. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Huw Dixon.png"@en . . . . . . . "Pentsamendu ekonomikoaren historia"@eu . . . . . . "More articles related to the history of economic thought"@en . . . . . "172106"^^ . . . "\u0406\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u044F \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0443\u043C\u043A\u0438 \u043C\u0430\u0454 \u0441\u043F\u0440\u0430\u0432\u0443 \u0437 \u0440\u0456\u0437\u043D\u0438\u043C\u0438 \u043C\u0438\u0441\u043B\u0438\u0442\u0435\u043B\u044F\u043C\u0438 \u0456 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0456\u044F\u043C\u0438 \u0443 \u043D\u0430\u043F\u0440\u044F\u043C\u0456, \u044F\u043A\u0438\u0439 \u0437\u0433\u043E\u0434\u043E\u043C \u0441\u0442\u0430\u0432 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u044E \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0454\u044E \u0442\u0430 \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u043A\u043E\u044E, \u0432\u0456\u0434 \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0434\u0430\u0432\u043D\u044C\u043E\u0433\u043E \u0441\u0432\u0456\u0442\u0443 \u0434\u043E \u043D\u0430\u0448\u0438\u0445 \u0434\u043D\u0456\u0432. \u0426\u044F \u0433\u0430\u043B\u0443\u0437\u044C \u043F\u043E\u0454\u0434\u043D\u0443\u0454 \u0447\u0438\u043C\u0430\u043B\u043E \u0440\u0456\u0437\u043D\u0438\u0445 \u0448\u043A\u0456\u043B \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0443\u043C\u043A\u0438. \u0414\u0430\u0432\u043D\u044C\u043E\u0433\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0456 \u043F\u0438\u0441\u044C\u043C\u0435\u043D\u043D\u0438\u043A\u0438, \u0442\u0430\u043A\u0456 \u044F\u043A \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444 \u0410\u0440\u0456\u0441\u0442\u043E\u0442\u0435\u043B\u044C \u0440\u043E\u0437\u0433\u043B\u044F\u0434\u0430\u043B\u0438 \u0456\u0434\u0435\u0457 \u043F\u0440\u043E \u043C\u0438\u0441\u0442\u0435\u0446\u0442\u0432\u043E \u043D\u0430\u043A\u043E\u043F\u0438\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u0431\u0430\u0433\u0430\u0442\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0456 \u043F\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0438\u043B\u0438 \u043F\u0456\u0434 \u0441\u0443\u043C\u043D\u0456\u0432 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0432\u0430\u0433\u0438 \u043F\u0440\u0438\u0432\u0430\u0442\u043D\u043E\u0457 \u0430\u0431\u043E \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0457 \u0432\u043B\u0430\u0441\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u0423 \u0441\u0435\u0440\u0435\u0434\u043D\u044C\u043E\u0432\u0456\u0447\u043D\u0456 \u0447\u0430\u0441\u0438 \u0441\u0445\u043E\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438, \u0442\u0430\u043A\u0456 \u044F\u043A \u0422\u043E\u043C\u0430 \u0410\u043A\u0432\u0456\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439, \u0441\u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0436\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438, \u0449\u043E \u043C\u043E\u0440\u0430\u043B\u044C\u043D\u0438\u0439 \u043E\u0431\u043E\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A \u043F\u0456\u0434\u043F\u0440\u0438\u0454\u043C\u0441\u0442\u0432 \u043F\u0440\u043E\u0434\u0430\u0432\u0430\u0442\u0438 \u0442\u043E\u0432\u0430\u0440\u0438 \u0437\u0430 \u0441\u043F\u0440\u0430\u0432\u0435\u0434\u043B\u0438\u0432\u043E\u044E \u0432\u0430\u0440\u0442\u0456\u0441\u0442\u044E. \u0423 \u0437\u0430\u0445\u0456\u0434\u043D\u043E\u043C\u0443 \u0441\u0432\u0456\u0442\u0456, \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u043A\u0430 (\u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u0430 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0456\u044F) \u043D\u0435 \u0431\u0443\u043B\u0430 \u043E\u043A\u0440\u0435\u043C\u043E\u044E \u0434\u0438\u0441\u0446\u0438\u043F\u043B\u0456\u043D\u043E\u044E, \u0430 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u043E\u044E \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0456\u0457 \u0430\u0436 \u0434\u043E \u043F\u0440\u043E\u043C\u0438\u0441\u043B\u043E\u0432\u043E\u0457 \u0440\u0435\u0432\u043E\u043B\u044E\u0446\u0456\u0457 XVIII\u2014XIX \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u044C \u0456 \u0404\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u0434\u0438\u0432\u0430 (\u0412\u0435\u043B\u0438\u043A\u043E\u0457 \u0434\u0438\u0432\u0435\u0440\u0433\u0435\u043D\u0446\u0456\u0457) XIX \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F, \u044F\u043A\u0456 \u043F\u0440\u0438\u0441\u043A\u043E\u0440\u0438\u043B\u0438 \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u0435 \u0437\u0440\u043E\u0441\u0442\u0430\u043D\u043D\u044F."@uk . . . . . . . . . . . . "yes"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "April 2017"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u7D4C\u6E08\u601D\u60F3\u53F2\uFF08\u3051\u3044\u3056\u3044\u3057\u305D\u3046\u3057\u3001\u82F1: history of economic thought\uFF09\u306F\u3001\u601D\u60F3\u53F2\u306E\u4E00\u7A2E\u3067\u3042\u308B\u3002\u7D4C\u6E08\u601D\u60F3\u3001\u3059\u306A\u308F\u3061\u7D4C\u6E08\u73FE\u8C61\u3092\u3068\u3089\u3048\u308B\u57FA\u76E4\u3068\u306A\u308B\u601D\u60F3\u3084\u3001\u305D\u306E\u6B74\u53F2\u3092\u7814\u7A76\u3059\u308B\u5B66\u554F\u5206\u91CE\u3092\u6307\u3059\u3002"@ja . . . . . . . . "\u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0641\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A \u0647\u0648 \u062C\u0632\u0621 \u0645\u0646 \u0623\u062C\u0632\u0627\u0621 \u0639\u0644\u0645 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0648\u064A\u0647\u062A\u0645 \u0628\u062F\u0631\u0627\u0633\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0637\u0648\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u062A\u064A \u062D\u0635\u0644\u062A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u062E\u0635\u0648\u0635\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A\u0629 \u0628\u0634\u0642\u064A\u0647\u0627 \u0627\u0644\u062C\u0632\u0626\u064A \u0648\u0627\u0644\u0643\u0644\u064A\u060C \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0625\u0646 \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u062C\u0632\u0621 \u064A\u062F\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0623\u0641\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0642\u062F\u0645\u0647\u0627 \u0639\u0644\u0645\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0639\u0628\u0631 \u0627\u0644\u0632\u0645\u0646 \u0623\u0645\u062B\u0627\u0644 \u0627\u0628\u0646 \u062E\u0644\u062F\u0648\u0646 \u0648\u0622\u062F\u0645 \u0633\u0645\u064A\u062B \u0648\u0643\u0627\u0631\u0644 \u0645\u0627\u0631\u0643\u0633 \u0648\u062C\u0648\u0646 \u0645\u0627\u064A\u0646\u0627\u0631\u062F \u0643\u064A\u0646\u0632 \u0648\u062F\u064A\u0641\u064A\u062F \u0631\u064A\u0643\u0627\u0631\u062F\u0648 \u0648\u063A\u064A\u0631\u0647\u0645. \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0641\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A \u0647\u0648 \u0641\u0631\u0639 \u0645\u0646 \u0641\u0631\u0648\u0639 \u0639\u0644\u0645 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0628\u062D\u064A\u062B \u064A\u0647\u062A\u0645 \u0628\u062F\u0631\u0627\u0633\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0637\u0648\u0631\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0646\u0638\u0631\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062A\u064A \u0628\u0646\u062A \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0648\u062C\u0639\u0644\u062A\u0647 \u0645\u0627 \u0647\u0648 \u0639\u0644\u064A\u0647 \u0627\u0644\u0622\u0646 \u0648\u0627\u0644\u0623\u0641\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0642\u062F\u0645\u0647\u0627 \u0639\u0644\u0645\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0639\u0628\u0631 \u0627\u0644\u0632\u0645\u0646\u0623\u0645\u062B\u0627\u0644 (\u0627\u0628\u0646 \u062E\u0644\u062F\u0648\u0646)\u060C(\u0622\u062F\u0645 \u0633\u0645\u064A\u062B)\u060C(\u0643\u0627\u0631\u0644 \u0645\u0627\u0631\u0643\u0633)\u060C(\u062C\u0648\u0646 \u0645\u0627\u064A\u0646\u0627\u0631\u062F \u0643\u064A\u0646\u0632)\u060C(\u062F\u0627\u0641\u064A\u062F \u0631\u064A\u0643\u0627\u0631\u062F\u0648) \u0648\u063A\u064A\u0631\u0647\u0645."@ar . . "Sejarah pemikiran ekonomi mengacu pada berbagai inovasi, revolusi dan teori tentang hal-hal yang kelak menjadi ekonomi politik dan ekonomi dari zaman dahulu sampai saat ini. Studi ini mencakup banyak yang berbeda-beda.Filsuf Yunani seperti Aristoteles membahas pemikiran tentang \"seni\" memperoleh kekayaan dan mempertanyakan apakah properti sebaiknya berada dalam kepemilikan swasta atau umum. Pada abad pertengahan, Thomas Aquinas menyatakan adalah suatu kewajiban moral bisnis untuk menjual barang-barang dengan ."@in . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "La hist\u00F2ria del pensament econ\u00F2mic \u00E9s la branca de l'economia que estudia la hist\u00F2ria dels esfor\u00E7os intel\u00B7lectuals per comprendre i explicar els fen\u00F2mens comuns de la naturalesa. \u00C9s a dir, \u00E9s la disciplina que tracta del proc\u00E9s cronol\u00F2gic del naixement, desenvolupament i canvi de les distintes idees i diferents economies en diverses societats, mostrant la contribuci\u00F3 del pensament econ\u00F2mic dominant a l'economia moderna."@ca . . . . . . . "\u00D6konomische Theoriengeschichte"@de . . . . "\u0418\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u044F \u044D\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u0439 \u2014 \u043D\u0430\u0443\u043A\u0430, \u0438\u0437\u0443\u0447\u0430\u044E\u0449\u0430\u044F \u0437\u0430\u0440\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u0435, \u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435, \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0442\u0438\u0435 \u0438 \u0441\u043C\u0435\u043D\u0443 \u044D\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0435\u043F\u0446\u0438\u0439 \u043D\u0430 \u0432\u0441\u0451\u043C \u043F\u0440\u043E\u0442\u044F\u0436\u0435\u043D\u0438\u0438 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438 \u043E\u0431\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u0432\u043E\u0434\u0441\u0442\u0432\u0430."@ru . . . . . . . . . "\u7D4C\u6E08\u601D\u60F3\u53F2"@ja . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u7ECF\u6D4E\u601D\u60F3\u53F2"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "( \uB2E4\uB978 \uB73B\uC5D0 \uB300\uD574\uC11C\uB294 \uACBD\uC81C\uC0AC\uC0C1\uC0AC (\uB3D9\uC74C\uC774\uC758) \uBB38\uC11C\uB97C \uCC38\uACE0\uD558\uC2ED\uC2DC\uC624.) \uACBD\uC81C\uC0AC\uC0C1\uC0AC(\u7D93\u6FDF\u601D\u60F3\u53F2) \uD639\uC740 \uACBD\uC81C\uD559\uC124\uC0AC\uB294 \uACE0\uB300\uC5D0\uC11C\uBD80\uD130 \uD604\uB300\uC5D0 \uC774\uB974\uAE30\uAE4C\uC9C0 \uB098\uD0C0\uB09C \uC815\uCE58\uACBD\uC81C\uD559\uACFC \uACBD\uC81C\uD559\uC758 \uC81C\uBC18 \uC0AC\uC0C1\uB4E4\uC5D0 \uB300\uD55C \uC5ED\uC0AC\uB97C \uB2E4\uB8E8\uB294 \uD559\uBB38\uC774\uB2E4. \uB113\uAC8C\uB294 \uACE0\uB300 \uADF8\uB9AC\uC2A4\uC758 \uCCA0\uD559\uC790\uC778 \uC544\uB9AC\uC2A4\uD1A0\uD154\uB808\uC2A4\uC758 \uACBD\uC81C\uC640 \uAD00\uB828\uD55C \uC0DD\uAC01\uC5D0\uAE4C\uC9C0 \uC18C\uAE09\uD558\uAE30\uB3C4 \uD558\uB098 \uADFC\uB300\uC758 \uACBD\uC81C\uC0AC\uC0C1\uC5D0 \uB300\uD558\uC5EC\uB294 \uACE0\uC804\uACBD\uC81C\uD559, \uD2B9\uD788 \uC560\uB364 \uC2A4\uBBF8\uC2A4\uB85C\uBD80\uD130 \uCD9C\uBC1C\uD558\uC5EC \uD604\uB300\uC5D0 \uC774\uB974\uB294 \uACBD\uC81C \uC774\uB860 \uBC0F \uC0AC\uC0C1\uC744 \uC8FC\uC694 \uD0D0\uAD6C \uB300\uC0C1\uC73C\uB85C \uD55C\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\uACBD\uC81C\uC0AC\uC0C1\uC0AC"@ko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "L'histoire de la pens\u00E9e \u00E9conomique (HPE) est l'\u00E9tude de l'histoire des id\u00E9es en \u00E9conomie. Les premiers concepts \u00E9conomiques se d\u00E9veloppent dans la civilisation m\u00E9sopotamienne avec le d\u00E9veloppement du commerce. Le terme m\u00EAme d'\u00E9conomie est invent\u00E9 dans l'antiquit\u00E9 grecque. Les Grecs sont aussi les premiers \u00E0 r\u00E9diger des trait\u00E9s consacr\u00E9s \u00E0 l'\u00E9conomie (X\u00E9nophon et Aristote). C'est au XVIe si\u00E8cle, avec le d\u00E9veloppement des \u00C9tats et l'essor du commerce que se d\u00E9veloppe la pens\u00E9e \u00E9conomique moderne avec le mercantilisme. \u00C0 cette \u00E9poque, Antoine de Montchrestien invente le terme d'\u00E9conomie politique."@fr . . . . . . . . . . . "\u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0641\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A"@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Det ekonomiska t\u00E4nkandets historia (eller ekonomisk doktrinhistoria) omfattar t\u00E4nkare och teoribildning inom det ekonomiska omr\u00E5det fr\u00E5n antiken till nutid. De \u00E4ldsta skriftliga k\u00E4llorna till ekonomiskt t\u00E4nkande som finns, en del assyriska texter, h\u00E4rstammar fr\u00E5n drygt 4 000 \u00E5r sedan. I V\u00E4sterlandet hade kristendomen ett inflytande \u00E4ven p\u00E5 den ekonomiska sf\u00E4ren. Bibeln f\u00F6rbjuder upptagande av r\u00E4nta och inneh\u00E5ller passager med strikta regler ang\u00E5ende arbetsmoral. Bibeln skulle komma att ha en l\u00E5ngvarig inverkan p\u00E5 det ekonomiska t\u00E4nkandet; skolastikerna st\u00F6dde sig p\u00E5 Bibeln som den slutgiltiga och oveders\u00E4gliga k\u00E4llan till r\u00E4tt och fel inom ekonomin under medeltiden. Under 1500- och 1600-talen luckrades skolastiken gradvis upp och merkantilismen tr\u00E4dde in p\u00E5 arenan. Den var egentligen ingen sammanh\u00E5llen skola i ekonomiskt t\u00E4nkande men senare historiker identifierade en rad karakt\u00E4riserande drag f\u00F6r perioden och ben\u00E4mnde dessa \"merkantilism\". Merkantilismen k\u00E4nnetecknades framf\u00F6r allt av en f\u00F6rskjutning av etiska fr\u00E5gest\u00E4llningar r\u00F6rande r\u00E4ttvisa inom ekonomin till f\u00F6rm\u00E5n f\u00F6r materiella framsteg. Med den skotske filosofen Adam Smith kom nationalekonomin mot slutet av 1700-talet att bli ett akademiskt \u00E4mne och f\u00F6r\u00E4ndrades i sina grundvalar. Smiths Nationernas v\u00E4lst\u00E5nd lade grunden till nationalekonomin varifr\u00E5n senare t\u00E4nkare utgick. Smith hade dels eftertr\u00E4dare som fr\u00E4mst s\u00F6kte utveckla hans egna tankebanor, men \u00E4ven kritiker som presenterade radikalt annorlunda teorier. Bland dessa \u00E5terfinns den tyske ekonomikritikern och filosofen Karl Marx som i sitt huvudverk Kapitalet. Kritik av den politiska ekonomin lade fram sin egen ekonomikritik g\u00E4llande det historiskt specifika, kapitalistiska produktionss\u00E4ttet. Den moderna nationalekonomin s\u00E5g sin gryning under 1870-talet d\u00E5 den neoklassiska skolan grundades. Under 1900-talet har det ekonomiska t\u00E4nkandet karakt\u00E4riserats av \u00F6kad specialisering. Bland historiska och aktuella ekonomiska skolor m\u00E4rks keynesianism, Stockholmsskolan, institutionalism, monetarism och den \u00F6sterrikiska skolan."@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . "( \uB2E4\uB978 \uB73B\uC5D0 \uB300\uD574\uC11C\uB294 \uACBD\uC81C\uC0AC\uC0C1\uC0AC (\uB3D9\uC74C\uC774\uC758) \uBB38\uC11C\uB97C \uCC38\uACE0\uD558\uC2ED\uC2DC\uC624.) \uACBD\uC81C\uC0AC\uC0C1\uC0AC(\u7D93\u6FDF\u601D\u60F3\u53F2) \uD639\uC740 \uACBD\uC81C\uD559\uC124\uC0AC\uB294 \uACE0\uB300\uC5D0\uC11C\uBD80\uD130 \uD604\uB300\uC5D0 \uC774\uB974\uAE30\uAE4C\uC9C0 \uB098\uD0C0\uB09C \uC815\uCE58\uACBD\uC81C\uD559\uACFC \uACBD\uC81C\uD559\uC758 \uC81C\uBC18 \uC0AC\uC0C1\uB4E4\uC5D0 \uB300\uD55C \uC5ED\uC0AC\uB97C \uB2E4\uB8E8\uB294 \uD559\uBB38\uC774\uB2E4. \uB113\uAC8C\uB294 \uACE0\uB300 \uADF8\uB9AC\uC2A4\uC758 \uCCA0\uD559\uC790\uC778 \uC544\uB9AC\uC2A4\uD1A0\uD154\uB808\uC2A4\uC758 \uACBD\uC81C\uC640 \uAD00\uB828\uD55C \uC0DD\uAC01\uC5D0\uAE4C\uC9C0 \uC18C\uAE09\uD558\uAE30\uB3C4 \uD558\uB098 \uADFC\uB300\uC758 \uACBD\uC81C\uC0AC\uC0C1\uC5D0 \uB300\uD558\uC5EC\uB294 \uACE0\uC804\uACBD\uC81C\uD559, \uD2B9\uD788 \uC560\uB364 \uC2A4\uBBF8\uC2A4\uB85C\uBD80\uD130 \uCD9C\uBC1C\uD558\uC5EC \uD604\uB300\uC5D0 \uC774\uB974\uB294 \uACBD\uC81C \uC774\uB860 \uBC0F \uC0AC\uC0C1\uC744 \uC8FC\uC694 \uD0D0\uAD6C \uB300\uC0C1\uC73C\uB85C \uD55C\uB2E4."@ko . . . . . . . . "JohnBTaylor.jpg"@en . . . . . . . . . . . . . . . "Storia del pensiero economico"@it . . . "7881361"^^ . . . . . . "Histoire de la pens\u00E9e \u00E9conomique"@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "300"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Det ekonomiska t\u00E4nkandets historia (eller ekonomisk doktrinhistoria) omfattar t\u00E4nkare och teoribildning inom det ekonomiska omr\u00E5det fr\u00E5n antiken till nutid. De \u00E4ldsta skriftliga k\u00E4llorna till ekonomiskt t\u00E4nkande som finns, en del assyriska texter, h\u00E4rstammar fr\u00E5n drygt 4 000 \u00E5r sedan."@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "La storia del pensiero economico \u00E8 la disciplina che si occupa dello sviluppo dell'economia politica dalle origini ai giorni nostri, con le sue varie teorie o visioni del sistema economico. In prima approssimazione, si possono individuare le seguenti fasi:"@it . . . . . . . . . "Edmund Phelps, John Taylor, Janet Yellen and Huw Dixon."@en . . . . . . . . . . . "Sejarah pemikiran ekonomi mengacu pada berbagai inovasi, revolusi dan teori tentang hal-hal yang kelak menjadi ekonomi politik dan ekonomi dari zaman dahulu sampai saat ini. Studi ini mencakup banyak yang berbeda-beda.Filsuf Yunani seperti Aristoteles membahas pemikiran tentang \"seni\" memperoleh kekayaan dan mempertanyakan apakah properti sebaiknya berada dalam kepemilikan swasta atau umum. Pada abad pertengahan, Thomas Aquinas menyatakan adalah suatu kewajiban moral bisnis untuk menjual barang-barang dengan . Filsuf Britania, Adam Smith, sering disebut-sebut sebagai karena -nya The Wealth of Nations (1776). Pemikirannya dibuat berdasarkan berbagai karya dari pendahulunya pada abad ke-18, terutama pada . Bukunya muncul pada malam Revolusi Industri dengan perubahan-perubahan besar dalam dunia ekonomi. Penerus Smith meliputi para pakar ekonomi klasik seperti Rev. Thomas Malthus, Jean-Baptiste Say, David Ricardo, dan John Stuart Mill. Mereka menguji cara kelas bawah, kapitalis dan buruh memproduksi dan mendistribusikan penghasilan negara dan efek populasi dan perdagangan internasional. Di London, Karl Marx mengkritik sistem kapitalis yang ia anggap eksploitatif dan mengasingkan pihak lain. Sejak 1870, ekonomi neoklasik berusaha menciptakan bidang studi yang lebih positif, matematis dan ilmiah daripada politik normatif. Setelah peperangan pada awal abad ke-20, John Maynard Keynes memimpin reaksi melawan dari urusan-urusan ekonomi dan menganjurkan kebijakan fiskal intervensionis untuk mendorong permintaan dan pertumbuhan ekonomi. Dengan dunia dibagi antara dunia pertama yang kapitalis, dunia kedua yang komunis, dan dunia ketiga yang miskin, mulai hilang. Para ahli seperti Milton Friedman dan Friedrich von Hayek memperingatkan dan sosialisme serta memfokuskan teori mereka terhadap hal-hal yang dapat diperoleh melalui kebijakan moneter dan deregulasi yang lebih baik. Karena kebijakan gagal pada 1970-an, muncullah kelompok Klasik Baru, dengan pencetus teori utama seperti dan Edward Prescott. Kebijakan ekonomi pemerintah sejak 1980-an ditantang dan pakar ekonomi pembangunan seperti Amartya Sen dan pakar ekonomi informasi seperti Joseph Stiglitz memperkenalkan ide-ide baru terhadap pemikiran ekonomi pada abad ke-21."@in . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Janet yellen.jpg"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0418\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u044F \u044D\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u0439"@ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Die \u00D6konomische Theoriengeschichte (auch: \u00F6konomische Dogmengeschichte oder Geschichte des \u00F6konomischen Denkens) betrachtet die Wirtschaftstheorie in Vergangenheit und Gegenwart. Die Wirtschaftstheorie wird ebenfalls als Volkswirtschaftstheorie oder \u00F6konomische Theorie bezeichnet und behandelt denjenigen Teilbereich der Volkswirtschaftslehre, der sich mit grundlegenden Abl\u00E4ufen und Zusammenh\u00E4ngen volkswirtschaftlicher Art befasst."@de . . . . . . . . . . . . . . . "A hist\u00F3ria do pensamento econ\u00F4mico pode ser dividida, grosso modo, em tr\u00EAs per\u00EDodos: Pr\u00E9-moderno (grego, romano, \u00E1rabe), Moderno (mercantilismo, fisiocracia) e Contempor\u00E2neo (a partir de Adam Smith no final do s\u00E9culo XVIII). A an\u00E1lise econ\u00F4mica sistem\u00E1tica tem se desenvolvido principalmente a partir do surgimento da Modernidade."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Hist\u00F2ria del pensament econ\u00F2mic"@ca . . . "D\u011Bjiny ekonomick\u00E9ho my\u0161len\u00ED"@cs . . . . . . . . . . . . . . . "Edmund Phelps 2008-01-23.jpg"@en . . . . "\u0406\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u044F \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0443\u043C\u043A\u0438 \u043C\u0430\u0454 \u0441\u043F\u0440\u0430\u0432\u0443 \u0437 \u0440\u0456\u0437\u043D\u0438\u043C\u0438 \u043C\u0438\u0441\u043B\u0438\u0442\u0435\u043B\u044F\u043C\u0438 \u0456 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0456\u044F\u043C\u0438 \u0443 \u043D\u0430\u043F\u0440\u044F\u043C\u0456, \u044F\u043A\u0438\u0439 \u0437\u0433\u043E\u0434\u043E\u043C \u0441\u0442\u0430\u0432 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u044E \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0454\u044E \u0442\u0430 \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u043A\u043E\u044E, \u0432\u0456\u0434 \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0434\u0430\u0432\u043D\u044C\u043E\u0433\u043E \u0441\u0432\u0456\u0442\u0443 \u0434\u043E \u043D\u0430\u0448\u0438\u0445 \u0434\u043D\u0456\u0432. \u0426\u044F \u0433\u0430\u043B\u0443\u0437\u044C \u043F\u043E\u0454\u0434\u043D\u0443\u0454 \u0447\u0438\u043C\u0430\u043B\u043E \u0440\u0456\u0437\u043D\u0438\u0445 \u0448\u043A\u0456\u043B \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0443\u043C\u043A\u0438. \u0414\u0430\u0432\u043D\u044C\u043E\u0433\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0456 \u043F\u0438\u0441\u044C\u043C\u0435\u043D\u043D\u0438\u043A\u0438, \u0442\u0430\u043A\u0456 \u044F\u043A \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444 \u0410\u0440\u0456\u0441\u0442\u043E\u0442\u0435\u043B\u044C \u0440\u043E\u0437\u0433\u043B\u044F\u0434\u0430\u043B\u0438 \u0456\u0434\u0435\u0457 \u043F\u0440\u043E \u043C\u0438\u0441\u0442\u0435\u0446\u0442\u0432\u043E \u043D\u0430\u043A\u043E\u043F\u0438\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u0431\u0430\u0433\u0430\u0442\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0456 \u043F\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0438\u043B\u0438 \u043F\u0456\u0434 \u0441\u0443\u043C\u043D\u0456\u0432 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0432\u0430\u0433\u0438 \u043F\u0440\u0438\u0432\u0430\u0442\u043D\u043E\u0457 \u0430\u0431\u043E \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0457 \u0432\u043B\u0430\u0441\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u0423 \u0441\u0435\u0440\u0435\u0434\u043D\u044C\u043E\u0432\u0456\u0447\u043D\u0456 \u0447\u0430\u0441\u0438 \u0441\u0445\u043E\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438, \u0442\u0430\u043A\u0456 \u044F\u043A \u0422\u043E\u043C\u0430 \u0410\u043A\u0432\u0456\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439, \u0441\u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0436\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438, \u0449\u043E \u043C\u043E\u0440\u0430\u043B\u044C\u043D\u0438\u0439 \u043E\u0431\u043E\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A \u043F\u0456\u0434\u043F\u0440\u0438\u0454\u043C\u0441\u0442\u0432 \u043F\u0440\u043E\u0434\u0430\u0432\u0430\u0442\u0438 \u0442\u043E\u0432\u0430\u0440\u0438 \u0437\u0430 \u0441\u043F\u0440\u0430\u0432\u0435\u0434\u043B\u0438\u0432\u043E\u044E \u0432\u0430\u0440\u0442\u0456\u0441\u0442\u044E."@uk . . . . . "Historia my\u015Bli ekonomicznej"@pl . . . . . . . . . . "History of economic thought"@en . . . . . . . "20"^^ . . . . . . . "La hist\u00F2ria del pensament econ\u00F2mic \u00E9s la branca de l'economia que estudia la hist\u00F2ria dels esfor\u00E7os intel\u00B7lectuals per comprendre i explicar els fen\u00F2mens comuns de la naturalesa. \u00C9s a dir, \u00E9s la disciplina que tracta del proc\u00E9s cronol\u00F2gic del naixement, desenvolupament i canvi de les distintes idees i diferents economies en diverses societats, mostrant la contribuci\u00F3 del pensament econ\u00F2mic dominant a l'economia moderna."@ca . . . . . . . . . . . . "Historia del pensamiento econ\u00F3mico"@es . . . . . . . . . . . . . "D\u011Bjiny ekonomick\u00E9ho my\u0161len\u00ED se zab\u00FDvaj\u00ED v\u00FDvojem ekonomie jako v\u011Bdn\u00ED discipl\u00EDny prost\u0159ednictv\u00EDm a teori\u00ED utv\u00E1\u0159en\u00FDch po stalet\u00ED ekonomick\u00FDmi mysliteli, jejich n\u00E1sledovn\u00EDky a ekonomick\u00FDmi \u0161kolami.Na sam\u00E9m vzniku se ekonomick\u00E9 ot\u00E1zky prol\u00EDnaly s n\u00E1bo\u017Eensk\u00FDmi \u010Di byly sou\u010D\u00E1st\u00ED obecn\u011Bj\u0161\u00EDch \u00FAvah o spole\u010Dnosti.Jako samostatn\u00E1 v\u011Bdn\u00ED discipl\u00EDna se ekonomie nakonec vyd\u011Blila v 17. a 18. stolet\u00ED zformulov\u00E1n\u00EDm klasick\u00E9 politick\u00E9 ekonomie. Toto obdob\u00ED bylo katalyz\u00E1torem pro dal\u0161\u00ED rozvoj nov\u00FDch sm\u011Br\u016F, \u0161kol a teori\u00ED, kter\u00E9 vedly a\u017E k dne\u0161n\u00ED, tzv. modern\u00ED ekonomii, kter\u00E1 v\u0161ak zdaleka nen\u00ED homogenn\u00EDm celkem a jej\u00ED v\u00FDvoj rozhodn\u011B nen\u00ED uzav\u0159en. To ilustruje n\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED p\u0159ehled d\u011Bjin a sm\u011Br\u016F ekonomick\u00E9ho my\u0161len\u00ED."@cs . . . . . . . . . . . "Historia my\u015Bli ekonomicznej \u2013 dyscyplina naukowa o charakterze teoretycznym, zajmuj\u0105ca si\u0119 badaniem i opisywaniem procesu kszta\u0142towania si\u0119 pogl\u0105d\u00F3w ekonomicznych w uj\u0119ciu historycznym. W naukowy spos\u00F3b wyja\u015Bnia przyczyny powstawania, przenikania i zanikania pogl\u0105d\u00F3w, idei oraz teorii ekonomicznych, jak r\u00F3wnie\u017C krytycznie analizuje historyczny dorobek ekonomist\u00F3w."@pl . "Historia my\u015Bli ekonomicznej \u2013 dyscyplina naukowa o charakterze teoretycznym, zajmuj\u0105ca si\u0119 badaniem i opisywaniem procesu kszta\u0142towania si\u0119 pogl\u0105d\u00F3w ekonomicznych w uj\u0119ciu historycznym. W naukowy spos\u00F3b wyja\u015Bnia przyczyny powstawania, przenikania i zanikania pogl\u0105d\u00F3w, idei oraz teorii ekonomicznych, jak r\u00F3wnie\u017C krytycznie analizuje historyczny dorobek ekonomist\u00F3w."@pl . . . . . . . . . "The history of economic thought is the study of the philosophies of the different thinkers and theories in the subjects that later became political economy and economics, from the ancient world to the present day in the 21st century. This field encompasses many disparate schools of economic thought. Ancient Greek writers such as the philosopher Aristotle examined ideas about the art of wealth acquisition, and questioned whether property is best left in private or public hands. In the Middle Ages, Thomas Aquinas argued that it was a moral obligation of businesses to sell goods at a just price."@en . . . . . . . . . . . . "La historia del pensamiento econ\u00F3mico es la rama de la econom\u00EDa que estudia la historia de los esfuerzos intelectuales por entender y explicar los fen\u00F3menos comunes de la naturaleza. Es decir, que es la disciplina que trata el proceso cronol\u00F3gico del nacimiento, desarrollo y cambio de las diferentes ideas y distintas econom\u00EDas en diferentes sociedades, mostrando la contribuci\u00F3n del pensamiento econ\u00F3mico dominante a la econom\u00EDa moderna."@es . . "Pentsamendu ekonomikoaren historiak ekonomia politikoaren garapena aztertzen du, pentsamendu espezifiko honen jatorritik gaur egunera arte, sistema ekonomikoari buruzko hainbat teoria edo ikuspegi aztertuz."@eu . . . . "\u0418\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u044F \u044D\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u0439 \u2014 \u043D\u0430\u0443\u043A\u0430, \u0438\u0437\u0443\u0447\u0430\u044E\u0449\u0430\u044F \u0437\u0430\u0440\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u0435, \u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435, \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0442\u0438\u0435 \u0438 \u0441\u043C\u0435\u043D\u0443 \u044D\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0435\u043F\u0446\u0438\u0439 \u043D\u0430 \u0432\u0441\u0451\u043C \u043F\u0440\u043E\u0442\u044F\u0436\u0435\u043D\u0438\u0438 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438 \u043E\u0431\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u0432\u043E\u0434\u0441\u0442\u0432\u0430."@ru . . . . . . . . . . "\u0406\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u044F \u0435\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0443\u043C\u043A\u0438"@uk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "InternetArchiveBot"@en . . . . . . . . . "1118833605"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Die \u00D6konomische Theoriengeschichte (auch: \u00F6konomische Dogmengeschichte oder Geschichte des \u00F6konomischen Denkens) betrachtet die Wirtschaftstheorie in Vergangenheit und Gegenwart. Die Wirtschaftstheorie wird ebenfalls als Volkswirtschaftstheorie oder \u00F6konomische Theorie bezeichnet und behandelt denjenigen Teilbereich der Volkswirtschaftslehre, der sich mit grundlegenden Abl\u00E4ufen und Zusammenh\u00E4ngen volkswirtschaftlicher Art befasst."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "2"^^ . "Sejarah pemikiran ekonomi"@in . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "The history of economic thought is the study of the philosophies of the different thinkers and theories in the subjects that later became political economy and economics, from the ancient world to the present day in the 21st century. This field encompasses many disparate schools of economic thought. Ancient Greek writers such as the philosopher Aristotle examined ideas about the art of wealth acquisition, and questioned whether property is best left in private or public hands. In the Middle Ages, Thomas Aquinas argued that it was a moral obligation of businesses to sell goods at a just price. In the Western world, economics was not a separate discipline, but part of philosophy until the 18th\u201319th century Industrial Revolution and the 19th century Great Divergence, which accelerated economic growth in The World."@en . . . . . "De geschiedenis van het economisch denken (ook wel de geschiedenis van de economie) betreft de ontwikkeling van de economie als wetenschappelijke discipline en gaat onder meer over de verschillende denkers en theorie\u00EBn op het gebied van politieke economie en economie van de oudheid tot heden. Alhoewel de Britse filosoof Adam Smith vaak wordt gezien als de grondlegger van de economie, bouwen zijn idee\u00EBn op een substanti\u00EBle hoeveelheid werk van zijn voorgangers in de 18e eeuw. Deze hebben zich op hun beurt beroepen op eeuwenoude wijsheden en het toepassen ervan op moderne omstandigheden."@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "De geschiedenis van het economisch denken (ook wel de geschiedenis van de economie) betreft de ontwikkeling van de economie als wetenschappelijke discipline en gaat onder meer over de verschillende denkers en theorie\u00EBn op het gebied van politieke economie en economie van de oudheid tot heden. Alhoewel de Britse filosoof Adam Smith vaak wordt gezien als de grondlegger van de economie, bouwen zijn idee\u00EBn op een substanti\u00EBle hoeveelheid werk van zijn voorgangers in de 18e eeuw. Deze hebben zich op hun beurt beroepen op eeuwenoude wijsheden en het toepassen ervan op moderne omstandigheden."@nl . . "La storia del pensiero economico \u00E8 la disciplina che si occupa dello sviluppo dell'economia politica dalle origini ai giorni nostri, con le sue varie teorie o visioni del sistema economico. In prima approssimazione, si possono individuare le seguenti fasi: \n* antichit\u00E0 classica (soprattutto nella Grecia antica) e Medioevo; \n* la formazione degli stati nazionali e la nascita dell'economia politica in senso moderno; \n* la rivoluzione industriale e l'economia classica; \n* l'affermazione dell'economia di mercato e l'economia neoclassica; \n* la Grande depressione del 1929 e l'economia keynesiana; approfondimenti e nuove proposte; \n* la stagflazione e il monetarismo; \n* sviluppi recenti. Gli storici del pensiero economico valutano in modi diversi sia le singole scuole, sia il loro succedersi. Vi \u00E8 un punto di vista \"cumulativo\", secondo il quale si \u00E8 avuto e continua un progressivo avvicinamento alla verit\u00E0 e, pertanto, la storia del pensiero economico deve essere \u00ABstoria delle verit\u00E0 economiche\u00BB.Vi \u00E8 anche un punto di vista \"competitivo\", secondo il quale l'esistenza di diverse scuole mostra che sono possibili approcci diversi allo studio dei fenomeni economici, nessuno dei quali nettamente preferibile agli altri.Qualsiasi teoria economica, quindi, pu\u00F2 essere criticata o perch\u00E9 migliorata da altre successive, o perch\u00E9 basata su un approccio non condiviso da altre. La sintetica esposizione che segue \u00E8 ricca di riferimenti ad altre voci, alle quali si rinvia per approfondimenti e valutazioni critiche. Le varie correnti di pensiero della storia economica hanno influenzato profondamente le relative politiche economiche adottate dai vari Stati nazionali nel corso della storia moderna e contemporanea."@it . . . . . . . . . "150"^^ . . . . . . . . . "Det ekonomiska t\u00E4nkandets historia"@sv . . . . . . . . . . "\u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0641\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A \u0647\u0648 \u062C\u0632\u0621 \u0645\u0646 \u0623\u062C\u0632\u0627\u0621 \u0639\u0644\u0645 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0648\u064A\u0647\u062A\u0645 \u0628\u062F\u0631\u0627\u0633\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0637\u0648\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u062A\u064A \u062D\u0635\u0644\u062A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u062E\u0635\u0648\u0635\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A\u0629 \u0628\u0634\u0642\u064A\u0647\u0627 \u0627\u0644\u062C\u0632\u0626\u064A \u0648\u0627\u0644\u0643\u0644\u064A\u060C \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0625\u0646 \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u062C\u0632\u0621 \u064A\u062F\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0623\u0641\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0642\u062F\u0645\u0647\u0627 \u0639\u0644\u0645\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0639\u0628\u0631 \u0627\u0644\u0632\u0645\u0646 \u0623\u0645\u062B\u0627\u0644 \u0627\u0628\u0646 \u062E\u0644\u062F\u0648\u0646 \u0648\u0622\u062F\u0645 \u0633\u0645\u064A\u062B \u0648\u0643\u0627\u0631\u0644 \u0645\u0627\u0631\u0643\u0633 \u0648\u062C\u0648\u0646 \u0645\u0627\u064A\u0646\u0627\u0631\u062F \u0643\u064A\u0646\u0632 \u0648\u062F\u064A\u0641\u064A\u062F \u0631\u064A\u0643\u0627\u0631\u062F\u0648 \u0648\u063A\u064A\u0631\u0647\u0645. \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0641\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A \u0647\u0648 \u0641\u0631\u0639 \u0645\u0646 \u0641\u0631\u0648\u0639 \u0639\u0644\u0645 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0628\u062D\u064A\u062B \u064A\u0647\u062A\u0645 \u0628\u062F\u0631\u0627\u0633\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0637\u0648\u0631\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0646\u0638\u0631\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0644\u062A\u064A \u0628\u0646\u062A \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0648\u062C\u0639\u0644\u062A\u0647 \u0645\u0627 \u0647\u0648 \u0639\u0644\u064A\u0647 \u0627\u0644\u0622\u0646 \u0648\u0627\u0644\u0623\u0641\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0642\u062F\u0645\u0647\u0627 \u0639\u0644\u0645\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0639\u0628\u0631 \u0627\u0644\u0632\u0645\u0646\u0623\u0645\u062B\u0627\u0644 (\u0627\u0628\u0646 \u062E\u0644\u062F\u0648\u0646)\u060C(\u0622\u062F\u0645 \u0633\u0645\u064A\u062B)\u060C(\u0643\u0627\u0631\u0644 \u0645\u0627\u0631\u0643\u0633)\u060C(\u062C\u0648\u0646 \u0645\u0627\u064A\u0646\u0627\u0631\u062F \u0643\u064A\u0646\u0632)\u060C(\u062F\u0627\u0641\u064A\u062F \u0631\u064A\u0643\u0627\u0631\u062F\u0648) \u0648\u063A\u064A\u0631\u0647\u0645. \u064A\u062A\u0639\u0627\u0645\u0644 \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0641\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A \u0645\u0639 \u0627\u0644\u0645\u0641\u0643\u0631\u064A\u0646 \u0648\u0645\u0639 \u0645\u062E\u062A\u0644\u0641 \u0627\u0644\u0646\u0638\u0631\u064A\u0627\u062A \u0641\u064A \u0647\u0630\u0627 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0636\u0648\u0639 \u0627\u0644\u0630\u064A \u0623\u0635\u0628\u062D \u064A\u0639\u0631\u0641 \u0628\u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A \u0623\u0648 \u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u0629 \u0645\u0646\u0630 \u0627\u0644\u0642\u062F\u0645 \u0625\u0644\u0649 \u064A\u0648\u0645\u0646\u0627 \u0647\u0630\u0627\u060C \u0625\u0646\u0647 \u064A\u0634\u0645\u0644 \u0627\u0644\u0639\u062F\u064A\u062F \u0645\u0646\u0627\u0644\u0645\u062F\u0627\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0645\u062E\u062A\u0644\u0641\u0629 \u0644\u0644\u0641\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A. \u0627\u0644\u0643\u062A\u0627\u0628 \u0627\u0644\u064A\u0648\u0646\u0627\u0646\u064A\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0642\u062F\u0627\u0645\u0649 \u0643\u0627\u0644\u0641\u064A\u0644\u0633\u0648\u0641 (\u0623\u0631\u0633\u0637\u0648) \u0645\u062B\u0644\u0627 \u0642\u0627\u0645 \u0628\u062F\u0631\u0627\u0633\u0629 \u0648\u062A\u062D\u0644\u064A\u0644 \u0627\u0644\u0623\u0641\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0639\u0644\u0642\u0629 \u0628\u0641\u0646 \u0627\u0643\u062A\u0633\u0627\u0628 \u0627\u0644\u062B\u0631\u0648\u0629 \u0648\u062A\u0633\u0627\u0621\u0644 \u0639\u0645\u0627 \u0625\u0630\u0627 \u0643\u0627\u0646 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0641\u0636\u0644 \u0623\u0646 \u062A\u064F\u062A\u0631\u0643 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0623\u064A\u062F\u064A \u0627\u0644\u0642\u0637\u0627\u0639 \u0627\u0644\u062E\u0627\u0635 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0639\u0627\u0645. \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0635\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0648\u0633\u0637\u0649\u060C \u062C\u0627\u062F\u0644 \u0639\u0644\u0645\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0645\u0630\u0627\u0647\u0628 \u0645\u062B\u0644 (\u062A\u0648\u0645\u0627 \u0627\u0644\u0623\u0643\u0648\u064A\u0646\u064A) \u0623\u0646\u0647 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0627\u0644\u062A\u0632\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0623\u062E\u0644\u0627\u0642\u064A \u0644\u0644\u0634\u0631\u0643\u0627\u062A \u0623\u0646 \u062A\u0628\u064A\u0639 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0639 \u0628\u0633\u0639\u0631 \u0639\u0627\u062F\u0644. \u0645\u0646\u0630 \u0627\u0644\u0639\u0635\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0648\u0633\u0637\u0649\u060C \u0643\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u064A\u062A\u0637\u0648\u0651\u0631 \u062A\u0642\u0631\u064A\u0628\u0627 \u0628\u0634\u0643\u0644 \u062D\u0635\u0631\u064A \u0641\u064A \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628 \u062D\u062A\u0649 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 20. \u0627\u0644\u0641\u064A\u0644\u0633\u0648\u0641 \u0627\u0644\u0625\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u064A (\u0622\u062F\u0645 \u0633\u0645\u064A\u062B) \u063A\u0627\u0644\u0628\u0627 \u0645\u0627 \u0623\u064F\u0634\u064A\u0631 \u0625\u0644\u064A\u0647 \u0628\u0623\u0646\u0647 \u00AB\u0623\u0628 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0627\u0644\u062D\u062F\u064A\u062B\u00BB \u0646\u0633\u0628\u0629 \u0644\u0623\u0637\u0631\u0648\u062D\u062A\u0629 \u00AB\u062B\u0631\u0648\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0645\u0645 (1776)\u00BB \u062D\u064A\u062B \u0643\u0627\u0646\u062A \u0623\u0641\u0643\u0627\u0631\u0647 \u0645\u0628\u0646\u064A\u0629 \u0639\u0644\u0649 \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u0629 \u0643\u0628\u064A\u0631\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644 \u0627\u0644\u062C\u0633\u0645\u0627\u0646\u064A \u0645\u0646 \u0623\u0633\u0644\u0627\u0641\u0647 \u0641\u064A\u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0645\u0646 \u0639\u0634\u0631\u060C \u0648\u0623\u064A\u0636\u0627 \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u0628\u0646\u064A\u0629 \u0628\u0635\u0641\u0629 \u062E\u0627\u0635\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0630\u0647\u0628 \u0627\u0644\u0637\u0628\u064A\u0639\u064A\u060C \u0648\u0638\u0647\u0631 \u0643\u062A\u0627\u0628\u0647 \u0639\u0634\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062B\u0648\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0635\u0646\u0627\u0639\u064A\u0629\u060C \u0645\u064F\u0642\u062A\u0631\u0646\u0627 \u0628\u0630\u0644\u0643 \u0645\u0639 \u062A\u063A\u064A\u0631\u0627\u062A \u0643\u0628\u064A\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F."@ar . . "\u7ECF\u6D4E\u601D\u60F3\u53F2\uFF08History of economic thoughts\uFF09\uFF0C\u4E5F\u79F0\u7ECF\u6D4E\u7406\u8BBA\u53F2\uFF08history of economic theory\uFF09\uFF0C\u5373\u7ECF\u6D4E\u5B66\u53F2\uFF08history of economics\uFF09\uFF0C\u662F\u901A\u8FC7\u5BF9\u8FC7\u53BB\u7684\u53D1\u5C55\u548C\u53D8\u8FC1\u7684\u8FFD\u6EAF\uFF0C\u9488\u5BF9\u201C\u7ECF\u6D4E\u5BF9\u4E8E\u4EBA\u7C7B\u610F\u5473\u7740\u4EC0\u4E48\u201D\u8FD9\u4E2A\u6839\u672C\u95EE\u9898\u8FDB\u884C\u8003\u5BDF\u7684\u7ECF\u6D4E\u5B66\u5206\u652F\u3002\u7531\u65BC\u7D93\u6FDF\u5B78\u7531\u4E0D\u540C\u5B78\u6D3E\u7D44\u6210\uFF0C\u6545\u4E00\u822C\u7D93\u6FDF\u601D\u60F3\u53F2\u90FD\u4EE5\u4E0D\u540C\u7684\u5B78\u6D3E\u70BA\u4E3B\u8981\u5206\u985E\u3002\u4E00\u4E9B\u53E4\u5E0C\u81D8\u4F5C\u5BB6\uFF0C\u4F8B\u5982\u4E9E\u91CC\u65AF\u591A\u5FB7\uFF0C\u5C31\u66FE\u63A2\u8A0E\u904E\u5206\u914D\u7D93\u6FDF\u5831\u511F\u7684\u5B78\u554F\uFF0C\u4E26\u601D\u8003\u8CA1\u5BCC\u7A76\u7ADF\u8A72\u7531\u79C1\u4EBA\u6240\u638C\u63A7\u6216\u8005\u5171\u6709\u3002\u4E2D\u4E16\u7D00\u7684\u7D93\u9662\u54F2\u5B78\u5BB6\u963F\u594E\u7D0D\u5247\u8A8D\u70BA\uFF0C\u751F\u610F\u4EBA\u6709\u4EE5\u5408\u7406\u50F9\u683C\u9032\u884C\u8CB7\u8CE3\u7684\u9053\u5FB7\u7FA9\u52D9\u3002 \u5728\u897F\u65B9\u6587\u5316\u4E2D\uFF0C\u7D93\u6FDF\u5B78\u76F4\u523018-19\u4E16\u7D00\u7684\u5DE5\u696D\u9769\u547D\u6642\u624D\u5F9E\u54F2\u5B78\u4E2D\u7368\u7ACB\u51FA\u4F86\uFF0C\u6210\u70BA\u4E00\u9580\u7368\u7ACB\u7684\u5B78\u79D1\uFF0C\u4E5F\u56E0\u6B64\u5728\u9019\u6BB5\u6642\u9593\uFF0C\u4E16\u754C\u7684\u7D93\u6FDF\u6210\u9577\u901F\u5EA6\u5927\u5E45\u63D0\u5347\u3002"@zh . . . "D\u011Bjiny ekonomick\u00E9ho my\u0161len\u00ED se zab\u00FDvaj\u00ED v\u00FDvojem ekonomie jako v\u011Bdn\u00ED discipl\u00EDny prost\u0159ednictv\u00EDm a teori\u00ED utv\u00E1\u0159en\u00FDch po stalet\u00ED ekonomick\u00FDmi mysliteli, jejich n\u00E1sledovn\u00EDky a ekonomick\u00FDmi \u0161kolami.Na sam\u00E9m vzniku se ekonomick\u00E9 ot\u00E1zky prol\u00EDnaly s n\u00E1bo\u017Eensk\u00FDmi \u010Di byly sou\u010D\u00E1st\u00ED obecn\u011Bj\u0161\u00EDch \u00FAvah o spole\u010Dnosti.Jako samostatn\u00E1 v\u011Bdn\u00ED discipl\u00EDna se ekonomie nakonec vyd\u011Blila v 17. a 18. stolet\u00ED zformulov\u00E1n\u00EDm klasick\u00E9 politick\u00E9 ekonomie. Toto obdob\u00ED bylo katalyz\u00E1torem pro dal\u0161\u00ED rozvoj nov\u00FDch sm\u011Br\u016F, \u0161kol a teori\u00ED, kter\u00E9 vedly a\u017E k dne\u0161n\u00ED, tzv. modern\u00ED ekonomii, kter\u00E1 v\u0161ak zdaleka nen\u00ED homogenn\u00EDm celkem a jej\u00ED v\u00FDvoj rozhodn\u011B nen\u00ED uzav\u0159en. To ilustruje n\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED p\u0159ehled d\u011Bjin a sm\u011Br\u016F ekonomick\u00E9ho my\u0161len\u00ED."@cs . . . . . . "\u7ECF\u6D4E\u601D\u60F3\u53F2\uFF08History of economic thoughts\uFF09\uFF0C\u4E5F\u79F0\u7ECF\u6D4E\u7406\u8BBA\u53F2\uFF08history of economic theory\uFF09\uFF0C\u5373\u7ECF\u6D4E\u5B66\u53F2\uFF08history of economics\uFF09\uFF0C\u662F\u901A\u8FC7\u5BF9\u8FC7\u53BB\u7684\u53D1\u5C55\u548C\u53D8\u8FC1\u7684\u8FFD\u6EAF\uFF0C\u9488\u5BF9\u201C\u7ECF\u6D4E\u5BF9\u4E8E\u4EBA\u7C7B\u610F\u5473\u7740\u4EC0\u4E48\u201D\u8FD9\u4E2A\u6839\u672C\u95EE\u9898\u8FDB\u884C\u8003\u5BDF\u7684\u7ECF\u6D4E\u5B66\u5206\u652F\u3002\u7531\u65BC\u7D93\u6FDF\u5B78\u7531\u4E0D\u540C\u5B78\u6D3E\u7D44\u6210\uFF0C\u6545\u4E00\u822C\u7D93\u6FDF\u601D\u60F3\u53F2\u90FD\u4EE5\u4E0D\u540C\u7684\u5B78\u6D3E\u70BA\u4E3B\u8981\u5206\u985E\u3002\u4E00\u4E9B\u53E4\u5E0C\u81D8\u4F5C\u5BB6\uFF0C\u4F8B\u5982\u4E9E\u91CC\u65AF\u591A\u5FB7\uFF0C\u5C31\u66FE\u63A2\u8A0E\u904E\u5206\u914D\u7D93\u6FDF\u5831\u511F\u7684\u5B78\u554F\uFF0C\u4E26\u601D\u8003\u8CA1\u5BCC\u7A76\u7ADF\u8A72\u7531\u79C1\u4EBA\u6240\u638C\u63A7\u6216\u8005\u5171\u6709\u3002\u4E2D\u4E16\u7D00\u7684\u7D93\u9662\u54F2\u5B78\u5BB6\u963F\u594E\u7D0D\u5247\u8A8D\u70BA\uFF0C\u751F\u610F\u4EBA\u6709\u4EE5\u5408\u7406\u50F9\u683C\u9032\u884C\u8CB7\u8CE3\u7684\u9053\u5FB7\u7FA9\u52D9\u3002 \u5728\u897F\u65B9\u6587\u5316\u4E2D\uFF0C\u7D93\u6FDF\u5B78\u76F4\u523018-19\u4E16\u7D00\u7684\u5DE5\u696D\u9769\u547D\u6642\u624D\u5F9E\u54F2\u5B78\u4E2D\u7368\u7ACB\u51FA\u4F86\uFF0C\u6210\u70BA\u4E00\u9580\u7368\u7ACB\u7684\u5B78\u79D1\uFF0C\u4E5F\u56E0\u6B64\u5728\u9019\u6BB5\u6642\u9593\uFF0C\u4E16\u754C\u7684\u7D93\u6FDF\u6210\u9577\u901F\u5EA6\u5927\u5E45\u63D0\u5347\u3002"@zh . . "Geschiedenis van het economisch denken"@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "2016-07-26"^^ . . . . . . . "Pentsamendu ekonomikoaren historiak ekonomia politikoaren garapena aztertzen du, pentsamendu espezifiko honen jatorritik gaur egunera arte, sistema ekonomikoari buruzko hainbat teoria edo ikuspegi aztertuz."@eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "La historia del pensamiento econ\u00F3mico es la rama de la econom\u00EDa que estudia la historia de los esfuerzos intelectuales por entender y explicar los fen\u00F3menos comunes de la naturaleza. Es decir, que es la disciplina que trata el proceso cronol\u00F3gico del nacimiento, desarrollo y cambio de las diferentes ideas y distintas econom\u00EDas en diferentes sociedades, mostrando la contribuci\u00F3n del pensamiento econ\u00F3mico dominante a la econom\u00EDa moderna."@es . . . . . . . . . . . . . . . . . "L'histoire de la pens\u00E9e \u00E9conomique (HPE) est l'\u00E9tude de l'histoire des id\u00E9es en \u00E9conomie. Les premiers concepts \u00E9conomiques se d\u00E9veloppent dans la civilisation m\u00E9sopotamienne avec le d\u00E9veloppement du commerce. Le terme m\u00EAme d'\u00E9conomie est invent\u00E9 dans l'antiquit\u00E9 grecque. Les Grecs sont aussi les premiers \u00E0 r\u00E9diger des trait\u00E9s consacr\u00E9s \u00E0 l'\u00E9conomie (X\u00E9nophon et Aristote). C'est au XVIe si\u00E8cle, avec le d\u00E9veloppement des \u00C9tats et l'essor du commerce que se d\u00E9veloppe la pens\u00E9e \u00E9conomique moderne avec le mercantilisme. \u00C0 cette \u00E9poque, Antoine de Montchrestien invente le terme d'\u00E9conomie politique. Au XVIIIe si\u00E8cle, l'ouvrage d'Adam Smith, (1776), constitue le fondement de la pens\u00E9e \u00E9conomique classique."@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . "Hist\u00F3ria do pensamento econ\u00F3mico"@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "A hist\u00F3ria do pensamento econ\u00F4mico pode ser dividida, grosso modo, em tr\u00EAs per\u00EDodos: Pr\u00E9-moderno (grego, romano, \u00E1rabe), Moderno (mercantilismo, fisiocracia) e Contempor\u00E2neo (a partir de Adam Smith no final do s\u00E9culo XVIII). A an\u00E1lise econ\u00F4mica sistem\u00E1tica tem se desenvolvido principalmente a partir do surgimento da Modernidade."@pt . . . . "150"^^ . . . . . . . . . . . . . . "yes"@en . . . . "\u7D4C\u6E08\u601D\u60F3\u53F2\uFF08\u3051\u3044\u3056\u3044\u3057\u305D\u3046\u3057\u3001\u82F1: history of economic thought\uFF09\u306F\u3001\u601D\u60F3\u53F2\u306E\u4E00\u7A2E\u3067\u3042\u308B\u3002\u7D4C\u6E08\u601D\u60F3\u3001\u3059\u306A\u308F\u3061\u7D4C\u6E08\u73FE\u8C61\u3092\u3068\u3089\u3048\u308B\u57FA\u76E4\u3068\u306A\u308B\u601D\u60F3\u3084\u3001\u305D\u306E\u6B74\u53F2\u3092\u7814\u7A76\u3059\u308B\u5B66\u554F\u5206\u91CE\u3092\u6307\u3059\u3002"@ja . . . . . . . . . . . . .