. . . . . . . . . . . "Nez Perc\u00E9"@nl . . . "La Nezperca tribo (a\u016D Niimiipu) estas indi\u011Dena popolo, kiu enlo\u011Das la Kolumbian Basenan regionon de la Pacifika nordokcidento de Usono. Ili estas federacie agnoskata tribo kaj ili havas sian propran rezervejon en Idaho. Ilia nuna tribestro estas Joe Neill. Ili estas unu el kvin federacie rekonataj triboj en la sub\u015Dtato."@eo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Nez Perce"@en . . . . . "Nez Perce jsou p\u016Fvodn\u00ED obyvatel\u00E9 Severn\u00ED Ameriky, \u017Eij\u00EDc\u00ED v oblasti Kolumbijsk\u00E9 plo\u0161iny. Podle s\u010D\u00EDt\u00E1n\u00ED z roku 2010 jich zb\u00FDv\u00E1 3 499, p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B \u017Eij\u00ED v rezervaci naz\u00FDvan\u00E9 nedaleko Lewistonu ve st\u00E1t\u011B Idaho. Sami se naz\u00FDvaj\u00ED Niim\u00EDipu, exonymum Nez Perce znamen\u00E1 ve francouz\u0161tin\u011B \u201EProp\u00EDchut\u00E9 nosy\u201C \u2014 nen\u00ED v\u0161ak zn\u00E1mo, \u017Ee by si p\u0159\u00EDslu\u0161n\u00EDci tohoto kmene propichovali nosy za \u00FA\u010Delem no\u0161en\u00ED ozdob, z\u0159ejm\u011B n\u00E1zev vznikl z\u00E1m\u011Bnou se sousedn\u00EDmi \u010Cinuky. Podle archeologick\u00FDch n\u00E1lez\u016F \u017Eili Nez Perce na sv\u00E9m \u00FAzem\u00ED ji\u017E p\u0159ed osmi tis\u00EDci lety. Vedli ko\u010Dovn\u00FD zp\u016Fsob \u017Eivota zalo\u017Een\u00FD na lovu bizon\u016F a los\u016F, rybolovu a sb\u011Bru divok\u00FDch rostlin, zejm\u00E9na kamasu (ladon\u00EDk), pouze na zimu se stahovali do st\u00E1l\u00FDch vesnic. Jejich spole\u010Dnost byla rovnost\u00E1\u0159sk\u00E1, neznali vrstvu d\u011Bdi\u010Dn\u00FDch n\u00E1\u010Deln\u00EDk\u016F. Vyzn\u00E1vali \u0161amansk\u00E9 n\u00E1bo\u017Eenstv\u00ED zalo\u017Een\u00E9 na v\u00ED\u0159e v osobn\u00ED str\u00E1\u017En\u00E9 duchy zvan\u00E9 weyekin. Od 18. stolet\u00ED se nau\u010Dili chovat zdivo\u010Del\u00E9 kon\u011B, z nich\u017E vy\u0161lechtili plemeno appaloosa, byli tak\u00E9 \u0159emesln\u00EDky a obchodn\u00EDky, jejich luky byly \u017E\u00E1dn\u00FDm zbo\u017E\u00EDm u okoln\u00EDch kmen\u016F. Prvn\u00EDmi Evropany, kte\u0159\u00ED podali zpr\u00E1vu o tomto etniku, byla Lewisova a Clarkova expedice roku 1805. V \u0161edes\u00E1t\u00FDch letech 19. stolet\u00ED bylo na kmenov\u00E9m \u00FAzem\u00ED objeveno zlato a Nez Perce museli \u010Delit invazi prospektor\u016F. V roce 1877 se bojovn\u00EDci kmene vzbou\u0159ili proti pl\u00E1nu na p\u0159es\u00EDdlen\u00ED do rezervace a sna\u017Eili se proniknout do Kanady, kde se cht\u011Bli spojit se Sed\u00EDc\u00EDm b\u00FDkem. Navzdory takticky zdatn\u00E9mu veden\u00ED v\u00FDpravy, kter\u00E9 se d\u00E1valo za vzor i poslucha\u010D\u016Fm West Pointu, byli zajati a deportov\u00E1ni do Oklahomy, teprve ve 20. stolet\u00ED byl \u010D\u00E1sti kmene povolen n\u00E1vrat do p\u016Fvodn\u00EDch s\u00EDdli\u0161\u0165. Historii tohoto lidu p\u0159ipom\u00EDn\u00E1 N\u00E1rodn\u00ED historick\u00FD park Nez Perce, zalo\u017Een\u00FD roku 1965 a od roku 1986 jedna z N\u00E1rodn\u00EDch historick\u00FDch stezek, stezka Nez Perce."@cs . . . . "I Nasi Forati (anche noti col nome francese Nez Perc\u00E9s o col nome Nimiipu) sono una trib\u00F9 indiana che abitava sull'Altopiano del Columbia, nella zona centrale dell'odierno stato federale dell'Idaho e in una parte degli stati di Washington e Oregon, negli Stati Uniti d'America. Vivevano principalmente di caccia e di pesca e si dedicavano all'allevamento dei cavalli."@it . . . . . . . . . . . . . . . "Nez Perce Tribe"@en . "\u041D\u0435\u0301-\u043F\u0435\u0440\u0441\u0435\u0301 (\u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043D\u0435\u0437-\u043F\u0435\u0440\u0441\u044D, \u043D\u0435\u0437-\u043F\u0435\u0440\u0441\u0435, \u043D\u0435-\u043F\u0435\u0440\u0441 \u0438 \u0442. \u043F., \u0430\u043D\u0433\u043B. Nez Perce, \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043D\u043E\u0441\u0438\u0442\u0441\u044F \u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025Crs) \u2014 \u0438\u043D\u0434\u0435\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043D\u0430\u0440\u043E\u0434 \u0432 \u0421\u0428\u0410. \u0412 \u043D\u0430\u0441\u0442\u043E\u044F\u0449\u0435\u0435 \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043F\u0440\u043E\u0436\u0438\u0432\u0430\u044E\u0442 \u0432 \u043E\u0434\u043D\u043E\u0438\u043C\u0451\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0440\u0435\u0437\u0435\u0440\u0432\u0430\u0446\u0438\u0438 \u0432 \u0448\u0442\u0430\u0442\u0435 \u0410\u0439\u0434\u0430\u0445\u043E. \u0421\u0430\u043C\u043E\u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u2014 Nimiipuu, \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043D\u043E\u0441\u0438\u0442\u0441\u044F nimi\u02D0pu\u02D0, \u0431\u0443\u043A\u0432\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E \u00AB\u043B\u044E\u0434\u0438\u00BB, \u0438\u043B\u0438 \u00AB\u043C\u044B, \u043B\u044E\u0434\u0438\u00BB. \u041D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u00ABnez perc\u00E9\u00BB (\u043E\u0442 \u0444\u0440\u0430\u043D\u0446\u0443\u0437\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u00AB\u043F\u0440\u043E\u043A\u043E\u043B\u043E\u0442\u044B\u0439 \u043D\u043E\u0441\u00BB) \u0441\u043B\u043E\u0436\u0438\u043B\u043E\u0441\u044C \u043F\u043E\u0434 \u0432\u043F\u0435\u0447\u0430\u0442\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u043E\u0442 \u0430\u043C\u0443\u043B\u0435\u0442\u043E\u0432, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0435 \u043D\u043E\u0441\u0438\u043B\u0438 \u0432 \u043D\u043E\u0441\u0443. \u0421\u0442\u043E\u0438\u0442 \u043E\u0442\u043C\u0435\u0442\u0438\u0442\u044C, \u0447\u0442\u043E \u0430\u043C\u0443\u043B\u0435\u0442\u044B \u0432 \u043D\u043E\u0441\u0443 \u043D\u043E\u0441\u0438\u043B\u0438 \u043D\u0435 \u0442\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E \u043E\u043D\u0438 \u043E\u0434\u043D\u0438, \u043D\u043E \u0438 \u0440\u044F\u0434 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0445 \u0438\u043D\u0434\u0435\u0439\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043F\u043B\u0435\u043C\u0451\u043D."@ru . . . . . . . . . . . . . "Niim\u00EDipuu"@en . . . . . . . . . . . . . . "Os Nez Perce s\u00E3o uma tribo do Am\u00E9rica do Norte que vivem na regi\u00E3o do noroeste pac\u00EDfico (Rio Columbia). Uma teoria antropol\u00F3gica diz que a tribo descende da Cultura Antiga Cordilheira, que se moveu para o sul a partir das Montanhas Rochosas e para o oeste nas atuais terras do Nez Perce. Atualmente a tribo governa e habita uma reserva em Idaho. Os Nez Perce se autodenominam Nim\u00EDipu, que quer dizer \"O Povo\"."@pt . . . . . . . . . . "Els nez perc\u00E9 (aut\u00F2nim: Niim\u00EDipu, \u00ABel poble\u00BB) s\u00F3n una tribu reconeguda federalment d'amerindis dels Estats Units de parla shahaptiana, la m\u00E9s important del grup, que s'anomenava Nei me po o N\u00F9m\u00EDpotrt\u00F3k\u0115\u0144. Eren anomenats A pu pe (remadors) pels crow i tamb\u00E9 chopunnish. El nom prov\u00E9 del franc\u00E8s, \u00ABnas foradat\u00BB, que fa refer\u00E8ncia a l'antic costum de posar-se arracades al nas, tot i que sembla que aquest costum no estava gaire est\u00E8s entre ells. Es dividien en set grups."@ca . . . . . "Nez Perce (\"nez perc\u00E9\" betyder p\u00E5 franska genomborrad/piercad n\u00E4sa) \u00E4r en stam av amerikanska urinv\u00E5nare som fr\u00E4mst var bosatta i Idaho innan koloniseringen av Nord- och Sydamerika. I USA anordnas varje \u00E5r en resa i samma sp\u00E5r som Nez Perce-indianernas vandring d\u00E5 de \u00E5r 1877 f\u00F6rs\u00F6kte undkomma den amerikanska arm\u00E9n genom att fly till Kanada. Nez Perce-stammen blev v\u00E4lk\u00E4nda f\u00F6r sina talanger inom h\u00E4stavel och utvecklade bland annat den v\u00E4lk\u00E4nda, prickiga Appaloosan. Idag finns ca 2700 Nez Perce-indianer i USA."@sv . . "46.29999923706055"^^ . . . . "November 2021"@en . . . . . . . "Flag of the Nez Perc\u00E9 Tribe.png"@en . "\"...at least 11,500 years\" not supported by sources"@en . . . . . . "Niim\u00EDipuu"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Nez Perce Tribe"@en . . . . "\u5185\u5179\u73C0\u65AF\u4EBA\uFF08\u82F1\u8BED\uFF1ANez Perce\uFF0C/\u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025C\u02D0rs/\uFF09\uFF0C\u53C8\u79F0\u5185\u5179\u4F69\u5C14\u585E\u4EBA\uFF08\u6CD5\u8BED\uFF1ANez Perc\u00E9\uFF09\uFF0C\u5176\u672C\u540D\u4E3A\u5C3C\u7C73\u666E\u4EBA\uFF08Niim\u00EDipu\uFF09\u3002\u4ED6\u4EEC\u662F\u5728\u5218\u6613\u65AF\u4E0E\u514B\u62C9\u514B\u8FDC\u5F81\u65F6\u671F\u751F\u6D3B\u5728\u7F8E\u56FD\u592A\u5E73\u6D0B\u897F\u5317\u5730\u533A\uFF08\u54E5\u4F26\u6BD4\u4E9A\u6CB3\u9AD8\u539F\uFF09\u7684\u4E00\u652F\u7F8E\u6D32\u539F\u4F4F\u6C11\u90E8\u843D\u3002\u4E00\u4EFD\u4EBA\u7C7B\u5B66\u89E3\u91CA\u8BF4\uFF0C\u4ED6\u4EEC\u6765\u81EA\u4E8E\u3002\u53E4\u79D1\u8FEA\u52D2\u62C9\u6587\u5316\u4ECE\u843D\u57FA\u5C71\u8109\u5411\u5357\u79FB\u52A8\uFF0C\u5E76\u5411\u897F\u8FDB\u5165\u4E86\u8FD9\u4E2A\u90E8\u843D\u751F\u6D3B\u7684\u571F\u5730\uFF0C\u6DF7\u5165\u4E86\u8FD9\u4E2A\u90E8\u843D\u3002\u8054\u90A6\u8BA4\u5B9A\u7684\u5185\u5179\u73C0\u65AF\u65CF\u73B0\u5728\u751F\u6D3B\u5728\u5B83\u5728\u7231\u8FBE\u8377\u7684\u4FDD\u7559\u533A\u5185\u5E76\u652F\u914D\u90A3\u91CC\u3002\u4ED6\u4EEC\u81EA\u79F0\u4E3A\u5C3C\u7C73\u666E\u4EBA\uFF08Nim\u00EDipuu\uFF0C\u53D1\u97F3\u4E3A[nimi\u02D0pu\u02D0]\uFF09\u3002\u4ED6\u4EEC\u7684\u8BED\u8A00\u662F\u7684\u4E00\u90E8\u5206\u3002\u201C\u5C3C\u7C73\u666E\u201D\u5728\u4ED6\u4EEC\u7684\u8BED\u8A00\u4E2D\u610F\u4E3A\u201C\u4EBA\u4EEC\u201D\u3002\u8FD9\u79CD\u79F0\u547C\u81EA\u5DF1\u4E3A\u201C\u4EBA\u201D\u7684\u90E8\u843D\u540D\u79F0\u5728\u4E16\u754C\u5404\u5730\u7684\u90E8\u843D\u91CC\u5747\u6709\u51FA\u73B0\u3002 \u4ED6\u4EEC\u8BF4\u7684\u662F\uFF0C\u6216\u8005\u79F0\u5C3C\u7C73\u666E\u8BED\uFF08Niimiipuut\u00EDmt\uFF09\u3002\u8FD9\u662F\u4E00\u79CD\u4E0E\u4E00\u4E9B\u65B9\u8A00\u6709\u5173\u7684\u7684\u8BED\u8A00\u3002\u8428\u54C8\u6CFC\u4E01\u8BED\u652F\u5219\u662F\u7684\u4E00\u4E2A\u5206\u652F\uFF08\u5982\u6B64\u8F6E\u4E0B\u53BB\uFF0C\u5219\u53EF\u80FD\u4E0E\u66F4\u5927\u7684\u6709\u5173\uFF09\u3002"@zh . . . . . "Nez Perce"@cs . . . . . . "Les Nez-Perc\u00E9s, ou Nim\u00EDipuu, sont une tribu am\u00E9rindienne du groupe p\u00E9nutien qui vivait dans le Plateau du Columbia de la r\u00E9gion Nord-Ouest Pacifique au moment de l\u2019exp\u00E9dition de Lewis et Clark. Le souvenir des Nez-Perc\u00E9s demeure intact \u00E0 travers l'\u00E9levage et la s\u00E9lection du cheval appaloosa, originaire de la rivi\u00E8re Palouse, et leur r\u00E9sistance h\u00E9ro\u00EFque lors de leur fuite sur plusieurs milliers de kilom\u00E8tres sous la conduite de Chef Joseph."@fr . . . . . . "\u5185\u5179\u73C0\u65AF\u4EBA"@zh . . . . "\u30CD\u30BA\u30FB\u30D1\u30FC\u30B9\u65CF\u3001\u307E\u305F\u306F\u30CD\u30FB\u30DA\u30EB\u30BB\u65CF\u306F\u3001\u30A2\u30E1\u30EA\u30AB\u30A4\u30F3\u30C7\u30A3\u30A2\u30F3\u306E\u4E00\u90E8\u65CF\u3067\u3042\u308B\u3002\u3000\u5F7C\u3089\u81EA\u8EAB\u306F\u30CB\u30DF\u30D7\u30FC\uFF08nimi'ipuu\u3001nimipu\uFF09\u3001\u307E\u305F\u306F\u30AB\u30E0\u30A4\u30CC\uFF08Kamu'inu\uFF09\u3001\u30C1\u30E5\u30C8\u30DA\u30EA\uFF08Ts\u00FAtpeli\uFF09\u3068\u3082\u81EA\u79F0\u3059\u308B\u3002 \u30A2\u30E1\u30EA\u30AB\u306E\u30A2\u30A4\u30C0\u30DB\u5DDE\u3092\u4E2D\u5FC3\u306B\u3001\u30EF\u30B7\u30F3\u30C8\u30F3\u5DDE\u3001\u30AA\u30EC\u30B4\u30F3\u5DDE\u5317\u6771\u90E8\u3001\u30E2\u30F3\u30BF\u30CA\u5DDE\u306A\u3069\u306E\u30ED\u30C3\u30AD\u30FC\u5C71\u8108\u4ED8\u8FD1\u306E\u30B3\u30ED\u30F3\u30D3\u30A2\u9AD8\u539F\u306E\u9AD8\u539F\u5730\u5E2F\u306B\u5B9A\u4F4F\u3057\u3001\uFF08Nez Perce National Historical Park\uFF09 \u5185\u306B\u4F4F\u307F\u3001\u5E7E\u3064\u304B\u4FDD\u7559\u5730\uFF08Reservation\uFF09\u304C\u3042\u308B\u3002\u30A2\u30A4\u30C0\u30DB\u5DDE\u306B\u306F\u5317\u90E8\u30CD\u30FB\u30DA\u30EB\u30BB\u65CF\u3068\u5357\u90E8\u30CD\u30FB\u30DA\u30EB\u30BB\u65CF\u306E\u90E8\u65CF\u306B\u5206\u304B\u308C\u3066\u7D04600\u4EBA\u304C\u73FE\u5728\u3067\u3082\u66AE\u3089\u3057\u3066\u3044\u308B\u3002\u30DA\u30CC\u30C6\u30A3\u5927\u8A9E\u65CF\u7CFB\u306E\u8A00\u8A9E\u30CD\u30BA\u30D1\u30FC\u30B9\u8A9E\u3092\u8A71\u3059\u3002"@ja . . . "The Nez Perc\u00E9 (/\u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025C\u02D0rs/; autonym in Nez Perce language: Nim\u00EDipuu, meaning \"we, the people\") are an Indigenous people of the Plateau who are presumed to have lived on the Columbia River Plateau in the Pacific Northwest region for at least 11,500 years. Members of the Sahaptin language group, the Nim\u00EDipuu were the dominant people of the Columbia Plateau for much of that time, especially after acquiring the horses that led them to breed the appaloosa horse in the 18th century."@en . "3500"^^ . . . . "72524"^^ . "No Horn on His Head, a Nez Perce man painted in 1832 by George Catlin"@en . . "United States"@en . . . . . . . . "Die Nez Perc\u00E9 [\u02CCnep\u025B\u0280\u02C8se] (franz\u00F6sisch ,durchbohrte Nase\u2018, englische Aussprache: \u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025Crs), auch Nez Perce, offizielle Eigenbezeichnung Nimi'ipuu, sind ein Indianer-Volk des Columbia River Plateau des Pazifischen Nordwestens der Vereinigten Staaten. Ihre Sprache, das Niimiipuut\u00EDmt, z\u00E4hlt neben dem zu den (auch Sahaptin, Shahaptian), einer Untergruppe der Plateau Penuti-Sprachfamilie. Die Nez Perc\u00E9 sind daher sprachlich und kulturell mit den Sahaptin-sprachigen , , Yakima, Umatilla und (W\u00E1napam) eng verwandt."@de . "\u0646\u064A\u0632 \u0628\u064A\u0631\u0633 \u0623\u0648 \u0646\u064A \u0628\u0631\u0633\u064A\u0647 (\u0628\u0627\u0644\u0641\u0631\u0646\u0633\u064A\u0629: Nez Perc\u00E9)\u200F \u0647\u064A \u0642\u0628\u064A\u0644\u0629 \u0647\u0646\u062F\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0623\u0645\u0631\u064A\u0643\u0627 \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u0639\u0631\u0642 \u0633\u0627\u0647\u0627\u0628\u062A\u064A\u0627\u0646\u060C \u0648\u062A\u0639\u0646\u064A \u0627\u0644\u0623\u0646\u0648\u0641 \u0627\u0644\u0645\u062B\u0642\u0648\u0628\u0629 \u0648\u0647\u0648 \u0645\u0627 \u0623\u062A\u0649 \u0645\u0646 \u0639\u0627\u062F\u0627\u062A\u0647\u0645 \u0628\u0648\u0636\u0639 \u0623\u0642\u0631\u0627\u0637 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0623\u0646\u0641\u060C \u0648\u0647\u0645 \u064A\u0633\u0645\u0648\u0646 \u0623\u0646\u0641\u0633\u0647\u0645 \u0646\u064A\u0645\u064A\u0628\u0648 Niim\u00EDipuu \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0648\u0644\u0643\u0646 \u0628\u0627\u0644\u0646\u0633\u0628\u0629 \u0644\u0644\u0642\u0628\u0627\u0626\u0644 \u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0641\u0647\u064A \u0645\u0639\u0631\u0648\u0641\u0629 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u062A\u0634\u0648\u0628\u0648\u0646\u064A\u0634\u060C \u0648\u0623\u0631\u0627\u0636\u064A\u0647\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0633\u0627\u0628\u0642 \u0643\u0627\u0646\u062A \u062A\u0645\u062A\u062F \u0645\u0646 \u0634\u0631\u0642 \u0648\u0644\u0627\u064A\u0627\u062A \u0648\u0627\u0634\u0646\u0637\u0646 \u0648\u0623\u0648\u0631\u064A\u063A\u0648\u0646 \u0625\u0644\u0649 \u0648\u0633\u0637 \u0625\u064A\u062F\u0627\u0647\u0648. \u0648\u0633\u064A\u0637\u0631\u0648\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0645\u0646\u0627\u0637\u0642 \u0647\u0636\u0628\u0629 \u0643\u0648\u0644\u0648\u0645\u0628\u064A\u0627 \u0628\u0645\u0633\u0627\u0639\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062E\u064A\u0648\u0644. \u0627\u0644\u064A\u0648\u0645\u060C \u064A\u064F\u0639\u062F \u062A\u0641\u0631\u064A\u062E \u0648\u062D\u0635\u0627\u062F \u0648\u0623\u0643\u0644 \u0633\u0645\u0643 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0645\u0648\u0646 \u0642\u0648\u0629 \u062B\u0642\u0627\u0641\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A\u0629 \u0647\u0627\u0645\u0629 \u0641\u064A \u0645\u0646\u0637\u0642\u0629 \u0646\u064A\u0632\u0628\u064A\u0631\u0633 \u0645\u0646 \u062E\u0644\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0645\u0644\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0625\u062F\u0627\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0634\u062A\u0631\u0643\u0629 \u0644\u0645\u0641\u0627\u0631\u062E \u0623\u0633\u0645\u0627\u0643 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0645\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0645\u062E\u062A\u0644\u0641\u0629\u060C \u0648\u0623\u0647\u0645\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0645\u0648\u062C\u0648\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0628\u0644\u062F\u0627\u062A \u0643\u0648\u0633\u0643\u0627 \u0648\u0623\u0648\u0631\u0648\u0641\u064A\u0646\u0648 \u0641\u064A \u0627\u064A\u062F\u0627\u0647\u0648."@ar . . . . . . . . . . . . "De Nez Perc\u00E9 (autoniem: Niim\u00EDipuu, wat 'wij, het volk' of 'het echte volk' betekent) is een inheems volk in de Pacific Northwest van de Verenigde Staten dat al 11.500 jaar op het Columbia-plateau woont. In 2015 bedroeg de bevolking van de Nez Perc\u00E9 3.876 mensen. De Niim\u00EDipuu kregen van de Franse ontdekkers de naam Nez Perc\u00E9 ('doorboorde neus'), wat echter een gebruik was van de Chinook, niet van de Nez Perc\u00E9."@nl . "\u5185\u5179\u73C0\u65AF\u4EBA\uFF08\u82F1\u8BED\uFF1ANez Perce\uFF0C/\u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025C\u02D0rs/\uFF09\uFF0C\u53C8\u79F0\u5185\u5179\u4F69\u5C14\u585E\u4EBA\uFF08\u6CD5\u8BED\uFF1ANez Perc\u00E9\uFF09\uFF0C\u5176\u672C\u540D\u4E3A\u5C3C\u7C73\u666E\u4EBA\uFF08Niim\u00EDipu\uFF09\u3002\u4ED6\u4EEC\u662F\u5728\u5218\u6613\u65AF\u4E0E\u514B\u62C9\u514B\u8FDC\u5F81\u65F6\u671F\u751F\u6D3B\u5728\u7F8E\u56FD\u592A\u5E73\u6D0B\u897F\u5317\u5730\u533A\uFF08\u54E5\u4F26\u6BD4\u4E9A\u6CB3\u9AD8\u539F\uFF09\u7684\u4E00\u652F\u7F8E\u6D32\u539F\u4F4F\u6C11\u90E8\u843D\u3002\u4E00\u4EFD\u4EBA\u7C7B\u5B66\u89E3\u91CA\u8BF4\uFF0C\u4ED6\u4EEC\u6765\u81EA\u4E8E\u3002\u53E4\u79D1\u8FEA\u52D2\u62C9\u6587\u5316\u4ECE\u843D\u57FA\u5C71\u8109\u5411\u5357\u79FB\u52A8\uFF0C\u5E76\u5411\u897F\u8FDB\u5165\u4E86\u8FD9\u4E2A\u90E8\u843D\u751F\u6D3B\u7684\u571F\u5730\uFF0C\u6DF7\u5165\u4E86\u8FD9\u4E2A\u90E8\u843D\u3002\u8054\u90A6\u8BA4\u5B9A\u7684\u5185\u5179\u73C0\u65AF\u65CF\u73B0\u5728\u751F\u6D3B\u5728\u5B83\u5728\u7231\u8FBE\u8377\u7684\u4FDD\u7559\u533A\u5185\u5E76\u652F\u914D\u90A3\u91CC\u3002\u4ED6\u4EEC\u81EA\u79F0\u4E3A\u5C3C\u7C73\u666E\u4EBA\uFF08Nim\u00EDipuu\uFF0C\u53D1\u97F3\u4E3A[nimi\u02D0pu\u02D0]\uFF09\u3002\u4ED6\u4EEC\u7684\u8BED\u8A00\u662F\u7684\u4E00\u90E8\u5206\u3002\u201C\u5C3C\u7C73\u666E\u201D\u5728\u4ED6\u4EEC\u7684\u8BED\u8A00\u4E2D\u610F\u4E3A\u201C\u4EBA\u4EEC\u201D\u3002\u8FD9\u79CD\u79F0\u547C\u81EA\u5DF1\u4E3A\u201C\u4EBA\u201D\u7684\u90E8\u843D\u540D\u79F0\u5728\u4E16\u754C\u5404\u5730\u7684\u90E8\u843D\u91CC\u5747\u6709\u51FA\u73B0\u3002 \u4ED6\u4EEC\u8BF4\u7684\u662F\uFF0C\u6216\u8005\u79F0\u5C3C\u7C73\u666E\u8BED\uFF08Niimiipuut\u00EDmt\uFF09\u3002\u8FD9\u662F\u4E00\u79CD\u4E0E\u4E00\u4E9B\u65B9\u8A00\u6709\u5173\u7684\u7684\u8BED\u8A00\u3002\u8428\u54C8\u6CFC\u4E01\u8BED\u652F\u5219\u662F\u7684\u4E00\u4E2A\u5206\u652F\uFF08\u5982\u6B64\u8F6E\u4E0B\u53BB\uFF0C\u5219\u53EF\u80FD\u4E0E\u66F4\u5927\u7684\u6709\u5173\uFF09\u3002"@zh . . . . . . . . . "Nez Perc\u00E9 (z fr. \u201EPrzek\u0142ute Nosy\u201D) \u2013 plemi\u0119 Indian Ameryki P\u00F3\u0142nocnej zamieszkuj\u0105ce w przesz\u0142o\u015Bci P\u0142askowy\u017C na p\u00F3\u0142nocnym zachodzie dzisiejszych Stan\u00F3w Zjednoczonych. Sami nazywaj\u0105 siebie Nim\u00EDipuu i wsp\u00F3\u0142cze\u015Bnie zamieszkuj\u0105 g\u0142\u00F3wnie rezerwat Nez Perc\u00E9 w stanie Idaho. Nazw\u0119 \u201EPrzek\u0142ute Nosy\u201D nadali im na pocz\u0105tku XIX wieku francuscy podr\u00F3\u017Cnicy z powodu charakterystycznej ozdoby nosa, popularnej w\u015Br\u00F3d Indian z tego regionu. W historii zas\u0142yn\u0119li g\u0142\u00F3wnie dzi\u0119ki epopei Chiefa Josepha z 1877 roku."@pl . . . . . . . . . "Seven Drum (Walasat) & other"@en . . . . . . . . . "Die Nez Perc\u00E9 [\u02CCnep\u025B\u0280\u02C8se] (franz\u00F6sisch ,durchbohrte Nase\u2018, englische Aussprache: \u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025Crs), auch Nez Perce, offizielle Eigenbezeichnung Nimi'ipuu, sind ein Indianer-Volk des Columbia River Plateau des Pazifischen Nordwestens der Vereinigten Staaten. Ihre Sprache, das Niimiipuut\u00EDmt, z\u00E4hlt neben dem zu den (auch Sahaptin, Shahaptian), einer Untergruppe der Plateau Penuti-Sprachfamilie. Die Nez Perc\u00E9 sind daher sprachlich und kulturell mit den Sahaptin-sprachigen , , Yakima, Umatilla und (W\u00E1napam) eng verwandt."@de . . . . . . . . . . . "La Nezperca tribo (a\u016D Niimiipu) estas indi\u011Dena popolo, kiu enlo\u011Das la Kolumbian Basenan regionon de la Pacifika nordokcidento de Usono. Ili estas federacie agnoskata tribo kaj ili havas sian propran rezervejon en Idaho. Ilia nuna tribestro estas Joe Neill. Ili estas unu el kvin federacie rekonataj triboj en la sub\u015Dtato."@eo . . "Los nez perc\u00E9s (del franc\u00E9s 'nariz agujereada') son una tribu de habla shahaptiana, la m\u00E1s importante del grupo, que se hac\u00EDa llamar Nei me po o N\u00F9m\u00EDpotrt\u00F3k\u0115\u0144. Eran llamados A pu pe (remadores) por los crow y tambi\u00E9n chopunnish. El nombre oficial proviene del franc\u00E9s nez perc\u00E9, que significa nariz agujereada, y que hace referencia a la antigua costumbre de ponerse pendientes en la nariz, aunque parece ser que esta costumbre no estaba muy extendida entre ellos. Se divid\u00EDan en siete grupos."@es . . . . . . . . . . . "Nez Perc\u00E9"@de . . "\u041D\u0435\u0301-\u043F\u0435\u0440\u0441\u0435\u0301 (\u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043D\u0435\u0437-\u043F\u0435\u0440\u0441\u044D, \u043D\u0435\u0437-\u043F\u0435\u0440\u0441\u0435, \u043D\u0435-\u043F\u0435\u0440\u0441 \u0438 \u0442. \u043F., \u0430\u043D\u0433\u043B. Nez Perce, \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043D\u043E\u0441\u0438\u0442\u0441\u044F \u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025Crs) \u2014 \u0438\u043D\u0434\u0435\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043D\u0430\u0440\u043E\u0434 \u0432 \u0421\u0428\u0410. \u0412 \u043D\u0430\u0441\u0442\u043E\u044F\u0449\u0435\u0435 \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043F\u0440\u043E\u0436\u0438\u0432\u0430\u044E\u0442 \u0432 \u043E\u0434\u043D\u043E\u0438\u043C\u0451\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0440\u0435\u0437\u0435\u0440\u0432\u0430\u0446\u0438\u0438 \u0432 \u0448\u0442\u0430\u0442\u0435 \u0410\u0439\u0434\u0430\u0445\u043E. \u0421\u0430\u043C\u043E\u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u2014 Nimiipuu, \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043D\u043E\u0441\u0438\u0442\u0441\u044F nimi\u02D0pu\u02D0, \u0431\u0443\u043A\u0432\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E \u00AB\u043B\u044E\u0434\u0438\u00BB, \u0438\u043B\u0438 \u00AB\u043C\u044B, \u043B\u044E\u0434\u0438\u00BB. \u041D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u00ABnez perc\u00E9\u00BB (\u043E\u0442 \u0444\u0440\u0430\u043D\u0446\u0443\u0437\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u00AB\u043F\u0440\u043E\u043A\u043E\u043B\u043E\u0442\u044B\u0439 \u043D\u043E\u0441\u00BB) \u0441\u043B\u043E\u0436\u0438\u043B\u043E\u0441\u044C \u043F\u043E\u0434 \u0432\u043F\u0435\u0447\u0430\u0442\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u043E\u0442 \u0430\u043C\u0443\u043B\u0435\u0442\u043E\u0432, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0435 \u043D\u043E\u0441\u0438\u043B\u0438 \u0432 \u043D\u043E\u0441\u0443. \u0421\u0442\u043E\u0438\u0442 \u043E\u0442\u043C\u0435\u0442\u0438\u0442\u044C, \u0447\u0442\u043E \u0430\u043C\u0443\u043B\u0435\u0442\u044B \u0432 \u043D\u043E\u0441\u0443 \u043D\u043E\u0441\u0438\u043B\u0438 \u043D\u0435 \u0442\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E \u043E\u043D\u0438 \u043E\u0434\u043D\u0438, \u043D\u043E \u0438 \u0440\u044F\u0434 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0445 \u0438\u043D\u0434\u0435\u0439\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043F\u043B\u0435\u043C\u0451\u043D."@ru . . . . . . . . . . "De Nez Perc\u00E9 (autoniem: Niim\u00EDipuu, wat 'wij, het volk' of 'het echte volk' betekent) is een inheems volk in de Pacific Northwest van de Verenigde Staten dat al 11.500 jaar op het Columbia-plateau woont. In 2015 bedroeg de bevolking van de Nez Perc\u00E9 3.876 mensen. De Niim\u00EDipuu kregen van de Franse ontdekkers de naam Nez Perc\u00E9 ('doorboorde neus'), wat echter een gebruik was van de Chinook, niet van de Nez Perc\u00E9."@nl . . . . "46.3 -116.4" . . . . . . . . . "Nez Perc\u00E9"@pl . "Nimiipuu"@en . . . . . . . . . . . "Os Nez Perce s\u00E3o uma tribo do Am\u00E9rica do Norte que vivem na regi\u00E3o do noroeste pac\u00EDfico (Rio Columbia). Uma teoria antropol\u00F3gica diz que a tribo descende da Cultura Antiga Cordilheira, que se moveu para o sul a partir das Montanhas Rochosas e para o oeste nas atuais terras do Nez Perce. Atualmente a tribo governa e habita uma reserva em Idaho. Os Nez Perce se autodenominam Nim\u00EDipu, que quer dizer \"O Povo\"."@pt . . . . "other Sahaptin peoples"@en . . "Nasi Forati"@it . . . "\u0646\u064A\u0632 \u0628\u064A\u0631\u0633 \u0623\u0648 \u0646\u064A \u0628\u0631\u0633\u064A\u0647 (\u0628\u0627\u0644\u0641\u0631\u0646\u0633\u064A\u0629: Nez Perc\u00E9)\u200F \u0647\u064A \u0642\u0628\u064A\u0644\u0629 \u0647\u0646\u062F\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0623\u0645\u0631\u064A\u0643\u0627 \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u0639\u0631\u0642 \u0633\u0627\u0647\u0627\u0628\u062A\u064A\u0627\u0646\u060C \u0648\u062A\u0639\u0646\u064A \u0627\u0644\u0623\u0646\u0648\u0641 \u0627\u0644\u0645\u062B\u0642\u0648\u0628\u0629 \u0648\u0647\u0648 \u0645\u0627 \u0623\u062A\u0649 \u0645\u0646 \u0639\u0627\u062F\u0627\u062A\u0647\u0645 \u0628\u0648\u0636\u0639 \u0623\u0642\u0631\u0627\u0637 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0623\u0646\u0641\u060C \u0648\u0647\u0645 \u064A\u0633\u0645\u0648\u0646 \u0623\u0646\u0641\u0633\u0647\u0645 \u0646\u064A\u0645\u064A\u0628\u0648 Niim\u00EDipuu \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0648\u0644\u0643\u0646 \u0628\u0627\u0644\u0646\u0633\u0628\u0629 \u0644\u0644\u0642\u0628\u0627\u0626\u0644 \u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0641\u0647\u064A \u0645\u0639\u0631\u0648\u0641\u0629 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u062A\u0634\u0648\u0628\u0648\u0646\u064A\u0634\u060C \u0648\u0623\u0631\u0627\u0636\u064A\u0647\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0633\u0627\u0628\u0642 \u0643\u0627\u0646\u062A \u062A\u0645\u062A\u062F \u0645\u0646 \u0634\u0631\u0642 \u0648\u0644\u0627\u064A\u0627\u062A \u0648\u0627\u0634\u0646\u0637\u0646 \u0648\u0623\u0648\u0631\u064A\u063A\u0648\u0646 \u0625\u0644\u0649 \u0648\u0633\u0637 \u0625\u064A\u062F\u0627\u0647\u0648. \u0648\u0633\u064A\u0637\u0631\u0648\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0645\u0646\u0627\u0637\u0642 \u0647\u0636\u0628\u0629 \u0643\u0648\u0644\u0648\u0645\u0628\u064A\u0627 \u0628\u0645\u0633\u0627\u0639\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062E\u064A\u0648\u0644. \u0627\u0644\u0642\u0628\u064A\u0644\u0629 \u0647\u064A \u0648\u0627\u062D\u062F\u0629 \u0645\u0646 \u062E\u0645\u0633\u0629 \u0642\u0628\u0627\u0626\u0644 \u0645\u0639\u062A\u0631\u0641 \u0628\u0647\u0627 \u0627\u062A\u062D\u0627\u062F\u064A\u0627 \u0641\u064A \u0648\u0644\u0627\u064A\u0629 \u0622\u064A\u062F\u0627\u0647\u0648\u060C \u0648\u062A\u062F\u064A\u0631 \u0645\u062D\u0645\u064A\u062A\u0647\u0627 \u0627\u0644\u062E\u0627\u0635\u0629 \u0639\u0628\u0631 \u062D\u0643\u0648\u0645\u0629 \u0645\u0631\u0643\u0632\u064A\u0629 \u0630\u0627\u062A\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0628\u0644\u062F\u0629 \u0644\u0627\u0628\u0648\u0627\u064A\u060C \u0648\u062A\u0639\u0631\u0641 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u0644\u062C\u0646\u0629 \u0646\u064A\u0632 \u0628\u064A\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0642\u0628\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u0646\u0641\u064A\u0630\u064A\u0629 (NPTEC). \u0644\u0627 \u064A\u0632\u0627\u0644 \u0628\u0639\u0636 \u0645\u0646\u0647\u0645 \u064A\u062A\u062D\u062F\u062B\u0648\u0646 \u0628\u0644\u063A\u062A\u0647\u0645 \u0627\u0644\u062A\u0642\u0644\u064A\u062F\u064A\u0629\u060C \u0648\u0647\u064A \u062A\u062F\u064A\u0631 \u0643\u0627\u0632\u064A\u0646\u0648\u0647\u064A\u0646 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0645\u0646\u0637\u0642\u0629\u060C \u0648\u062A\u0645\u062A\u0644\u0643 \u0627\u0644\u0642\u0628\u064A\u0644\u0629 \u0639\u064A\u0627\u062F\u0627\u062A \u0635\u062D\u064A\u0629 \u0648\u0645\u0631\u0643\u0632 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0637\u0629 \u0648\u0645\u062D\u0643\u0645\u0629 \u0648\u0644\u0645\u0631\u0627\u0643\u0632 \u0645\u062C\u062A\u0645\u0639\u064A\u0629 \u0648\u0645\u0635\u0627\u0626\u062F \u0633\u0645\u0643 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0645\u0648\u0646 \u0648\u0645\u062D\u0637\u0629 \u0625\u0630\u0627\u0639\u064A\u0629 \u0648\u063A\u064A\u0631\u0647\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0639\u0645\u0627\u0644 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0639\u0632\u0632 \u0627\u0644\u0648\u0636\u0639 \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A \u0648\u0627\u0644\u062B\u0642\u0627\u0641\u064A \u0644\u0647\u0645. \u0627\u0644\u064A\u0648\u0645\u060C \u064A\u064F\u0639\u062F \u062A\u0641\u0631\u064A\u062E \u0648\u062D\u0635\u0627\u062F \u0648\u0623\u0643\u0644 \u0633\u0645\u0643 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0645\u0648\u0646 \u0642\u0648\u0629 \u062B\u0642\u0627\u0641\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F\u064A\u0629 \u0647\u0627\u0645\u0629 \u0641\u064A \u0645\u0646\u0637\u0642\u0629 \u0646\u064A\u0632\u0628\u064A\u0631\u0633 \u0645\u0646 \u062E\u0644\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0645\u0644\u0643\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0645\u0644\u0629 \u0623\u0648 \u0627\u0644\u0625\u062F\u0627\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0634\u062A\u0631\u0643\u0629 \u0644\u0645\u0641\u0627\u0631\u062E \u0623\u0633\u0645\u0627\u0643 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0645\u0648\u0646 \u0627\u0644\u0645\u062E\u062A\u0644\u0641\u0629\u060C \u0648\u0623\u0647\u0645\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0645\u0648\u062C\u0648\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0628\u0644\u062F\u0627\u062A \u0643\u0648\u0633\u0643\u0627 \u0648\u0623\u0648\u0631\u0648\u0641\u064A\u0646\u0648 \u0641\u064A \u0627\u064A\u062F\u0627\u0647\u0648. \u0639\u0627\u0634\u062A \u0627\u0644\u0642\u0628\u064A\u0644\u0629 \u0641\u064A \u0633\u0644\u0627\u0645 \u0645\u0639 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0636\u060C \u0648\u0641\u064A \u0639\u0627\u0645 1875 \u0645\u064A\u0644\u0627\u062F\u064A \u0623\u062E\u0630 \u062C\u0632\u0621 \u0645\u0646 \u0645\u0633\u062A\u0648\u0637\u0646\u0627\u062A\u0647\u0645\u060C \u0648\u0630\u0644\u0643 \u0628\u0633\u0628\u0628 \u0627\u0644\u0632\u0639\u0645 \u0628\u0623\u0646\u0647\u0645 \u0644\u0645 \u064A\u0646\u0641\u0630\u0648\u0627 \u0634\u0631\u0648\u0637 \u0627\u0644\u0645\u0639\u0627\u0647\u062F\u0629\u060C \u0628\u062F\u0623\u062A \u0628\u0639\u062F\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0646\u0632\u0627\u0639\u0627\u062A \u0641\u0627\u0646\u062F\u0644\u0639\u062A \u062D\u0631\u0628 \u0646\u064A\u0632 \u0628\u064A\u0631\u0633 \u0628\u0639\u062F \u0633\u0646\u062A\u064A\u0646\u060C \u0648\u0627\u0644\u0642\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0633\u0627\u062E\u0637 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0642\u0628\u064A\u0644\u0629 \u0648\u0639\u062F\u062F\u0647\u0645 \u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 400 \u0627\u0633\u062A\u0637\u0627\u0639\u0648\u0627 \u0627\u0644\u0635\u0645\u0648\u062F \u0644\u0623\u0634\u0647\u0631 \u0639\u062F\u064A\u062F\u0629 \u0642\u0628\u0644 \u0623\u0646 \u064A\u0642\u0628\u0636 \u0639\u0644\u064A\u0647\u0645 \u0627\u0644\u062C\u064A\u0634 \u0641\u064A \u062A\u0644\u0627\u0644 \u0633\u0648\u064A\u062A \u063A\u0631\u0627\u0633 \u0634\u0645\u0627\u0644 \u0645\u0648\u0646\u062A\u0627\u0646\u0627. \u0648\u0636\u0639\u0648\u0627 \u0628\u0639\u062F\u0647\u0627 \u0641\u064A \u0645\u062D\u0645\u064A\u0627\u062A \u0648\u0644\u0643\u0646\u0647\u0645 \u0646\u0642\u0644\u0648\u0627 \u0639\u0627\u0645 1884 \u0645\u064A\u0644\u0627\u062F\u064A \u0625\u0644\u0649 \u0645\u0648\u0642\u0639 \u0622\u062E\u0631 \u0641\u064A \u0634\u0645\u0627\u0644 \u0648\u0627\u0634\u0646\u0637\u0646 \u0628\u0639\u062F \u062A\u0646\u0627\u0642\u0635 \u0623\u0639\u062F\u0627\u062F\u0647\u0645 \u0628\u0633\u0628\u0628 \u0627\u0644\u0645\u0631\u0636\u060C \u0648\u0627\u0644\u0642\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0631\u0626\u064A\u0633\u064A \u0645\u0646\u0647\u0645 \u064A\u0639\u064A\u0634 \u0641\u064A \u0645\u062D\u0645\u064A\u0627\u062A \u0634\u0645\u0627\u0644 \u0623\u064A\u062F\u0627\u0647\u0648."@ar . . . "POINT(-116.40000152588 46.299999237061)"^^ . . . "I Nasi Forati (anche noti col nome francese Nez Perc\u00E9s o col nome Nimiipu) sono una trib\u00F9 indiana che abitava sull'Altopiano del Columbia, nella zona centrale dell'odierno stato federale dell'Idaho e in una parte degli stati di Washington e Oregon, negli Stati Uniti d'America. Vivevano principalmente di caccia e di pesca e si dedicavano all'allevamento dei cavalli."@it . . . . . . . . . . "Nez-Perc\u00E9s"@fr . . "Les Nez-Perc\u00E9s, ou Nim\u00EDipuu, sont une tribu am\u00E9rindienne du groupe p\u00E9nutien qui vivait dans le Plateau du Columbia de la r\u00E9gion Nord-Ouest Pacifique au moment de l\u2019exp\u00E9dition de Lewis et Clark. Le souvenir des Nez-Perc\u00E9s demeure intact \u00E0 travers l'\u00E9levage et la s\u00E9lection du cheval appaloosa, originaire de la rivi\u00E8re Palouse, et leur r\u00E9sistance h\u00E9ro\u00EFque lors de leur fuite sur plusieurs milliers de kilom\u00E8tres sous la conduite de Chef Joseph."@fr . . . . "\u041D\u0435-\u043F\u0435\u0440\u0441\u0435"@ru . . . . . "Nez Perce"@pt . . . . . "\u30CD\u30BA\u30FB\u30D1\u30FC\u30B9\u65CF\u3001\u307E\u305F\u306F\u30CD\u30FB\u30DA\u30EB\u30BB\u65CF\u306F\u3001\u30A2\u30E1\u30EA\u30AB\u30A4\u30F3\u30C7\u30A3\u30A2\u30F3\u306E\u4E00\u90E8\u65CF\u3067\u3042\u308B\u3002\u3000\u5F7C\u3089\u81EA\u8EAB\u306F\u30CB\u30DF\u30D7\u30FC\uFF08nimi'ipuu\u3001nimipu\uFF09\u3001\u307E\u305F\u306F\u30AB\u30E0\u30A4\u30CC\uFF08Kamu'inu\uFF09\u3001\u30C1\u30E5\u30C8\u30DA\u30EA\uFF08Ts\u00FAtpeli\uFF09\u3068\u3082\u81EA\u79F0\u3059\u308B\u3002 \u30A2\u30E1\u30EA\u30AB\u306E\u30A2\u30A4\u30C0\u30DB\u5DDE\u3092\u4E2D\u5FC3\u306B\u3001\u30EF\u30B7\u30F3\u30C8\u30F3\u5DDE\u3001\u30AA\u30EC\u30B4\u30F3\u5DDE\u5317\u6771\u90E8\u3001\u30E2\u30F3\u30BF\u30CA\u5DDE\u306A\u3069\u306E\u30ED\u30C3\u30AD\u30FC\u5C71\u8108\u4ED8\u8FD1\u306E\u30B3\u30ED\u30F3\u30D3\u30A2\u9AD8\u539F\u306E\u9AD8\u539F\u5730\u5E2F\u306B\u5B9A\u4F4F\u3057\u3001\uFF08Nez Perce National Historical Park\uFF09 \u5185\u306B\u4F4F\u307F\u3001\u5E7E\u3064\u304B\u4FDD\u7559\u5730\uFF08Reservation\uFF09\u304C\u3042\u308B\u3002\u30A2\u30A4\u30C0\u30DB\u5DDE\u306B\u306F\u5317\u90E8\u30CD\u30FB\u30DA\u30EB\u30BB\u65CF\u3068\u5357\u90E8\u30CD\u30FB\u30DA\u30EB\u30BB\u65CF\u306E\u90E8\u65CF\u306B\u5206\u304B\u308C\u3066\u7D04600\u4EBA\u304C\u73FE\u5728\u3067\u3082\u66AE\u3089\u3057\u3066\u3044\u308B\u3002\u30DA\u30CC\u30C6\u30A3\u5927\u8A9E\u65CF\u7CFB\u306E\u8A00\u8A9E\u30CD\u30BA\u30D1\u30FC\u30B9\u8A9E\u3092\u8A71\u3059\u3002"@ja . . . . . . . . . "Nez Perce"@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Nez Perc\u00E9 (z fr. \u201EPrzek\u0142ute Nosy\u201D) \u2013 plemi\u0119 Indian Ameryki P\u00F3\u0142nocnej zamieszkuj\u0105ce w przesz\u0142o\u015Bci P\u0142askowy\u017C na p\u00F3\u0142nocnym zachodzie dzisiejszych Stan\u00F3w Zjednoczonych. Sami nazywaj\u0105 siebie Nim\u00EDipuu i wsp\u00F3\u0142cze\u015Bnie zamieszkuj\u0105 g\u0142\u00F3wnie rezerwat Nez Perc\u00E9 w stanie Idaho. Nazw\u0119 \u201EPrzek\u0142ute Nosy\u201D nadali im na pocz\u0105tku XIX wieku francuscy podr\u00F3\u017Cnicy z powodu charakterystycznej ozdoby nosa, popularnej w\u015Br\u00F3d Indian z tego regionu. W historii zas\u0142yn\u0119li g\u0142\u00F3wnie dzi\u0119ki epopei Chiefa Josepha z 1877 roku."@pl . "Nez perc\u00E9s"@ca . . . . "English, Nimiipuu aka Nez Perce"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Nez perc\u00E9"@es . . . . "\u0646\u064A\u0632 \u0628\u064A\u0631\u0633"@ar . . . "Els nez perc\u00E9 (aut\u00F2nim: Niim\u00EDipu, \u00ABel poble\u00BB) s\u00F3n una tribu reconeguda federalment d'amerindis dels Estats Units de parla shahaptiana, la m\u00E9s important del grup, que s'anomenava Nei me po o N\u00F9m\u00EDpotrt\u00F3k\u0115\u0144. Eren anomenats A pu pe (remadors) pels crow i tamb\u00E9 chopunnish. El nom prov\u00E9 del franc\u00E8s, \u00ABnas foradat\u00BB, que fa refer\u00E8ncia a l'antic costum de posar-se arracades al nas, tot i que sembla que aquest costum no estava gaire est\u00E8s entre ells. Es dividien en set grups."@ca . . . . . . . . "-116.4000015258789"^^ . . . . "The Nez Perc\u00E9 (/\u02CCn\u025Bz\u02C8p\u025C\u02D0rs/; autonym in Nez Perce language: Nim\u00EDipuu, meaning \"we, the people\") are an Indigenous people of the Plateau who are presumed to have lived on the Columbia River Plateau in the Pacific Northwest region for at least 11,500 years. Members of the Sahaptin language group, the Nim\u00EDipuu were the dominant people of the Columbia Plateau for much of that time, especially after acquiring the horses that led them to breed the appaloosa horse in the 18th century. Prior to first contact with European colonial people the Nimiipuu were economically and culturally influential in trade and war, interacting with other indigenous nations in a vast network from the western shores of Oregon and Washington, the high plains of Montana, and the northern Great Basin in southern Idaho and northern Nevada. French explorers and trappers indiscriminately used and popularized the name \"Nez Perc\u00E9\" for the Nim\u00EDipuu and nearby Chinook. The name translates as \"pierced nose\", but only the Chinook used that form of body modification. Cut off from most of their horticultural sites throughout the Camas Prairie by an 1863 treaty (subsequently known as the \"Thief Treaty\" or \"Steal Treaty\" among the Nimiipuu), confinement to reservations in Idaho, Washington and Oklahoma Indian Territory after the Nez Perce War of 1877, and Dawes Act of 1887 land allotments, the Nez Perce remain as a distinct culture and political economic influence within and outside their reservation. As a federally recognized tribe, the Nez Perce Tribe of Idaho govern their Native reservation in Idaho through a central government headquartered in Lapwai known as the Nez Perce Tribal Executive Committee (NPTEC). They are one of five federally recognized tribes in the state of Idaho. The Nez Perce only own 12% of their own reservation and some Nez Perce lease land to farmers or loggers. Today, hatching, harvesting and eating salmon is an important cultural and economic strength of the Nez Perce through full ownership or co-management of various salmon fish hatcheries, such as the Kooskia National Fish Hatchery in Kooskia or the Dworshak National Fish Hatchery in Orofino. Some still speak their traditional language, and the Tribe owns and operates two casinos along the Clearwater River (in Kamiah and east of Lewiston), health clinics, a police force and court, community centers, salmon fisheries, radio station, and other institutions that promote economic and cultural self-determination."@en . . "21187"^^ . "Nez Perce jsou p\u016Fvodn\u00ED obyvatel\u00E9 Severn\u00ED Ameriky, \u017Eij\u00EDc\u00ED v oblasti Kolumbijsk\u00E9 plo\u0161iny. Podle s\u010D\u00EDt\u00E1n\u00ED z roku 2010 jich zb\u00FDv\u00E1 3 499, p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B \u017Eij\u00ED v rezervaci naz\u00FDvan\u00E9 nedaleko Lewistonu ve st\u00E1t\u011B Idaho. Sami se naz\u00FDvaj\u00ED Niim\u00EDipu, exonymum Nez Perce znamen\u00E1 ve francouz\u0161tin\u011B \u201EProp\u00EDchut\u00E9 nosy\u201C \u2014 nen\u00ED v\u0161ak zn\u00E1mo, \u017Ee by si p\u0159\u00EDslu\u0161n\u00EDci tohoto kmene propichovali nosy za \u00FA\u010Delem no\u0161en\u00ED ozdob, z\u0159ejm\u011B n\u00E1zev vznikl z\u00E1m\u011Bnou se sousedn\u00EDmi \u010Cinuky."@cs . "Nez Perce (\"nez perc\u00E9\" betyder p\u00E5 franska genomborrad/piercad n\u00E4sa) \u00E4r en stam av amerikanska urinv\u00E5nare som fr\u00E4mst var bosatta i Idaho innan koloniseringen av Nord- och Sydamerika. I USA anordnas varje \u00E5r en resa i samma sp\u00E5r som Nez Perce-indianernas vandring d\u00E5 de \u00E5r 1877 f\u00F6rs\u00F6kte undkomma den amerikanska arm\u00E9n genom att fly till Kanada. Nez Perce-stammen blev v\u00E4lk\u00E4nda f\u00F6r sina talanger inom h\u00E4stavel och utvecklade bland annat den v\u00E4lk\u00E4nda, prickiga Appaloosan. Idag finns ca 2700 Nez Perce-indianer i USA."@sv . . . . . . . . . . . . . "Los nez perc\u00E9s (del franc\u00E9s 'nariz agujereada') son una tribu de habla shahaptiana, la m\u00E1s importante del grupo, que se hac\u00EDa llamar Nei me po o N\u00F9m\u00EDpotrt\u00F3k\u0115\u0144. Eran llamados A pu pe (remadores) por los crow y tambi\u00E9n chopunnish. El nombre oficial proviene del franc\u00E9s nez perc\u00E9, que significa nariz agujereada, y que hace referencia a la antigua costumbre de ponerse pendientes en la nariz, aunque parece ser que esta costumbre no estaba muy extendida entre ellos. Se divid\u00EDan en siete grupos."@es . . "Nez Perce (tribo)"@eo . . . . . "1123960186"^^ . . . . "\u30CD\u30BA\u30FB\u30D1\u30FC\u30B9"@ja . . . . . . . . . . . .