"Quinto Orazio Flacco"@it . "\u0647\u0648\u0631\u0627\u0633"@ar . . . . "Horace"@en . . . "Quintus Horatius Flaccus"@en . . . . "\u6606\u56FE\u65AF\u00B7\u8D3A\u62C9\u63D0\u70CF\u65AF\u00B7\u5F17\u62C9\u5E93\u65AF\uFF08\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1AQuintus Horatius Flaccus\u3001\u5E0C\u81D8\u8A9E\uFF1A\u039F\u03C1\u03AC\u03C4\u03B9\u03BF\u03C2\uFF0C\u524D65\u5E7412\u67088\u65E5\uFF0D\u524D8\u5E7411\u670827\u65E5\uFF09\uFF0C\u5965\u53E4\u65AF\u90FD\u65F6\u671F\u7684\u8457\u540D\u8BD7\u4EBA\u3001\u6279\u8BC4\u5BB6\u3001\u7FFB\u8BD1\u5BB6\uFF0C\u4EE3\u8868\u4F5C\u6709\u300A\u8BD7\u827A\u300B\u7B49\u3002\u4ED6\u662F\u53E4\u7F57\u9A6C\u6587\u5B66\u201C\u9EC4\u91D1\u65F6\u4EE3\u201D\u7684\u4EE3\u8868\u4EBA\u4E4B\u4E00\u3002"@zh . "Quinto Orazio Flacco, noto pi\u00F9 semplicemente come Orazio (in latino: Quintus Horatius Flaccus; Venosa, 8 dicembre 65 a.C. \u2013 Roma, 27 novembre 8 a.C.), \u00E8 stato un poeta romano."@it . . . . . . "\u0643\u0648\u064A\u0646\u062A\u0633 \u0647\u0648\u0631\u0627\u062A\u064A\u0648\u0633 \u0641\u0644\u0627\u0643\u0633 \u0623\u0648 \u0647\u0648\u0631\u0627\u0633 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0629: Qvintvs Horativs Flaccvs\u061B 8 \u062F\u064A\u0633\u0645\u0628\u0631 65 \u0642.\u0645. \u0641\u064A \u0641\u064A\u0646\u0648\u0633\u0627 - 27 \u0646\u0648\u0641\u0645\u0628\u0631 8 \u0642.\u0645. \u0641\u064A \u0631\u0648\u0645\u0627) \u0643\u0627\u0646 \u0634\u0627\u0639\u0631\u0627\u064B \u063A\u0646\u0627\u0626\u064A\u0627\u064B \u0648\u0646\u0627\u0642\u062F\u0627\u064B \u0623\u062F\u0628\u064A\u0627\u064B \u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0627\u064B \u0645\u0646 \u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u064A\u0627 \u0627\u0644\u0642\u062F\u064A\u0645\u0629 \u0641\u064A \u0632\u0645\u0646 \u0623\u063A\u0633\u0637\u0633 \u0642\u064A\u0635\u0631\u060C \u0642\u064A\u0644 \u0628\u0623\u0646 \u0644\u0647 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0631 \u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A. \u0623\u0635\u0631 \u0647\u0648\u0631\u0627\u0633 \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0631 \u064A\u062C\u0628 \u0623\u0646 \u064A\u0642\u062F\u0645 \u0627\u0644\u0633\u0639\u0627\u062F\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0625\u0631\u0634\u0627\u062F. \u0639\u064F\u0631\u0641 \u0627\u0644\u0634\u0627\u0639\u0631 \u0628\u0627\u0644\u0642\u0635\u0627\u0626\u062F \u0627\u0644\u063A\u0646\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0642\u0637\u0648\u0639\u0627\u062A \u0627\u0644\u0647\u062C\u0627\u0626\u064A\u0629."@ar . . . "\u041A\u0432\u0438\u043D\u0442 \u0413\u043E\u0440\u0430\u0301\u0446\u0438\u0439 \u0424\u043B\u0430\u043A\u043A (\u043B\u0430\u0442. Quintus Horatius Flaccus), \u0447\u0430\u0441\u0442\u043E \u043F\u0440\u043E\u0441\u0442\u043E \u0413\u043E\u0440\u0430\u0301\u0446\u0438\u0439 (8 \u0434\u0435\u043A\u0430\u0431\u0440\u044F 65 \u0434\u043E \u043D. \u044D., \u0412\u0435\u043D\u0443\u0437\u0438\u044F \u2014 27 \u043D\u043E\u044F\u0431\u0440\u044F 8 \u0434\u043E \u043D. \u044D., \u0420\u0438\u043C) \u2014 \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0435\u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u043E\u044D\u0442 \u00AB\u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u043E\u0433\u043E \u0432\u0435\u043A\u0430\u00BB \u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043B\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u044B. \u0415\u0433\u043E \u0442\u0432\u043E\u0440\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E \u043F\u0440\u0438\u0445\u043E\u0434\u0438\u0442\u0441\u044F \u043D\u0430 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0443 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0432\u043E\u0439\u043D \u043A\u043E\u043D\u0446\u0430 \u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0438 \u0438 \u043F\u0435\u0440\u0432\u044B\u0435 \u0434\u0435\u0441\u044F\u0442\u0438\u043B\u0435\u0442\u0438\u044F \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0440\u0435\u0436\u0438\u043C\u0430 \u041E\u043A\u0442\u0430\u0432\u0438\u0430\u043D\u0430 \u0410\u0432\u0433\u0443\u0441\u0442\u0430."@ru . . . . . . . . "\u30AF\u30A3\u30F3\u30C8\u30A5\u30B9\u30FB\u30DB\u30E9\u30C6\u30A3\u30A6\u30B9\u30FB\u30D5\u30E9\u30C3\u30AF\u30B9\uFF08\u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E: Quintus Horatius Flaccus, \u7D00\u5143\u524D65\u5E7412\u67088\u65E5 - \u7D00\u5143\u524D8\u5E7411\u670827\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u53E4\u4EE3\u30ED\u30FC\u30DE\u6642\u4EE3\u306E\u5357\u30A4\u30BF\u30EA\u30A2\u306E\u8A69\u4EBA\u3002\u4E00\u822C\u306B\u306F\u5358\u306B\u30DB\u30E9\u30C6\u30A3\u30A6\u30B9\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002"@ja . . "1790"^^ . . "Horaz (Aussprache: [ho\u02C8ra\u02D0t\u0361s], * 8. Dezember 65 v. Chr. in Venusia; \u2020 27. November 8 v. Chr.), eigentlich Quintus Horatius Flaccus, ist neben Vergil, Properz, Tibull und Ovid einer der bedeutendsten r\u00F6mischen Dichter der Augusteischen Zeit. Seine philosophischen Ansichten und dicta geh\u00F6rten bis in die Neuzeit zu den bekanntesten des Altertums und erfuhren reichhaltige Rezeption in Humanismus und Klassizismus. Horaz f\u00FChrte die klassische Literatur seiner Zeit zu neuen H\u00F6hen und war besonders f\u00FCr den englischen Klassizismus das bedeutendste antike Vorbild."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Horaci"@ca . "Horace"@en . . . . . . . . "\uD638\uB77C\uD2F0\uC6B0\uC2A4"@ko . . . . . "no"@en . . . "Horatius"@sv . . . "y"@en . . . "Quint Horaci Flac (llat\u00ED: Quintus Horatius Flaccus), conegut simplement com a Horaci (Venosa, a la regi\u00F3 de la Basilicata (antiga Luc\u00E0nia), a l'actual It\u00E0lia, 8 de desembre del 65 aC - Roma, 27 de novembre del 8 aC), fou un poeta l\u00EDric i sat\u00EDric llat\u00ED. Fou molt respectat en els alts cercles romans, tant literaris com pol\u00EDtics; es va mantenir sempre sota la protecci\u00F3 de Mecen\u00E0s, juntament amb qui est\u00E0 enterrat."@ca . . . . . . . . . "\uD038\uD22C\uC2A4 \uD638\uB77C\uD2F0\uC6B0\uC2A4 \uD50C\uB77C\uCFE0\uC2A4(Quintus Horatius Flaccus, \uAE30\uC6D0\uC804 65\uB144 12\uC6D4 8\uC77C - \uAE30\uC6D0\uC804 8\uB144 11\uC6D4 27\uC77C)\uB294 \uACE0\uB300 \uB85C\uB9C8 \uACF5\uD654\uC815 \uB9D0\uAE30\uC758 \uC2DC\uC778\uC774\uB2E4."@ko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Quintus Horatius Flaccus (8 Desember 65 SM - 27 November 8 SM), atau lebih dikenal sebagai Horatius adalah seorang penyair terkenal di Kekaisaran Romawi."@in . . . . . . "-008-11-27"^^ . . . . . . . . . . "88350"^^ . . . . . . . . "Horace (en latin Quintus Horatius Flaccus) est un po\u00E8te latin n\u00E9 le 8 d\u00E9cembre 65 av. J.-C. \u00E0 V\u00E9nouse dans le sud de l'Italie et mort le 27 novembre 8 av. J.-C. \u00E0 Rome."@fr . . . . . . "\u30DB\u30E9\u30C6\u30A3\u30A6\u30B9"@ja . . "\u6606\u56FE\u65AF\u00B7\u8D3A\u62C9\u63D0\u70CF\u65AF\u00B7\u5F17\u62C9\u5E93\u65AF\uFF08\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1AQuintus Horatius Flaccus\u3001\u5E0C\u81D8\u8A9E\uFF1A\u039F\u03C1\u03AC\u03C4\u03B9\u03BF\u03C2\uFF0C\u524D65\u5E7412\u67088\u65E5\uFF0D\u524D8\u5E7411\u670827\u65E5\uFF09\uFF0C\u5965\u53E4\u65AF\u90FD\u65F6\u671F\u7684\u8457\u540D\u8BD7\u4EBA\u3001\u6279\u8BC4\u5BB6\u3001\u7FFB\u8BD1\u5BB6\uFF0C\u4EE3\u8868\u4F5C\u6709\u300A\u8BD7\u827A\u300B\u7B49\u3002\u4ED6\u662F\u53E4\u7F57\u9A6C\u6587\u5B66\u201C\u9EC4\u91D1\u65F6\u4EE3\u201D\u7684\u4EE3\u8868\u4EBA\u4E4B\u4E00\u3002"@zh . . . . . . . . . . . "1121714775"^^ . . . . . . . . . . . . "Horacio a\u016D pli \u011Duste Quintus Horatius Flaccus (8-an de decembro 65- 27-an de novembro 8 a. Kr.), estas kun Vergilio unu el la plej gravaj poetoj de Romo dum la epoko de A\u016Dgusto, t.e. inter 43 a. Kr. kaj 14 p. Kr., de la morto de Cicerono \u011Dis la morto de A\u016Dgusto. En 35 a.Kr. aperis lia unua libro de Satiroj; la dua samtitola libro aperis en 30 a.Kr. La satiroj de Horacio neniel estas sarkasmaj, male - ofte mildegaj. La satirojn li verkis en heksametroj. Pli malpli samepoke li verkis sian libron Epodoj; tio estas kolekto plejparte en jamba formo. Lia famo ege kreskis, kiam en 23 a.K. aperis la unuaj tri libroj de Odoj. En tiu verko li klopodis por stile rivali la klasikajn Grekajn poetojn - kiel Sapfoa, Alkajo kaj Pindaro. En siaj odoj li aplikis preska\u016D \u0109iujn jam ekzistantajn metrikojn. Neniam iu ajn Latina poeto tion faris!La temoj estas \u0109efe amo, vino, festeno kaj la bonfaroj de, kaj bonfarto sub, la regado de A\u016Dgusto. La verkado de l' Odoj postulis pli malpli sep jarojn. Liaj Odoj estis ege la\u016Ddataj tra la jarcentoj, sed preska\u016D neniu e\u0109 klopodis por iom imiti lin. Oni lin admiras, kaj tre ofte citas po unu a\u016D du versojn, sed imiti... Specialan lokon inter la Odoj havas la Odoj III:1-6, kiujn ofte oni nomas la Romaj Odoj. En tiuj ses Odoj la poeto esprimas sian politikan kaj etikan esperon je la estonto de Romo. Multe pli poste li ankora\u016D aldonis kvaran libron da Odoj. En 20 kaj 13 a.Kr. aperis amba\u016D liaj libroj Epistoloj, leteroj en heksametra formo. Inter ili trovi\u011Das unu el la plej influaj tekstojn, kiujn entute li verkis: la Epistolo al la , pli konata kiel lia Arto Poetika."@eo . . . . . . . . . . . "\"The Art of Poetry\""@en . . . . . "Horace"@en . . . . . . . "Quinto Horacio Flaco\u2009\u200B (Venusia, hoy Venosa, Basilicata, 8 de diciembre de 65 a. C.-Roma, 27 de noviembre de 8 a. C.), conocido como Horacio, fue el principal poeta l\u00EDrico y sat\u00EDrico en lengua latina.\u200B"@es . . . . . . . . . . . . . . "Horace"@en . . "Rome"@en . . . "Quintus Horatius Flaccus"@ga . . . . . . . . . . . . . . . "no"@en . . . . . . . "no"@en . . . . . . . . . . . "\u8D3A\u62C9\u65AF"@zh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Kinto Horazio Flako (latinez Quintus Horatius Flaccus; Venusia, K.a. 65eko abenduaren 8a - Erroma, K.a. 8ko azaroaren 27a) Antzinako Erromako poeta izan zen. Virgiliorekin batean poesia latinoaren buru, klasizismoaren eredutzat hartua izan zen eta oso irakurria antzinatearen amaiera arte. Haren zorroztasuna, oreka eta perfekzio nahia direla eta, Errenazimentuan Horazioren poesia Europako herrialde guztietan izan zen ezaguna."@eu . "yes"@en . . "Quintus Horatius Flaccus"@cs . "Quintus Horatius Flaccus, \u010Dasto zvan\u00FD jen Horatius (8. prosince 65 p\u0159. n. l. Venusia \u2013 27. listopadu 8 p\u0159. n. l. \u0158\u00EDm) byl \u0159\u00EDmsk\u00FD b\u00E1sn\u00EDk tzv. zlat\u00E9ho v\u011Bku \u0159\u00EDmsk\u00E9 poezie. P\u016Fsobil za vl\u00E1dy c\u00EDsa\u0159e Octaviana Augusta a pat\u0159il k dru\u017Ein\u011B b\u00E1sn\u00EDk\u016F Gaia Cilnia Maecenata."@cs . . "\u30AF\u30A3\u30F3\u30C8\u30A5\u30B9\u30FB\u30DB\u30E9\u30C6\u30A3\u30A6\u30B9\u30FB\u30D5\u30E9\u30C3\u30AF\u30B9\uFF08\u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E: Quintus Horatius Flaccus, \u7D00\u5143\u524D65\u5E7412\u67088\u65E5 - \u7D00\u5143\u524D8\u5E7411\u670827\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u53E4\u4EE3\u30ED\u30FC\u30DE\u6642\u4EE3\u306E\u5357\u30A4\u30BF\u30EA\u30A2\u306E\u8A69\u4EBA\u3002\u4E00\u822C\u306B\u306F\u5358\u306B\u30DB\u30E9\u30C6\u30A3\u30A6\u30B9\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002"@ja . "Quinto Hor\u00E1cio Flaco, em latim Quintus Horatius Flaccus, (Ven\u00FAsia, 8 de dezembro de 65 a.C. \u2014 Roma, 27 de novembro de 8 a.C.) foi um poeta l\u00EDrico e sat\u00EDrico romano, al\u00E9m de fil\u00F3sofo. \u00C9 conhecido por ser um dos maiores poetas da Roma Antiga."@pt . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Horazio"@eu . . "Horacio"@eo . "Quinto Hor\u00E1cio Flaco, em latim Quintus Horatius Flaccus, (Ven\u00FAsia, 8 de dezembro de 65 a.C. \u2014 Roma, 27 de novembro de 8 a.C.) foi um poeta l\u00EDrico e sat\u00EDrico romano, al\u00E9m de fil\u00F3sofo. \u00C9 conhecido por ser um dos maiores poetas da Roma Antiga."@pt . "B'fhile R\u00F3mh\u00E1nach \u00E9 Quintus Horatius Flaccus (8 Nollaig, 65 RC \u2013 27 Samhain, 27 RC), n\u00F3 Horatius (tugtha sa Ghaeilge mar 'H\u00F3r\u00E1s' (ag P.Ua Duinn\u00EDn), 'Hor\u00E1s' (ag de Bhaldraithe) agus 'Hor\u00E1it' (ag Tearma.ie). Bh\u00ED s\u00E9, in \u00E9ineacht le Veirgil agus \u00D3ivid, ar dhuine de na fil\u00ED ba th\u00E1bhachta\u00ED agus ba mh\u00F3 sa Sean-R\u00F3imh."@ga . "Quintus Horatius Flaccus (Venusia, 8 december 65 v.Chr. - Rome, 27 november 8 v.Chr.) was een Romeins dichter."@nl . . . . . "Horacy (\u0142ac. Horatius), w\u0142a\u015Bciwie Kwintus Horacjusz Flakkus (\u0142ac. Quintus Horatius Flaccus) (ur. 8 grudnia 65 p.n.e. w Wenuzji, zm. 27 listopada 8 p.n.e.) \u2013 poeta rzymski, cz\u0119sto okre\u015Blany mianem najwi\u0119kszego \u0142aci\u0144skiego liryka i mistrza satyry. W czasach cesarza Augusta, w kt\u00F3rych \u017Cy\u0142 i tworzy\u0142, s\u0142aw\u0105 przewy\u017Csza\u0142 go jedynie Wergiliusz. Napisa\u0142 162 utwory poetyckie, licz\u0105ce \u0142\u0105cznie 7816 wers\u00F3w, zebrane w czterech zbiorach \u2013 , (ang.), (ang.) i (ang.). Wszystko, co wysz\u0142o spod jego pi\u00F3ra, uwa\u017Cane by\u0142o przez wieki za doskona\u0142e zar\u00F3wno w swym kszta\u0142cie poetyckim, jak i w przebogatej tre\u015Bci \u2013 od b\u0142ahych motyw\u00F3w poezji biesiadnej lub erotycznej, a\u017C do powa\u017Cnych problem\u00F3w filozoficznych, moralnych, politycznych, retorycznych. Te ostatnie znalaz\u0142y wyraz zw\u0142aszcza w Sztuce poetyckiej \u2013 pierwszym \u0142aci\u0144skim podr\u0119czniku teorii literatury. By\u0142 wielbicielem pi\u0119kna \u015Bwiata i urok\u00F3w \u017Cycia. G\u0142osi\u0142 chwa\u0142\u0119 rzymskich cn\u00F3t, chocia\u017C przeszed\u0142 skomplikowan\u0105 drog\u0119 \u017Cyciow\u0105. Pochodzi\u0142 z nizin spo\u0142ecznych po\u0142udniowej Italii, by\u0142 synem wyzwole\u0144ca. W m\u0142odo\u015Bci walczy\u0142 w obronie republiki, przeciwko Oktawianowi, jako oficer w armii zab\u00F3jcy Cezara, Marka Brutusa. W wieku dojrza\u0142ym zacz\u0105\u0142 wspiera\u0107 pryncypat Augusta i cesarski program reform oraz odnowienia imperium. Jego utwory charakteryzowa\u0142y si\u0119 refleksj\u0105 moraln\u0105 rozbudowan\u0105 w stopniu wcze\u015Bniej niespotykanym. Dzie\u0142a Horacego zawiera\u0142y rozwa\u017Cania o nieuchronno\u015Bci \u015Bmierci, o warto\u015Bci pe\u0142nego umiaru, rozumnego \u017Cycia. Swoim uczuciom i chwilowym nastrojom nadawa\u0142 form\u0119 uniwersaln\u0105, kt\u00F3ra przemawia\u0142a przez wieki i sta\u0142a si\u0119 jednym z fundament\u00F3w europejskiej tradycji literackiej. Uwa\u017Cany jest za jedn\u0105 z najwa\u017Cniejszych postaci w dziejach \u015Bwiatowej poezji. W drugiej po\u0142owie I wieku (ang.) dokona\u0142 pierwszego w dziejach krytycznego wydania pe\u0142nej tw\u00F3rczo\u015Bci jednego autora \u2013 Horacego. Wydanie to by\u0142o u\u017Cywane w okresie Cesarstwa Rzymskiego, \u015Bredniowieczu, renesansie i jest wci\u0105\u017C wznawiane wsp\u00F3\u0142cze\u015Bnie. Zachowa\u0142o si\u0119 w ponad dwustu pi\u0119\u0107dziesi\u0119ciu r\u0119kopisach, z kt\u00F3rych najstarsze spisane zosta\u0142y w VIII i IX wieku."@pl . "200"^^ . . . . "\u0413\u043E\u0440\u0430\u0446\u0456\u0439"@uk . "\u039F\u03C1\u03AC\u03C4\u03B9\u03BF\u03C2"@el . . . . . "yes"@en . . "Odes"@en . . . . . . . "yes"@en . . . . . . "Quintus Horatius Flaccus, \u010Dasto zvan\u00FD jen Horatius (8. prosince 65 p\u0159. n. l. Venusia \u2013 27. listopadu 8 p\u0159. n. l. \u0158\u00EDm) byl \u0159\u00EDmsk\u00FD b\u00E1sn\u00EDk tzv. zlat\u00E9ho v\u011Bku \u0159\u00EDmsk\u00E9 poezie. P\u016Fsobil za vl\u00E1dy c\u00EDsa\u0159e Octaviana Augusta a pat\u0159il k dru\u017Ein\u011B b\u00E1sn\u00EDk\u016F Gaia Cilnia Maecenata."@cs . . . . . . . . . "Quint Horaci Flac (llat\u00ED: Quintus Horatius Flaccus), conegut simplement com a Horaci (Venosa, a la regi\u00F3 de la Basilicata (antiga Luc\u00E0nia), a l'actual It\u00E0lia, 8 de desembre del 65 aC - Roma, 27 de novembre del 8 aC), fou un poeta l\u00EDric i sat\u00EDric llat\u00ED. Fill d'un esclau alliberat, va tenir l'oportunitat de seguir estudis a Roma, i posteriorment a Atenes, on es va traslladar per estudiar filosofia. Una vegada all\u00E0, va ser acollit per Brutus, l'assass\u00ED de C\u00E8sar, que li va donar un alt c\u00E0rrec al seu ex\u00E8rcit. No obstant aix\u00F2, en la Batalla de Filipos (42 aC) es va evidenciar la seva falta d'aptitud per a l'art militar i va decidir tornar a Roma. Va comen\u00E7ar a treballar com a escriba, c\u00E0rrec que li deixava temps lliure per dedicar-se a escriure versos. En aquells dies va con\u00E8ixer Virgili, que el va introduir en el cercle de Mecen\u00E0s, en qu\u00E8 a poc a poc va guanyar rellev\u00E0ncia i va afermar l'amistat amb aquest, que el va presentar a August. Va aconseguir tamb\u00E9 la protecci\u00F3 de l'emperador, que fins i tot li va oferir el c\u00E0rrec de secretari personal seu, que va rebutjar per no adequar-se als principis de la seva moral epic\u00FAria. Fou molt respectat en els alts cercles romans, tant literaris com pol\u00EDtics; es va mantenir sempre sota la protecci\u00F3 de Mecen\u00E0s, juntament amb qui est\u00E0 enterrat. La poesia horaciana, amb la seva varietat de temes nacionals i, sobretot, la seva perfecci\u00F3 formal, signe d'equilibri i serenitat, va ser identificada en el Renaixement com la m\u00E0xima i m\u00E9s excelsa expressi\u00F3 liter\u00E0ria de les virtuts cl\u00E0ssiques."@ca . . . "Hor\u00E1cio"@pt . . . . . . . . "Horatius"@in . . . . . . . . "Quintus Horatius Flaccus (Venusia, 8 december 65 v.Chr. - Rome, 27 november 8 v.Chr.) was een Romeins dichter."@nl . . . . "no"@en . . . . . . "\u0413\u043E\u0440\u0430\u0446\u0438\u0439"@ru . "Horace (en latin Quintus Horatius Flaccus) est un po\u00E8te latin n\u00E9 le 8 d\u00E9cembre 65 av. J.-C. \u00E0 V\u00E9nouse dans le sud de l'Italie et mort le 27 novembre 8 av. J.-C. \u00E0 Rome."@fr . . . . . . "\u041A\u0432\u0438\u043D\u0442 \u0413\u043E\u0440\u0430\u0301\u0446\u0438\u0439 \u0424\u043B\u0430\u043A\u043A (\u043B\u0430\u0442. Quintus Horatius Flaccus), \u0447\u0430\u0441\u0442\u043E \u043F\u0440\u043E\u0441\u0442\u043E \u0413\u043E\u0440\u0430\u0301\u0446\u0438\u0439 (8 \u0434\u0435\u043A\u0430\u0431\u0440\u044F 65 \u0434\u043E \u043D. \u044D., \u0412\u0435\u043D\u0443\u0437\u0438\u044F \u2014 27 \u043D\u043E\u044F\u0431\u0440\u044F 8 \u0434\u043E \u043D. \u044D., \u0420\u0438\u043C) \u2014 \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0435\u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u043E\u044D\u0442 \u00AB\u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u043E\u0433\u043E \u0432\u0435\u043A\u0430\u00BB \u0440\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043B\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u044B. \u0415\u0433\u043E \u0442\u0432\u043E\u0440\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E \u043F\u0440\u0438\u0445\u043E\u0434\u0438\u0442\u0441\u044F \u043D\u0430 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0443 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0432\u043E\u0439\u043D \u043A\u043E\u043D\u0446\u0430 \u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0438 \u0438 \u043F\u0435\u0440\u0432\u044B\u0435 \u0434\u0435\u0441\u044F\u0442\u0438\u043B\u0435\u0442\u0438\u044F \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0440\u0435\u0436\u0438\u043C\u0430 \u041E\u043A\u0442\u0430\u0432\u0438\u0430\u043D\u0430 \u0410\u0432\u0433\u0443\u0441\u0442\u0430."@ru . . . . . . . . . . . . "Quinto Orazio Flacco, noto pi\u00F9 semplicemente come Orazio (in latino: Quintus Horatius Flaccus; Venosa, 8 dicembre 65 a.C. \u2013 Roma, 27 novembre 8 a.C.), \u00E8 stato un poeta romano."@it . . "13693"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Horatius, egentligen Quintus Horatius Flaccus, f\u00F6dd 8 december 65 f.Kr. i Venusia, d\u00F6d 27 november 8 f.Kr., var en romersk poet. Horatius var mannen som myntade begreppet Carpe Diem. \"Libertino patre natus\", det vill s\u00E4ga son till en frigiven slav, flyttade han som pojke till Rom, och fick studera tillsammans med s\u00F6ner fr\u00E5n de rikaste adelsfamiljerna. Han hade vidare Gaius Cilnius Maecenas som beskyddare, och blev en av de mest k\u00E4nda diktarna i Rom under Augustus tid. Han skrev Epoderna, Epistlarna, Sermonerna, Odena, Carmen Seculare och Ars Poetica."@sv . . . . . . . . . . . "Horacy (poeta)"@pl . . . . . . "Horacy (\u0142ac. Horatius), w\u0142a\u015Bciwie Kwintus Horacjusz Flakkus (\u0142ac. Quintus Horatius Flaccus) (ur. 8 grudnia 65 p.n.e. w Wenuzji, zm. 27 listopada 8 p.n.e.) \u2013 poeta rzymski, cz\u0119sto okre\u015Blany mianem najwi\u0119kszego \u0142aci\u0144skiego liryka i mistrza satyry. W czasach cesarza Augusta, w kt\u00F3rych \u017Cy\u0142 i tworzy\u0142, s\u0142aw\u0105 przewy\u017Csza\u0142 go jedynie Wergiliusz. Napisa\u0142 162 utwory poetyckie, licz\u0105ce \u0142\u0105cznie 7816 wers\u00F3w, zebrane w czterech zbiorach \u2013 , (ang.), (ang.) i (ang.). Wszystko, co wysz\u0142o spod jego pi\u00F3ra, uwa\u017Cane by\u0142o przez wieki za doskona\u0142e zar\u00F3wno w swym kszta\u0142cie poetyckim, jak i w przebogatej tre\u015Bci \u2013 od b\u0142ahych motyw\u00F3w poezji biesiadnej lub erotycznej, a\u017C do powa\u017Cnych problem\u00F3w filozoficznych, moralnych, politycznych, retorycznych. Te ostatnie znalaz\u0142y wyraz zw\u0142aszcza w Sztuce poetyckiej \u2013 pierwszym \u0142a"@pl . "-065-12-08"^^ . "Horaz"@de . . . . . "Horatius, egentligen Quintus Horatius Flaccus, f\u00F6dd 8 december 65 f.Kr. i Venusia, d\u00F6d 27 november 8 f.Kr., var en romersk poet. Horatius var mannen som myntade begreppet Carpe Diem. \"Libertino patre natus\", det vill s\u00E4ga son till en frigiven slav, flyttade han som pojke till Rom, och fick studera tillsammans med s\u00F6ner fr\u00E5n de rikaste adelsfamiljerna. Han hade vidare Gaius Cilnius Maecenas som beskyddare, och blev en av de mest k\u00E4nda diktarna i Rom under Augustus tid. Han skrev Epoderna, Epistlarna, Sermonerna, Odena, Carmen Seculare och Ars Poetica."@sv . . . "\u039F \u039A\u03CC\u03B9\u03BD\u03C4\u03BF\u03C2 \u039F\u03C1\u03AC\u03C4\u03B9\u03BF\u03C2 \u03A6\u03BB\u03AC\u03BA\u03BA\u03BF\u03C2 (Quintus Horatius Flaccus, 8 \u0394\u03B5\u03BA\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 65 \u03C0.\u03A7. - 27 \u039D\u03BF\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 8 \u03C0.\u03A7.), \u03B3\u03BD\u03C9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF\u03C2 \u03B1\u03C0\u03BB\u03CE\u03C2 \u03C9\u03C2 \u039F\u03C1\u03AC\u03C4\u03B9\u03BF\u03C2, \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03BF \u03BA\u03BF\u03C1\u03C5\u03C6\u03B1\u03AF\u03BF\u03C2 \u03A1\u03C9\u03BC\u03B1\u03AF\u03BF\u03C2 \u03BB\u03C5\u03C1\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03C0\u03BF\u03B9\u03B7\u03C4\u03AE\u03C2 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE \u03C4\u03BF\u03C5 \u039F\u03BA\u03C4\u03B1\u03B2\u03B9\u03B1\u03BD\u03BF\u03CD \u0391\u03CD\u03B3\u03BF\u03C5\u03C3\u03C4\u03BF\u03C5. \u0393\u03B9\u03B1 \u03C0\u03BF\u03BB\u03BB\u03BF\u03CD\u03C2 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03B4\u03CD\u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03B1\u03BB\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF\u03C5\u03C2 \u039B\u03B1\u03C4\u03AF\u03BD\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C0\u03BF\u03B9\u03B7\u03C4\u03AD\u03C2 \u03CC\u03BB\u03C9\u03BD \u03C4\u03C9\u03BD \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03CE\u03BD \u03BC\u03B1\u03B6\u03AF \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u0392\u03B9\u03C1\u03B3\u03AF\u03BB\u03B9\u03BF."@el . . . . . . . . "Quintus Horatius Flaccus (Classical Latin: [\u02C8k\u1DA3i\u02D0n\u032At\u032A\u028As\u0320 (h)\u0254\u02C8ra\u02D0t\u032Ai\u028As\u0320 \u02C8f\u026B\u032Aak\u02D0\u028As\u0320]; 8 December 65 \u2013 27 November 8 BC), known in the English-speaking world as Horace (/\u02C8h\u0252r\u026As/), was the leading Roman lyric poet during the time of Augustus (also known as Octavian). The rhetorician Quintilian regarded his Odes as just about the only Latin lyrics worth reading: \"He can be lofty sometimes, yet he is also full of charm and grace, versatile in his figures, and felicitously daring in his choice of words.\" Horace also crafted elegant hexameter verses (Satires and Epistles) and caustic iambic poetry (Epodes). The hexameters are amusing yet serious works, friendly in tone, leading the ancient satirist Persius to comment: \"as his friend laughs, Horace slyly puts his finger on his every fault; once let in, he plays about the heartstrings\". His career coincided with Rome's momentous change from a republic to an empire. An officer in the republican army defeated at the Battle of Philippi in 42 BC, he was befriended by Octavian's right-hand man in civil affairs, Maecenas, and became a spokesman for the new regime. For some commentators, his association with the regime was a delicate balance in which he maintained a strong measure of independence (he was \"a master of the graceful sidestep\") but for others he was, in John Dryden's phrase, \"a well-mannered court slave\"."@en . . "Author:Horace"@en . . . . . . . . . . . . . "Soldier, scriba quaestorius, poet, senator"@en . . "Horatius"@nl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Quinto Horacio Flaco\u2009\u200B (Venusia, hoy Venosa, Basilicata, 8 de diciembre de 65 a. C.-Roma, 27 de noviembre de 8 a. C.), conocido como Horacio, fue el principal poeta l\u00EDrico y sat\u00EDrico en lengua latina.\u200B Fue un poeta reflexivo, que expresaba aquello que deseaba con una perfecci\u00F3n casi absoluta. Los principales temas que trat\u00F3 en su poes\u00EDa son el elogio de una vida retirada (\u00ABbeatus ille\u00BB) y la invitaci\u00F3n de gozar de la juventud (\u00ABcarpe diem\u00BB), temas retomados por poetas espa\u00F1oles como Garcilaso de la Vega y Fray Luis de Le\u00F3n. Escribi\u00F3, adem\u00E1s, ep\u00EDstolas (cartas), las \u00FAltimas de las cuales, dirigida \u00ABA los Pisones\u00BB, es conocida como Arte po\u00E9tica.[cita requerida]"@es . . "no"@en . . . "\u039F \u039A\u03CC\u03B9\u03BD\u03C4\u03BF\u03C2 \u039F\u03C1\u03AC\u03C4\u03B9\u03BF\u03C2 \u03A6\u03BB\u03AC\u03BA\u03BA\u03BF\u03C2 (Quintus Horatius Flaccus, 8 \u0394\u03B5\u03BA\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 65 \u03C0.\u03A7. - 27 \u039D\u03BF\u03B5\u03BC\u03B2\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 8 \u03C0.\u03A7.), \u03B3\u03BD\u03C9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF\u03C2 \u03B1\u03C0\u03BB\u03CE\u03C2 \u03C9\u03C2 \u039F\u03C1\u03AC\u03C4\u03B9\u03BF\u03C2, \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03BF \u03BA\u03BF\u03C1\u03C5\u03C6\u03B1\u03AF\u03BF\u03C2 \u03A1\u03C9\u03BC\u03B1\u03AF\u03BF\u03C2 \u03BB\u03C5\u03C1\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 \u03C0\u03BF\u03B9\u03B7\u03C4\u03AE\u03C2 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE \u03C4\u03BF\u03C5 \u039F\u03BA\u03C4\u03B1\u03B2\u03B9\u03B1\u03BD\u03BF\u03CD \u0391\u03CD\u03B3\u03BF\u03C5\u03C3\u03C4\u03BF\u03C5. \u0393\u03B9\u03B1 \u03C0\u03BF\u03BB\u03BB\u03BF\u03CD\u03C2 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03B4\u03CD\u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03B1\u03BB\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF\u03C5\u03C2 \u039B\u03B1\u03C4\u03AF\u03BD\u03BF\u03C5\u03C2 \u03C0\u03BF\u03B9\u03B7\u03C4\u03AD\u03C2 \u03CC\u03BB\u03C9\u03BD \u03C4\u03C9\u03BD \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03CE\u03BD \u03BC\u03B1\u03B6\u03AF \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u0392\u03B9\u03C1\u03B3\u03AF\u03BB\u03B9\u03BF."@el . . "\u041A\u0432\u0456\u043D\u0442 \u0413\u043E\u0440\u0430\u0446\u0456\u0439 \u0424\u043B\u0430\u043A\u043A (\u043B\u0430\u0442. Quintus Horatius Flaccus; 8 \u0433\u0440\u0443\u0434\u043D\u044F 65 \u0434\u043E \u043D. \u0435. \u2014 27 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430 8 \u0434\u043E \u043D. \u0435.) \u2014 \u043F\u043E\u0435\u0442 \u00AB\u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u043E\u0433\u043E \u0432\u0456\u043A\u0443\u00BB \u0440\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0438, \u0440\u0430\u0437\u043E\u043C \u0437 \u0412\u0435\u0440\u0433\u0456\u043B\u0456\u0454\u043C \u0456 \u041E\u0432\u0456\u0434\u0456\u0454\u043C, \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043D\u0430\u0439\u0443\u0441\u043B\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0456\u0448\u0438\u0445 \u0430\u0432\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432 \u0443 \u0432\u0441\u0456\u0439 \u0441\u0432\u0456\u0442\u043E\u0432\u0456\u0439 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0456."@uk . . . . . . . "yes"@en . "-065-12-08"^^ . . . . . . "Horace"@fr . "B'fhile R\u00F3mh\u00E1nach \u00E9 Quintus Horatius Flaccus (8 Nollaig, 65 RC \u2013 27 Samhain, 27 RC), n\u00F3 Horatius (tugtha sa Ghaeilge mar 'H\u00F3r\u00E1s' (ag P.Ua Duinn\u00EDn), 'Hor\u00E1s' (ag de Bhaldraithe) agus 'Hor\u00E1it' (ag Tearma.ie). Bh\u00ED s\u00E9, in \u00E9ineacht le Veirgil agus \u00D3ivid, ar dhuine de na fil\u00ED ba th\u00E1bhachta\u00ED agus ba mh\u00F3 sa Sean-R\u00F3imh."@ga . "Kinto Horazio Flako (latinez Quintus Horatius Flaccus; Venusia, K.a. 65eko abenduaren 8a - Erroma, K.a. 8ko azaroaren 27a) Antzinako Erromako poeta izan zen. Virgiliorekin batean poesia latinoaren buru, klasizismoaren eredutzat hartua izan zen eta oso irakurria antzinatearen amaiera arte. Haren zorroztasuna, oreka eta perfekzio nahia direla eta, Errenazimentuan Horazioren poesia Europako herrialde guztietan izan zen ezaguna."@eu . . . . . . . . . "Category:Quintus Horatius Flaccus"@en . "\u0643\u0648\u064A\u0646\u062A\u0633 \u0647\u0648\u0631\u0627\u062A\u064A\u0648\u0633 \u0641\u0644\u0627\u0643\u0633 \u0623\u0648 \u0647\u0648\u0631\u0627\u0633 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0629: Qvintvs Horativs Flaccvs\u061B 8 \u062F\u064A\u0633\u0645\u0628\u0631 65 \u0642.\u0645. \u0641\u064A \u0641\u064A\u0646\u0648\u0633\u0627 - 27 \u0646\u0648\u0641\u0645\u0628\u0631 8 \u0642.\u0645. \u0641\u064A \u0631\u0648\u0645\u0627) \u0643\u0627\u0646 \u0634\u0627\u0639\u0631\u0627\u064B \u063A\u0646\u0627\u0626\u064A\u0627\u064B \u0648\u0646\u0627\u0642\u062F\u0627\u064B \u0623\u062F\u0628\u064A\u0627\u064B \u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0627\u064B \u0645\u0646 \u0631\u0648\u0645\u0627\u0646\u064A\u0627 \u0627\u0644\u0642\u062F\u064A\u0645\u0629 \u0641\u064A \u0632\u0645\u0646 \u0623\u063A\u0633\u0637\u0633 \u0642\u064A\u0635\u0631\u060C \u0642\u064A\u0644 \u0628\u0623\u0646 \u0644\u0647 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0631 \u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A. \u0623\u0635\u0631 \u0647\u0648\u0631\u0627\u0633 \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0631 \u064A\u062C\u0628 \u0623\u0646 \u064A\u0642\u062F\u0645 \u0627\u0644\u0633\u0639\u0627\u062F\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0625\u0631\u0634\u0627\u062F. \u0639\u064F\u0631\u0641 \u0627\u0644\u0634\u0627\u0639\u0631 \u0628\u0627\u0644\u0642\u0635\u0627\u0626\u062F \u0627\u0644\u063A\u0646\u0627\u0626\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u0642\u0637\u0648\u0639\u0627\u062A \u0627\u0644\u0647\u062C\u0627\u0626\u064A\u0629."@ar . "Quintus Horatius Flaccus (8 Desember 65 SM - 27 November 8 SM), atau lebih dikenal sebagai Horatius adalah seorang penyair terkenal di Kekaisaran Romawi."@in . "\u041A\u0432\u0456\u043D\u0442 \u0413\u043E\u0440\u0430\u0446\u0456\u0439 \u0424\u043B\u0430\u043A\u043A (\u043B\u0430\u0442. Quintus Horatius Flaccus; 8 \u0433\u0440\u0443\u0434\u043D\u044F 65 \u0434\u043E \u043D. \u0435. \u2014 27 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430 8 \u0434\u043E \u043D. \u0435.) \u2014 \u043F\u043E\u0435\u0442 \u00AB\u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u043E\u0433\u043E \u0432\u0456\u043A\u0443\u00BB \u0440\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0438, \u0440\u0430\u0437\u043E\u043C \u0437 \u0412\u0435\u0440\u0433\u0456\u043B\u0456\u0454\u043C \u0456 \u041E\u0432\u0456\u0434\u0456\u0454\u043C, \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043D\u0430\u0439\u0443\u0441\u043B\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0456\u0448\u0438\u0445 \u0430\u0432\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432 \u0443 \u0432\u0441\u0456\u0439 \u0441\u0432\u0456\u0442\u043E\u0432\u0456\u0439 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0456."@uk . . . . . . . . . . . . "Horace, as imagined by Anton von Werner"@en . . . . . . . "no"@en . . . . . . . . . . . "\uD038\uD22C\uC2A4 \uD638\uB77C\uD2F0\uC6B0\uC2A4 \uD50C\uB77C\uCFE0\uC2A4(Quintus Horatius Flaccus, \uAE30\uC6D0\uC804 65\uB144 12\uC6D4 8\uC77C - \uAE30\uC6D0\uC804 8\uB144 11\uC6D4 27\uC77C)\uB294 \uACE0\uB300 \uB85C\uB9C8 \uACF5\uD654\uC815 \uB9D0\uAE30\uC758 \uC2DC\uC778\uC774\uB2E4."@ko . . . . . "Quintus Horatius Flaccus"@en . . "Horaz (Aussprache: [ho\u02C8ra\u02D0t\u0361s], * 8. Dezember 65 v. Chr. in Venusia; \u2020 27. November 8 v. Chr.), eigentlich Quintus Horatius Flaccus, ist neben Vergil, Properz, Tibull und Ovid einer der bedeutendsten r\u00F6mischen Dichter der Augusteischen Zeit. Seine philosophischen Ansichten und dicta geh\u00F6rten bis in die Neuzeit zu den bekanntesten des Altertums und erfuhren reichhaltige Rezeption in Humanismus und Klassizismus. Horaz f\u00FChrte die klassische Literatur seiner Zeit zu neuen H\u00F6hen und war besonders f\u00FCr den englischen Klassizismus das bedeutendste antike Vorbild."@de . "Horacio"@es . . . . . "Horacio a\u016D pli \u011Duste Quintus Horatius Flaccus (8-an de decembro 65- 27-an de novembro 8 a. Kr.), estas kun Vergilio unu el la plej gravaj poetoj de Romo dum la epoko de A\u016Dgusto, t.e. inter 43 a. Kr. kaj 14 p. Kr., de la morto de Cicerono \u011Dis la morto de A\u016Dgusto. En 35 a.Kr. aperis lia unua libro de Satiroj; la dua samtitola libro aperis en 30 a.Kr. La satiroj de Horacio neniel estas sarkasmaj, male - ofte mildegaj. La satirojn li verkis en heksametroj. Pli malpli samepoke li verkis sian libron Epodoj; tio estas kolekto plejparte en jamba formo."@eo . . . . . . . "no"@en . . . "-008-11-27"^^ . . . . . . . . . . . . "Quintus Horatius Flaccus (Classical Latin: [\u02C8k\u1DA3i\u02D0n\u032At\u032A\u028As\u0320 (h)\u0254\u02C8ra\u02D0t\u032Ai\u028As\u0320 \u02C8f\u026B\u032Aak\u02D0\u028As\u0320]; 8 December 65 \u2013 27 November 8 BC), known in the English-speaking world as Horace (/\u02C8h\u0252r\u026As/), was the leading Roman lyric poet during the time of Augustus (also known as Octavian). The rhetorician Quintilian regarded his Odes as just about the only Latin lyrics worth reading: \"He can be lofty sometimes, yet he is also full of charm and grace, versatile in his figures, and felicitously daring in his choice of words.\""@en . . . . . . .