"Aram Iljitsj Chatsjatoerjan (Armeens: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Russisch: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D) (nabij Tiflis, 6 juni 1903 \u2013 Moskou, 1 mei 1978) was een Russische componist en cellist van Armeense afkomst. Hij werd geboren dicht bij Tiflis (het huidige Tbilisi), de hoofdstad van Georgi\u00EB, in een arme Armeense boekbindersfamilie."@nl . . "Aram Il'i\u010D Cha\u010Daturjan (in russo \u0410pa\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D?; in armeno \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576?, traslitterato Aram Xa\u010Datryan; Tbilisi, 6 giugno 1903 \u2013 Mosca, 1\u00BA maggio 1978) \u00E8 stato un compositore, pianista e didatta sovietico di etnia armena."@it . . "Aram Ilyich Khachaturian (/\u02C8\u00E6r\u0259m \u02CCk\u0251\u02D0t\u0283\u0259\u02C8t\u028A\u0259ri\u0259n/; Russian: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D, IPA: [\u0250\u02C8ram \u0268\u02C8l\u02B2jit\u0255 x\u0259t\u0255\u026At\u028A\u02C8r\u02B2an]; Armenian: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Xa\u010D\u02BFatryan; 6 June [O.S. 24 May] 1903 \u2013 1 May 1978) was a Soviet and Armenian composer and conductor. He is considered one of the leading Soviet composers."@en . "Aram Iljitsj Chatsjatoerjan (Armeens: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Russisch: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D) (nabij Tiflis, 6 juni 1903 \u2013 Moskou, 1 mei 1978) was een Russische componist en cellist van Armeense afkomst. Hij werd geboren dicht bij Tiflis (het huidige Tbilisi), de hoofdstad van Georgi\u00EB, in een arme Armeense boekbindersfamilie."@nl . . . . . . . . . . . . . . . "Aram Ilyich Khachaturian"@en . . . . . "Aram Chatsjatoerjan"@nl . . . . . "Aram Il'i\u010D Cha\u010Daturjan"@it . . . . . . . . . "\u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D (\u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0440\u044F\u0301\u043D) (\u0430\u0440\u043C. \u0531\u0580\u0561\u0574 \u0535\u0572\u056B\u0561\u0575\u056B \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576; 24 \u043C\u0430\u044F (6 \u0438\u044E\u043D\u044F) 1903, \u041A\u043E\u0434\u0436\u043E\u0440\u0438, \u0422\u0438\u0444\u043B\u0438\u0441\u0441\u043A\u0430\u044F \u0433\u0443\u0431\u0435\u0440\u043D\u0438\u044F, \u0420\u043E\u0441\u0441\u0438\u0439\u0441\u043A\u0430\u044F \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u044F \u2014 1 \u043C\u0430\u044F 1978, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430, \u0421\u0421\u0421\u0420) \u2014 \u0430\u0440\u043C\u044F\u043D\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440, \u0434\u0438\u0440\u0438\u0436\u0451\u0440, \u043F\u0435\u0434\u0430\u0433\u043E\u0433, \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E-\u043E\u0431\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0434\u0435\u044F\u0442\u0435\u043B\u044C. \u0413\u0435\u0440\u043E\u0439 \u0421\u043E\u0446\u0438\u0430\u043B\u0438\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0422\u0440\u0443\u0434\u0430 (1973). \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434\u043D\u044B\u0439 \u0430\u0440\u0442\u0438\u0441\u0442 \u0421\u0421\u0421\u0420 (1954) \u041B\u0430\u0443\u0440\u0435\u0430\u0442 \u041B\u0435\u043D\u0438\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0438 (1959), \u0447\u0435\u0442\u044B\u0440\u0451\u0445 \u0421\u0442\u0430\u043B\u0438\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0439 (1941, 1943, 1946, 1950), \u0413\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0438 \u0421\u0421\u0421\u0420 (1971) \u0438 \u0413\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0438 \u0410\u0440\u043C\u044F\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0421\u0421\u0420. \u041D\u0435\u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0435 \u0438\u0441\u0441\u043B\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u0438 \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0438\u0437\u0443\u044E\u0442 \u0435\u0433\u043E \u043A\u0430\u043A \u043E\u0434\u043D\u043E\u0433\u043E \u0438\u0437 \u0441\u0442\u043E\u043B\u043F\u043E\u0432 \u0430\u0440\u043C\u044F\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438 \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0448\u043A\u043E\u043B\u044B. \u0410\u0432\u0442\u043E\u0440 \u0442\u0440\u0451\u0445 \u0431\u0430\u043B\u0435\u0442\u043E\u0432, \u0442\u0440\u0451\u0445 \u0441\u0438\u043C\u0444\u043E\u043D\u0438\u0439, \u0448\u0435\u0441\u0442\u0438 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0435\u0440\u0442\u043E\u0432, \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u0438\u0439 \u0432\u043E\u043A\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439, \u0445\u043E\u0440\u043E\u0432\u043E\u0439, \u0438\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u0438 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u043D\u043E\u0439 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438, \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 \u043A \u043A\u0438\u043D\u043E\u0444\u0438\u043B\u044C\u043C\u0430\u043C \u0438 \u0442\u0435\u0430\u0442\u0440\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C \u043F\u043E\u0441\u0442\u0430\u043D\u043E\u0432\u043A\u0430\u043C, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 \u0413\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u0433\u0438\u043C\u043D\u0430 \u0410\u0440\u043C\u044F\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0421\u0421\u0420 (1944)."@ru . . "\u30A2\u30E9\u30E0\u30FB\u30A4\u30EA\u30A4\u30C1\u30FB\u30CF\u30C1\u30E3\u30C8\u30A5\u30EA\u30A2\u30F3\uFF08\u30A2\u30EB\u30E1\u30CB\u30A2\u8A9E: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 [\u0251\u02C8\u027E\u0251m \u03C7\u0251t\u0361\u0283\u02B0\u0251t(\u0259)\u027E\u02C8j\u0251n], \u30B0\u30EB\u30B8\u30A2\u8A9E: \u10D0\u10E0\u10D0\u10DB \u10EE\u10D0\u10E9\u10D0\u10E2\u10E3\u10E0\u10D8\u10D0\u10DC\u10D8, \u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D/\u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0440\u044F\u0301\u043D (Aram Il'ich Khachaturian/Khachatrian) , 1903\u5E745\u670824\u65E5\uFF08\u30B0\u30EC\u30B4\u30EA\u30AA\u66A66\u67086\u65E5\uFF09 - 1978\u5E745\u67081\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u65E7\u30BD\u30D3\u30A8\u30C8\u9023\u90A6\u306E\u4F5C\u66F2\u5BB6\u3001\u6307\u63EE\u8005\u3002\u30A2\u30EB\u30E1\u30CB\u30A2\u4EBA\u3067\u3042\u308A\u59D3\u306F\u3001\u30CF\u30C1\u30E3\u30C8\u30A5\u30EA\u30E3\u30FC\u30F3\u3001\u30CF\u30C1\u30E3\u30C8\u30A5\u30EA\u30E3\u30F3\u306A\u3069\u3068\u3082\u8868\u8A18\u3055\u308C\u308B\u3002\u30BD\u9023\u4EBA\u6C11\u82B8\u8853\u5BB6\u3002\u30D7\u30ED\u30B3\u30D5\u30A3\u30A8\u30D5\u3001\u30B7\u30E7\u30B9\u30BF\u30B3\u30FC\u30F4\u30A3\u30C1\u3068\u5171\u306B\u30BD\u9023\u3092\u4EE3\u8868\u3059\u308B\u4F5C\u66F2\u5BB6\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . . . "Aram Il\u00EDtx Khatxaturian, rus: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D AFI [\u0250\u02C8ram \u026A\u02C8l\u02B2jit\u0361\u0255 x\u0259t\u0361\u0255\u026At\u028A\u02C8r\u02B2an]; en armeni \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576,AFI [\u0251\u02C8\u027E\u0251m \u03C7\u0251t\u0361\u0283\u02B0\u0251t(\u0259)\u027E\u02C8j\u0251n] (Tbilissi, Ge\u00F2rgia, 6 de juny de 1903 - Moscou, primer de maig de 1978), fou un prol\u00EDfic compositor georgi\u00E0 d'origen armeni, enquadrat en el moviment del . \u00C9s l'autor de l' sovi\u00E8tica."@ca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Armenian"@en . . . . . . . . . . "Aram \u0124a\u0109aturjan, plennome Aram Ilji\u0109 \u0124a\u0109aturjan (armene \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 [Aram \u0124a\u0109atrjan], ruse \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D) (6-an de junio 1903, Tiflisa gubernio \u2014 1-an de majo 1978, Moskvo, entombigita en Erevano) estis sovetia muzika komponisto, pianisto, dirigento kaj muzika pedagogo. Armeno. Popola artisto de Sovetunio (1954). Heroo de Socialisma Laboro (1973). La\u016Dreato de kvar Stalin-premioj (1941, 1943, 1946, 1950), Lenin-premio (1959) kaj (1971). A\u016Dtoro de la muziko de la (1944). Akademiano de la (1963)."@eo . . . "Aram Khachaturian"@pt . "Khachaturian in 1971"@en . . . . "Aram Khachaturian (em arm\u00EAnio: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576; Tbilisi, Ge\u00F3rgia, 6 de junho de 1903 \u2014 Moscovo, 1 de maio de 1978) foi um compositor arm\u00EAnio. Nasceu em Tbilisi, atual capital da Ge\u00F3rgia, que na \u00E9poca era parte do Imp\u00E9rio Russo, filho de pais arm\u00EAnios. Ao contr\u00E1rio da maioria dos m\u00FAsicos, que iniciam sua forma\u00E7\u00E3o na inf\u00E2ncia, s\u00F3 come\u00E7ou a estudar m\u00FAsica seriamente aos 19 anos, tendo atingido essa idade sem nunca ter assistido a uma \u00F3pera ou a uma apresenta\u00E7\u00E3o de alguma sinfonia. Crian\u00E7a autodidata, aprendeu sozinho a tocar tuba e piano. Em 1921, mudou-se para Moscovo, onde estudou violoncelo e composi\u00E7\u00E3o. Apaixonado pela m\u00FAsica popular e folcl\u00F3rica, viajou pelo seu pa\u00EDs natal, a Arm\u00EAnia, para pesquisar can\u00E7\u00F5es populares e compor baseado nesses temas. Teve uma grande contribui\u00E7\u00E3o para a m\u00FAsica moderna. Suas obras mais famosas s\u00E3o a m\u00FAsica do ballet e . \u00C9 no \u00FAltimo ato desse ballet que se encontra a famosa \"Dan\u00E7a do Sabre\"."@pt . . . . . "1983"^^ . . . . . . . "[[#Awards_and_honors"@en . "1978-05-01"^^ . . . "Aram Khachaturian"@en . . . . . . . . . "Aram Iljitj Chatjaturjan (armeniska: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u0535\u0572\u056B\u0561\u0575\u056B \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, ryska: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D, ibland transkriberat Chatjaturian, p\u00E5 engelska Khachaturian), f\u00F6dd 6 juni 1903 i Tiflis, guvernementet Tiflis, d\u00F6d 1 maj 1978 i Moskva, Sovjetunionen, var en armenisk (sovjetisk) komposit\u00F6r."@sv . . . . . . . . . . . "Aram Khatxaturian"@eu . "Nune, Karen"@en . . "Aram Chaczaturian (orm. \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576) (ur. 6 czerwca 1903 w Tbilisi, zm. 1 maja 1978 w Moskwie) \u2013 ormia\u0144ski kompozytor muzyki powa\u017Cnej, dyrygent i pedagog."@pl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0391\u03C1\u03AC\u03BC \u03A7\u03B1\u03C4\u03C3\u03B1\u03C4\u03BF\u03C5\u03C1\u03B9\u03AC\u03BD"@el . . . . . . . . . . . "Aram Khatchatourian"@fr . . . . . . . . . . . "Aram Ilyich Khachaturian (/\u02C8\u00E6r\u0259m \u02CCk\u0251\u02D0t\u0283\u0259\u02C8t\u028A\u0259ri\u0259n/; Russian: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D, IPA: [\u0250\u02C8ram \u0268\u02C8l\u02B2jit\u0255 x\u0259t\u0255\u026At\u028A\u02C8r\u02B2an]; Armenian: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Xa\u010D\u02BFatryan; 6 June [O.S. 24 May] 1903 \u2013 1 May 1978) was a Soviet and Armenian composer and conductor. He is considered one of the leading Soviet composers. Born and raised in Tbilisi, the multicultural capital of Georgia, Khachaturian moved to Moscow in 1921 following the Sovietization of the Caucasus. Without prior music training, he enrolled in the Gnessin Musical Institute, subsequently studying at the Moscow Conservatory in the class of Nikolai Myaskovsky, among others. His first major work, the Piano Concerto (1936), popularized his name within and outside the Soviet Union. It was followed by the Violin Concerto (1940) and the Cello Concerto (1946). His other significant compositions include the Masquerade Suite (1941), the Anthem of the Armenian SSR (1944), three symphonies (1935, 1943, 1947), and around 25 film scores. Khachaturian is best known for his ballet music\u2014Gayane (1942) and Spartacus (1954). His most popular piece, the \"Sabre Dance\" from Gayane, has been used extensively in popular culture and has been performed by a number of musicians worldwide. His style is \"characterized by colorful harmonies, captivating rhythms, virtuosity, improvisations, and sensuous melodies\". During most of his career, Khachaturian was approved by the Soviet government and held several high posts in the Union of Soviet Composers from the late 1930s, although he joined the Communist Party only in 1943. Along with Sergei Prokofiev and Dmitri Shostakovich, he was officially denounced as a \"formalist\" and his music dubbed \"anti-people\" in 1948 but was restored later that year. After 1950 he taught at the Gnessin Institute and the Moscow Conservatory and turned to conducting. He traveled to Europe, Latin America and the United States with concerts of his own works. In 1957 Khachaturian became the Secretary of the Union of Soviet Composers, a position he held until his death. Khachaturian composed the first Armenian ballet music, symphony, concerto, and film score. He is considered the most renowned Armenian composer of the 20th century. While following the established musical traditions of Russia, he broadly incorporated Armenian and, to lesser extent, Caucasian, Eastern and Central European, and Middle Eastern peoples' folk music in his works. He is , where he is considered a \"national treasure\"."@en . . . "horizontal"@en . . "\uC544\uB78C \uD558\uCC28\uD22C\uB9AC\uC548(\uC544\uB974\uBA54\uB2C8\uC544\uC5B4: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u0535\u0572\u056B\u0561\u0575\u056B \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 \uC544\uB78C \uC608\uAE30\uC544\uC774 \uD558\uCC28\uD2B8\uB7B8 [\u0251\u02C8\u027E\u0251m j\u025B\u0281j\u0251\u02C8ji \u03C7\u0251t\u0283\u02B0\u0251t(\u0259)\u02C8\u027Ej\u0251n], \uB7EC\uC2DC\uC544\uC5B4: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D \uC544\uB78C \uC77C\uB9AC\uCE58 \uD558\uCC28\uD22C\uB7B8[*], 1903\uB144 6\uC6D4 6\uC77C ~ 1978\uB144 5\uC6D4 1\uC77C)\uC740 \uC544\uB974\uBA54\uB2C8\uC544\uC758 \uC11C\uC591 \uACE0\uC804 \uC74C\uC545 \uC791\uACE1\uAC00\uC774\uB2E4. \uC18C\uB828 \uC74C\uC545\uACC4\uB97C \uC8FC\uB3C4\uD55C \uC791\uACE1\uAC00 \uC911 \uD558\uB098\uB85C \uD3C9\uAC00\uBC1B\uB294\uB2E4."@ko . . "Aram Ilji\u010D Cha\u010Daturjan (arm\u00E9nsky \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Cha\u010Datrjan, rusky \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D) (24. kv\u011Btnajul./ 6. \u010Dervna 1903greg., Kod\u017Eori (gruz\u00EDnsky \u10D9\u10DD\u10EF\u10DD\u10E0\u10D8) nebo Tiflis \u2013 1. kv\u011Btna 1978, Moskva) byl sov\u011Btsko-arm\u00E9nsk\u00FD hudebn\u00ED skladatel, klav\u00EDrista a dirigent. Sv\u011Btov\u00FD v\u011Bhlas mu z\u00EDskala zejm\u00E9na v\u011Bta z posledn\u00EDho jedn\u00E1n\u00ED jeho baletu s n\u00E1zvem \u0160avlov\u00FD tanec, dokon\u010Den\u00E1 v roce 1942, kter\u00E1 evokuje arm\u00E9nsk\u00FD v\u00ED\u0159iv\u00FD , p\u0159i n\u011Bm\u017E tane\u010Dn\u00EDci prokazuj\u00ED sv\u00E9 um\u011Bn\u00ED se \u0161avlemi."@cs . . . "Aram Chaczaturian"@pl . . . . . . "Aram Chaczaturian (orm. \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576) (ur. 6 czerwca 1903 w Tbilisi, zm. 1 maja 1978 w Moskwie) \u2013 ormia\u0144ski kompozytor muzyki powa\u017Cnej, dyrygent i pedagog."@pl . . . . "right"@en . . . . . . "StampRussia845.jpg"@en . . "ArmenianStamps-284.jpg"@en . "Aram Khachaturian"@en . . . . "1978-05-01"^^ . "Aram Il'i\u010D Cha\u010Daturjan (in russo \u0410pa\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D?; in armeno \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576?, traslitterato Aram Xa\u010Datryan; Tbilisi, 6 giugno 1903 \u2013 Mosca, 1\u00BA maggio 1978) \u00E8 stato un compositore, pianista e didatta sovietico di etnia armena."@it . . . . . . . "Aram Iljitj Chatjaturjan (armeniska: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u0535\u0572\u056B\u0561\u0575\u056B \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, ryska: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D, ibland transkriberat Chatjaturian, p\u00E5 engelska Khachaturian), f\u00F6dd 6 juni 1903 i Tiflis, guvernementet Tiflis, d\u00F6d 1 maj 1978 i Moskva, Sovjetunionen, var en armenisk (sovjetisk) komposit\u00F6r."@sv . "Aram Khatxaturian"@ca . . . "--06-06"^^ . . . . . . . . . . . "Aram Khachaturian signature.svg"@en . . . . . . . . . . . . "225"^^ . . . . . . . . . . . . . "\u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0406\u043B\u043B\u0456\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D (\u0432\u0456\u0440\u043C. \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, \u0440\u043E\u0441. \u0410\u0440\u0430\u043C \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D; \u043D\u0430\u0440. 24 \u0442\u0440\u0430\u0432\u043D\u044F (6 \u0447\u0435\u0440\u0432\u043D\u044F) 1903, \u0422\u0431\u0456\u043B\u0456\u0441\u0456 \u2014 \u043F\u043E\u043C. 1 \u0442\u0440\u0430\u0432\u043D\u044F 1978, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430) \u2014 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440, \u0434\u0438\u0440\u0438\u0433\u0435\u043D\u0442, \u043F\u0435\u0434\u0430\u0433\u043E\u0433, \u043C\u0443\u0437\u0438\u0447\u043D\u043E-\u0441\u0443\u0441\u043F\u0456\u043B\u044C\u043D\u0438\u0439 \u0434\u0456\u044F\u0447, \u043D\u0430\u0440\u043E\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0430\u0440\u0442\u0438\u0441\u0442 \u0421\u0420\u0421\u0420 (1954), \u0413\u0435\u0440\u043E\u0439 \u0421\u043E\u0446\u0456\u0430\u043B\u0456\u0441\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u041F\u0440\u0430\u0446\u0456 (1973), \u0430\u043A\u0430\u0434\u0435\u043C\u0456\u043A \u0410\u041D \u0412\u0456\u0440\u043C\u0435\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0420\u0421\u0420 (1963). \u0414\u044F\u0434\u044C\u043A\u043E \u041A\u0430\u0440\u0435\u043D\u0430 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D\u0430."@uk . . . . . . . . . "Aram Chatjaturjan"@sv . . . . "200"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "190"^^ . "28.0"^^ . "\u0622\u0631\u0627\u0645 \u062E\u0627\u062A\u0634\u0627\u062A\u0648\u0631\u064A\u0627\u0646"@ar . . . . . . . "232847"^^ . . . "1926"^^ . . . . . . . . . . . . "Aram Ilich Jachaturi\u00E1n\u200B (en ruso, \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D; en armenio, \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Xa\u010Datryan; Tiflis, Georgia, 6 de junio de 1903 \u2013 Mosc\u00FA, Rusia, 1 de mayo de 1978) fue un compositor y director sovi\u00E9tico de origen armenio. Se considera que fue uno de los principales compositores sovi\u00E9ticos.\u200B\u200B\u200B"@es . . . "Aram \u0124a\u0109aturjan, plennome Aram Ilji\u0109 \u0124a\u0109aturjan (armene \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 [Aram \u0124a\u0109atrjan], ruse \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D) (6-an de junio 1903, Tiflisa gubernio \u2014 1-an de majo 1978, Moskvo, entombigita en Erevano) estis sovetia muzika komponisto, pianisto, dirigento kaj muzika pedagogo. Armeno. Popola artisto de Sovetunio (1954). Heroo de Socialisma Laboro (1973). La\u016Dreato de kvar Stalin-premioj (1941, 1943, 1946, 1950), Lenin-premio (1959) kaj (1971). A\u016Dtoro de la muziko de la (1944). Akademiano de la (1963)."@eo . . . . . . . . . . . . "I do not see how modern composers could isolate themselves from life and not want to work among society. The more impressions that come from contact with life, the more and better the creative ideas."@en . . . . . "\u0622\u0631\u0627\u0645 \u062E\u0627\u062A\u0634\u0627\u062A\u0648\u0631\u064A\u0627\u0646 (\u0628\u0627\u0644\u0623\u0631\u0645\u0646\u064A\u0629:\u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576) \u0645\u0648\u0627\u0644\u064A\u062F 6 \u064A\u0648\u0646\u064A\u0648 1903 \u2013 \u0648\u0641\u064A\u0627\u062A 1 \u0645\u0627\u064A\u0648 1978) \u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u064A \u0648\u0645\u0624\u0644\u0641 \u0633\u064A\u0645\u0641\u0648\u0646\u064A\u0627\u062A \u0645\u0646 \u0623\u0635\u0644 \u0623\u0631\u0645\u0646\u064A \u062A\u0628\u0644\u064A\u0633\u064A \u0639\u0627\u0635\u0645\u0629 \u062C\u0648\u0631\u062C\u064A\u0627 \u0648\u0627\u0644\u062A\u064A \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u0631\u0643\u0632\u0627 \u062B\u0642\u0627\u0641\u064A\u0627 \u0644\u0643\u062B\u064A\u0631 \u0645\u0646 \u0634\u0639\u0631\u0627\u0621 \u0648\u0643\u062A\u0627\u0628 \u0623\u0631\u0645\u0646 \u0641\u064A \u0646\u0647\u0627\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u062A\u0627\u0633\u0639 \u0639\u0634\u0631 \u0648\u0628\u062F\u0627\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0634\u0631\u064A\u0646. \u0641\u064A \u0639\u0627\u0645 1915 \u0647\u0627\u062C\u0631 \u0623\u0631\u0627\u0645 \u0645\u0639 \u0639\u0627\u0626\u0644\u062A\u0647 \u0625\u0644\u0649 \u0645\u062F\u064A\u0646\u0629 \u0643\u0631\u0627\u0633\u0646\u0648\u062F\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629.\u0627\u0645\u062A\u0627\u0632 \u0628\u062A\u0646\u0648\u0639 \u0645\u0624\u0644\u0641\u0627\u062A\u0647 \u0648\u0643\u062B\u0631\u062A\u0647\u0627 \u0648\u0623\u0628\u0631\u0632 \u0623\u0639\u0645\u0627\u0644\u0647 \u0628\u0627\u0644\u064A\u0647 \u0643\u0627\u064A\u0627\u0646\u064A\u0647 \u0648\u0627\u0633\u0628\u0627\u0631\u062A\u0627\u0643\u0648\u0633 \u0648\u0645\u0627 \u064A\u0632\u0627\u0644 \u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0631\u0642\u0635\u0629 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0648\u0641 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0623\u0644\u0641\u0647\u0627 \u062E\u0627\u062A\u0634\u0627\u062A\u0648\u0631\u064A\u0627\u0646 \u0645\u0646 \u0623\u0643\u062B\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0642\u0637\u0648\u0639\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u0639\u0631\u0648\u0641\u0629 \u0639\u0627\u0644\u0645\u064A\u0627. \u0643\u0645\u0627 \u0623\u0646 \u0644\u0647 \u0645\u0624\u0644\u0641\u0627\u062A \u0644\u0622\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0643\u0645\u0627\u0646 \u0648\u0627\u0644\u062A\u0634\u064A\u0644\u0648 \u0648\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0623\u0641\u0644\u0627\u0645 \u0643\u0645\u0627 \u0644\u0647 \u062B\u0644\u0627\u062B \u0633\u064A\u0645\u0641\u0648\u0646\u064A\u0627\u062A."@ar . . "Aram Khachaturian"@in . . . . . . . . . . . "\u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D, \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447"@ru . . . "Aram Ilyich Khachaturian (/\u02C8\u00E6r\u0259m \u02CCk\u0251\u02D0t\u0283\u0259\u02C8t\u028A\u0259ri\u0259n/; bahasa Rusia: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D; bahasa Armenia: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Xa\u010Datryan; Pelafalan Armenia: ; 6 Juni 1903 \u2013 1 Mei 1978)"@in . . . . . "Aram Ilich Jachaturi\u00E1n\u200B (en ruso, \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D; en armenio, \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Xa\u010Datryan; Tiflis, Georgia, 6 de junio de 1903 \u2013 Mosc\u00FA, Rusia, 1 de mayo de 1978) fue un compositor y director sovi\u00E9tico de origen armenio. Se considera que fue uno de los principales compositores sovi\u00E9ticos.\u200B\u200B\u200B Nacido y criado en Tbilisi, la capital de Georgia, Jachaturi\u00E1n se mud\u00F3 a Mosc\u00FA en 1921 tras la sovietizaci\u00F3n del C\u00E1ucaso. Sin formaci\u00F3n musical previa, se matricul\u00F3 en el Instituto Musical Gnesin, posteriormente estudi\u00F3 en el Conservatorio de Mosc\u00FA en la clase de Nikol\u00E1i Miaskovski, entre otros. Su primera gran obra, el Concierto para piano (1936), populariz\u00F3 su nombre dentro y fuera de la Uni\u00F3n Sovi\u00E9tica. Le siguieron el Concierto para viol\u00EDn (1940) y el Concierto para violonchelo (1946). Sus otras composiciones significativas incluyen Masquerade Suite (1941), el Himno de la RSS de Armenia (1944), tres sinfon\u00EDas (1935, 1943, 1947) y alrededor de 25 bandas sonoras. Jachaturi\u00E1n es conocido por su m\u00FAsica de ballet: Gayaneh (1942) y Espartaco (1954). Su pieza m\u00E1s popular, la \"Danza del sable\" de Gayaneh, se ha utilizado ampliamente en la cultura popular y ha sido versionada por m\u00FAsicos de todo el mundo.\u200B Su estilo se \"caracteriza por armon\u00EDas coloridas, ritmos cautivadores, virtuosismo, improvisaciones y melod\u00EDas sensuales\".\u200B Durante la mayor parte de su carrera, Jachaturi\u00E1n fue aprobado por el gobierno sovi\u00E9tico y ocup\u00F3 varios puestos importantes en la Uni\u00F3n de Compositores Sovi\u00E9ticos desde finales de la d\u00E9cada de 1930, aunque se uni\u00F3 al Partido Comunista solo en 1943. Junto con Sergu\u00E9i Prok\u00F3fiev y Dmitri Shostak\u00F3vich, fue oficialmente denunciado como un \"formalista\", y su m\u00FAsica apodada \"anti-personas\" en 1948, pero fue restaurada m\u00E1s tarde ese a\u00F1o. Despu\u00E9s de 1950, ense\u00F1\u00F3 en el Instituto Gnessin y en el Conservatorio de Mosc\u00FA, y pas\u00F3 a dirigir. Viaj\u00F3 a Europa, Am\u00E9rica Latina y los Estados Unidos con conciertos de sus propias obras. En 1957, Jachaturi\u00E1n se convirti\u00F3 en el secretario de la Uni\u00F3n de Compositores Sovi\u00E9ticos, cargo que ocup\u00F3 hasta su muerte. Jachaturi\u00E1n, que cre\u00F3 la primera partitura de m\u00FAsica, sinfon\u00EDa, concierto y cine de ballet armenio, es considerado el compositor armenio m\u00E1s famoso del siglo XX. Siguiendo las tradiciones musicales establecidas de Rusia, utiliz\u00F3 ampliamente la m\u00FAsica popular armenia y, en menor medida, cauc\u00E1sicas, oriental y centroeuropea y de Oriente Medio en sus obras. Es muy apreciado en Armenia, donde es considerado un \"tesoro nacional\".\u200B"@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "87"^^ . . . "Aram Il\u00EDtx Khatxaturian, rus: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D AFI [\u0250\u02C8ram \u026A\u02C8l\u02B2jit\u0361\u0255 x\u0259t\u0361\u0255\u026At\u028A\u02C8r\u02B2an]; en armeni \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576,AFI [\u0251\u02C8\u027E\u0251m \u03C7\u0251t\u0361\u0283\u02B0\u0251t(\u0259)\u027E\u02C8j\u0251n] (Tbilissi, Ge\u00F2rgia, 6 de juny de 1903 - Moscou, primer de maig de 1978), fou un prol\u00EDfic compositor georgi\u00E0 d'origen armeni, enquadrat en el moviment del . \u00C9s l'autor de l' sovi\u00E8tica."@ca . . . . . . . . . . "\u30A2\u30E9\u30E0\u30FB\u30A4\u30EA\u30A4\u30C1\u30FB\u30CF\u30C1\u30E3\u30C8\u30A5\u30EA\u30A2\u30F3\uFF08\u30A2\u30EB\u30E1\u30CB\u30A2\u8A9E: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 [\u0251\u02C8\u027E\u0251m \u03C7\u0251t\u0361\u0283\u02B0\u0251t(\u0259)\u027E\u02C8j\u0251n], \u30B0\u30EB\u30B8\u30A2\u8A9E: \u10D0\u10E0\u10D0\u10DB \u10EE\u10D0\u10E9\u10D0\u10E2\u10E3\u10E0\u10D8\u10D0\u10DC\u10D8, \u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D/\u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0440\u044F\u0301\u043D (Aram Il'ich Khachaturian/Khachatrian) , 1903\u5E745\u670824\u65E5\uFF08\u30B0\u30EC\u30B4\u30EA\u30AA\u66A66\u67086\u65E5\uFF09 - 1978\u5E745\u67081\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u65E7\u30BD\u30D3\u30A8\u30C8\u9023\u90A6\u306E\u4F5C\u66F2\u5BB6\u3001\u6307\u63EE\u8005\u3002\u30A2\u30EB\u30E1\u30CB\u30A2\u4EBA\u3067\u3042\u308A\u59D3\u306F\u3001\u30CF\u30C1\u30E3\u30C8\u30A5\u30EA\u30E3\u30FC\u30F3\u3001\u30CF\u30C1\u30E3\u30C8\u30A5\u30EA\u30E3\u30F3\u306A\u3069\u3068\u3082\u8868\u8A18\u3055\u308C\u308B\u3002\u30BD\u9023\u4EBA\u6C11\u82B8\u8853\u5BB6\u3002\u30D7\u30ED\u30B3\u30D5\u30A3\u30A8\u30D5\u3001\u30B7\u30E7\u30B9\u30BF\u30B3\u30FC\u30F4\u30A3\u30C1\u3068\u5171\u306B\u30BD\u9023\u3092\u4EE3\u8868\u3059\u308B\u4F5C\u66F2\u5BB6\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . . . . . . . . . . . "Aram Cha\u010Daturjan"@cs . . . . "\uC544\uB78C \uD558\uCC28\uD22C\uB9AC\uC548(\uC544\uB974\uBA54\uB2C8\uC544\uC5B4: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u0535\u0572\u056B\u0561\u0575\u056B \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 \uC544\uB78C \uC608\uAE30\uC544\uC774 \uD558\uCC28\uD2B8\uB7B8 [\u0251\u02C8\u027E\u0251m j\u025B\u0281j\u0251\u02C8ji \u03C7\u0251t\u0283\u02B0\u0251t(\u0259)\u02C8\u027Ej\u0251n], \uB7EC\uC2DC\uC544\uC5B4: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D \uC544\uB78C \uC77C\uB9AC\uCE58 \uD558\uCC28\uD22C\uB7B8[*], 1903\uB144 6\uC6D4 6\uC77C ~ 1978\uB144 5\uC6D4 1\uC77C)\uC740 \uC544\uB974\uBA54\uB2C8\uC544\uC758 \uC11C\uC591 \uACE0\uC804 \uC74C\uC545 \uC791\uACE1\uAC00\uC774\uB2E4. \uC18C\uB828 \uC74C\uC545\uACC4\uB97C \uC8FC\uB3C4\uD55C \uC791\uACE1\uAC00 \uC911 \uD558\uB098\uB85C \uD3C9\uAC00\uBC1B\uB294\uB2E4."@ko . . . . "Aram Ilitx Khatxaturian (armenieraz: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576; errusieraz: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D; Tbilisi, Errusiar Inperioa \u2014gaur egun Georgia\u2014, 1903ko ekainaren 6agreg./maiatzaren 24ajul. - Mosku, Sobietar Batasuna, 1978ko maiatzaren 1a) armeniar musikagilea eta pedagogoa izan zen. Moskuko Gnessin Musika Eskolan egin zituen ikasketak, eta eta konposizio-ikaslea izan zen. 1950. urtetik aurrera ere aritu zen, bai Errusian, bai atzerrian. Moskuko Kontserbatorioko eta Gnessin Eskolako konposizio-irakaslea izan zen. Armeniako musika tradizionala du oinarri bere lanetan. Erritmo bereziak erabili zituen, dantzan oinarritutakoak askotan, eta harmonia eta orkestrazioa zuen bere musikagintzaren alderdirik aipagarrienak. Aipatuaz gainera, hiru sinfonia, biolin- eta piano-kontzertuak, ganberako musika eta filmetako musika idatzi zuen, besteak beste."@eu . . . . "\u963F\u62C9\u59C6\u00B7\u54C8\u6070\u5716\u826F"@zh . . . . . . . "Aram \u0124a\u0109aturjan"@eo . . . . . . "150"^^ . . "1976"^^ . . . . . . . . . . "Aram Khachaturian"@en . . "1903"^^ . . . . . . . . "1933"^^ . . . . . . . . . . . . . . . "Komitas Pantheon, Yerevan, Armenia"@en . . . . . "\u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0406\u043B\u043B\u0456\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D (\u0432\u0456\u0440\u043C. \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, \u0440\u043E\u0441. \u0410\u0440\u0430\u043C \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D; \u043D\u0430\u0440. 24 \u0442\u0440\u0430\u0432\u043D\u044F (6 \u0447\u0435\u0440\u0432\u043D\u044F) 1903, \u0422\u0431\u0456\u043B\u0456\u0441\u0456 \u2014 \u043F\u043E\u043C. 1 \u0442\u0440\u0430\u0432\u043D\u044F 1978, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430) \u2014 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440, \u0434\u0438\u0440\u0438\u0433\u0435\u043D\u0442, \u043F\u0435\u0434\u0430\u0433\u043E\u0433, \u043C\u0443\u0437\u0438\u0447\u043D\u043E-\u0441\u0443\u0441\u043F\u0456\u043B\u044C\u043D\u0438\u0439 \u0434\u0456\u044F\u0447, \u043D\u0430\u0440\u043E\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0430\u0440\u0442\u0438\u0441\u0442 \u0421\u0420\u0421\u0420 (1954), \u0413\u0435\u0440\u043E\u0439 \u0421\u043E\u0446\u0456\u0430\u043B\u0456\u0441\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u041F\u0440\u0430\u0446\u0456 (1973), \u0430\u043A\u0430\u0434\u0435\u043C\u0456\u043A \u0410\u041D \u0412\u0456\u0440\u043C\u0435\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0420\u0421\u0420 (1963). \u0414\u044F\u0434\u044C\u043A\u043E \u041A\u0430\u0440\u0435\u043D\u0430 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D\u0430."@uk . . . . . "music"@en . . . . . . . "\uC544\uB78C \uD558\uCC28\uD22C\uB9AC\uC548"@ko . . . . . . . . "108597"^^ . . . . . "\"Sabre Dance\""@en . . . "14"^^ . . "Aram Ilyich Khachaturian"@en . . . . . . . . . . . "Aram Ilitx Khatxaturian (armenieraz: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576; errusieraz: \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D; Tbilisi, Errusiar Inperioa \u2014gaur egun Georgia\u2014, 1903ko ekainaren 6agreg./maiatzaren 24ajul. - Mosku, Sobietar Batasuna, 1978ko maiatzaren 1a) armeniar musikagilea eta pedagogoa izan zen. Moskuko Gnessin Musika Eskolan egin zituen ikasketak, eta eta konposizio-ikaslea izan zen. 1950. urtetik aurrera ere aritu zen, bai Errusian, bai atzerrian. Moskuko Kontserbatorioko eta Gnessin Eskolako konposizio-irakaslea izan zen."@eu . . . . . . . . . . "Aram Chatschaturjan"@de . "Sabre Dance by Khachaturian.ogg"@en . . . . . . . . "1123311763"^^ . . . . . . "Aram Ilitch Khatchatourian (arm\u00E9nien : \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 russe : \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D) est un compositeur sovi\u00E9tique arm\u00E9nien, n\u00E9 le 24 mai 1903 (6 juin 1903 dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Tbilissi (G\u00E9orgie) et mort le 1er mai 1978 \u00E0 Moscou. Khatchatourian s'imposa peu \u00E0 peu comme l'un des compositeurs \u00AB officiels \u00BB de l'Union sovi\u00E9tique. Il fut professeur au conservatoire de Moscou et d\u00E9put\u00E9 au Soviet supr\u00EAme. Son temp\u00E9rament g\u00E9n\u00E9reux et ses talents d'orchestrateur se retrouvent dans des ouvrages c\u00E9l\u00E8bres comme le ballet Gayaneh \u2014 et sa fameuse Danse du sabre \u2014 et Spartacus."@fr . . "\u30A2\u30E9\u30E0\u30FB\u30CF\u30C1\u30E3\u30C8\u30A5\u30EA\u30A2\u30F3"@ja . . . "\u0622\u0631\u0627\u0645 \u062E\u0627\u062A\u0634\u0627\u062A\u0648\u0631\u064A\u0627\u0646 (\u0628\u0627\u0644\u0623\u0631\u0645\u0646\u064A\u0629:\u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576) \u0645\u0648\u0627\u0644\u064A\u062F 6 \u064A\u0648\u0646\u064A\u0648 1903 \u2013 \u0648\u0641\u064A\u0627\u062A 1 \u0645\u0627\u064A\u0648 1978) \u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u064A \u0648\u0645\u0624\u0644\u0641 \u0633\u064A\u0645\u0641\u0648\u0646\u064A\u0627\u062A \u0645\u0646 \u0623\u0635\u0644 \u0623\u0631\u0645\u0646\u064A \u062A\u0628\u0644\u064A\u0633\u064A \u0639\u0627\u0635\u0645\u0629 \u062C\u0648\u0631\u062C\u064A\u0627 \u0648\u0627\u0644\u062A\u064A \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u0631\u0643\u0632\u0627 \u062B\u0642\u0627\u0641\u064A\u0627 \u0644\u0643\u062B\u064A\u0631 \u0645\u0646 \u0634\u0639\u0631\u0627\u0621 \u0648\u0643\u062A\u0627\u0628 \u0623\u0631\u0645\u0646 \u0641\u064A \u0646\u0647\u0627\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u062A\u0627\u0633\u0639 \u0639\u0634\u0631 \u0648\u0628\u062F\u0627\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0634\u0631\u064A\u0646. \u0641\u064A \u0639\u0627\u0645 1915 \u0647\u0627\u062C\u0631 \u0623\u0631\u0627\u0645 \u0645\u0639 \u0639\u0627\u0626\u0644\u062A\u0647 \u0625\u0644\u0649 \u0645\u062F\u064A\u0646\u0629 \u0643\u0631\u0627\u0633\u0646\u0648\u062F\u0627\u0631 \u0627\u0644\u0631\u0648\u0633\u064A\u0629.\u0627\u0645\u062A\u0627\u0632 \u0628\u062A\u0646\u0648\u0639 \u0645\u0624\u0644\u0641\u0627\u062A\u0647 \u0648\u0643\u062B\u0631\u062A\u0647\u0627 \u0648\u0623\u0628\u0631\u0632 \u0623\u0639\u0645\u0627\u0644\u0647 \u0628\u0627\u0644\u064A\u0647 \u0643\u0627\u064A\u0627\u0646\u064A\u0647 \u0648\u0627\u0633\u0628\u0627\u0631\u062A\u0627\u0643\u0648\u0633 \u0648\u0645\u0627 \u064A\u0632\u0627\u0644 \u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0631\u0642\u0635\u0629 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0648\u0641 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0623\u0644\u0641\u0647\u0627 \u062E\u0627\u062A\u0634\u0627\u062A\u0648\u0631\u064A\u0627\u0646 \u0645\u0646 \u0623\u0643\u062B\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0642\u0637\u0648\u0639\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u0639\u0631\u0648\u0641\u0629 \u0639\u0627\u0644\u0645\u064A\u0627. \u0643\u0645\u0627 \u0623\u0646 \u0644\u0647 \u0645\u0624\u0644\u0641\u0627\u062A \u0644\u0622\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0643\u0645\u0627\u0646 \u0648\u0627\u0644\u062A\u0634\u064A\u0644\u0648 \u0648\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0623\u0641\u0644\u0627\u0645 \u0643\u0645\u0627 \u0644\u0647 \u062B\u0644\u0627\u062B \u0633\u064A\u0645\u0641\u0648\u0646\u064A\u0627\u062A."@ar . . . . . . . . . "\u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D (\u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0440\u044F\u0301\u043D) (\u0430\u0440\u043C. \u0531\u0580\u0561\u0574 \u0535\u0572\u056B\u0561\u0575\u056B \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576; 24 \u043C\u0430\u044F (6 \u0438\u044E\u043D\u044F) 1903, \u041A\u043E\u0434\u0436\u043E\u0440\u0438, \u0422\u0438\u0444\u043B\u0438\u0441\u0441\u043A\u0430\u044F \u0433\u0443\u0431\u0435\u0440\u043D\u0438\u044F, \u0420\u043E\u0441\u0441\u0438\u0439\u0441\u043A\u0430\u044F \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u044F \u2014 1 \u043C\u0430\u044F 1978, \u041C\u043E\u0441\u043A\u0432\u0430, \u0421\u0421\u0421\u0420) \u2014 \u0430\u0440\u043C\u044F\u043D\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440, \u0434\u0438\u0440\u0438\u0436\u0451\u0440, \u043F\u0435\u0434\u0430\u0433\u043E\u0433, \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E-\u043E\u0431\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0434\u0435\u044F\u0442\u0435\u043B\u044C. \u0413\u0435\u0440\u043E\u0439 \u0421\u043E\u0446\u0438\u0430\u043B\u0438\u0441\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0422\u0440\u0443\u0434\u0430 (1973). \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434\u043D\u044B\u0439 \u0430\u0440\u0442\u0438\u0441\u0442 \u0421\u0421\u0421\u0420 (1954) \u041B\u0430\u0443\u0440\u0435\u0430\u0442 \u041B\u0435\u043D\u0438\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0438 (1959), \u0447\u0435\u0442\u044B\u0440\u0451\u0445 \u0421\u0442\u0430\u043B\u0438\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0439 (1941, 1943, 1946, 1950), \u0413\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0438 \u0421\u0421\u0421\u0420 (1971) \u0438 \u0413\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0435\u043C\u0438\u0438 \u0410\u0440\u043C\u044F\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0421\u0421\u0420. \u041D\u0435\u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0435 \u0438\u0441\u0441\u043B\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u0438 \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u0438\u0437\u0443\u044E\u0442 \u0435\u0433\u043E \u043A\u0430\u043A \u043E\u0434\u043D\u043E\u0433\u043E \u0438\u0437 \u0441\u0442\u043E\u043B\u043F\u043E\u0432 \u0430\u0440\u043C\u044F\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438 \u0441\u043E\u0432\u0435\u0442\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0448\u043A\u043E\u043B\u044B."@ru . . . "Aram Jachaturi\u00E1n"@es . . . . . . . . . . . . . . "\u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D \u0410\u0440\u0430\u043C \u0406\u043B\u043B\u0456\u0447"@uk . . . "Aram Ilitch Khatchatourian (arm\u00E9nien : \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 russe : \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D) est un compositeur sovi\u00E9tique arm\u00E9nien, n\u00E9 le 24 mai 1903 (6 juin 1903 dans le calendrier gr\u00E9gorien) \u00E0 Tbilissi (G\u00E9orgie) et mort le 1er mai 1978 \u00E0 Moscou. Khatchatourian s'imposa peu \u00E0 peu comme l'un des compositeurs \u00AB officiels \u00BB de l'Union sovi\u00E9tique. Il fut professeur au conservatoire de Moscou et d\u00E9put\u00E9 au Soviet supr\u00EAme. Son temp\u00E9rament g\u00E9n\u00E9reux et ses talents d'orchestrateur se retrouvent dans des ouvrages c\u00E9l\u00E8bres comme le ballet Gayaneh \u2014 et sa fameuse Danse du sabre \u2014 et Spartacus."@fr . . . . . . . . . . . "Aram Ilyich Khachaturian (/\u02C8\u00E6r\u0259m \u02CCk\u0251\u02D0t\u0283\u0259\u02C8t\u028A\u0259ri\u0259n/; bahasa Rusia: \u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D; bahasa Armenia: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Xa\u010Datryan; Pelafalan Armenia: ; 6 Juni 1903 \u2013 1 Mei 1978)"@in . . . . "Aram Chatschaturjan (armenisch \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 Aram Chatschatrjan, wissenschaftliche Transliteration Aram Xa\u010D\u2018atryan; russisch \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D Aram Iljitsch Chatschaturjan, englisch Aram Khachaturian, oft auch Khatschaturjan; * 24. Maijul. / 6. Juni 1903greg. in Tiflis, Gouvernement Tiflis, Russisches Kaiserreich; \u2020 1. Mai 1978 in Moskau, Sowjetunion) war ein sowjetisch-armenischer Komponist. Seine Kompositionen sind beeinflusst von der armenisch-georgischen und kaukasischen Volksmusik. Er lebte zu einer Zeit, als Armenien keine staatliche Selbst\u00E4ndigkeit besa\u00DF, daher war er einer der wichtigsten sowjetischen Komponisten der 1930er bis 1950er Jahre. Eine Auswahl seiner Werke wurde im Jahr 2013 zum Weltdokumentenerbe erkl\u00E4rt."@de . . . . . . . . . . . . . ""@en . . . "Aram Khachaturian (em arm\u00EAnio: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576; Tbilisi, Ge\u00F3rgia, 6 de junho de 1903 \u2014 Moscovo, 1 de maio de 1978) foi um compositor arm\u00EAnio. Nasceu em Tbilisi, atual capital da Ge\u00F3rgia, que na \u00E9poca era parte do Imp\u00E9rio Russo, filho de pais arm\u00EAnios. Ao contr\u00E1rio da maioria dos m\u00FAsicos, que iniciam sua forma\u00E7\u00E3o na inf\u00E2ncia, s\u00F3 come\u00E7ou a estudar m\u00FAsica seriamente aos 19 anos, tendo atingido essa idade sem nunca ter assistido a uma \u00F3pera ou a uma apresenta\u00E7\u00E3o de alguma sinfonia."@pt . "From left to right: Khachaturian depicted on Soviet , Russian and Armenian postage stamps"@en . . . . . "\u039F \u0391\u03C1\u03AC\u03BC \u0399\u03BB\u03AF\u03C4\u03C2 \u03A7\u03B1\u03C4\u03C3\u03B1\u03C4\u03BF\u03C5\u03C1\u03B9\u03AC\u03BD (\u03B1\u03C1\u03BC\u03B5\u03BD\u03B9\u03BA\u03AC: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, \u03C1\u03CE\u03C3\u03B9\u03BA\u03B1: \u0410pa\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 Xa\u0447a\u0442yp\u044F\u043D, 6 \u0399\u03BF\u03C5\u03BD\u03AF\u03BF\u03C5 1903 - 1 \u039C\u03B1\u0390\u03BF\u03C5 1978) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u0391\u03C1\u03BC\u03AD\u03BD\u03B9\u03BF\u03C2 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B8\u03AD\u03C4\u03B7\u03C2."@el . . . . . . . . . . "\u039F \u0391\u03C1\u03AC\u03BC \u0399\u03BB\u03AF\u03C4\u03C2 \u03A7\u03B1\u03C4\u03C3\u03B1\u03C4\u03BF\u03C5\u03C1\u03B9\u03AC\u03BD (\u03B1\u03C1\u03BC\u03B5\u03BD\u03B9\u03BA\u03AC: \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, \u03C1\u03CE\u03C3\u03B9\u03BA\u03B1: \u0410pa\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 Xa\u0447a\u0442yp\u044F\u043D, 6 \u0399\u03BF\u03C5\u03BD\u03AF\u03BF\u03C5 1903 - 1 \u039C\u03B1\u0390\u03BF\u03C5 1978) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u0391\u03C1\u03BC\u03AD\u03BD\u03B9\u03BF\u03C2 \u03C3\u03C5\u03BD\u03B8\u03AD\u03C4\u03B7\u03C2."@el . . . . . . . . . "\u2014Khachaturian"@en . . . "Aram Chatschaturjan (armenisch \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576 Aram Chatschatrjan, wissenschaftliche Transliteration Aram Xa\u010D\u2018atryan; russisch \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D Aram Iljitsch Chatschaturjan, englisch Aram Khachaturian, oft auch Khatschaturjan; * 24. Maijul. / 6. Juni 1903greg. in Tiflis, Gouvernement Tiflis, Russisches Kaiserreich; \u2020 1. Mai 1978 in Moskau, Sowjetunion) war ein sowjetisch-armenischer Komponist. Seine Kompositionen sind beeinflusst von der armenisch-georgischen und kaukasischen Volksmusik. Er lebte zu einer Zeit, als Armenien keine staatliche Selbst\u00E4ndigkeit besa\u00DF, daher war er einer der wichtigsten sowjetischen Komponisten der 1930er bis 1950er Jahre. Eine Auswahl seiner Werke wurde im Jahr 2013 zum Weltdokumentenerbe erkl\u00E4rt."@de . . . . . . . "\u963F\u62C9\u59C6\u00B7\u54C8\u6070\u5716\u826F\uFF08\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u8A9E\uFF1A\u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576\uFF0C\u7F85\u99AC\u5316\uFF1AAram Xa\u010Datryan\uFF1B\u4FC4\u8BED\uFF1A\u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 X\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D\uFF0C\u7F85\u99AC\u5316\uFF1AAram Il'yich Khachaturian\uFF0C1903\u5E746\u67086\u65E5\uFF0D1978\u5E745\u67081\u65E5\uFF09\uFF0C\u82CF\u8054\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u65CF\u4F5C\u66F2\u5BB6\u3002 \u54C8\u6070\u5716\u826F\u751F\u65BC\u683C\u9C81\u5409\u4E9A\u7B2C\u6BD4\u5229\u65AF\uFF08\u7576\u6642\u5C6C\u65BC\u4FC4\u7F85\u65AF\u5E1D\u570B\uFF09\u7684\u4E00\u500B\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u5BB6\u5EAD\u30021921\u5E74\u4ED6\u5230\u4E86\u83AB\u65AF\u79D1\uFF0C\u5148\u5728\u683C\u6D85\u8F9B\u97F3\u6A02\u5B78\u9662\u5411\u5B78\u7FD2\u5927\u63D0\u7434\uFF0C\u4E4B\u5F8C\u4E26\u5B78\u7FD2\u4F5C\u66F2\uFF0C1929\u5E74\u4ED6\u9032\u5165\u4E86\u83AB\u65AF\u79D1\u97F3\u6A02\u5B78\u9662\uFF0C\u8DDF\u96A8\u7C73\u4E9A\u65AF\u79D1\u592B\u65AF\u57FA\u5B78\u7FD2\u30021930\u5E74\uFF0C\u4ED6\u8207\u540C\u5B78\u4E5F\u662F\u4F5C\u66F2\u5BB6\u7684\u7D50\u5A5A\u30021951\u5E74\u8D77\u6210\u70BA\u4E86\u83AB\u65AF\u79D1\u97F3\u6A02\u5B78\u9662\u7684\u6559\u6388\u3002 \u54C8\u6070\u5716\u826F\u7684\u5275\u4F5C\u5177\u6709\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u6C11\u65CF\u97F3\u6A02\u7684\u7279\u9EDE\uFF0C\u4EE3\u8868\u4F5C\u6709\u821E\u5287\u300A\u65AF\u5DF4\u9054\u514B\u65AF\u300B\u3001\u300A\u52A0\u96C5\u6D85\u300B\uFF08\u66FE\u65BC\u65AF\u5766\u5229\u00B7\u5EAB\u5E03\u91CC\u514B\u7684\u96FB\u5F71\u300A2001\u592A\u7A7A\u6F2B\u904A\u300B\u4F5C\u70BA\u914D\u6A02\uFF0C\u5176\u4E2D\u5305\u542B\u8457\u540D\u7684\u300A\u99AC\u5200\u821E\u66F2\u300B\uFF09\u3001\u300A\u300B\u7B49\u3002\u4ED6\u4E5F\u662F\u524D\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u8607\u7DAD\u57C3\u793E\u6703\u4E3B\u7FA9\u5171\u548C\u570B\u570B\u6B4C\u7684\u4F5C\u8005\u3002"@zh . . . . . . . . . . "1926"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . "\u963F\u62C9\u59C6\u00B7\u54C8\u6070\u5716\u826F\uFF08\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u8A9E\uFF1A\u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576\uFF0C\u7F85\u99AC\u5316\uFF1AAram Xa\u010Datryan\uFF1B\u4FC4\u8BED\uFF1A\u0410\u0440\u0430\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0447 X\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u043D\uFF0C\u7F85\u99AC\u5316\uFF1AAram Il'yich Khachaturian\uFF0C1903\u5E746\u67086\u65E5\uFF0D1978\u5E745\u67081\u65E5\uFF09\uFF0C\u82CF\u8054\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u65CF\u4F5C\u66F2\u5BB6\u3002 \u54C8\u6070\u5716\u826F\u751F\u65BC\u683C\u9C81\u5409\u4E9A\u7B2C\u6BD4\u5229\u65AF\uFF08\u7576\u6642\u5C6C\u65BC\u4FC4\u7F85\u65AF\u5E1D\u570B\uFF09\u7684\u4E00\u500B\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u5BB6\u5EAD\u30021921\u5E74\u4ED6\u5230\u4E86\u83AB\u65AF\u79D1\uFF0C\u5148\u5728\u683C\u6D85\u8F9B\u97F3\u6A02\u5B78\u9662\u5411\u5B78\u7FD2\u5927\u63D0\u7434\uFF0C\u4E4B\u5F8C\u4E26\u5B78\u7FD2\u4F5C\u66F2\uFF0C1929\u5E74\u4ED6\u9032\u5165\u4E86\u83AB\u65AF\u79D1\u97F3\u6A02\u5B78\u9662\uFF0C\u8DDF\u96A8\u7C73\u4E9A\u65AF\u79D1\u592B\u65AF\u57FA\u5B78\u7FD2\u30021930\u5E74\uFF0C\u4ED6\u8207\u540C\u5B78\u4E5F\u662F\u4F5C\u66F2\u5BB6\u7684\u7D50\u5A5A\u30021951\u5E74\u8D77\u6210\u70BA\u4E86\u83AB\u65AF\u79D1\u97F3\u6A02\u5B78\u9662\u7684\u6559\u6388\u3002 \u54C8\u6070\u5716\u826F\u7684\u5275\u4F5C\u5177\u6709\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u6C11\u65CF\u97F3\u6A02\u7684\u7279\u9EDE\uFF0C\u4EE3\u8868\u4F5C\u6709\u821E\u5287\u300A\u65AF\u5DF4\u9054\u514B\u65AF\u300B\u3001\u300A\u52A0\u96C5\u6D85\u300B\uFF08\u66FE\u65BC\u65AF\u5766\u5229\u00B7\u5EAB\u5E03\u91CC\u514B\u7684\u96FB\u5F71\u300A2001\u592A\u7A7A\u6F2B\u904A\u300B\u4F5C\u70BA\u914D\u6A02\uFF0C\u5176\u4E2D\u5305\u542B\u8457\u540D\u7684\u300A\u99AC\u5200\u821E\u66F2\u300B\uFF09\u3001\u300A\u300B\u7B49\u3002\u4ED6\u4E5F\u662F\u524D\u4E9E\u7F8E\u5C3C\u4E9E\u8607\u7DAD\u57C3\u793E\u6703\u4E3B\u7FA9\u5171\u548C\u570B\u570B\u6B4C\u7684\u4F5C\u8005\u3002"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "1978"^^ . . . . . . . . . . . "Aram Ilji\u010D Cha\u010Daturjan (arm\u00E9nsky \u0531\u0580\u0561\u0574 \u053D\u0561\u0579\u0561\u057F\u0580\u0575\u0561\u0576, Aram Cha\u010Datrjan, rusky \u0410\u0440\u0430\u0301\u043C \u0418\u043B\u044C\u0438\u0301\u0447 \u0425\u0430\u0447\u0430\u0442\u0443\u0440\u044F\u0301\u043D) (24. kv\u011Btnajul./ 6. \u010Dervna 1903greg., Kod\u017Eori (gruz\u00EDnsky \u10D9\u10DD\u10EF\u10DD\u10E0\u10D8) nebo Tiflis \u2013 1. kv\u011Btna 1978, Moskva) byl sov\u011Btsko-arm\u00E9nsk\u00FD hudebn\u00ED skladatel, klav\u00EDrista a dirigent. Sv\u011Btov\u00FD v\u011Bhlas mu z\u00EDskala zejm\u00E9na v\u011Bta z posledn\u00EDho jedn\u00E1n\u00ED jeho baletu s n\u00E1zvem \u0160avlov\u00FD tanec, dokon\u010Den\u00E1 v roce 1942, kter\u00E1 evokuje arm\u00E9nsk\u00FD v\u00ED\u0159iv\u00FD , p\u0159i n\u011Bm\u017E tane\u010Dn\u00EDci prokazuj\u00ED sv\u00E9 um\u011Bn\u00ED se \u0161avlemi."@cs . . . . "20"^^ . "1978"^^ . . . . .