. "Thomas Carlyle (4. prosince 1795 \u2013 5. \u00FAnora 1881 Lond\u00FDn) byl skotsk\u00FD spisovatel a historik, jeho\u017E d\u00EDlo velmi ovlivnilo britskou . Poch\u00E1zel z p\u0159\u00EDsn\u011B kalvinistick\u00E9 rodiny, touto konfes\u00ED byl velmi ovlivn\u011Bn. Jeho rodi\u010De o\u010Dek\u00E1vali, \u017Ee se stane kazatelem, nicm\u00E9n\u011B k\u0159es\u0165anskou v\u00EDru ztratil p\u0159i studiu na University of Edinburgh. Cel\u00FD \u017Eivot ale ctil kalvinistick\u00E9 z\u00E1sady. Po studiu se Carlyle stal u\u010Ditelem matematiky. V letech 1819\u20131821 se vr\u00E1til na univerzitu, kde za\u010Dal intenzivn\u011Bji studovat n\u011Bmeckou literaturu. Byl velmi ovlivn\u011Bn n\u011Bmeck\u00FDm transcendentalismem, p\u0159edev\u0161\u00EDm d\u00EDlem Fichteho. D\u00EDky s\u00E9rii \u010Dasopiseck\u00FDch esej\u016F a p\u0159eklad\u016F z n\u011Bm\u010Diny (p\u0159edev\u0161\u00EDm Goetha) za\u010Dal b\u00FDt pova\u017Eov\u00E1n za odborn\u00EDka na n\u011Bmeckou literaturu. V\u011Bt\u0161inu \u017Eivota \u017Eil v Craigenputtocku, s\u00EDdle v , kde tak\u00E9 napsal v\u011Bt\u0161inu sv\u00FDch d\u011Bl. Julia Margaret Cameronov\u00E1: Thomas Carlyle jako Michelangelova socha, 1867 P\u0159ed sv\u00FDm s\u0148atkem s Jane Welshovou m\u011Bl \u0159adu rom\u00E1nk\u016F, nejzn\u00E1m\u011Bj\u0161\u00ED z nich je vztah s Margaret Gordonovou. I po sezn\u00E1men\u00ED s Welshovou se zamiloval do Kitty Kirkpatrickov\u00E9. Vztah byl obapoln\u00FD, nicm\u00E9n\u011B s\u0148atek se neuskute\u010Dnil ze spole\u010Densk\u00FDch d\u016Fvod\u016F. Jak Kirkpatrickov\u00E1 tak Welshov\u00E1 jsou p\u0159edobrazem jeho Blumine ze Sartora Resartra. Jane Welshovou si vzal v roce 1826, man\u017Eelstv\u00ED ale nebylo p\u0159\u00EDli\u0161 \u0161\u0165astn\u00E9. Podle dochovan\u00FDch dopis\u016F se \u010Dasto h\u00E1dali. Byla ji\u017E del\u0161\u00ED dobu invalidn\u00ED a v roce 1866 ne\u010Dekan\u011B zem\u0159ela. Po jej\u00ED smrti byl Carlyle zoufal\u00FD, ode\u0161el ze spole\u010Densk\u00E9ho \u017Eivota, byl jmenov\u00E1n rektorem University of Edinburgh. Pozd\u011Bji se odst\u011Bhoval do Lond\u00FDna, ale st\u00E1le si p\u0159\u00E1l vr\u00E1tit se do Craigenputtocku. V ml\u00E1d\u00ED napsal n\u011Bkolik nedokon\u010Den\u00FDch rom\u00E1n\u016F, p\u0159elo\u017Eil Goeth\u016Fv rom\u00E1n Vil\u00E9ma Meistera l\u00E9ta u\u010Dednick\u00E1. Jeho nejv\u011Bt\u0161\u00EDm d\u00EDlem je Sartor Resartus (doslova P\u0159e\u0161it\u00FD krej\u010D\u00ED, \u010Desky ale vy\u0161lo jedinkr\u00E1t v roce 1920 pod p\u016Fvodn\u00EDm n\u00E1zvem), napsan\u00FD v roce 1832. Rom\u00E1n jakousi \u00FAtr\u017Ekovitou biografi\u00ED n\u011Bmeck\u00E9ho \u201Efilozofa \u0161at\u016F\u201C Diogena Teufelsdr\u00F6ckha, popisuj\u00EDc\u00ED jeho duchovn\u00ED cestu od \u201Cv\u011B\u010Dn\u00E9ho Ne\u201C p\u0159es \u201Est\u0159edn\u00ED lhostejnost\u201C a\u017E k \u201Ev\u011B\u010Dn\u00E9mu Ano\u201C. Velk\u00E1 \u010D\u00E1st knihy je v\u011Bnov\u00E1na Teufelsdr\u00F6ckhov\u011B podivn\u00E9 filozofii. D\u00EDlo se pro svou \u010Dten\u00E1\u0159skou obt\u00ED\u017Enost zpo\u010D\u00E1tku nesetkalo s valn\u00FDm \u00FAsp\u011Bchem, pozd\u011Bji se v\u0161ak stalo velmi popul\u00E1rn\u00ED v Americe, dnes je ch\u00E1p\u00E1no jako klasick\u00E9 d\u00EDlo anglick\u00E9 literatury, v mnohem p\u0159edj\u00EDmaj\u00EDc\u00ED pozd\u011Bj\u0161\u00ED filozofick\u00E9 a um\u011Bleck\u00E9 sm\u011Bry, jako existencialismus a postmodernismus. V roce 1834 Carlyle publikoval rozs\u00E1hlou t\u0159\u00EDsvazkovou studii The French Revolution: A History (Francouzsk\u00E1 revoluce: Historick\u00E1 studie). Tato studie je velmi emotivn\u00ED, co\u017E bylo a\u017E dosud v historick\u00E9 literatu\u0159e nezn\u00E1m\u00E9. Carlyle tehdej\u0161\u00ED ud\u00E1losti vztahuje k modern\u00ED dob\u011B, v\u011Bt\u0161inou u\u017E\u00EDv\u00E1 p\u0159\u00EDtomn\u00FD \u010Das. Svou dal\u0161\u00ED knihu, Past and Present (D\u0159\u00EDve a dnes, 1843), Carlyle pojal jako srovn\u00E1n\u00ED \u017Eivotopis\u016F mu\u017Ee z 19. stolet\u00ED a st\u0159edov\u011Bk\u00E9ho opata. Spole\u010Dnost 19. stolet\u00ED vn\u00EDm\u00E1 jako odlid\u0161t\u011Bnou ekonomick\u00FDmi probl\u00E9my, naproti tomu vid\u00ED ve st\u0159edov\u011Bk\u00E9 mni\u0161sk\u00E9 komunit\u011B sjednocen\u00ED \u010Dlov\u011Bka s duchovn\u00EDmi hodnotami. V pozd\u011Bj\u0161\u00EDch letech se v\u011Bnoval p\u0159edev\u0161\u00EDm esejistice, \u0159ada jeho esej\u016F je z dne\u0161n\u00EDho hlediska kontroverzn\u00ED (eseje rasistick\u00E9, eseje, zd\u016Fraz\u0148uj\u00EDc\u00ED siln\u00E9ho \u201Ehrdinn\u00E9ho v\u016Fdce\u201C, kter\u00FD je uk\u00E1z\u00E1n na p\u0159\u00EDkladu prusk\u00E9ho kr\u00E1le Friedricha II.), ve sv\u00E9 dob\u011B ale velmi ovlivnil socialismus, av\u0161ak jeho d\u00EDlo p\u0159isp\u011Blo i k utv\u00E1\u0159en\u00ED fa\u0161ismu. Jeho v\u00FDznam spo\u010D\u00EDv\u00E1 p\u0159edev\u0161\u00EDm v uveden\u00ED n\u011Bmeck\u00E9 romantick\u00E9 literatury do angli\u010Dtiny. Jeho tvrzen\u00ED \u010Dasto pou\u017E\u00EDvali ameri\u010Dt\u00ED zast\u00E1nci otroctv\u00ED. P\u0159esto je jeho liter\u00E1rn\u00ED d\u00EDlo (p\u0159edev\u0161\u00EDm Sartor Resartus) ch\u00E1p\u00E1no jako klasick\u00E1 sou\u010D\u00E1st anglick\u00E9 literatury."@cs . . . . . . . "Thomas Carlyle"@fr . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@pl . . . . . . . "Thomas Carlyle (4 December 1795 \u2013 5 February 1881) was a Scottish essayist, historian and philosopher. A leading writer of the Victorian era, he exerted a profound influence on 19th-century art, literature and philosophy. Born in Ecclefechan, Dumfriesshire, Carlyle attended the University of Edinburgh where he excelled in mathematics, inventing the Carlyle circle. After finishing the arts course, he prepared to become a minister in the Burgher Church while working as a schoolmaster. He quit these and several other endeavours before settling on literature, writing for the Edinburgh Encyclop\u00E6dia and working as a translator. He found initial success as a disseminator of German literature, then little-known to English readers, through his translations, his Life of Friedrich Schiller (1825), and his review essays for various journals. His first major work was a novel entitled Sartor Resartus (1833\u201334). After relocating to London, he became famous with his French Revolution (1837), which prompted the collection and reissue of his essays as Miscellanies. Each of his subsequent works, from On Heroes (1841) to History of Frederick the Great (1858\u201365) and beyond, were highly regarded throughout Europe and North America. He founded the London Library, contributed significantly to the creation of the National Portrait Galleries in London and Scotland, was elected Lord Rector of Edinburgh University in 1865, and received the Pour le M\u00E9rite in 1874, among other honours. Carlyle's corpus spans the genres of history, the critical essay, social commentary, biography, fiction, and poetry. His innovative writing style, known as Carlylese, greatly influenced Victorian literature and anticipated techniques of postmodern literature. While not adhering to any formal religion, he asserted the importance of belief and developed his own philosophy of religion. He preached \"Natural Supernaturalism\", the idea that all things are \"Clothes\" which at once reveal and conceal the divine, that \"a mystic bond of brotherhood makes all men one\", and that duty, work and silence are essential. He postulated the Great Man theory, a philosophy of history which contends that history is shaped by exceptional individuals. He viewed history as a \"Prophetic Manuscript\" that progresses on a cyclical basis, analogous to the phoenix and the seasons. Raising the \"Condition-of-England Question\" to address the impact of the Industrial Revolution, his political philosophy is characterised by medievalism, advocating a \"Chivalry of Labour\" led by \"Captains of Industry\". He attacked utilitarianism as mere atheism and egoism, criticised laissez-faire political economy as the \"Dismal Science\", and rebuked \"big black Democracy\" while championing \"Heroarchy (Government of Heroes)\". Carlyle occupied a central position in Victorian culture, being considered not only, in the words of Ralph Waldo Emerson, the \"undoubted head of English letters\", but a secular prophet. Posthumously, his reputation suffered as publications by his friend and disciple James Anthony Froude provoked controversy about Carlyle's personal life, particularly his marriage to Jane Welsh Carlyle. His reputation further declined in the 20th century, as the onsets of World War I and World War II brought forth accusations that he was a progenitor of both Prussianism and fascism. Since the 1950s, extensive scholarship in the field of Carlyle Studies has improved his standing, and he is now recognised as \"one of the enduring monuments of our literature who, quite simply, cannot be spared.\""@en . . "\u0422\u043E\u0301\u043C\u0430\u0441 \u041A\u0430\u0440\u043B\u0435\u0301\u0439\u043B\u044C (\u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u041A\u0430\u0301\u0440\u043B\u0430\u0439\u043B, \u0430\u043D\u0433\u043B. Thomas Carlyle, 1795\u20141881) \u2014 \u0431\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0438\u0441\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C, \u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u0446\u0438\u0441\u0442, \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u043A \u0438 \u0444\u0438\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444 \u0448\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0438\u0441\u0445\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u044F, \u0430\u0432\u0442\u043E\u0440 \u043C\u043D\u043E\u0433\u043E\u0442\u043E\u043C\u043D\u044B\u0445 \u0441\u043E\u0447\u0438\u043D\u0435\u043D\u0438\u0439 \u00AB\u0424\u0440\u0430\u043D\u0446\u0443\u0437\u0441\u043A\u0430\u044F \u0440\u0435\u0432\u043E\u043B\u044E\u0446\u0438\u044F\u00BB (1837), \u00AB\u0413\u0435\u0440\u043E\u0438, \u043F\u043E\u0447\u0438\u0442\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0433\u0435\u0440\u043E\u0435\u0432 \u0438 \u0433\u0435\u0440\u043E\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u0432 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438\u00BB (1841), \u00AB\u0418\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u044F \u0436\u0438\u0437\u043D\u0438 \u0424\u0440\u0438\u0434\u0440\u0438\u0445\u0430 II \u041F\u0440\u0443\u0441\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E\u00BB (1858-65). \u0418\u0441\u043F\u043E\u0432\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u043B \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u00AB\u043A\u0443\u043B\u044C\u0442 \u0433\u0435\u0440\u043E\u0435\u0432\u00BB \u2014 \u0438\u0441\u043A\u043B\u044E\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u043B\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0435\u0439 \u0432\u0440\u043E\u0434\u0435 \u041D\u0430\u043F\u043E\u043B\u0435\u043E\u043D\u0430, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0435 \u0441\u0432\u043E\u0438\u043C\u0438 \u0434\u0435\u043B\u0430\u043C\u0438 \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u043D\u044F\u044E\u0442 \u0431\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0435 \u043F\u0440\u0435\u0434\u043D\u0430\u0447\u0435\u0440\u0442\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0438 \u0434\u0432\u0438\u0433\u0430\u044E\u0442 \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E \u0432\u043F\u0435\u0440\u0451\u0434, \u0432\u043E\u0437\u0432\u044B\u0448\u0430\u044F\u0441\u044C \u043D\u0430\u0434 \u0442\u043E\u043B\u043F\u043E\u0439 \u043E\u0433\u0440\u0430\u043D\u0438\u0447\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043E\u0431\u044B\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u0435\u0439. \u0418\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u0435\u043D \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043A\u0430\u043A \u043E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u0431\u043B\u0435\u0441\u0442\u044F\u0449\u0438\u0445 \u0441\u0442\u0438\u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432 \u0432\u0438\u043A\u0442\u043E\u0440\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0438."@ru . . . . "Thomas Carlyle"@eo . . . . . . . . . . . . . . "\u062A\u0648\u0645\u0627\u0633 \u0643\u0627\u0631\u0644\u064A\u0644"@ar . . "Carlyle,+Thomas"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u6258\u9A6C\u65AF\u00B7\u5361\u83B1\u5C14\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AThomas Carlyle\uFF0C1795\u5E7412\u67084\u65E5\uFF0D1881\u5E742\u67085\u65E5\uFF09\u662F\u8607\u683C\u862D\u8A55\u8AD6\u3001\u8AF7\u523A\u4F5C\u5BB6\u3001\u6B77\u53F2\u5B78\u5BB6\u3002\u4ED6\u7684\u4F5C\u54C1\u5728\u7DAD\u591A\u5229\u4E9E\u6642\u4EE3\u751A\u5177\u5F71\u97FF\u529B\u3002\u5728\u300A\u82F1\u96C4\u4E0E\u82F1\u96C4\u5D07\u62DC\u300B\u4E2D\u63D0\u51FA\u201C\u5386\u53F2\u9664\u4E86\u4E3A\u4F1F\u4EBA\u5199\u4F20\uFF0C\u4EC0\u4E48\u90FD\u4E0D\u662F\u201D\u7684\u82F1\u96C4\u53F2\u89C0\u30021865\u5E74\u88AB\u4EFB\u547D\u70BA\u611B\u4E01\u5821\u5927\u5B78\u6821\u9577\uFF0C\u51FA\u4EFB\u52301868\u5E74\u3002"@zh . . "\u0422\u043E\u043C\u0430\u0441 \u041A\u0430\u0440\u043B\u0430\u0439\u043B"@uk . . . . . . "1865"^^ . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@en . . . . . . . . . "\u0422\u043E\u0301\u043C\u0430\u0441 \u041A\u0430\u0440\u043B\u0430\u0301\u0439\u043B (\u0430\u043D\u0433\u043B. Thomas Carlyle, 4 \u0433\u0440\u0443\u0434\u043D\u044F 1795 \u2014 5 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E 1881) \u2014 \u0448\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0438\u0441\u044C\u043C\u0435\u043D\u043D\u0438\u043A, \u0435\u0441\u0435\u0457\u0441\u0442 \u0442\u0430 \u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u043A. \u041F\u0440\u0430\u0446\u044E\u0432\u0430\u0432 \u0443 \u0432\u0456\u043A\u0442\u043E\u0440\u0456\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u0443 \u0435\u043F\u043E\u0445\u0443."@uk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (4 Desember 1795 \u2013 5 Februari 1881) adalah seorang penulis satir dari Skotlandia, penulis esay, sejarawan, dan guru pada era Victoria. Ia menyebut ekonomi sebagai \"ilmu yang suram\", menulis artikel untuk , dan menjadi komentator sosial yang kontroversial. Ia berasal dari keluarga Kalvinis yang ketat, dan pada awalnya diharapkan mengikuti jejak orangtuanya dan menjadi pendeta, tetapi ketika kuliah di Universitas Edinburgh, ia berhenti menjadi orang percaya. Walaupun demikian, nilai-nilai Kalvinisme tetap ia pertahankan hingga akhir hidupnya. Kombinasi antara temperamen religius ini dengan hilangnya iman kepercayaannya terhadap kekristenan tradisional membuat karya-karya Carlyle menarik untuk orang-orang pada zaman Victoria yang sedang bergumul dengan perubahan politik dan ilmu pengetahuan yang mengancam hierarki sosial tradisional mereka."@in . . . . . . . "\"Carlyle from American Points of View\""@en . . . . . . . "Thomas Carlyle"@ga . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, Escocia, 4 de diciembre de 1795-Londres, 5 de febrero de 1881) fue un fil\u00F3sofo, historiador, traductor, matem\u00E1tico, cr\u00EDtico social y ensayista escoc\u00E9s. Fue catedr\u00E1tico y luego rector de la Universidad de Edimburgo. Su historia sobre la Revoluci\u00F3n Francesa (1837) fue la inspiraci\u00F3n para la novela Historia de dos ciudades (1859) de Charles Dickens, y sigue siendo popular en la actualidad. Su obra Sartor Resartus (1836) es una notable novela filos\u00F3fica."@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (schrijver)"@nl . . . . . . . . . "\u0422\u043E\u0301\u043C\u0430\u0441 \u041A\u0430\u0440\u043B\u0435\u0301\u0439\u043B\u044C (\u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u041A\u0430\u0301\u0440\u043B\u0430\u0439\u043B, \u0430\u043D\u0433\u043B. Thomas Carlyle, 1795\u20141881) \u2014 \u0431\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0438\u0441\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C, \u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u0446\u0438\u0441\u0442, \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u043A \u0438 \u0444\u0438\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444 \u0448\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0438\u0441\u0445\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u044F, \u0430\u0432\u0442\u043E\u0440 \u043C\u043D\u043E\u0433\u043E\u0442\u043E\u043C\u043D\u044B\u0445 \u0441\u043E\u0447\u0438\u043D\u0435\u043D\u0438\u0439 \u00AB\u0424\u0440\u0430\u043D\u0446\u0443\u0437\u0441\u043A\u0430\u044F \u0440\u0435\u0432\u043E\u043B\u044E\u0446\u0438\u044F\u00BB (1837), \u00AB\u0413\u0435\u0440\u043E\u0438, \u043F\u043E\u0447\u0438\u0442\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0433\u0435\u0440\u043E\u0435\u0432 \u0438 \u0433\u0435\u0440\u043E\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u0432 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438\u00BB (1841), \u00AB\u0418\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u044F \u0436\u0438\u0437\u043D\u0438 \u0424\u0440\u0438\u0434\u0440\u0438\u0445\u0430 II \u041F\u0440\u0443\u0441\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E\u00BB (1858-65). \u0418\u0441\u043F\u043E\u0432\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u043B \u0440\u043E\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u00AB\u043A\u0443\u043B\u044C\u0442 \u0433\u0435\u0440\u043E\u0435\u0432\u00BB \u2014 \u0438\u0441\u043A\u043B\u044E\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u043B\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0435\u0439 \u0432\u0440\u043E\u0434\u0435 \u041D\u0430\u043F\u043E\u043B\u0435\u043E\u043D\u0430, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0435 \u0441\u0432\u043E\u0438\u043C\u0438 \u0434\u0435\u043B\u0430\u043C\u0438 \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u043D\u044F\u044E\u0442 \u0431\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0435 \u043F\u0440\u0435\u0434\u043D\u0430\u0447\u0435\u0440\u0442\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0438 \u0434\u0432\u0438\u0433\u0430\u044E\u0442 \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E \u0432\u043F\u0435\u0440\u0451\u0434, \u0432\u043E\u0437\u0432\u044B\u0448\u0430\u044F\u0441\u044C \u043D\u0430\u0434 \u0442\u043E\u043B\u043F\u043E\u0439 \u043E\u0433\u0440\u0430\u043D\u0438\u0447\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043E\u0431\u044B\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u0435\u0439. \u0418\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u0435\u043D \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043A\u0430\u043A \u043E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u0431\u043B\u0435\u0441\u0442\u044F\u0449\u0438\u0445 \u0441\u0442\u0438\u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432 \u0432\u0438\u043A\u0442\u043E\u0440\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0438."@ru . "My Books were not, nor ever will be 'popular,' . . ."@en . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (* 4. Dezember 1795 in Ecclefechan, Dumfries and Galloway; \u2020 5. Februar 1881 in London) war ein schottischer Essayist und Historiker, der im viktorianischen Gro\u00DFbritannien sehr einflussreich war."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@en . . "Thomas Carlyle (ur. 4 grudnia 1795 w , zm. 5 lutego 1881 w Londynie) \u2013 szkocki pisarz spo\u0142eczny, historyk i filozof historii, propagator i wsp\u00F3\u0142tw\u00F3rca specyficznej historiozofii zwanej heroizmem. Bardzo wp\u0142ywowy w czasach wiktoria\u0144skich, oddzia\u0142a\u0142 te\u017C szeroko na my\u015Bl prawicow\u0105."@pl . . . . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, 4 dicembre 1795 \u2013 Londra, 5 febbraio 1881) \u00E8 stato un saggista, storico e filosofo scozzese.Tra i pi\u00F9 famosi critici del primo periodo vittoriano, ha dato il nome a un noto e lussuoso albergo di New York: il Carlyle Hotel."@it . . . . . . . . . "\u6258\u9A6C\u65AF\u00B7\u5361\u83B1\u5C14"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0422\u043E\u0301\u043C\u0430\u0441 \u041A\u0430\u0440\u043B\u0430\u0301\u0439\u043B (\u0430\u043D\u0433\u043B. Thomas Carlyle, 4 \u0433\u0440\u0443\u0434\u043D\u044F 1795 \u2014 5 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E 1881) \u2014 \u0448\u043E\u0442\u043B\u0430\u043D\u0434\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u043F\u0438\u0441\u044C\u043C\u0435\u043D\u043D\u0438\u043A, \u0435\u0441\u0435\u0457\u0441\u0442 \u0442\u0430 \u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u043A. \u041F\u0440\u0430\u0446\u044E\u0432\u0430\u0432 \u0443 \u0432\u0456\u043A\u0442\u043E\u0440\u0456\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u0443 \u0435\u043F\u043E\u0445\u0443."@uk . . "\u039F \u03A4\u03CC\u03BC\u03B1\u03C2 \u039A\u03AC\u03C1\u03BB\u03B1\u03CA\u03BB (4 \u0394\u03B5\u03BA\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1795 \u2013 5 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1881) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03A3\u03BA\u03CE\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C6\u03B9\u03BB\u03CC\u03C3\u03BF\u03C6\u03BF\u03C2, \u03C3\u03B1\u03C4\u03B9\u03C1\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03C3\u03C5\u03B3\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03AD\u03B1\u03C2, \u03B4\u03BF\u03BA\u03B9\u03BC\u03B9\u03BF\u03B3\u03C1\u03AC\u03C6\u03BF\u03C2, \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B4\u03B9\u03B4\u03AC\u03C3\u03BA\u03B1\u03BB\u03BF\u03C2 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7 \u03B2\u03B9\u03BA\u03C4\u03C9\u03C1\u03B9\u03B1\u03BD\u03AE \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE.\u0391\u03C0\u03BF\u03BA\u03B1\u03BB\u03BF\u03CD\u03C3\u03B5 \u03C4\u03B1 \u03BF\u03B9\u03BA\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03B9\u03BA\u03AC \"\u03B6\u03BF\u03C6\u03B5\u03C1\u03AE \u03B5\u03C0\u03B9\u03C3\u03C4\u03AE\u03BC\u03B7\", \u03AD\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03B5 \u03BB\u03AE\u03BC\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03B3\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03BD Edinburgh Encyclopedia \u03BA\u03B1\u03B9 \u03AC\u03C1\u03B8\u03C1\u03B1 \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03C9\u03BD\u03B9\u03BA\u03BF\u03CD \u03C3\u03C7\u03BF\u03BB\u03B9\u03B1\u03C3\u03BC\u03BF\u03CD."@el . . . "\u062A\u0648\u0645\u0627\u0633 \u0643\u0627\u0631\u0644\u064A\u0644 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: Thomas Carlyle\u060C \u0645. 4 \u062F\u064A\u0633\u0645\u0628\u0631 1795 - 5 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1881)\u200F \u0643\u0627\u062A\u0628 \u0625\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u064A \u0648\u0646\u0627\u0642\u062F \u0633\u0627\u062E\u0631 \u0648\u0645\u0624\u0631\u062E. \u0648\u0643\u0627\u0646 \u0644\u0623\u0639\u0645\u0627\u0644\u0647 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0643\u0628\u064A\u0631 \u0628\u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0641\u0643\u062A\u0648\u0631\u064A\u060C \u0648\u0647\u0648 \u0645\u0646 \u0639\u0627\u0626\u0644\u0629 \u0643\u0627\u0644\u0641\u064A\u0646\u064A\u0629 \u0635\u0627\u0631\u0645\u0629 \u0623\u0645\u0644\u062A \u0623\u0646 \u064A\u0635\u0628\u062D \u0648\u0627\u0639\u0638\u0627\u064B \u0625\u0644\u0627 \u0623\u0646\u0647 \u0641\u0642\u062F \u0625\u064A\u0645\u0627\u0646\u0647 \u0628\u0627\u0644\u0645\u0633\u064A\u062D\u064A\u0629 \u0623\u062B\u0646\u0627\u0621 \u062F\u0631\u0627\u0633\u062A\u0647 \u0628\u062C\u0627\u0645\u0639\u0629 \u0625\u062F\u0646\u0628\u0631\u0629 \u0648\u0645\u0639 \u0630\u0644\u0643 \u0628\u0642\u064A\u062A \u0627\u0644\u0642\u064A\u0645 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0644\u0641\u064A\u0646\u064A\u0629 \u062A\u0644\u0627\u0632\u0645\u0647 \u0637\u0648\u0627\u0644 \u062D\u064A\u0627\u062A\u0647. \u062C\u0639\u0644 \u062A\u0622\u0644\u0641 \u0627\u0644\u0645\u0633\u062D\u0629 \u0627\u0644\u062F\u064A\u0646\u064A\u0629 \u0645\u0639 \u0641\u0642\u062F\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0625\u064A\u0645\u0627\u0646 \u0628\u0627\u0644\u0645\u0633\u064A\u062D\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0642\u0644\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0623\u0639\u0645\u0627\u0644 \u0643\u0627\u0631\u0644\u064A\u0644 \u062A\u0628\u062F\u0648 \u062C\u0630\u0627\u0628\u0629 \u0644\u0639\u062F\u064A\u062F \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0641\u0643\u062A\u0648\u0631\u064A\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0646\u0627\u0647\u0636\u064A\u0646 \u0644\u0644\u062A\u063A\u064A\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0639\u0644\u0645\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0647\u062F\u062F\u062A \u062D\u0633\u0628\u0647\u0645 \u0646\u0638\u0627\u0645 \u0627\u0644\u062D\u064A\u0627\u0629 \u0627\u0644\u0627\u062C\u062A\u0645\u0627\u0639\u064A."@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, 4 dicembre 1795 \u2013 Londra, 5 febbraio 1881) \u00E8 stato un saggista, storico e filosofo scozzese.Tra i pi\u00F9 famosi critici del primo periodo vittoriano, ha dato il nome a un noto e lussuoso albergo di New York: il Carlyle Hotel."@it . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u062A\u0648\u0645\u0627\u0633 \u0643\u0627\u0631\u0644\u064A\u0644 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: Thomas Carlyle\u060C \u0645. 4 \u062F\u064A\u0633\u0645\u0628\u0631 1795 - 5 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1881)\u200F \u0643\u0627\u062A\u0628 \u0625\u0633\u0643\u062A\u0644\u0646\u062F\u064A \u0648\u0646\u0627\u0642\u062F \u0633\u0627\u062E\u0631 \u0648\u0645\u0624\u0631\u062E. \u0648\u0643\u0627\u0646 \u0644\u0623\u0639\u0645\u0627\u0644\u0647 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0643\u0628\u064A\u0631 \u0628\u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0641\u0643\u062A\u0648\u0631\u064A\u060C \u0648\u0647\u0648 \u0645\u0646 \u0639\u0627\u0626\u0644\u0629 \u0643\u0627\u0644\u0641\u064A\u0646\u064A\u0629 \u0635\u0627\u0631\u0645\u0629 \u0623\u0645\u0644\u062A \u0623\u0646 \u064A\u0635\u0628\u062D \u0648\u0627\u0639\u0638\u0627\u064B \u0625\u0644\u0627 \u0623\u0646\u0647 \u0641\u0642\u062F \u0625\u064A\u0645\u0627\u0646\u0647 \u0628\u0627\u0644\u0645\u0633\u064A\u062D\u064A\u0629 \u0623\u062B\u0646\u0627\u0621 \u062F\u0631\u0627\u0633\u062A\u0647 \u0628\u062C\u0627\u0645\u0639\u0629 \u0625\u062F\u0646\u0628\u0631\u0629 \u0648\u0645\u0639 \u0630\u0644\u0643 \u0628\u0642\u064A\u062A \u0627\u0644\u0642\u064A\u0645 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0644\u0641\u064A\u0646\u064A\u0629 \u062A\u0644\u0627\u0632\u0645\u0647 \u0637\u0648\u0627\u0644 \u062D\u064A\u0627\u062A\u0647. \u062C\u0639\u0644 \u062A\u0622\u0644\u0641 \u0627\u0644\u0645\u0633\u062D\u0629 \u0627\u0644\u062F\u064A\u0646\u064A\u0629 \u0645\u0639 \u0641\u0642\u062F\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0625\u064A\u0645\u0627\u0646 \u0628\u0627\u0644\u0645\u0633\u064A\u062D\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0642\u0644\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0623\u0639\u0645\u0627\u0644 \u0643\u0627\u0631\u0644\u064A\u0644 \u062A\u0628\u062F\u0648 \u062C\u0630\u0627\u0628\u0629 \u0644\u0639\u062F\u064A\u062F \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0641\u0643\u062A\u0648\u0631\u064A\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0646\u0627\u0647\u0636\u064A\u0646 \u0644\u0644\u062A\u063A\u064A\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0639\u0644\u0645\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0647\u062F\u062F\u062A \u062D\u0633\u0628\u0647\u0645 \u0646\u0638\u0627\u0645 \u0627\u0644\u062D\u064A\u0627\u0629 \u0627\u0644\u0627\u062C\u062A\u0645\u0627\u0639\u064A."@ar . . . . . . . . . . . "Never had political progressivism a foe it could more heartily respect."@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (ur. 4 grudnia 1795 w , zm. 5 lutego 1881 w Londynie) \u2013 szkocki pisarz spo\u0142eczny, historyk i filozof historii, propagator i wsp\u00F3\u0142tw\u00F3rca specyficznej historiozofii zwanej heroizmem. Bardzo wp\u0142ywowy w czasach wiktoria\u0144skich, oddzia\u0142a\u0142 te\u017C szeroko na my\u015Bl prawicow\u0105."@pl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u039F \u03A4\u03CC\u03BC\u03B1\u03C2 \u039A\u03AC\u03C1\u03BB\u03B1\u03CA\u03BB (4 \u0394\u03B5\u03BA\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1795 \u2013 5 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 1881) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03A3\u03BA\u03CE\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C6\u03B9\u03BB\u03CC\u03C3\u03BF\u03C6\u03BF\u03C2, \u03C3\u03B1\u03C4\u03B9\u03C1\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03C3\u03C5\u03B3\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03AD\u03B1\u03C2, \u03B4\u03BF\u03BA\u03B9\u03BC\u03B9\u03BF\u03B3\u03C1\u03AC\u03C6\u03BF\u03C2, \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B4\u03B9\u03B4\u03AC\u03C3\u03BA\u03B1\u03BB\u03BF\u03C2 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7 \u03B2\u03B9\u03BA\u03C4\u03C9\u03C1\u03B9\u03B1\u03BD\u03AE \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE.\u0391\u03C0\u03BF\u03BA\u03B1\u03BB\u03BF\u03CD\u03C3\u03B5 \u03C4\u03B1 \u03BF\u03B9\u03BA\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03B9\u03BA\u03AC \"\u03B6\u03BF\u03C6\u03B5\u03C1\u03AE \u03B5\u03C0\u03B9\u03C3\u03C4\u03AE\u03BC\u03B7\", \u03AD\u03B3\u03C1\u03B1\u03C6\u03B5 \u03BB\u03AE\u03BC\u03BC\u03B1\u03C4\u03B1 \u03B3\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03BD Edinburgh Encyclopedia \u03BA\u03B1\u03B9 \u03AC\u03C1\u03B8\u03C1\u03B1 \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03C9\u03BD\u03B9\u03BA\u03BF\u03CD \u03C3\u03C7\u03BF\u03BB\u03B9\u03B1\u03C3\u03BC\u03BF\u03CD."@el . . "Reminiscences"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle was een Schots schrijver, historicus en wiskundige, wiens literaire werk grote invloed had in het victoriaanse tijdperk."@nl . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (4 December 1795 \u2013 5 February 1881) was a Scottish essayist, historian and philosopher. A leading writer of the Victorian era, he exerted a profound influence on 19th-century art, literature and philosophy."@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (4. prosince 1795 \u2013 5. \u00FAnora 1881 Lond\u00FDn) byl skotsk\u00FD spisovatel a historik, jeho\u017E d\u00EDlo velmi ovlivnilo britskou . Poch\u00E1zel z p\u0159\u00EDsn\u011B kalvinistick\u00E9 rodiny, touto konfes\u00ED byl velmi ovlivn\u011Bn. Jeho rodi\u010De o\u010Dek\u00E1vali, \u017Ee se stane kazatelem, nicm\u00E9n\u011B k\u0159es\u0165anskou v\u00EDru ztratil p\u0159i studiu na University of Edinburgh. Cel\u00FD \u017Eivot ale ctil kalvinistick\u00E9 z\u00E1sady. Po studiu se Carlyle stal u\u010Ditelem matematiky. V letech 1819\u20131821 se vr\u00E1til na univerzitu, kde za\u010Dal intenzivn\u011Bji studovat n\u011Bmeckou literaturu. Byl velmi ovlivn\u011Bn n\u011Bmeck\u00FDm transcendentalismem, p\u0159edev\u0161\u00EDm d\u00EDlem Fichteho. D\u00EDky s\u00E9rii \u010Dasopiseck\u00FDch esej\u016F a p\u0159eklad\u016F z n\u011Bm\u010Diny (p\u0159edev\u0161\u00EDm Goetha) za\u010Dal b\u00FDt pova\u017Eov\u00E1n za odborn\u00EDka na n\u011Bmeckou literaturu. V\u011Bt\u0161inu \u017Eivota \u017Eil v Craigenputtocku, s\u00EDdle v , kde tak\u00E9 napsal v\u011Bt\u0161inu sv\u00FDch d\u011Bl."@cs . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u6258\u9A6C\u65AF\u00B7\u5361\u83B1\u5C14\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AThomas Carlyle\uFF0C1795\u5E7412\u67084\u65E5\uFF0D1881\u5E742\u67085\u65E5\uFF09\u662F\u8607\u683C\u862D\u8A55\u8AD6\u3001\u8AF7\u523A\u4F5C\u5BB6\u3001\u6B77\u53F2\u5B78\u5BB6\u3002\u4ED6\u7684\u4F5C\u54C1\u5728\u7DAD\u591A\u5229\u4E9E\u6642\u4EE3\u751A\u5177\u5F71\u97FF\u529B\u3002\u5728\u300A\u82F1\u96C4\u4E0E\u82F1\u96C4\u5D07\u62DC\u300B\u4E2D\u63D0\u51FA\u201C\u5386\u53F2\u9664\u4E86\u4E3A\u4F1F\u4EBA\u5199\u4F20\uFF0C\u4EC0\u4E48\u90FD\u4E0D\u662F\u201D\u7684\u82F1\u96C4\u53F2\u89C0\u30021865\u5E74\u88AB\u4EFB\u547D\u70BA\u611B\u4E01\u5821\u5927\u5B78\u6821\u9577\uFF0C\u51FA\u4EFB\u52301868\u5E74\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, 4 de dezembro de 1795 \u2014 Londres, 5 de fevereiro de 1881) foi um escritor, historiador, ensa\u00EDsta e professor escoc\u00EAs durante a era vitoriana. Ele chamou a economia de \"ci\u00EAncia sombria\", escreveu artigos para a Edinburgh Encyclop\u00E6dia, e tornou-se um pol\u00EAmico comentarista social."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@ca . . . . . "\uD1A0\uBA38\uC2A4 \uCE7C\uB77C\uC77C(Thomas Carlyle, 1795\uB144 12\uC6D4 4\uC77C ~ 1881\uB144 2\uC6D4 5\uC77C)\uC740 \uC601\uAD6D\uC758 \uD3C9\uB860\uAC00\u00B7\uC5ED\uC0AC\uAC00\uC774\uB2E4. \uC774\uC0C1\uC8FC\uC758\uC801\uC778 \uC0AC\uD68C \uAC1C\uD601\uC744 \uC81C\uCC3D\uD558\uC5EC 19\uC138\uAE30 \uC0AC\uC0C1\uACC4\uC5D0 \uD070 \uC601\uD5A5\uC744 \uB07C\uCCE4\uB2E4. \uC800\uC11C\uB85C\uB294 \u300A\uC758\uC0C1\uCCA0\uD559\u300B,\u300A\uD504\uB791\uC2A4 \uD601\uBA85\uC0AC\u300B, \u300A\uC601\uC6C5 \uC22D\uBC30\uB860\u300B, \u300A\uACFC\uAC70\uC640 \uD604\uC7AC\u300B \uB4F1\uC774 \uC788\uB2E4."@ko . . "\u041A\u0430\u0440\u043B\u0435\u0439\u043B\u044C, \u0422\u043E\u043C\u0430\u0441"@ru . . . . . . . . . . . . "right"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30C8\u30FC\u30DE\u30B9\u30FB\u30AB\u30FC\u30E9\u30A4\u30EB"@ja . . . . . "right"@en . . . . . . . . . . . "\u30C8\u30FC\u30DE\u30B9\u30FB\u30AB\u30FC\u30E9\u30A4\u30EB\uFF08Thomas Carlyle, 1795\u5E7412\u67084\u65E5 - 1881\u5E742\u67085\u65E5\uFF09\u306F\u300119\u4E16\u7D00\u30A4\u30AE\u30EA\u30B9\uFF08\u5927\u82F1\u5E1D\u56FD\uFF09\u306E\u6B74\u53F2\u5BB6\u30FB\u8A55\u8AD6\u5BB6\u3002 \u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u3001\u51FA\u8EAB\u3002 \u4EE3\u8868\u4F5C\u306B\u306F\u3001\u300E\u300F\u3001\u300E\u30D5\u30E9\u30F3\u30B9\u9769\u547D\u53F2\u300F\u3001\u300E\u30AA\u30EA\u30D0\u30FC\u30FB\u30AF\u30ED\u30E0\u30A6\u30A7\u30EB\u300F\u3001\u300E\u8863\u88C5\u54F2\u5B66\u300F\u3001\u300E\u904E\u53BB\u3068\u73FE\u5728\u300F\u306A\u3069\u304C\u3042\u308B\u3002\u30C9\u30A4\u30C4\u6587\u5B66\u3092\u7814\u7A76\u3057\u305F\u3053\u3068\u3067\u3082\u77E5\u3089\u308C\u3001\u30B2\u30FC\u30C6\u3068\u306E\u5F80\u5FA9\u66F8\u7C21\u304C\u3042\u308B\u3002\u3008\u5168\u96C6 The works of Thomas Carlyle\u3009\u306F30\u5DFB\u306B\u9054\u3057\u3066\u3044\u308B\u3002 1865\u5E74\u306B\u306F\u30A8\u30C7\u30A3\u30F3\u30D0\u30E9\u5927\u5B66\u306E\u5B66\u9577\u306B\u4EFB\u547D\u3055\u308C\u30011868\u5E74\u307E\u3067\u52D9\u3081\u305F\u3002"@ja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Walt Whitman"@en . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, , 1795eko abenduaren 4a - Londres, 1881eko otsailaren 5a) eskoziar historialari, kritikari eta filosofoa izan zen. Alemaniar idazleek eta pentsalariek (Goethe, Schiller, Herder) eragin handia izan zuten harengan. Ospe handia eman zioten The French Revolution (1837, Frantziako Iraultza) eta On Heroes (1841, Heroiei buruz) lanek. Materialismoaren aurkakoa zen; historian zehar eliteek zuten garrantzia onartu zuen baina, era berean, gizarte-justiziaren aldezkari sutsua izan zen. The History of Friedrich II of Prussia (Frederiko II.a Prusiakoaren Historia) idatzi zuen 1855- (Goethe, Schiller, Herder) urteetan."@eu . . . . . . . "128422"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (4 Desember 1795 \u2013 5 Februari 1881) adalah seorang penulis satir dari Skotlandia, penulis esay, sejarawan, dan guru pada era Victoria. Ia menyebut ekonomi sebagai \"ilmu yang suram\", menulis artikel untuk , dan menjadi komentator sosial yang kontroversial."@in . . . . . "181814"^^ . . . . "Scr\u00EDbhneoir Albanach ab ea Thomas Carlyle a rugadh in Eaglais Fheichein, D\u00F9n Phris, Albain ar an 4 Nollaig 1795 agus fuair b\u00E1s ar an 5 Feabhra 1881 i Londain, Sasana. Fealsamh, scr\u00EDbhneoir , aist\u00ED, aistritheoir, stara\u00ED, matamaiticeoir agus m\u00FAinteoir a bh\u00ED ann. \u00C1ir\u00EDtear \u00E9 mar dhuine de phr\u00EDomhthr\u00E1chtair\u00ED s\u00F3isialta a linne. Is ioma\u00ED l\u00E9acht d\u00E1r thug s\u00E9 san aois Victeoireach a fuair f\u00E1ilte is moladh \u00F3na lucht \u00E9isteachta. Saothar c\u00E1ili\u00FAil leis a d'eascair as ceann de na l\u00E9achtanna \u00FAd n\u00E1 On Heroes, Hero-Worship, and The Heroic in History ina ma\u00EDonn s\u00E9 go bhfuil a leith\u00E9id agus \"Fear M\u00F3r\" ann a bhfuil t\u00E1bhacht stairi\u00FAil leis: \"History is nothing but the biography of the Great Man\". Carlyle an duine a bhaist \"an eola\u00EDocht dhuairc\" ar an eacnama\u00EDocht."@ga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas CARLYLE [karLAJL] (\u200F4-an de decembro 1795 - 5-an de februaro 1881) skotdevena brita historiisto kaj filozofo."@eo . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, , 1795eko abenduaren 4a - Londres, 1881eko otsailaren 5a) eskoziar historialari, kritikari eta filosofoa izan zen. Alemaniar idazleek eta pentsalariek (Goethe, Schiller, Herder) eragin handia izan zuten harengan. Ospe handia eman zioten The French Revolution (1837, Frantziako Iraultza) eta On Heroes (1841, Heroiei buruz) lanek. Materialismoaren aurkakoa zen; historian zehar eliteek zuten garrantzia onartu zuen baina, era berean, gizarte-justiziaren aldezkari sutsua izan zen. The History of Friedrich II of Prussia (Frederiko II.a Prusiakoaren Historia) idatzi zuen 1855- (Goethe, Schiller, Herder) urteetan."@eu . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, 4 de dezembro de 1795 \u2014 Londres, 5 de fevereiro de 1881) foi um escritor, historiador, ensa\u00EDsta e professor escoc\u00EAs durante a era vitoriana. Ele chamou a economia de \"ci\u00EAncia sombria\", escreveu artigos para a Edinburgh Encyclop\u00E6dia, e tornou-se um pol\u00EAmico comentarista social."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30C8\u30FC\u30DE\u30B9\u30FB\u30AB\u30FC\u30E9\u30A4\u30EB\uFF08Thomas Carlyle, 1795\u5E7412\u67084\u65E5 - 1881\u5E742\u67085\u65E5\uFF09\u306F\u300119\u4E16\u7D00\u30A4\u30AE\u30EA\u30B9\uFF08\u5927\u82F1\u5E1D\u56FD\uFF09\u306E\u6B74\u53F2\u5BB6\u30FB\u8A55\u8AD6\u5BB6\u3002 \u30B9\u30B3\u30C3\u30C8\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u3001\u51FA\u8EAB\u3002 \u4EE3\u8868\u4F5C\u306B\u306F\u3001\u300E\u300F\u3001\u300E\u30D5\u30E9\u30F3\u30B9\u9769\u547D\u53F2\u300F\u3001\u300E\u30AA\u30EA\u30D0\u30FC\u30FB\u30AF\u30ED\u30E0\u30A6\u30A7\u30EB\u300F\u3001\u300E\u8863\u88C5\u54F2\u5B66\u300F\u3001\u300E\u904E\u53BB\u3068\u73FE\u5728\u300F\u306A\u3069\u304C\u3042\u308B\u3002\u30C9\u30A4\u30C4\u6587\u5B66\u3092\u7814\u7A76\u3057\u305F\u3053\u3068\u3067\u3082\u77E5\u3089\u308C\u3001\u30B2\u30FC\u30C6\u3068\u306E\u5F80\u5FA9\u66F8\u7C21\u304C\u3042\u308B\u3002\u3008\u5168\u96C6 The works of Thomas Carlyle\u3009\u306F30\u5DFB\u306B\u9054\u3057\u3066\u3044\u308B\u3002 1865\u5E74\u306B\u306F\u30A8\u30C7\u30A3\u30F3\u30D0\u30E9\u5927\u5B66\u306E\u5B66\u9577\u306B\u4EFB\u547D\u3055\u308C\u30011868\u5E74\u307E\u3067\u52D9\u3081\u305F\u3002"@ja . . . . . . . "Thomas Carlyle"@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\uD1A0\uBA38\uC2A4 \uCE7C\uB77C\uC77C(Thomas Carlyle, 1795\uB144 12\uC6D4 4\uC77C ~ 1881\uB144 2\uC6D4 5\uC77C)\uC740 \uC601\uAD6D\uC758 \uD3C9\uB860\uAC00\u00B7\uC5ED\uC0AC\uAC00\uC774\uB2E4. \uC774\uC0C1\uC8FC\uC758\uC801\uC778 \uC0AC\uD68C \uAC1C\uD601\uC744 \uC81C\uCC3D\uD558\uC5EC 19\uC138\uAE30 \uC0AC\uC0C1\uACC4\uC5D0 \uD070 \uC601\uD5A5\uC744 \uB07C\uCCE4\uB2E4. \uC800\uC11C\uB85C\uB294 \u300A\uC758\uC0C1\uCCA0\uD559\u300B,\u300A\uD504\uB791\uC2A4 \uD601\uBA85\uC0AC\u300B, \u300A\uC601\uC6C5 \uC22D\uBC30\uB860\u300B, \u300A\uACFC\uAC70\uC640 \uD604\uC7AC\u300B \uB4F1\uC774 \uC788\uB2E4."@ko . . . . . . "Thomas Carlyle va ser un assagista, historiador, professor i escriptor sat\u00EDric escoc\u00E8s, actiu durant l'\u00E8poca victoriana. Va anomenar l'economia \u00ABla ci\u00E8ncia funesta\u00BB, va escriure articles per a l' i va ser un polemista social. Nat al si d'una estricta fam\u00EDlia calvinista, Carlyle estava destinat pels seus pares a la carrera de predicador, per\u00F2 mentre estudiava a la Universitat d'Edimburg va perdre la fe. No obstant aix\u00F2, va conservar els valors calvinistes al llarg de la seua vida. Aquesta combinaci\u00F3 de temperament religi\u00F3s i p\u00E8rdua de la fe en el cristianisme tradicional, van fer que l'obra de Carlyle esdevinguera atractiva per a molts victorians preocupats amb els canvis pol\u00EDtics i cient\u00EDfics que amena\u00E7aven l'ordre social tradicional."@ca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@in . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@de . "Thomas Carlyle va ser un assagista, historiador, professor i escriptor sat\u00EDric escoc\u00E8s, actiu durant l'\u00E8poca victoriana. Va anomenar l'economia \u00ABla ci\u00E8ncia funesta\u00BB, va escriure articles per a l' i va ser un polemista social."@ca . . . . . . . . . "\uD1A0\uBA38\uC2A4 \uCE7C\uB77C\uC77C"@ko . . . . . . . . . "Scr\u00EDbhneoir Albanach ab ea Thomas Carlyle a rugadh in Eaglais Fheichein, D\u00F9n Phris, Albain ar an 4 Nollaig 1795 agus fuair b\u00E1s ar an 5 Feabhra 1881 i Londain, Sasana. Fealsamh, scr\u00EDbhneoir , aist\u00ED, aistritheoir, stara\u00ED, matamaiticeoir agus m\u00FAinteoir a bh\u00ED ann. \u00C1ir\u00EDtear \u00E9 mar dhuine de phr\u00EDomhthr\u00E1chtair\u00ED s\u00F3isialta a linne. Is ioma\u00ED l\u00E9acht d\u00E1r thug s\u00E9 san aois Victeoireach a fuair f\u00E1ilte is moladh \u00F3na lucht \u00E9isteachta. Saothar c\u00E1ili\u00FAil leis a d'eascair as ceann de na l\u00E9achtanna \u00FAd n\u00E1 On Heroes, Hero-Worship, and The Heroic in History ina ma\u00EDonn s\u00E9 go bhfuil a leith\u00E9id agus \"Fear M\u00F3r\" ann a bhfuil t\u00E1bhacht stairi\u00FAil leis: \"History is nothing but the biography of the Great Man\". Carlyle an duine a bhaist \"an eola\u00EDocht dhuairc\" ar an eacnama\u00EDocht."@ga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "1124555533"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Articles related to Thomas Carlyle"@en . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas CARLYLE [karLAJL] (\u200F4-an de decembro 1795 - 5-an de februaro 1881) skotdevena brita historiisto kaj filozofo."@eo . . . . . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle, n\u00E9 le 4 d\u00E9cembre 1795 \u00E0 Ecclefechan (Eaglais Fheichein en ga\u00E9lique \u00E9cossais), dans le comt\u00E9 de Dumfries et Galloway, et mort le 5 f\u00E9vrier 1881 \u00E0 Chelsea \u00E0 Londres, est un \u00E9crivain, satiriste et historien britannique, dont le travail eut une tr\u00E8s forte influence durant l'\u00E9poque victorienne."@fr . . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@it . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle, f\u00F6dd 4 december 1795 i Ecclefechan, Dumfriesshire, Skottland, d\u00F6d 5 februari 1881 i London, var en skotsk historiker och f\u00F6rfattare. Carlyle's internationellt sett mest k\u00E4nda verk \u00E4r Franska revolutionen (originaltitel: The French Revolution: A History), en personligt skriven skildring av franska revolutionen som gavs ut 1837 och senare \u00F6versatts till ett antal spr\u00E5k."@sv . . . . . . "Thomas Carlyle, n\u00E9 le 4 d\u00E9cembre 1795 \u00E0 Ecclefechan (Eaglais Fheichein en ga\u00E9lique \u00E9cossais), dans le comt\u00E9 de Dumfries et Galloway, et mort le 5 f\u00E9vrier 1881 \u00E0 Chelsea \u00E0 Londres, est un \u00E9crivain, satiriste et historien britannique, dont le travail eut une tr\u00E8s forte influence durant l'\u00E9poque victorienne."@fr . . . . . "Thomas Carlyle, f\u00F6dd 4 december 1795 i Ecclefechan, Dumfriesshire, Skottland, d\u00F6d 5 februari 1881 i London, var en skotsk historiker och f\u00F6rfattare. Carlyle's internationellt sett mest k\u00E4nda verk \u00E4r Franska revolutionen (originaltitel: The French Revolution: A History), en personligt skriven skildring av franska revolutionen som gavs ut 1837 och senare \u00F6versatts till ett antal spr\u00E5k."@sv . . . "Thomas Carlyle (* 4. Dezember 1795 in Ecclefechan, Dumfries and Galloway; \u2020 5. Februar 1881 in London) war ein schottischer Essayist und Historiker, der im viktorianischen Gro\u00DFbritannien sehr einflussreich war."@de . . . "Thomas Carlyle"@pt . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle was een Schots schrijver, historicus en wiskundige, wiens literaire werk grote invloed had in het victoriaanse tijdperk."@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u03A4\u03CC\u03BC\u03B1\u03C2 \u039A\u03AC\u03C1\u03BB\u03B1\u03CA\u03BB"@el . . . . . . . . . . . "Thomas Carlyle"@cs . . . . "Thomas Carlyle (Ecclefechan, Escocia, 4 de diciembre de 1795-Londres, 5 de febrero de 1881) fue un fil\u00F3sofo, historiador, traductor, matem\u00E1tico, cr\u00EDtico social y ensayista escoc\u00E9s. Fue catedr\u00E1tico y luego rector de la Universidad de Edimburgo. En su libro On Heroes, Hero-Worship, and The Heroic in History ( \"Sobre h\u00E9roes, adoraci\u00F3n a los h\u00E9roes y lo heroico en la historia\"), argument\u00F3 que las acciones del \"Gran Hombre\" juegan un papel clave en la historia, afirmando que \"la historia del mundo no es m\u00E1s que la biograf\u00EDa de los grandes hombres\".\u200B Otras obras importantes incluyen The French Revolution: A History (La Revoluci\u00F3n Francesa: una historia) y The History of Friedrich II of Prussia, Called Frederick the Great, (\"La Historia de Federico II de Prusia, llamado Federico el Grande).\u200B Su historia sobre la Revoluci\u00F3n Francesa (1837) fue la inspiraci\u00F3n para la novela Historia de dos ciudades (1859) de Charles Dickens, y sigue siendo popular en la actualidad. Su obra Sartor Resartus (1836) es una notable novela filos\u00F3fica. Carlyle, un destacado polemista, acu\u00F1\u00F3 el t\u00E9rmino \"la ciencia l\u00FAgubre\" para la econom\u00EDa, en su ensayo Occasional Discourse on the Negro Question (\"Discurso ocasional sobre la cuesti\u00F3n negra\"), que abogaba por la reintroducci\u00F3n de la esclavitud en las Indias Occidentales.\u200B\u200B Tambi\u00E9n escribi\u00F3 art\u00EDculos para la Enciclopedia de Edimburgo.\u200B Carlyle fue cristiano, pero perdi\u00F3 su fe mientras asist\u00EDa a la Universidad de Edimburgo, y luego adopt\u00F3 una forma de de\u00EDsmo.\u200B En matem\u00E1ticas, es conocido por el c\u00EDrculo de Carlyle,\u200B un m\u00E9todo utilizado en ecuaciones de segundo grado y para desarrollar construcciones de pol\u00EDgonos regulares con regla y comp\u00E1s."@es . . . . . . . . . . . . . .