"Lev Semi\u00F3novich Vygotsky (seg\u00FAn la transliteraci\u00F3n del cir\u00EDlico en bielorruso, \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456, en ruso, \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439) (17 de noviembre de 1896, Orsha, Imperio ruso, actual Bielorrusia-10 de junio de 1934, Mosc\u00FA, Uni\u00F3n Sovi\u00E9tica) o Lev Vygotski fue un psic\u00F3logo y epistem\u00F3logo ruso de origen jud\u00EDo, uno de los m\u00E1s destacados te\u00F3ricos de la psicolog\u00EDa del desarrollo, fundador de la psicolog\u00EDa hist\u00F3rico-cultural y claro precursor de la neuropsicolog\u00EDa sovi\u00E9tica, de la que ser\u00EDa m\u00E1ximo exponente el m\u00E9dico ruso Aleksandr L\u00FAriya.\u200B Su obra fue reconocida y divulgada por los medios acad\u00E9micos del mundo occidental en la d\u00E9cada de 1960. El car\u00E1cter prol\u00EDfico de su obra y su temprano fallecimiento hicieron que se lo conozca como \"el Mozart de la psicolog\u00EDa\" (caracterizaci\u00F3n creada por Stephen Toulmin). La idea fundamental de su obra es la de que el desarrollo de los humanos \u00FAnicamente puede explicarse en t\u00E9rminos de interacci\u00F3n social. El desarrollo consiste en la interiorizaci\u00F3n de instrumentos culturales (como el lenguaje) que inicialmente no nos pertenecen, sino que pertenecen al grupo humano en el que nacemos, el cual nos transmite los productos culturales a trav\u00E9s de la interacci\u00F3n social. La cultura, pues, tiene un papel preponderante en la teor\u00EDa de Vygotsky: \"el desarrollo individual no se puede entender sin referencia al medio social... en el que el ni\u00F1o est\u00E1 incluido (Tudge y Rogoff, 1989). El ni\u00F1o utiliza alguna clase de \u00B4herramienta\u00B4 o \u00B4signo\u00B4 para convertir relaciones sociales en funciones psicol\u00F3gicas\".\u200B"@es . "Lew Semjonowitsch Wygotski"@de . . . . . . . . . . . . "Lev Sem\u00EBnovi\u010D Vygotskij in russo: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439? (Or\u0161a, 17 novembre 1896 \u2013 Mosca, 11 giugno 1934) \u00E8 stato uno psicologo e pedagogista sovietico, padre della scuola storico-culturale. My\u0161lenie i re\u010D (Pensiero e Linguaggio) - 1934Vygotskij e l'arte - Grafika A. Bykhovskogo - 1926 Vygotskij \u00E8 stato definito dal filosofo il \u00ABMozart della psicologia\u00BB. Solo negli anni ottanta \u00E8 cominciata una ricostruzione critica dell'opera di Vygotskij."@it . . "Lev Sem\u00EBnovi\u010D Vygotskij in russo: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439? (Or\u0161a, 17 novembre 1896 \u2013 Mosca, 11 giugno 1934) \u00E8 stato uno psicologo e pedagogista sovietico, padre della scuola storico-culturale. My\u0161lenie i re\u010D (Pensiero e Linguaggio) - 1934Vygotskij e l'arte - Grafika A. Bykhovskogo - 1926 Vygotskij \u00E8 stato definito dal filosofo il \u00ABMozart della psicologia\u00BB. Solo negli anni ottanta \u00E8 cominciata una ricostruzione critica dell'opera di Vygotskij."@it . . . "\u30EC\u30D5\u30FB\u30F4\u30A3\u30B4\u30C4\u30AD\u30FC"@ja . . "\u039F \u039B\u03B5\u03B2 \u03A3\u03B5\u03BC\u03B9\u03CC\u03BD\u03BF\u03B2\u03B9\u03C4\u03C2 \u0392\u03B9\u03B3\u03BA\u03CC\u03C4\u03C3\u03BA\u03B9 (\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, 17 \u039D\u03BF\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1896 \u2013 11 \u0399\u03BF\u03C5\u03BD\u03AF\u03BF\u03C5 1934) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03C3\u03BF\u03B2\u03B9\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03C8\u03C5\u03C7\u03BF\u03BB\u03CC\u03B3\u03BF\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B1\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1\u03BB\u03CD\u03C6\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF \u03B4\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03CC \u03BA\u03CC\u03C3\u03BC\u03BF \u03C4\u03B7 \u03B4\u03B5\u03BA\u03B1\u03B5\u03C4\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 1960. \u03A3\u03CD\u03BC\u03C6\u03C9\u03BD\u03B1 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u0392\u03B9\u03B3\u03BA\u03CC\u03C4\u03C3\u03BA\u03B9, \u03B7 \u03C0\u03BD\u03B5\u03C5\u03BC\u03B1\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03B1\u03BD\u03AC\u03C0\u03C4\u03C5\u03BE\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C0\u03B1\u03B9\u03B4\u03B9\u03CE\u03BD \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03BB\u03B5\u03B9\u03C4\u03BF\u03C5\u03C1\u03B3\u03AF\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03B1\u03BD\u03B8\u03C1\u03CE\u03C0\u03B9\u03BD\u03C9\u03BD \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03BF\u03C4\u03AE\u03C4\u03C9\u03BD, \u03C0\u03B1\u03C1\u03AC \u03BC\u03B5\u03BC\u03BF\u03BD\u03C9\u03BC\u03AD\u03BD\u03C9\u03BD \u03B1\u03C4\u03CC\u03BC\u03C9\u03BD. \u0397 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B5\u03B9\u03C3\u03C6\u03BF\u03C1\u03AC \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03B5\u03C5\u03C1\u03AD\u03C9\u03C2 \u03C3\u03B5\u03B2\u03B1\u03C3\u03C4\u03AE \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C3\u03BA\u03B5\u03AF \u03B5\u03C0\u03B9\u03C1\u03C1\u03BF\u03AE \u03C3\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C4\u03BF\u03BC\u03B5\u03AF\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B1\u03BD\u03B1\u03C0\u03C4\u03C5\u03BE\u03B9\u03B1\u03BA\u03AE\u03C2 \u03C8\u03C5\u03C7\u03BF\u03BB\u03BF\u03B3\u03AF\u03B1\u03C2, \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B5\u03BA\u03C0\u03B1\u03AF\u03B4\u03B5\u03C5\u03C3\u03B7\u03C2, \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BC\u03B5\u03BB\u03AD\u03C4\u03B7\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1\u03C2. \u03A4\u03BF \u03B3\u03BD\u03C9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03B2\u03B9\u03B2\u03BB\u03AF\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03C4\u03BF \u00AB\u03A3\u03BA\u03AD\u03C8\u03B7 \u03BA\u03B1\u03B9 \u0393\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1\u00BB \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B5\u03BA\u03B4\u03CC\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C4\u03BF 1934."@el . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0644\u064A\u0641 \u0633\u064A\u0645\u064A\u0646\u0648\u0641\u064A\u062A\u0634 \u0641\u064A\u063A\u0648\u062A\u0633\u0643\u064A (\u0627\u0644\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 \u060C IPA: [v\u0268\u02C8\u0261otsk\u02B2\u026Aj] \u061B \u0627\u0644\u0628\u064A\u0644\u0627\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629: \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456 \u061B 17 \u0646\u0648\u0641\u0645\u0628\u0631 [OS 5 \u0646\u0648\u0641\u0645\u0628\u0631] 1896 - 11 \u064A\u0648\u0646\u064A\u0648 1934) \u0643\u0627\u0646 \u0639\u0627\u0644\u0645 \u0646\u0641\u0633 \u0633\u0648\u0641\u064A\u064A\u062A\u064A. \u0646\u0634\u0631 \u0641\u064A \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u0629 \u0645\u062A\u0646\u0648\u0639\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u0636\u064A\u0639\u060C \u0648\u0645\u0646 \u0648\u062C\u0647\u0627\u062A \u0646\u0638\u0631 \u0645\u062A\u0639\u062F\u062F\u0629 \u062D\u064A\u062B \u062A\u063A\u064A\u0631\u062A \u0648\u062C\u0647\u0629 \u0646\u0638\u0631\u0647 \u0639\u0644\u0649 \u0645\u0631 \u0627\u0644\u0633\u0646\u064A\u0646. \u0643\u0627\u0646 \u0645\u0646 \u0628\u064A\u0646 \u0637\u0644\u0627\u0628\u0647 \u0623\u0644\u0643\u0633\u0646\u062F\u0631 \u0644\u0648\u0631\u064A\u0627. \u0643\u0645\u0627 \u0623\u0646 \u0623\u0639\u0645\u0627\u0644\u0647 \u0645\u0624\u062B\u0631\u0629 \u0623\u064A\u0636\u064B\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0644\u0627\u0642\u0629 \u0628\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0641\u0643\u0631\u060C \u0648\u062A\u0637\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0644\u063A\u0629\u060C \u0648\u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0639\u0627\u0645\u0629 \u0644\u0644\u062A\u0646\u0645\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u062E\u0644\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0625\u062C\u0631\u0627\u0621\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0639\u0644\u0627\u0642\u0627\u062A \u0641\u064A \u0628\u064A\u0626\u0629 \u0627\u062C\u062A\u0645\u0627\u0639\u064A\u0629 \u062B\u0642\u0627\u0641\u064A\u0629."@ar . . "Lev Seme\u00F3novitx Vigotski (\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439) fou un psic\u00F2leg del desenvolupament. D'acord amb la teoria de Vigotski, el desenvolupament intel\u00B7lectual dels nens \u00E9s una funci\u00F3 del grup hum\u00E0 en qu\u00E8 ens movem, m\u00E9s que una q\u00FCesti\u00F3 individual. Les seves contribucions s\u00F3n especialment respectades i influents dins el camp de la psicologia evolutiva, psicologia cultural, i el desenvolupament infantil. No va ser descobert pel m\u00F3n occidental fins a la d\u00E8cada dels 1960. El car\u00E0cter prol\u00EDfic de la seva obra i la seva mort prematura van fer que se'l conegui com a \"El Mozart de la psicologia\" (caracteritzaci\u00F3 creada per Stephen Toulmin). La idea fonamental de la seva obra \u00E9s que el desenvolupament dels humans nom\u00E9s es pot explicar mitjan\u00E7ant la interacci\u00F3 social. El desenvolupament consisteix en la interioritzaci\u00F3 d'instruments culturals (com el llenguatge) que inicialment no ens pertanyen, sin\u00F3 que pertanyen al grup hum\u00E0 en el qual naixem, el qual ens transmet els productes culturals a trav\u00E9s de la interacci\u00F3 social. La cultura, doncs, t\u00E9 un paper preponderant en la teoria de Vigotski: \"el desenvolupament individual no es pot entendre sense refer\u00E8ncia al mitj\u00E0 social... en el qual el nen est\u00E0 incl\u00F2s (Tudge i Rogoff, 1989). El nen utilitza alguna mena de \"ferramenta\" o \"signe\" per a convertir relacions socials en funcions psicol\u00F2giques\"."@ca . . . . . . . . . . . . "95176"^^ . "Lev Semjonovitsj Vygotski (Russisch: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; Wit-Russisch: \u041B\u0435\u045E \u0412\u044B\u0433\u043E\u0446\u043A\u0456, Le\u016D Vyhocki) (Orsja, 17 november 1896 - Moskou, 11 juni 1934) was een Russisch onderwijs- en ontwikkelingspsycholoog van Joodse afkomst. Hij was sterk be\u00EFnvloed door de idee\u00EBn van Karl Marx. Zijn werk werd niet gewaardeerd in de Sovjet-Unie waardoor het pas in 1958 bekend werd in de Westerse wereld. Vygotski overleed in 1934 aan de gevolgen van tuberculose."@nl . . . . "\u5229\u7DAD\u00B7\u7DAD\u8C37\u65AF\u57FA\uFF08\u4FC4\u8A9E\uFF1A\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439\uFF0C1896\u5E7411\u670817\u65E5\uFF0D1934\u5E746\u670811\u65E5\uFF0C\u5176\u59D3\u6C0F\u53F0\u6E7E\u8BD1\u4E3A\u7EF4\u9AD8\u65AF\u57FA\uFF0C\u5176\u4ED6\u7684\u7FFB\u8B6F\u9084\u5305\u62EC\u7EF4\u679C\u8328\u57FA\u3001\u7EF4\u6208\u8328\u57FA\u7B49\uFF09\uFF0C\u8607\u806F\u5FC3\u7406\u5B78\u5BB6\u3002\u7EF4\u679C\u65AF\u57FA\u8BA4\u4E3A\u793E\u4F1A\u73AF\u5883\u5BF9\u5B66\u4E60\u6709\u5173\u952E\u6027\u7684\u4F5C\u7528\uFF0C\u8BA4\u4E3A\u793E\u4F1A\u56E0\u7D20\u4E0E\u4E2A\u4EBA\u56E0\u7D20\u7684\u6574\u5408\u4FC3\u6210\u4E86\u5B66\u4E60\u3002\u4ED6\u548C\u76AE\u4E9E\u6770\u5206\u522B\u767C\u5C55\u51FA\u4E00\u5957\u8BA4\u77E5\u767C\u5C55\u7406\u8AD6\u9AD4\u7CFB\u3002\u4ED6\u65BC37\u6B72\u56E0\u80BA\u708E\u82F1\u5E74\u65E9\u901D\uFF0C\u800C\u5176\u4F5C\u54C1\u5728\u7576\u6642\u53EA\u6709\u4FC4\u8A9E\u7248\u672C\u7559\u5B58\u3002\u7531\u65BC\u4ED6\u7684\u653F\u898B\u8207\u65AF\u5927\u6797\u76F8\u5DE6\uFF0C\u800C\u5176\u7406\u8BBA\u4E2D\u6709\u6D53\u539A\u7684\u897F\u65B9\u6587\u5316\u8272\u5F69\uFF0C\u57281936\u81F31956\u5E74\u95F4\u53D7\u5230\u82CF\u8054\u653F\u5E9C\u5F53\u5C40\u7684\u6253\u538B\uFF0C\u88AB\u7981\u6B62\u8BA8\u8BBA\u3002\u76F4\u5230\u516D\u5341\u5E74\u4EE3\u4ED6\u7684\u7406\u8AD6\u624D\u5EE3\u70BA\u897F\u65B9\u6240\u77E5\uFF0C\u4E26\u8FC5\u5373\u88AB\u7FFB\u8B6F\u6210\u5404\u570B\u6587\u5B57\uFF1B\u4ED6\u7684\u5B78\u751F\u4EA6\u501F\u6B64\u6A5F\u6703\u524D\u5F80\u7F8E\u570B\u8B1B\u5B78\uFF0C\u4E26\u5BA3\u63DA\u4ED6\u7684\u7406\u5FF5\uFF0C\u5BF9\u897F\u65B9\u5FC3\u7406\u5B66\u4EA7\u751F\u4E86\u5E7F\u6CDB\u7684\u5F71\u54CD\u3002 \u7EF4\u679C\u65AF\u57FA\u4E0EA.H.\u5217\u6602\u8282\u592B\u548CA.P.\u9C81\u5229\u4E9A\u7B49\u4EBA\u7531\u6B64\u5F62\u6210\u4E86\u4E00\u4E2A\u6781\u6709\u5F71\u54CD\u7684\u6587\u5316\u5386\u53F2\u5FC3\u7406\u5B66\u5B66\u6D3E\u3002"@zh . . . . . . . . . "1925"^^ . . . . . . . . . . . . . "Lev Vygotsky"@pt . "Orsha, Russian Empire, now in Belarus"@en . . . . . "Lev Vygotsky"@en . . . . "\u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447"@ru . "Lev Semjonovi\u010D Vygotskij, rusky \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0301\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, rodn\u00FDm jm\u00E9nem Lev Simchovi\u010D Vygodskij, rusky \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0438\u043C\u0445\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439 (17. listopadu 1896, Or\u0161a \u2013 11. \u010Dervna 1934, Moskva) byl sov\u011Btsk\u00FD psycholog \u017Eidovsk\u00E9 n\u00E1rodnosti narozen\u00FD na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00EDho B\u011Bloruska. Byl nejuzn\u00E1van\u011Bj\u0161\u00EDm sov\u011Btsk\u00FDm psychologem v z\u00E1padn\u00EDm sv\u011Bt\u011B, zakladatelem tzv. (n\u011Bkdy t\u00E9\u017E zvan\u00E9 Vygotsk\u00E9ho \u0161kola). Byl 83. nejcitovan\u011Bj\u0161\u00EDm psychologem ve 20. stolet\u00ED. Zpo\u010D\u00E1tku se zaj\u00EDmal p\u0159edev\u0161\u00EDm o um\u011Bn\u00ED a byl ovlivn\u011Bn rusk\u00FDm formalismem. I v jeho pozd\u011Bj\u0161\u00EDch psychologick\u00FDch prac\u00EDch je vliv formalismu zn\u00E1t, p\u0159edev\u0161\u00EDm d\u016Frazem na roli znak\u016F, jazyka a kultury p\u0159i formov\u00E1n\u00ED v\u011Bdom\u00ED a my\u0161len\u00ED, a to p\u0159edev\u0161\u00EDm ve vrcholn\u00E9 studii My\u0161len\u00ED a \u0159e\u010D (\u041C\u044B\u0448\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0438 \u0440\u0435\u0447\u044C). Jeho p\u0159\u00EDstup byl v sov\u011Btsk\u00E9m kontextu zvl\u00E1\u0161tn\u00ED t\u00EDm, \u017Ee nevolal po marxistick\u00E9 psychologii zalo\u017Een\u00E9 p\u0159\u00EDmo na Marxov\u00FDch koncepc\u00EDch, ale sp\u00ED\u0161e po psychologii, kter\u00E1 by m\u011Bla \"marxistick\u00E9ho ducha\", co\u017E mu otev\u0159elo mo\u017Enost nechat se ovlivnit \u0161irok\u00FDm polem osobnost\u00ED (mj. gestalt psychologie, Alfred Adler, Jean Piaget, Wolfgang K\u00F6hler ad.) a rozvinout osobitou teorii. Zn\u00E1m\u00E9 je jeho rozli\u0161en\u00ED vy\u0161\u0161\u00EDch a ni\u017E\u0161\u00EDch psychick\u00FDch funkc\u00ED (kter\u00E9 v\u0161ak v pozd\u011Bj\u0161\u00EDch f\u00E1z\u00EDch sv\u00E9 tvorby sp\u00ED\u0161e opustil). Jeho vlivn\u00FDm konceptem je t\u00E9\u017E tzv. z\u00F3na nejbli\u017E\u0161\u00EDho v\u00FDvoje, kter\u00FD odvodil ze studia d\u011Btsk\u00E9ho v\u00FDvoje. Zvl\u00E1\u0161tn\u00ED pozornost v\u011Bnoval t\u00E9\u017E psychologii hry. Vytvo\u0159il i skupinu sv\u00FDch n\u00E1sledovn\u00EDk\u016F, tzv. Vygotsk\u00E9ho krou\u017Eek, k jeho nejd\u016Fle\u017Eit\u011Bj\u0161\u00EDm \u017E\u00E1k\u016Fm pat\u0159ili Alexandr Romanovi\u010D Lurija \u010Di Alexej Leon\u0165jev. \u0158ada jeho prac\u00ED z\u016Fstala nepublikov\u00E1na. Zem\u0159el v 37 letech na tuberkul\u00F3zu."@cs . . "Lev Semyonovich Vygotsky (Russian: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; Belarusian: \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456; November 17 [O.S. November 5] 1896 \u2013 June 11, 1934) was a Soviet psychologist, known for his work on psychological development in children. He published on a diverse range of subjects, and from multiple views as his perspective changed over the years. Among his students was Alexander Luria and Kharkiv school of psychology. He is known for his concept of the zone of proximal development (ZPD): the distance between what a student (apprentice, new employee, etc.) can do on their own, and what they can accomplish with the support of someone more knowledgeable about the activity. Vygotsky saw the ZPD as a measure of skills that are in the process of maturing, as supplement to measures of development that only look at a learner's independent ability. Also influential are his works on the relationship between language and thought, the development of language, and a general theory of development through actions and relationships in a socio-cultural environment. This can be found in many of his essays."@en . . "Lew Semjonowitsch Wygotski (russisch \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 Lev Sem\u00EBnovi\u010D Vygotskij, belarussisch \u041B\u0435\u045E \u0412\u044B\u0433\u043E\u0446\u043A\u0456 Le\u016D Vyhocki; * 5. Novemberjul. / 17. November 1896greg. in Orscha im Ansiedlungsrayon, Russisches Kaiserreich, heute Belarus; \u2020 11. Juni 1934 in Moskau) war ein sowjetischer Psychologe und gilt als der Begr\u00FCnder der unter den Bezeichnungen Kulturhistorische Schule bekannt gewordenen Str\u00F6mungen in der sowjetischen Psychologie. Er lieferte Beitr\u00E4ge zur Theorie des Bewusstseins, zur Behindertenp\u00E4dagogik, zum Verh\u00E4ltnis von Sprachentwicklung und Denken und zur allgemeinen Entwicklungspsychologie des Kindes."@de . . "Lev Semjonovitsj Vygotski (Russisch: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; Wit-Russisch: \u041B\u0435\u045E \u0412\u044B\u0433\u043E\u0446\u043A\u0456, Le\u016D Vyhocki) (Orsja, 17 november 1896 - Moskou, 11 juni 1934) was een Russisch onderwijs- en ontwikkelingspsycholoog van Joodse afkomst. Hij was sterk be\u00EFnvloed door de idee\u00EBn van Karl Marx. Zijn werk werd niet gewaardeerd in de Sovjet-Unie waardoor het pas in 1958 bekend werd in de Westerse wereld. Vygotski overleed in 1934 aan de gevolgen van tuberculose. Hij is bekend van zijn werkzaamheid in de lingu\u00EFstiek. Hierin was hij voornamelijk bezig met de relatie tussen denken en taal, iets wat tot dan toe nog niet systematisch was onderzocht in de psychologie. Hiervoor ging men ervan uit dat spreken de uiterlijke expressie was van het denken, een innerlijk proces (Augustinus). We gebruiken taal als een middel om onze denkbeelden uit te drukken. Vygotski vond ondanks het intu\u00EFtief plausibele karakter hiervan dat het conceptueel niet helemaal juist was. Hij vond juist dat het denken geherstructureerd wordt als het in taal wordt uitgedrukt (of gecompleteerd zoals hij zei). Ook is Vygotski bekend geworden door zijn onderzoek met kinderen. Hierin noemde hij het kind een afhankelijk individu, dat niet ge\u00EFsoleerd kan leven. Terwijl Jean Piaget vooral de nadruk legde op de interactie van het kind met de fysische wereld, zag Vygotski het meer als de interactie met de sociale wereld. Het kind leert van de sociale omgeving en leert de taal op de eerste plaats om met anderen te kunnen spreken. Het begint het leren van taal door het luid uitspreken van woorden. Als het kind verder groeit, leert het de woorden te internaliseren, dat wil zeggen dat de taal op een sterk vereenvoudigde manier (niet meer te herkennen als taal) zich in het hoofd afspeelt. Verder is Vygotski bekend door de notie zone van de naaste ontwikkeling (zone of proximal development (ZPD)). Deze notie geeft Vygotski's kijk op de menselijke ontwikkeling weer: een kind heeft een bepaalde cognitieve ontwikkeling bereikt en kan nu met hulp van met name een docent de kloof naar de zone van de naaste ontwikkeling dichten. De docent dient er daarbij zorg voor te dragen - wil het leren succesvol zijn - dat het kind gebruikmaakt van de 'tools' van het feitelijke cognitieve niveau."@nl . . . . . . . . . . . . . "Lev Semjonovitj Vygotskij (ryska: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439), f\u00F6dd 17 november (5 november enligt g.s.) 1896 i Orsja, Guvernementet Mogiljov, Kejsard\u00F6met Ryssland, d\u00F6d 11 juni 1934 i Moskva, Sovjetunionen, var en sovjetisk psykolog, pedagog och filosof som har varit inflytelserik inom den moderna utvecklingspsykologin och pedagogiken. Vygotskij var en pedagogisk teoretiker vars verk blev k\u00E4nda i v\u00E4stv\u00E4rlden under 1960-talet. Han lanserade id\u00E9n om att m\u00E4nsklig utveckling sker i samspel med individens omgivning i h\u00F6gre grad \u00E4n att det \u00E4r en oberoende individuell process. S\u00E4rskilt intresserade han sig f\u00F6r skillnaden mellan vad individen kan l\u00E4ra sig p\u00E5 egen hand och vad individen kan l\u00E4ra sig tillsammans med en mer kompetent person. Detta koncept kallas f\u00F6r proximalzonsteorin (ZPD). Beroende p\u00E5 i vilket sammanhang l\u00E4randet sker utvecklas individen antingen i sin faktiska utvecklingsniv\u00E5, eller i sin potentiella niv\u00E5, d\u00E4r den f\u00F6rra avser situationen n\u00E4r individen l\u00E4r sig av egen kraft och den senare n\u00E4r en mer kompetent person vidgar l\u00E4randem\u00F6jligheterna. Vygotskijs infallsvinkel brukar kallas kulturhistorisk, sociokulturell, sociokulturellt perspektiv p\u00E5 l\u00E4rande, d\u00E5 han ser omgivningen som avg\u00F6rande f\u00F6r individens utveckling och prestation. Med utveckling avser han tankef\u00F6rm\u00E5ga, spr\u00E5k, och mental och personlig utveckling. Utveckling sker enligt Vygotskij genom relationer, i synnerhet till f\u00F6r\u00E4ldrarna, och str\u00E4var till den kulturella f\u00F6rst\u00E5elsen (begreppsv\u00E4rlden). Den kulturella f\u00F6rst\u00E5elsen och den kognitiva utvecklingen kallar Vygotskij internalisation. F\u00F6r att ett barn ska internalisera begrepp och kunskaper kr\u00E4vs att det undervisas och har goda relationer med \u00E4ldre (f\u00F6r\u00E4ldrar, l\u00E4rare, f\u00F6rebilder etc). Enligt Vygotskij p\u00E5verkar allts\u00E5 de sociala faktorerna intelligensen, som inte enbart beror av biologiska f\u00F6ruts\u00E4ttningar. Hans \u00E5sikt att spr\u00E5ket \u00E4r ett krav f\u00F6r t\u00E4nkandet \u00E4r viktig inom kognitiv psykologi. L\u00E4nge var Vygotskij bortgl\u00F6md, och Jean Piaget var den mest tongivande teoretikern om barns utveckling. Under 1980-talet blev Vygotskij dock \u00E5teruppt\u00E4ckt i samband med glasnost, och \u00E4r idag mycket inflytelserik i forskningen om maturation och om barns spr\u00E5kliga utveckling. Vygotskij lade grunden till den kulturhistoriska skolan och blev en viktig figur inom den marxistiska psykologin. Efter hans d\u00F6d f\u00F6rdes hans teorier vidare av Aleksandr Luria och Aleksej Leontiev."@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30EC\u30D5\u30FB\u30BB\u30DF\u30E7\u30FC\u30CE\u30F4\u30A3\u30C1\u30FB\u30F4\u30A3\u30B4\u30C4\u30AD\u30FC\uFF08\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, tr. Lev Semenovich Vygotsky\u3001\uFF08\u751F\u8A95\u6642\u306F\u3001\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0438\u0301\u043C\u0445\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0301\u0433\u043E\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439 , \u30E9\u30C6\u30F3\u6587\u5B57\u8EE2\u5199: Lev Simkhovich Vygodskiy\uFF09\u3001\uFF081896\u5E7411\u670817\u65E5\uFF08\u30E6\u30EA\u30A6\u30B9\u66A611\u67085\u65E5\uFF09 - 1934\u5E746\u670811\u65E5\uFF09\uFF09\u306F\u3001\u30D9\u30E9\u30EB\u30FC\u30B7\u51FA\u8EAB\u306E\u30BD\u30D3\u30A8\u30C8\u9023\u90A6\u306E\u5FC3\u7406\u5B66\u8005\u3002 \u552F\u7269\u5F01\u8A3C\u6CD5\u3092\u571F\u53F0\u3068\u3057\u3066\u5168\u304F\u65B0\u3057\u3044\u5FC3\u7406\u5B66\u4F53\u7CFB\u3092\u69CB\u7BC9\u3057\u3001\u5F53\u6642\u652F\u914D\u7684\u3067\u3042\u3063\u305F\u65E2\u5B58\u306E\u5FC3\u7406\u5B66\uFF08\u30B8\u30FC\u30AF\u30E0\u30F3\u30C8\u30FB\u30D5\u30ED\u30A4\u30C8\u306E\u7CBE\u795E\u5206\u6790\u5B66\u30FB\u30B2\u30B7\u30E5\u30BF\u30EB\u30C8\u5FC3\u7406\u5B66\u30FB\u884C\u52D5\u4E3B\u7FA9\u5FC3\u7406\u5B66\u30FB\u4EBA\u683C\u4E3B\u7FA9\u5FC3\u7406\u5B66\u306A\u3069\uFF09\u3092\u92ED\u304F\u6279\u5224\u3057\u305F\u3002"@ja . . "\uB808\uD504 \uBE44\uACE0\uCE20\uD0A4(Lev Semenovich Vygotsky, \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, 1896\uB144 11\uC6D4 17\uC77C ~ 1934\uB144 6\uC6D4 11\uC77C)\uB294 \uAD6C\uC18C\uB828\uC758 \uC778\uC9C0\uC2EC\uB9AC\uD559\uC790\uB85C, \uBCA8\uB77C\uB8E8\uC2A4 \uCD9C\uC2E0\uC774\uB2E4. 10\uB144 \uC815\uB3C4\uC758 \uC9E7\uC740 \uC5F0\uAD6C \uD65C\uB3D9 \uAE30\uAC04 \uB3D9\uC548, \uBC1C\uB2EC \uC2EC\uB9AC\uD559 \uBD84\uC57C\uB97C \uC2DC\uC791\uC73C\uB85C \uD3ED\uB113\uC740 \uBD84\uC57C\uC5D0\uC11C \uC218\uB9CE\uC740 \uC2E4\uD5D8\uC801\u00B7\uC774\uB860\uC801 \uC5F0\uAD6C\uB97C \uD558\uB2E4\uAC00 37\uC138\uC758 \uC80A\uC740 \uB098\uC774\uC5D0 \uACB0\uD575\uC73C\uB85C \uC8FD\uC5C8\uB2E4. '\uC2EC\uB9AC\uD559\uACC4\uC758 \uBAA8\uCC28\uB974\uD2B8'\uB77C\uACE0 \uBD88\uB9AC\uAE30\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . "Lev Vygotsky (17 November [K.J.: 5 November] 1896 \u2013 11 Juni, 1934) adalah seorang psikolog asal Rusia yang dikenal atas kontribusinya dalam teori perkembangan anak. Salah satu hasil kerjanya yang dikenal di bidang psikologi anak adalah merumuskan konsep \"zone of proximal development\". Konsep ini menerangkan bahwa dalam proses pembelajaran seorang anak ada sebuah area di mana anak tersebut harus diberikan bantuan eksternal untuk dapat belajar hal yang baru sedangkan ada area lain di mana anak tersebut dapat belajar mandiri tanpa dibantu. Vygotsky menekankan pentingnya kehadiran 'orang lain', seperti guru, orangtua, atau teman, yang distilahkan sebagai orang yang lebih berpengetahuan (the more knowledgeable other)."@in . . . . . . . . . . . "yes"@en . . "\uB808\uD504 \uBE44\uACE0\uCE20\uD0A4(Lev Semenovich Vygotsky, \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, 1896\uB144 11\uC6D4 17\uC77C ~ 1934\uB144 6\uC6D4 11\uC77C)\uB294 \uAD6C\uC18C\uB828\uC758 \uC778\uC9C0\uC2EC\uB9AC\uD559\uC790\uB85C, \uBCA8\uB77C\uB8E8\uC2A4 \uCD9C\uC2E0\uC774\uB2E4. 10\uB144 \uC815\uB3C4\uC758 \uC9E7\uC740 \uC5F0\uAD6C \uD65C\uB3D9 \uAE30\uAC04 \uB3D9\uC548, \uBC1C\uB2EC \uC2EC\uB9AC\uD559 \uBD84\uC57C\uB97C \uC2DC\uC791\uC73C\uB85C \uD3ED\uB113\uC740 \uBD84\uC57C\uC5D0\uC11C \uC218\uB9CE\uC740 \uC2E4\uD5D8\uC801\u00B7\uC774\uB860\uC801 \uC5F0\uAD6C\uB97C \uD558\uB2E4\uAC00 37\uC138\uC758 \uC80A\uC740 \uB098\uC774\uC5D0 \uACB0\uD575\uC73C\uB85C \uC8FD\uC5C8\uB2E4. '\uC2EC\uB9AC\uD559\uACC4\uC758 \uBAA8\uCC28\uB974\uD2B8'\uB77C\uACE0 \uBD88\uB9AC\uAE30\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . "POV and COI tags"@en . . . "April 2019"@en . . . "Lev Vygotski"@fr . "Lev Semi\u00F3novich Vygotsky (seg\u00FAn la transliteraci\u00F3n del cir\u00EDlico en bielorruso, \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456, en ruso, \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439) (17 de noviembre de 1896, Orsha, Imperio ruso, actual Bielorrusia-10 de junio de 1934, Mosc\u00FA, Uni\u00F3n Sovi\u00E9tica) o Lev Vygotski fue un psic\u00F3logo y epistem\u00F3logo ruso de origen jud\u00EDo, uno de los m\u00E1s destacados te\u00F3ricos de la psicolog\u00EDa del desarrollo, fundador de la psicolog\u00EDa hist\u00F3rico-cultural y claro precursor de la neuropsicolog\u00EDa sovi\u00E9tica, de la que ser\u00EDa m\u00E1ximo exponente el m\u00E9dico ruso Aleksandr L\u00FAriya.\u200B Su obra fue reconocida y divulgada por los medios acad\u00E9micos del mundo occidental en la d\u00E9cada de 1960."@es . "The Psychology of Art"@en . . . . . . . "Lew Siemionowicz Wygotski (ros. \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; ur. 5 listopada?/ 17 listopada 1896 w Orszy, zm. 11 czerwca 1934 w Moskwie) \u2013 rosyjski psycholog i pedagog, profesor w Moskiewskim Instytucie Psychologii Eksperymentalnej. Tw\u00F3rca oryginalnej, niedoko\u0144czonej teorii rozwoju psychiki, nazwanej przez innych \u201Epsychologi\u0105 kulturowo-historyczn\u0105\u201D. Cho\u0107 m\u00F3wi\u0142 o budowie ca\u0142kowicie \u201Enowej psychologii\u201D, jego g\u0142\u00F3wn\u0105 dziedzin\u0105 pracy by\u0142y badania rozwoju cz\u0142owieka, na podstawie kt\u00F3rych opracowywa\u0142 teori\u0119 rozwoju \u201Ewy\u017Cszych funkcji psychicznych\u201D (np. percepcji, pami\u0119ci i uwagi) u dzieci. Wed\u0142ug Wygotskiego ich indywidualny rozw\u00F3j jest g\u0142\u0119boko spleciony z komunikacj\u0105 i do\u015Bwiadczeniami interpersonalnymi. Pocz\u0105tkowo by\u0142 bliski mechanistycznemu i redukcjonistycznemu instrumentalizmowi (lata 20.), argumentuj\u0105c, \u017Ce rozw\u00F3j psychiczny cz\u0142owieka sprowadza si\u0119 w du\u017Cej mierze do przyswajania \u2013 w nawi\u0105zaniu do behawioryzmu Paw\u0142owa \u2013 arbitralnych znak\u00F3w kulturowych, kt\u00F3re s\u0105 psychologicznym odpowiednikiem fizycznych narz\u0119dzi. P\u00F3\u017Aniej, w \u201Eholistycznym\u201D okresie dzia\u0142alno\u015Bci (1. po\u0142owa lat 30.), rozszerza\u0142 t\u0119 koncepcj\u0119 o bardziej specyficzny opis rozwoju szczeg\u00F3\u0142owych zdolno\u015Bci w oparciu o internalizacj\u0119 kultury. Ju\u017C w po\u0142owie lat 20. XX wieku idee Wygotskiego referowano na Zachodzie, ale pozostawa\u0142 on szeroko nieznany a\u017C do wczesnych lat 80., kiedy popularno\u015B\u0107 pedagogiki i psychologii rozwojowej Jeana Piageta zacz\u0119\u0142a spada\u0107, a koncepcja Wygotskiego dotycz\u0105ca \u201Estrefy najbli\u017Cszego rozwoju\u201D sta\u0142a si\u0119 centralnym komponentem rozwoju tzw. \u201Espo\u0142ecznego konstruktywizmu\u201D w psychologii rozwojowej i praktyce wychowawczej. Przegl\u0105d bada\u0144 nad psychologi\u0105 og\u00F3ln\u0105, opublikowany w 2002 r., uplasowa\u0142 Wygotskiego jako 83. czo\u0142owego psychologa XX wieku i 3. Rosjanina na li\u015Bcie. Badania przeprowadzone w ramach \u201Erewizjonistycznego zwrotu\u201D w 2010 roku sugeruj\u0105, \u017Ce \u2013 pomimo powierzchownej popularno\u015Bci Wygotskiego \u2013 jego pogl\u0105dy rzadko by\u0142y dog\u0142\u0119bnie rozumiane i rzetelnie reprezentowane. Lew Wygotski jest z regu\u0142y uwa\u017Cany za cz\u0142onka nurtu rozwojowo-poznawczego. Jego prace s\u0105 cytowane do dzi\u015B, cho\u0107 przez ponad dwadzie\u015Bcia lat jego prace w stalinowskiej Rosji by\u0142y zakazane. A\u017C do ko\u0144ca lat 50. niemo\u017Cliwe by\u0142o rozpowszechnianie prac Wygotskiego, a jego teori\u0119 okre\u015Blano jako \u201Ereakcyjn\u0105, bur\u017Cuazyjn\u0105 pseudonauk\u0119\u201D. Z tego powodu jego najwa\u017Cniejsze prace, takie jak My\u015Bl i j\u0119zyk (1932) czy Psychologia pedagogiczna (1926), czeka\u0142y na t\u0142umaczenia i publikacje a\u017C do 2. po\u0142owy XX wieku. Wtedy te\u017C og\u00F3lno\u015Bwiatowe zainteresowanie Wygotskim zacz\u0119\u0142o si\u0119 rozwija\u0107 na nowo. Filozof Stephen Toulmin nazwa\u0142 go \u201EMozartem psychologii\u201D. Zmar\u0142 na gru\u017Alic\u0119, na kt\u00F3r\u0105 chorowa\u0142 od 1925 roku."@pl . . . . "2013-12-20"^^ . . "Lev Semionovitch Vygotski (en russe : \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 ; en bi\u00E9lorusse : \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456), n\u00E9 le 5 novembre 1896 (17 novembre dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Orcha, dans l'Empire russe (aujourd'hui en Bi\u00E9lorussie) pr\u00E8s de Vitebsk et mort le 11 juin 1934 \u00E0 Moscou, est un p\u00E9dagogue psychologue sovi\u00E9tique, connu pour ses recherches en psychologie du d\u00E9veloppement et sa th\u00E9orie historico-culturelle du psychisme. Hors de l'Union sovi\u00E9tique, il a \u00E9t\u00E9 d\u00E9couvert dans les ann\u00E9es 1960. C'est un penseur qui a introduit la notion du d\u00E9veloppement intellectuel de l'enfant comme une fonction des groupes humains plut\u00F4t que comme un processus individuel. Ses contributions sont estim\u00E9es au d\u00E9but du XXIe si\u00E8cle par les tenants du constructivisme social comme primordiales dans l'\u00E9volution de notre compr\u00E9hension du d\u00E9veloppement de l'enfant."@fr . . "Lev Vigotski"@ca . . . . . . . . . . . "1124515473"^^ . . . . . . . . . . "Lev Semionovitch Vigotski (em russo: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, translitera\u00E7\u00E3o: Lev Semyonovich Vygotskij, sendo o sobrenome tamb\u00E9m transliterado como Vigotski, Vygotski ou Vygotsky; Orsha, 17 de novembro de 1896 \u2014 Moscou, 11 de junho de 1934), foi um psic\u00F3logo, proponente da Psicologia hist\u00F3rico-cultural. Suas principais influ\u00EAncias eram Baruch Spinoza, Wilhelm von Humboldt, Aleksandr Potebnia, Alfred Adler, Kurt Koffka, Kurt Lewin, Max Wertheimer, Wolfgang K\u00F6hler, Kurt Goldstein, Karl Marx e Jean Piaget. Pessoas que foram influenciadas por Vigotski foram o , Evald Ilienkov e ."@pt . . . . "\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 (\u0438\u043C\u044F \u043F\u0440\u0438 \u0440\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u0438 \u2014 \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0438\u0301\u043C\u0445\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0301\u0433\u043E\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439; 5 [17] \u043D\u043E\u044F\u0431\u0440\u044F 1896, \u041E\u0440\u0448\u0430, \u041C\u043E\u0433\u0438\u043B\u0451\u0432\u0441\u043A\u0430\u044F \u0433\u0443\u0431\u0435\u0440\u043D\u0438\u044F \u2014 11 \u0438\u044E\u043D\u044F 1934, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430) \u2014 \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433. \u041E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C \u043C\u0430\u0440\u043A\u0441\u0438\u0441\u0442\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u0441\u0441\u043B\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u0438 \u0438\u0437\u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u044F \u0432\u044B\u0441\u0448\u0438\u0445 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0438\u0439 \u0438 \u043F\u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0435\u043D\u0438\u044F \u0430\u0432\u0430\u043D\u0433\u0430\u0440\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0444\u0443\u0442\u0443\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043D\u0430\u0443\u043A\u0438 \u043E \u00AB\u043D\u043E\u0432\u043E\u043C \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0435\u00BB (\u043A\u0440\u0438\u0442\u0438\u043A\u0438 \u0443\u043A\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u044E\u0442 \u043D\u0430 \u0441\u0445\u043E\u0434\u0441\u0442\u0432\u043E \u00AB\u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0430\u00BB \u0438 \u00AB\u0441\u0432\u0435\u0440\u0445\u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0430\u00BB \u0443 \u0424. \u041D\u0438\u0446\u0448\u0435, \u041B. \u0414. \u0422\u0440\u043E\u0446\u043A\u043E\u0433\u043E) \u043A\u043E\u043C\u043C\u0443\u043D\u0438\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0431\u0443\u0434\u0443\u0449\u0435\u0433\u043E (\u0430\u043B\u044C\u0442\u0435\u0440\u043D\u0430\u0442\u0438\u0432\u043D\u043E\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435: \u00AB\u0432\u0435\u0440\u0448\u0438\u043D\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0438\u00BB) \u0438 \u043D\u043E\u0432\u043E\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0438\u0438 \u0441\u043E\u0437\u043D\u0430\u043D\u0438\u044F. \u042D\u0442\u0430 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0430\u044F \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u044F \u0441\u0442\u0430\u043B\u0430 \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u0430 \u043D\u0430\u0447\u0438\u043D\u0430\u044F \u0441 \u043A\u0440\u0438\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442 1930-\u0445 \u0433\u043E\u0434\u043E\u0432 \u043A\u0430\u043A \u00AB\u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u043D\u043E-\u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0430\u044F \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u044F\u00BB (\u0438\u043B\u0438 \u0436\u0435, \u0438\u043D\u0430\u0447\u0435, \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u043D\u043E-\u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0430\u044F \u0442\u0435\u043E\u0440\u0438\u044F \u0432 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0438). \u0410\u0432\u0442\u043E\u0440 \u043B\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u043E\u0432\u0435\u0434\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430\u0446\u0438\u0439, \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442 \u043F\u043E \u043F\u0435\u0434\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0438 \u0438 \u043A\u043E\u0433\u043D\u0438\u0442\u0438\u0432\u043D\u043E\u043C\u0443 \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0442\u0438\u044E \u0440\u0435\u0431\u0451\u043D\u043A\u0430. \u041E\u0431\u044A\u0435\u0434\u0438\u043D\u0438\u043B \u0432\u043E\u043A\u0440\u0443\u0433 \u0441\u0435\u0431\u044F \u043A\u043E\u043B\u043B\u0435\u043A\u0442\u0438\u0432 \u0438\u0441\u0441\u043B\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u0435\u0439, \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u044B\u0439 \u043A\u0430\u043A \u00AB\u043A\u0440\u0443\u0433 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u2014 \u041B\u0443\u0440\u0438\u0438\u00BB (\u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u00AB\u043A\u0440\u0443\u0433 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E\u00BB)."@ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30EC\u30D5\u30FB\u30BB\u30DF\u30E7\u30FC\u30CE\u30F4\u30A3\u30C1\u30FB\u30F4\u30A3\u30B4\u30C4\u30AD\u30FC\uFF08\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, tr. Lev Semenovich Vygotsky\u3001\uFF08\u751F\u8A95\u6642\u306F\u3001\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0438\u0301\u043C\u0445\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0301\u0433\u043E\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439 , \u30E9\u30C6\u30F3\u6587\u5B57\u8EE2\u5199: Lev Simkhovich Vygodskiy\uFF09\u3001\uFF081896\u5E7411\u670817\u65E5\uFF08\u30E6\u30EA\u30A6\u30B9\u66A611\u67085\u65E5\uFF09 - 1934\u5E746\u670811\u65E5\uFF09\uFF09\u306F\u3001\u30D9\u30E9\u30EB\u30FC\u30B7\u51FA\u8EAB\u306E\u30BD\u30D3\u30A8\u30C8\u9023\u90A6\u306E\u5FC3\u7406\u5B66\u8005\u3002 \u552F\u7269\u5F01\u8A3C\u6CD5\u3092\u571F\u53F0\u3068\u3057\u3066\u5168\u304F\u65B0\u3057\u3044\u5FC3\u7406\u5B66\u4F53\u7CFB\u3092\u69CB\u7BC9\u3057\u3001\u5F53\u6642\u652F\u914D\u7684\u3067\u3042\u3063\u305F\u65E2\u5B58\u306E\u5FC3\u7406\u5B66\uFF08\u30B8\u30FC\u30AF\u30E0\u30F3\u30C8\u30FB\u30D5\u30ED\u30A4\u30C8\u306E\u7CBE\u795E\u5206\u6790\u5B66\u30FB\u30B2\u30B7\u30E5\u30BF\u30EB\u30C8\u5FC3\u7406\u5B66\u30FB\u884C\u52D5\u4E3B\u7FA9\u5FC3\u7406\u5B66\u30FB\u4EBA\u683C\u4E3B\u7FA9\u5FC3\u7406\u5B66\u306A\u3069\uFF09\u3092\u92ED\u304F\u6279\u5224\u3057\u305F\u3002"@ja . . "Lew Semjonowitsch Wygotski (russisch \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 Lev Sem\u00EBnovi\u010D Vygotskij, belarussisch \u041B\u0435\u045E \u0412\u044B\u0433\u043E\u0446\u043A\u0456 Le\u016D Vyhocki; * 5. Novemberjul. / 17. November 1896greg. in Orscha im Ansiedlungsrayon, Russisches Kaiserreich, heute Belarus; \u2020 11. Juni 1934 in Moskau) war ein sowjetischer Psychologe und gilt als der Begr\u00FCnder der unter den Bezeichnungen Kulturhistorische Schule bekannt gewordenen Str\u00F6mungen in der sowjetischen Psychologie. Er lieferte Beitr\u00E4ge zur Theorie des Bewusstseins, zur Behindertenp\u00E4dagogik, zum Verh\u00E4ltnis von Sprachentwicklung und Denken und zur allgemeinen Entwicklungspsychologie des Kindes."@de . . . . . . "Lev Seminovitx Vigotski (errusieraz \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 ; Orsha, Errusiar Inperioa, gaur egun Bielorrusia, 1896ko azaroaren 17agreg./azaroaren 5ajul. - Mosku, Sobietar Batasuna, 1934ko ekainaren 11) psikologo bielorrusiarra izan zen, psikologia ebolutiboko psikologo esanguratsuenetako bat eta neuropsikologia sobietikoaren buruetako bat. 1960ko hamarkadan haren lana deskubritu eta zabaldu zuen mendebaldeko ingurune akademikoak."@eu . . . . . . . . "\u039B\u03B5\u03B2 \u0392\u03B9\u03B3\u03BA\u03CC\u03C4\u03C3\u03BA\u03B9"@el . . . . . . "Shaniavskii Moscow City People's University"@en . . . . . . . . . . . . "Lev Vygotsky"@en . . . "Lev Semionovitch Vigotski (em russo: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, translitera\u00E7\u00E3o: Lev Semyonovich Vygotskij, sendo o sobrenome tamb\u00E9m transliterado como Vigotski, Vygotski ou Vygotsky; Orsha, 17 de novembro de 1896 \u2014 Moscou, 11 de junho de 1934), foi um psic\u00F3logo, proponente da Psicologia hist\u00F3rico-cultural. Pensador importante em sua \u00E1rea e \u00E9poca, foi pioneiro no conceito de que o desenvolvimento intelectual das crian\u00E7as ocorre em fun\u00E7\u00E3o das intera\u00E7\u00F5es sociais e condi\u00E7\u00F5es de vida. Veio a ser descoberto pelos meios acad\u00EAmicos ocidentais muitos anos ap\u00F3s a sua morte, que ocorreu em 1934, por tuberculose, aos 37 anos. Suas principais influ\u00EAncias eram Baruch Spinoza, Wilhelm von Humboldt, Aleksandr Potebnia, Alfred Adler, Kurt Koffka, Kurt Lewin, Max Wertheimer, Wolfgang K\u00F6hler, Kurt Goldstein, Karl Marx e Jean Piaget. Pessoas que foram influenciadas por Vigotski foram o , Evald Ilienkov e ."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Lev Vigotski"@eu . "1896-11-17"^^ . . . . . . . . . . . . . . "Lev Vygotskij"@cs . . . . . . "\uB808\uD504 \uBE44\uACE0\uCE20\uD0A4"@ko . . "Lev Semjonovi\u010D Vygotskij, rusky \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0301\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, rodn\u00FDm jm\u00E9nem Lev Simchovi\u010D Vygodskij, rusky \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0438\u043C\u0445\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439 (17. listopadu 1896, Or\u0161a \u2013 11. \u010Dervna 1934, Moskva) byl sov\u011Btsk\u00FD psycholog \u017Eidovsk\u00E9 n\u00E1rodnosti narozen\u00FD na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00EDho B\u011Bloruska. Byl nejuzn\u00E1van\u011Bj\u0161\u00EDm sov\u011Btsk\u00FDm psychologem v z\u00E1padn\u00EDm sv\u011Bt\u011B, zakladatelem tzv. (n\u011Bkdy t\u00E9\u017E zvan\u00E9 Vygotsk\u00E9ho \u0161kola). Byl 83. nejcitovan\u011Bj\u0161\u00EDm psychologem ve 20. stolet\u00ED."@cs . . . . . "\u039F \u039B\u03B5\u03B2 \u03A3\u03B5\u03BC\u03B9\u03CC\u03BD\u03BF\u03B2\u03B9\u03C4\u03C2 \u0392\u03B9\u03B3\u03BA\u03CC\u03C4\u03C3\u03BA\u03B9 (\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439, 17 \u039D\u03BF\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1896 \u2013 11 \u0399\u03BF\u03C5\u03BD\u03AF\u03BF\u03C5 1934) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03C3\u03BF\u03B2\u03B9\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03C8\u03C5\u03C7\u03BF\u03BB\u03CC\u03B3\u03BF\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B1\u03BD\u03B1\u03BA\u03B1\u03BB\u03CD\u03C6\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF \u03B4\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03CC \u03BA\u03CC\u03C3\u03BC\u03BF \u03C4\u03B7 \u03B4\u03B5\u03BA\u03B1\u03B5\u03C4\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 1960. \u03A3\u03CD\u03BC\u03C6\u03C9\u03BD\u03B1 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u0392\u03B9\u03B3\u03BA\u03CC\u03C4\u03C3\u03BA\u03B9, \u03B7 \u03C0\u03BD\u03B5\u03C5\u03BC\u03B1\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03B1\u03BD\u03AC\u03C0\u03C4\u03C5\u03BE\u03B7 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C0\u03B1\u03B9\u03B4\u03B9\u03CE\u03BD \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03BB\u03B5\u03B9\u03C4\u03BF\u03C5\u03C1\u03B3\u03AF\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03B1\u03BD\u03B8\u03C1\u03CE\u03C0\u03B9\u03BD\u03C9\u03BD \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03BF\u03C4\u03AE\u03C4\u03C9\u03BD, \u03C0\u03B1\u03C1\u03AC \u03BC\u03B5\u03BC\u03BF\u03BD\u03C9\u03BC\u03AD\u03BD\u03C9\u03BD \u03B1\u03C4\u03CC\u03BC\u03C9\u03BD. \u0397 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B5\u03B9\u03C3\u03C6\u03BF\u03C1\u03AC \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03B5\u03C5\u03C1\u03AD\u03C9\u03C2 \u03C3\u03B5\u03B2\u03B1\u03C3\u03C4\u03AE \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C3\u03BA\u03B5\u03AF \u03B5\u03C0\u03B9\u03C1\u03C1\u03BF\u03AE \u03C3\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C4\u03BF\u03BC\u03B5\u03AF\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B1\u03BD\u03B1\u03C0\u03C4\u03C5\u03BE\u03B9\u03B1\u03BA\u03AE\u03C2 \u03C8\u03C5\u03C7\u03BF\u03BB\u03BF\u03B3\u03AF\u03B1\u03C2, \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B5\u03BA\u03C0\u03B1\u03AF\u03B4\u03B5\u03C5\u03C3\u03B7\u03C2, \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BC\u03B5\u03BB\u03AD\u03C4\u03B7\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1\u03C2. \u03A4\u03BF \u03B3\u03BD\u03C9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03B2\u03B9\u03B2\u03BB\u03AF\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03C4\u03BF \u00AB\u03A3\u03BA\u03AD\u03C8\u03B7 \u03BA\u03B1\u03B9 \u0393\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1\u00BB \u03C0\u03BF\u03C5 \u03B5\u03BA\u03B4\u03CC\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C4\u03BF 1934."@el . . . . . . . . . . . . "Lev Vygotsky"@es . . . "\u0412\u0438\u0433\u043E\u0442\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447"@uk . . "Lev Seme\u00F3novitx Vigotski (\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439) fou un psic\u00F2leg del desenvolupament. D'acord amb la teoria de Vigotski, el desenvolupament intel\u00B7lectual dels nens \u00E9s una funci\u00F3 del grup hum\u00E0 en qu\u00E8 ens movem, m\u00E9s que una q\u00FCesti\u00F3 individual. Les seves contribucions s\u00F3n especialment respectades i influents dins el camp de la psicologia evolutiva, psicologia cultural, i el desenvolupament infantil. No va ser descobert pel m\u00F3n occidental fins a la d\u00E8cada dels 1960."@ca . "Lew Wygotski"@pl . "2017-05-06"^^ . "Lev Vygotsky"@en . . "Lev Semjonovi\u0109 Vigockij (ruse \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; beloruse \u041B\u0435\u045E \u0412\u044B\u0433\u043E\u0446\u043A\u0456; Orsja, 17-a de novembro, 1896 - Moskvo, 11-a de junio, 1934) estis judodevena rusa psikologo kaj nuntempe konsiderata kiel unu el la plej gravaj psikologoj en la historio. Li estis forte influata de la ideoj de Karl Marx. Vigotskij restas rimarkinda pro siaj esploroj kaj teorioj pri la evoluo kaj strukturo de la homa konscio. Plej konata ver\u015Dajne estas lia teorio de signoj, klariganta kiel infanoj internigas lingvon dum sia kultura evoluo. Lian karieron abrupte tran\u0109is frua morto pro tuberkulozo. Lia vivoverko longe restis apena\u016D konata: en Sovetunio pro la stalinisma sciencpolitiko, okcidente pro la superrego de 'behaviorismaj' skoloj. Agnosko venas nur post la anglalingva publikigo de liaj libroj Pensado kaj lingvo (1962), Menso en socio kaj La psikologio de arto (amba\u016D 1978). En 1978, Stephen Toulmin, okaze de recenzo de lia libro Menso en socio, nomis lin \"La Mozarto de psikologio\" deklarante ke lia verkaro havis grandegan nuntempan gravecon."@eo . . . . . . . . "Moscow, Soviet Union"@en . "Lev Semionovitch Vygotski (en russe : \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 ; en bi\u00E9lorusse : \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456), n\u00E9 le 5 novembre 1896 (17 novembre dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Orcha, dans l'Empire russe (aujourd'hui en Bi\u00E9lorussie) pr\u00E8s de Vitebsk et mort le 11 juin 1934 \u00E0 Moscou, est un p\u00E9dagogue psychologue sovi\u00E9tique, connu pour ses recherches en psychologie du d\u00E9veloppement et sa th\u00E9orie historico-culturelle du psychisme."@fr . . . . . . . . . "\u0644\u064A\u0641 \u0633\u064A\u0645\u064A\u0646\u0648\u0641\u064A\u062A\u0634 \u0641\u064A\u063A\u0648\u062A\u0633\u0643\u064A (\u0627\u0644\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 \u060C IPA: [v\u0268\u02C8\u0261otsk\u02B2\u026Aj] \u061B \u0627\u0644\u0628\u064A\u0644\u0627\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629: \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456 \u061B 17 \u0646\u0648\u0641\u0645\u0628\u0631 [OS 5 \u0646\u0648\u0641\u0645\u0628\u0631] 1896 - 11 \u064A\u0648\u0646\u064A\u0648 1934) \u0643\u0627\u0646 \u0639\u0627\u0644\u0645 \u0646\u0641\u0633 \u0633\u0648\u0641\u064A\u064A\u062A\u064A. \u0646\u0634\u0631 \u0641\u064A \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u0629 \u0645\u062A\u0646\u0648\u0639\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u0636\u064A\u0639\u060C \u0648\u0645\u0646 \u0648\u062C\u0647\u0627\u062A \u0646\u0638\u0631 \u0645\u062A\u0639\u062F\u062F\u0629 \u062D\u064A\u062B \u062A\u063A\u064A\u0631\u062A \u0648\u062C\u0647\u0629 \u0646\u0638\u0631\u0647 \u0639\u0644\u0649 \u0645\u0631 \u0627\u0644\u0633\u0646\u064A\u0646. \u0643\u0627\u0646 \u0645\u0646 \u0628\u064A\u0646 \u0637\u0644\u0627\u0628\u0647 \u0623\u0644\u0643\u0633\u0646\u062F\u0631 \u0644\u0648\u0631\u064A\u0627. \u0648\u0647\u0648 \u0645\u0639\u0631\u0648\u0641 \u0628\u0645\u0641\u0647\u0648\u0645\u0647 \u0644\u0645\u0646\u0637\u0642\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0637\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0642\u0631\u064A\u0628 (ZPD): \u0627\u0644\u0645\u0633\u0627\u0641\u0629 \u0628\u064A\u0646 \u0645\u0627 \u064A\u0645\u0643\u0646 \u0644\u0644\u0637\u0627\u0644\u0628 (\u0645\u0628\u062A\u062F\u0626\u060C \u0645\u0648\u0638\u0641 \u062C\u062F\u064A\u062F\u060C \u0648\u0645\u0627 \u0625\u0644\u0649 \u0630\u0644\u0643) \u0627\u0644\u0642\u064A\u0627\u0645 \u0628\u0647 \u0628\u0645\u0641\u0631\u062F\u0647\u060C \u0648\u0645\u0627 \u064A\u0645\u0643\u0646 \u0623\u0646 \u064A\u062D\u0642\u0642\u0647 \u0628\u062F\u0639\u0645 \u0645\u0646 \u0634\u062E\u0635 \u0623\u0643\u062B\u0631 \u062F\u0631\u0627\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0644\u0646\u0634\u0627\u0637. \u0631\u0623\u0649 Vygotsky \u0641\u064A ZPD \u0643\u0645\u0642\u064A\u0627\u0633 \u0644\u0644\u0645\u0647\u0627\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u062A\u064A \u0647\u064A \u0641\u064A \u0645\u0631\u062D\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0646\u0636\u062C\u060C \u0643\u0645\u0643\u0645\u0644 \u0644\u0645\u0642\u0627\u064A\u064A\u0633 \u0627\u0644\u062A\u0646\u0645\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0646\u0638\u0631 \u0641\u0642\u0637 \u0625\u0644\u0649 \u0642\u062F\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0639\u0644\u0645 \u0627\u0644\u0645\u0633\u062A\u0642\u0644\u0629. \u0643\u0645\u0627 \u0623\u0646 \u0623\u0639\u0645\u0627\u0644\u0647 \u0645\u0624\u062B\u0631\u0629 \u0623\u064A\u0636\u064B\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0644\u0627\u0642\u0629 \u0628\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0641\u0643\u0631\u060C \u0648\u062A\u0637\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0644\u063A\u0629\u060C \u0648\u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0639\u0627\u0645\u0629 \u0644\u0644\u062A\u0646\u0645\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u062E\u0644\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0625\u062C\u0631\u0627\u0621\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0639\u0644\u0627\u0642\u0627\u062A \u0641\u064A \u0628\u064A\u0626\u0629 \u0627\u062C\u062A\u0645\u0627\u0639\u064A\u0629 \u062B\u0642\u0627\u0641\u064A\u0629. Vygotsky \u0647\u0648 \u0645\u0648\u0636\u0648\u0639 \u0646\u0632\u0627\u0639 \u0639\u0644\u0645\u064A \u0643\u0628\u064A\u0631. \u0647\u0646\u0627\u0643 \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0644\u0645\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u064A\u0631\u0648\u0646 \u0623\u062C\u0632\u0627\u0621 \u0645\u0646 \u0625\u0631\u062B Vygotsky \u0627\u0644\u062D\u0627\u0644\u064A \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646\u0647\u0627 \u062A\u0634\u0648\u064A\u0647\u0627\u062A \u0648\u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u064A\u0639\u0648\u062F\u0648\u0646 \u0625\u0644\u0649 \u0645\u062E\u0637\u0648\u0637\u0627\u062A Vygotsky \u0641\u064A \u0645\u062D\u0627\u0648\u0644\u0629 \u0644\u062C\u0639\u0644 \u0625\u0631\u062B Vygotsky \u0623\u0643\u062B\u0631 \u0635\u062F\u0642\u064B\u0627 \u0644\u0623\u0641\u0643\u0627\u0631\u0647 \u0627\u0644\u0641\u0639\u0644\u064A\u0629."@ar . "Lev Vygotsky (17 November [K.J.: 5 November] 1896 \u2013 11 Juni, 1934) adalah seorang psikolog asal Rusia yang dikenal atas kontribusinya dalam teori perkembangan anak. Salah satu hasil kerjanya yang dikenal di bidang psikologi anak adalah merumuskan konsep \"zone of proximal development\". Konsep ini menerangkan bahwa dalam proses pembelajaran seorang anak ada sebuah area di mana anak tersebut harus diberikan bantuan eksternal untuk dapat belajar hal yang baru sedangkan ada area lain di mana anak tersebut dapat belajar mandiri tanpa dibantu. Vygotsky menekankan pentingnya kehadiran 'orang lain', seperti guru, orangtua, atau teman, yang distilahkan sebagai orang yang lebih berpengetahuan (the more knowledgeable other)."@in . . . . "Lev Vigockij"@eo . . . . . . . . . . . . "Lev Semjonovitj Vygotskij (ryska: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439), f\u00F6dd 17 november (5 november enligt g.s.) 1896 i Orsja, Guvernementet Mogiljov, Kejsard\u00F6met Ryssland, d\u00F6d 11 juni 1934 i Moskva, Sovjetunionen, var en sovjetisk psykolog, pedagog och filosof som har varit inflytelserik inom den moderna utvecklingspsykologin och pedagogiken."@sv . . . . "Lev Simkhovich V\u00FDgodsky"@en . . . . "\u5229\u7DAD\u00B7\u7DAD\u8C37\u65AF\u57FA\uFF08\u4FC4\u8A9E\uFF1A\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439\uFF0C1896\u5E7411\u670817\u65E5\uFF0D1934\u5E746\u670811\u65E5\uFF0C\u5176\u59D3\u6C0F\u53F0\u6E7E\u8BD1\u4E3A\u7EF4\u9AD8\u65AF\u57FA\uFF0C\u5176\u4ED6\u7684\u7FFB\u8B6F\u9084\u5305\u62EC\u7EF4\u679C\u8328\u57FA\u3001\u7EF4\u6208\u8328\u57FA\u7B49\uFF09\uFF0C\u8607\u806F\u5FC3\u7406\u5B78\u5BB6\u3002\u7EF4\u679C\u65AF\u57FA\u8BA4\u4E3A\u793E\u4F1A\u73AF\u5883\u5BF9\u5B66\u4E60\u6709\u5173\u952E\u6027\u7684\u4F5C\u7528\uFF0C\u8BA4\u4E3A\u793E\u4F1A\u56E0\u7D20\u4E0E\u4E2A\u4EBA\u56E0\u7D20\u7684\u6574\u5408\u4FC3\u6210\u4E86\u5B66\u4E60\u3002\u4ED6\u548C\u76AE\u4E9E\u6770\u5206\u522B\u767C\u5C55\u51FA\u4E00\u5957\u8BA4\u77E5\u767C\u5C55\u7406\u8AD6\u9AD4\u7CFB\u3002\u4ED6\u65BC37\u6B72\u56E0\u80BA\u708E\u82F1\u5E74\u65E9\u901D\uFF0C\u800C\u5176\u4F5C\u54C1\u5728\u7576\u6642\u53EA\u6709\u4FC4\u8A9E\u7248\u672C\u7559\u5B58\u3002\u7531\u65BC\u4ED6\u7684\u653F\u898B\u8207\u65AF\u5927\u6797\u76F8\u5DE6\uFF0C\u800C\u5176\u7406\u8BBA\u4E2D\u6709\u6D53\u539A\u7684\u897F\u65B9\u6587\u5316\u8272\u5F69\uFF0C\u57281936\u81F31956\u5E74\u95F4\u53D7\u5230\u82CF\u8054\u653F\u5E9C\u5F53\u5C40\u7684\u6253\u538B\uFF0C\u88AB\u7981\u6B62\u8BA8\u8BBA\u3002\u76F4\u5230\u516D\u5341\u5E74\u4EE3\u4ED6\u7684\u7406\u8AD6\u624D\u5EE3\u70BA\u897F\u65B9\u6240\u77E5\uFF0C\u4E26\u8FC5\u5373\u88AB\u7FFB\u8B6F\u6210\u5404\u570B\u6587\u5B57\uFF1B\u4ED6\u7684\u5B78\u751F\u4EA6\u501F\u6B64\u6A5F\u6703\u524D\u5F80\u7F8E\u570B\u8B1B\u5B78\uFF0C\u4E26\u5BA3\u63DA\u4ED6\u7684\u7406\u5FF5\uFF0C\u5BF9\u897F\u65B9\u5FC3\u7406\u5B66\u4EA7\u751F\u4E86\u5E7F\u6CDB\u7684\u5F71\u54CD\u3002 \u7EF4\u679C\u65AF\u57FA\u4E0EA.H.\u5217\u6602\u8282\u592B\u548CA.P.\u9C81\u5229\u4E9A\u7B49\u4EBA\u7531\u6B64\u5F62\u6210\u4E86\u4E00\u4E2A\u6781\u6709\u5F71\u54CD\u7684\u6587\u5316\u5386\u53F2\u5FC3\u7406\u5B66\u5B66\u6D3E\u3002"@zh . . . . . . . "Lev Vygotsky"@en . . "Lev Seminovitx Vigotski (errusieraz \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 ; Orsha, Errusiar Inperioa, gaur egun Bielorrusia, 1896ko azaroaren 17agreg./azaroaren 5ajul. - Mosku, Sobietar Batasuna, 1934ko ekainaren 11) psikologo bielorrusiarra izan zen, psikologia ebolutiboko psikologo esanguratsuenetako bat eta neuropsikologia sobietikoaren buruetako bat. 1960ko hamarkadan haren lana deskubritu eta zabaldu zuen mendebaldeko ingurune akademikoak. Bere obra askotarikoarengatik eta bere heriotza goiztiarrarengatik, Mozartekin parekatu dute psikologiaren arloan. Bere obraren ideia nagusiaren arabera, gizakien garapena elkarrekintza sozialaren terminoetan soilik uler daiteke. Garapena tresna kulturalak barneratzean datza (hizkuntza, adibidez), hasiera batean gureak ez direnak baina gure gizataldearen baitan daudenak, hark transmititzen baitizkigu. Beraz, kulturak toki nagusia du Vigotskiren teorian."@eu . . "\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u0438\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 (17 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430 (5 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430) 1896, \u041E\u0440\u0448\u0430, \u0411\u0456\u043B\u043E\u0440\u0443\u0441\u044C \u2014 11 \u0447\u0435\u0440\u0432\u043D\u044F 1934, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430, \u0421\u0420\u0421\u0420) \u2014 \u0440\u0430\u0434\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433, \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0438\u043A \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u043D\u043E-\u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0448\u043A\u043E\u043B\u0438 \u0432 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0457, \u043D\u0430 \u044F\u043A\u0456\u0439 \u0431\u0430\u0437\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0430 . \u0412\u0456\u0434\u043E\u043C\u0438\u0439 \u0443 \u0404\u0432\u0440\u043E\u043F\u0456 \u0442\u0430 \u0421\u0428\u0410 \u044F\u043A \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043E\u043F\u043E\u043B\u043E\u0436\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u0442\u0430 \u0440\u043E\u0437\u0440\u043E\u0431\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u043A\u043E\u0433\u043D\u0456\u0442\u0438\u0432\u043D\u043E\u0457 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0457. \u041E\u0441\u043E\u0431\u043B\u0438\u0432\u043E \u0432\u0430\u0436\u043B\u0438\u0432\u0438\u043C\u0438 \u0454 \u0439\u043E\u0433\u043E \u0437\u0434\u043E\u0431\u0443\u0442\u043A\u0438 \u0443 \u0432\u0438\u0432\u0447\u0435\u043D\u043D\u0456 \u0432\u0438\u0449\u0438\u0445 \u043F\u0441\u0438\u0445\u0456\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0439, \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0457 \u043C\u043E\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u043C\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0442\u0430 \u0439\u043E\u0433\u043E \u0433\u0435\u043D\u0435\u0437\u0438, \u0442\u0435\u043E\u0440\u0456\u0457 \u043D\u0430\u0432\u0447\u0430\u043D\u043D\u044F."@uk . . . . "Lev Vygotsky"@in . . "no"@en . . . . . "Lev Semyonovich Vygotsky (Russian: \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; Belarusian: \u041B\u0435\u045E \u0421\u044F\u043C\u0451\u043D\u0430\u0432\u0456\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0446\u043A\u0456; November 17 [O.S. November 5] 1896 \u2013 June 11, 1934) was a Soviet psychologist, known for his work on psychological development in children. He published on a diverse range of subjects, and from multiple views as his perspective changed over the years. Among his students was Alexander Luria and Kharkiv school of psychology."@en . . "Lev Vygotski"@nl . . . . . . . . . . . . . "\u0644\u064A\u0641 \u0641\u064A\u063A\u0648\u062A\u0633\u0643\u064A"@ar . . . "\u5229\u7DAD\u00B7\u7DAD\u8C37\u65AF\u57FA"@zh . . . . . . . "1896-11-17"^^ . . "83972"^^ . . . "\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 (\u0438\u043C\u044F \u043F\u0440\u0438 \u0440\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u0438 \u2014 \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0438\u0301\u043C\u0445\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0301\u0433\u043E\u0434\u0441\u043A\u0438\u0439; 5 [17] \u043D\u043E\u044F\u0431\u0440\u044F 1896, \u041E\u0440\u0448\u0430, \u041C\u043E\u0433\u0438\u043B\u0451\u0432\u0441\u043A\u0430\u044F \u0433\u0443\u0431\u0435\u0440\u043D\u0438\u044F \u2014 11 \u0438\u044E\u043D\u044F 1934, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430) \u2014 \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433. \u041E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C \u043C\u0430\u0440\u043A\u0441\u0438\u0441\u0442\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u0441\u0441\u043B\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u0438 \u0438\u0437\u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u044F \u0432\u044B\u0441\u0448\u0438\u0445 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0438\u0439 \u0438 \u043F\u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0435\u043D\u0438\u044F \u0430\u0432\u0430\u043D\u0433\u0430\u0440\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0444\u0443\u0442\u0443\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043D\u0430\u0443\u043A\u0438 \u043E \u00AB\u043D\u043E\u0432\u043E\u043C \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0435\u00BB (\u043A\u0440\u0438\u0442\u0438\u043A\u0438 \u0443\u043A\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u044E\u0442 \u043D\u0430 \u0441\u0445\u043E\u0434\u0441\u0442\u0432\u043E \u00AB\u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0430\u00BB \u0438 \u00AB\u0441\u0432\u0435\u0440\u0445\u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A\u0430\u00BB \u0443 \u0424. \u041D\u0438\u0446\u0448\u0435, \u041B. \u0414. \u0422\u0440\u043E\u0446\u043A\u043E\u0433\u043E) \u043A\u043E\u043C\u043C\u0443\u043D\u0438\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0431\u0443\u0434\u0443\u0449\u0435\u0433\u043E (\u0430\u043B\u044C\u0442\u0435\u0440\u043D\u0430\u0442\u0438\u0432\u043D\u043E\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435: \u00AB\u0432\u0435\u0440\u0448\u0438\u043D\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0438\u00BB) \u0438 \u043D\u043E\u0432\u043E\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0438\u0438 \u0441\u043E\u0437\u043D\u0430\u043D\u0438\u044F."@ru . . . . . . "Lev Vygotskij"@sv . . . . . . . "Roza Noevna Vygodskaia"@en . . . "Lev Simkhovich V\u00FDgodsky"@en . . "\u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0435\u0301\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u0438\u0433\u043E\u0301\u0442\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 (17 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430 (5 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430) 1896, \u041E\u0440\u0448\u0430, \u0411\u0456\u043B\u043E\u0440\u0443\u0441\u044C \u2014 11 \u0447\u0435\u0440\u0432\u043D\u044F 1934, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430, \u0421\u0420\u0421\u0420) \u2014 \u0440\u0430\u0434\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433, \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0438\u043A \u043A\u0443\u043B\u044C\u0442\u0443\u0440\u043D\u043E-\u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0448\u043A\u043E\u043B\u0438 \u0432 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0457, \u043D\u0430 \u044F\u043A\u0456\u0439 \u0431\u0430\u0437\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0430 . \u0412\u0456\u0434\u043E\u043C\u0438\u0439 \u0443 \u0404\u0432\u0440\u043E\u043F\u0456 \u0442\u0430 \u0421\u0428\u0410 \u044F\u043A \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043E\u043F\u043E\u043B\u043E\u0436\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u0442\u0430 \u0440\u043E\u0437\u0440\u043E\u0431\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u043A\u043E\u0433\u043D\u0456\u0442\u0438\u0432\u043D\u043E\u0457 \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0457. \u041E\u0441\u043E\u0431\u043B\u0438\u0432\u043E \u0432\u0430\u0436\u043B\u0438\u0432\u0438\u043C\u0438 \u0454 \u0439\u043E\u0433\u043E \u0437\u0434\u043E\u0431\u0443\u0442\u043A\u0438 \u0443 \u0432\u0438\u0432\u0447\u0435\u043D\u043D\u0456 \u0432\u0438\u0449\u0438\u0445 \u043F\u0441\u0438\u0445\u0456\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0439, \u043F\u0441\u0438\u0445\u043E\u043B\u043E\u0433\u0456\u0457 \u043C\u043E\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u043C\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0442\u0430 \u0439\u043E\u0433\u043E \u0433\u0435\u043D\u0435\u0437\u0438, \u0442\u0435\u043E\u0440\u0456\u0457 \u043D\u0430\u0432\u0447\u0430\u043D\u043D\u044F."@uk . "1934-06-11"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . "yes"@en . . . . . . . "Lew Siemionowicz Wygotski (ros. \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; ur. 5 listopada?/ 17 listopada 1896 w Orszy, zm. 11 czerwca 1934 w Moskwie) \u2013 rosyjski psycholog i pedagog, profesor w Moskiewskim Instytucie Psychologii Eksperymentalnej. Tw\u00F3rca oryginalnej, niedoko\u0144czonej teorii rozwoju psychiki, nazwanej przez innych \u201Epsychologi\u0105 kulturowo-historyczn\u0105\u201D. Zmar\u0142 na gru\u017Alic\u0119, na kt\u00F3r\u0105 chorowa\u0142 od 1925 roku."@pl . "1934-06-11"^^ . "Lev Semjonovi\u0109 Vigockij (ruse \u041B\u0435\u0432 \u0421\u0435\u043C\u0451\u043D\u043E\u0432\u0438\u0447 \u0412\u044B\u0433\u043E\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439; beloruse \u041B\u0435\u045E \u0412\u044B\u0433\u043E\u0446\u043A\u0456; Orsja, 17-a de novembro, 1896 - Moskvo, 11-a de junio, 1934) estis judodevena rusa psikologo kaj nuntempe konsiderata kiel unu el la plej gravaj psikologoj en la historio. Li estis forte influata de la ideoj de Karl Marx. En 1978, Stephen Toulmin, okaze de recenzo de lia libro Menso en socio, nomis lin \"La Mozarto de psikologio\" deklarante ke lia verkaro havis grandegan nuntempan gravecon."@eo . . . . "Lev Sem\u00EBnovi\u010D Vygotskij"@it . .