. "Enlace glucos\u00EDdico"@es . . "\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u063A\u0644\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629"@ar . . . . . . . . . "Liga\u00E7\u00E3o glicos\u00EDdica"@pt . . . . . . "Une liaison osidique est une liaison chimique covalente entre : \n* Le groupement r\u00E9ducteur (hydroxyle) de la fonction alcool du carbone h\u00E9miac\u00E9talique d'un ose (carbone anom\u00E8re, num\u00E9ro 1 chez les aldoses et num\u00E9ro 2 des c\u00E9toses) ; \n* Le groupement acide (hydrog\u00E8ne libre) d'une autre mol\u00E9cule (alcool glucidique ou autre mol\u00E9cule carboxylique, mol\u00E9cule amin\u00E9e\u2026). La formation de la liaison produit de l'eau."@fr . . "Wi\u0105zanie glikozydowe"@pl . . . . "A glycosidic bond or glycosidic linkage is a type of covalent bond that joins a carbohydrate (sugar) molecule to another group, which may or may not be another carbohydrate. A glycosidic bond is formed between the hemiacetal or hemiketal group of a saccharide (or a molecule derived from a saccharide) and the hydroxyl group of some compound such as an alcohol. A substance containing a glycosidic bond is a glycoside. The term 'glycoside' is now extended to also cover compounds with bonds formed between hemiacetal (or hemiketal) groups of sugars and several chemical groups other than hydroxyls, such as -SR (thioglycosides), -SeR (selenoglycosides), -NR1R2 (N-glycosides), or even -CR1R2R3 (C-glycosides). Particularly in naturally occurring glycosides, the compound ROH from which the carbohydrate residue has been removed is often termed the aglycone, and the carbohydrate residue itself is sometimes referred to as the 'glycone'."@en . . . "\u7CD6\u82F7\u952E"@zh . . "L'enlla\u00E7 O-glicos\u00EDdic \u00E9s l'enlla\u00E7 covalent que uneix dos monosac\u00E0rids a fi de formar glic\u00F2sids,disac\u00E0rids o polisac\u00E0rids. Sempre interv\u00E9 un grup hemiacetal a la reacci\u00F3. En l'\u00E0mbit dels gl\u00FAcids, l'enlla\u00E7 O-glicos\u00EDdic \u00E9s l'enlla\u00E7 mitjan\u00E7ant el qual s'uneixen entre ells dos o m\u00E9s monosac\u00E0rids formant disac\u00E0rids o polisac\u00E0rids, respectivament."@ca . . . "L'enlla\u00E7 O-glicos\u00EDdic \u00E9s l'enlla\u00E7 covalent que uneix dos monosac\u00E0rids a fi de formar glic\u00F2sids,disac\u00E0rids o polisac\u00E0rids. Sempre interv\u00E9 un grup hemiacetal a la reacci\u00F3. En l'\u00E0mbit dels gl\u00FAcids, l'enlla\u00E7 O-glicos\u00EDdic \u00E9s l'enlla\u00E7 mitjan\u00E7ant el qual s'uneixen entre ells dos o m\u00E9s monosac\u00E0rids formant disac\u00E0rids o polisac\u00E0rids, respectivament."@ca . . . . . . "Glykosidov\u00E1 vazba nebo tak\u00E9 glykosidick\u00E1 vazba je typ kovalentn\u00ED vazby, kter\u00E1 spojuje molekulu sacharid\u016F s dal\u0161\u00ED slou\u010Deninou, kter\u00E1 m\u016F\u017Ee b\u00FDt dal\u0161\u00EDm sacharidem nebo jinou l\u00E1tkou. Slou\u010Deniny, kter\u00E9 obsahuj\u00ED glykosidovou vazbu, se naz\u00FDvaj\u00ED se glykosidy. Glykosidov\u00E1 vazba, kter\u00E1 se vytv\u00E1\u0159\u00ED mezi poloacetalovou nebo poloketalovou skupinou sacharidu a hydroxylovou skupinou jin\u00E9 slou\u010Deniny, se naz\u00FDv\u00E1 O-glykosidov\u00E1 vazba. M\u016F\u017Ee v\u0161ak vznikat i s jin\u00FDmi chemick\u00FDmi skupinami, jako jsou -NR1R2 (vznik N-glykosid\u016F) nebo -CR1R2R3 (vznik C-glykosid\u016F), -SR (vznik thioglykosid\u016F), -SeR (vznik selenoglykosid\u016F)."@cs . . . . "Enlla\u00E7 glicos\u00EDdic"@ca . . . . . . "Glycosidic bond"@en . . "Liaison osidique"@fr . . . . . . "1085522025"^^ . "Glykosidbindning"@sv . . . "Wi\u0105zanie glikozydowe \u2013 rodzaj wi\u0105zania chemicznego pomi\u0119dzy atomem C1 fragmentu glikozydowego a dowoln\u0105 grup\u0105 typu \u2212OR, \u2212SR, \u2212SeR, \u2212NR2 lub \u2212CR3. Wi\u0105zanie glikozydowe tworzone przez atom tlenu (tj. grup\u0119 hydroksylow\u0105 (\u2212OH) cz\u0105steczki przy\u0142\u0105czanej do fragmentu glikozydowego) nazywa si\u0119 wi\u0105zaniem O-glikozydowym. Wyst\u0119puj\u0105ce ono m.in. w glikozydach, a tak\u017Ce w cukrach z\u0142o\u017Conych tj. disacharydach, oligosacharydach i polisacharydach. Wi\u0105zanie glikozydowe w cukrach tworzone jest pomi\u0119dzy karbonylowym atomem w\u0119gla i grup\u0105 hydroksylow\u0105 drugiej cz\u0105steczki cukru."@pl . . . . . . . "In chimica, un legame glicosidico \u00E8 un legame covalente che unisce il gruppo emiacetalico di uno zucchero con un atomo, di solito nucleofilo, di un'altra molecola. L'atomo nucleofilo che riceve il legame \u00E8 solitamente un ossigeno, un azoto o, pi\u00F9 raramente uno zolfo: i legami corrispondenti sono detti O-glicosidici, N-glicosidici e S-glicosidici. La molecola che ne deriva \u00E8 invece detta glicoside. La formazione di un legame glicosidico \u00E8 una condensazione in quanto libera una molecola d'acqua; la scissione del legame invece, sar\u00E0 un'idrolisi."@it . . . "89078"^^ . . "18298"^^ . . . . . . . . . "Glykosidbindning \u00E4r en kemisk bindning som f\u00F6rekommer mellan tv\u00E5 sackaridmolekyler f\u00F6r att bilda en disackarid."@sv . "En el \u00E1mbito de los gl\u00FAcidos, el enlace glucos\u00EDdico es aquel mediante el cual un gl\u00FAcido se enlaza con otra mol\u00E9cula, sea o no un gl\u00FAcido. Los t\u00E9rminos glucos\u00EDdico y glicos\u00EDdico pueden considerarse sin\u00F3nimos, pero algunos prefieren reservar enlace glucos\u00EDdico para la combinaci\u00F3n en que todos los mon\u00F3meros son de glucosa exclusivamente, y enlace glicos\u00EDdico si el enlace se establece con alg\u00FAn monosac\u00E1rido diferente de la glucosa. \u200B Si se unen dos o m\u00E1s monosac\u00E1ridos (formando disac\u00E1ridos o polisac\u00E1ridos) usando un \u00E1tomo de ox\u00EDgeno como puente entre ambas mol\u00E9culas,Nota su denominaci\u00F3n correcta es enlace O-glucos\u00EDdico. An\u00E1logamente, tambi\u00E9n existen enlaces S-, N- y C-glucos\u00EDdicos. Nota: El enlace glicos\u00EDdico puede parecer similar a un \u00E9ter, pero estrictamente no es tal, sino que es un acetal o un cetal, resultante de la reacci\u00F3n entre un grupo hidroxilo y el hemiacetal (el monosac\u00E1rido aldosa en forma c\u00EDclica) o el hemicetal (la cetosa en forma c\u00EDclica)"@es . "\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408"@ja . . . . . "In chimica, un legame glicosidico \u00E8 un legame covalente che unisce il gruppo emiacetalico di uno zucchero con un atomo, di solito nucleofilo, di un'altra molecola. L'atomo nucleofilo che riceve il legame \u00E8 solitamente un ossigeno, un azoto o, pi\u00F9 raramente uno zolfo: i legami corrispondenti sono detti O-glicosidici, N-glicosidici e S-glicosidici. La molecola che ne deriva \u00E8 invece detta glicoside. La formazione di un legame glicosidico \u00E8 una condensazione in quanto libera una molecola d'acqua; la scissione del legame invece, sar\u00E0 un'idrolisi. Molecola di D-glucosio in conformazione \u03B1Molecola di D-glucosio in conformazione \u03B2"@it . . . . "\u7CD6\u82F7\u952E\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1Aglycosidic bond\uFF09\u53C8\u79F0\u7CD6\u82F7\u952E\u5408\uFF08glycosidic linkage\uFF09\uFF0C\u7B80\u79F0\u82F7\u9375\uFF0C\u65E7\u79F0\u914D\u7CD6\u952E\uFF0C\u662F\u7279\u5B9A\u985E\u578B\u7684\u5316\u5B78\u9375\uFF0C\u9023\u63A5\u7CD6\u82F7\u5206\u5B50\u4E2D\u7684\u975E\u91A3\u90E8\u5206\uFF08\u5373\u82F7\u5143\uFF09\u8207\u7CD6\u57FA\uFF0C\u6216\u8005\u7CD6\u57FA\u4E0E\u7CD6\u57FA\u3002\u542B\u6709\u7CD6\u82F7\u952E\u7684\u7269\u8CEA\u7A31\u70BA\u7CD6\u82F7 \uFF08\uFF0C\u800C\u5728\u53F0\u6E7E\u6307\u7684\u662F\u201C\u7CD6\u82F7\u201D\uFF08glycoside\uFF09\u672C\u8EAB \uFF1B\u56E0\u6B64\u4E2D\u6587\u201C\u914D\u7CD6\u4F53\u201D\u610F\u4E49\u5BB9\u6613\u6DF7\u6DC6\uFF0C\u4E0D\u5229\u6C9F\u901A\u3002\u81F3\u65BC\u7528\u8A9E\u201C\u914D\u91A3\u985E\u201D\u8F03\u70BA\u5C11\u898B\uFF0C\u6709\u4E9B\u81FA\u7063\u5B78\u8005\u5C07\u4E4B\u7B49\u540C\u65BC\u201C\u914D\u91A3\u9AD4\u201D\u5373\u201C\u82F7\u985E\u201D\u3002 \u9875\u9762\u5B58\u6863\u5907\u4EFD\uFF0C\u5B58\u4E8E\u4E92\u8054\u7F51\u6863\u6848\u9986\uFF09\u3002 \u6839\u64DA\u8207\u7CD6\u57FA\u7570\u982D\u78B3\u539F\u5B50\u76F8\u9023\u7684\u539F\u5B50\u7684\u4E0D\u540C\uFF0C\u7CD6\u82F7\u9375\u4E00\u822C\u53EF\u5206\u70BA\u6C27\u82F7\u9375\u3001\u6C2E\u82F7\u9375\u3001\u786B\u82F7\u9375\u548C\u78B3\u82F7\u9375\u7B49\u3002\u53F3\u5716\u4E2D\u6838\u7CD6\u8207\u817A\u560C\u5464\u4E4B\u9593\u7684\u7CD6\u82F7\u9375\u662F\u6C2E\u82F7\u9375\u3002"@zh . . "\u0413\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A, \u0443 \u0445\u0456\u043C\u0456\u0457 \u2014 \u043F\u0435\u0432\u043D\u0438\u0439 \u0432\u0438\u0434 \u0445\u0456\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043A\u0443, \u0449\u043E \u0441\u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0430\u0454 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u0443 \u0432\u0443\u0433\u043B\u0435\u0432\u043E\u0434\u0443 (\u0446\u0443\u043A\u0440\u0443) \u0456\u0437 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u043E\u044E \u0441\u043F\u0438\u0440\u0442\u0443, \u044F\u043A\u0438\u0439 \u043C\u043E\u0436\u0435 \u0431\u0443\u0442\u0438 \u0456\u043D\u0448\u0438\u043C \u0432\u0443\u0433\u043B\u0435\u0432\u043E\u0434\u043E\u043C. \u041E\u0441\u043E\u0431\u043B\u0438\u0432\u043E, \u0433\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A \u0444\u043E\u0440\u043C\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u043C\u0456\u0436 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043E\u044E \u0446\u0443\u043A\u0440\u0443 (\u0430\u0431\u043E \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u0438, \u043F\u043E\u0445\u0456\u0434\u043D\u043E\u0457 \u0432\u0456\u0434 \u0446\u0443\u043A\u0440\u0443) \u0456 \u0433\u0456\u0434\u0440\u043E\u043A\u0441\u0438\u0434\u043D\u043E\u044E \u0433\u0440\u0443\u043F\u043E\u044E \u044F\u043A\u043E\u0433\u043E\u0441\u044C \u0441\u043F\u0438\u0440\u0442\u0443. \u0420\u0435\u0447\u043E\u0432\u0438\u043D\u0430, \u0449\u043E \u043C\u0456\u0441\u0442\u0438\u0442\u044C \u0433\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A, \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0433\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043E\u043C."@uk . . . "Une liaison osidique est une liaison chimique covalente entre : \n* Le groupement r\u00E9ducteur (hydroxyle) de la fonction alcool du carbone h\u00E9miac\u00E9talique d'un ose (carbone anom\u00E8re, num\u00E9ro 1 chez les aldoses et num\u00E9ro 2 des c\u00E9toses) ; \n* Le groupement acide (hydrog\u00E8ne libre) d'une autre mol\u00E9cule (alcool glucidique ou autre mol\u00E9cule carboxylique, mol\u00E9cule amin\u00E9e\u2026). La formation de la liaison produit de l'eau."@fr . . . . . . . "\u0413\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0430\u044F \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C"@ru . . "En el \u00E1mbito de los gl\u00FAcidos, el enlace glucos\u00EDdico es aquel mediante el cual un gl\u00FAcido se enlaza con otra mol\u00E9cula, sea o no un gl\u00FAcido. Los t\u00E9rminos glucos\u00EDdico y glicos\u00EDdico pueden considerarse sin\u00F3nimos, pero algunos prefieren reservar enlace glucos\u00EDdico para la combinaci\u00F3n en que todos los mon\u00F3meros son de glucosa exclusivamente, y enlace glicos\u00EDdico si el enlace se establece con alg\u00FAn monosac\u00E1rido diferente de la glucosa. \u200B"@es . . . "Een glycosidische binding of glycosidebinding is een covalente binding tussen een koolhydraat (suiker) en een andere molecuul, al of niet een ander koolhydraat. Een glycosidische binding wordt gevormd tussen de hemiacetaal- of hemiketaalgroep van een koolhydraat (of een molecuul afgeleid van een koolhydraat) en de hydroxylgroep van een verbinding zoals een alcohol. Een stof die een glycosidebinding bevat, wordt een glycoside genoemd."@nl . . "\u0413\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A, \u0443 \u0445\u0456\u043C\u0456\u0457 \u2014 \u043F\u0435\u0432\u043D\u0438\u0439 \u0432\u0438\u0434 \u0445\u0456\u043C\u0456\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043A\u0443, \u0449\u043E \u0441\u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0430\u0454 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u0443 \u0432\u0443\u0433\u043B\u0435\u0432\u043E\u0434\u0443 (\u0446\u0443\u043A\u0440\u0443) \u0456\u0437 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u043E\u044E \u0441\u043F\u0438\u0440\u0442\u0443, \u044F\u043A\u0438\u0439 \u043C\u043E\u0436\u0435 \u0431\u0443\u0442\u0438 \u0456\u043D\u0448\u0438\u043C \u0432\u0443\u0433\u043B\u0435\u0432\u043E\u0434\u043E\u043C. \u041E\u0441\u043E\u0431\u043B\u0438\u0432\u043E, \u0433\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A \u0444\u043E\u0440\u043C\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u043C\u0456\u0436 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043E\u044E \u0446\u0443\u043A\u0440\u0443 (\u0430\u0431\u043E \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u0438, \u043F\u043E\u0445\u0456\u0434\u043D\u043E\u0457 \u0432\u0456\u0434 \u0446\u0443\u043A\u0440\u0443) \u0456 \u0433\u0456\u0434\u0440\u043E\u043A\u0441\u0438\u0434\u043D\u043E\u044E \u0433\u0440\u0443\u043F\u043E\u044E \u044F\u043A\u043E\u0433\u043E\u0441\u044C \u0441\u043F\u0438\u0440\u0442\u0443. \u0420\u0435\u0447\u043E\u0432\u0438\u043D\u0430, \u0449\u043E \u043C\u0456\u0441\u0442\u0438\u0442\u044C \u0433\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A, \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0433\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043E\u043C."@uk . "Em qu\u00EDmica, a liga\u00E7\u00E3o glicos\u00EDdica \u00E9 uma liga\u00E7\u00E3o covalente resultante da rea\u00E7\u00E3o de condensa\u00E7\u00E3o entre uma mol\u00E9cula de um carboidrato com um \u00E1lcool, que pode ser outro carboidrato. Especificamente, o que ocorre \u00E9 combina\u00E7\u00E3o da hidroxila de um carbono anom\u00E9rico (Carbono ligado ao oxig\u00EAnio central e a uma hidroxila livre) de um monossacar\u00EDdeo ( grupo hemiacetal) com a hidroxila de um \u00E1lcool ou com a hidroxila de qualquer carbono de outro monossacar\u00EDdeo, produzindo \u00E1gua. As val\u00EAncias livres de ambas as mol\u00E9culas se unem produzindo a liga\u00E7\u00E3o glicos\u00EDdica (-O-)."@pt . . . . "\u0413\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0430\u044F \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C (\u0430\u043D\u0433\u043B. Glycosidic bond) \u2014 \u044D\u0442\u043E \u0442\u0438\u043F \u043A\u043E\u0432\u0430\u043B\u0435\u043D\u0442\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0432\u044F\u0437\u0438, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u0430\u044F \u0441\u043E\u0435\u0434\u0438\u043D\u044F\u0435\u0442 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u0443 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u0430 \u0441 \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0439 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u043E\u0439, \u0447\u0430\u0441\u0442\u043E \u0441 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u043C \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u043E\u043C. \u0413\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0430\u044F \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C \u043E\u0431\u0440\u0430\u0437\u0443\u0435\u0442\u0441\u044F \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0430\u0446\u0435\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u0430 (\u0438\u043B\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u0432\u043E\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u0430) \u0438 \u0433\u0438\u0434\u0440\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u0435\u0434\u0438\u043D\u0435\u043D\u0438\u044F, \u043D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043C\u0435\u0440, \u0441\u043F\u0438\u0440\u0442\u0430. \u0421\u0432\u044F\u0437\u044C \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u0430\u043C\u0438\u043D\u043E\u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439 \u0438\u043B\u0438 \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0439 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439, \u0441\u043E\u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0449\u0435\u0439 \u0430\u0442\u043E\u043C \u0430\u0437\u043E\u0442\u0430, \u0441 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u043E\u043C, \u0447\u0430\u0441\u0442\u043E \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0433\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C\u044E, \u0445\u043E\u0442\u044F IUPAC \u044D\u0442\u043E\u0433\u043E \u0438 \u043D\u0435 \u0440\u0435\u043A\u043E\u043C\u0435\u043D\u0434\u0443\u0435\u0442. \u041D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043C\u0435\u0440, \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u043E\u043C \u0438 \u0430\u0437\u043E\u0442\u0438\u0441\u0442\u044B\u043C \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435\u043C \u0432 \u043D\u0443\u043A\u043B\u0435\u043E\u0437\u0438\u0434\u0435 \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u044E\u0442 \u0433\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C\u044E. \u0412\u0435\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E, \u0441\u043E\u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0449\u0435\u0435 \u0433\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u044B\u0435 \u0441\u0432\u044F\u0437\u0438, \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u044E\u0442 \u0433\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043E\u043C."@ru . . . "Glykosidov\u00E1 vazba"@cs . . . . . "Glykosidov\u00E1 vazba nebo tak\u00E9 glykosidick\u00E1 vazba je typ kovalentn\u00ED vazby, kter\u00E1 spojuje molekulu sacharid\u016F s dal\u0161\u00ED slou\u010Deninou, kter\u00E1 m\u016F\u017Ee b\u00FDt dal\u0161\u00EDm sacharidem nebo jinou l\u00E1tkou. Slou\u010Deniny, kter\u00E9 obsahuj\u00ED glykosidovou vazbu, se naz\u00FDvaj\u00ED se glykosidy. Glykosidov\u00E1 vazba, kter\u00E1 se vytv\u00E1\u0159\u00ED mezi poloacetalovou nebo poloketalovou skupinou sacharidu a hydroxylovou skupinou jin\u00E9 slou\u010Deniny, se naz\u00FDv\u00E1 O-glykosidov\u00E1 vazba. M\u016F\u017Ee v\u0161ak vznikat i s jin\u00FDmi chemick\u00FDmi skupinami, jako jsou -NR1R2 (vznik N-glykosid\u016F) nebo -CR1R2R3 (vznik C-glykosid\u016F), -SR (vznik thioglykosid\u016F), -SeR (vznik selenoglykosid\u016F). O-glykosidov\u00E1 vazba vznik\u00E1 spojen\u00EDm sacharid\u016F s hydroxylovou skupinou (-OH) jin\u00E9ho sacharidu, postrann\u00EDho \u0159et\u011Bzce aminokyselin, n\u011Bkter\u00FDch deriv\u00E1t\u016F lipid\u016F nebo i jin\u00FDch l\u00E1tek obsahuj\u00EDc\u00EDch hydroxylovou skupinu. N-glykosidov\u00E1 vazba vznik\u00E1 spojen\u00EDm sacharid\u016F s amino skupinou (-NH2), nap\u0159\u00EDklad s dus\u00EDkatou b\u00E1z\u00ED obsa\u017Eenou v DNA nebo RNA."@cs . . . "\u0413\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0430\u044F \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C (\u0430\u043D\u0433\u043B. Glycosidic bond) \u2014 \u044D\u0442\u043E \u0442\u0438\u043F \u043A\u043E\u0432\u0430\u043B\u0435\u043D\u0442\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0432\u044F\u0437\u0438, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u0430\u044F \u0441\u043E\u0435\u0434\u0438\u043D\u044F\u0435\u0442 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u0443 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u0430 \u0441 \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0439 \u043C\u043E\u043B\u0435\u043A\u0443\u043B\u043E\u0439, \u0447\u0430\u0441\u0442\u043E \u0441 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u043C \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u043E\u043C. \u0413\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0430\u044F \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C \u043E\u0431\u0440\u0430\u0437\u0443\u0435\u0442\u0441\u044F \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0430\u0446\u0435\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u0430 (\u0438\u043B\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u0432\u043E\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u0430) \u0438 \u0433\u0438\u0434\u0440\u043E\u043A\u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0441\u043E\u0435\u0434\u0438\u043D\u0435\u043D\u0438\u044F, \u043D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043C\u0435\u0440, \u0441\u043F\u0438\u0440\u0442\u0430. \u0421\u0432\u044F\u0437\u044C \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u0430\u043C\u0438\u043D\u043E\u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439 \u0438\u043B\u0438 \u0434\u0440\u0443\u0433\u043E\u0439 \u0433\u0440\u0443\u043F\u043F\u043E\u0439, \u0441\u043E\u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0449\u0435\u0439 \u0430\u0442\u043E\u043C \u0430\u0437\u043E\u0442\u0430, \u0441 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u043E\u043C, \u0447\u0430\u0441\u0442\u043E \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0433\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C\u044E, \u0445\u043E\u0442\u044F IUPAC \u044D\u0442\u043E\u0433\u043E \u0438 \u043D\u0435 \u0440\u0435\u043A\u043E\u043C\u0435\u043D\u0434\u0443\u0435\u0442. \u041D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043C\u0435\u0440, \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u0441\u0430\u0445\u0430\u0440\u043E\u043C \u0438 \u0430\u0437\u043E\u0442\u0438\u0441\u0442\u044B\u043C \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435\u043C \u0432 \u043D\u0443\u043A\u043B\u0435\u043E\u0437\u0438\u0434\u0435 \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u044E\u0442 \u0433\u043B\u0438\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u043E\u0439 \u0441\u0432\u044F\u0437\u044C\u044E."@ru . . "\u7CD6\u82F7\u952E\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1Aglycosidic bond\uFF09\u53C8\u79F0\u7CD6\u82F7\u952E\u5408\uFF08glycosidic linkage\uFF09\uFF0C\u7B80\u79F0\u82F7\u9375\uFF0C\u65E7\u79F0\u914D\u7CD6\u952E\uFF0C\u662F\u7279\u5B9A\u985E\u578B\u7684\u5316\u5B78\u9375\uFF0C\u9023\u63A5\u7CD6\u82F7\u5206\u5B50\u4E2D\u7684\u975E\u91A3\u90E8\u5206\uFF08\u5373\u82F7\u5143\uFF09\u8207\u7CD6\u57FA\uFF0C\u6216\u8005\u7CD6\u57FA\u4E0E\u7CD6\u57FA\u3002\u542B\u6709\u7CD6\u82F7\u952E\u7684\u7269\u8CEA\u7A31\u70BA\u7CD6\u82F7 \uFF08\uFF0C\u800C\u5728\u53F0\u6E7E\u6307\u7684\u662F\u201C\u7CD6\u82F7\u201D\uFF08glycoside\uFF09\u672C\u8EAB \uFF1B\u56E0\u6B64\u4E2D\u6587\u201C\u914D\u7CD6\u4F53\u201D\u610F\u4E49\u5BB9\u6613\u6DF7\u6DC6\uFF0C\u4E0D\u5229\u6C9F\u901A\u3002\u81F3\u65BC\u7528\u8A9E\u201C\u914D\u91A3\u985E\u201D\u8F03\u70BA\u5C11\u898B\uFF0C\u6709\u4E9B\u81FA\u7063\u5B78\u8005\u5C07\u4E4B\u7B49\u540C\u65BC\u201C\u914D\u91A3\u9AD4\u201D\u5373\u201C\u82F7\u985E\u201D\u3002 \u9875\u9762\u5B58\u6863\u5907\u4EFD\uFF0C\u5B58\u4E8E\u4E92\u8054\u7F51\u6863\u6848\u9986\uFF09\u3002 \u6839\u64DA\u8207\u7CD6\u57FA\u7570\u982D\u78B3\u539F\u5B50\u76F8\u9023\u7684\u539F\u5B50\u7684\u4E0D\u540C\uFF0C\u7CD6\u82F7\u9375\u4E00\u822C\u53EF\u5206\u70BA\u6C27\u82F7\u9375\u3001\u6C2E\u82F7\u9375\u3001\u786B\u82F7\u9375\u548C\u78B3\u82F7\u9375\u7B49\u3002\u53F3\u5716\u4E2D\u6838\u7CD6\u8207\u817A\u560C\u5464\u4E4B\u9593\u7684\u7CD6\u82F7\u9375\u662F\u6C2E\u82F7\u9375\u3002"@zh . "Legame glicosidico"@it . . . "Glycosidische binding"@nl . "Glykosidbindning \u00E4r en kemisk bindning som f\u00F6rekommer mellan tv\u00E5 sackaridmolekyler f\u00F6r att bilda en disackarid."@sv . "Als glycosidische Bindung oder glykosidische Bindung bezeichnet man die chemische Bindung zwischen dem anomeren Kohlenstoffatom eines Kohlenhydrats (Glycon) und dem Hetero- oder selten Kohlenstoffatom eines Aglycons oder einem zweiten Zuckermolek\u00FCl. Verbindungen, die eine glycosidische Bindung enthalten, sind in der Natur weit verbreitet und werden Glycoside genannt. Wenn das Aglycon ein Alkohol oder Phenol ist, dann stammt das Br\u00FCcken-Sauerstoffatom vom Aglycon. Glycoside k\u00F6nnen auch Bindungen zu anderen Heteroatomen wie Schwefel, Selen, Stickstoff und Phosphor oder selten zu Kohlenstoff (\u201EC-Glycoside\u201C) aufweisen. Die glycosidische Bindung ist hydrolytisch spaltbar, wobei das Reaktionsgleichgewicht auf Seiten der Spaltungsprodukte liegt. Die Bindung ist kinetisch aber sehr stabil. Sie wird mit geringem Energieaufwand unter Wasserabspaltung durch eine Kondensationsreaktion gebildet. In der Natur erfolgt die als Glycosylierung bezeichnete Bildung enzymatisch \u00FCber ein aktiviertes Saccharid, im Labor durch spezielle Aktivierungsmethoden oder durch Reaktion eines Zuckers mit einem gro\u00DFen \u00DCberschuss des Alkohols unter S\u00E4urekatalyse. Bei einem Glycosid liegt die Aldehydfunktion der Aldosen (z. B. Glucose) oder die Ketofunktion der Ketosen (z. B. Fructose) als zyklisches Vollacetal vor. Ein Acetal ist das Kondensationsprodukt aus einem Aldehyd oder Keton und einem oder zwei Alkoholen (\u201EHalbacetal\u201C bzw. \u201EVollacetal\u201C). Vollacetale sind stabil gegen basische und neutrale bis schwach saure w\u00E4ssrige L\u00F6sungen, hydrolysieren jedoch in Gegenwart starker S\u00E4uren."@de . . . . . "\u0627\u0644\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0627\u0644\u063A\u0644\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0644\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: Glycosidic bond)\u200F \u0647\u064A \u0627\u0644\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0631\u0628\u0637 \u0628\u064A\u0646 \u062C\u0632\u064A\u0626\u0627\u062A \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u062B\u0646\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u062A\u0639\u062F\u062F\u0629 \u0648\u062A\u0643\u0648\u0646 \u0639\u0627\u062F\u0629 \u0645\u0646 \u0646\u0648\u0639 1:4 \u0648\u062A\u0642\u0631\u0623 \u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u063A\u0644\u0627\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0648\u0627\u062D\u062F \u0623\u0631\u0628\u0639\u0629 \u0648\u062A\u0643\u0648\u0646 \u0641\u064A \u0633\u0644\u0627\u0633\u0644 \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0627\u062A \u063A\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0641\u0631\u0639\u0629 \u0648\u062A\u0634\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0623\u0631\u0642\u0627\u0645 \u0625\u0644\u0649 \u0623\u0631\u0642\u0627\u0645 \u0630\u0631\u0627\u062A \u0643\u0631\u0628\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631 \u0623\u0648 \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0646 \u0646\u0648\u0639 1:6 \u0648\u062A\u0642\u0631\u0623 \u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u063A\u0644\u0627\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0648\u0627\u062D\u062F \u0633\u062A\u0629 \u0648\u0639\u0627\u062F\u0629 \u0645\u0627 \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0648\u062C\u0648\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u062A\u0639\u062F\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0633\u0644\u0627\u0633\u0644 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0641\u0631\u0639\u0629 \u0648\u0647\u064A \u0625\u0645\u0627 \u0623\u0644\u0641\u0627 \u0623\u0648 \u0628\u064A\u062A\u0627 \u0623\u0648 \u0623\u0644\u0641\u0627 \u0628\u064A\u062A\u0627 \u062A\u0628\u0639\u0627 \u0644\u0646\u0648\u0639 \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u062A\u0631\u0628\u0637 \u0628\u064A\u0646\u0647\u0645\u0627."@ar . "Em qu\u00EDmica, a liga\u00E7\u00E3o glicos\u00EDdica \u00E9 uma liga\u00E7\u00E3o covalente resultante da rea\u00E7\u00E3o de condensa\u00E7\u00E3o entre uma mol\u00E9cula de um carboidrato com um \u00E1lcool, que pode ser outro carboidrato. Especificamente, o que ocorre \u00E9 combina\u00E7\u00E3o da hidroxila de um carbono anom\u00E9rico (Carbono ligado ao oxig\u00EAnio central e a uma hidroxila livre) de um monossacar\u00EDdeo ( grupo hemiacetal) com a hidroxila de um \u00E1lcool ou com a hidroxila de qualquer carbono de outro monossacar\u00EDdeo, produzindo \u00E1gua. As val\u00EAncias livres de ambas as mol\u00E9culas se unem produzindo a liga\u00E7\u00E3o glicos\u00EDdica (-O-)."@pt . . "Een glycosidische binding of glycosidebinding is een covalente binding tussen een koolhydraat (suiker) en een andere molecuul, al of niet een ander koolhydraat. Een glycosidische binding wordt gevormd tussen de hemiacetaal- of hemiketaalgroep van een koolhydraat (of een molecuul afgeleid van een koolhydraat) en de hydroxylgroep van een verbinding zoals een alcohol. Een stof die een glycosidebinding bevat, wordt een glycoside genoemd. Glycosidebindingen in de hierboven besproken vorm staan bekend als O-glycosidische bindingen, verwijzend naar de glycosidische zuurstof die het glycoside verbindt met de aglycon of reducerende eindsuiker. Naar analogie beschouwt men ook S-glycosidische bindingen, waarbij de zuurstof van de glycosidebinding is vervangen door een zwavelatoom. Op dezelfde manier bestaan er ook N-glycosidebindingen. Stoffen die N-glycosidebindingen bevatten, worden ook wel glycosylamines genoemd. Al deze gemodificeerde glycosidebindingen hebben een verschillende vatbaarheden voor hydrolyse. O-glycosidische bindingen zijn onontbeerlijk voor de polymerisatie van monosachariden tot polymeren. De N-glycosidische binding is aanwezig in de bouwstenen van RNA en DNA of in vrije nucleotiden. De ori\u00EBntatie van een glycosidische binding kan \u03B1 of \u03B2 zijn."@nl . . . . . "\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC \uACB0\uD569"@ko . . . . . "Wi\u0105zanie glikozydowe \u2013 rodzaj wi\u0105zania chemicznego pomi\u0119dzy atomem C1 fragmentu glikozydowego a dowoln\u0105 grup\u0105 typu \u2212OR, \u2212SR, \u2212SeR, \u2212NR2 lub \u2212CR3. Wi\u0105zanie glikozydowe tworzone przez atom tlenu (tj. grup\u0119 hydroksylow\u0105 (\u2212OH) cz\u0105steczki przy\u0142\u0105czanej do fragmentu glikozydowego) nazywa si\u0119 wi\u0105zaniem O-glikozydowym. Wyst\u0119puj\u0105ce ono m.in. w glikozydach, a tak\u017Ce w cukrach z\u0142o\u017Conych tj. disacharydach, oligosacharydach i polisacharydach. Wi\u0105zanie glikozydowe w cukrach tworzone jest pomi\u0119dzy karbonylowym atomem w\u0119gla i grup\u0105 hydroksylow\u0105 drugiej cz\u0105steczki cukru. Je\u015Bli wi\u0105zanie glikozydowe tworzone przez atom azotu, tzn. w tworzeniu wi\u0105zania glikozydowego uczestniczy grupa aminowa (\u2212NH2) drugiej cz\u0105steczki, powstaje wi\u0105zanie N-glikozydowe. Wyst\u0119puje ono np. w nukleozydach oraz kwasach DNA i RNA pomi\u0119dzy atomem C1' rybozy lub deoksyrybozy a zasad\u0105 azotow\u0105."@pl . "Glycosidische Bindung"@de . . . "\u0627\u0644\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0627\u0644\u063A\u0644\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0644\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: Glycosidic bond)\u200F \u0647\u064A \u0627\u0644\u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0631\u0628\u0637 \u0628\u064A\u0646 \u062C\u0632\u064A\u0626\u0627\u062A \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u062B\u0646\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u062A\u0639\u062F\u062F\u0629 \u0648\u062A\u0643\u0648\u0646 \u0639\u0627\u062F\u0629 \u0645\u0646 \u0646\u0648\u0639 1:4 \u0648\u062A\u0642\u0631\u0623 \u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u063A\u0644\u0627\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0648\u0627\u062D\u062F \u0623\u0631\u0628\u0639\u0629 \u0648\u062A\u0643\u0648\u0646 \u0641\u064A \u0633\u0644\u0627\u0633\u0644 \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0627\u062A \u063A\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0641\u0631\u0639\u0629 \u0648\u062A\u0634\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0623\u0631\u0642\u0627\u0645 \u0625\u0644\u0649 \u0623\u0631\u0642\u0627\u0645 \u0630\u0631\u0627\u062A \u0643\u0631\u0628\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631 \u0623\u0648 \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0646 \u0646\u0648\u0639 1:6 \u0648\u062A\u0642\u0631\u0623 \u0631\u0627\u0628\u0637\u0629 \u063A\u0644\u0627\u064A\u0643\u0648\u0633\u064A\u062F\u064A\u0629 \u0648\u0627\u062D\u062F \u0633\u062A\u0629 \u0648\u0639\u0627\u062F\u0629 \u0645\u0627 \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0645\u0648\u062C\u0648\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u062A\u0639\u062F\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0633\u0644\u0627\u0633\u0644 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0641\u0631\u0639\u0629 \u0648\u0647\u064A \u0625\u0645\u0627 \u0623\u0644\u0641\u0627 \u0623\u0648 \u0628\u064A\u062A\u0627 \u0623\u0648 \u0623\u0644\u0641\u0627 \u0628\u064A\u062A\u0627 \u062A\u0628\u0639\u0627 \u0644\u0646\u0648\u0639 \u0627\u0644\u0633\u0643\u0631\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u062A\u0631\u0628\u0637 \u0628\u064A\u0646\u0647\u0645\u0627."@ar . . . . . . . . . . . . . "\u5316\u5B66\u306B\u304A\u3044\u3066\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\uFF08\u3050\u308A\u3053\u3057\u3069\u3051\u3064\u3054\u3046\u3001\u82F1: glycosidic bond\uFF09\u3068\u306F\u3001\u70AD\u6C34\u5316\u7269\uFF08\u7CD6\uFF09\u5206\u5B50\u3068\u5225\u306E\u6709\u6A5F\u5316\u5408\u7269\u3068\u304C\u8131\u6C34\u7E2E\u5408\u3057\u3066\u5F62\u6210\u3059\u308B\u5171\u6709\u7D50\u5408\u3067\u3042\u308B\u3002 \u5177\u4F53\u7684\u306B\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3068\u306F\u3001\u5358\u7CD6\uFF08\u307E\u305F\u306F\u5358\u7CD6\u8A98\u5C0E\u4F53\uFF09\u306E\u30D8\u30DF\u30A2\u30BB\u30BF\u30FC\u30EB\u3068\u30A2\u30EB\u30B3\u30FC\u30EB\u306A\u3069\u306E\u6709\u6A5F\u5316\u5408\u7269\u306E\u30D2\u30C9\u30ED\u30AD\u30B7\u57FA\u3068\u306E\u9593\u306E\u7D50\u5408\u3067\u3042\u308B\u3002\u6587\u732E\u3067\u306F\u3001\u30A2\u30DF\u30CE\u57FA\u307E\u305F\u306F\u4ED6\u306E\u542B\u7A92\u7D20\u57FA\u3068\u7CD6\u3068\u306E\u7D50\u5408\u3082\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3068\u3057\u3070\u3057\u3070\u547C\u3070\u308C\u308B\uFF08\u3057\u304B\u3057IUPAC\u306F\u9593\u9055\u3063\u305F\u7528\u6CD5\u3067\u3042\u308B\u3068\u3057\u3066\u3044\u308B\uFF09\u3002\u4F8B\u3048\u3070\u3001\u30CC\u30AF\u30EC\u30AA\u30B7\u30C9\u306E\u7CD6-\u5869\u57FA\u7D50\u5408\u3092\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3068\u3057\u3066\u3044\u308B\u6587\u732E\u304C\u5B58\u5728\u3059\u308B\u3002\u7CD6\u3068\u7CD6\u4EE5\u5916\u306E\u6709\u6A5F\u5316\u5408\u7269\u3068\u304C\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3057\u305F\u7269\u8CEA\u306F\u914D\u7CD6\u4F53\u307E\u305F\u306F\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002"@ja . . "\u5316\u5B66\u306B\u304A\u3044\u3066\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\uFF08\u3050\u308A\u3053\u3057\u3069\u3051\u3064\u3054\u3046\u3001\u82F1: glycosidic bond\uFF09\u3068\u306F\u3001\u70AD\u6C34\u5316\u7269\uFF08\u7CD6\uFF09\u5206\u5B50\u3068\u5225\u306E\u6709\u6A5F\u5316\u5408\u7269\u3068\u304C\u8131\u6C34\u7E2E\u5408\u3057\u3066\u5F62\u6210\u3059\u308B\u5171\u6709\u7D50\u5408\u3067\u3042\u308B\u3002 \u5177\u4F53\u7684\u306B\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3068\u306F\u3001\u5358\u7CD6\uFF08\u307E\u305F\u306F\u5358\u7CD6\u8A98\u5C0E\u4F53\uFF09\u306E\u30D8\u30DF\u30A2\u30BB\u30BF\u30FC\u30EB\u3068\u30A2\u30EB\u30B3\u30FC\u30EB\u306A\u3069\u306E\u6709\u6A5F\u5316\u5408\u7269\u306E\u30D2\u30C9\u30ED\u30AD\u30B7\u57FA\u3068\u306E\u9593\u306E\u7D50\u5408\u3067\u3042\u308B\u3002\u6587\u732E\u3067\u306F\u3001\u30A2\u30DF\u30CE\u57FA\u307E\u305F\u306F\u4ED6\u306E\u542B\u7A92\u7D20\u57FA\u3068\u7CD6\u3068\u306E\u7D50\u5408\u3082\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3068\u3057\u3070\u3057\u3070\u547C\u3070\u308C\u308B\uFF08\u3057\u304B\u3057IUPAC\u306F\u9593\u9055\u3063\u305F\u7528\u6CD5\u3067\u3042\u308B\u3068\u3057\u3066\u3044\u308B\uFF09\u3002\u4F8B\u3048\u3070\u3001\u30CC\u30AF\u30EC\u30AA\u30B7\u30C9\u306E\u7CD6-\u5869\u57FA\u7D50\u5408\u3092\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3068\u3057\u3066\u3044\u308B\u6587\u732E\u304C\u5B58\u5728\u3059\u308B\u3002\u7CD6\u3068\u7CD6\u4EE5\u5916\u306E\u6709\u6A5F\u5316\u5408\u7269\u3068\u304C\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u7D50\u5408\u3057\u305F\u7269\u8CEA\u306F\u914D\u7CD6\u4F53\u307E\u305F\u306F\u30B0\u30EA\u30B3\u30B7\u30C9\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002"@ja . . "\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC \uACB0\uD569(\uC601\uC5B4: glycosidic bond)\uC740 \uD654\uD559 \uBC0F \uC0DD\uD654\uD559\uC5D0\uC11C \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C(\uB2F9) \uBD84\uC790\uB97C \uB2E4\uB978 \uAE30(group)\uC640 \uACB0\uD569\uC2DC\uD0A4\uB294 \uACF5\uC720 \uACB0\uD569\uC758 \uD55C \uC720\uD615\uC73C\uB85C, \uB610 \uB2E4\uB978 \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C\uC774 \uB420 \uC218\uB3C4 \uC788\uACE0 \uC544\uB2D0 \uC218\uB3C4 \uC788\uB2E4. \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC \uACB0\uD569\uC740 \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C(\uB610\uB294 \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C\uB85C\uBD80\uD130 \uC720\uB3C4\uB41C \uBD84\uC790)\uC758 \uD5E4\uBBF8\uC544\uC138\uD0C8(\uB610\uB294 \uD5E4\uBBF8\uCF00\uD0C8)\uACFC \uC54C\uCF54\uC62C\uACFC \uAC19\uC740 \uC77C\uBD80 \uD654\uD569\uBB3C\uC758 \uD558\uC774\uB4DC\uB85D\uC2DC\uAE30 \uC0AC\uC774\uC5D0 \uD615\uC131\uB41C\uB2E4. \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC \uACB0\uD569\uC744 \uD3EC\uD568\uD558\uACE0 \uC788\uB294 \uBB3C\uC9C8\uC740 \uBC30\uB2F9\uCCB4(\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC)\uC774\uB2E4. \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC\uB77C\uB294 \uC6A9\uC5B4\uB294 \uC774\uC81C \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C\uC758 \uD5E4\uBBF8\uC544\uC138\uD0C8(\uB610\uB294 \uD5E4\uBBF8\uCF00\uD0C8)\uACFC \uD558\uC774\uB4DC\uB85D\uC2DC\uAE30 \uC774\uC678\uC758 \uC5EC\uB7EC \uD654\uD559 \uADF8\uB8F9\uB4E4, \uC608\uB97C \uB4E4\uBA74 -SR(\uD2F0\uC624\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC), -SeR(\uC140\uB808\uB178\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC), -NR1R2(N-\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC), -CR1R2R3(C-\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC) \uC0AC\uC774\uC5D0 \uD615\uC131\uB41C \uACB0\uD569\uC744 \uAC16\uB294 \uD654\uD569\uBB3C\uC744 \uD3EC\uD568\uD558\uB3C4\uB85D \uD655\uC7A5\uB418\uC5C8\uB2E4. \uD2B9\uD788 \uCC9C\uC5F0\uC758 \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC\uC5D0\uC11C \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C \uC794\uAE30\uAC00 \uC81C\uAC70\uB41C \uD654\uD569\uBB3C ROH\uB294 \uC544\uAE00\uB9AC\uCF58\uC774\uB77C\uACE0 \uD558\uBA70, \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C \uC794\uAE30 \uADF8 \uC790\uCCB4\uB97C \uAE00\uB9AC\uCF58\uC774\uB77C\uACE0 \uBD80\uB974\uAE30\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . . "A glycosidic bond or glycosidic linkage is a type of covalent bond that joins a carbohydrate (sugar) molecule to another group, which may or may not be another carbohydrate. A glycosidic bond is formed between the hemiacetal or hemiketal group of a saccharide (or a molecule derived from a saccharide) and the hydroxyl group of some compound such as an alcohol. A substance containing a glycosidic bond is a glycoside."@en . . "\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC \uACB0\uD569(\uC601\uC5B4: glycosidic bond)\uC740 \uD654\uD559 \uBC0F \uC0DD\uD654\uD559\uC5D0\uC11C \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C(\uB2F9) \uBD84\uC790\uB97C \uB2E4\uB978 \uAE30(group)\uC640 \uACB0\uD569\uC2DC\uD0A4\uB294 \uACF5\uC720 \uACB0\uD569\uC758 \uD55C \uC720\uD615\uC73C\uB85C, \uB610 \uB2E4\uB978 \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C\uC774 \uB420 \uC218\uB3C4 \uC788\uACE0 \uC544\uB2D0 \uC218\uB3C4 \uC788\uB2E4. \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC \uACB0\uD569\uC740 \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C(\uB610\uB294 \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C\uB85C\uBD80\uD130 \uC720\uB3C4\uB41C \uBD84\uC790)\uC758 \uD5E4\uBBF8\uC544\uC138\uD0C8(\uB610\uB294 \uD5E4\uBBF8\uCF00\uD0C8)\uACFC \uC54C\uCF54\uC62C\uACFC \uAC19\uC740 \uC77C\uBD80 \uD654\uD569\uBB3C\uC758 \uD558\uC774\uB4DC\uB85D\uC2DC\uAE30 \uC0AC\uC774\uC5D0 \uD615\uC131\uB41C\uB2E4. \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC \uACB0\uD569\uC744 \uD3EC\uD568\uD558\uACE0 \uC788\uB294 \uBB3C\uC9C8\uC740 \uBC30\uB2F9\uCCB4(\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC)\uC774\uB2E4. \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC\uB77C\uB294 \uC6A9\uC5B4\uB294 \uC774\uC81C \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C\uC758 \uD5E4\uBBF8\uC544\uC138\uD0C8(\uB610\uB294 \uD5E4\uBBF8\uCF00\uD0C8)\uACFC \uD558\uC774\uB4DC\uB85D\uC2DC\uAE30 \uC774\uC678\uC758 \uC5EC\uB7EC \uD654\uD559 \uADF8\uB8F9\uB4E4, \uC608\uB97C \uB4E4\uBA74 -SR(\uD2F0\uC624\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC), -SeR(\uC140\uB808\uB178\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC), -NR1R2(N-\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC), -CR1R2R3(C-\uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC) \uC0AC\uC774\uC5D0 \uD615\uC131\uB41C \uACB0\uD569\uC744 \uAC16\uB294 \uD654\uD569\uBB3C\uC744 \uD3EC\uD568\uD558\uB3C4\uB85D \uD655\uC7A5\uB418\uC5C8\uB2E4. \uD2B9\uD788 \uCC9C\uC5F0\uC758 \uAE00\uB9AC\uCF54\uC0AC\uC774\uB4DC\uC5D0\uC11C \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C \uC794\uAE30\uAC00 \uC81C\uAC70\uB41C \uD654\uD569\uBB3C ROH\uB294 \uC544\uAE00\uB9AC\uCF58\uC774\uB77C\uACE0 \uD558\uBA70, \uD0C4\uC218\uD654\uBB3C \uC794\uAE30 \uADF8 \uC790\uCCB4\uB97C \uAE00\uB9AC\uCF58\uC774\uB77C\uACE0 \uBD80\uB974\uAE30\uB3C4 \uD55C\uB2E4."@ko . . "\u0413\u043B\u0456\u043A\u043E\u0437\u0438\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0437\u0432'\u044F\u0437\u043E\u043A"@uk . . . . . . . "Als glycosidische Bindung oder glykosidische Bindung bezeichnet man die chemische Bindung zwischen dem anomeren Kohlenstoffatom eines Kohlenhydrats (Glycon) und dem Hetero- oder selten Kohlenstoffatom eines Aglycons oder einem zweiten Zuckermolek\u00FCl. Verbindungen, die eine glycosidische Bindung enthalten, sind in der Natur weit verbreitet und werden Glycoside genannt."@de . . . . .