. "Bizantziar solidoa 324 eta 337 urteen artean erromatar enperadorea izan zen Konstantino Handiak aureo zaharra ordezteko sortu zuen urrezko txanpon bat izan zen. \"Nomisma\" eta \"bezant\" izena ere jasotzen zuen. Bere pisua 4,5 gramokoa da, 22 milimetroko zabalera du eta bere urrearen purutasuna 0,900ekoa da. Bi zatiki ditu. Bata semis deritzona, eta solido erdiko balioa duena. Bestea trientes, solido herena balio duena. Latinez, solidoaren plurala solidii da. Bere ospea bere pisu eta purutasunaren iraunkortasunean oinarritzen zen."@eu . . . . "\u7D22\u5229\u90FD\u65AF\uFF08\u62C9\u4E01\u8BED\uFF1ASolidus\uFF0C\u590D\u6570\uFF1Asolidi\uFF09\u7B80\u79F0\u7D22\u5E01\uFF0C\u53C8\u8BD1\u7D22\u91CC\u8FBE\u3001\u82CF\u52D2\u5FB7\u65AF\uFF0C\u662F\u4E00\u79CD\u6700\u521D\u7531\u53E4\u7F57\u9A6C\u53D1\u660E\u7684\u91D1\u5E01\uFF0C\u66F4\u7ECF\u5E38\u88AB\u7528\u4E8E\u91D1\u7684\u91CF\u91CD\u5355\u4F4D\uFF0C1\u82CF\u7B49\u4E8E4.5\u514B\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . "Een solidus (het Latijnse woord voor solide) is een oorspronkelijk Romeinse gouden munt, die door Constantijn de Grote in 309/310 werd ingevoerd en in gebruik bleef in het Byzantijnse Rijk tot in de 10e eeuw. De munt verving de aureus als de voornaamste gouden munt in het Romeinse Rijk. De Franse sou is ervan afgeleid; deze veel minder waardevolle munt bleef in gebruik tot aan de Franse Revolutie. De naam solidus was reeds eerder door Diocletianus (284\u2013305) gebruikt voor de gouden munt die hij had ge\u00EFntroduceerd, die verschilde van de solidus die door Constantijn werd ge\u00EFntroduceerd. De munt werd geslagen met een theoretische waarde van 1/72 van een Romeinse pond (ongeveer 4,5 gram). De solidus was breder en dunner dan de aureus, met uitzondering van sommige kleine dikke munten van het Byzantijnse Rijk. Het gewicht en fijnheid van de solidus bleven behoorlijk constant in zijn lange productieperiode, met weinig uitzonderingen. Denominaties van de solidus zoals de as semissis (halve solidus) en tremissis (een derde solidus) werden ook geslagen. De tremissis bleef als zelfstandige munt nog lang in gebruik in West-Europese landen zoals het Angelsaksische en het Frankische Rijk. Het woord soldaat is afgeleid van solidus, omdat de soldaten ermee werden betaald. Hun loon wordt soldij genoemd."@nl . "Solidus (kata bahasa Latin yang berarti padat atau solid) adalah koin emas yang dikeluarkan pada era akhir Kekaisaran Romawi, dengan berat rata-rata setara 4,5 gram. Koin ini diperkenalkan pada 312 Masehi oleh Kaisar Konstantinus I sebagai pengganti mata uang emas sebelumnya, Aureus."@in . "Solidus"@de . . . . . . "Solido (monero)"@eo . "\u0421\u043E\u043B\u0456\u0434"@uk . "Solid (\u0142ac. solidus \u2013 mocny, trwa\u0142y, niewzruszony) \u2013 z\u0142ota moneta rzymska o masie 4,55 grama (1/72 funta), wprowadzona w latach 309\u2013311 w zachodniej cz\u0119\u015Bci cesarstwa rzymskiego przez Konstantyna I, kt\u00F3ra zast\u0105pi\u0142a aureus. Do XI wieku bita w cesarstwie bizantyjskim, od 1092 r. przekszta\u0142cona w jednostk\u0119 obrachunkow\u0105 odpowiadaj\u0105c\u0105 24 karatom czystego z\u0142ota. Do ko\u0144ca X wieku solid by\u0142 g\u0142\u00F3wn\u0105 monet\u0105 handlow\u0105 Bizancjum, powszechnie nazywany tam nomisma. Znana te\u017C w szerszym obiegu jako bizant (lub bezant), moneta ta nale\u017Ca\u0142a do najwa\u017Cniejszych \u015Brodk\u00F3w p\u0142atniczych Europy i kraj\u00F3w basenu Morza \u015Ar\u00F3dziemnego do po\u0142owy XI wieku. Najpierw zast\u0105pi\u0142 j\u0105 warto\u015Bciowszy z\u0142oty , a nast\u0119pnie przeprowadzona przez cesarza Aleksego I Komnena reforma monetarna (1092) wprowadzi\u0142a hyperpyron jako najwa\u017Cniejsz\u0105 monet\u0119 handlow\u0105. W karoli\u0144skiej reformie monetarnej solid przyj\u0119to jako element srebrnego systemu monetarno-obrachunkowego, stosowanego przez ca\u0142e \u015Bredniowiecze, a w Anglii pod nazw\u0105 szylinga do 1971 r.. W systemie karoli\u0144skim1 funt (ok. 408 gram\u00F3w) r\u00F3wny by\u0142 20 solidom i 240 denarom, co spowodowa\u0142o, \u017Ce w \u015Bredniowieczu na ziemiach polskich, szczeg\u00F3lnie na p\u00F3\u0142nocy, pos\u0142ugiwano si\u0119 solidem r\u00F3wnym 12 denarom. W 1380 r., dzi\u0119ki krzy\u017Cakom, solidus jako jednostka obrachunkowa przyj\u0105\u0142 posta\u0107 materialn\u0105 szel\u0105ga. Od nazwy solida wywodz\u0105 si\u0119 p\u00F3\u017Aniejsze nazwy pieni\u0105dza: , soldo, szyling, szel\u0105g. Od nazwy tej pochodz\u0105 r\u00F3wnie\u017C s\u0142owa oznaczaj\u0105ce \u017Co\u0142d i \u017Co\u0142nierza: ang. soldier, hiszp. soldado, niem. Soldat, ros. \u0441\u043E\u043B\u0434\u0430\u0442."@pl . . . . "Solido (txanpona)"@eu . . . "\u30BD\u30EA\u30C9\u30A5\u30B9\u91D1\u8CA8\uFF08\u30BD\u30EA\u30C9\u30A5\u30B9\u304D\u3093\u304B\u3001Solidus\uFF09\u306F\u30014\u4E16\u7D00\u306E\u30ED\u30FC\u30DE\u7687\u5E1D\u30FB\u30B3\u30F3\u30B9\u30BF\u30F3\u30C6\u30A3\u30CC\u30B91\u4E16\u306E\u6642\u4EE3\u3088\u308A\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u30FB\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u3067\u92F3\u9020\u3055\u308C\u305F\u91D1\u8CA8\u306E\u7DCF\u79F0\u3002\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u3067\u306F\u300C\u30CE\u30DF\u30B9\u30DE\u300D(\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E: \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1)\u3068\u79F0\u3055\u308C\u305F\u300211\u4E16\u7D00\u3053\u308D\u307E\u3067\u9AD8\u7D14\u5EA6\u3092\u7DAD\u6301\u3057\u3001\u300C\u4E2D\u4E16\u306E\u30C9\u30EB\u300D\u3068\u3057\u3066\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u306E\u5185\u5916\u3067\u6D41\u901A\u3057\u305F\u3002 \u4E2D\u4E16\u30D5\u30E9\u30F3\u30B9\u3084\u5357\u7C73\u306A\u3069\u3067\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u901A\u8CA8\u306E\u30BD\u30EB\uFF08Sol\uFF09\u3001\u4E2D\u4E16\u30A4\u30BF\u30EA\u30A2\u3067\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u30BD\u30EB\u30C9\uFF08soldo\uFF09\u3001\u4E2D\u4E16\u30B9\u30DA\u30A4\u30F3\u3067\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u30B9\u30A8\u30EB\u30C9\uFF08sueldo\uFF09\u306F\u30BD\u30EA\u30C9\u30A5\u30B9\u306B\u7531\u6765\u3057\u3001\u30DA\u30EB\u30FC\u3067\u306F\u73FE\u5728\u3082\u30CC\u30A8\u30DC\u30FB\u30BD\u30EB\u3068\u3044\u3046\u901A\u8CA8\u304C\u4F7F\u308F\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 \u30C9\u30EB\u8A18\u53F7$\u306E\u7531\u6765\u3068\u3082\u3055\u308C\u308B\u3002"@ja . . "Solidus (monnaie)"@fr . . . . "En solidus (bokstavlig betydelse hel) var ett guldmynt i det romerska riket som inf\u00F6rdes av Konstantin den store ca \u00E5r 312. V\u00E4rdet motsvarade 6 000 silverdinarer. En solidus v\u00E4gde 1/72 av en libra dvs. omkring 4,55 gram, vilket medf\u00F6rde att den ibland betecknades med val\u00F6ren LXXII. Vikten motsvarade 24 , vilket kan ha gett indelningen av guld i 24 karat. Myntet kallades ibland \u00E4ven aureus efter en f\u00F6reg\u00E5ngare. Se \u00E4ven den romerske krigsmannens sold."@sv . . . . "24255"^^ . "\u039F \u03A3\u03CC\u03BB\u03B9\u03B4\u03BF\u03C2 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03C7\u03C1\u03C5\u03C3\u03CC \u03BA\u03AD\u03C1\u03BC\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A1\u03C9\u03BC\u03B1\u03CA\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B1\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2. \u039A\u03B1\u03B8\u03B9\u03B5\u03C1\u03CE\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03B1\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C1\u03B1 \u039A\u03C9\u03BD\u03C3\u03C4\u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03BD\u03BF \u0391\u0384 \u03B3\u03CD\u03C1\u03C9 \u03C3\u03C4\u03BF \u03AD\u03C4\u03BF\u03C2 309. \u0391\u03BD\u03B1\u03C6\u03AD\u03C1\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C9\u03C2 \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 \u03C3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03C0\u03B7\u03B3\u03AD\u03C2 \u03AE bezant (\u03B2\u03C5\u03B6\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BD\u03CC) \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u0386\u03C1\u03B1\u03B2\u03B5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03A3\u03C4\u03B1\u03C5\u03C1\u03BF\u03C6\u03CC\u03C1\u03BF\u03C5\u03C2. \u03A4\u03BF\u03BD 10o-11\u03BF \u03B1\u03B9. \u03BB\u03B5\u03B3\u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03B9\u03C3\u03C4\u03AC\u03BC\u03B5\u03BD\u03BF\u03BD. \u0395\u03AF\u03C7\u03B5 \u03B4\u03B9\u03AC\u03BC\u03B5\u03C4\u03C1\u03BF 20 mm, \u03B6\u03CD\u03B3\u03B9\u03B6\u03B5 \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03C0\u03BF\u03C5 4,5 gr \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03AF\u03C4\u03BF \u03B1\u03C0\u03CC \u03C7\u03C1\u03C5\u03C3\u03CC \u03BA\u03B1\u03B8\u03B1\u03C1\u03CC\u03C4\u03B7\u03C4\u03B1\u03C2 96%. \u039C\u03B1\u03B6\u03AF \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u03C6\u03CC\u03BB\u03BB\u03B9 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03C4\u03B1 \u03C7\u03B1\u03C1\u03B1\u03BA\u03C4\u03B7\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03B9\u03BA\u03AC \u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03C3\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD 4\u03BF \u03C9\u03C2 \u03C4\u03BF\u03BD 11\u03BF \u03B1\u03B9."@el . . . "The January 2019 tag refered to the style of the follow part, but only addressed one issue, now solved; the references are still missing"@en . . . "S\u00F2lid (moneda)"@ca . "En solidus (bokstavlig betydelse hel) var ett guldmynt i det romerska riket som inf\u00F6rdes av Konstantin den store ca \u00E5r 312. V\u00E4rdet motsvarade 6 000 silverdinarer. En solidus v\u00E4gde 1/72 av en libra dvs. omkring 4,55 gram, vilket medf\u00F6rde att den ibland betecknades med val\u00F6ren LXXII. Vikten motsvarade 24 , vilket kan ha gett indelningen av guld i 24 karat. Myntet kallades ibland \u00E4ven aureus efter en f\u00F6reg\u00E5ngare. Se \u00E4ven den romerske krigsmannens sold."@sv . . "Solido (latine SOLIDVS) estis Romia monero el 24-karata oro, pezinta \u0109irka\u016D 4,5 \u011Dis 4,6 gramojn. En Bizanco \u011Di estis plu uzata kaj eldonata sub la nomo nomisma (nomismo). Ekde la jaro 963 p.K. \u011Di malpliboni\u011Dis kaj aldone disfalis en du subspecojn, la pli pezan histamenon nomisma kaj la malpli pezan tetarteron nomisma. La posta varia\u0135o da\u016Dre malplivalori\u011Dis per anstata\u016Dado de la oro per kupro, \u011Dis la tetarteron i\u011Dis pure kupra monero per la monreformo en 1092. La histamenon-subspecon tamen anstata\u016Dis nova varia\u0135o hyperpyron, kiu pezis denove 4,5 g kiel la \"originala\" Romia solido, tamen havis \"nur\" \u0109irka\u016D 20,5 karatan oron. La solido estis la modelo por la islama dinaro (kies nomo estis anka\u016D aplikata al la ar\u011Denta dinaro pezanta \u0109irka\u016D 1,5 g kaj kiu estis eldonita kiel kopio de la Romia denaro, vaste uzata en la oriento) kaj poste anka\u016D por veneciaj kaj aliaj norditalaj monerspecoj."@eo . . . "\u039F \u03A3\u03CC\u03BB\u03B9\u03B4\u03BF\u03C2 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03C7\u03C1\u03C5\u03C3\u03CC \u03BA\u03AD\u03C1\u03BC\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A1\u03C9\u03BC\u03B1\u03CA\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B1\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2. \u039A\u03B1\u03B8\u03B9\u03B5\u03C1\u03CE\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD \u03B1\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C1\u03B1 \u039A\u03C9\u03BD\u03C3\u03C4\u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03BD\u03BF \u0391\u0384 \u03B3\u03CD\u03C1\u03C9 \u03C3\u03C4\u03BF \u03AD\u03C4\u03BF\u03C2 309. \u0391\u03BD\u03B1\u03C6\u03AD\u03C1\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C9\u03C2 \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1 \u03C3\u03C4\u03B9\u03C2 \u03C0\u03B7\u03B3\u03AD\u03C2 \u03AE bezant (\u03B2\u03C5\u03B6\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BD\u03CC) \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u0386\u03C1\u03B1\u03B2\u03B5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03A3\u03C4\u03B1\u03C5\u03C1\u03BF\u03C6\u03CC\u03C1\u03BF\u03C5\u03C2. \u03A4\u03BF\u03BD 10o-11\u03BF \u03B1\u03B9. \u03BB\u03B5\u03B3\u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03B9\u03C3\u03C4\u03AC\u03BC\u03B5\u03BD\u03BF\u03BD. \u0395\u03AF\u03C7\u03B5 \u03B4\u03B9\u03AC\u03BC\u03B5\u03C4\u03C1\u03BF 20 mm, \u03B6\u03CD\u03B3\u03B9\u03B6\u03B5 \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03C0\u03BF\u03C5 4,5 gr \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03AF\u03C4\u03BF \u03B1\u03C0\u03CC \u03C7\u03C1\u03C5\u03C3\u03CC \u03BA\u03B1\u03B8\u03B1\u03C1\u03CC\u03C4\u03B7\u03C4\u03B1\u03C2 96%. \u039C\u03B1\u03B6\u03AF \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u03C6\u03CC\u03BB\u03BB\u03B9 \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03C4\u03B1 \u03C7\u03B1\u03C1\u03B1\u03BA\u03C4\u03B7\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03B9\u03BA\u03AC \u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03C3\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03BD 4\u03BF \u03C9\u03C2 \u03C4\u03BF\u03BD 11\u03BF \u03B1\u03B9."@el . . "Solidus (latinsk\u00FD v\u00FDraz solidn\u00ED) byla zlat\u00E1 mince u\u017E\u00EDvan\u00E1 \u0158\u00EDmany. Jej\u00ED u\u017E\u00EDv\u00E1n\u00ED se udr\u017Eelo a\u017E do pozdn\u00ED antiky a ran\u00E9ho st\u0159edov\u011Bku, kdy byla nahrazena m\u011Bnou hyperpyron. Od 4. a\u017E do 11. stolet\u00ED byl zachov\u00E1n nezm\u011Bn\u011Bn\u00FD obsah zlata v minci, co\u017E je nejdel\u0161\u00ED doba v historii. Ovlivn\u011Bna solidem byla i ra\u017Eba obdobn\u00FDch arabsk\u00FDch \u010Di evropsk\u00FDch minc\u00ED."@cs . . "Solido (moneta)"@it . "Der Solidus oder Aureus Solidus war eine r\u00F6misch-byzantinische Goldm\u00FCnze. Er wurde vom Kaiser Konstantin dem Gro\u00DFen im Jahr 309 an Stelle des Aureus als neue Nominale eingef\u00FChrt und blieb, ab dem 10. Jahrhundert als Histamenon und ab dem 11. Jahrhundert als Hyperpyron, bis zur Eroberung von Konstantinopel (1453) l\u00E4nger als ein Jahrtausend im Umlauf. Im 5. und 6. Jahrhundert kursierten viele Millionen Solidi im gesamten Mittelmeerraum und dar\u00FCber hinaus. Der Solidus war bis zum beginnenden 12. Jahrhundert die \u201ELeitw\u00E4hrung\u201C f\u00FCr ganz Europa und den gesamten Mittelmeerraum und wird auch als Euro des Mittelalters bezeichnet."@de . . . . . "Solidus (koin)"@in . "Soldo (moeda)"@pt . . . . . . . "Solidus (coin)"@en . "Thug bonn nua isteach, an solidus sa cheathr\u00FA c\u00E9ad A.D.. Choinnigh an solidus an me\u00E1chan agus an t-\u00E1bhar miotail l\u00F3mhair a bh\u00ED ann \u00F3 th\u00FAs suas go dt\u00ED l\u00E1r an 11\u00FA c\u00E9ad. D\u00E1 bhr\u00ED sin, bh\u00ED a ch\u00E1il amuigh agus bh\u00ED s\u00E9 ar an mbonn ba th\u00E1bhachta\u00ED a bh\u00ED in \u00FAs\u00E1id do thr\u00E1d\u00E1il idirn\u00E1isi\u00FAnta ar feadh c\u00FAig ch\u00E9ad bliain. Baineadh \u00FAs\u00E1id as as solidus mar airgead idirn\u00E1isi\u00FAnta agus th\u00E1inig seand\u00E1laithe orthu chomh fada \u00F3 bhaile agus na sl\u00E9ibhte Altai sa Mhong\u00F3il."@ga . . "\u30BD\u30EA\u30C9\u30A5\u30B9\u91D1\u8CA8\uFF08\u30BD\u30EA\u30C9\u30A5\u30B9\u304D\u3093\u304B\u3001Solidus\uFF09\u306F\u30014\u4E16\u7D00\u306E\u30ED\u30FC\u30DE\u7687\u5E1D\u30FB\u30B3\u30F3\u30B9\u30BF\u30F3\u30C6\u30A3\u30CC\u30B91\u4E16\u306E\u6642\u4EE3\u3088\u308A\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u30FB\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u3067\u92F3\u9020\u3055\u308C\u305F\u91D1\u8CA8\u306E\u7DCF\u79F0\u3002\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u3067\u306F\u300C\u30CE\u30DF\u30B9\u30DE\u300D(\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E: \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1)\u3068\u79F0\u3055\u308C\u305F\u300211\u4E16\u7D00\u3053\u308D\u307E\u3067\u9AD8\u7D14\u5EA6\u3092\u7DAD\u6301\u3057\u3001\u300C\u4E2D\u4E16\u306E\u30C9\u30EB\u300D\u3068\u3057\u3066\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u306E\u5185\u5916\u3067\u6D41\u901A\u3057\u305F\u3002 \u4E2D\u4E16\u30D5\u30E9\u30F3\u30B9\u3084\u5357\u7C73\u306A\u3069\u3067\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u901A\u8CA8\u306E\u30BD\u30EB\uFF08Sol\uFF09\u3001\u4E2D\u4E16\u30A4\u30BF\u30EA\u30A2\u3067\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u30BD\u30EB\u30C9\uFF08soldo\uFF09\u3001\u4E2D\u4E16\u30B9\u30DA\u30A4\u30F3\u3067\u4F7F\u308F\u308C\u305F\u30B9\u30A8\u30EB\u30C9\uFF08sueldo\uFF09\u306F\u30BD\u30EA\u30C9\u30A5\u30B9\u306B\u7531\u6765\u3057\u3001\u30DA\u30EB\u30FC\u3067\u306F\u73FE\u5728\u3082\u30CC\u30A8\u30DC\u30FB\u30BD\u30EB\u3068\u3044\u3046\u901A\u8CA8\u304C\u4F7F\u308F\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 \u30C9\u30EB\u8A18\u53F7$\u306E\u7531\u6765\u3068\u3082\u3055\u308C\u308B\u3002"@ja . . . . . "The solidus (Latin 'solid'; pl. solidi) or nomisma (Greek: \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1, n\u00F3misma, lit. 'coin') was a highly pure gold coin issued in the Late Roman Empire and Byzantine Empire. Constantine introduced the coin, and its weight of about 4.5 grams remained relatively constant for seven centuries. In the Byzantine Empire, the solidus or nomisma remained a highly pure gold coin until the 11th century, when several Byzantine emperors began to strike the coin with less and less gold. The nomisma was finally abolished by Alexius I in 1092, who replaced it with the hyperpyron, which also came to be known as a \"bezant\". The Byzantine solidus also inspired the originally slightly less pure dinar issued by the Muslim Caliphate. In Western Europe, the solidus was the main gold coin of commerce from late Roma"@en . . . "\u03A3\u03CC\u03BB\u03B9\u03B4\u03BF\u03C2"@el . . . . . "Il solido era una moneta d'oro coniata nell'Impero romano: fu introdotta da Costantino I nel 309/310 e usata in tutto l'Impero Romano d'Oriente fino al X secolo. La moneta sostitu\u00EC l'aureo come principale moneta d'oro dell'Impero Romano. I termini \"soldo\", \"soldato\", \"assoldare\", oggi nell'uso corrente della lingua italiana, cos\u00EC come l'inglese \"soldier\" ed il tedesco e francese \"Soldat\", derivano proprio dal termine \"solidus\"."@it . . . . "\u0421\u043E\u043B\u0438\u0434 (\u043E\u0442 \u043B\u0430\u0442. solidus \u00AB\u0442\u0432\u0451\u0440\u0434\u044B\u0439, \u043F\u0440\u043E\u0447\u043D\u044B\u0439; \u043C\u0430\u0441\u0441\u0438\u0432\u043D\u044B\u0439\u00BB) \u2014 \u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u0430\u044F \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430\u044F \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430, \u0432\u044B\u043F\u0443\u0449\u0435\u043D\u043D\u0430\u044F \u0432 309 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u043D. \u044D. \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u043C \u041A\u043E\u043D\u0441\u0442\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u043E\u043C. \u0412\u0435\u0441\u0438\u043B\u0430 1\u204472 \u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0444\u0443\u043D\u0442\u0430 (4,55 \u0433). \u041E\u043D\u0430 \u0437\u0430\u043C\u0435\u043D\u0438\u043B\u0430 \u0432 \u043A\u0430\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u0439 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u043E\u0439 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u044B \u0430\u0443\u0440\u0435\u0443\u0441. \u0412 314 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u0432\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u0430 \u0432 \u0437\u0430\u043F\u0430\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0420\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438, \u0430 \u0432 324 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u2014 \u043D\u0430 \u0432\u0441\u0435\u0439 \u0442\u0435\u0440\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438. \u0414\u043B\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0435 \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044C \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u0439 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u043E\u0439 \u0438 \u0434\u0435\u043D\u0435\u0436\u043D\u043E-\u0441\u0447\u0435\u0442\u043D\u043E\u0439 \u0435\u0434\u0438\u043D\u0438\u0446\u0435\u0439 \u0420\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438, \u0437\u0430\u0442\u0435\u043C \u0412\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0438. \u0413\u0440\u0435\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0432\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0439\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u043B\u0438\u0434\u0430 \u2014 \u00AB\u043D\u043E\u043C\u0438\u0437\u043C\u0430\u00BB, \u0432 \u0415\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435 \u0435\u0433\u043E \u0447\u0430\u0449\u0435 \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u043B\u0438 \u00AB\u0431\u0435\u0437\u0430\u043D\u0442\u00BB \u0438\u043B\u0438 \u00AB\u0431\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u00BB."@ru . . . . . . . . . . "\u0421\u043E\u0301\u043B\u0456\u0434 (\u043B\u0430\u0442. solidus \u2014 \u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0438\u0439, \u043C\u0456\u0446\u043D\u0438\u0439, \u043C\u0430\u0441\u0438\u0432\u043D\u0438\u0439) \u2014 \u0440\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u0430 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430, \u0432\u0438\u043F\u0443\u0449\u0435\u043D\u0430 \u0432\u043F\u0435\u0440\u0448\u0435 \u0443 309 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u043C \u041A\u043E\u0441\u0442\u044F\u043D\u0442\u0438\u043D\u043E\u043C. \u0412\u0430\u0436\u0438\u043B\u0430 1/72 \u0440\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u0444\u0443\u043D\u0442\u0430 (4,55 \u0433\u0440). \u0412\u043E\u043D\u0430 \u0437\u0430\u043C\u0456\u043D\u0438\u043B\u0430 \u044F\u043A \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0430 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430 \u0430\u0443\u0440\u0435\u0443\u0441. \u0423 314 \u0432\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u0430 \u0432 \u0437\u0430\u0445\u0456\u0434\u043D\u0456\u0439 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0456 \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u0430 \u0432 324 \u2014 \u043D\u0430 \u0432\u0441\u0456\u0439 \u0442\u0435\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457. \u0422\u0440\u0438\u0432\u0430\u043B\u0438\u0439 \u0447\u0430\u0441 \u0437\u0430\u043B\u0438\u0448\u0430\u043B\u0430\u0441\u044C \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u044E \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u043E\u044E \u0456 \u0433\u0440\u043E\u0448\u043E\u0432\u043E\u044E \u043E\u0434\u0438\u043D\u0438\u0446\u0435\u044E \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u0430 \u043F\u043E\u0442\u0456\u043C \u0456 \u0412\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u0457. \u0413\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0430 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430 \u0432\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u043B\u0456\u0434\u0430 \u2014 \u00AB\u043D\u043E\u043C\u0456\u0437\u043C\u0430\u00BB, \u0432 \u0404\u0432\u0440\u043E\u043F\u0456 \u0439\u043E\u0433\u043E \u0447\u0430\u0441\u0442\u0456\u0448\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u043B\u0438 \u00AB\u0431\u0435\u0437\u0430\u043D\u0442\u00BB \u0430\u0431\u043E \u00AB\u0431\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u00BB."@uk . "Solido (latine SOLIDVS) estis Romia monero el 24-karata oro, pezinta \u0109irka\u016D 4,5 \u011Dis 4,6 gramojn. En Bizanco \u011Di estis plu uzata kaj eldonata sub la nomo nomisma (nomismo). Ekde la jaro 963 p.K. \u011Di malpliboni\u011Dis kaj aldone disfalis en du subspecojn, la pli pezan histamenon nomisma kaj la malpli pezan tetarteron nomisma. La posta varia\u0135o da\u016Dre malplivalori\u011Dis per anstata\u016Dado de la oro per kupro, \u011Dis la tetarteron i\u011Dis pure kupra monero per la monreformo en 1092. La histamenon-subspecon tamen anstata\u016Dis nova varia\u0135o hyperpyron, kiu pezis denove 4,5 g kiel la \"originala\" Romia solido, tamen havis \"nur\" \u0109irka\u016D 20,5 karatan oron. La solido estis la modelo por la islama dinaro (kies nomo estis anka\u016D aplikata al la ar\u011Denta dinaro pezanta \u0109irka\u016D 1,5 g kaj kiu estis eldonita kiel kopio de la Romia de"@eo . "El s\u00F3lido fue una moneda de oro creada por el emperador Constantino I el Grande (324-337), que sustituy\u00F3 al antiguo aureus, mejorando la pureza y el peso, pero sin cambiar su nombre.\u200B\u200B Recibi\u00F3 tambi\u00E9n la denominaci\u00F3n de nomisma (del griego: \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1, pieza monetaria) y besante (del griego medieval: \u03B2\u03C5\u03B6\u03AC\u03BD\u03C4\u03B9\u03C2, byz\u00E1ntis), derivado del antiguo nombre de Constantinopla; Bizancio) del cual se origina su apelativo actual por haberse acu\u00F1ado en el Imperio.\u200B"@es . . . . . . . . . . . . . . "The solidus (Latin 'solid'; pl. solidi) or nomisma (Greek: \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1, n\u00F3misma, lit. 'coin') was a highly pure gold coin issued in the Late Roman Empire and Byzantine Empire. Constantine introduced the coin, and its weight of about 4.5 grams remained relatively constant for seven centuries. In the Byzantine Empire, the solidus or nomisma remained a highly pure gold coin until the 11th century, when several Byzantine emperors began to strike the coin with less and less gold. The nomisma was finally abolished by Alexius I in 1092, who replaced it with the hyperpyron, which also came to be known as a \"bezant\". The Byzantine solidus also inspired the originally slightly less pure dinar issued by the Muslim Caliphate. In Western Europe, the solidus was the main gold coin of commerce from late Roman times to Pepin the Short's currency reform, which introduced the silver-based pound/shilling/penny system. In Late Antiquity and the Middle Ages, the solidus also functioned as a unit of weight equal to 1\u204472 Roman pound (approximately 4.5 grams)."@en . "\u0635\u0648\u0644\u064A\u062F\u0648\u0633"@ar . . . . "\u0421\u043E\u043B\u0438\u0434"@ru . "Le solidus (au pluriel solidi) est la monnaie romaine d'or au d\u00E9but du IVe si\u00E8cle. Cette monnaie connut une exceptionnelle stabilit\u00E9 qu'elle conserva \u00E0 Byzance jusqu'au XIe si\u00E8cle et devint la base du syst\u00E8me mon\u00E9taire du Bas Empire puis de l'Empire byzantin. Rempla\u00E7ant l'aureus, le solidus est l'anc\u00EAtre du sol et du sou."@fr . . . . . "\u0421\u043E\u043B\u0438\u0434 (\u043E\u0442 \u043B\u0430\u0442. solidus \u00AB\u0442\u0432\u0451\u0440\u0434\u044B\u0439, \u043F\u0440\u043E\u0447\u043D\u044B\u0439; \u043C\u0430\u0441\u0441\u0438\u0432\u043D\u044B\u0439\u00BB) \u2014 \u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u0430\u044F \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430\u044F \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430, \u0432\u044B\u043F\u0443\u0449\u0435\u043D\u043D\u0430\u044F \u0432 309 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u043D. \u044D. \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u043C \u041A\u043E\u043D\u0441\u0442\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u043E\u043C. \u0412\u0435\u0441\u0438\u043B\u0430 1\u204472 \u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0444\u0443\u043D\u0442\u0430 (4,55 \u0433). \u041E\u043D\u0430 \u0437\u0430\u043C\u0435\u043D\u0438\u043B\u0430 \u0432 \u043A\u0430\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u0439 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u043E\u0439 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u044B \u0430\u0443\u0440\u0435\u0443\u0441. \u0412 314 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u0432\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u0430 \u0432 \u0437\u0430\u043F\u0430\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0420\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438, \u0430 \u0432 324 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u2014 \u043D\u0430 \u0432\u0441\u0435\u0439 \u0442\u0435\u0440\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438. \u0414\u043B\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0435 \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044C \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u0439 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u043E\u0439 \u0438 \u0434\u0435\u043D\u0435\u0436\u043D\u043E-\u0441\u0447\u0435\u0442\u043D\u043E\u0439 \u0435\u0434\u0438\u043D\u0438\u0446\u0435\u0439 \u0420\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438, \u0437\u0430\u0442\u0435\u043C \u0412\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0438. \u0413\u0440\u0435\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0432\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0439\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u043B\u0438\u0434\u0430 \u2014 \u00AB\u043D\u043E\u043C\u0438\u0437\u043C\u0430\u00BB, \u0432 \u0415\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435 \u0435\u0433\u043E \u0447\u0430\u0449\u0435 \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u043B\u0438 \u00AB\u0431\u0435\u0437\u0430\u043D\u0442\u00BB \u0438\u043B\u0438 \u00AB\u0431\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u00BB. \u041A\u0440\u043E\u043C\u0435 \u0441\u043E\u043B\u0438\u0434\u0430, \u0447\u0435\u043A\u0430\u043D\u0438\u043B\u0438\u0441\u044C \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u044B\u0435 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u044B \u0432 \u00BD \u0441\u043E\u043B\u0438\u0434\u0430 (\u0441\u0435\u043C\u0438\u0441 \u0438\u043B\u0438 \u0441\u0435\u043C\u0438\u0441\u0441\u0438\u0441) \u0438 1\u20443 \u0441\u043E\u043B\u0438\u0434\u0430 (\u00AB\u0442\u0440\u0438\u0435\u043D\u0441\u00BB, \u0432\u0435\u0441 1,52 \u0433; \u0432 \u0412\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0438 \u0431\u043E\u043B\u044C\u0448\u0435 \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u0430 \u043A\u0430\u043A \u0442\u0440\u0435\u043C\u0438\u0441\u0441 \u0438\u043B\u0438 \u0442\u0440\u0435\u043C\u0438\u0441\u0441\u0438\u0441)."@ru . "Le solidus (au pluriel solidi) est la monnaie romaine d'or au d\u00E9but du IVe si\u00E8cle. Cette monnaie connut une exceptionnelle stabilit\u00E9 qu'elle conserva \u00E0 Byzance jusqu'au XIe si\u00E8cle et devint la base du syst\u00E8me mon\u00E9taire du Bas Empire puis de l'Empire byzantin. Rempla\u00E7ant l'aureus, le solidus est l'anc\u00EAtre du sol et du sou."@fr . "\u0635\u0648\u0644\u064A\u062F\u0648\u0633 \u0623\u0648 \u0635\u0648\u0644\u062F\u064A (\u0628\u0627\u0644\u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0629: solidus) \u0639\u0645\u0644\u0629 \u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629 \u0630\u0647\u0628\u064A\u0629 \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u062A\u062F\u0627\u0648\u0644\u0629 \u0641\u064A \u0631\u0648\u0645\u0627 \u0627\u0644\u0642\u062F\u064A\u0645\u0629. \u0643\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0644 \u0645\u0646 \u0636\u0631\u0628\u0647\u0627 \u0647\u0648 \u062F\u064A\u0648\u0643\u0644\u062A\u064A\u0627\u0646\u0648\u0633 \u062D\u0648\u0627\u0644\u064A \u0639\u0627\u0645 301 \u0645."@ar . . "Solidus"@sv . . . . "\u7D22\u5229\u90FD\u65AF\uFF08\u62C9\u4E01\u8BED\uFF1ASolidus\uFF0C\u590D\u6570\uFF1Asolidi\uFF09\u7B80\u79F0\u7D22\u5E01\uFF0C\u53C8\u8BD1\u7D22\u91CC\u8FBE\u3001\u82CF\u52D2\u5FB7\u65AF\uFF0C\u662F\u4E00\u79CD\u6700\u521D\u7531\u53E4\u7F57\u9A6C\u53D1\u660E\u7684\u91D1\u5E01\uFF0C\u66F4\u7ECF\u5E38\u88AB\u7528\u4E8E\u91D1\u7684\u91CF\u91CD\u5355\u4F4D\uFF0C1\u82CF\u7B49\u4E8E4.5\u514B\u3002"@zh . "Solid (\u0142ac. solidus \u2013 mocny, trwa\u0142y, niewzruszony) \u2013 z\u0142ota moneta rzymska o masie 4,55 grama (1/72 funta), wprowadzona w latach 309\u2013311 w zachodniej cz\u0119\u015Bci cesarstwa rzymskiego przez Konstantyna I, kt\u00F3ra zast\u0105pi\u0142a aureus. Od nazwy solida wywodz\u0105 si\u0119 p\u00F3\u017Aniejsze nazwy pieni\u0105dza: , soldo, szyling, szel\u0105g. Od nazwy tej pochodz\u0105 r\u00F3wnie\u017C s\u0142owa oznaczaj\u0105ce \u017Co\u0142d i \u017Co\u0142nierza: ang. soldier, hiszp. soldado, niem. Soldat, ros. \u0441\u043E\u043B\u0434\u0430\u0442."@pl . . . "Een solidus (het Latijnse woord voor solide) is een oorspronkelijk Romeinse gouden munt, die door Constantijn de Grote in 309/310 werd ingevoerd en in gebruik bleef in het Byzantijnse Rijk tot in de 10e eeuw. De munt verving de aureus als de voornaamste gouden munt in het Romeinse Rijk. De Franse sou is ervan afgeleid; deze veel minder waardevolle munt bleef in gebruik tot aan de Franse Revolutie. Het woord soldaat is afgeleid van solidus, omdat de soldaten ermee werden betaald. Hun loon wordt soldij genoemd."@nl . . . . . . "El s\u00F2lid \u00E9s una unitat de moneda."@ca . . . . . . . . . "\u0421\u043E\u0301\u043B\u0456\u0434 (\u043B\u0430\u0442. solidus \u2014 \u0442\u0432\u0435\u0440\u0434\u0438\u0439, \u043C\u0456\u0446\u043D\u0438\u0439, \u043C\u0430\u0441\u0438\u0432\u043D\u0438\u0439) \u2014 \u0440\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u0430 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430, \u0432\u0438\u043F\u0443\u0449\u0435\u043D\u0430 \u0432\u043F\u0435\u0440\u0448\u0435 \u0443 309 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u043C \u041A\u043E\u0441\u0442\u044F\u043D\u0442\u0438\u043D\u043E\u043C. \u0412\u0430\u0436\u0438\u043B\u0430 1/72 \u0440\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u0444\u0443\u043D\u0442\u0430 (4,55 \u0433\u0440). \u0412\u043E\u043D\u0430 \u0437\u0430\u043C\u0456\u043D\u0438\u043B\u0430 \u044F\u043A \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0430 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0430 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0430 \u0430\u0443\u0440\u0435\u0443\u0441. \u0423 314 \u0432\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u0430 \u0432 \u0437\u0430\u0445\u0456\u0434\u043D\u0456\u0439 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0456 \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u0430 \u0432 324 \u2014 \u043D\u0430 \u0432\u0441\u0456\u0439 \u0442\u0435\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457. \u0422\u0440\u0438\u0432\u0430\u043B\u0438\u0439 \u0447\u0430\u0441 \u0437\u0430\u043B\u0438\u0448\u0430\u043B\u0430\u0441\u044C \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u044E \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u043E\u044E \u0456 \u0433\u0440\u043E\u0448\u043E\u0432\u043E\u044E \u043E\u0434\u0438\u043D\u0438\u0446\u0435\u044E \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u0430 \u043F\u043E\u0442\u0456\u043C \u0456 \u0412\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u0457. \u0413\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0430 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430 \u0432\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u043B\u0456\u0434\u0430 \u2014 \u00AB\u043D\u043E\u043C\u0456\u0437\u043C\u0430\u00BB, \u0432 \u0404\u0432\u0440\u043E\u043F\u0456 \u0439\u043E\u0433\u043E \u0447\u0430\u0441\u0442\u0456\u0448\u0435 \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u043B\u0438 \u00AB\u0431\u0435\u0437\u0430\u043D\u0442\u00BB \u0430\u0431\u043E \u00AB\u0431\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u00BB. \u041A\u0440\u0456\u043C \u0441\u043E\u043B\u0456\u0434\u0430, \u043A\u0430\u0440\u0431\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438\u0441\u044F \u0442\u0430\u043A\u043E\u0436 \u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u0456 \u043C\u043E\u043D\u0435\u0442\u0438 \u0432\u0430\u0440\u0442\u0456\u0441\u0442\u044E \u0432 1/2 \u0441\u043E\u043B\u0456\u0434\u0430 (\u00AB\u0441\u0435\u043C\u0456\u0441\u00BB) \u0456 1/3 \u0441\u043E\u043B\u0456\u0434\u0430 (\u00AB\u0442\u0440\u0456\u0435\u043D\u0441\u00BB, \u0432\u0430\u0433\u0430 1,52 \u0433; \u0443 \u0412\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u0457 \u0432\u0456\u0434\u043E\u043C\u0456\u0448\u0430 \u044F\u043A \u00AB\u0422\u0440\u0435\u043C\u0456\u0441\u0441\u0456\u0441\u00BB)."@uk . . . . "Bizantziar solidoa 324 eta 337 urteen artean erromatar enperadorea izan zen Konstantino Handiak aureo zaharra ordezteko sortu zuen urrezko txanpon bat izan zen. \"Nomisma\" eta \"bezant\" izena ere jasotzen zuen. Bere pisua 4,5 gramokoa da, 22 milimetroko zabalera du eta bere urrearen purutasuna 0,900ekoa da. Bi zatiki ditu. Bata semis deritzona, eta solido erdiko balioa duena. Bestea trientes, solido herena balio duena. Latinez, solidoaren plurala solidii da. Bizantziar solidoaren sorrerarekin, Konstantino I.ak krisian zegoen Erromatar Inperioaren ekonomia egonkortzea lortu zuen txanpon erreforma bat hasi zuen, inolako zalantzarik gabe lortu zuena, Bizantziar Inperioa edo Ekialdeko Erromatar Inperioko ekonomiaren oinarri bihurtuz. Solidoak vali\u00F3 iraunkor bat mantendu zuen Mendebaldean IX. mendera arte, Ekialdean nazioarteko merkataritzan truke txanpon bezala XI. mendera arte erabili zen bitartean. Bere ospea bere pisu eta purutasunaren iraunkortasunean oinarritzen zen. Lehen solidoek (solidii) Konstantino Handiaren aurpegia zeramaten aurpegiaren aldean eta erromatarren erlijio zaharraren alegiaren bat beste aldean, 313an kristautasuna legeztatua izan ondoren greziar gurutze bat edo aingeru bategatik ordeztua izan dena. Justiniano II.a enperadorearen erregealdian (685-695 eta 705-711), enperadoreen aurpegiak atzealdean jarri ziren, aurrealdea Jesusen irudiarentzat utziz. Abd al-Malik ibn Marwan omeiatar kalifak bizantziar solidoaren pisu eta purutasun ezaugarri berberak zituen dinar izeneko txanpon bat sortu zuen 691 eta 692 urteen artean, hala Bizantziar Inperioa eta Omeiatar Kaliferriaren artean zegoen gatazka politiko, erlijioso eta militarrak areagotuz. Bi herrialde horien arteko gatazkak jarraitu bazuen ere, kalifak, 697an dinarrak txanpon aren bi aldeetan Koranaren bertsoak jartzea agindu zuen. Bizantziar solidoaren aurrekari historikoa soilik aureo bezala ezagutzen den solido aureo erromatarra izan zen. Bizantziar solidoa txanpontzeari Alexios I.a Komneno enperadorearen agintaldian (1081-1118) utzi zitzaion izeneko purutasun handiagoko txanpon bategatik ordeztua izan zelarik."@eu . . . . "1112141287"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Solid"@pl . . . . . "Solidus (latinsk\u00FD v\u00FDraz solidn\u00ED) byla zlat\u00E1 mince u\u017E\u00EDvan\u00E1 \u0158\u00EDmany. Jej\u00ED u\u017E\u00EDv\u00E1n\u00ED se udr\u017Eelo a\u017E do pozdn\u00ED antiky a ran\u00E9ho st\u0159edov\u011Bku, kdy byla nahrazena m\u011Bnou hyperpyron. Od 4. a\u017E do 11. stolet\u00ED byl zachov\u00E1n nezm\u011Bn\u011Bn\u00FD obsah zlata v minci, co\u017E je nejdel\u0161\u00ED doba v historii. Ovlivn\u011Bna solidem byla i ra\u017Eba obdobn\u00FDch arabsk\u00FDch \u010Di evropsk\u00FDch minc\u00ED."@cs . . . . "El s\u00F3lido fue una moneda de oro creada por el emperador Constantino I el Grande (324-337), que sustituy\u00F3 al antiguo aureus, mejorando la pureza y el peso, pero sin cambiar su nombre.\u200B\u200B Recibi\u00F3 tambi\u00E9n la denominaci\u00F3n de nomisma (del griego: \u03BD\u03CC\u03BC\u03B9\u03C3\u03BC\u03B1, pieza monetaria) y besante (del griego medieval: \u03B2\u03C5\u03B6\u03AC\u03BD\u03C4\u03B9\u03C2, byz\u00E1ntis), derivado del antiguo nombre de Constantinopla; Bizancio) del cual se origina su apelativo actual por haberse acu\u00F1ado en el Imperio.\u200B"@es . . . . . . . . . "September 2020"@en . . . . "Il solido era una moneta d'oro coniata nell'Impero romano: fu introdotta da Costantino I nel 309/310 e usata in tutto l'Impero Romano d'Oriente fino al X secolo. La moneta sostitu\u00EC l'aureo come principale moneta d'oro dell'Impero Romano. Il nome \u00ABsolido\u00BB era stato utilizzato in precedenza da Diocleziano (284-305) per una moneta d'oro da lui introdotta, che era differente dal solido di Costantino. La moneta veniva emessa ad un valore teorico di 1/72 di libbra romana (circa 4,5 grammi). I solidi erano pi\u00F9 larghi e sottili degli aurei, ad eccezione di alcune emissioni dell'Impero Bizantino, pi\u00F9 simili all'aureo. Il peso e la finezza del solido rimasero relativamente costanti per tutto il periodo della sua produzione, con poche eccezioni. Vennero prodotte anche delle frazioni del solido, chiamate semisse (mezzo solido) e tremisse (un terzo di solido). I termini \"soldo\", \"soldato\", \"assoldare\", oggi nell'uso corrente della lingua italiana, cos\u00EC come l'inglese \"soldier\" ed il tedesco e francese \"Soldat\", derivano proprio dal termine \"solidus\"."@it . "\u30BD\u30EA\u30C9\u30A5\u30B9\u91D1\u8CA8"@ja . . . . . . . . . . . . "S\u00F3lido bizantino"@es . "Der Solidus oder Aureus Solidus war eine r\u00F6misch-byzantinische Goldm\u00FCnze. Er wurde vom Kaiser Konstantin dem Gro\u00DFen im Jahr 309 an Stelle des Aureus als neue Nominale eingef\u00FChrt und blieb, ab dem 10. Jahrhundert als Histamenon und ab dem 11. Jahrhundert als Hyperpyron, bis zur Eroberung von Konstantinopel (1453) l\u00E4nger als ein Jahrtausend im Umlauf. Im 5. und 6. Jahrhundert kursierten viele Millionen Solidi im gesamten Mittelmeerraum und dar\u00FCber hinaus. Der Solidus war bis zum beginnenden 12. Jahrhundert die \u201ELeitw\u00E4hrung\u201C f\u00FCr ganz Europa und den gesamten Mittelmeerraum und wird auch als Euro des Mittelalters bezeichnet."@de . . . . . . "Thug bonn nua isteach, an solidus sa cheathr\u00FA c\u00E9ad A.D.. Choinnigh an solidus an me\u00E1chan agus an t-\u00E1bhar miotail l\u00F3mhair a bh\u00ED ann \u00F3 th\u00FAs suas go dt\u00ED l\u00E1r an 11\u00FA c\u00E9ad. D\u00E1 bhr\u00ED sin, bh\u00ED a ch\u00E1il amuigh agus bh\u00ED s\u00E9 ar an mbonn ba th\u00E1bhachta\u00ED a bh\u00ED in \u00FAs\u00E1id do thr\u00E1d\u00E1il idirn\u00E1isi\u00FAnta ar feadh c\u00FAig ch\u00E9ad bliain. Baineadh \u00FAs\u00E1id as as solidus mar airgead idirn\u00E1isi\u00FAnta agus th\u00E1inig seand\u00E1laithe orthu chomh fada \u00F3 bhaile agus na sl\u00E9ibhte Altai sa Mhong\u00F3il."@ga . . . . . . . "El s\u00F2lid \u00E9s una unitat de moneda."@ca . "Solidus"@ga . . . "Solidus (munt)"@nl . . "Solidus (kata bahasa Latin yang berarti padat atau solid) adalah koin emas yang dikeluarkan pada era akhir Kekaisaran Romawi, dengan berat rata-rata setara 4,5 gram. Koin ini diperkenalkan pada 312 Masehi oleh Kaisar Konstantinus I sebagai pengganti mata uang emas sebelumnya, Aureus."@in . . "462822"^^ . . . . "O soldo ou s\u00F3lido (em latim: solidus), uma antiga moeda romana de ouro criada por Constantino em 309, circulou longamente no Imp\u00E9rio Romano, estendendo-se at\u00E9 ao s\u00E9culo X no Imp\u00E9rio Romano do Oriente. Substituiu o \u00E1ureo como a mais importante moeda de ouro do imp\u00E9rio. As palavras \"soldo\" (\"remunera\u00E7\u00E3o por servi\u00E7os militares\") e \"soldado\" (\"homem de guerra\") t\u00EAm sua origem no nome da moeda romana, com a qual os soldados romanos eram pagos. Soldo n\u00E3o tem a caracter\u00EDstica de contra presta\u00E7\u00E3o pelo trabalho prestado, por isso h\u00E1 a possibilidade do \"soldo\" ser menor do que o sal\u00E1rio m\u00EDnimo."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0635\u0648\u0644\u064A\u062F\u0648\u0633 \u0623\u0648 \u0635\u0648\u0644\u062F\u064A (\u0628\u0627\u0644\u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0629: solidus) \u0639\u0645\u0644\u0629 \u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629 \u0630\u0647\u0628\u064A\u0629 \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u062A\u062F\u0627\u0648\u0644\u0629 \u0641\u064A \u0631\u0648\u0645\u0627 \u0627\u0644\u0642\u062F\u064A\u0645\u0629. \u0643\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0644 \u0645\u0646 \u0636\u0631\u0628\u0647\u0627 \u0647\u0648 \u062F\u064A\u0648\u0643\u0644\u062A\u064A\u0627\u0646\u0648\u0633 \u062D\u0648\u0627\u0644\u064A \u0639\u0627\u0645 301 \u0645."@ar . "Solidus"@cs . . . . . "\u7D22\u5229\u90FD\u65AF (\u94B1\u5E01)"@zh . "O soldo ou s\u00F3lido (em latim: solidus), uma antiga moeda romana de ouro criada por Constantino em 309, circulou longamente no Imp\u00E9rio Romano, estendendo-se at\u00E9 ao s\u00E9culo X no Imp\u00E9rio Romano do Oriente. Substituiu o \u00E1ureo como a mais importante moeda de ouro do imp\u00E9rio. A denomina\u00E7\u00E3o soldo j\u00E1 havia sido empregada por Diocleciano, mas era diferente da moeda emitida por Constantino. A moeda era cunhada com uma propor\u00E7\u00E3o de 1/72 da libra romana (c. 4,5 gramas). Os soldos eram mais largos e finos que o \u00E1ureo. Tamb\u00E9m foram produzidas moedas fracion\u00E1rias do soldo, chamadas semisse (em latim: semissis meio soldo) e tremisse (em latim: tremissis, um ter\u00E7o do soldo). As palavras \"soldo\" (\"remunera\u00E7\u00E3o por servi\u00E7os militares\") e \"soldado\" (\"homem de guerra\") t\u00EAm sua origem no nome da moeda romana, com a qual os soldados romanos eram pagos. Soldo n\u00E3o tem a caracter\u00EDstica de contra presta\u00E7\u00E3o pelo trabalho prestado, por isso h\u00E1 a possibilidade do \"soldo\" ser menor do que o sal\u00E1rio m\u00EDnimo."@pt . . . . . .