"\u062C\u064A\u0645\u0632 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u0623\u0648 \u062C\u064A\u0645\u0633 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 (\u0625\u062F\u0646\u0628\u0631\u0629 1566- \u0647\u0650\u064A\u0631\u0641\u0648\u0631\u062F\u0634\u0650\u064A\u0631\u060C \u0625\u0646\u0643\u0644\u062A\u0631\u0627 1625 \u0645) \u0647\u0648 \u0645\u0644\u0643 \u0625\u0646\u0643\u0644\u062A\u0631\u0627 \u0648\u0622\u064A\u0631\u0644\u0646\u062F\u0627 (1603-1625 \u0645) \u0648\u0645\u0644\u0643 \u0627\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u0627 \u0623\u064A\u0636\u0627 (1567-1626 \u0645) \u0628\u0627\u0633\u0645 \u062C\u064A\u0645\u0633 \u0627\u0644\u0633\u0627\u062F\u0633\u060C \u0648\u0627\u0644\u062F\u062A\u0647 \u0647\u064A \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u0629 \u0645\u0627\u0631\u064A \u0633\u062A\u064A\u0648\u0627\u0631\u062A. \u0632\u0648\u062C\u062A\u0647 \u0647\u064A \u0627\u0628\u0646\u0629 \u0645\u0644\u0643 \u0627\u0644\u062F\u0627\u0646\u0645\u0627\u0631\u0643 \u0622\u0646 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062F\u0627\u0646\u0645\u0627\u0631\u0643. \u0628\u0639\u062F \u0623\u0646 \u0623\u0646\u0647\u0649 \u0645\u0631\u062D\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0637\u0641\u0648\u0644\u0629 \u0639\u0627\u0645 1583\u060C \u062A\u0633\u0644\u0645 \u0645\u0642\u0627\u0644\u064A\u062F \u0627\u0644\u062D\u0643\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u0627\u060C \u0648\u0623\u0641\u0644\u062D \u0641\u064A \u0623\u0646 \u064A\u0639\u064A\u062F \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0637\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u064A\u0629 \u0633\u064A\u0627\u062F\u062A\u0647\u0627. \u0628\u0639\u062F \u0648\u0641\u0627\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u0629 \u0625\u0644\u064A\u0632\u0627\u0628\u064A\u062B \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644\u0649 \u0639\u0627\u0645 1603\u060C \u0627\u0646\u062A\u0642\u0644 \u0625\u0644\u064A\u0647 \u0639\u0631\u0634 \u0625\u0646\u0643\u0644\u062A\u0631\u0627 \u0639\u0646 \u0637\u0631\u064A\u0642 \u062C\u062F\u0629 \u0623\u0645\u0647 \u0648\u0644\u0623\u0628\u064A\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u0629 \u0627\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u0627 \u0642\u0631\u064A\u0646\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0623\u0645\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0625\u0646\u0643\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629 \u0645\u0627\u0631\u063A\u0631\u064A\u062A \u062A\u064A\u062F\u0648\u0631 \u0627\u0628\u0646\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643 \u0647\u0646\u0631\u064A \u0627\u0644\u0633\u0627\u0628\u0639. \u0646\u0638\u0645 \u062C\u0645\u0627\u0639\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0643\u0627\u062B\u0648\u0644\u064A\u0643 \u0645\u0624\u0627\u0645\u0631\u0629 \u0644\u0646\u0633\u0641 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0644\u0645\u0627\u0646 \u0628\u0627\u0644\u0628\u0627\u0631\u0648\u062F (1605 \u0645) \u0639\u0646\u062F \u062D\u0636\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643 \u062C\u064A\u0645\u0633 -\u0645\u0624\u0627\u0645\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0627\u0631\u0648\u062F-\u0648\u062A\u0646\u0635\u064A\u0628 \u0627\u0628\u0646\u062A\u0647 \u0627\u0644\u0623\u0645\u064A\u0631\u0629 \u0633\u062A\u064A\u0648\u0627\u0631\u062A\u060C \u0625\u0644\u0627 \u0623\u0646\u0647 \u0646\u062C\u0627 \u0628\u0623\u0639\u062C\u0648\u0628\u0629. \u0642\u0627\u0645 \u0628\u0645\u0637\u0627\u0631\u062F\u0629 \u0641\u0644\u0648\u0644 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0648\u0631\u064A\u062A\u0627\u0646 (puritan)\u060C \u0648\u0647\u0645 \u062C\u0645\u0627\u0639\u0629 \u0627\u0646\u0634\u0642\u062A \u0639\u0646 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u062A\u0633\u062A\u0627\u0646\u062A \u0643\u0627\u0646\u062A \u0644\u0647\u0627 \u0645\u0637\u0627\u0644\u0628 \u0645\u062A\u0634\u062F\u062F\u0629 \u0625\u0632\u0627\u0621 \u0625\u0635\u0644\u0627\u062D \u0627\u0644\u0643\u0646\u064A\u0633\u0629\u060C \u062B\u0645 \u0639\u062C\u0644 \u0641\u064A \u0625\u0631\u0633\u0627\u0644\u0647\u0645 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0645\u0633\u062A\u0639\u0645\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u062C\u062F\u064A\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0623\u0645\u0631\u064A\u0643\u0627. \u0643\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643 \u0645\u0646\u062D\u0627\u0632\u0627 \u062C\u062F\u0627 \u0625\u0644\u0649 \u062F\u0648\u0642 \u0628\u0643\u0646\u063A\u0647\u0627\u0645\u060C \u0648\u0627\u0644\u0630\u064A \u0643\u0627\u0646 \u0644\u0647 \u0623\u0639\u062F\u0627\u0621 \u0643\u062B\u0631 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0628\u0631\u0644\u0645\u0627\u0646\u060C \u0643\u0627\u0646\u062A \u0623\u0641\u0639\u0627\u0644\u0647 \u0648\u0623\u0642\u0648\u0627\u0644\u0647 -\u0623\u064A \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643- \u0642\u062F \u062C\u0639\u0644\u062A\u0647 \u063A\u064A\u0631 \u0645\u0631\u063A\u0648\u0628 \u0641\u064A\u0647 \u0628\u064A\u0646 \u0631\u062C\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0644\u0645\u0627\u0646\u060C \u0643\u0627\u0646 \u064A\u0639\u0644\u0646 \u0639\u0646 \u0646\u064A\u062A\u0647 \u0639\u0642\u062F \u062A\u062D\u0627\u0644\u0641 \u0645\u0639 \u0625\u0633\u0628\u0627\u0646\u064A\u0627 \u0627\u0644\u0643\u0627\u062B\u0648\u0644\u064A\u0643\u064A\u0629\u060C \u0648\u0645\u0645\u0627 \u064A\u0646\u0633\u0628 \u0625\u0644\u064A\u0647 \u0642\u0648\u0644\u0647 \u0623\u0646 \u062D\u0642\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u064A \u0647\u0648 \u062D\u0642 \u0625\u0644\u0647\u064A. \u062E\u0644\u0641\u0647 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0639\u0631\u0634 \u0627\u0628\u0646\u0647 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0646\u064A \u062A\u0634\u0627\u0631\u0644\u0632 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644\u060C \u0628\u0639\u062F \u0648\u0641\u0627\u0629 \u0623\u062E\u0648 \u0627\u0644\u0623\u0643\u0628\u0631 \u0623\u0645\u064A\u0631 \u0648\u064A\u0644\u0632 \u0647\u0646\u0631\u064A \u0633\u062A\u064A\u0648\u0627\u0631\u062A. \u0641\u064A \u0625\u0637\u0627\u0631 \u0633\u064A\u0627\u0633\u062A\u0647 \u0627\u0644\u062E\u0627\u0631\u062C\u064A\u0629 \u0623\u0631\u0633\u0644 \u062C\u064A\u0645\u0633 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u062C\u0648\u0646 \u0647\u0627\u0631\u064A\u0633\u0648\u0646 \u0643\u0633\u0641\u064A\u0631 \u0644\u0647 \u0639\u0646\u062F \u0633\u0644\u0637\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0645\u063A\u0631\u0628 \u0632\u064A\u062F\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0627\u0635\u0631. \u0643\u0645\u0627 \u062A\u0641\u0627\u0648\u0636 \u0633\u0641\u064A\u0631\u0647 \u0645\u0639 \u0642\u0631\u0627\u0635\u0646\u0629 \u0633\u0644\u0627 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u0643\u0627\u0646 \u064A\u062A\u0632\u0639\u0645\u0647\u0645 \u0645\u062D\u0645\u062F \u0627\u0644\u0639\u064A\u0627\u0634\u064A."@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u062C\u064A\u0645\u0633 \u0627\u0644\u0633\u0627\u062F\u0633 \u0648\u0627\u0644\u0623\u0648\u0644"@ar . "George.Villiers..jpg"@en . . . . "\uC81C\uC784\uC2A4 1\uC138(\uC601\uC5B4: James I, 1566\uB144 6\uC6D4 19\uC77C ~ 1625\uB144 3\uC6D4 27\uC77C)\uB294 \uC789\uAE00\uB79C\uB4DC\uC640 \uC2A4\uCF54\uD2C0\uB79C\uB4DC \uC655\uAD6D\uC758 \uC655\uC774\uB2E4. \uD718\uB294 \uC81C\uC784\uC2A4 \uCC30\uC2A4 \uC2A4\uD29C\uC5B4\uD2B8(James Charles Stuart). \uBAA8\uCE5C \uC2A4\uCF54\uD2C0\uB79C\uB4DC \uC5EC\uC655 \uBA54\uB9AC 1\uC138\uC758 \uB4A4\uB97C \uC774\uC5B4 \uC2A4\uCF54\uD2C0\uB79C\uB4DC\uC758 \uAD70\uC8FC \uC81C\uC784\uC2A4 6\uC138(\uC2A4\uCF54\uD2B8\uC5B4: James VI)\uB85C \uC989\uC704\uD558\uC600\uC73C\uBA70 \uD6C4\uC5D0 \uC789\uAE00\uB79C\uB4DC \uC5EC\uC655 \uC5D8\uB9AC\uC790\uBCA0\uC2A4 1\uC138\uC758 \uC885\uC190 \uC790\uACA9\uC73C\uB85C \uADF8\uB140\uC758 \uB4A4\uB97C \uC774\uC5B4 \uC789\uAE00\uB79C\uB4DC\uC655 \uC81C\uC784\uC2A4 1\uC138\uB85C \uC989\uC704\uD558\uC600\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . . . . . "Ba r\u00ED Briotanach \u00E9 S\u00E9amas (19 Meitheamh, 1566 \u2013 27 M\u00E1rta, 1625). S\u00E9amas VI an t-ainm a bh\u00ED air mar R\u00ED na nAlbanach, agus S\u00E9amas I mar r\u00ED Shasana."@ga . . "\u042F\u043A\u043E\u0432 (\u0418\u0430\u043A\u043E\u0432) VI \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439, \u043E\u043D \u0436\u0435 \u042F\u043A\u043E\u0432 I \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 (\u0430\u043D\u0433\u043B. James I of England (James VI of Scotland), James Charles Stuart, \u043B\u0430\u0442. Iacobus; 19 \u0438\u044E\u043D\u044F 1566, \u042D\u0434\u0438\u043D\u0431\u0443\u0440\u0433\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0437\u0430\u043C\u043E\u043A, \u041C\u0438\u0434\u043B\u043E\u0442\u0438\u0430\u043D \u2014 27 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 [6 \u0430\u043F\u0440\u0435\u043B\u044F] 1625, \u0422\u0438\u0431\u043E\u043B\u0434\u0437-\u0425\u0430\u0443\u0441[d], \u0425\u0430\u0440\u0442\u0444\u043E\u0440\u0434\u0448\u0438\u0440) \u2014 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u0438 (\u0441 24 \u0438\u044E\u043B\u044F 1567 \u0433\u043E\u0434\u0430 \u2014 \u043F\u043E\u0434 \u043E\u043F\u0435\u043A\u043E\u0439 \u0440\u0435\u0433\u0435\u043D\u0442\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0430, \u0441 12 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 1578 \u0433\u043E\u0434\u0430 \u2014 \u0435\u0434\u0438\u043D\u043E\u043B\u0438\u0447\u043D\u043E) \u0438 \u043F\u0435\u0440\u0432\u044B\u0439 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u0438 \u0438\u0437 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0438 \u0421\u0442\u044E\u0430\u0440\u0442\u043E\u0432 \u0441 24 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 1603 \u0433\u043E\u0434\u0430 (\u043F\u0440\u043E\u0432\u043E\u0437\u0433\u043B\u0430\u0448\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0451\u043C \u0432 \u042D\u0434\u0438\u043D\u0431\u0443\u0440\u0433\u0435 31 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 1603 \u0433\u043E\u0434\u0430). \u042F\u043A\u043E\u0432 I \u0431\u044B\u043B \u043F\u0435\u0440\u0432\u044B\u043C \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0435\u043C, \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0432\u0448\u0438\u043C \u043E\u0434\u043D\u043E\u0432\u0440\u0435\u043C\u0435\u043D\u043D\u043E \u043E\u0431\u043E\u0438\u043C\u0438 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0435\u0432\u0441\u0442\u0432\u0430\u043C\u0438 \u0411\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u043E\u0432. \u0412\u0435\u043B\u0438\u043A\u043E\u0431\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0438\u0438 \u043A\u0430\u043A \u0435\u0434\u0438\u043D\u043E\u0439 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u044B \u0442\u043E\u0433\u0434\u0430 \u0435\u0449\u0451 \u044E\u0440\u0438\u0434\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438 \u043D\u0435 \u0441\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E\u0432\u0430\u043B\u043E, \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u044F \u0438 \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u044F \u043F\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u044F\u043B\u0438 \u0441\u043E\u0431\u043E\u0439 \u0441\u0443\u0432\u0435\u0440\u0435\u043D\u043D\u044B\u0435 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0438\u043C\u0435\u0432\u0448\u0438\u0435 \u043E\u0431\u0449\u0435\u0433\u043E \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0430."@ru . "James VI and I (James Charles Stuart; 19 Juni 1566 \u2013 27 Maret 1625) merupakan seorang Raja Skotlandia sebagai James VI dari tanggal 24 Juli 1567 dan Raja Inggris dan Irlandia sebagai James I dari persatuan mahkota-mahkota Skotlandia dan Inggris pada tanggal 24 Maret 1603 sampai kematiannya pada tahun 1625. Kerajaan-kerajaan Skotlandia dan Inggris adalah negara berdaulat individu, dengan parlemen, peradilan, dan undang-undang mereka sendiri, meskipun keduanya diperintah oleh James dalam uni personal. James adalah putra Maria, Ratu Skotlandia, dan buyut Henry VII, Raja Inggris dan Lord Irlandia, memposisikannya untuk akhirnya menyetujui ketiga takhta tersebut. James naik takhta Skotlandia pada usia tiga belas bulan, setelah ibundanya terpaksa berabdikasi deminya. Empat wali penguasa yang berbeda memerintah selama masa kecilnya, yang berakhir secara resmi pada 1578, meskipun ia tidak mendapatkan kendali penuh atas pemerintahannya sampai 1583. Pada tahun 1603, ia menggantikan raja Tudor terakhir dari Inggris dan Irlandia, Elizabeth I, yang meninggal tanpa keturunan. Dia terus memerintah di ketiga kerajaan selama 22 tahun, periode yang dikenal setelah dia sebagai , sampai kematiannya pada tahun 1625 pada usia 58 tahun. Setelah Uni Mahkota, ia mendasarkan dirinya di Inggris (yang terbesar dari tiga kerajaan) dari tahun 1603, hanya kembali ke Skotlandia pada tahun 1617, dan dirinya \"Raja Britania Raya dan Irlandia\". Dia adalah pendukung utama dari satu parlemen untuk Inggris dan Skotlandia. Pada masa pemerintahannya dan Kolonisasi Britania di Amerika dimulai. Pada 57 tahun dan 246 hari, pemerintahan James di Skotlandia . Dia mencapai sebagian besar tujuannya di Skotlandia tetapi menghadapi kesulitan besar di Inggris, termasuk Plot Bubuk Mesiu pada tahun 1605 dan konflik berulang dengan Parlemen Inggris. Di bawah James, \"Zaman Keemasan\" dan drama Elizabeth berlanjut, dengan penulis-penulis seperti William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson, dan Sir Francis Bacon berkontribusi pada budaya sastra yang berkembang. James sendiri adalah seorang sarjana berbakat, penulis karya seperti (1597), (1598), dan (1599). Dia mensponsori terjemahan alkitab ke dalam bahasa Inggris yang nantinya akan dinamai seperti namanya: Alkitab Versi Raja James. Sir menyatakan bahwa James telah diistilahkan sebagai \"orang yang paling bodoh di dunia Kristen\", sebuah julukan yang dikaitkan dengan karakternya sejak itu. Sejak paruh kedua abad ke-20, para sejarahwan cenderung untuk merevisi reputasi James dan memperlakukannya sebagai raja yang serius dan bijaksana. Dia sangat berkomitmen pada kebijakan perdamaian, dan berusaha menghindari keterlibatan dalam , terutama Perang Tiga Puluh Tahun (1618\u20131648) yang menghancurkan sebagian besar Eropa Tengah. Dia mencoba tetapi gagal mencegah munculnya elemen hawkish di Parlemen Inggris yang menginginkan perang dengan Spanyol."@in . . "Robert Carr, 1st Earl of Somerset , and George Villiers, 1st Duke of Buckingham, are both said to have been James's lovers."@en . . "--03-24"^^ . . "Jakub I (ur. 19 czerwca 1566 w Edynburgu, zm. 27 marca 1625 w Theobalds House) \u2013 kr\u00F3l Szkocji (jako Jakub VI) w latach 1567\u20131625 i kr\u00F3l Anglii w latach 1603\u20131625. Syn Henryka Stuarta, lorda Darnleya, i Marii I Stuart, kr\u00F3lowej Szkocji, c\u00F3rki kr\u00F3la Jakuba V Stuarta. Pierwszy kr\u00F3l Anglii z dynastii Stuart\u00F3w. Jego panowanie by\u0142o pocz\u0105tkiem unii personalnej Anglii ze Szkocj\u0105."@pl . . . . . . . . . . . . . . . . ""@en . . . . . . "Jaume VI d'Esc\u00F2cia o Jaume I d'Anglaterra i Irlanda \u2014Charles James\u2014 (19 de juny, 1566 - 27 de mar\u00E7, 1625) fou rei d'Esc\u00F2cia i el primer monarca d'Anglaterra provinent de la Casa d'Estuard, succeint la darrera monarca Tudor, Elisabet I, morta sense descend\u00E8ncia. Fou rei d'Esc\u00F2cia des del 24 de juliol de 1567 i rei d'Anglaterra i Irlanda des del 24 de mar\u00E7 de 1603, any que la corona escocesa i anglesa es van unir, i va regnar fins al 1625, any de la seva mort."@ca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u062C\u064A\u0645\u0632 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u0623\u0648 \u062C\u064A\u0645\u0633 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 (\u0625\u062F\u0646\u0628\u0631\u0629 1566- \u0647\u0650\u064A\u0631\u0641\u0648\u0631\u062F\u0634\u0650\u064A\u0631\u060C \u0625\u0646\u0643\u0644\u062A\u0631\u0627 1625 \u0645) \u0647\u0648 \u0645\u0644\u0643 \u0625\u0646\u0643\u0644\u062A\u0631\u0627 \u0648\u0622\u064A\u0631\u0644\u0646\u062F\u0627 (1603-1625 \u0645) \u0648\u0645\u0644\u0643 \u0627\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u0627 \u0623\u064A\u0636\u0627 (1567-1626 \u0645) \u0628\u0627\u0633\u0645 \u062C\u064A\u0645\u0633 \u0627\u0644\u0633\u0627\u062F\u0633\u060C \u0648\u0627\u0644\u062F\u062A\u0647 \u0647\u064A \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u0629 \u0645\u0627\u0631\u064A \u0633\u062A\u064A\u0648\u0627\u0631\u062A. \u0632\u0648\u062C\u062A\u0647 \u0647\u064A \u0627\u0628\u0646\u0629 \u0645\u0644\u0643 \u0627\u0644\u062F\u0627\u0646\u0645\u0627\u0631\u0643 \u0622\u0646 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062F\u0627\u0646\u0645\u0627\u0631\u0643. \u0628\u0639\u062F \u0623\u0646 \u0623\u0646\u0647\u0649 \u0645\u0631\u062D\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0637\u0641\u0648\u0644\u0629 \u0639\u0627\u0645 1583\u060C \u062A\u0633\u0644\u0645 \u0645\u0642\u0627\u0644\u064A\u062F \u0627\u0644\u062D\u0643\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u0627\u060C \u0648\u0623\u0641\u0644\u062D \u0641\u064A \u0623\u0646 \u064A\u0639\u064A\u062F \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0637\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u064A\u0629 \u0633\u064A\u0627\u062F\u062A\u0647\u0627. \u0628\u0639\u062F \u0648\u0641\u0627\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u0629 \u0625\u0644\u064A\u0632\u0627\u0628\u064A\u062B \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644\u0649 \u0639\u0627\u0645 1603\u060C \u0627\u0646\u062A\u0642\u0644 \u0625\u0644\u064A\u0647 \u0639\u0631\u0634 \u0625\u0646\u0643\u0644\u062A\u0631\u0627 \u0639\u0646 \u0637\u0631\u064A\u0642 \u062C\u062F\u0629 \u0623\u0645\u0647 \u0648\u0644\u0623\u0628\u064A\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u0629 \u0627\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u0627 \u0642\u0631\u064A\u0646\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0623\u0645\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0625\u0646\u0643\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629 \u0645\u0627\u0631\u063A\u0631\u064A\u062A \u062A\u064A\u062F\u0648\u0631 \u0627\u0628\u0646\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643 \u0647\u0646\u0631\u064A \u0627\u0644\u0633\u0627\u0628\u0639."@ar . "Ba r\u00ED Briotanach \u00E9 S\u00E9amas (19 Meitheamh, 1566 \u2013 27 M\u00E1rta, 1625). S\u00E9amas VI an t-ainm a bh\u00ED air mar R\u00ED na nAlbanach, agus S\u00E9amas I mar r\u00ED Shasana."@ga . . . . "Jaume VI d'Esc\u00F2cia o Jaume I d'Anglaterra i Irlanda \u2014Charles James\u2014 (19 de juny, 1566 - 27 de mar\u00E7, 1625) fou rei d'Esc\u00F2cia i el primer monarca d'Anglaterra provinent de la Casa d'Estuard, succeint la darrera monarca Tudor, Elisabet I, morta sense descend\u00E8ncia. Fou rei d'Esc\u00F2cia des del 24 de juliol de 1567 i rei d'Anglaterra i Irlanda des del 24 de mar\u00E7 de 1603, any que la corona escocesa i anglesa es van unir, i va regnar fins al 1625, any de la seva mort."@ca . "1619"^^ . . "4"^^ . . "Henry Frederick, Prince of Wales"@en . . "Portrait attributed to John de Critz, 1605"@en . . . . . . "\u8A79\u59C6\u58EB\u516D\u4E16\u53CA\u4E00\u4E16\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AJames VI and I\uFF0C1566\u5E746\u670819\u65E5\uFF0D1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\uFF0C\u8607\u683C\u862D\u570B\u738B\uFF0C\u7A31\u8A79\u59C6\u58EB\u516D\u4E16\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AJames VI\uFF09\uFF0C1567\u5E747\u670824\u65E5\u52301625\u5E743\u670827\u65E5\u5728\u4F4D\uFF0C1603\u5E74\u672A\u5A5A\u7684\u82F1\u683C\u862D\u5973\u738B\u4F0A\u4E3D\u838E\u767D\u4E00\u4E16\u901D\u4E16\u5F8C\uFF0C\u7E7C\u627F\u82F1\u683C\u862D\u738B\u4F4D\uFF0C\u7A31\u8A79\u59C6\u58EB\u4E00\u4E16\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AJames I\uFF09\uFF0C1603\u5E743\u670824\u65E5\u52301625\u5E743\u670827\u65E5\u5728\u4F4D\uFF0C\u958B\u555F\u8607\u683C\u862D\u8207\u82F1\u683C\u862D\u53CA\u611B\u723E\u862D\u5171\u4E3B\u90A6\u806F\u7684\u6642\u4EE3\uFF0C\u6210\u70BA\u73FE\u4EE3\u82F1\u570B\u7B2C\u4E00\u4F4D\u570B\u5BB6\u5143\u9996\u3002"@zh . . . . . . "\uC81C\uC784\uC2A4 1\uC138 (\uC789\uAE00\uB79C\uB4DC)"@ko . . . . . . . . . . . "Jacques VI et Ier"@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA6\u4E16\uFF08James VI\uFF09\u304A\u3088\u3073\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA1\u4E16\uFF08James I\uFF09\u3001\u30C1\u30E3\u30FC\u30EB\u30BA\u30FB\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA\u30FB\u30B9\u30C6\u30E5\u30A2\u30FC\u30C8\uFF08Charles James Stuart, 1566\u5E746\u670819\u65E5 - 1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u30B9\u30C6\u30E5\u30A2\u30FC\u30C8\u671D\u306E\u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u3001\u30A4\u30F3\u30B0\u30E9\u30F3\u30C9\u3001\u30A2\u30A4\u30EB\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u738B\u3002 \u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u738B\u3068\u3057\u3066\u306F\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA6\u4E16\uFF08\u5728\u4F4D\uFF1A1567\u5E747\u670824\u65E5 - 1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\u3067\u3042\u308A\u3001\u30A4\u30F3\u30B0\u30E9\u30F3\u30C9\u738B\u30FB\u30A2\u30A4\u30EB\u30E9\u30F3\u30C9\u738B\u3068\u3057\u3066\u306F\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA1\u4E16\uFF08\u5728\u4F4D\uFF1A1603\u5E743\u670824\u65E5 - 1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\u3067\u3042\u308B\u3002\u975E\u516C\u5F0F\u306B\u306F\u30B0\u30EC\u30FC\u30C8\u30D6\u30EA\u30C6\u30F3\u738B\u306E\u79F0\u53F7\u3082\u7528\u3044\u305F\u3002\u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u5973\u738B\u30E1\u30A2\u30EA\u30FC\u30682\u756A\u76EE\u306E\u592B\u3067\u3042\u308B\u30C0\u30FC\u30F3\u30EA\u30FC\u537F\u30D8\u30F3\u30EA\u30FC\u30FB\u30B9\u30C6\u30E5\u30A2\u30FC\u30C8\u306E\u4E00\u4EBA\u606F\u5B50\u3067\u3042\u308B\u3002 \u30A4\u30F3\u30B0\u30E9\u30F3\u30C9\u3068\u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u738B\u4F4D\u3092\u521D\u3081\u3066\u4E00\u8EAB\u306B\u517C\u306D\u305F\u541B\u4E3B\u3067\u3042\u308A\u3001\u5404\u56FD\u3068\u306E\u5354\u8ABF\u653F\u7B56\u306B\u5C3D\u529B\u3057\u300C\u5E73\u548C\u738B\u300D\u3068\u3082\u8A00\u308F\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002\u3053\u306E\u5F8C\u30E8\u30FC\u30ED\u30C3\u30D1\u3067\u5E83\u304C\u308B\u300C\u738B\u6A29\u795E\u6388\u8AAC\u300D\u306E\u57FA\u790E\u3092\u4F5C\u3063\u305F\u304C\u3001\u56FD\u738B\u3068\u738B\u5983\u306E\u51FA\u8CBB\u304B\u3089\u8CA1\u653F\u7684\u306B\u306F\u903C\u8FEB\u3055\u305B\u3001\u8B70\u4F1A\u3068\u6700\u7D42\u7684\u306B\u306F\u5BFE\u7ACB\u3057\u3066\u3057\u307E\u3046\u3002"@ja . . "Jakue I.a Ingalaterrakoa edo Jakue VI.a Eskoziakoa (1566ko ekainaren 19a \u2013 1625eko martxoaren 27a), Jakue VI.a izenaz Eskoziako erregea (1567-1625) eta Jakue I.a izenaz Ingalaterra eta Irlandako erregea izan zen. Katoliko bataiatu zuten Stirlingeko gazteluan, ekitaldira gonbidatutako noblezia ingeleseko kideen aurrean. Hurrengo hiru egunetan, Maria Estuardo eskoziar erreginak ospakizun handi garesti bat antolatu zuen, mahai biribil zabal baten inguruan, adierazpen politiko peto-petoa, Arturo erregearen irudia gogora ekarriz."@eu . . . . . . . . . . . . . . "Jakue I.a Ingalaterrakoa edo Jakue VI.a Eskoziakoa (1566ko ekainaren 19a \u2013 1625eko martxoaren 27a), Jakue VI.a izenaz Eskoziako erregea (1567-1625) eta Jakue I.a izenaz Ingalaterra eta Irlandako erregea izan zen. Katoliko bataiatu zuten Stirlingeko gazteluan, ekitaldira gonbidatutako noblezia ingeleseko kideen aurrean. Hurrengo hiru egunetan, Maria Estuardo eskoziar erreginak ospakizun handi garesti bat antolatu zuen, mahai biribil zabal baten inguruan, adierazpen politiko peto-petoa, Arturo erregearen irudia gogora ekarriz. Jakuek hamahiru urte zituela, Maria I.a Eskoziakoa bere ama ordezkatu eta Eskoziako errege bilakatu zen. Lau erregeorde izan zituen 1578ra arte. 1603an, Ingalaterrako azken tudortar erregina hil zenean, koroa biak batu zituen eta lehendabizikoz Erresuma Batuko errege titulua aldarrikatu zuen bere buruarentzat. Frantziako koroa ere aldarrikatu zuen. Bere agintaldian elisabetar literaturaren Urrezko Erak jarraitu zuen, William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson edo Sir Francis Bacon bezalako idazleei esker. Erregeak berak poesia idatzi zuen."@eu . "\u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u0391\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03AE \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u03A3\u03A4\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (James VI and I, 19 \u0399\u03BF\u03C5\u03BD\u03AF\u03BF\u03C5 1566 \u2013 6 \u0391\u03C0\u03C1\u03B9\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1625) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03AC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (24 \u0399\u03BF\u03C5\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1567 - 6 \u0391\u03C0\u03C1\u03B9\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1625) \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03AC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0399\u03C1\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2 (24 \u039C\u03B1\u03C1\u03C4\u03AF\u03BF\u03C5 1603 \u2013 6 \u0391\u03C0\u03C1\u03B9\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1625). \u03A4\u03B1 \u03B2\u03B1\u03C3\u03AF\u03BB\u03B5\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03BE\u03B5\u03C7\u03C9\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03AC \u03B2\u03B1\u03C3\u03AF\u03BB\u03B5\u03B9\u03B1 \u03BC\u03B5 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AC \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03BF\u03B2\u03BF\u03CD\u03BB\u03B9\u03B1 \u03BC\u03AD\u03C7\u03C1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u03AD\u03BD\u03C9\u03C3\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF. \u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u0391\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03BC\u03BF\u03BD\u03B1\u03B4\u03B9\u03BA\u03CC \u03C0\u03B1\u03B9\u03B4\u03AF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03A7\u03AD\u03BD\u03C1\u03C5 \u03A3\u03C4\u03B9\u03BF\u03CD\u03B1\u03C1\u03C4, \u039B\u03CC\u03C1\u03B4\u03BF\u03C5 \u039D\u03C4\u03AC\u03C1\u03BD\u03BB\u03B5\u03CB, \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u039C\u03B1\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2 \u0391\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2, \u03C4\u03C1\u03B9\u03C3\u03AD\u03B3\u03B3\u03BF\u03BD\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u0395\u03C1\u03C1\u03AF\u03BA\u03BF\u03C5 \u0396\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2, \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03AC \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0399\u03C1\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2, \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF \u03B4\u03B9\u03B5\u03BA\u03B4\u03AF\u03BA\u03B7\u03C3\u03B5 \u03C4\u03B1 \u03C3\u03C4\u03AD\u03BC\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C4\u03C1\u03B9\u03CE\u03BD \u03C7\u03C9\u03C1\u03CE\u03BD. \u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u03B4\u03B9\u03B1\u03B4\u03AD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B7 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7 \u03BC\u03B7\u03C4\u03AD\u03C1\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C3\u03B5 \u03B7\u03BB\u03B9\u03BA\u03AF\u03B1 13 \u03BC\u03B7\u03BD\u03CE\u03BD \u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03C5\u03C0\u03BF\u03C7\u03C1\u03B5\u03CE\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BD\u03B1 \u03C0\u03B1\u03C1\u03B1\u03B9\u03C4\u03B7\u03B8\u03B5\u03AF \u03B3\u03B9\u03B1 \u03BB\u03BF\u03B3\u03B1\u03C1\u03B9\u03B1\u03C3\u03BC\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5, \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C0\u03BF\u03C5 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B1\u03BD\u03AE\u03BB\u03B9\u03BA\u03BF\u03C2 \u03BA\u03C5\u03B2\u03AD\u03C1\u03BD\u03B7\u03C3\u03B1\u03BD \u03C4\u03AD\u03C3\u03C3\u03B5\u03C1\u03B9\u03C2 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B5\u03AF\u03C2 \u03BC\u03AD\u03C7\u03C1\u03B9 \u03C4\u03BF 1578 \u03B1\u03BB\u03BB\u03AC \u03BF \u03AF\u03B4\u03B9\u03BF\u03C2 \u03C0\u03AE\u03C1\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03BE\u03BF\u03C5\u03C3\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF 1583. \u03A4\u03BF 1603 \u03B4\u03B9\u03B1\u03B4\u03AD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C3\u03C4\u03BF\u03BD \u03B8\u03C1\u03CC\u03BD\u03BF \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0399\u03C1\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2 \u03C4\u03B7\u03BD \u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03C5\u03C4\u03B1\u03AF\u03B1 \u03BC\u03BF\u03BD\u03AC\u03C1\u03C7\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 \u039F\u03AF\u03BA\u03BF\u03C5 \u03C4\u03C9\u03BD \u03A4\u03C5\u03B4\u03CE\u03C1, \u0395\u03BB\u03B9\u03C3\u03AC\u03B2\u03B5\u03C4 \u0391\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2, \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C0\u03AD\u03B8\u03B1\u03BD\u03B5 \u03C7\u03C9\u03C1\u03AF\u03C2 \u03B1\u03C0\u03BF\u03B3\u03CC\u03BD\u03BF\u03C5\u03C2. \u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u03C3\u03C5\u03BD\u03AD\u03C7\u03B9\u03C3\u03B5 \u03BD\u03B1 \u03BA\u03C5\u03B2\u03B5\u03C1\u03BD\u03AC\u03B5\u03B9 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B1 \u03C4\u03C1\u03AF\u03B1 \u03B2\u03B1\u03C3\u03AF\u03BB\u03B5\u03B9\u03B1 \u03B3\u03B9\u03B1 22 \u03C7\u03C1\u03CC\u03BD\u03B9\u03B1 \u03BC\u03B9\u03B1 \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03AD\u03BC\u03B5\u03B9\u03BD\u03B5 \u03B3\u03BD\u03C9\u03C3\u03C4\u03AE \u03C9\u03C2 \"\u0399\u03B1\u03BA\u03C9\u03B2\u03B9\u03B1\u03BD\u03AE \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE\" \u03BC\u03AD\u03C7\u03C1\u03B9 \u03C4\u03BF\u03BD \u03B8\u03AC\u03BD\u03B1\u03C4\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C3\u03B5 \u03B7\u03BB\u03B9\u03BA\u03AF\u03B1 58 \u03B5\u03C4\u03CE\u03BD (1625). \u039C\u03B5\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \"\u0388\u03BD\u03C9\u03C3\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \u03A3\u03C4\u03B5\u03BC\u03BC\u03AC\u03C4\u03C9\u03BD\" \u03B5\u03AF\u03C7\u03B5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF 1603 \u03C3\u03B1\u03BD \u03AD\u03B4\u03C1\u03B1 \u03C4\u03B7\u03BD \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B5\u03C0\u03AD\u03C3\u03C4\u03C1\u03B5\u03C8\u03B5 \u03BC\u03CC\u03BD\u03BF \u03BC\u03B9\u03B1 \u03C6\u03BF\u03C1\u03AC \u03C3\u03C4\u03B7 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1 (1617), \u03C0\u03AE\u03C1\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u03C4\u03AF\u03C4\u03BB\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \"\u0392\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03AC \u03C4\u03B7\u03C2 \u039C\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03B7\u03C2 \u0392\u03C1\u03B5\u03C4\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0399\u03C1\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2\". \u0395\u03B3\u03BA\u03B1\u03C4\u03AD\u03C3\u03C4\u03B7\u03C3\u03B5 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03BF\u03B2\u03BF\u03CD\u03BB\u03B9\u03BF \u03B3\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03BD \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1, \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BE\u03B5\u03BA\u03AF\u03BD\u03B7\u03C3\u03B5 \u03BF \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03B5\u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03B9\u03C3\u03BC\u03CC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03BC\u03B5\u03C1\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2. \u03A4\u03B1 57 \u03C7\u03C1\u03CC\u03BD\u03B9\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF\u03B9 246 \u03BC\u03AD\u03C1\u03B5\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03BA\u03C5\u03B2\u03AD\u03C1\u03BD\u03B7\u03C3\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B7 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03B1\u03BB\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF\u03C2 \u03C7\u03C1\u03CC\u03BD\u03BF\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03CC\u03BB\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C0\u03C1\u03BF\u03BA\u03B1\u03C4\u03CC\u03C7\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5, \u03BF\u03B9 \u03C0\u03C1\u03C9\u03C4\u03BF\u03B2\u03BF\u03C5\u03BB\u03AF\u03B5\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C3\u03C4\u03C1\u03AC\u03C6\u03B7\u03BA\u03B1\u03BD \u03C3\u03C4\u03B7 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1 \u03B1\u03BB\u03BB\u03AC \u03C3\u03C5\u03BD\u03AC\u03BD\u03C4\u03B7\u03C3\u03B5 \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03B5\u03C2 \u03B4\u03C5\u03C3\u03BA\u03BF\u03BB\u03AF\u03B5\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1 \u03CC\u03C0\u03C9\u03C2 \u03B7 \u03A3\u03C5\u03BD\u03C9\u03BC\u03BF\u03C3\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A0\u03C5\u03C1\u03AF\u03C4\u03B9\u03B4\u03B1\u03C2 (1605) \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C0\u03BF\u03BB\u03BB\u03AD\u03C2 \u03C3\u03C5\u03B3\u03BA\u03C1\u03BF\u03CD\u03C3\u03B5\u03B9\u03C2 \u03C3\u03C4\u03BF \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03B9\u03BA\u03CC \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03BF\u03B2\u03BF\u03CD\u03BB\u03B9\u03BF. \u039C\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF \u0391\u0384 \u03B7 \"\u03A7\u03C1\u03C5\u03C3\u03AE \u0395\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE \u03C4\u03B7\u03C2 \u0395\u03BB\u03B9\u03C3\u03AC\u03B2\u03B5\u03C4\" \u03C3\u03C4\u03B7 \u03BB\u03BF\u03B3\u03BF\u03C4\u03B5\u03C7\u03BD\u03AF\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03BF \u03B4\u03C1\u03AC\u03BC\u03B1 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B5\u03C7\u03AF\u03C3\u03C4\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BC\u03B5 \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C3\u03C5\u03B3\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03B5\u03AF\u03C2 \u03CC\u03C0\u03C9\u03C2 \u03BF \u039F\u03C5\u03AF\u03BB\u03BB\u03B9\u03B1\u03BC \u03A3\u03B1\u03AF\u03BE\u03C0\u03B7\u03C1, \u03BF \u03A4\u03B6\u03BF\u03BD \u039D\u03C4\u03BF\u03BD\u03BD, \u03BF \u039C\u03C0\u03B5\u03BD \u03A4\u03B6\u03CC\u03BD\u03C3\u03BF\u03BD \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF \u03A3\u03B5\u03C1 \u03A6\u03C1\u03AC\u03BD\u03C3\u03B9\u03C2 \u039C\u03C0\u03AD\u03B9\u03BA\u03BF\u03BD. \u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03C3\u03C5\u03B3\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03AD\u03B1\u03C2 \u03C0\u03BF\u03BB\u03BB\u03CE\u03BD \u03AD\u03C1\u03B3\u03C9\u03BD \u03CC\u03C0\u03C9\u03C2 \"\u0394\u03B1\u03B9\u03BC\u03BF\u03BD\u03BF\u03BB\u03BF\u03B3\u03AF\u03B1\" (1597), \"\u039F\u03B9 \u03B1\u03BB\u03B7\u03B8\u03B9\u03BD\u03BF\u03AF \u03BD\u03CC\u03BC\u03BF\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B5\u03BB\u03B5\u03CD\u03B8\u03B5\u03C1\u03B7\u03C2 \u03BC\u03BF\u03BD\u03B1\u03C1\u03C7\u03AF\u03B1\u03C2\" (1598) \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03BF \"\u0392\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03BA\u03CC \u03B4\u03CE\u03C1\u03BF\" (1599). \u039C\u03B5\u03C4\u03AD\u03C6\u03C1\u03B1\u03C3\u03B5 \u03C4\u03B7 \u0392\u03AF\u03B2\u03BB\u03BF \u03C3\u03C4\u03B1 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03B9\u03BA\u03AC, \u03B7 \u03B4\u03B9\u03BA\u03AE \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC\u03C6\u03C1\u03B1\u03C3\u03B7 \u03AD\u03B3\u03B9\u03BD\u03B5 \u03B3\u03BD\u03C9\u03C3\u03C4\u03AE \u03C3\u03B1\u03BD \"\u03B7 \u03B5\u03BB\u03B5\u03CD\u03B8\u03B5\u03C1\u03B7 \u03BC\u03B5\u03C4\u03AC\u03C6\u03C1\u03B1\u03C3\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 \u0399\u03B1\u03BA\u03CE\u03B2\u03BF\u03C5\". \u039F \u03A3\u03B5\u03C1 \u0386\u03BD\u03C4\u03BF\u03BD\u03C5 \u039F\u03C5\u03AD\u03BB\u03BD\u03C4\u03BF\u03BD (1583 - 1648) \u03AD\u03B4\u03C9\u03C3\u03B5 \u03C3\u03C4\u03BF\u03BD \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF \u03C4\u03BF\u03BD \u03C4\u03AF\u03C4\u03BB\u03BF \"\u03BF \u03C0\u03B9\u03BF \u03C3\u03BF\u03C6\u03CC\u03C2 \u03C4\u03C1\u03B5\u03BB\u03CC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A7\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03B9\u03B1\u03BD\u03BF\u03C3\u03CD\u03BD\u03B7\u03C2\" \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C3\u03C7\u03B5\u03C4\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u03C7\u03B1\u03C1\u03B1\u03BA\u03C4\u03AE\u03C1\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5. \u03A4\u03BF \u03B4\u03B5\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03BC\u03B9\u03C3\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 20\u03BF\u03C5 \u03B1\u03B9\u03CE\u03BD\u03B1 \u03BF\u03B9 \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03B1\u03BD\u03B1\u03B2\u03AF\u03C9\u03C3\u03B1\u03BD \u03C4\u03B7 \u03C6\u03AE\u03BC\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5 \u0399\u03B1\u03BA\u03CE\u03B2\u03BF\u03C5 \u0391\u0384 \u03C3\u03B1\u03BD \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03BF\u03C5 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C3\u03BF\u03C6\u03BF\u03CD \u03BC\u03BF\u03BD\u03AC\u03C1\u03C7\u03B7. \u0391\u03BA\u03BF\u03BB\u03BF\u03CD\u03B8\u03B7\u03C3\u03B5 \u03B5\u03B9\u03C1\u03B7\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C0\u03C1\u03BF\u03C3\u03C0\u03AC\u03B8\u03B7\u03C3\u03B5 \u03BD\u03B1 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C6\u03CD\u03B3\u03B5\u03B9 \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03B8\u03C1\u03B7\u03C3\u03BA\u03B5\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03CD\u03C2 \u03C0\u03BF\u03BB\u03AD\u03BC\u03BF\u03C5 \u03CC\u03C0\u03C9\u03C2 \u03C4\u03BF\u03BD \u03A4\u03C1\u03B9\u03B1\u03BA\u03BF\u03BD\u03C4\u03B1\u03B5\u03C4\u03AE \u03A0\u03CC\u03BB\u03B5\u03BC\u03BF (1618 - 1648) \u03C0\u03BF\u03C5 \u03BC\u03AC\u03C3\u03C4\u03B9\u03B6\u03B5 \u03C4\u03CC\u03C4\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u039A\u03B5\u03BD\u03C4\u03C1\u03B9\u03BA\u03AE \u0395\u03C5\u03C1\u03CE\u03C0\u03B7 \u03B1\u03BB\u03BB\u03AC \u03B4\u03B5\u03BD \u03BC\u03C0\u03CC\u03C1\u03B5\u03C3\u03B5 \u03BD\u03B1 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C6\u03CD\u03B3\u03B5\u03B9 \u03C4\u03BF\u03BD \u03C0\u03CC\u03BB\u03B5\u03BC\u03BF \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u0399\u03C3\u03C0\u03B1\u03BD\u03AF\u03B1 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B5\u03C0\u03B9\u03B8\u03C5\u03BC\u03BF\u03CD\u03C3\u03B5 \u03AD\u03BD\u03C4\u03BF\u03BD\u03B1 \u03C4\u03BF \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03BF\u03B2\u03BF\u03CD\u03BB\u03B9\u03BF."@el . "\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA1\u4E16 (\u30A4\u30F3\u30B0\u30E9\u30F3\u30C9\u738B)"@ja . . . . "1589"^^ . . "Jakobo la 6-a kaj 1-a (19-a de junio 1566 \u2013 27-a de marto 1625) estis re\u011Do de Skotlando kiel Jakobo la 6-a, kaj Re\u011Do de Anglio kaj Re\u011Do de Irlando kiel Jakobo la 1-a. Li re\u011Dis en Skotlando kiel Jakobo la 6-a ekde la 24-a de julio 1567, kiam li estis nur unujara\u011Da, sukcedinte sian patrinon la re\u011Dinon Maria la 1-a de Skotlando. Regentoj regis dum lia infana\u011Do kaj juna\u011Do, kio fini\u011Dis oficiale en 1578, kvankam li ne prenis kontrolon de la regado \u011Dis 1581. La 24-a de marto 1603, kiel Jakobo la 1-a, li sukcedis la lastan Tudoran re\u011Don de Anglio kaj Irlando, Elizabeto la 1-a, kiu mortis sen sukcedontaro. Li tiam regis Anglion, Skotlandon kaj Irlandon dum 22 jaroj, \u011Dis sia morto je sia a\u011Do de 58."@eo . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u042F\u043A\u043E\u0432 I (\u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u0438)"@ru . . . . . . . . . "Jakob I av England"@sv . . . . "Jakob (* 19. Juni 1566 in Edinburgh, Schottland; \u2020 27. M\u00E4rz 1625 in Theobalds Park, Grafschaft Hertfordshire, England), englisch James, war ab 1567 als Jakob VI. bzw. James VI. K\u00F6nig von Schottland und ab 1603 bis zu seinem Tod zus\u00E4tzlich als Jakob I. K\u00F6nig von England und K\u00F6nig von Irland."@de . . . . . . "1566-06-19"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . "#Issue"@en . . . . . . . . . "Charles I, King of England"@en . . . . . "King of England and Ireland"@en . . . . . . "--07-24"^^ . . . . . . . . "Jacobo I de Inglaterra y VI de Escocia"@es . . "\u042F\u043A\u0456\u0432 I (\u0430\u043D\u0433\u043B. James I, \u043B\u0430\u0442. Iacobus I, 19 \u0447\u0435\u0440\u0432\u043D\u044F 1566 \u2014 27 \u0431\u0435\u0440\u0435\u0437\u043D\u044F 1625) \u2014 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0410\u043D\u0433\u043B\u0456\u0457 (1603\u20131625), \u043F\u0435\u0440\u0448\u0438\u0439 \u0437 \u0448\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0421\u0442\u044E\u0430\u0440\u0442\u0456\u0432 (\u0441\u0438\u043D \u041C\u0430\u0440\u0456\u0457 I \u0421\u0442\u044E\u0430\u0440\u0442), \u0456 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0456\u0457 (1567\u20131625, \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0432 \u043F\u0456\u0434 \u0456\u043C\u0435\u043D\u0435\u043C \u042F\u043A\u0456\u0432 VI); \u0441\u0442\u0430\u0432\u0448\u0438 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0435\u043C \u0434\u0432\u043E\u0445 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432, \u043F\u0435\u0440\u0448\u0438\u043C \u043F\u043E\u0447\u0430\u0432 \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u0442\u0438 \u0441\u0435\u0431\u0435 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0435\u043C \u0412\u0435\u043B\u0438\u043A\u043E\u0457 \u0411\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0456\u0457. \u0417\u0430\u043A\u0440\u0456\u043F\u0438\u0432 \u0437\u0430 \u0441\u043E\u0431\u043E\u044E \u0442\u0438\u0442\u0443\u043B \u00AB\u0419\u043E\u0433\u043E \u0412\u0435\u043B\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456\u00BB. \u041F\u0440\u0430\u0433\u043D\u0443\u0432 \u0443\u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0438\u0442\u0438 \u0411\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u0435 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043E \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0456\u0432."@uk . . . . . . . . . . "James VI and I"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Jaime VI & I (Edimburgo, 19 de junho de 1566 \u2013 Cheshunt, 27 de mar\u00E7o de 1625) foi o Rei da Esc\u00F3cia como Jaime VI e Rei da Inglaterra e Irlanda pela Uni\u00E3o das Coroas como Jaime I. Ele reinou na Esc\u00F3cia desde 1567 e na Inglaterra a partir de 1603 at\u00E9 sua morte. Os dois reinos eram estados soberanos individuais, cada um com seu pr\u00F3prio parlamento, sistema judici\u00E1rio e leis, governados por Jaime em uni\u00E3o pessoal."@pt . . "Jaime VI da Esc\u00F3cia e I de Inglaterra"@pt . . . . . . "Links to related articles"@en . . "King of England and Ireland"@en . . . . . . . . . . . . "1603"^^ . . "1603"^^ . . . . . . . . "James VI and I (James Charles Stuart; 19 Juni 1566 \u2013 27 Maret 1625) merupakan seorang Raja Skotlandia sebagai James VI dari tanggal 24 Juli 1567 dan Raja Inggris dan Irlandia sebagai James I dari persatuan mahkota-mahkota Skotlandia dan Inggris pada tanggal 24 Maret 1603 sampai kematiannya pada tahun 1625. Kerajaan-kerajaan Skotlandia dan Inggris adalah negara berdaulat individu, dengan parlemen, peradilan, dan undang-undang mereka sendiri, meskipun keduanya diperintah oleh James dalam uni personal."@in . "\u8A79\u59C6\u58EB\u516D\u4E16\u53CA\u4E00\u4E16\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AJames VI and I\uFF0C1566\u5E746\u670819\u65E5\uFF0D1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\uFF0C\u8607\u683C\u862D\u570B\u738B\uFF0C\u7A31\u8A79\u59C6\u58EB\u516D\u4E16\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AJames VI\uFF09\uFF0C1567\u5E747\u670824\u65E5\u52301625\u5E743\u670827\u65E5\u5728\u4F4D\uFF0C1603\u5E74\u672A\u5A5A\u7684\u82F1\u683C\u862D\u5973\u738B\u4F0A\u4E3D\u838E\u767D\u4E00\u4E16\u901D\u4E16\u5F8C\uFF0C\u7E7C\u627F\u82F1\u683C\u862D\u738B\u4F4D\uFF0C\u7A31\u8A79\u59C6\u58EB\u4E00\u4E16\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AJames I\uFF09\uFF0C1603\u5E743\u670824\u65E5\u52301625\u5E743\u670827\u65E5\u5728\u4F4D\uFF0C\u958B\u555F\u8607\u683C\u862D\u8207\u82F1\u683C\u862D\u53CA\u611B\u723E\u862D\u5171\u4E3B\u90A6\u806F\u7684\u6642\u4EE3\uFF0C\u6210\u70BA\u73FE\u4EE3\u82F1\u570B\u7B2C\u4E00\u4F4D\u570B\u5BB6\u5143\u9996\u3002"@zh . "1625-03-27"^^ . . . . . . . . "Giacomo Stuart (James Stuart), asceso ai troni di Scozia e Inghilterra con i nomi, rispettivamente, di Giacomo VI di Scozia e Giacomo I d'Inghilterra (Edimburgo, 19 giugno 1566 \u2013 Londra, 27 marzo 1625) \u00E8 stato Re d'Inghilterra, d'Irlanda e di Scozia. Fu il primo monarca di tutte le Isole britanniche, avendo unificato le corone d'Inghilterra, Scozia e Irlanda. Il suo regno \u00E8 il quarto pi\u00F9 lungo di tutta la storia britannica. Regn\u00F2 in Scozia dall'et\u00E0 di un anno (24 luglio 1567), fino alla morte. Il paese fu governato da diversi reggenti durante la sua minore et\u00E0, che termin\u00F2 ufficialmente nel 1578, sebbene non abbia preso pieno controllo del suo governo fino al 1581. Il 24 marzo 1603, con il nome Giacomo I, succedette a Elisabetta I, ultima rappresentante della dinastia Tudor, che mor\u00EC nubile e senza figli. Elisabetta (che aveva fatto giustiziare la madre di Giacomo, Maria Stuarda) e Giacomo erano lontani cugini: il re di Scozia era difatti nipote di Margherita Tudor, figlia di Enrico VII, il nonno di Elisabetta I, e discendente matrilineare dei Tudor. Giacomo fu un monarca popolare in Scozia, ma dovette affrontare molte difficolt\u00E0 in Inghilterra: fu soprattutto incapace di trattare con il Parlamento, che si mostr\u00F2 immediatamente ostile nei suoi confronti, e di gestire la delicata questione religiosa che infervorava da anni il paese. Il suo gusto per l'assolutismo politico, la sua irresponsabilit\u00E0 nella gestione finanziaria del regno e i suoi impopolari favoritismi esasperarono la contrapposizione tra monarchia e Parlamento. Tuttavia, tale contrapposizione esplose nella guerra civile inglese solo col suo successore; infatti, durante la vita di Giacomo I, il governo del regno rimase relativamente stabile. Assieme ad Alfredo il Grande, Giacomo I \u00E8 considerato uno dei pi\u00F9 colti sovrani sia d'Inghilterra sia di Scozia. Durante il suo regno, continu\u00F2 la straordinaria fioritura culturale dell'et\u00E0 elisabettiana nella letteratura, nelle arti e nelle scienze (talvolta la critica parla, per questa fase, di et\u00E0 giacobita, distinta da quella elisabettiana vera e propria). Lo stesso Giacomo era uno studioso di talento, autore di opere sulle arti occulte come il Daemonologie (1597) e il Basilikon Doron (1599), nonch\u00E9 promotore della pi\u00F9 importante traduzione in inglese della Bibbia, nota come Bibbia di re Giacomo, tuttora unica versione ufficiale delle Sacre Scritture ammessa dalla Chiesa anglicana."@it . . . . "Giacomo I d'Inghilterra"@it . . . . . . . . . . . . . . . "1603-07-25"^^ . . . . . "Jacques Stuart (n\u00E9 le 19 juin 1566 au ch\u00E2teau d'\u00C9dimbourg et mort le 27 mars 1625 \u00E0 Theobalds House) est roi d'\u00C9cosse sous le nom de Jacques VI (Seumas VI Sti\u00F9bhairt en ga\u00E9lique \u00E9cossais) \u00E0 partir du 24 juillet 1567, ainsi que roi d'Angleterre et d'Irlande sous le nom de Jacques Ier (James I Stuart en anglais) \u00E0 partir du 24 mars 1603 (3 avril dans le calendrier gr\u00E9gorien). Jacques r\u00E8gne jusqu'\u00E0 sa mort en union personnelle sur les trois royaumes, qui conservent n\u00E9anmoins leur ind\u00E9pendance et leurs institutions propres."@fr . . . "\u042F\u043A\u0456\u0432 I (\u0430\u043D\u0433\u043B. James I, \u043B\u0430\u0442. Iacobus I, 19 \u0447\u0435\u0440\u0432\u043D\u044F 1566 \u2014 27 \u0431\u0435\u0440\u0435\u0437\u043D\u044F 1625) \u2014 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0410\u043D\u0433\u043B\u0456\u0457 (1603\u20131625), \u043F\u0435\u0440\u0448\u0438\u0439 \u0437 \u0448\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0421\u0442\u044E\u0430\u0440\u0442\u0456\u0432 (\u0441\u0438\u043D \u041C\u0430\u0440\u0456\u0457 I \u0421\u0442\u044E\u0430\u0440\u0442), \u0456 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0456\u0457 (1567\u20131625, \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0432 \u043F\u0456\u0434 \u0456\u043C\u0435\u043D\u0435\u043C \u042F\u043A\u0456\u0432 VI); \u0441\u0442\u0430\u0432\u0448\u0438 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0435\u043C \u0434\u0432\u043E\u0445 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432, \u043F\u0435\u0440\u0448\u0438\u043C \u043F\u043E\u0447\u0430\u0432 \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u0442\u0438 \u0441\u0435\u0431\u0435 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0435\u043C \u0412\u0435\u043B\u0438\u043A\u043E\u0457 \u0411\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0456\u0457. \u0417\u0430\u043A\u0440\u0456\u043F\u0438\u0432 \u0437\u0430 \u0441\u043E\u0431\u043E\u044E \u0442\u0438\u0442\u0443\u043B \u00AB\u0419\u043E\u0433\u043E \u0412\u0435\u043B\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456\u00BB. \u041F\u0440\u0430\u0433\u043D\u0443\u0432 \u0443\u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0438\u0442\u0438 \u0411\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u0435 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043E \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0456\u0432."@uk . . . . . . . . . . . . "269055"^^ . . . . . . . . . "Jakobo la 1-a (Anglio)"@eo . . "Jacobo Carlos Estuardo\u200B (en ingl\u00E9s James VI of Scotland and I of England; Edimburgo, 19 de junio de 1566-Theobalds House, 27 de marzo de 1625) fue rey de Escocia como Jacobo VI desde el 24 de julio de 1567 y rey de Inglaterra e Irlanda como Jacobo I desde el 24 de marzo de 1603 hasta su muerte. Los reinos de Escocia e Inglaterra eran Estados soberanos, separados en ese momento, que contaban con sus propios parlamentos, poder judicial y conjunto de leyes, y que pasaron a ser gobernados por un mismo soberano, en virtud de una uni\u00F3n personal."@es . . . . . . . . . . . . . ""@en . . . . . . . "Elizabeth, Queen of Bohemia"@en . . "\u042F\u043A\u043E\u0432 (\u0418\u0430\u043A\u043E\u0432) VI \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439, \u043E\u043D \u0436\u0435 \u042F\u043A\u043E\u0432 I \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 (\u0430\u043D\u0433\u043B. James I of England (James VI of Scotland), James Charles Stuart, \u043B\u0430\u0442. Iacobus; 19 \u0438\u044E\u043D\u044F 1566, \u042D\u0434\u0438\u043D\u0431\u0443\u0440\u0433\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0437\u0430\u043C\u043E\u043A, \u041C\u0438\u0434\u043B\u043E\u0442\u0438\u0430\u043D \u2014 27 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 [6 \u0430\u043F\u0440\u0435\u043B\u044F] 1625, \u0422\u0438\u0431\u043E\u043B\u0434\u0437-\u0425\u0430\u0443\u0441[d], \u0425\u0430\u0440\u0442\u0444\u043E\u0440\u0434\u0448\u0438\u0440) \u2014 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u0438 (\u0441 24 \u0438\u044E\u043B\u044F 1567 \u0433\u043E\u0434\u0430 \u2014 \u043F\u043E\u0434 \u043E\u043F\u0435\u043A\u043E\u0439 \u0440\u0435\u0433\u0435\u043D\u0442\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0430, \u0441 12 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 1578 \u0433\u043E\u0434\u0430 \u2014 \u0435\u0434\u0438\u043D\u043E\u043B\u0438\u0447\u043D\u043E) \u0438 \u043F\u0435\u0440\u0432\u044B\u0439 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u0438 \u0438\u0437 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0438 \u0421\u0442\u044E\u0430\u0440\u0442\u043E\u0432 \u0441 24 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 1603 \u0433\u043E\u0434\u0430 (\u043F\u0440\u043E\u0432\u043E\u0437\u0433\u043B\u0430\u0448\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0451\u043C \u0432 \u042D\u0434\u0438\u043D\u0431\u0443\u0440\u0433\u0435 31 \u043C\u0430\u0440\u0442\u0430 1603 \u0433\u043E\u0434\u0430). \u042F\u043A\u043E\u0432 I \u0431\u044B\u043B \u043F\u0435\u0440\u0432\u044B\u043C \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0435\u043C, \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0432\u0448\u0438\u043C \u043E\u0434\u043D\u043E\u0432\u0440\u0435\u043C\u0435\u043D\u043D\u043E \u043E\u0431\u043E\u0438\u043C\u0438 \u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u0435\u0432\u0441\u0442\u0432\u0430\u043C\u0438 \u0411\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u043E\u0432. \u0412\u0435\u043B\u0438\u043A\u043E\u0431\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0438\u0438 \u043A\u0430\u043A \u0435\u0434\u0438\u043D\u043E\u0439 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u044B \u0442\u043E\u0433\u0434\u0430 \u0435\u0449\u0451 \u044E\u0440\u0438\u0434\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438 \u043D\u0435 \u0441\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E\u0432\u0430\u043B\u043E, \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u044F \u0438 \u0428\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u044F \u043F\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u044F\u043B\u0438 \u0441\u043E\u0431\u043E\u0439 \u0441\u0443\u0432\u0435\u0440\u0435\u043D\u043D\u044B\u0435 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0438\u043C\u0435\u0432\u0448\u0438\u0435 \u043E\u0431\u0449\u0435\u0433\u043E \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0430."@ru . . . . . . . . . "\uC81C\uC784\uC2A4 1\uC138(\uC601\uC5B4: James I, 1566\uB144 6\uC6D4 19\uC77C ~ 1625\uB144 3\uC6D4 27\uC77C)\uB294 \uC789\uAE00\uB79C\uB4DC\uC640 \uC2A4\uCF54\uD2C0\uB79C\uB4DC \uC655\uAD6D\uC758 \uC655\uC774\uB2E4. \uD718\uB294 \uC81C\uC784\uC2A4 \uCC30\uC2A4 \uC2A4\uD29C\uC5B4\uD2B8(James Charles Stuart). \uBAA8\uCE5C \uC2A4\uCF54\uD2C0\uB79C\uB4DC \uC5EC\uC655 \uBA54\uB9AC 1\uC138\uC758 \uB4A4\uB97C \uC774\uC5B4 \uC2A4\uCF54\uD2C0\uB79C\uB4DC\uC758 \uAD70\uC8FC \uC81C\uC784\uC2A4 6\uC138(\uC2A4\uCF54\uD2B8\uC5B4: James VI)\uB85C \uC989\uC704\uD558\uC600\uC73C\uBA70 \uD6C4\uC5D0 \uC789\uAE00\uB79C\uB4DC \uC5EC\uC655 \uC5D8\uB9AC\uC790\uBCA0\uC2A4 1\uC138\uC758 \uC885\uC190 \uC790\uACA9\uC73C\uB85C \uADF8\uB140\uC758 \uB4A4\uB97C \uC774\uC5B4 \uC789\uAE00\uB79C\uB4DC\uC655 \uC81C\uC784\uC2A4 1\uC138\uB85C \uC989\uC704\uD558\uC600\uB2E4."@ko . "Jakub I. Stuart"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u042F\u043A\u0456\u0432 I (\u043A\u043E\u0440\u043E\u043B\u044C \u0410\u043D\u0433\u043B\u0456\u0457)"@uk . "detail..."@en . . . . . . . . "Jakob I (engelska: James I), f\u00F6dd 19 juni 1566 p\u00E5 Slottet i Edinburgh, d\u00F6d 27 mars 1625 p\u00E5 Theobalds House utanf\u00F6r Cheshunt i Hertfordshire, var kung av Skottland (som Jakob VI) 1567\u20131625 och kung av England 1603\u20131625. Jakobs f\u00F6r\u00E4ldrar var kusinerna Maria I av Skottland (Maria Stuart) och Henry Stuart, lord Darnley. Han gifte sig med Anna av Danmark och fick \u00E5tta barn, varav m\u00E5nga dog som sp\u00E4dbarn \u2013 ett av dem innan det hade f\u00E5tt n\u00E5got namn \u2013 och bara tre hann bli vuxna. Han var den f\u00F6rste engelske regenten av huset Stuart och eftertr\u00E4dde den sista av huset Tudor, Elisabet I, som var barnl\u00F6s."@sv . . . "1567-07-29"^^ . . "James VI and I (James Charles Stuart; 19 June 1566 \u2013 27 March 1625) was King of Scotland as James VI from 24 July 1567 and King of England and Ireland as James I from the union of the Scottish and English crowns on 24 March 1603 until his death in 1625. The kingdoms of Scotland and England were individual sovereign states, with their own parliaments, judiciaries, and laws, though both were ruled by James in personal union."@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Jacobus I van Engeland"@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Jacobo Carlos Estuardo\u200B (en ingl\u00E9s James VI of Scotland and I of England; Edimburgo, 19 de junio de 1566-Theobalds House, 27 de marzo de 1625) fue rey de Escocia como Jacobo VI desde el 24 de julio de 1567 y rey de Inglaterra e Irlanda como Jacobo I desde el 24 de marzo de 1603 hasta su muerte. Los reinos de Escocia e Inglaterra eran Estados soberanos, separados en ese momento, que contaban con sus propios parlamentos, poder judicial y conjunto de leyes, y que pasaron a ser gobernados por un mismo soberano, en virtud de una uni\u00F3n personal. Hijo de Mar\u00EDa I de Escocia (Mar\u00EDa Estuardo), fue proclamado rey con un a\u00F1o de edad. Una serie de regentes gobernaron en su nombre y lucharon por el poder durante su minor\u00EDa de edad, hasta que \u00E9sta termin\u00F3 oficialmente en 1578. Sin embargo, no obtuvo el control verdadero del aparato del Estado hasta 1581.\u200B En 1603 sucedi\u00F3 en el trono de Inglaterra e Irlanda a la \u00FAltima Tudor, la reina Isabel I, quien muri\u00F3 sin descendencia.\u200B Rigi\u00F3 conjuntamente Inglaterra, Escocia e Irlanda por espacio de 22 a\u00F1os, hasta su muerte a los 58 a\u00F1os.\u200B Aunque gobern\u00F3 con acierto en Escocia, se encontr\u00F3 con grandes dificultades en Inglaterra,\u200B incluyendo el c\u00E9lebre Complot de la P\u00F3lvora de 1605 y conflictos sucesivos con el Parlamento, que le era hostil, especialmente en lo referente al aumento de impuestos. De acuerdo a una tradici\u00F3n historiogr\u00E1fica iniciada a mediados del siglo XVII, la pol\u00EDtica absolutista de Jacobo, su irresponsabilidad financiera y los favores otorgados a favoritos impopulares sentaron las bases de la Revoluci\u00F3n inglesa, durante la cual su hijo y sucesor, Carlos I, fue ejecutado.\u200B Sin embargo, la situaci\u00F3n pol\u00EDtica de Inglaterra y de Escocia fue relativamente estable durante la vida del monarca, y los historiadores contempor\u00E1neos consideran a Jacobo como un soberano inteligente y reflexivo.\u200B Durante su prolongado reinado se mantuvo la paz con Espa\u00F1a, reanudando las hostilidades su hijo y sucesor Carlos. A lo largo de su vida Jacobo tuvo relaciones tan estrechas con los hombres de su corte, que muchos historiadores han especulado y debatido largo y tendido sobre su orientaci\u00F3n sexual: La evidencia de su correspondencia y los testimonios contempor\u00E1neos han llevado a algunos historiadores a concluir que Jacobo I era homosexual o bisexual. Pero, de hecho, esta conclusi\u00F3n no est\u00E1 clara. \u200B El \u00FAltimo de sus favoritos, el duque de Buckingham, tambi\u00E9n ser\u00EDa el protegido de su hijo. Durante su reinado continu\u00F3 la \"Era Dorada\" del drama y la literatura isabelinos, con grandes escritores como William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson o Francis Bacon, a los que el rey patrocin\u00F3, contribuyendo al florecimiento cultural.\u200B Apasionado por la teolog\u00EDa, orden\u00F3 la traducci\u00F3n de la Biblia que lleva su nombre, la King James, y es la oficial de la Iglesia Anglicana. Probablemente jam\u00E1s hubo tal concentraci\u00F3n de talento literario bajo el patronazgo de la Corona inglesa. El propio Jacobo era un erudito de considerable talento, autor de poes\u00EDas, traducciones y un tratado sobre poes\u00EDa, as\u00ED como obras condenando la brujer\u00EDa y el tabaco (Daemonologie [1597]\u200B y A Counterblaste to Tobacco [1604]), meditaciones y comentarios sobre las Sagradas Escrituras, obras de teor\u00EDa pol\u00EDtica (The True Law of Free Monarchies [1598] y Basilikon Doron [1599]) y, por supuesto, discursos para el Parlamento. afirm\u00F3 que Jacobo hab\u00EDa sido llamado \"el bobo m\u00E1s sabio de la Cristiandad\", y desde entonces se ha asociado el ep\u00EDteto a este monarca.\u200B"@es . . . . . . . . . . . . ""@en . "Jacobus Karel (Engels: James Charles) (Edinburgh Castle, 19 juni 1566 \u2014 Theobalds House (Hertfordshire), 5 maart 1625) was van 1567 tot 1625 als Jacobus VI koning van Schotland en van 1603 tot 1625 als Jacobus I koning van Engeland. Hij was in deze laatste hoedanigheid de eerste koning uit het Huis Stuart en de opvolger van Elizabeth I, de laatste vorst uit het Huis Tudor."@nl . "S\u00E9amas VI, Albain agus S\u00E9amas I, Sasana agus \u00C9ire"@ga . . . "James VI and I (James Charles Stuart; 19 June 1566 \u2013 27 March 1625) was King of Scotland as James VI from 24 July 1567 and King of England and Ireland as James I from the union of the Scottish and English crowns on 24 March 1603 until his death in 1625. The kingdoms of Scotland and England were individual sovereign states, with their own parliaments, judiciaries, and laws, though both were ruled by James in personal union. James was the son of Mary, Queen of Scots, and a great-great-grandson of Henry VII, King of England and Lord of Ireland, and thus a potential successor to all three thrones. He succeeded to the Scottish throne at the age of thirteen months, after his mother was compelled to abdicate in his favour. Four different regents governed during his minority, which ended officially in 1578, though he did not gain full control of his government until 1583. In 1603, he succeeded Elizabeth I, the last Tudor monarch of England and Ireland, who died childless. He continued to reign in all three kingdoms for 22 years, a period known as the Jacobean era, until his death in 1625. After the Union of the Crowns, he based himself in England (the largest of the three realms) from 1603, returning to Scotland only once, in 1617, and styled himself \"King of Great Britain and Ireland\". He was a major advocate of a single parliament for England and Scotland. In his reign, the Plantation of Ulster and English colonisation of the Americas began. At 57 years and 246 days, James's reign in Scotland was the longest of any Scottish monarch. He achieved most of his aims in Scotland but faced great difficulties in England, including the Gunpowder Plot in 1605 and repeated conflicts with the English Parliament. Under James, the \"Golden Age\" of Elizabethan literature and drama continued, with writers such as William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson, and Francis Bacon contributing to a flourishing literary culture. James himself was a prolific writer, authoring works such as Daemonologie (1597), The True Law of Free Monarchies (1598), and Basilikon Doron (1599). He sponsored the translation of the Bible into English later named after him, the Authorized King James Version, and the 1604 revision of the Book of Common Prayer. Anthony Weldon claimed that James had been termed \"the wisest fool in Christendom\", an epithet associated with his character ever since. Since the latter half of the 20th century, historians have tended to revise James's reputation and treat him as a serious and thoughtful monarch. He was strongly committed to a peace policy, and tried to avoid involvement in religious wars, especially the Thirty Years' War that devastated much of Central Europe. He tried but failed to prevent the rise of hawkish elements in the English Parliament who wanted war with Spain. He was succeeded by his second son, Charles I."@en . . "Jakub I. Stuart (19. \u010Dervna 1566 \u2013 27. b\u0159ezna 1625) byl kr\u00E1l Skotska jako Jakub VI. a Anglie jako Jakub I. Ve Skotsku vl\u00E1dl od 24. \u010Dervence 1567, kdy se ve v\u011Bku jednoho roku stal n\u00E1stupcem sv\u00E9 matky Marie Stuartovny. Do roku 1578 jeho jm\u00E9nem vl\u00E1dli regenti. 24. b\u0159ezna 1603 se stal n\u00E1stupcem posledn\u00EDho panovn\u00EDka Anglie a Irska z rodu Tudorovc\u016F Al\u017Eb\u011Bty I. Vl\u00E1dl Anglii, Skotsku a Irsku 22 let a\u017E do sv\u00E9 smrti roku 1625 a \u010Dasto pou\u017E\u00EDval titul kr\u00E1l Velk\u00E9 Brit\u00E1nie."@cs . . . "99803"^^ . . . . . . . . . . "Jacques Stuart (n\u00E9 le 19 juin 1566 au ch\u00E2teau d'\u00C9dimbourg et mort le 27 mars 1625 \u00E0 Theobalds House) est roi d'\u00C9cosse sous le nom de Jacques VI (Seumas VI Sti\u00F9bhairt en ga\u00E9lique \u00E9cossais) \u00E0 partir du 24 juillet 1567, ainsi que roi d'Angleterre et d'Irlande sous le nom de Jacques Ier (James I Stuart en anglais) \u00E0 partir du 24 mars 1603 (3 avril dans le calendrier gr\u00E9gorien). Jacques r\u00E8gne jusqu'\u00E0 sa mort en union personnelle sur les trois royaumes, qui conservent n\u00E9anmoins leur ind\u00E9pendance et leurs institutions propres. Jacques devient roi d'\u00C9cosse \u00E0 l'\u00E2ge d'un an, apr\u00E8s que sa m\u00E8re, Marie Stuart, a \u00E9t\u00E9 contrainte d'abdiquer en sa faveur. Quatre r\u00E9gents se succ\u00E8dent jusqu'\u00E0 sa majorit\u00E9, en 1578, mais il ne prend r\u00E9ellement en main les r\u00EAnes de l'\u00C9tat qu'en 1583. En 1603, il succ\u00E8de \u00E0 \u00C9lisabeth Ire, derni\u00E8re repr\u00E9sentante de la maison Tudor, sur le tr\u00F4ne des royaumes d'Angleterre et d'Irlande. \u00C0 compter de cette date, il se donne le titre de \u00AB roi de Grande-Bretagne et d'Irlande \u00BB. D\u00E9sormais, les couronnes d'Angleterre et d'\u00C9cosse sont r\u00E9unies, c'est l'Union des Couronnes. Le roi s'installe en Angleterre, et il ne retourne qu'\u00E0 une seule reprise en \u00C9cosse, en 1617. C'est sous son r\u00E8gne que d\u00E9butent les plantations en Irlande et la colonisation britannique des Am\u00E9riques. Son r\u00E8gne en \u00C9cosse, le plus long de l'histoire du pays (57 ans et 246 jours), s'av\u00E8re couronn\u00E9 de succ\u00E8s dans l'ensemble, mais il rencontre davantage de difficult\u00E9s en Angleterre : il s'oppose fr\u00E9quemment au Parlement anglais et fait l'objet de plusieurs tentatives d'assassinat, dont la conspiration des Poudres en 1605. Culturellement, \u00AB l'\u00E2ge d'or \u00BB \u00E9lisab\u00E9thain se poursuit durant l'\u00AB \u00E8re jacob\u00E9enne \u00BB, avec des \u00E9crivains comme William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson ou Francis Bacon. Jacques est l'auteur de plusieurs trait\u00E9s et recueils de vers, et il est \u00E0 l'origine de la traduction de la Bible qui porte son nom, la Bible du roi Jacques. Jacques et son \u00E9pouse Anne de Danemark ont sept enfants. Son deuxi\u00E8me fils, Charles, lui succ\u00E8de \u00E0 la t\u00EAte des trois royaumes en 1625, sous le nom de Charles Ier."@fr . . . . . . . . . . "James's signature"@en . . . . . . . . . . "400"^^ . . . . "1124742555"^^ . . . . . . . . . . . . . . . "\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA6\u4E16\uFF08James VI\uFF09\u304A\u3088\u3073\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA1\u4E16\uFF08James I\uFF09\u3001\u30C1\u30E3\u30FC\u30EB\u30BA\u30FB\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA\u30FB\u30B9\u30C6\u30E5\u30A2\u30FC\u30C8\uFF08Charles James Stuart, 1566\u5E746\u670819\u65E5 - 1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u30B9\u30C6\u30E5\u30A2\u30FC\u30C8\u671D\u306E\u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u3001\u30A4\u30F3\u30B0\u30E9\u30F3\u30C9\u3001\u30A2\u30A4\u30EB\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u738B\u3002 \u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u738B\u3068\u3057\u3066\u306F\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA6\u4E16\uFF08\u5728\u4F4D\uFF1A1567\u5E747\u670824\u65E5 - 1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\u3067\u3042\u308A\u3001\u30A4\u30F3\u30B0\u30E9\u30F3\u30C9\u738B\u30FB\u30A2\u30A4\u30EB\u30E9\u30F3\u30C9\u738B\u3068\u3057\u3066\u306F\u30B8\u30A7\u30FC\u30E0\u30BA1\u4E16\uFF08\u5728\u4F4D\uFF1A1603\u5E743\u670824\u65E5 - 1625\u5E743\u670827\u65E5\uFF09\u3067\u3042\u308B\u3002\u975E\u516C\u5F0F\u306B\u306F\u30B0\u30EC\u30FC\u30C8\u30D6\u30EA\u30C6\u30F3\u738B\u306E\u79F0\u53F7\u3082\u7528\u3044\u305F\u3002\u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u5973\u738B\u30E1\u30A2\u30EA\u30FC\u30682\u756A\u76EE\u306E\u592B\u3067\u3042\u308B\u30C0\u30FC\u30F3\u30EA\u30FC\u537F\u30D8\u30F3\u30EA\u30FC\u30FB\u30B9\u30C6\u30E5\u30A2\u30FC\u30C8\u306E\u4E00\u4EBA\u606F\u5B50\u3067\u3042\u308B\u3002 \u30A4\u30F3\u30B0\u30E9\u30F3\u30C9\u3068\u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u738B\u4F4D\u3092\u521D\u3081\u3066\u4E00\u8EAB\u306B\u517C\u306D\u305F\u541B\u4E3B\u3067\u3042\u308A\u3001\u5404\u56FD\u3068\u306E\u5354\u8ABF\u653F\u7B56\u306B\u5C3D\u529B\u3057\u300C\u5E73\u548C\u738B\u300D\u3068\u3082\u8A00\u308F\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002\u3053\u306E\u5F8C\u30E8\u30FC\u30ED\u30C3\u30D1\u3067\u5E83\u304C\u308B\u300C\u738B\u6A29\u795E\u6388\u8AAC\u300D\u306E\u57FA\u790E\u3092\u4F5C\u3063\u305F\u304C\u3001\u56FD\u738B\u3068\u738B\u5983\u306E\u51FA\u8CBB\u304B\u3089\u8CA1\u653F\u7684\u306B\u306F\u903C\u8FEB\u3055\u305B\u3001\u8B70\u4F1A\u3068\u6700\u7D42\u7684\u306B\u306F\u5BFE\u7ACB\u3057\u3066\u3057\u307E\u3046\u3002"@ja . "Jakob (* 19. Juni 1566 in Edinburgh, Schottland; \u2020 27. M\u00E4rz 1625 in Theobalds Park, Grafschaft Hertfordshire, England), englisch James, war ab 1567 als Jakob VI. bzw. James VI. K\u00F6nig von Schottland und ab 1603 bis zu seinem Tod zus\u00E4tzlich als Jakob I. K\u00F6nig von England und K\u00F6nig von Irland."@de . . . . . . "Jaume I d'Anglaterra"@ca . . . . . . . . "James I of England signature.svg"@en . . . . . "Jakue I.a Ingalaterrakoa"@eu . . . . . . "Giacomo Stuart (James Stuart), asceso ai troni di Scozia e Inghilterra con i nomi, rispettivamente, di Giacomo VI di Scozia e Giacomo I d'Inghilterra (Edimburgo, 19 giugno 1566 \u2013 Londra, 27 marzo 1625) \u00E8 stato Re d'Inghilterra, d'Irlanda e di Scozia. Fu il primo monarca di tutte le Isole britanniche, avendo unificato le corone d'Inghilterra, Scozia e Irlanda. Il suo regno \u00E8 il quarto pi\u00F9 lungo di tutta la storia britannica."@it . . . . . "Robert Carr, Earl of Somerset by John Hoskins.jpg"@en . . . . . . . . . . "Jacobus Karel (Engels: James Charles) (Edinburgh Castle, 19 juni 1566 \u2014 Theobalds House (Hertfordshire), 5 maart 1625) was van 1567 tot 1625 als Jacobus VI koning van Schotland en van 1603 tot 1625 als Jacobus I koning van Engeland. Hij was in deze laatste hoedanigheid de eerste koning uit het Huis Stuart en de opvolger van Elizabeth I, de laatste vorst uit het Huis Tudor."@nl . "1566"^^ . "James Charles Stuart"@en . . "1567"^^ . . . . . . . . . . "Jakub I (ur. 19 czerwca 1566 w Edynburgu, zm. 27 marca 1625 w Theobalds House) \u2013 kr\u00F3l Szkocji (jako Jakub VI) w latach 1567\u20131625 i kr\u00F3l Anglii w latach 1603\u20131625. Syn Henryka Stuarta, lorda Darnleya, i Marii I Stuart, kr\u00F3lowej Szkocji, c\u00F3rki kr\u00F3la Jakuba V Stuarta. Pierwszy kr\u00F3l Anglii z dynastii Stuart\u00F3w. Jego panowanie by\u0142o pocz\u0105tkiem unii personalnej Anglii ze Szkocj\u0105."@pl . . . . "Jakob I. (England)"@de . . . . . . . . . . . "Jakob I (engelska: James I), f\u00F6dd 19 juni 1566 p\u00E5 Slottet i Edinburgh, d\u00F6d 27 mars 1625 p\u00E5 Theobalds House utanf\u00F6r Cheshunt i Hertfordshire, var kung av Skottland (som Jakob VI) 1567\u20131625 och kung av England 1603\u20131625. Jakobs f\u00F6r\u00E4ldrar var kusinerna Maria I av Skottland (Maria Stuart) och Henry Stuart, lord Darnley. Han gifte sig med Anna av Danmark och fick \u00E5tta barn, varav m\u00E5nga dog som sp\u00E4dbarn \u2013 ett av dem innan det hade f\u00E5tt n\u00E5got namn \u2013 och bara tre hann bli vuxna. Han var den f\u00F6rste engelske regenten av huset Stuart och eftertr\u00E4dde den sista av huset Tudor, Elisabet I, som var barnl\u00F6s. Jakob var framg\u00E5ngsrik som regent i Skottland, men inte i England. Han var of\u00F6rm\u00F6gen att hantera ett fientligt engelskt parlament och underhusets v\u00E4gran att inf\u00F6ra tillr\u00E4ckligt h\u00F6ga skatter f\u00F6rlamade de kungliga finanserna. Hans f\u00F6rk\u00E4rlek f\u00F6r absolut kungamakt, hans d\u00E5liga hantering av kungarikets tillg\u00E5ngar och hans gynnande av favoriter, lade grunden till engelska inb\u00F6rdeskriget, under vilket hans son och eftertr\u00E4dare Karl I \u00E5talades och avr\u00E4ttades. Under Jakobs tid var emellertid regeringarna i England och Skottland relativt stabila. Tillsammans med Alfred den store anses Jakob ha varit en av de mest l\u00E4rda personerna som suttit p\u00E5 Englands och Skottlands troner. Under honom fortsatte mycket av den kulturella blomstringen fr\u00E5n den elisabetanska eran. Vetenskap, litteratur och konst, med bidrag av personer som sir Francis Bacon och William Shakespeare, gjorde stora framsteg under hans regentskap. Jakob var en l\u00E4rd f\u00F6rfattare som skrev verk som (1597), (1598), (1599) och (1604)."@sv . . . . . . . . . . . . "Jakub I Stuart"@pl . . . . . . . . . . . . . . "died"@en . . . "1603"^^ . . "James Charles Stuart"@in . . . . . "Jaime VI & I (Edimburgo, 19 de junho de 1566 \u2013 Cheshunt, 27 de mar\u00E7o de 1625) foi o Rei da Esc\u00F3cia como Jaime VI e Rei da Inglaterra e Irlanda pela Uni\u00E3o das Coroas como Jaime I. Ele reinou na Esc\u00F3cia desde 1567 e na Inglaterra a partir de 1603 at\u00E9 sua morte. Os dois reinos eram estados soberanos individuais, cada um com seu pr\u00F3prio parlamento, sistema judici\u00E1rio e leis, governados por Jaime em uni\u00E3o pessoal. Ele sucedeu ao trono escoc\u00EAs com apenas treze meses, logo ap\u00F3s sua m\u00E3e Maria da Esc\u00F3cia ter sido for\u00E7ada a abdicar em seu favor. Quatro regentes governaram o pa\u00EDs durante sua menoridade, que encerrou-se oficialmente em 1578, apesar dele apenas ter assumido total controle de seu governo em 1583. Em 1603, ele sucedeu a Isabel I de Inglaterra como o monarca da Inglaterra e Irlanda, reinando nos tr\u00EAs pa\u00EDses por mais 22 anos at\u00E9 sua morte, em 1625, aos 58 anos, no per\u00EDodo conhecido como Era jacobita, em sua homenagem. Ap\u00F3s a Uni\u00E3o das Coroas, ele passou a viver na Inglaterra, voltando para a Esc\u00F3cia apenas em 1617 e se intitulando \"Rei da Gr\u00E3-Bretanha e Irlanda\". Jaime foi um grande defensor de um parlamento \u00FAnico para a Inglaterra e Esc\u00F3cia. Durante seu reinado, come\u00E7aram o Plantation de Ulster e a coloniza\u00E7\u00E3o brit\u00E2nica da Am\u00E9rica. Com 57 anos e 246 dias, seu reinado na Esc\u00F3cia foi o mais longo da hist\u00F3ria. Ele realizou a maioria de seus objetivos em seu pa\u00EDs natal, por\u00E9m enfrentou grandes dificuldades na Inglaterra, incluindo a conspira\u00E7\u00E3o da p\u00F3lvora e v\u00E1rios conflitos com o parlamento ingl\u00EAs. A \"Era de Ouro\" da literatura e dramaturgia do Per\u00EDodo Elisabetano continuou sob Jaime, com escritores como William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson e Francis Bacon contribuindo para uma cultura liter\u00E1ria florescente. O pr\u00F3prio Jaime era um acad\u00EAmico talentoso, tendo escrito obras como Daemonologie, The True Law of Free Monarchies e Basilikon Doron. Ele patrocinou a tradu\u00E7\u00E3o da B\u00EDblia que foi nomeada em sua homenagem: a B\u00EDblia do Rei Jaime. Anthony Weldon afirmou que Jaime tinha sido denominado \"o tolo mais s\u00E1bio da cristandade\", um ep\u00EDteto que desde ent\u00E3o \u00E9 associado ao monarca. Por\u00E9m, desde o s\u00E9culo XX, os historiadores revisaram a reputa\u00E7\u00E3o de Jaime e o trataram como um rei s\u00E9rio e ponderado."@pt . . . . . ""@en . "1625-05-07"^^ . "Jakobo la 6-a kaj 1-a (19-a de junio 1566 \u2013 27-a de marto 1625) estis re\u011Do de Skotlando kiel Jakobo la 6-a, kaj Re\u011Do de Anglio kaj Re\u011Do de Irlando kiel Jakobo la 1-a. Li re\u011Dis en Skotlando kiel Jakobo la 6-a ekde la 24-a de julio 1567, kiam li estis nur unujara\u011Da, sukcedinte sian patrinon la re\u011Dinon Maria la 1-a de Skotlando. Regentoj regis dum lia infana\u011Do kaj juna\u011Do, kio fini\u011Dis oficiale en 1578, kvankam li ne prenis kontrolon de la regado \u011Dis 1581. La 24-a de marto 1603, kiel Jakobo la 1-a, li sukcedis la lastan Tudoran re\u011Don de Anglio kaj Irlando, Elizabeto la 1-a, kiu mortis sen sukcedontaro. Li tiam regis Anglion, Skotlandon kaj Irlandon dum 22 jaroj, \u011Dis sia morto je sia a\u011Do de 58. Kvankam li regis akurate en Skotlando, li trafis malfacila\u0135ojn en Anglio, inkludante la faman Pulvan konspiron en 1605 kaj postajn konfliktojn kontra\u016D la Parlamento, kiu malamiki\u011Dis kontra\u016D li, \u0109efe pri impostado. La absolutisma politiko de Jakobo, financa malrespondeco kaj la favoroj donitaj al malpopularaj amikoj setligis la bazon por la Angla enlanda milito, kiam oni ju\u011Dis kaj ekzekutis lian filon kaj sukcedonton, nome Karlo la 1-a. Tamen, dumvive la re\u011Do \u011Duis sufi\u0109e stabilan politikan situacion kaj en Anglio kaj en Skotlando, kaj la nuntempaj historiistoj konsideras Jakobon re\u011Don inteligentan kaj penseman. Dum lia re\u011Dado pluda\u016Dris la Elizabeta teatro kaj literaturo, pro grandaj verkistoj kiel William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson kaj Francis Bacon, kiujn la re\u011Do helpis, kontribuante al la kultura florado. Pasia pri teologio, la Re\u011Do mendis la tradukon de la Biblio kiu portas lian nomon, la King James Bible, kiu ankora\u016D estas la oficiala biblio de la Eklezio de Anglio. Probable neniam estis tioma literatura kaj kultura etoso danke al la Angla Krono. Jakobo mem estis sa\u011Dulo, a\u016Dtoro de poezio, tradukoj kaj traktato pri poezio, verkoj kontra\u016D sor\u0109istinoj kaj kontra\u016D tabako (Daemonologie [1597] kaj A Counterblaste to Tobacco [1604]), meditadoj kaj komentarioj pri la Biblio, verkoj de politika teorio (The True Law of Free Monarchies [1598] kaj Basilikon Doron [1599]), kaj, kompreneble, sermonoj por la Parlamento. Sir Anthony Weldon asertis, ke Jakobo estis nomita \"la plej sa\u011Da stultulo de la Kristanaro\", kaj ekde tiam oni havis tiun ideon de la monarko."@eo . "\u8A79\u59C6\u58EB\u516D\u4E16\u53CA\u4E00\u4E16"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . "Regents"@en . . . . . "\u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u0391\u0384 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03A3\u03A4\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2"@el . . . . . . "2"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u0391\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03AE \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u03A3\u03A4\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (James VI and I, 19 \u0399\u03BF\u03C5\u03BD\u03AF\u03BF\u03C5 1566 \u2013 6 \u0391\u03C0\u03C1\u03B9\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1625) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03AC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (24 \u0399\u03BF\u03C5\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1567 - 6 \u0391\u03C0\u03C1\u03B9\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1625) \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03AC\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0399\u03C1\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2 (24 \u039C\u03B1\u03C1\u03C4\u03AF\u03BF\u03C5 1603 \u2013 6 \u0391\u03C0\u03C1\u03B9\u03BB\u03AF\u03BF\u03C5 1625). \u03A4\u03B1 \u03B2\u03B1\u03C3\u03AF\u03BB\u03B5\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03BE\u03B5\u03C7\u03C9\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03AC \u03B2\u03B1\u03C3\u03AF\u03BB\u03B5\u03B9\u03B1 \u03BC\u03B5 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AC \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03BF\u03B2\u03BF\u03CD\u03BB\u03B9\u03B1 \u03BC\u03AD\u03C7\u03C1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u03AD\u03BD\u03C9\u03C3\u03B7 \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF. \u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u0391\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03BC\u03BF\u03BD\u03B1\u03B4\u03B9\u03BA\u03CC \u03C0\u03B1\u03B9\u03B4\u03AF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03A7\u03AD\u03BD\u03C1\u03C5 \u03A3\u03C4\u03B9\u03BF\u03CD\u03B1\u03C1\u03C4, \u039B\u03CC\u03C1\u03B4\u03BF\u03C5 \u039D\u03C4\u03AC\u03C1\u03BD\u03BB\u03B5\u03CB, \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u039C\u03B1\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2 \u0391\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2, \u03C4\u03C1\u03B9\u03C3\u03AD\u03B3\u03B3\u03BF\u03BD\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u0395\u03C1\u03C1\u03AF\u03BA\u03BF\u03C5 \u0396\u0384 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2, \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B9\u03AC \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B3\u03B3\u03BB\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0399\u03C1\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2, \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF \u03B4\u03B9\u03B5\u03BA\u03B4\u03AF\u03BA\u03B7\u03C3\u03B5 \u03C4\u03B1 \u03C3\u03C4\u03AD\u03BC\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C4\u03C1\u03B9\u03CE\u03BD \u03C7\u03C9\u03C1\u03CE\u03BD. \u039F \u0399\u03AC\u03BA\u03C9\u03B2\u03BF\u03C2 \u03B4\u03B9\u03B1\u03B4\u03AD\u03C7\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C3\u03C4\u03B7 \u03A3\u03BA\u03C9\u03C4\u03AF\u03B1 \u03C4\u03B7 \u03BC\u03B7\u03C4\u03AD\u03C1\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C3\u03B5 \u03B7\u03BB\u03B9\u03BA\u03AF\u03B1 13 \u03BC\u03B7\u03BD\u03CE\u03BD \u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03C5\u03C0\u03BF\u03C7\u03C1\u03B5\u03CE\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BD\u03B1 \u03C0\u03B1\u03C1\u03B1\u03B9\u03C4\u03B7\u03B8\u03B5\u03AF \u03B3\u03B9\u03B1 \u03BB\u03BF\u03B3\u03B1\u03C1\u03B9\u03B1\u03C3\u03BC\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5, \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C0\u03BF\u03C5 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B1\u03BD\u03AE\u03BB\u03B9\u03BA\u03BF\u03C2 \u03BA\u03C5\u03B2\u03AD\u03C1\u03BD\u03B7\u03C3\u03B1\u03BD \u03C4\u03AD\u03C3\u03C3\u03B5\u03C1\u03B9\u03C2 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03B1\u03BD\u03C4"@el . . . . . . "Jakub I. Stuart (19. \u010Dervna 1566 \u2013 27. b\u0159ezna 1625) byl kr\u00E1l Skotska jako Jakub VI. a Anglie jako Jakub I. Ve Skotsku vl\u00E1dl od 24. \u010Dervence 1567, kdy se ve v\u011Bku jednoho roku stal n\u00E1stupcem sv\u00E9 matky Marie Stuartovny. Do roku 1578 jeho jm\u00E9nem vl\u00E1dli regenti. 24. b\u0159ezna 1603 se stal n\u00E1stupcem posledn\u00EDho panovn\u00EDka Anglie a Irska z rodu Tudorovc\u016F Al\u017Eb\u011Bty I. Vl\u00E1dl Anglii, Skotsku a Irsku 22 let a\u017E do sv\u00E9 smrti roku 1625 a \u010Dasto pou\u017E\u00EDval titul kr\u00E1l Velk\u00E9 Brit\u00E1nie. Za jeho vl\u00E1dy pokra\u010Dovala zlat\u00E1 \u00E9ra literatury a divadla s takov\u00FDmi osobnostmi jako byli William Shakespeare, John Donne, Ben Jonson a sir Francis Bacon. Jakub s\u00E1m byl liter\u00E1rn\u011B \u010Dinn\u00FD a je autorem d\u011Bl Daemonologie, True Law of Free Monarchies a Basilikon Doron."@cs . . . . . ""@en . . . . . . .