. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Seznam starov\u011Bk\u00FDch m\u011Bst Bl\u00EDzk\u00E9ho v\u00FDchodu"@cs . . . "The earliest cities in history were in the ancient Near East, an area covering roughly that of the modern Middle East: its history began in the 4th millennium BC and ended, depending on the interpretation of the term, either with the conquest by the Achaemenid Empire in the 6th century BC or with that by Alexander the Great in the 4th century BC."@en . . . . . . . . . . . . . . . "Liste des villes du Proche-Orient ancien"@fr . . . . . . . . . "Ciutats de l'antic Orient Mitj\u00E0"@ca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0642\u0627\u0626\u0645\u0629 \u0645\u062F\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0623\u062F\u0646\u0649 \u0627\u0644\u0642\u062F\u064A\u0645"@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Citt\u00E0 del Vicino Oriente antico"@it . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "The earliest cities in history were in the ancient Near East, an area covering roughly that of the modern Middle East: its history began in the 4th millennium BC and ended, depending on the interpretation of the term, either with the conquest by the Achaemenid Empire in the 6th century BC or with that by Alexander the Great in the 4th century BC. The largest cities of the Bronze Age Near East housed several tens of thousands of people. Memphis in the Early Bronze Age, with some 30,000 inhabitants, was the largest city of the time by far. Ebla is estimated to have had a population of 40,000 inhabitants in the Intermediate Bronze age. Ur in the Middle Bronze Age is estimated to have had some 65,000 inhabitants; Babylon in the Late Bronze Age similarly had a population of some 50,000\u201360,000. Niniveh had some 20,000\u201330,000, reaching 100,000 only in the Iron Age (around 700 BC). In Akkadian and Hittite orthography, URU\U00012337 became a determinative sign denoting a city, or combined with KUR\U000121B3 \"land\" the kingdom or territory controlled by a city, e.g. \U00012121\U000121B3\U00012337\U00012129\U0001201C\U00012305\U000122AD LUGAL KUR URUHa-at-ti \"the king of the country of (the city of) Hatti\". The KI \U000121A0 determinative is used following place names (toponyms) in both Sumerian and Akkadian."@en . . . . . . . . . . . . . . "Lijst van steden in Mesopotami\u00EB"@nl . . "15098"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0411\u043B\u0438\u0436\u043D\u0438\u0439 \u0412\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0438\u0437 \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u0445 \u0446\u0435\u043D\u0442\u0440\u043E\u0432 \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u044F \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u043E\u0432 \u043D\u0430 \u0417\u0435\u043C\u043B\u0435. \u041F\u0435\u0440\u0432\u044B\u0435 \u043F\u043E\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0442\u0438\u043F\u0430 \u043F\u043E\u044F\u0432\u043B\u044F\u044E\u0442\u0441\u044F \u0437\u0434\u0435\u0441\u044C \u0435\u0449\u0451 \u0432 10-8 \u0442\u044B\u0441. \u0434\u043E \u043D. \u044D. \u041A \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u043C \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u044B\u043C \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u0430\u043C \u043E\u0442\u043D\u043E\u0441\u044F\u0442\u0441\u044F \u0418\u0435\u0440\u0438\u0445\u043E\u043D, \u0411\u0438\u0431\u043B\u043E\u0441, \u0421\u0443\u0437\u044B \u0438 \u0434\u0440."@ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "8983837"^^ . . . . . . . . . . . "Le pi\u00F9 grandi citt\u00E0 del Vicino Oriente antico nell'et\u00E0 del bronzo avevano diverse decina di migliaia di abitanti. Menfi nell'antica et\u00E0 del bronzo con circa 30.000 abitanti era di gran lunga la pi\u00F9 grande citt\u00E0 del tempo. Ur nella media et\u00E0 del bronzo viene stimata di circa 65.000 abitanti; Babilonia nella tarda et\u00E0 del bronzo in modo simile aveva una popolazione di quasi 50\u201360.000, mentre Ninive pressappoco 20\u201330.000, raggiungendo i 100.000 abitanti soltanto nell'et\u00E0 del ferro (700 a.C. circa). Il termine sumero per indicare una citt\u00E0 o citt\u00E0 stato era Uru, scritto con l'ideogramma cuneiforme URU \U00012337 . In accadico e , URU \U00012337 diventa un segno determinativo denotante una citt\u00E0, o combinata con KUR \U000121B3 \"terra\" il regno o territorio controllato da una citt\u00E0, per es. \U00012121\U000121B3\U00012337\U00012129\U0001201C\U00012305\U000122AD Xsux Lugal KUR URUHa-at-ti \"il re della nazione di (la citt\u00E0 di) Hatti\"."@it . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0411\u043B\u0438\u0436\u043D\u0438\u0439 \u0412\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0438\u0437 \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u0445 \u0446\u0435\u043D\u0442\u0440\u043E\u0432 \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u044F \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u043E\u0432 \u043D\u0430 \u0417\u0435\u043C\u043B\u0435. \u041F\u0435\u0440\u0432\u044B\u0435 \u043F\u043E\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0442\u0438\u043F\u0430 \u043F\u043E\u044F\u0432\u043B\u044F\u044E\u0442\u0441\u044F \u0437\u0434\u0435\u0441\u044C \u0435\u0449\u0451 \u0432 10-8 \u0442\u044B\u0441. \u0434\u043E \u043D. \u044D. \u041A \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u043C \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u044B\u043C \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u0430\u043C \u043E\u0442\u043D\u043E\u0441\u044F\u0442\u0441\u044F \u0418\u0435\u0440\u0438\u0445\u043E\u043D, \u0411\u0438\u0431\u043B\u043E\u0441, \u0421\u0443\u0437\u044B \u0438 \u0434\u0440. \u0421\u043E\u0433\u043B\u0430\u0441\u043D\u043E \u0414\u0436\u043E\u0440\u0434\u0436\u0443 \u041C\u043E\u0434\u0435\u043B\u044C\u0441\u043A\u0438, \u043A\u0440\u0443\u043F\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u0435 \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u0430 \u0411\u0440\u043E\u043D\u0437\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0432\u0435\u043A\u0430 \u043D\u0430 \u0411\u043B\u0438\u0436\u043D\u0435\u043C \u0412\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A\u0435 \u0438\u043C\u0435\u043B\u0438 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0432 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E \u0434\u0435\u0441\u044F\u0442\u043A\u043E\u0432 \u0442\u044B\u0441\u044F\u0447 \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A. \u0412\u0438\u0434\u0438\u043C\u043E, \u043A\u0440\u0443\u043F\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u043C \u0433\u043E\u0440\u043E\u0434\u043E\u043C \u0440\u0430\u043D\u043D\u0435\u0433\u043E \u0431\u0440\u043E\u043D\u0437\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0432\u0435\u043A\u0430 \u0431\u044B\u043B 30-\u0442\u044B\u0441\u044F\u0447\u043D\u044B\u0439 \u041C\u0435\u043C\u0444\u0438\u0441 \u0432 \u0415\u0433\u0438\u043F\u0442\u0435. \u0412 \u041C\u0435\u0441\u043E\u043F\u043E\u0442\u0430\u043C\u0438\u0438 \u0441 \u043D\u0438\u043C \u043C\u043E\u0433 \u043A\u043E\u043D\u043A\u0443\u0440\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u0442\u044C \u0423\u0440\u0443\u043A; \u0437\u043D\u0430\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C \u0431\u044B\u043B\u043E \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u041C\u0430\u0440\u0438 \u0438 \u042D\u0431\u043B\u044B. \u0423\u0440 \u0432 \u0441\u0440\u0435\u0434\u043D\u0438\u0439 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434 \u0431\u0440\u043E\u043D\u0437\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0432\u0435\u043A\u0430 \u0438\u043C\u0435\u043B \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043E\u043A\u043E\u043B\u043E 65 \u0442\u044B\u0441. \u0447\u0435\u043B. \u0412 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434 \u041D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0446\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0430 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0435\u0433\u0438\u043F\u0435\u0442\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0424\u0438\u0432 \u0434\u043E\u0441\u0442\u0438\u0433\u043B\u043E 80 \u0442\u044B\u0441. \u0447\u0435\u043B. \u0412\u0430\u0432\u0438\u043B\u043E\u043D \u043F\u043E\u0437\u0434\u043D\u0435\u0433\u043E \u0431\u0440\u043E\u043D\u0437\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0432\u0435\u043A\u0430 \u0431\u044B\u043B \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0451\u043D 50-60 \u0442\u044B\u0441. \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u043A. \u041D\u0438\u043D\u0435\u0432\u0438\u044F \u0436\u0435 \u0432 \u0442\u043E\u0442 \u043F\u0435\u0440\u0438\u043E\u0434 \u0438\u043C\u0435\u043B\u0430 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0432\u0441\u0435\u0433\u043E 20-30 \u0442\u044B\u0441. \u0447\u0435\u043B., \u0434\u043E\u0441\u0442\u0438\u0433\u043D\u0443\u0432 100-\u0442\u044B\u0441\u044F\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u0440\u0443\u0431\u0435\u0436\u0430 \u043B\u0438\u0448\u044C \u043E\u043A\u043E\u043B\u043E 700 \u0433. \u0434\u043E \u043D. \u044D. (\u0436\u0435\u043B\u0435\u0437\u043D\u044B\u0439 \u0432\u0435\u043A)."@ru . . . . "Tento \u010Dl\u00E1nek obsahuje seznam starov\u011Bk\u00FDch m\u011Bst a s\u00EDdel, kter\u00E1 se nach\u00E1zela v oblasti Bl\u00EDzk\u00E9ho v\u00FDchodu. S\u00EDdla jsou \u0159azena abecedn\u011B a jsou rozd\u011Blena podle region\u016F. V z\u00E1vork\u00E1ch jsou uvedeny alternativn\u00ED n\u00E1zvy, a\u0165 ji\u017E sou\u010Dasn\u00E9 jm\u00E9no lokality nebo jin\u00E9 jm\u00E9no, kter\u00FDm bylo s\u00EDdlo v historii naz\u00FDv\u00E1no (nap\u0159. v Bibli). Bl\u00EDzk\u00FD v\u00FDchod je pova\u017Eov\u00E1n za region, kde vznikala prvn\u00ED velk\u00E1 m\u011Bsta lidsk\u00E9 historie. Prvn\u00ED osady m\u011Bstsk\u00E9ho charakteru se zde objevily ji\u017E v obdob\u00ED mezi 10.\u20138. tis\u00EDcilet\u00EDm p\u0159. n. l. Za nejstar\u0161\u00ED m\u011Bsta jsou ozna\u010Dov\u00E1na nap\u0159. Jericho, Byblos, S\u00FAsy a dal\u0161\u00ED. Nejv\u011Bt\u0161\u00ED m\u011Bsta na Bl\u00EDzk\u00E9m v\u00FDchodu v dob\u011B bronzov\u00E9 m\u011Bla \u0159\u00E1dov\u011B tis\u00EDce a\u017E desetitis\u00EDce obyvatel. Nejv\u011Bt\u0161\u00EDm m\u011Bstem ran\u00E9 doby bronzov\u00E9 byl patrn\u011B Memfis v Egypt\u011B, kter\u00FD m\u011Bl asi 30 000 obyvatel. Ur ve st\u0159edn\u00ED dob\u011B bronzov\u00E9 m\u011Bl podle odhad\u016F okolo 65 000 obyvatel. Obdobn\u00FD po\u010Det obyvatel m\u011Bl i Babyl\u00F3n v pozdn\u00ED dob\u011B bronzov\u00E9. V t\u00E9to dob\u011B m\u011Blo nap\u0159. Ninive asi 30 000 obyvatel a kolem r. 700 p\u0159. n. l. dos\u00E1hl jejich po\u010Det 100 000 (Doba \u017Eelezn\u00E1)."@cs . . . . . . . . . . . . . "\u062A\u0636\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0623\u062F\u0646\u0649 \u0639\u0634\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u0622\u0644\u0627\u0641 \u0645\u0646 \u0623\u0643\u0628\u0631 \u0645\u062F\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A . \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u0645\u0641\u064A\u0633 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0627\u0626\u0644 \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A \u0645\u0639 \u0645\u0627 \u064A\u0642\u0631\u0628 \u0645\u0646 30\u060C000 \u0646\u0633\u0645\u0629 \u0623\u0643\u0628\u0631 \u0645\u062F\u064A\u0646\u0629 \u0641\u064A \u0630\u0644\u0643 \u0627\u0644\u0648\u0642\u062A \u062D\u062A\u0649 \u0627\u0644\u0622\u0646. \u064A\u0642\u062F\u0631 \u0639\u062F\u062F \u0633\u0643\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0631 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0633\u0637 \u0628\u0646\u062D\u0648 65000 \u0646\u0633\u0645\u0629 \u061B \u0648\u0628\u0627\u0644\u0645\u062B\u0644 \u060C \u0643\u0627\u0646 \u0644\u0633\u0643\u0627\u0646 \u0628\u0627\u0628\u0644 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0627\u062E\u0631 \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A \u0639\u062F\u062F \u0633\u0643\u0627\u0646 \u064A\u062A\u0631\u0627\u0648\u062D \u0628\u064A\u0646 50000 \u0648 60.000 \u0646\u0633\u0645\u0629 \u060C \u0641\u064A \u062D\u064A\u0646 \u0643\u0627\u0646 \u0644\u062F\u0649\u0646\u064A\u0646\u0648\u0649 \u0645\u0627 \u064A\u062A\u0631\u0627\u0648\u062D \u0628\u064A\u0646 20000 \u0648 30.000 \u0634\u062E\u0635 \u060C \u0644\u064A\u0635\u0644 \u0625\u0644\u0649 100.000 \u0641\u0642\u0637 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u062D\u062F\u064A\u062F\u064A (\u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 700 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F)."@ar . . . "\u0413\u043E\u0440\u043E\u0434\u0430 \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0435\u0433\u043E \u0411\u043B\u0438\u0436\u043D\u0435\u0433\u043E \u0412\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A\u0430"@ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Le pi\u00F9 grandi citt\u00E0 del Vicino Oriente antico nell'et\u00E0 del bronzo avevano diverse decina di migliaia di abitanti. Menfi nell'antica et\u00E0 del bronzo con circa 30.000 abitanti era di gran lunga la pi\u00F9 grande citt\u00E0 del tempo. Ur nella media et\u00E0 del bronzo viene stimata di circa 65.000 abitanti; Babilonia nella tarda et\u00E0 del bronzo in modo simile aveva una popolazione di quasi 50\u201360.000, mentre Ninive pressappoco 20\u201330.000, raggiungendo i 100.000 abitanti soltanto nell'et\u00E0 del ferro (700 a.C. circa)."@it . . . . "List of cities of the ancient Near East"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Aquesta \u00E9s una llista de les principals ciutats que van existir a l'Orient Mitj\u00E0. El cune\u00EFforme \"KI\" \u00E9s el determinatiu de ciutat o ciutat estat en llengua sum\u00E8ria. En llengua acc\u00E0dia i en hitita \u00E9s URU (es combina a vegades amb KUR (terra) quan s'assenyala el territori controlat per la ciutat, per exemple el rei (Lugal) del territori de la ciutat d'Hatti: Kururu Ha-at-ti. Les ciutats de la llista estan ordenades de nord a sud excepte pel Llevant (que estan per orde alfab\u00E8tic); el nom modern figura en it\u00E0lica entre par\u00E8ntesis (sense par\u00E8ntesis quan no es coneix el nom antic)."@ca . . . . . . . . . . . "\u062A\u0636\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0623\u062F\u0646\u0649 \u0639\u0634\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u0622\u0644\u0627\u0641 \u0645\u0646 \u0623\u0643\u0628\u0631 \u0645\u062F\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A . \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u0645\u0641\u064A\u0633 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0627\u0626\u0644 \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A \u0645\u0639 \u0645\u0627 \u064A\u0642\u0631\u0628 \u0645\u0646 30\u060C000 \u0646\u0633\u0645\u0629 \u0623\u0643\u0628\u0631 \u0645\u062F\u064A\u0646\u0629 \u0641\u064A \u0630\u0644\u0643 \u0627\u0644\u0648\u0642\u062A \u062D\u062A\u0649 \u0627\u0644\u0622\u0646. \u064A\u0642\u062F\u0631 \u0639\u062F\u062F \u0633\u0643\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0631 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0633\u0637 \u0628\u0646\u062D\u0648 65000 \u0646\u0633\u0645\u0629 \u061B \u0648\u0628\u0627\u0644\u0645\u062B\u0644 \u060C \u0643\u0627\u0646 \u0644\u0633\u0643\u0627\u0646 \u0628\u0627\u0628\u0644 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0627\u062E\u0631 \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0648\u0646\u0632\u064A \u0639\u062F\u062F \u0633\u0643\u0627\u0646 \u064A\u062A\u0631\u0627\u0648\u062D \u0628\u064A\u0646 50000 \u0648 60.000 \u0646\u0633\u0645\u0629 \u060C \u0641\u064A \u062D\u064A\u0646 \u0643\u0627\u0646 \u0644\u062F\u0649\u0646\u064A\u0646\u0648\u0649 \u0645\u0627 \u064A\u062A\u0631\u0627\u0648\u062D \u0628\u064A\u0646 20000 \u0648 30.000 \u0634\u062E\u0635 \u060C \u0644\u064A\u0635\u0644 \u0625\u0644\u0649 100.000 \u0641\u0642\u0637 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u062D\u062F\u064A\u062F\u064A (\u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 700 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u0645\u064A\u0644\u0627\u062F)."@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "1124835150"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Cet article recense les villes du Proche-Orient ancien."@fr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Tento \u010Dl\u00E1nek obsahuje seznam starov\u011Bk\u00FDch m\u011Bst a s\u00EDdel, kter\u00E1 se nach\u00E1zela v oblasti Bl\u00EDzk\u00E9ho v\u00FDchodu. S\u00EDdla jsou \u0159azena abecedn\u011B a jsou rozd\u011Blena podle region\u016F. V z\u00E1vork\u00E1ch jsou uvedeny alternativn\u00ED n\u00E1zvy, a\u0165 ji\u017E sou\u010Dasn\u00E9 jm\u00E9no lokality nebo jin\u00E9 jm\u00E9no, kter\u00FDm bylo s\u00EDdlo v historii naz\u00FDv\u00E1no (nap\u0159. v Bibli). Bl\u00EDzk\u00FD v\u00FDchod je pova\u017Eov\u00E1n za region, kde vznikala prvn\u00ED velk\u00E1 m\u011Bsta lidsk\u00E9 historie. Prvn\u00ED osady m\u011Bstsk\u00E9ho charakteru se zde objevily ji\u017E v obdob\u00ED mezi 10.\u20138. tis\u00EDcilet\u00EDm p\u0159. n. l. Za nejstar\u0161\u00ED m\u011Bsta jsou ozna\u010Dov\u00E1na nap\u0159. Jericho, Byblos, S\u00FAsy a dal\u0161\u00ED."@cs . . . . . . . . . . . . . "Aquesta \u00E9s una llista de les principals ciutats que van existir a l'Orient Mitj\u00E0. El cune\u00EFforme \"KI\" \u00E9s el determinatiu de ciutat o ciutat estat en llengua sum\u00E8ria. En llengua acc\u00E0dia i en hitita \u00E9s URU (es combina a vegades amb KUR (terra) quan s'assenyala el territori controlat per la ciutat, per exemple el rei (Lugal) del territori de la ciutat d'Hatti: Kururu Ha-at-ti. Les ciutats de la llista estan ordenades de nord a sud excepte pel Llevant (que estan per orde alfab\u00E8tic); el nom modern figura en it\u00E0lica entre par\u00E8ntesis (sense par\u00E8ntesis quan no es coneix el nom antic)."@ca . "Cet article recense les villes du Proche-Orient ancien."@fr . . . . . . . . . . . . . . .