. . . . "Tonacja \u2013 przynale\u017Cno\u015B\u0107 materia\u0142u d\u017Awi\u0119kowego utworu muzycznego do konkretnej gamy durowej lub molowej, na kt\u00F3rej jest on oparty. Tonacj\u0119 utworu (lub jego fragmentu) okre\u015Bla si\u0119, bior\u0105c pod uwag\u0119 znaki przykluczowe oraz akordy lub d\u017Awi\u0119ki zaczynaj\u0105ce i ko\u0144cz\u0105ce utw\u00F3r."@pl . . "\u0641\u064A \u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u060C \u0645\u0641\u062A\u0627\u062D \u0627\u0644\u0642\u0637\u0639\u0629 \u0647\u0648 \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u0629 \u0627\u0644\u0646\u063A\u0645\u0627\u062A\u060C \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0645\u0642\u064A\u0627\u0633\u060C \u0627\u0644\u0630\u064A \u064A\u0634\u0643\u0644 \u0623\u0633\u0627\u0633 \u0627\u0644\u062A\u0643\u0648\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0646 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0633\u064A\u0643\u064A\u060C \u0648\u0627\u0644\u0641\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A\u060C \u0648\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0627\u0644\u0628\u0648\u0628 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A."@ar . "Tono (ac\u00FAstica)"@es . . . "Tonart, en upps\u00E4ttning toner (skala) d\u00E4r en av tonerna har rollen som grundton. De vanligaste tonarterna i det traditionella v\u00E4sterl\u00E4ndska tonsystemet \u00E4r durtonarterna och molltonarterna. Durtonarter betecknas med inledande versal, medan molltonarterna betecknas med gemen \u2013 se versalisering; se \u00E4ven parallelltonart. Dur och moll kan ses som tv\u00E5 specialfall av de s\u00E5 kallade kyrkotonarterna, jonisk respektive eolisk. Kyrkotonarterna uppst\u00E5r n\u00E4r man, med i \u00F6vrigt samma toner i en skala, \u00E4ndrar grundtonen."@sv . . . . "Em m\u00FAsica, tom pode ter v\u00E1rios significados: \n* pode ser um intervalo utilizado na escala diat\u00F4nica que corresponde \u00E0 diferen\u00E7a de altura entre duas teclas brancas do piano quando h\u00E1 uma tecla preta entre elas ou ainda entre duas teclas pretas (ou como \u00E9 mencionado em livros antigos de teoria musical: tono, que \u00E9 o termo original encontrado nas literaturas te\u00F3rico-musicais espanholas e italianas). \n* pode se referir \u00E0 nota em rela\u00E7\u00E3o \u00E0 qual se constr\u00F3i uma escala diat\u00F4nica no sistema tonal cl\u00E1ssico. \n* tamb\u00E9m se refere \u00E0 altura de um som na escala geral dos sons."@pt . . . . . . "Toonsoort"@nl . . . . . . . . . "Er zijn binnen de tonaliteit, de tonale muziek, sinds de Klassieke Oudheid drie toongeslachten: het diatonische, chromatische en enharmonische. Bijv. in het diatonische toongeslacht maakt men gebruik van tetrachorden met diatonisch elkaar opvolgende secunden."@nl . . . . . . . . . "Em m\u00FAsica, tom pode ter v\u00E1rios significados: \n* pode ser um intervalo utilizado na escala diat\u00F4nica que corresponde \u00E0 diferen\u00E7a de altura entre duas teclas brancas do piano quando h\u00E1 uma tecla preta entre elas ou ainda entre duas teclas pretas (ou como \u00E9 mencionado em livros antigos de teoria musical: tono, que \u00E9 o termo original encontrado nas literaturas te\u00F3rico-musicais espanholas e italianas). \n* pode se referir \u00E0 nota em rela\u00E7\u00E3o \u00E0 qual se constr\u00F3i uma escala diat\u00F4nica no sistema tonal cl\u00E1ssico. \n* tamb\u00E9m se refere \u00E0 altura de um som na escala geral dos sons."@pt . . . . . . . . . . "In music theory, the key of a piece is the group of pitches, or scale, that forms the basis of a musical composition in classical, Western art, and Western pop music. Tonality (from \"Tonic\") or key: Music which uses the notes of a particular scale is said to be \"in the key of\" that scale or in the tonality of that scale."@en . . "\u8ABF"@ja . "\u8ABF\uFF08\u3061\u3087\u3046\u3001key\uFF09\u306F\u97F3\u697D\u7528\u8A9E\u306E\u4E00\u3064\u3002 \u30E1\u30ED\u30C7\u30A3\u30FC\u3084\u548C\u97F3\u304C\u3001\u4E2D\u5FC3\u97F3\uFF08tonal centre\uFF09\u3068\u95A2\u9023\u4ED8\u3051\u3089\u308C\u3064\u3064\u69CB\u6210\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3068\u304D\u3001\u305D\u306E\u97F3\u697D\u306F\u8ABF\u6027\uFF08tonality\uFF09\u304C\u3042\u308B\u3068\u3044\u3046\u3002\u4F1D\u7D71\u7684\u306A\u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u304A\u3044\u3066\u3001\u8ABF\u6027\u306E\u3042\u308B\u97F3\u7D44\u7E54\u3092\u8ABF\u3068\u547C\u3076\u3002 \u72ED\u7FA9\u306B\u306F\u3001\u4F1D\u7D71\u7684\u306A\u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u304A\u3044\u3066\u3001\u5168\u97F3\u968E\uFF08diatonic scale\uFF09\u304B\u3089\u69CB\u6210\u3055\u308C\u308B\u9577\u8ABF\uFF08major key\uFF09\u3068\u77ED\u8ABF\uFF08minor key\uFF09\u306E2\u3064\u306E\u8ABF\u304C\u77E5\u3089\u308C\u3001\u305D\u306E\u305D\u308C\u305E\u308C\u306F\u5168\u97F3\u968E\u306E\u30C9\u306E\u97F3\u3068\u30E9\u306E\u97F3\u304C\u4E2D\u5FC3\u97F3\u3067\u3042\u308B\uFF08\u9577\u8ABF\u3068\u77ED\u8ABF\u306E\u5834\u5408\u306B\u306F\u3001\u4E2D\u5FC3\u97F3\u3092\u7279\u306B\u4E3B\u97F3\uFF08tonic\uFF09\u3068\u547C\u3076\uFF09\u3002\u3059\u306A\u308F\u3061\u3001\u9577\u97F3\u968E\u3092\u7528\u3044\u308B\u8ABF\u304C\u9577\u8ABF\u3067\u3042\u308A\u3001\u77ED\u97F3\u968E\u3092\u7528\u3044\u308B\u8ABF\u304C\u77ED\u8ABF\u3067\u3042\u308B\u3002 \u30D0\u30ED\u30C3\u30AF\u4EE5\u964D\u306E\u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u3042\u3063\u3066\u306F\u3001\u8ABF\u6027\u3092\u78BA\u7ACB\u3059\u308B\uFF08\u805E\u304D\u624B\u306B\u8ABF\u6027\u3092\u78BA\u5B9F\u306B\u628A\u63E1\u3055\u305B\u308B\uFF09\u305F\u3081\u306B\u548C\u58F0\uFF08harmony\uFF09\u304C\u91CD\u8981\u306A\u50CD\u304D\u3092\u3059\u308B\u3002 \u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u304A\u3044\u3066\u306F\u3001\u4E00\u3064\u306E\u66F2\u306E\u4E2D\u3067\u5FC5\u305A\u3057\u3082\u8ABF\u306F\u4E00\u5B9A\u3067\u306F\u306A\u304F\u3001\u8EE2\u8ABF\uFF08modulation\uFF09\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u624B\u6CD5\u306B\u3088\u3063\u3066\u3001\u4E00\u6642\u7684\u306B\u4ED6\u306E\u8ABF\u306B\u79FB\u884C\u3059\u308B\u3053\u3068\u304C\u3042\u308B\u304C\u3001\u53E4\u3044\u3082\u306E\u306B\u3042\u3063\u3066\u306F\u8ABF\u6027\u3092\u4FDD\u6301\u3059\u308B\u305F\u3081\u3001\u5FC5\u305A\u66F2\u982D\u306E\u8ABF\u3068\u66F2\u5C3E\u306E\u8ABF\u304C\u540C\u3058\u3067\u3042\u308B\u304B\u3001\u540C\u3058\u4E3B\u97F3\u3092\u6301\u3064\u9577\u8ABF\u3068\u77ED\u8ABF\u306E\u95A2\u4FC2\u306B\u3042\u308B\u8ABF\uFF08\u540C\u4E3B\u8ABF\uFF08parallel key\u3001same tonic key\uFF09\u3068\u306A\u308B\u3002\u3053\u306E\u8ABF\u6027\u304C\u5D29\u308C\u308B\u306E\u306F20\u4E16\u7D00\u306E\u6700\u521D\u9803\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . . . . "In music theory, the key of a piece is the group of pitches, or scale, that forms the basis of a musical composition in classical, Western art, and Western pop music. Tonality (from \"Tonic\") or key: Music which uses the notes of a particular scale is said to be \"in the key of\" that scale or in the tonality of that scale. The group features a tonic note and its corresponding chords, also called a tonic or tonic chord, which provides a subjective sense of arrival and rest, and also has a unique relationship to the other pitches of the same group, their corresponding chords, and pitches and chords outside the group. Notes and chords other than the tonic in a piece create varying degrees of tension, resolved when the tonic note or chord returns. The key may be in the major or minor mode, though musicians assume major when this is not specified, e.g., \"This piece is in C\" implies that the key of the song is C major. Popular songs are usually in a key, and so is classical music during the common practice period, around 1650\u20131900. Longer pieces in the classical repertoire may have sections in contrasting keys."@en . . "\u7531\u7B26\u5408\u57FA\u672C\u97F3\u9636\u7684\u97F3\u7A0B\u7ED3\u6784\u6240\u6784\u6210\u7684\u97F3\u5217\u7684\u97F3\u9AD8\u4F4D\u7F6E\uFF0C\u5C31\u53EB\u4F5C\u8C03\u3002 \u8C03\u7684\u547D\u540D\u5EFA\u7ACB\u5728\u4E3B\u97F3\u7684\u57FA\u7840\u4E0A\uFF0C\u5982\u75317\u4E2A\u81EA\u7136\u97F3\u7EA7\u4ECEC\u5F00\u59CB\u6309\u987A\u5E8F\u6392\u5217\u7684\u662F\u5C31C\u8C03\uFF0C\u5C06C\u8C03\u79FB\u9AD8\u4E00\u4E2A\u7EAF\u4E94\u5EA6\u5C31\u662F\u4EE5G\u4E3A\u4E3B\u97F3\u7684G\u8C03\u3002\u5C06C\u8C03\u79FB\u4F4E\u4E00\u4E2A\u7EAF\u4E94\u5EA6\u5C31\u662F\u4EE5F\u4E3A\u4E3B\u97F3\u7684F\u8C03\u3002 \u4E0D\u540C\u7684\u8C03\u4E00\u822C\u7528\u4E50\u8C31\u5F00\u5934\u8C31\u53F7\u540E\u6807\u660E\u7684\u8C03\u53F7\u6765\u533A\u522B\uFF0C\u4E0D\u540C\u7684\u8C03\u8FD0\u7528\u5230\u97F3\u4E50\u4F5C\u54C1\u4E2D\u7684\u5177\u4F53\u5F62\u5F0F\u5C31\u662F\u5404\u79CD\u8C03\u5F0F\u3002 \u53E6\u6709\u5B9A\u4E49\u4E3A\uFF1A\u51E0\u4E2A\u97F3\u6309\u7167\u4E00\u5B9A\u7684\u5173\u7CFB\u7EC4\u6210\u4E00\u4E2A\u4F53\u7CFB\uFF0C\u5E76\u4EE5\u67D0\u4E2A\u97F3\uFF08\u4E3B\u97F3\uFF09\u4E3A\u4E2D\u5FC3\uFF0C\u8FD9\u4E2A\u4F53\u7CFB\u5C31\u53EB\u8C03\u5F0F\u3002\u4E3B\u8981\u5206\u4E3A\u201C\u5927\u8C03\u5F0F\u201D\u548C\u201C\u5C0F\u8C03\u5F0F\u201D\u3002 \n* \u4E3B\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u4E2D\u6700\u7A33\u5B9A\u7684\u97F3\uFF0C\u5373\u8C03\u5F0F\u4E2D\u7B2CI\u7EA7\u97F3\u3002 \n* \u5C5E\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u7684\u7B2CV\u7EA7\u97F3\u3002 \n* \u4E0B\u5C5E\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u4E2D\u7B2CIV\u7EA7\u97F3\u3002 \n* \u5BFC\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u4E2D\u7B2CVII\u7EA7\u97F3\u3002 7\u500B\u97F3\u7E3D\u5171\u53EF\u4EE5\u7D44\u6210\u4E03\u7A2E\u8ABF\u5F0F\uFF0C\u4F8B\u5982\u4EE5C\u5927\u8ABF\u7684\u97F3\u70BA\u4F8B\uFF1A Ionian\uFF08\u4F0A\u5965\u5C3C\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u4E5F\u79F0\u4E3A\u81EA\u7136\u5927\u8C03\uFF0C\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 I \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 C \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 C\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 2 3 4 5 6 7 1\uFF08\u6B64\u69CB\u6210\u97F3\u8981\u4EE5\u8A72\u97F3\u4F5C\u70BA\u4E3B\u97F3\u6642\u7684\u5927\u8ABF\u7684\u97F3\u70BA\u6E96\uFF0C\u4F8B\u5982\u7576\u6211\u5011\u4EE5E\u266D\uFF08\u964DE\uFF09\u505A\u70BA\u4E3B\u97F3\u6642\uFF0C1\u6307\u7684\u5C31\u662FE\u266D\uFF0C2\u6307\u7684\u662FF\uFF0C3\u6307\u7684\u662FG\uFF0C\u800C\u266D3\u6307\u7684\u5247\u662FG\u266D\uFF0C4\u6307\u7684\u662FA\u266D\uFF0C\u266F4\u6307\u7684\u5247\u662FA\uFF0C\u4F9D\u6B64\u985E\u63A8\uFF09 Dorian\uFF08\u591A\u5229\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 II \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 D \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 D\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 2 \u266D3 4 5 6 \u266D7 1"@zh . "Tonalo"@eo . . . . "\u8C03"@zh . . . . . "70640"^^ . . . . "Tonart"@sv . . . . . . . . . . "\u0641\u064A \u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u060C \u0645\u0641\u062A\u0627\u062D \u0627\u0644\u0642\u0637\u0639\u0629 \u0647\u0648 \u0645\u062C\u0645\u0648\u0639\u0629 \u0627\u0644\u0646\u063A\u0645\u0627\u062A\u060C \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0645\u0642\u064A\u0627\u0633\u060C \u0627\u0644\u0630\u064A \u064A\u0634\u0643\u0644 \u0623\u0633\u0627\u0633 \u0627\u0644\u062A\u0643\u0648\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0641\u0646 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0633\u064A\u0643\u064A\u060C \u0648\u0627\u0644\u0641\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A\u060C \u0648\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0627\u0644\u0628\u0648\u0628 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A."@ar . . . . . . . . . . "T\u00F3nina je p\u0159\u00EDslu\u0161nost t\u00F3nov\u00E9ho materi\u00E1lu hudebn\u00ED skladby k ur\u010Dit\u00E9 stupnici. Mluv\u00EDme-li o skladb\u011B, ne\u0159\u00EDk\u00E1me tedy, \u017Ee je ve stupnici G dur, ale v t\u00F3nin\u011B G dur. Znamen\u00E1 to ov\u0161em, \u017Ee skladatel pou\u017Eil p\u0159i tvo\u0159en\u00ED skladby p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B t\u00F3n\u016F ze stupnice G dur. Kolik je stupnic, tolik je i t\u00F3nin, a jak\u00E9 m\u00E1 p\u0159edznamen\u00E1n\u00ED stupnice, takov\u00E9 m\u00E1 i t\u00F3nina. Hudebn\u00ED d\u00EDlo v\u0161ak nemus\u00ED dodr\u017Eovat po celou dobu po\u010D\u00E1te\u010Dn\u00ED t\u00F3ninu. Dojde-li v pr\u016Fb\u011Bhu skladby ke zm\u011Bn\u011B t\u00F3niny, jedn\u00E1 se o tzv. modulaci. Skladba se po n\u011Bkolika fr\u00E1z\u00EDch zpravidla vrac\u00ED do p\u016Fvodn\u00ED t\u00F3niny. T\u00F3ninu jednohlas\u00E9 skladby ur\u010D\u00EDme podle po\u010Dtu t\u00F3n\u016F cel\u00E9 skladby (viz tonalita). Obvykle najdeme z\u00E1kladn\u00ED t\u00F3n (t\u00F3niku) na konci skladby, u skladby v\u00EDcehlas\u00E9 je rozhoduj\u00EDc\u00ED posledn\u00ED akord."@cs . . . "El tono es la sensaci\u00F3n auditiva o atributo psicol\u00F3gico de los sonidos\u200B que los caracteriza por ser m\u00E1s agudos o m\u00E1s graves en funci\u00F3n de la frecuencia, cuyas propiedades son f\u00EDsicas. Un tono puro corresponde a una onda senoidal, es decir, una funci\u00F3n del tipo f(t) = A sen(2 \u03C0 f t), donde A es la amplitud, t es el tiempo y f la frecuencia. En el mundo real no existen tonos puros, pero cualquier onda peri\u00F3dica se puede expresar como suma de tonos puros de distintas frecuencias. Existir\u00EDa una frecuencia fundamental y varias frecuencias m\u00FAltiplos de la fundamental, llamados arm\u00F3nicos. Las frecuencias de estos arm\u00F3nicos son un m\u00FAltiplo entero de la frecuencia principal. Cuando a un tono se le aplica el an\u00E1lisis de Fourier, se obtiene una serie de componentes llamados parciales arm\u00F3nicos (o arm\u00F3nicos, a secas), de los cuales el primero o fundamental y los que tienen un n\u00FAmero de orden que es una potencia de 2 (2, 4, 8, 16...) tienen alguna similar sensaci\u00F3n de tono que el primero por s\u00ED solo (ya que al estar a distancia de octava, el o\u00EDdo humano suele percibirlas como \"las mismas notas pero m\u00E1s agudas\"). El resto de parciales arm\u00F3nicos se perciben como otros sonidos distintos del fundamental, lo que enriquece el sonido. De esta forma, los sonidos cuyos arm\u00F3nicos potencias de 2 son algo m\u00E1s sonoros que el resto, son percibidos como sonidos con un timbre m\u00E1s nasal, hueco o brillante, mientras que los sonidos donde son algo m\u00E1s sonoros otros parciales arm\u00F3nicos, son percibidos como sonidos con un timbre m\u00E1s lleno o completo, redondo u oscuro. Todos los parciales arm\u00F3nicos, en su conjunto determinan el timbre musical. La forma en que es percibido el tono es lo que se conoce como altura del sonido, que determina c\u00F3mo de bajo o alto es ese sonido, aunque es normal que se utilice tono como sin\u00F3nimo de altura."@es . "Tonart, en upps\u00E4ttning toner (skala) d\u00E4r en av tonerna har rollen som grundton. De vanligaste tonarterna i det traditionella v\u00E4sterl\u00E4ndska tonsystemet \u00E4r durtonarterna och molltonarterna. Durtonarter betecknas med inledande versal, medan molltonarterna betecknas med gemen \u2013 se versalisering; se \u00E4ven parallelltonart. Dur och moll kan ses som tv\u00E5 specialfall av de s\u00E5 kallade kyrkotonarterna, jonisk respektive eolisk. Kyrkotonarterna uppst\u00E5r n\u00E4r man, med i \u00F6vrigt samma toner i en skala, \u00E4ndrar grundtonen."@sv . . . . . . . "\u0645\u0641\u062A\u0627\u062D (\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649)"@ar . "1106653974"^^ . . . . . . . "Tonart"@de . . . . . "Eine Tonart wird im Rahmen der seit etwa 1600 etablierten Dur-Moll-Tonalit\u00E4t durch die Feststellung des Tongeschlechts (in europ\u00E4ischer Musik meist Dur oder Moll) mit seiner Vorzeichnung und des Grundtons der verwendeten Tonleiter und damit die harmonische Verwandtschaft bestimmt. Beispiel: Tongeschlecht Dur mit Grundton D ergibt die Tonart D-Dur. Dies gilt jedoch nur, solange das traditionelle Dur-Moll-System nicht verlassen wird. Bezieht man z. B. modale Tonleitern mit ein, \u00E4ndern sich die Verh\u00E4ltnisse."@de . "Tonacja \u2013 przynale\u017Cno\u015B\u0107 materia\u0142u d\u017Awi\u0119kowego utworu muzycznego do konkretnej gamy durowej lub molowej, na kt\u00F3rej jest on oparty. Tonacj\u0119 utworu (lub jego fragmentu) okre\u015Bla si\u0119, bior\u0105c pod uwag\u0119 znaki przykluczowe oraz akordy lub d\u017Awi\u0119ki zaczynaj\u0105ce i ko\u0144cz\u0105ce utw\u00F3r."@pl . . . . . . . . "En muzika teorio, la tonalo estas la tona mezo de verko. \u011Ci difini\u011Das de nota nomo (la tonika a\u016D radika noto), ekzemple C, kaj estas la bazo de la muzika gamo, el kiu plimulto de la notoj de la verko estas prenita. Plej kutime, tiu gamo estas a\u016D en ma\u0135ora a\u016D minora modalo. Anka\u016D aliaj modaloj estas eblaj, ekzemple: doria modalo, frigia modalo kaj lidia modalo, sed granda parto de populara muziko uzas a\u016D la ma\u0135oran (ionia modalo) a\u016D la minoran (eolia modalo) modalon. La muziko de la 18-a kaj 19-a jarcentoj anka\u016D fokusas sur \u0109i tiuj modaloj."@eo . . "Eine Tonart wird im Rahmen der seit etwa 1600 etablierten Dur-Moll-Tonalit\u00E4t durch die Feststellung des Tongeschlechts (in europ\u00E4ischer Musik meist Dur oder Moll) mit seiner Vorzeichnung und des Grundtons der verwendeten Tonleiter und damit die harmonische Verwandtschaft bestimmt. Beispiel: Tongeschlecht Dur mit Grundton D ergibt die Tonart D-Dur. Die denkbare alternative Definition \u00FCber die Festlegung von Grundton und Art der verwendeten Tonleiter w\u00E4re problematisch, weil den drei verschiedenen Formen der Molltonleiter (nat\u00FCrlich, melodisch, harmonisch) nicht drei, sondern nur eine Molltonart entspricht. Das Tongeschlecht ist also entscheidender als die Struktur der Leiter. Dies gilt jedoch nur, solange das traditionelle Dur-Moll-System nicht verlassen wird. Bezieht man z. B. modale Tonleitern mit ein, \u00E4ndern sich die Verh\u00E4ltnisse."@de . "El tono es la sensaci\u00F3n auditiva o atributo psicol\u00F3gico de los sonidos\u200B que los caracteriza por ser m\u00E1s agudos o m\u00E1s graves en funci\u00F3n de la frecuencia, cuyas propiedades son f\u00EDsicas. Un tono puro corresponde a una onda senoidal, es decir, una funci\u00F3n del tipo f(t) = A sen(2 \u03C0 f t), donde A es la amplitud, t es el tiempo y f la frecuencia. En el mundo real no existen tonos puros, pero cualquier onda peri\u00F3dica se puede expresar como suma de tonos puros de distintas frecuencias. Existir\u00EDa una frecuencia fundamental y varias frecuencias m\u00FAltiplos de la fundamental, llamados arm\u00F3nicos. Las frecuencias de estos arm\u00F3nicos son un m\u00FAltiplo entero de la frecuencia principal."@es . . . . "Tom"@pt . . . "Tonacja"@pl . . . . . . . "14566"^^ . . . "T\u00F3nina"@cs . . . . . "Er zijn binnen de tonaliteit, de tonale muziek, sinds de Klassieke Oudheid drie toongeslachten: het diatonische, chromatische en enharmonische. Bijv. in het diatonische toongeslacht maakt men gebruik van tetrachorden met diatonisch elkaar opvolgende secunden. Elk toongeslacht kent verschillende toonsoorten of modi. Bijv. In de westerse tonale muziek zegeviert het diatonische toongeslacht, dat bestaat uit verschillende toonsoorten of modi zoals de gregoriaanse kerkmodi (waaronder ook de ionische die we nu gewoon majeur noemen) en mineur harmonisch (een afgeleide van de eolische door de zevende trap verhoogd), met soms een melodisch stijgende (zesde en zevende trap verhoogd) of melodisch dalende (zoals de eolische) wending. De typische eigenschappen van een toonsoort geven aan de muziek een specifiek karakter. We gebruiken de term toonaard om de toonladder in een bepaalde toonsoort op een absolute toon (op een toonhoogte) weer te geven. Bijv. de toonsoort majeur beginnende op de toonhoogte fa is de toonaard F majeur of Fa majeur. Men kan i.p.v. majeur ook groot of grote-tertstoonladder zeggen. Het is de aard van de stemming die het karakter bepaalt van de voortekening."@nl . . . "T\u00F3nina je p\u0159\u00EDslu\u0161nost t\u00F3nov\u00E9ho materi\u00E1lu hudebn\u00ED skladby k ur\u010Dit\u00E9 stupnici. Mluv\u00EDme-li o skladb\u011B, ne\u0159\u00EDk\u00E1me tedy, \u017Ee je ve stupnici G dur, ale v t\u00F3nin\u011B G dur. Znamen\u00E1 to ov\u0161em, \u017Ee skladatel pou\u017Eil p\u0159i tvo\u0159en\u00ED skladby p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B t\u00F3n\u016F ze stupnice G dur. Kolik je stupnic, tolik je i t\u00F3nin, a jak\u00E9 m\u00E1 p\u0159edznamen\u00E1n\u00ED stupnice, takov\u00E9 m\u00E1 i t\u00F3nina. Hudebn\u00ED d\u00EDlo v\u0161ak nemus\u00ED dodr\u017Eovat po celou dobu po\u010D\u00E1te\u010Dn\u00ED t\u00F3ninu. Dojde-li v pr\u016Fb\u011Bhu skladby ke zm\u011Bn\u011B t\u00F3niny, jedn\u00E1 se o tzv. modulaci. Skladba se po n\u011Bkolika fr\u00E1z\u00EDch zpravidla vrac\u00ED do p\u016Fvodn\u00ED t\u00F3niny."@cs . . . . . . . . . . . "Key (music)"@en . . . . "\u8ABF\uFF08\u3061\u3087\u3046\u3001key\uFF09\u306F\u97F3\u697D\u7528\u8A9E\u306E\u4E00\u3064\u3002 \u30E1\u30ED\u30C7\u30A3\u30FC\u3084\u548C\u97F3\u304C\u3001\u4E2D\u5FC3\u97F3\uFF08tonal centre\uFF09\u3068\u95A2\u9023\u4ED8\u3051\u3089\u308C\u3064\u3064\u69CB\u6210\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3068\u304D\u3001\u305D\u306E\u97F3\u697D\u306F\u8ABF\u6027\uFF08tonality\uFF09\u304C\u3042\u308B\u3068\u3044\u3046\u3002\u4F1D\u7D71\u7684\u306A\u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u304A\u3044\u3066\u3001\u8ABF\u6027\u306E\u3042\u308B\u97F3\u7D44\u7E54\u3092\u8ABF\u3068\u547C\u3076\u3002 \u72ED\u7FA9\u306B\u306F\u3001\u4F1D\u7D71\u7684\u306A\u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u304A\u3044\u3066\u3001\u5168\u97F3\u968E\uFF08diatonic scale\uFF09\u304B\u3089\u69CB\u6210\u3055\u308C\u308B\u9577\u8ABF\uFF08major key\uFF09\u3068\u77ED\u8ABF\uFF08minor key\uFF09\u306E2\u3064\u306E\u8ABF\u304C\u77E5\u3089\u308C\u3001\u305D\u306E\u305D\u308C\u305E\u308C\u306F\u5168\u97F3\u968E\u306E\u30C9\u306E\u97F3\u3068\u30E9\u306E\u97F3\u304C\u4E2D\u5FC3\u97F3\u3067\u3042\u308B\uFF08\u9577\u8ABF\u3068\u77ED\u8ABF\u306E\u5834\u5408\u306B\u306F\u3001\u4E2D\u5FC3\u97F3\u3092\u7279\u306B\u4E3B\u97F3\uFF08tonic\uFF09\u3068\u547C\u3076\uFF09\u3002\u3059\u306A\u308F\u3061\u3001\u9577\u97F3\u968E\u3092\u7528\u3044\u308B\u8ABF\u304C\u9577\u8ABF\u3067\u3042\u308A\u3001\u77ED\u97F3\u968E\u3092\u7528\u3044\u308B\u8ABF\u304C\u77ED\u8ABF\u3067\u3042\u308B\u3002 \u30D0\u30ED\u30C3\u30AF\u4EE5\u964D\u306E\u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u3042\u3063\u3066\u306F\u3001\u8ABF\u6027\u3092\u78BA\u7ACB\u3059\u308B\uFF08\u805E\u304D\u624B\u306B\u8ABF\u6027\u3092\u78BA\u5B9F\u306B\u628A\u63E1\u3055\u305B\u308B\uFF09\u305F\u3081\u306B\u548C\u58F0\uFF08harmony\uFF09\u304C\u91CD\u8981\u306A\u50CD\u304D\u3092\u3059\u308B\u3002 \u897F\u6D0B\u97F3\u697D\u306B\u304A\u3044\u3066\u306F\u3001\u4E00\u3064\u306E\u66F2\u306E\u4E2D\u3067\u5FC5\u305A\u3057\u3082\u8ABF\u306F\u4E00\u5B9A\u3067\u306F\u306A\u304F\u3001\u8EE2\u8ABF\uFF08modulation\uFF09\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u624B\u6CD5\u306B\u3088\u3063\u3066\u3001\u4E00\u6642\u7684\u306B\u4ED6\u306E\u8ABF\u306B\u79FB\u884C\u3059\u308B\u3053\u3068\u304C\u3042\u308B\u304C\u3001\u53E4\u3044\u3082\u306E\u306B\u3042\u3063\u3066\u306F\u8ABF\u6027\u3092\u4FDD\u6301\u3059\u308B\u305F\u3081\u3001\u5FC5\u305A\u66F2\u982D\u306E\u8ABF\u3068\u66F2\u5C3E\u306E\u8ABF\u304C\u540C\u3058\u3067\u3042\u308B\u304B\u3001\u540C\u3058\u4E3B\u97F3\u3092\u6301\u3064\u9577\u8ABF\u3068\u77ED\u8ABF\u306E\u95A2\u4FC2\u306B\u3042\u308B\u8ABF\uFF08\u540C\u4E3B\u8ABF\uFF08parallel key\u3001same tonic key\uFF09\u3068\u306A\u308B\u3002\u3053\u306E\u8ABF\u6027\u304C\u5D29\u308C\u308B\u306E\u306F20\u4E16\u7D00\u306E\u6700\u521D\u9803\u3067\u3042\u308B\u3002"@ja . . . . . "En muzika teorio, la tonalo estas la tona mezo de verko. \u011Ci difini\u011Das de nota nomo (la tonika a\u016D radika noto), ekzemple C, kaj estas la bazo de la muzika gamo, el kiu plimulto de la notoj de la verko estas prenita. Plej kutime, tiu gamo estas a\u016D en ma\u0135ora a\u016D minora modalo. Anka\u016D aliaj modaloj estas eblaj, ekzemple: doria modalo, frigia modalo kaj lidia modalo, sed granda parto de populara muziko uzas a\u016D la ma\u0135oran (ionia modalo) a\u016D la minoran (eolia modalo) modalon. La muziko de la 18-a kaj 19-a jarcentoj anka\u016D fokusas sur \u0109i tiuj modaloj. Tonalo difinas la gamon, el kiu tuto de la diatonaj notoj de la verko venas. \u0108i tio estas iomete pli kompleksa en minora tonalo, \u0109ar la tonalto de la sesa kaj sepa gamgradoj en minora tonalo povas \u015Dan\u011Di\u011Di depende de sia akorda a\u016D harmonia kunteksto. La primara tonalo de verko de muziko indiki\u011Das \u0109e la eko de la verko per tonalsigno. Verko povas \u015Dan\u011Di tonalon \u0109e ia punkto. \u0108i tio nomi\u011Das modulado. Modulado kelkfoje komenci\u011Das en la nova tonalo sen preparo \u2013 \u0109i tiu speco de tonala \u015Dan\u011Do estas kutima en variaj specoj de populara muziko, kie subita \u015Dan\u011Do al tonalo je duonduto a\u016D plenduto pli alta estas ofte a\u016Ddebla efekto \u0109e la fino de kanto. En klasika muziko, tamen, \"pli glata\" speco de tonala \u015Dan\u011Do estas pli kutima. Pli mallongaj moduladoj konsideri\u011Das tonalecoj. Certaj muzikaj instrumentoj diri\u011Das ludi en certa tonalo, a\u016D havi sian muzikon verkatan en certa tonalo. Instrumentoj, kiuj ne ludas en la tonalo de C, konatas kiel transponantaj instrumentoj. La plej komuna speco de klarneto, ekzemple, diri\u011Das ludi en la tonalo de B bemolo. \u0108i tio signifas, ke gamo verkita en C-ma\u0135oro en partituro efektive sonos kiel B-bemola ma\u0135ora gamo, kiam \u011Di ludi\u011Das; la notoj sonas je plentono malpli alte ol skribate. Simile, la korno, norme en la tonalo de F, ludas notojn je perfekta kvinto malpli alte ol skribate. Simile, iuj instrumentoj diri\u011Das konstruataj en certa tonalo. Latuna blovinstrumento konstruata en, ni diru, B bemola, ludos fundamentan noton de B bemola, kaj povas ludi notojn en la harmonia serio ekanta sur B bemola sen uzo de valvoj, fingrotruoj, glitoj a\u016D en alimaniera \u015Dan\u011Do de la longeco de la vibranta aerkolono. Instrumento konstruita en certa tonalo ofte, sed ne \u0109iam, havas sian muzikon skribata en la sama tonalo (vidu trombonon por escepto)."@eo . . . . . . . . . . . . "\u7531\u7B26\u5408\u57FA\u672C\u97F3\u9636\u7684\u97F3\u7A0B\u7ED3\u6784\u6240\u6784\u6210\u7684\u97F3\u5217\u7684\u97F3\u9AD8\u4F4D\u7F6E\uFF0C\u5C31\u53EB\u4F5C\u8C03\u3002 \u8C03\u7684\u547D\u540D\u5EFA\u7ACB\u5728\u4E3B\u97F3\u7684\u57FA\u7840\u4E0A\uFF0C\u5982\u75317\u4E2A\u81EA\u7136\u97F3\u7EA7\u4ECEC\u5F00\u59CB\u6309\u987A\u5E8F\u6392\u5217\u7684\u662F\u5C31C\u8C03\uFF0C\u5C06C\u8C03\u79FB\u9AD8\u4E00\u4E2A\u7EAF\u4E94\u5EA6\u5C31\u662F\u4EE5G\u4E3A\u4E3B\u97F3\u7684G\u8C03\u3002\u5C06C\u8C03\u79FB\u4F4E\u4E00\u4E2A\u7EAF\u4E94\u5EA6\u5C31\u662F\u4EE5F\u4E3A\u4E3B\u97F3\u7684F\u8C03\u3002 \u4E0D\u540C\u7684\u8C03\u4E00\u822C\u7528\u4E50\u8C31\u5F00\u5934\u8C31\u53F7\u540E\u6807\u660E\u7684\u8C03\u53F7\u6765\u533A\u522B\uFF0C\u4E0D\u540C\u7684\u8C03\u8FD0\u7528\u5230\u97F3\u4E50\u4F5C\u54C1\u4E2D\u7684\u5177\u4F53\u5F62\u5F0F\u5C31\u662F\u5404\u79CD\u8C03\u5F0F\u3002 \u53E6\u6709\u5B9A\u4E49\u4E3A\uFF1A\u51E0\u4E2A\u97F3\u6309\u7167\u4E00\u5B9A\u7684\u5173\u7CFB\u7EC4\u6210\u4E00\u4E2A\u4F53\u7CFB\uFF0C\u5E76\u4EE5\u67D0\u4E2A\u97F3\uFF08\u4E3B\u97F3\uFF09\u4E3A\u4E2D\u5FC3\uFF0C\u8FD9\u4E2A\u4F53\u7CFB\u5C31\u53EB\u8C03\u5F0F\u3002\u4E3B\u8981\u5206\u4E3A\u201C\u5927\u8C03\u5F0F\u201D\u548C\u201C\u5C0F\u8C03\u5F0F\u201D\u3002 \n* \u4E3B\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u4E2D\u6700\u7A33\u5B9A\u7684\u97F3\uFF0C\u5373\u8C03\u5F0F\u4E2D\u7B2CI\u7EA7\u97F3\u3002 \n* \u5C5E\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u7684\u7B2CV\u7EA7\u97F3\u3002 \n* \u4E0B\u5C5E\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u4E2D\u7B2CIV\u7EA7\u97F3\u3002 \n* \u5BFC\u97F3\uFF1A\u8C03\u5F0F\u4E2D\u7B2CVII\u7EA7\u97F3\u3002 7\u500B\u97F3\u7E3D\u5171\u53EF\u4EE5\u7D44\u6210\u4E03\u7A2E\u8ABF\u5F0F\uFF0C\u4F8B\u5982\u4EE5C\u5927\u8ABF\u7684\u97F3\u70BA\u4F8B\uFF1A Ionian\uFF08\u4F0A\u5965\u5C3C\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u4E5F\u79F0\u4E3A\u81EA\u7136\u5927\u8C03\uFF0C\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 I \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 C \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 C\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 2 3 4 5 6 7 1\uFF08\u6B64\u69CB\u6210\u97F3\u8981\u4EE5\u8A72\u97F3\u4F5C\u70BA\u4E3B\u97F3\u6642\u7684\u5927\u8ABF\u7684\u97F3\u70BA\u6E96\uFF0C\u4F8B\u5982\u7576\u6211\u5011\u4EE5E\u266D\uFF08\u964DE\uFF09\u505A\u70BA\u4E3B\u97F3\u6642\uFF0C1\u6307\u7684\u5C31\u662FE\u266D\uFF0C2\u6307\u7684\u662FF\uFF0C3\u6307\u7684\u662FG\uFF0C\u800C\u266D3\u6307\u7684\u5247\u662FG\u266D\uFF0C4\u6307\u7684\u662FA\u266D\uFF0C\u266F4\u6307\u7684\u5247\u662FA\uFF0C\u4F9D\u6B64\u985E\u63A8\uFF09 Dorian\uFF08\u591A\u5229\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 II \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 D \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 D\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 2 \u266D3 4 5 6 \u266D7 1 Phrygian\uFF08\u5F17\u91CC\u51E0\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 III \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 E \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 E\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 \u266D2 \u266D3 4 5 \u266D6 \u266D7 1 Lydian\uFF08\u5229\u5E95\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 IV \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 F \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 F\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 2 3 \u266F4 5 6 7 1 Mixo-lydian\uFF08\u6DF7\u5408\u5229\u5E95\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 V \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 G \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 G\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 2 3 4 5 6 \u266D7 1 Aeolian\uFF08\u7231\u5965\u5229\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u4E5F\u79F0\u4E3A\u81EA\u7136\u5C0F\u8C03\uFF0C\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 VI \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 A \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 A\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 2 \u266D3 4 5 \u266D6 \u266D7 1 Locrian\uFF08\u6D1B\u53EF\u91CC\u4E9A\u8C03\u5F0F\uFF09\u81EA\u7136\u5927\u8C03\u7684 VII \u7EA7\u97F3\u9636\uFF0C\u7531 C \u5927\u8C03\u7684 B \u8FDB\u884C\u5230\u9AD8\u516B\u5EA6\u7684 B\uFF0C\u6784\u6210\u97F3\u5206\u522B\u4E3A\uFF1A1 \u266D2 \u266D3 4 \u266D5 \u266D6 \u266D7 1 \u5927\u8C03\u5F0F\uFF08\u5373\u70BAIonian\u8ABF\u5F0F\uFF09\uFF1A\u7531\u4E03\u4E2A\u97F3\u7EC4\u6210\u7684\u4E00\u79CD\u8C03\u5F0F\uFF0C\u5176\u4E2D\u7A33\u5B9A\u97F3\uFF08I\u3001III\u3001V\u7EA7\uFF09\u5408\u8D77\u6765\u7EC4\u6210\u4E00\u4E2A\u5927\u4E09\u548C\u5F26\uFF08\u4E3B\u4E09\u548C\u5F26\uFF09\u3002 \u5C0F\u8C03\u5F0F\uFF08\u5373\u70BAAeolian\u8ABF\u5F0F\uFF09\uFF1A\u7531\u4E03\u4E2A\u97F3\u7EC4\u6210\u7684\u4E00\u79CD\u8C03\u5F0F\uFF0C\u5176\u4E2D\u7A33\u5B9A\u97F3\uFF08I\u3001III\u3001V\u7EA7\uFF09\u5408\u8D77\u6765\u7EC4\u6210\u4E00\u4E2A\u5C0F\u4E09\u548C\u5F26\uFF08\u4E3B\u4E09\u548C\u5F26\uFF09\u3002 \n* \u4E00\u822C\u6765\u8BB2\uFF0CC,C\u266F/D\u266D,D,D\u266F/E\u266D,E,F,F\u266F/G\u266D,G,G\u266F/A\u266D,A,A\u266F/B\u266D,B\u4E2D\u7684\u4EFB\u4F55\u4E00\u4E2A\u97F3\u90FD\u5305\u62EC\u4E86\u5169\u4E2A\u8C03\uFF1A\u4E00\u4E2A\u540C\u540D\u7684\u5927\u8C03\u4EE5\u53CA\u8FD9\u4E2A\u5927\u8C03\u7684\u5E73\u884C\u5C0F\u8C03\u3002\uFF08\u5BE6\u969B\u4E0A\u5305\u62EC\u4E86\u4E03\u500B\u8ABF\uFF0C\u53EA\u662F\u53E6\u5916\u4E94\u500B\u8ABF\u6BD4\u8F03\u4E0D\u5E38\u7528\u800C\u5DF2\uFF0C\u5C24\u5176\u662FLocrian\uFF0C\u5B83\u5E7E\u4E4E\u53EA\u662F\u7406\u8AD6\u4E0A\u5B58\u5728\u7684\u4E00\u7A2E\u8ABF\uFF09 \u9664\u6B64\u4E4B\u5916\u4E00\u4E2A\u8C03\u4E2D\u8FD8\u80FD\u5305\u62EC\u5176\u4ED6\u4E00\u4E9B\u4E0D\u5E38\u7528\u7684\u8C03\u5F0F\u3002\u6BD4\u5982\u4E2D\u4E16\u7EAA\u6B27\u6D32\u7684\u4E2D\u53E4\u8C03\u5F0F\uFF0C\u4EE5\u53CA\u5176\u4ED6\u5404\u56FD\u7684\uFF0C\u5982\u4E2D\u56FD\u7684\u4F20\u7EDF\u4E94\u58F0\u8C03\u5F0F\u3002"@zh .