\u064B \u0633\u0643\u064E\u0651\u0627\u0643. \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E\u064A\u0627\u064B\u060C \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0639\u062F\u062F\u0627\u064B \u0643\u0628\u064A\u0631\u0627\u064B \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 (\u0628\u0645\u0627 \u0641\u064A \u0630\u0644\u0643 \u0627\u0644\u0633\u0628\u0627\u0626\u0643) \u0648\u063A\u064A\u0631\u0647\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u064B \u0648\u0641\u0646\u064A\u0627\u064B\u060C \u0648\u0627\u0644\u062A\u062C\u0631\u0628\u0629 \u0641\u064A \u0625\u0646\u062A\u0627\u062C \u0639\u0645\u0644\u0627\u062A \u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 \u0644\u0644\u062C\u0645\u0639 \u0648\u0627\u0644\u062A\u062F\u0627\u0648\u0644 \u0648\u0627\u0644\u0627\u0633\u062A\u062B\u0645\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A. \u0648\u0645\u0646\u0630 \u0641\u062A\u0631\u0629 \u0637\u0648\u064A\u0644\u0629 \u062A\u0631\u062A\u0628\u0637 \u0627\u0644\u0642\u0637\u0639 \u0627\u0644\u0646\u0642\u062F\u064A\u0629 \u0628\u0645\u0641\u0647\u0648\u0645 \u0627\u0644\u0645\u0627\u0644."@ar . . . . . . . . . . . . . . "M\u00FCnze"@de . "KINGS of LYDIA. Kroisos. Circa 561-546 BC. AV Stater . Heavy series. Sardes mint.jpg"@en . . . . . . "\u041C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430"@ru . . . . . . . . . . . . . "Mynt"@sv . "\u786C\u5E63\u4E00\u822C\u662F\u6307\u4EE5\u5805\u786C\u7684\u7269\u6599\uFF08\u901A\u5E38\u662F\u91D1\u5C6C\uFF09\u88FD\u6210\u7684\u8CA8\u5E63\u3002\u76F8\u5C0D\u7D19\u5E63\uFF0C\u786C\u5E63\u7684\u9762\u503C\u901A\u5E38\u8F03\u4F4E\u3002\u4E00\u822C\u8CA8\u5E63\u7528\u9014\u7684\u786C\u5E63\u662F\u7531\u975E\u8CB4\u91CD\u91D1\u5C6C\uFF08\u5982\u9285\u3001\u93B3\uFF09\u9444\u9020\u3002\u5176\u9762\u503C\u901A\u5E38\u662F\u9760\u6CD5\u5F8B\u898F\u5B9A\u3002\u96A8\u8457\u79D1\u6280\u7684\u8FDB\u6B65\uFF0C\u5982\u516B\u9054\u901A\u822C\u7684\u96FB\u5B50\u6536\u8CBB\u7CFB\u7D71\u7684\u6D41\u884C\uFF0C\u786C\u5E63\u7684\u4F7F\u7528\u5DF2\u8D8A\u4F86\u8D8A\u5C11\u3002 \u9664\u4E86\u7528\u9014\u6027\u8D27\u5E01\uFF0C\u4E5F\u6709\u975E\u8CA8\u5E63\u7528\u9014\u7684\u786C\u5E63\uFF0C\u5982\u53E4\u4E2D\u570B\u7684\u82B1\u9322\u3001\u7D00\u5FF5\u5E63\u3001\u904A\u6232\u4EE3\u5E63\u7B49\uFF0C\u6536\u85CF\u6027\u7684\u786C\u5E63\u5247\u591A\u4EE5\u91D1\u548C\u9280\u9444\u9020\uFF1B\u8FD9\u4E9B\u786C\u5E01\u5F80\u5F80\u4EF7\u503C\u4E0D\u83F2\u3002 \u50B3\u7D71\u4E0A\uFF0C\u786C\u5E63\u7D93\u5E38\u4EE5\u91D1\u6216\u9280\u7B49\u8CB4\u91D1\u5C6C\u9444\u9020\uFF0C\u5176\u5167\u5728\u50F9\u503C\uFF08\u5373\u8A72\u91D1\u5C6C\u7684\u50F9\u503C\uFF09\u5F80\u5F80\u6703\u8D85\u8D8A\u8A72\u786C\u5E63\u7684\u8868\u9762\u50F9\u503C\uFF08\u9762\u503C\uFF09\uFF0C\u56E0\u800C\u7522\u751F\u300C\u52A3\u5E63\u9A45\u9010\u826F\u5E63\u300D\u7684\u8AAA\u6CD5\u3002"@zh . . . . . "Mince jsou jednou z nejstar\u0161\u00EDch forem pen\u011Bz. Historicky \u0161lo o kusy drah\u00E9ho kovu, nej\u010Dast\u011Bji zlata nebo st\u0159\u00EDbra, s vyra\u017Een\u00FDm znakem potvrzuj\u00EDc\u00EDm jejich hmotnost a kvalitu. Sou\u010Dasn\u00E9 mince jsou nej\u010Dast\u011Bji vyrobeny z kovu, jeho\u017E hodnota je obvykle zanedbateln\u00E1 a mince je tak de facto bankovka vyra\u017Een\u00E1 do kovu. P\u0159es velk\u00FD rozmach elektronick\u00FDch plateb jsou mince dodnes nepostradatelnou sou\u010D\u00E1st\u00ED m\u011Bnov\u00E9ho syst\u00E9mu."@cs . . . . . . . . . "SNGANS 259.jpg"@en . . . . . . "right"@en . . . . . "Een munt (als collectivum: kleingeld of muntgeld) is een stuk materie, veelal metaal, dat als geld gebruikt wordt, gewoonlijk in de vorm van een schijfje. Munten hebben gewoonlijk een lagere nominale waarde dan bankbiljetten. Doorgaans staat op een munt de naam van het uitgevende land of instantie, de denominatie (munteenheid en aantal, bijvoorbeeld \u20AC 0,50 of, gelijkwaardig, 50 eurocent), een jaartal en een aantal symbolen; meestal zijn de gegevens (plaats, waarde en jaar) uit de kenmerken van een munt af te leiden. Op al deze karakteristieken van munten bestaan uitzonderingen. Van oudsher was de waarde van een munt gelijk aan de waarde van het materiaal waarvan de munt gemaakt was, maar de meeste munten die tegenwoordig als geld in gebruik zijn, hebben uitsluitend een fiduciaire waarde."@nl . . . . . . . "La moneda es una pieza de un material resistente, de peso y composici\u00F3n uniforme, normalmente de metal acu\u00F1ado en forma de c\u00EDrculo y con los distintivos elegidos por la autoridad emisora, que se emplea como medida de cambio (dinero) por su valor legal o intr\u00EDnseco y como unidad de cuenta.\u200B Tambi\u00E9n se llama moneda a la divisa de curso legal de un Estado. Su nombre en lenguas romances proviene del lat\u00EDn moneta, debido a que la casa en donde se acu\u00F1aban en Roma estaba anexa al templo de Juno Moneta, diosa de la Memoria, encontr\u00E1ndose esta actividad bajo su protecci\u00F3n.\u200B\u200B La ciencia que estudia y clasifica las monedas f\u00EDsicas, met\u00E1licas o de material similar, se denomina numism\u00E1tica."@es . . . "Moneda (pe\u00E7a de metall)"@ca . . . . . "Eine M\u00FCnze ist in der Numismatik ein meist rundes und relativ zum Durchmesser d\u00FCnnes, gepr\u00E4gtes oder fr\u00FCher auch gegossenes, vom Staat ausgegebenes gesetzliches Zahlungsmittel und damit neben der Banknote eine Art des Bargeldes. Im \u00FCbertragenen Sinn steht die Bezeichnung \u201EM\u00FCnze\u201C auch f\u00FCr eine M\u00FCnzst\u00E4tte."@de . . . . . . . . . . . . . . . . "Une pi\u00E8ce de monnaie est un morceau de mat\u00E9riau solide, habituellement un m\u00E9tal ou un m\u00E9tallo\u00EFde, ayant souvent la forme d\u2019un disque, et la plupart du temps d\u00E9livr\u00E9 par un gouvernement. Les pi\u00E8ces de monnaie sont utilis\u00E9es comme argent dans des transactions de toutes sortes, \u00E0 partir des transactions de tous les jours jusqu\u2019au stockage du vaste nombre de pi\u00E8ces pr\u00E9cieuses."@fr . . . . . . . . . . . . . "Moneta"@it . . . . . . . . . . "(Gold Croeseid, minted by King Croesus, c. 561\u2013546 BC. )"@en . . . . "File:Crawford 13-1 Obverse.jpg"@en . . . . "The gold and silver Croeseids formed the world's first bimetallic monetary system, c. 550 BC."@en . . "Moeda \u00E9 uma pe\u00E7a fabricada em material resistente, geralmente metal, costumeiramente em formato de disco, e empregada como dinheiro. Tradicionalmente, as moedas possu\u00EDam valor equivalente ao valor do metal em que eram confecionadas (cobre, ouro ou prata, por exemplo). O estudo e cole\u00E7\u00E3o de c\u00E9dulas, moedas e medalhas designa-se numism\u00E1tica. Os ind\u00EDcios mais antigos de utiliza\u00E7\u00E3o de moedas s\u00E3o da China, no per\u00EDodo de 1 100 a.C.. No \u00E2mbito europeu e mediterr\u00E2nico a moeda apareceu pela primeira vez no s\u00E9culo VI a.C. na \u00C1sia Menor, na L\u00EDdia. Dali o seu uso estendeu-se para a Gr\u00E9cia Antiga, e os fen\u00EDcios disseminaram o seu uso por toda a \u00E1rea mediterr\u00E2nica. O processo de fabrico partia originalmente de um peda\u00E7o de metal , geralmente precioso, que ap\u00F3s ser transformado em um disco plano com determinado peso, era cunhado com a imagem do governante ou alguma outra imagem representativa de um rosto em um de seus lados, enquanto que o outro abrigava geralmente mensagens propagand\u00EDsticas, entre outras. At\u00E9 h\u00E1 alguns s\u00E9culos, o disco n\u00E3o possu\u00EDa limites fixos, motivo pelo qual era frequente o recorte da moeda, que consistia em raspar as bordas para confeccionar com elas moedas falsas e/ou adquirir metais preciosos. Para evitar isto, as moedas passaram a ter ranhuras laterais, e apesar de hoje em dia estas n\u00E3o serem mais feitas com metais preciosos, tornando as ranhuras desnecess\u00E1rias , o h\u00E1bito de coloc\u00E1-las permaneceu. Historicamente, uma variedade consider\u00E1vel de metais de cunhagem (incluindo ligas) e outros materiais (por exemplo, porcelana) t\u00EAm sido usados para produzir moedas para circula\u00E7\u00E3o, cole\u00E7\u00E3o e investimento em metal: moedas de ouro costumam servir como dep\u00F3sitos mais convenientes de quantidade e pureza garantida de metal do que outros ouro. Devido ao valor da moeda residir originalmente no pr\u00F3prio material com que era feita, muitos soberanos foram levados a diminuir o conte\u00FAdo em material precioso (geralmente, ligas de prata) ou baixar o peso da pe\u00E7a. O den\u00E1rio romano, por exemplo, surgiu no per\u00EDodo republicano como moeda de prata, e terminou, na \u00E9poca de Diocleciano, como uma moeda de cobre, perdendo seu valor atrav\u00E9s dos s\u00E9culos. Para manter pelo menos a apar\u00EAncia de valor, muitas moedas de cobre eram tratadas na antiguidade em banhos de sais de prata, que formavam uma fina capa na superf\u00EDcie da moeda. Ap\u00F3s um per\u00EDodo de breve circula\u00E7\u00E3o, esta capa desfazia-se. Ainda que a forma mais comum da moeda seja a de um disco de metal facilmente transport\u00E1vel, em diferentes culturas desenvolveram-se formatos diferentes, indo desde colares de conchas marinhas ou sementes de cacau na cultura maia, at\u00E9 gigantescas pedras com um furo no meio, como na ilha de Yap , no Pac\u00EDfico."@pt . . . . . . . "Moneta"@pl . . . "\u786C\u8CA8\uFF08\u3053\u3046\u304B\uFF09\u3068\u306F\u3001\u4E00\u822C\u306B\u4F55\u3089\u304B\u306E\u91D1\u5C5E\uFF08\u5408\u91D1\u542B\u3080\uFF09\u3067\u4F5C\u3089\u308C\u305F\u8CA8\u5E63\u3067\u3042\u308B\u3002\u30B3\u30A4\u30F3\uFF08coin\uFF09\u3068\u3082\u3088\u3070\u308C\u308B\u3002\u304B\u3064\u3066\u300C\u30B3\u30A4\u30F3\u300D\u306F\u57FA\u672C\u7684\u306B\u91D1\u3084\u9280\u306E\u7D20\u6750\u91D1\u5C5E\u306E\u4FA1\u5024\u3068\u984D\u9762\u306E\u5DEE\u306E\u7121\u3044\u672C\u4F4D\u901A\u8CA8\u3084\u305D\u306E\u88DC\u52A9\u8CA8\u5E63\u3068\u3057\u3066\u92F3\u9020\u3055\u308C\u308B\u3053\u3068\u304C\u591A\u304B\u3063\u305F\u304C\u3001\u73FE\u5728\u306F\u7BA1\u7406\u901A\u8CA8\u5236\u5EA6\u306E\u4E0B\u3067\u4E0D\u63DB\u7D19\u5E63\u3068\u4E26\u5217\u3057\u3066\u7D20\u6750\u306E\u4FA1\u5024\u304C\u984D\u9762\u3092\u5927\u304D\u304F\u4E0B\u56DE\u308B\u786C\u8CA8\u306E\u307F\u304C\u6D41\u901A\u3059\u308B\u3002 \u4ED6\u65B9\u3001\u7D4C\u6E08\u5B66\u306B\u304A\u3044\u3066\u306F\u300C\u786C\u8CA8\u300D\u306F\u30CF\u30FC\u30C9\u30AB\u30EC\u30F3\u30B7\u30FC\uFF08\u56FD\u969B\u6C7A\u6E08\u901A\u8CA8\uFF09\u3084\u672C\u4F4D\u8CA8\u5E63\u3092\u6307\u3059\u3053\u3068\u3070\u3067\u3042\u308A\u3001\u5BFE\u7FA9\u8A9E\u306E\u300C\u8EDF\u8CA8\u300D\uFF08\u30BD\u30D5\u30C8\u30AB\u30EC\u30F3\u30B7\u30FC\uFF09\u3068\u306F\u56FD\u969B\u6C7A\u6E08\u306B\u7528\u3044\u3089\u308C\u306A\u3044\u30FB\u7528\u3044\u308B\u3053\u3068\u304C\u51FA\u6765\u306A\u3044\u901A\u8CA8\u3092\u6307\u3059\u3002"@ja . . . . . . . . "center"@en . . "Una moneda \u00E9s una pe\u00E7a d'un material preuat per una comunitat. La ci\u00E8ncia que s'encarrega del seu estudi \u00E9s la numism\u00E0tica. Depenent dels valors que les diferents cultures hist\u00F2riques han donat a diversos materials segons el temps hist\u00F2ric i la ubicaci\u00F3 geogr\u00E0fica, el seu material ha anat evolucionant des de les m\u00E9s primitives, fetes d'objectes preuats trobats directament a la natura com petxines, perles o pedres, fins a l'actual pe\u00E7a de metall feta per estampaci\u00F3. Juntament amb els bitllets (tamb\u00E9 anomenats paper moneda), les monedes conformen el diner en efectiu en tots els sistemes monetaris moderns. Les monedes s'acostumen a fer servir per als exemplars de menys valor, mentre que els bitllets s\u00F3n per als de m\u00E9s valor nominal; igualment, en la majoria de sistemes monetaris, la moneda de valor m\u00E9s alt val menys que el bitllet de valor nominal m\u00E9s baix. Tal com les trobem en l'actualitat, solen tenir forma de disc, i \u00E9s emesa per un govern i utilitzada com una forma de diner. Despr\u00E9s de la normalitzaci\u00F3 europea en l'acceptaci\u00F3 de moneda, provocada per la necessitat despr\u00E9s de la conquesta territorial de l'imperi rom\u00E0 d'obtenir una forma d'intercanvi com\u00FA en tot el territori l'imperi, el valor de la moneda era el valor del pes del metall que contenia. En una segona evoluci\u00F3 d'aquestes peces met\u00E0l\u00B7liques, degut al condicionant que no era factible crear tantes peces de metall com valor tenien els b\u00E9ns que s'intercanviaven en el total de mercats europeus, es va decidir rebaixar el nivell del material, mantenint l'equival\u00E8ncia que cada estat podia fer circular moneda proporcionalment a l'or que el banc central del pa\u00EDs tenia dipositat a la seva seu. En l'actualitat aquesta proporci\u00F3 ha quedat obsoleta, essent regulada la quantitat de moneda de la que pot disposar cada pa\u00EDs per organismes internacionals, i essent sempre lligat a indicadors macroecon\u00F2mics. Antigament els metalls m\u00E9s utilitzats eren l'or, l'argent i el bronze. Aix\u00F2 no obstant, en l'actualitat la tend\u00E8ncia inflacionista dels pa\u00EFsos capitalistes ha provocat que es facin a partir d'un metall base de menor valor, essent el metall m\u00E9s est\u00E8s el cupron\u00EDquel, i essent molt utilitzats tamb\u00E9 el n\u00EDquel i l'alumini. Tot i l'evoluci\u00F3 i ampliaci\u00F3 dels metalls emprats, el valor de cada partida de monedes cont\u00E9 en pes de metall el valor del metall en q\u00FCesti\u00F3 a cotitzaci\u00F3 del dia de publicaci\u00F3 de l'ordre d'encunyaci\u00F3. En un m\u00F3n tan vol\u00E0til com l'actual, ens trobem amb fets tan par\u00F2dics com que la pesseta d'alumini, en la seva \u00FAltima encunyaci\u00F3, al cap de dos mesos el valor del metall a preu de mercat multiplicava per 20 el preu nominal de la moneda, havent de ser retirades i canviades de metall, a causa del fet que molts fonedors d'alumini les feien sortir de circulaci\u00F3 per fondre-les i vendre-les com a metall pur a un preu m\u00E9s alt."@ca . . . . . . . . . . . . "\uC8FC\uD654"@ko . "Achaemenid coin daric 420BC front.jpg"@en . "Uang logam atau kadang kala disebut koin (dari bahasa Inggris coin) adalah logam yang digunakan sebagai alat transaksi ekonomi dan biasanya diterbitkan oleh pemerintah. Biasanya uang logam berbentuk bulat meski hal ini tidak selalu demikian. Sebuah uang logam biasanya memiliki dua sisi: sisi yang menampilkan nilai uang yang diwakili dan sisi sebaliknya yang biasanya berbentuk gambar. Uang logam dari negara-negara kerajaan biasanya menampilkan gambar kepala negara pada sisi terakhir ini, dan pada sisi lainnya uang logam modern bernilai sesuai nominal. \n* l \n* \n* s \n* l \n* b \n* s"@in . . . . . . . . . . . . "Txanpona diru bezala erabiltzen den pieza da, orokorrean metalezkoa eta disko formakoa. Txanponak ikertzen dituen zientzia numismatika da. Badira biribilak ez diren txanponak ere. Kristo aurreko IV.-V. mendeetan, txanponetarako metal nagusia brontzea zenean, Olbia greziar kolonian, brontzezko izurde txikiak erabiltzen zituzten diru gisa merkataritzan aritzean. Gaur egun bezala, Mediterraneo itsasoan ohikoa zen izurdeek distantzia handiak egitea itsasontzien parean, eta horregatik bihurtu zen animalia horien irudia itsas garraioaren eta merkataritzaren ikur."@eu . . . "Moneda"@es . . . . . . . . . . . . . "\u0646\u0642\u0648\u062F \u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629"@ar . . . . . . "\u041C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430 \u2014 \u0434\u0435\u043D\u0435\u0436\u043D\u044B\u0439 \u0437\u043D\u0430\u043A, \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0438\u0437 \u043C\u0435\u0442\u0430\u043B\u043B\u0430, \u043B\u0438\u0431\u043E \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0433\u043E \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0438\u0430\u043B\u0430 \u043E\u043F\u0440\u0435\u0434\u0435\u043B\u0451\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0444\u043E\u0440\u043C\u044B, \u0432\u0435\u0441\u0430 \u0438 \u0434\u043E\u0441\u0442\u043E\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430. \u041A\u0440\u043E\u043C\u0435 \u043F\u043E\u043B\u043D\u043E\u0446\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442, \u0432\u044B\u043F\u0443\u0441\u043A\u0430\u044E\u0442\u0441\u044F \u0440\u0430\u0437\u043C\u0435\u043D\u043D\u044B\u0435, \u043A\u043E\u043B\u043B\u0435\u043A\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u044B\u0435, \u043F\u0430\u043C\u044F\u0442\u043D\u044B\u0435 \u0438 \u0438\u043D\u0432\u0435\u0441\u0442\u0438\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u044B\u0435 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u044B. \u0427\u0430\u0449\u0435 \u0432\u0441\u0435\u0433\u043E \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u044B \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u0430\u0432\u043B\u0438\u0432\u0430\u044E\u0442 \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u043E\u043C \u0447\u0435\u043A\u0430\u043D\u043A\u0438 \u0438 \u0438\u043C\u0435\u044E\u0442 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0443 \u043A\u0440\u0443\u0433\u0430, \u0432\u044B\u0441\u0435\u0447\u0435\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u0438\u0437 \u043C\u0435\u0442\u0430\u043B\u043B\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043B\u0438\u0441\u0442\u0430."@ru . . "Per moneta (in inglese: coin) in senso generale si intende tutto quello che viene utilizzato come mezzo di pagamento e intermediario degli scambi e che svolge le funzioni di: \n* misura del valore (moneta come unit\u00E0 di conto); \n* mezzo di scambio nella compravendita di beni e servizi e in genere nelle transazioni commerciali (moneta come strumento di pagamento); \n* fondo di valore (moneta come riserva di valore); La funzione \"centrale\" della moneta \u00E8 quella di strumento di pagamento, visto che le altre funzioni sono o conseguenza di essa o condizione favorevole per il suo svolgimento. La distinzione tra unit\u00E0 di conto e mezzo di pagamento era pi\u00F9 evidente nelle economie antiche, quando esistevano monete \"virtuali\", oggi si direbbe scritturali, (come il talento, la lira medioevale ecc.) che non esistevano fisicamente e non venivano coniate, ma servivano solo per contare e stipulare i contratti (unit\u00E0 di conto); le monete reali (mezzi di pagamento) si usavano per saldare l'obbligazione. Scrive il premio Nobel Samuelson: Antropologicamente il sociologo Karl Polanyi ritiene la moneta un sistema semantico \u00ABsimile, in senso generale, al linguaggio, alla scrittura, o ai pesi e alle misure\u00BB. In numismatica moneta viene intesa nell'accezione di oggetto materiale specifico, in genere dischetti di metallo che rappresentano i soldi, che pu\u00F2 essere moneta corrente o fuori corso. Mentre nell'antichit\u00E0 esistevano soltanto le , consistenti solitamente in dischi di varie dimensioni e composizione, usati come strumenti di pagamento o tesaurizzati, nelle economie moderne alla moneta metallica si \u00E8 affiancata o sostituita la moneta cartacea, pi\u00F9 facile ed economica da produrre e utilizzare, nonch\u00E9 diversi altri tipi di \"monete\" immateriali, a cominciare dal deposito bancario (in quest'ultimo caso si parla di \"moneta\" intesa in senso lato, come strumento di pagamento complementare rispetto alla moneta in senso stretto). Il concetto di moneta \u00E8 ampiamente studiato nell'ambito dell'economia monetaria, mentre in ambito applicativo si parla comunemente di politica monetaria dove il diritto di emissione di moneta appartiene solitamente ad uno Stato e va sotto il nome di sovranit\u00E0 monetaria."@it . . "O: Bearded head of Mars with Corinthian helmet left."@en . . "Mince jsou jednou z nejstar\u0161\u00EDch forem pen\u011Bz. Historicky \u0161lo o kusy drah\u00E9ho kovu, nej\u010Dast\u011Bji zlata nebo st\u0159\u00EDbra, s vyra\u017Een\u00FDm znakem potvrzuj\u00EDc\u00EDm jejich hmotnost a kvalitu. Sou\u010Dasn\u00E9 mince jsou nej\u010Dast\u011Bji vyrobeny z kovu, jeho\u017E hodnota je obvykle zanedbateln\u00E1 a mince je tak de facto bankovka vyra\u017Een\u00E1 do kovu. P\u0159es velk\u00FD rozmach elektronick\u00FDch plateb jsou mince dodnes nepostradatelnou sou\u010D\u00E1st\u00ED m\u011Bnov\u00E9ho syst\u00E9mu."@cs . "(Silver Croeseid, minted by King Croesus, c. 560\u2013546 BC )"@en . . . . . . . "\u039D\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 (\u03AE \u03BA\u03AD\u03C1\u03BC\u03B1) \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03BA\u03BF\u03BC\u03BC\u03AC\u03C4\u03B9 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C3\u03BA\u03BB\u03B7\u03C1\u03CC \u03C5\u03BB\u03B9\u03BA\u03CC, \u03C3\u03C5\u03BD\u03AE\u03B8\u03C9\u03C2 \u03BC\u03AD\u03C4\u03B1\u03BB\u03BB\u03BF, \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C7\u03C1\u03B7\u03C3\u03B9\u03BC\u03BF\u03C0\u03BF\u03B9\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03B1 \u03B1\u03C1\u03C7\u03B1\u03AF\u03B1 \u03C7\u03C1\u03CC\u03BD\u03B9\u03B1 \u03BC\u03AD\u03C7\u03C1\u03B9 \u03C3\u03AE\u03BC\u03B5\u03C1\u03B1 \u03B3\u03B9\u03B1 \u03B5\u03BC\u03C0\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03AD\u03C2 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B1\u03BB\u03BB\u03B1\u03B3\u03AD\u03C2. \u03A0\u03C1\u03B9\u03BD \u03C4\u03B7\u03BD \u03B8\u03AD\u03C3\u03C0\u03B9\u03C3\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C7\u03B1\u03C1\u03C4\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03C3\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03BA\u03C5\u03BA\u03BB\u03BF\u03C6\u03BF\u03C1\u03BF\u03CD\u03C3\u03B1\u03BD \u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03C3\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C0\u03BF\u03BB\u03CD\u03C4\u03B9\u03BC\u03B1 \u03BC\u03AD\u03C4\u03B1\u03BB\u03BB\u03B1, \u03CC\u03C0\u03C9\u03C2 \u03C7\u03C1\u03C5\u03C3\u03CC \u03BA\u03B1\u03B9 \u03AC\u03C1\u03B3\u03C5\u03C1\u03BF \u03C4\u03B1 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03B5\u03AF\u03C7\u03B1\u03BD \u03C3\u03B7\u03BC\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03B1\u03BE\u03AF\u03B1. \u03A9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03C3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03BC\u03AD\u03C1\u03B5\u03C2 \u03BC\u03B1\u03C2 \u03B7 \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \u03BD\u03BF\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03AC\u03C4\u03C9\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03BF\u03C1\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03B5 \u03B1\u03B3\u03BF\u03C1\u03AD\u03C2 \u03BC\u03B9\u03BA\u03C1\u03AE\u03C2 \u03B1\u03BE\u03AF\u03B1\u03C2. \u0393\u03B9\u03B1 \u03BD\u03B1 \u03B1\u03BD\u03B1\u03B3\u03BD\u03C9\u03C1\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BA\u03B5\u03AF\u03BC\u03B5\u03BD\u03BF \u03C9\u03C2 \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 \u03C0\u03C1\u03AD\u03C0\u03B5\u03B9 \u03BD\u03B1 \u03C0\u03BB\u03B7\u03C1\u03BF\u03AF \u03C4\u03B9\u03C2 \u03B5\u03BE\u03AE\u03C2 \u03C0\u03C1\u03BF\u03B4\u03B9\u03B1\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03AD\u03C2:"@el . . . . "Une pi\u00E8ce de monnaie est un morceau de mat\u00E9riau solide, habituellement un m\u00E9tal ou un m\u00E9tallo\u00EFde, ayant souvent la forme d\u2019un disque, et la plupart du temps d\u00E9livr\u00E9 par un gouvernement. Les pi\u00E8ces de monnaie sont utilis\u00E9es comme argent dans des transactions de toutes sortes, \u00E0 partir des transactions de tous les jours jusqu\u2019au stockage du vaste nombre de pi\u00E8ces pr\u00E9cieuses."@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "PERSIA, Achaemenid Empire. temp. Darios I. Circa 520-505 BC.jpg"@en . . "Currency"@en . . . "R: Horse head right, grain ear behind."@en . . . . . . "Monero"@eo . "( \uCD5C\uBB34\uC120\uC774 \uBC1C\uBA85\uD55C \uACE0\uB824\uC2DC\uB300\uC758 \uB85C\uCF13\uBCD1\uAE30\uC778 \uC8FC\uD654(\u8D70\u706B)\uC5D0 \uB300\uD574\uC11C\uB294 \uC8FC\uD654 (\uBB34\uAE30) \uBB38\uC11C\uB97C \uCC38\uACE0\uD558\uC2ED\uC2DC\uC624.)( \uB3D9\uC804\uC740 \uC5EC\uAE30\uB85C \uC5F0\uACB0\uB429\uB2C8\uB2E4. \uACBD\uC0C1\uB0A8\uB3C4 \uCC3D\uC6D0\uC2DC\uC758 \uD130\uB110\uC5D0 \uB300\uD574\uC11C\uB294 \uB3D9\uC804\uD130\uB110 \uBB38\uC11C\uB97C \uCC38\uACE0\uD558\uC2ED\uC2DC\uC624.)\n\uC8FC\uD654(\u9444\u8CA8)\uB294 \uAE08\uC18D\uC744 \uC8FC\uBB3C\uB85C \uB5A0\uC11C \uB9CC\uB4E0 \uD654\uD3D0\uC774\uB2E4. \uAD6C\uB9AC\uB97C \uC6D0\uB8CC\uB85C \uC0BC\uB294 \uACBD\uC6B0\uAC00 \uB9CE\uAE30\uC5D0 \uB3D9\uC804(\u9285\u9322)\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD558\uBA70, \uC9C0\uD3D0\uC640 \uB300\uC870\uD558\uC5EC \uACBD\uD654(\u786C\u8CA8)\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . . . . "150"^^ . . . . . . . . "1123890623"^^ . . . "\u039D\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 (\u03BA\u03AD\u03C1\u03BC\u03B1)"@el . . . "\u041C\u043E\u043D\u0435\u0301\u0442\u0430 (\u043B\u0430\u0442. moneta) \u2014 \u0433\u0440\u043E\u0448\u043E\u0432\u0438\u0439 \u0437\u043D\u0430\u043A, \u0432\u0438\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0439 \u0437 \u043C\u0435\u0442\u0430\u043B\u0443 (\u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430, \u0441\u0440\u0456\u0431\u043B\u0430, \u043C\u0456\u0434\u0456 \u0430\u0431\u043E \u0441\u043F\u043B\u0430\u0432\u0456\u0432) \u0432\u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0445 \u0437\u0430\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C \u0432\u0430\u0433\u0438 \u0456 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438, \u0449\u043E \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u044F\u043A \u0437\u0430\u0441\u0456\u0431 \u0433\u0440\u043E\u0448\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043E\u0431\u0456\u0433\u0443 \u0442\u0430 \u043F\u043B\u0430\u0442\u0435\u0436\u0443."@uk . . . . . . . . . . . . . . . "The first Roman silver coin, 281 BC. Crawford 13/1"@en . "Daric gold coin, c. 490 BC; one of the most successful of Antiquity."@en . . . "Kiloware.JPG"@en . . . . . "\u041C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430 \u2014 \u0434\u0435\u043D\u0435\u0436\u043D\u044B\u0439 \u0437\u043D\u0430\u043A, \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0438\u0437 \u043C\u0435\u0442\u0430\u043B\u043B\u0430, \u043B\u0438\u0431\u043E \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0433\u043E \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0438\u0430\u043B\u0430 \u043E\u043F\u0440\u0435\u0434\u0435\u043B\u0451\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0444\u043E\u0440\u043C\u044B, \u0432\u0435\u0441\u0430 \u0438 \u0434\u043E\u0441\u0442\u043E\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430. \u041A\u0440\u043E\u043C\u0435 \u043F\u043E\u043B\u043D\u043E\u0446\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442, \u0432\u044B\u043F\u0443\u0441\u043A\u0430\u044E\u0442\u0441\u044F \u0440\u0430\u0437\u043C\u0435\u043D\u043D\u044B\u0435, \u043A\u043E\u043B\u043B\u0435\u043A\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u044B\u0435, \u043F\u0430\u043C\u044F\u0442\u043D\u044B\u0435 \u0438 \u0438\u043D\u0432\u0435\u0441\u0442\u0438\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u044B\u0435 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u044B. \u0427\u0430\u0449\u0435 \u0432\u0441\u0435\u0433\u043E \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u044B \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u0430\u0432\u043B\u0438\u0432\u0430\u044E\u0442 \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u043E\u043C \u0447\u0435\u043A\u0430\u043D\u043A\u0438 \u0438 \u0438\u043C\u0435\u044E\u0442 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0443 \u043A\u0440\u0443\u0433\u0430, \u0432\u044B\u0441\u0435\u0447\u0435\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u0438\u0437 \u043C\u0435\u0442\u0430\u043B\u043B\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043B\u0438\u0441\u0442\u0430."@ru . . . "Txanpona diru bezala erabiltzen den pieza da, orokorrean metalezkoa eta disko formakoa. Txanponak ikertzen dituen zientzia numismatika da. Badira biribilak ez diren txanponak ere. Kristo aurreko IV.-V. mendeetan, txanponetarako metal nagusia brontzea zenean, Olbia greziar kolonian, brontzezko izurde txikiak erabiltzen zituzten diru gisa merkataritzan aritzean. Gaur egun bezala, Mediterraneo itsasoan ohikoa zen izurdeek distantzia handiak egitea itsasontzien parean, eta horregatik bihurtu zen animalia horien irudia itsas garraioaren eta merkataritzaren ikur."@eu . . . . . . "File:Crawford 13-1 Reverse.jpg"@en . "Tetradrachm of Athens"@en . . . . "7558"^^ . . . . . . . . . . "Een munt (als collectivum: kleingeld of muntgeld) is een stuk materie, veelal metaal, dat als geld gebruikt wordt, gewoonlijk in de vorm van een schijfje. Munten hebben gewoonlijk een lagere nominale waarde dan bankbiljetten. Doorgaans staat op een munt de naam van het uitgevende land of instantie, de denominatie (munteenheid en aantal, bijvoorbeeld \u20AC 0,50 of, gelijkwaardig, 50 eurocent), een jaartal en een aantal symbolen; meestal zijn de gegevens (plaats, waarde en jaar) uit de kenmerken van een munt af te leiden. Op al deze karakteristieken van munten bestaan uitzonderingen."@nl . "Per moneta (in inglese: coin) in senso generale si intende tutto quello che viene utilizzato come mezzo di pagamento e intermediario degli scambi e che svolge le funzioni di: \n* misura del valore (moneta come unit\u00E0 di conto); \n* mezzo di scambio nella compravendita di beni e servizi e in genere nelle transazioni commerciali (moneta come strumento di pagamento); \n* fondo di valore (moneta come riserva di valore); Scrive il premio Nobel Samuelson:"@it . . . . . "A coin is a small, flat, (usually depending on the country or value) round piece of metal or plastic used primarily as a medium of exchange or legal tender. They are standardized in weight, and produced in large quantities at a mint in order to facilitate trade. They are most often issued by a government. Coins often have images, numerals, or text on them. Obverse and its opposite, reverse, refer to the two flat faces of coins and medals. In this usage, obverse means the front face of the object and reverse means the back face. The obverse of a coin is commonly called heads, because it often depicts the head of a prominent person, and the reverse tails."@en . . . . "Pi\u00E8ce de monnaie"@fr . "71256"^^ . . . . "Ett mynt eller en slant \u00E4r ett pr\u00E4glat stycke av metall, avsett att anv\u00E4ndas som betalningsmedel. Mynt ges i allm\u00E4nhet ut av en myndighet i en stat. I monarkier betraktas det som ett regale (myntregale). Bildsidan p\u00E5 ett mynt betecknas som effigies[k\u00E4lla beh\u00F6vs]."@sv . . . . . . "\u039D\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 (\u03AE \u03BA\u03AD\u03C1\u03BC\u03B1) \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03BA\u03BF\u03BC\u03BC\u03AC\u03C4\u03B9 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C3\u03BA\u03BB\u03B7\u03C1\u03CC \u03C5\u03BB\u03B9\u03BA\u03CC, \u03C3\u03C5\u03BD\u03AE\u03B8\u03C9\u03C2 \u03BC\u03AD\u03C4\u03B1\u03BB\u03BB\u03BF, \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C7\u03C1\u03B7\u03C3\u03B9\u03BC\u03BF\u03C0\u03BF\u03B9\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03B1 \u03B1\u03C1\u03C7\u03B1\u03AF\u03B1 \u03C7\u03C1\u03CC\u03BD\u03B9\u03B1 \u03BC\u03AD\u03C7\u03C1\u03B9 \u03C3\u03AE\u03BC\u03B5\u03C1\u03B1 \u03B3\u03B9\u03B1 \u03B5\u03BC\u03C0\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03AD\u03C2 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B1\u03BB\u03BB\u03B1\u03B3\u03AD\u03C2. \u03A0\u03C1\u03B9\u03BD \u03C4\u03B7\u03BD \u03B8\u03AD\u03C3\u03C0\u03B9\u03C3\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C7\u03B1\u03C1\u03C4\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03C3\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03BA\u03C5\u03BA\u03BB\u03BF\u03C6\u03BF\u03C1\u03BF\u03CD\u03C3\u03B1\u03BD \u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03C3\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C0\u03BF\u03BB\u03CD\u03C4\u03B9\u03BC\u03B1 \u03BC\u03AD\u03C4\u03B1\u03BB\u03BB\u03B1, \u03CC\u03C0\u03C9\u03C2 \u03C7\u03C1\u03C5\u03C3\u03CC \u03BA\u03B1\u03B9 \u03AC\u03C1\u03B3\u03C5\u03C1\u03BF \u03C4\u03B1 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03B5\u03AF\u03C7\u03B1\u03BD \u03C3\u03B7\u03BC\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03B1\u03BE\u03AF\u03B1. \u03A9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03C3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03BC\u03AD\u03C1\u03B5\u03C2 \u03BC\u03B1\u03C2 \u03B7 \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \u03BD\u03BF\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03AC\u03C4\u03C9\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03BF\u03C1\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03B5 \u03B1\u03B3\u03BF\u03C1\u03AD\u03C2 \u03BC\u03B9\u03BA\u03C1\u03AE\u03C2 \u03B1\u03BE\u03AF\u03B1\u03C2. \u0393\u03B9\u03B1 \u03BD\u03B1 \u03B1\u03BD\u03B1\u03B3\u03BD\u03C9\u03C1\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BA\u03B5\u03AF\u03BC\u03B5\u03BD\u03BF \u03C9\u03C2 \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 \u03C0\u03C1\u03AD\u03C0\u03B5\u03B9 \u03BD\u03B1 \u03C0\u03BB\u03B7\u03C1\u03BF\u03AF \u03C4\u03B9\u03C2 \u03B5\u03BE\u03AE\u03C2 \u03C0\u03C1\u03BF\u03B4\u03B9\u03B1\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03AD\u03C2: \n* \u0388\u03C7\u03B5\u03B9 \u03C4\u03C5\u03C0\u03BF\u03C0\u03BF\u03B9\u03B7\u03BC\u03AD\u03BD\u03B7 \u03BC\u03BF\u03C1\u03C6\u03AE, \u03B2\u03AC\u03C1\u03BF\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C3\u03CD\u03C3\u03C4\u03B1\u03C3\u03B7 \n* \u0395\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03C4\u03C5\u03C0\u03C9\u03BC\u03AD\u03BD\u03B7 \u03C0\u03AC\u03BD\u03C9 \u03C3\u03B5 \u03B1\u03C5\u03C4\u03CC \u03B7 \u03B1\u03C1\u03C7\u03AE \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C4\u03BF \u03C0\u03B1\u03C1\u03AC\u03B3\u03B5\u03B9 \n* \u0395\u03BA\u03B4\u03AF\u03B4\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03B5 \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03B5\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C3\u03CC\u03C4\u03B7\u03C4\u03B5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C7\u03C1\u03B7\u03C3\u03B9\u03BC\u03BF\u03C0\u03BF\u03B9\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u03B5\u03C5\u03C1\u03AD\u03C9\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B1\u03BB\u03BB\u03B1\u03B3\u03AD\u03C2. \u03A3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03C3\u03CD\u03B3\u03C7\u03C1\u03BF\u03BD\u03B5\u03C2 \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03C9\u03BD\u03AF\u03B5\u03C2 \u03C4\u03BF \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 \u03BC\u03B1\u03B6\u03AF \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B1 \u03C7\u03B1\u03C1\u03C4\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03C3\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03AF \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B9\u03BF \u03C3\u03C5\u03BD\u03B7\u03B8\u03B9\u03C3\u03BC\u03AD\u03BD\u03B7 \u03BC\u03BF\u03C1\u03C6\u03AE \u03C7\u03C1\u03AE\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2. \u0394\u03B5\u03BD \u03C0\u03C1\u03AD\u03C0\u03B5\u03B9 \u03BD\u03B1 \u03C3\u03C5\u03B3\u03C7\u03AD\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC\u03BB\u03BB\u03B9\u03BF."@el . . "The first type of Siglos , from the time of Darius I, c. 520\u2013505 BC"@en . . . . . "150"^^ . . "Txanpon"@eu . . "KINGS of LYDIA. Kroisos. Circa 560-546 BC. AR Stater.jpg"@en . . "Obverse: head of the nymph Arethusa, surrounded by four swimming dolphins and a rudder"@en . "130"^^ . . . . "Coin"@en . "Moeda \u00E9 uma pe\u00E7a fabricada em material resistente, geralmente metal, costumeiramente em formato de disco, e empregada como dinheiro. Tradicionalmente, as moedas possu\u00EDam valor equivalente ao valor do metal em que eram confecionadas (cobre, ouro ou prata, por exemplo). O estudo e cole\u00E7\u00E3o de c\u00E9dulas, moedas e medalhas designa-se numism\u00E1tica. Devido ao valor da moeda residir originalmente no pr\u00F3prio material com que era feita, muitos soberanos foram levados a diminuir o conte\u00FAdo em material precioso (geralmente, ligas de prata) ou baixar o peso da pe\u00E7a."@pt . "Moeda (pe\u00E7a)"@pt . . . . . "Eine M\u00FCnze ist in der Numismatik ein meist rundes und relativ zum Durchmesser d\u00FCnnes, gepr\u00E4gtes oder fr\u00FCher auch gegossenes, vom Staat ausgegebenes gesetzliches Zahlungsmittel und damit neben der Banknote eine Art des Bargeldes. Im \u00FCbertragenen Sinn steht die Bezeichnung \u201EM\u00FCnze\u201C auch f\u00FCr eine M\u00FCnzst\u00E4tte."@de . "\u041C\u043E\u043D\u0435\u0301\u0442\u0430 (\u043B\u0430\u0442. moneta) \u2014 \u0433\u0440\u043E\u0448\u043E\u0432\u0438\u0439 \u0437\u043D\u0430\u043A, \u0432\u0438\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0439 \u0437 \u043C\u0435\u0442\u0430\u043B\u0443 (\u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430, \u0441\u0440\u0456\u0431\u043B\u0430, \u043C\u0456\u0434\u0456 \u0430\u0431\u043E \u0441\u043F\u043B\u0430\u0432\u0456\u0432) \u0432\u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0445 \u0437\u0430\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C \u0432\u0430\u0433\u0438 \u0456 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438, \u0449\u043E \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u044F\u043A \u0437\u0430\u0441\u0456\u0431 \u0433\u0440\u043E\u0448\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043E\u0431\u0456\u0433\u0443 \u0442\u0430 \u043F\u043B\u0430\u0442\u0435\u0436\u0443."@uk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "more details from the articles in further information"@en . . . "Uang logam"@in . . . . . . "185"^^ . . . . "\u0627\u0644\u0646\u0642\u0648\u062F \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 \u0647\u064A \u0642\u0637\u0639\u0629 \u0646\u0642\u062F\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0627\u0644\u0635\u0644\u0628\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0648\u062D\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0648\u0632\u0646\u060C \u0648\u062A\u0646\u062A\u062C \u0628\u0643\u0645\u064A\u0627\u062A \u0643\u0628\u064A\u0631\u0629 \u0645\u0646 \u0623\u062C\u0644 \u062A\u0633\u0647\u064A\u0644 \u0627\u0644\u062A\u062C\u0627\u0631\u0629\u060C \u0648\u064A\u0645\u0643\u0646 \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0627\u0645\u0647\u0627 \u0623\u0633\u0627\u0633\u0627\u064B \u0643\u0631\u0645\u0632 \u0644\u0644\u0639\u0645\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0646\u0648\u0646\u064A\u0629 \u0644\u0644\u062A\u062C\u0627\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0645\u0646\u0637\u0642\u0629 \u0645\u0639\u064A\u0646\u0629\u060C \u0628\u0644\u062F \u0623\u0648 \u0625\u0642\u0644\u064A\u0645. \u064A\u064F\u0633\u0645\u064E\u0651\u0649 \u0645\u0646 \u064A\u0635\u0646\u0639 \u0627\u0644\u0646\u0642\u0648\u062F \u0636\u0631\u0628\u0627\u064B \u0623\u0648 \u0637\u0628\u0627\u0639\u0629\u064B \u0633\u0643\u064E\u0651\u0627\u0643. \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E\u064A\u0627\u064B\u060C \u0627\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0639\u062F\u062F\u0627\u064B \u0643\u0628\u064A\u0631\u0627\u064B \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 (\u0628\u0645\u0627 \u0641\u064A \u0630\u0644\u0643 \u0627\u0644\u0633\u0628\u0627\u0626\u0643) \u0648\u063A\u064A\u0631\u0647\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u062F \u0639\u0645\u0644\u064A\u0627\u064B \u0648\u0641\u0646\u064A\u0627\u064B\u060C \u0648\u0627\u0644\u062A\u062C\u0631\u0628\u0629 \u0641\u064A \u0625\u0646\u062A\u0627\u062C \u0639\u0645\u0644\u0627\u062A \u0645\u0639\u062F\u0646\u064A\u0629 \u0644\u0644\u062C\u0645\u0639 \u0648\u0627\u0644\u062A\u062F\u0627\u0648\u0644 \u0648\u0627\u0644\u0627\u0633\u062A\u062B\u0645\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0639\u062F\u0646\u064A. \u0648\u0645\u0646\u0630 \u0641\u062A\u0631\u0629 \u0637\u0648\u064A\u0644\u0629 \u062A\u0631\u062A\u0628\u0637 \u0627\u0644\u0642\u0637\u0639 \u0627\u0644\u0646\u0642\u062F\u064A\u0629 \u0628\u0645\u0641\u0647\u0648\u0645 \u0627\u0644\u0645\u0627\u0644."@ar . . . "189"^^ . . . "270"^^ . . . . . . "Obverse: a portrait of Athena, patron goddess of the city, in helmet"@en . "\u786C\u5E63\u4E00\u822C\u662F\u6307\u4EE5\u5805\u786C\u7684\u7269\u6599\uFF08\u901A\u5E38\u662F\u91D1\u5C6C\uFF09\u88FD\u6210\u7684\u8CA8\u5E63\u3002\u76F8\u5C0D\u7D19\u5E63\uFF0C\u786C\u5E63\u7684\u9762\u503C\u901A\u5E38\u8F03\u4F4E\u3002\u4E00\u822C\u8CA8\u5E63\u7528\u9014\u7684\u786C\u5E63\u662F\u7531\u975E\u8CB4\u91CD\u91D1\u5C6C\uFF08\u5982\u9285\u3001\u93B3\uFF09\u9444\u9020\u3002\u5176\u9762\u503C\u901A\u5E38\u662F\u9760\u6CD5\u5F8B\u898F\u5B9A\u3002\u96A8\u8457\u79D1\u6280\u7684\u8FDB\u6B65\uFF0C\u5982\u516B\u9054\u901A\u822C\u7684\u96FB\u5B50\u6536\u8CBB\u7CFB\u7D71\u7684\u6D41\u884C\uFF0C\u786C\u5E63\u7684\u4F7F\u7528\u5DF2\u8D8A\u4F86\u8D8A\u5C11\u3002 \u9664\u4E86\u7528\u9014\u6027\u8D27\u5E01\uFF0C\u4E5F\u6709\u975E\u8CA8\u5E63\u7528\u9014\u7684\u786C\u5E63\uFF0C\u5982\u53E4\u4E2D\u570B\u7684\u82B1\u9322\u3001\u7D00\u5FF5\u5E63\u3001\u904A\u6232\u4EE3\u5E63\u7B49\uFF0C\u6536\u85CF\u6027\u7684\u786C\u5E63\u5247\u591A\u4EE5\u91D1\u548C\u9280\u9444\u9020\uFF1B\u8FD9\u4E9B\u786C\u5E01\u5F80\u5F80\u4EF7\u503C\u4E0D\u83F2\u3002 \u50B3\u7D71\u4E0A\uFF0C\u786C\u5E63\u7D93\u5E38\u4EE5\u91D1\u6216\u9280\u7B49\u8CB4\u91D1\u5C6C\u9444\u9020\uFF0C\u5176\u5167\u5728\u50F9\u503C\uFF08\u5373\u8A72\u91D1\u5C6C\u7684\u50F9\u503C\uFF09\u5F80\u5F80\u6703\u8D85\u8D8A\u8A72\u786C\u5E63\u7684\u8868\u9762\u50F9\u503C\uFF08\u9762\u503C\uFF09\uFF0C\u56E0\u800C\u7522\u751F\u300C\u52A3\u5E63\u9A45\u9010\u826F\u5E63\u300D\u7684\u8AAA\u6CD5\u3002"@zh . . . . . . . . . "Croeseids"@en . . . . . "( \uCD5C\uBB34\uC120\uC774 \uBC1C\uBA85\uD55C \uACE0\uB824\uC2DC\uB300\uC758 \uB85C\uCF13\uBCD1\uAE30\uC778 \uC8FC\uD654(\u8D70\u706B)\uC5D0 \uB300\uD574\uC11C\uB294 \uC8FC\uD654 (\uBB34\uAE30) \uBB38\uC11C\uB97C \uCC38\uACE0\uD558\uC2ED\uC2DC\uC624.)( \uB3D9\uC804\uC740 \uC5EC\uAE30\uB85C \uC5F0\uACB0\uB429\uB2C8\uB2E4. \uACBD\uC0C1\uB0A8\uB3C4 \uCC3D\uC6D0\uC2DC\uC758 \uD130\uB110\uC5D0 \uB300\uD574\uC11C\uB294 \uB3D9\uC804\uD130\uB110 \uBB38\uC11C\uB97C \uCC38\uACE0\uD558\uC2ED\uC2DC\uC624.)\n\uC8FC\uD654(\u9444\u8CA8)\uB294 \uAE08\uC18D\uC744 \uC8FC\uBB3C\uB85C \uB5A0\uC11C \uB9CC\uB4E0 \uD654\uD3D0\uC774\uB2E4. \uAD6C\uB9AC\uB97C \uC6D0\uB8CC\uB85C \uC0BC\uB294 \uACBD\uC6B0\uAC00 \uB9CE\uAE30\uC5D0 \uB3D9\uC804(\u9285\u9322)\uC774\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD558\uBA70, \uC9C0\uD3D0\uC640 \uB300\uC870\uD558\uC5EC \uACBD\uD654(\u786C\u8CA8)\uB77C\uACE0\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . . . "220"^^ . . . . . . "SNGCop 039.jpg"@en . . . . . "233"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Moneta \u2013 przewa\u017Cnie metalowy znak pieni\u0119\u017Cny o okre\u015Blonej formie, opatrzony znakiem emitenta gwarantuj\u0105cego umown\u0105 warto\u015B\u0107 monety. Pierwotnie zbli\u017Cona by\u0142a ona do rynkowej warto\u015Bci kruszcu zawartego w monecie. Pierwsze monety powsta\u0142y w VII w. p.n.e. w Lidii (dzisiejsza Turcja), wykonane z elektrumu (stopu z\u0142ota i srebra, naturalnie wyst\u0119puj\u0105cego w niekt\u00F3rych rzekach Azji Mniejszej), i mia\u0142y kszta\u0142t owalny. Rozpowszechnione zosta\u0142y w basenie Morza \u015Ar\u00F3dziemnego przez Fenicjan oraz Grek\u00F3w. Metalowy pieni\u0105dz wykszta\u0142ci\u0142 si\u0119 te\u017C niezale\u017Cnie na wschodzie \u2013 w Chinach i Indiach. G\u0142\u00F3wne elementy sk\u0142adowe monety stanowi\u0105: awers i rewers (strona zawieraj\u0105ca informacje o emitencie, np. god\u0142o wymowne i strona odwrotna), jej otok i rant. W opisie monety opr\u00F3cz figuralnych wyobra\u017Ce\u0144 (portret\u00F3w, gode\u0142, herb\u00F3w, ideogram\u00F3w itp.) wyr\u00F3\u017Cnia si\u0119 legend\u0119 i egzerg\u0119, czyli odcinek; czasem dzieli si\u0119 j\u0105 na dwa pola (lewe i prawe). Ze wzgl\u0119du na t\u0142oczenie mo\u017Ce by\u0107 \u017Ale do\u015Brodkowana albo z odwr\u00F3conym kierunkiem stempla. Monety mog\u0105 mie\u0107 r\u00F3\u017Cne kszta\u0142ty: poza kr\u0105g\u0142ym tak\u017Ce kwadratowy, prostok\u0105tny (tzw. klipy) lub wielok\u0105tny (np. wsp\u00F3\u0142czesny bilon iracki); niekiedy z otworem po\u015Brodku. Wykonuje si\u0119 je najcz\u0119\u015Bciej z: metali (np. srebro, z\u0142oto, mied\u017A, platyna) i ich stop\u00F3w (np. br\u0105z, mosi\u0105dz). Najmniejsz\u0105 znan\u0105 monet\u0105 by\u0142 ate\u0144ski (\u00B9/8 obola) wielko\u015Bci 2 mm, a do najwi\u0119kszych b\u0119d\u0105cych w praktycznym obiegu nale\u017Ca\u0142a wa\u017C\u0105ca 20 kg miedziana moneta dziesi\u0119ciotalarowa, tzw. platmynt, emitowana w XVII wieku w Szwecji, oraz 1000 z imperium Mogo\u0142\u00F3w wybite w Agrze w 1613 r. o \u015Brednicy 203 mm i masie 12 kg. Wytworzono te\u017C monety znacznie ci\u0119\u017Csze, kt\u00F3re z przyczyn praktycznych (znaczna waga) i ekonomicznych (warto\u015B\u0107 kruszcu zawartego w monecie jest zdecydowanie wi\u0119ksza, ni\u017C jej nomina\u0142) nie znalaz\u0142y si\u0119 w powszechnym obiegu: wa\u017C\u0105ca 100 kg z\u0142ota moneta kanadyjska, o nominale 1 000 000 dolar\u00F3w kanadyjskich, oraz z\u0142ota moneta australijska o nominale 1 000 000 dolar\u00F3w australijskich, wa\u017C\u0105ca 1 ton\u0119. S\u0105 to skrajne przyk\u0142ady tzw. monet bulionowych, czyli emitowanych wy\u0142\u0105cznie dla lokaty kapita\u0142u. Wsp\u00F3\u0142cze\u015Bnie powsta\u0142o zjawisko tzw. monet kolekcjonerskich, emitowanych b\u0105d\u017A przez banki centralne, b\u0105d\u017A przez prywatnych emitent\u00F3w. Przewa\u017Cnie s\u0105 one bite w niskich nak\u0142adach i sprzedawane w cenach nieodpowiadaj\u0105cych ich warto\u015Bci nominalnej. Dla nadania prywatnym emisjom wygl\u0105du zbli\u017Conego do prawdziwych monet kilka kraj\u00F3w b\u0105d\u017A domini\u00F3w (cz\u0119sto niemaj\u0105cych nawet w\u0142asnej waluty), udost\u0119pnia za op\u0142at\u0105 w\u0142asne znaki pa\u0144stwowe, kt\u00F3re emitent mo\u017Ce umie\u015Bci\u0107 na swoich wyrobach. Nale\u017C\u0105 do nich m.in. Kongo, Armenia, Somalia, Wyspy Cooka, Niue, Wyspy Kokosowe, Palau i inne. Wykorzystanie tych znak\u00F3w nie jest ograniczone w \u017Caden spos\u00F3b i mo\u017Ce by\u0107 umieszczone na dowolnym produkcie, za kt\u00F3ry zosta\u0142a wniesiona odpowiednia op\u0142ata. Dla przyci\u0105gni\u0119cia niedo\u015Bwiadczonych kolekcjoner\u00F3w emisjom takim cz\u0119sto nadaje si\u0119 niezwyk\u0142e kszta\u0142ty: tr\u00F3jk\u0105ta \u2013 2 dolary z Wysp Cooka, czterolistnej koniczyny czy okr\u0119gu zawieraj\u0105cego buteleczk\u0119 wody z Lourdes (sygnowane przez Palau), gitary (sygnowane przez Somali\u0119), maj\u0105 niezwyk\u0142e dodatki \u2013 jak np. dioda w \u201Emonecie\u201D Niue, czy s\u0105 wykonane z tworzyw nie nadaj\u0105cych si\u0119 do tworzenia prawdziwych monet, jak np. drewniane \u201Emonety\u201D Konga czy plastikowe Wysp Kokosowych. Tzw. monety kolekcjonerskie s\u0105 monetami tylko de iure (dotyczy to g\u0142\u00F3wnie emisji bank\u00F3w centralnych, wi\u0119kszo\u015B\u0107 emisji prywatnych nie spe\u0142nia i tego warunku), a nie de facto, poniewa\u017C praktycznie nie s\u0105 one \u015Brodkiem wymiany pieni\u0119\u017Cnej. Monety kruszcowe i bilon stanowi\u0105 odmienne poj\u0119cia. Warto\u015B\u0107 pierwszychjest uzale\u017Cniona w zasadniczej mierze od ilo\u015Bci i warto\u015Bci znajduj\u0105cych si\u0119 w nich metali. Bilon natomiast to pieni\u0105dz zdawkowy (fiducjonalny), kt\u00F3rego warto\u015B\u0107 (podobnie jak w przypadku banknot\u00F3w) ustalona jest przez emitenta."@pl . "Moneta \u2013 przewa\u017Cnie metalowy znak pieni\u0119\u017Cny o okre\u015Blonej formie, opatrzony znakiem emitenta gwarantuj\u0105cego umown\u0105 warto\u015B\u0107 monety. Pierwotnie zbli\u017Cona by\u0142a ona do rynkowej warto\u015Bci kruszcu zawartego w monecie. Pierwsze monety powsta\u0142y w VII w. p.n.e. w Lidii (dzisiejsza Turcja), wykonane z elektrumu (stopu z\u0142ota i srebra, naturalnie wyst\u0119puj\u0105cego w niekt\u00F3rych rzekach Azji Mniejszej), i mia\u0142y kszta\u0142t owalny. Rozpowszechnione zosta\u0142y w basenie Morza \u015Ar\u00F3dziemnego przez Fenicjan oraz Grek\u00F3w. Metalowy pieni\u0105dz wykszta\u0142ci\u0142 si\u0119 te\u017C niezale\u017Cnie na wschodzie \u2013 w Chinach i Indiach."@pl . . . . . "La moneda es una pieza de un material resistente, de peso y composici\u00F3n uniforme, normalmente de metal acu\u00F1ado en forma de c\u00EDrculo y con los distintivos elegidos por la autoridad emisora, que se emplea como medida de cambio (dinero) por su valor legal o intr\u00EDnseco y como unidad de cuenta.\u200B Tambi\u00E9n se llama moneda a la divisa de curso legal de un Estado. Su nombre en lenguas romances proviene del lat\u00EDn moneta, debido a que la casa en donde se acu\u00F1aban en Roma estaba anexa al templo de Juno Moneta, diosa de la Memoria, encontr\u00E1ndose esta actividad bajo su protecci\u00F3n.\u200B\u200B La ciencia que estudia y clasifica las monedas f\u00EDsicas, met\u00E1licas o de material similar, se denomina numism\u00E1tica. El lugar donde se realiza la acu\u00F1aci\u00F3n de monedas se conoce con el nombre de ceca o casa de moneda. El nombre proviene de una voz del \u00E1rabe cl\u00E1sico (sikkah), que significa troquel.\u200B Por extensi\u00F3n, tambi\u00E9n se considera moneda al billete o papel de curso legal."@es . . "right"@en . . . . . . . . "Monero estas peco de dura materialo (kutime metalo), uzata kiel mono. \u011Ci kutime estas diskforma kaj havas du partojn: la anta\u016Dflankon kaj la dorsflankon. Kutime, moneroj havas malaltan valoron kaj monbiletoj havas pli altan valoron. Iam la materiala valoro de moneroj pli-malpli respondis al ilia nominala valoro, sed inflacio fiaskigas tiun principon; necesas uzi materialon malpli valoran. Por tamen malhelpi monfalsadon oni \u0109e iom valoraj moneroj ofte uzas kombinojn el du malsamkoloraj metaloj. Monero estas anka\u016D anonima kriptografia valuto. Porokazaj moneroj estas moneroj eldonitaj por rememorigi iun partikularan okazon kaj enhavantaj desegnon diferencan el la kutima kun referenco al la okazo pro kiu ili estas eldonitaj. Multaj moneroj de tiu kategorio utilas nur kiel kolekta\u0135oj, kvankam kelkaj landoj eldonas anka\u016D porokazajn monerojn por regula cirkulado."@eo . "\u786C\u8CA8"@ja . . . . . . . "Mince"@cs . . . . . . . . . . "Ett mynt eller en slant \u00E4r ett pr\u00E4glat stycke av metall, avsett att anv\u00E4ndas som betalningsmedel. Mynt ges i allm\u00E4nhet ut av en myndighet i en stat. I monarkier betraktas det som ett regale (myntregale). Bildsidan p\u00E5 ett mynt betecknas som effigies[k\u00E4lla beh\u00F6vs]."@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u786C\u8CA8\uFF08\u3053\u3046\u304B\uFF09\u3068\u306F\u3001\u4E00\u822C\u306B\u4F55\u3089\u304B\u306E\u91D1\u5C5E\uFF08\u5408\u91D1\u542B\u3080\uFF09\u3067\u4F5C\u3089\u308C\u305F\u8CA8\u5E63\u3067\u3042\u308B\u3002\u30B3\u30A4\u30F3\uFF08coin\uFF09\u3068\u3082\u3088\u3070\u308C\u308B\u3002\u304B\u3064\u3066\u300C\u30B3\u30A4\u30F3\u300D\u306F\u57FA\u672C\u7684\u306B\u91D1\u3084\u9280\u306E\u7D20\u6750\u91D1\u5C5E\u306E\u4FA1\u5024\u3068\u984D\u9762\u306E\u5DEE\u306E\u7121\u3044\u672C\u4F4D\u901A\u8CA8\u3084\u305D\u306E\u88DC\u52A9\u8CA8\u5E63\u3068\u3057\u3066\u92F3\u9020\u3055\u308C\u308B\u3053\u3068\u304C\u591A\u304B\u3063\u305F\u304C\u3001\u73FE\u5728\u306F\u7BA1\u7406\u901A\u8CA8\u5236\u5EA6\u306E\u4E0B\u3067\u4E0D\u63DB\u7D19\u5E63\u3068\u4E26\u5217\u3057\u3066\u7D20\u6750\u306E\u4FA1\u5024\u304C\u984D\u9762\u3092\u5927\u304D\u304F\u4E0B\u56DE\u308B\u786C\u8CA8\u306E\u307F\u304C\u6D41\u901A\u3059\u308B\u3002 \u4ED6\u65B9\u3001\u7D4C\u6E08\u5B66\u306B\u304A\u3044\u3066\u306F\u300C\u786C\u8CA8\u300D\u306F\u30CF\u30FC\u30C9\u30AB\u30EC\u30F3\u30B7\u30FC\uFF08\u56FD\u969B\u6C7A\u6E08\u901A\u8CA8\uFF09\u3084\u672C\u4F4D\u8CA8\u5E63\u3092\u6307\u3059\u3053\u3068\u3070\u3067\u3042\u308A\u3001\u5BFE\u7FA9\u8A9E\u306E\u300C\u8EDF\u8CA8\u300D\uFF08\u30BD\u30D5\u30C8\u30AB\u30EC\u30F3\u30B7\u30FC\uFF09\u3068\u306F\u56FD\u969B\u6C7A\u6E08\u306B\u7528\u3044\u3089\u308C\u306A\u3044\u30FB\u7528\u3044\u308B\u3053\u3068\u304C\u51FA\u6765\u306A\u3044\u901A\u8CA8\u3092\u6307\u3059\u3002"@ja . . . "\u786C\u5E63"@zh . . . . . . . . "center"@en . . . . . . . . . . . "A Syracusan tetradrachm"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . "Reverse: the owl of Athens, with an olive sprig and the inscription \"\u0391\u0398\u0395\", short for \u0391\u0398\u0395\u039D\u0391\u0399\u039F\u039D, \"of the Athenians\""@en . . "Una moneda \u00E9s una pe\u00E7a d'un material preuat per una comunitat. La ci\u00E8ncia que s'encarrega del seu estudi \u00E9s la numism\u00E0tica. Depenent dels valors que les diferents cultures hist\u00F2riques han donat a diversos materials segons el temps hist\u00F2ric i la ubicaci\u00F3 geogr\u00E0fica, el seu material ha anat evolucionant des de les m\u00E9s primitives, fetes d'objectes preuats trobats directament a la natura com petxines, perles o pedres, fins a l'actual pe\u00E7a de metall feta per estampaci\u00F3."@ca . . . "vertical"@en . . . . . . . "A selection of metal coins."@en . . "4"^^ . . . . .