. . . . . . . . "\u4F2F\u62C9\u7CFE"@zh . . . . . . . . . "P\u00E9lage ou Pelagius (v. 350 - v. 420) est un moine asc\u00E8te breton dont les id\u00E9es sur le caract\u00E8re contingent de la gr\u00E2ce divine furent jug\u00E9es h\u00E9r\u00E9tiques par l'\u00C9glise en 418."@fr . . . . . . . . . . . . . . "\u041F\u0435\u043B\u0430\u0433\u0438\u0439"@ru . . . . . . . . . "Pelagio"@it . "\uD3A0\uB77C\uAE30\uC6B0\uC2A4(\uB77C\uD2F4\uC5B4: Pelagius, 360\uB144?~418\uB144)\uB294 \uBE0C\uB9AC\uD0C0\uB2C8\uC544(\uC601\uAD6D) \uD0DC\uC0DD\uC758 \uAE30\uB3C5\uAD50 \uC218\uB3C4\uC0AC\uC774\uB2E4. 4\uC138\uAE30 \uB9D0\uC5D0 \uB85C\uB9C8\uC5D0 \uC640\uC11C \uBC95\uB960\uC744 \uBC30\uC6B4 \uB4EF\uD558\uBA70 \uC774\uC5B4 \uC218\uB3C4\uC0DD\uD65C\uC5D0 \uB4E4\uC5B4\uAC14\uB2E4. \uAE08\uC695\uC801 \uC0DD\uD65C\uD0DC\uB3C4, \uB3C4\uB355\uC801 \uC5C4\uACA9\uC131 \uB54C\uBB38\uC5D0 \uB300\uB2E8\uD55C \uC874\uACBD\uC744 \uBC1B\uC558\uB2E4. \uC778\uAC04\uC758 \uC790\uC720\uC758\uC9C0\uC640 \uB178\uB825\uC744 \uAC15\uC870\uD558\uACE0, \uAD6C\uC6D0\uC5D0 \uC788\uC5B4\uC11C \uC740\uCD1D\uC758 \uC758\uC758\uB97C \uBD80\uC815\uD558\uC600\uB2E4. \uC774 \uC810\uC5D0\uC11C \uC544\uC6B0\uAD6C\uC2A4\uD2F0\uB204\uC2A4\uB85C\uBD80\uD130 \uAC15\uD55C \uBC18\uBC15\uC744 \uBC1B\uC558\uACE0, \uB85C\uB9C8\uC5D0\uC11C\uB294 \uCD94\uC885\uC790\uB3C4 \uC788\uC5C8\uC73C\uB098 \uC544\uD504\uB9AC\uCE74\uB098 \uD314\uB808\uC2A4\uD2F0\uB098 \uB4F1\uC9C0\uC5D0\uC11C\uB294 \uC774\uB2E8\uC73C\uB85C \uBAB0\uB838\uB2E4. 418\uB144\uC5D0 \uAC70\uD589\uB418\uC5C8\uB358 \uCE74\uB974\uD0C0\uACE0 \uACF5\uC758\uD68C\uC5D0\uC11C \uC774\uB2E8\uC73C\uB85C \uC815\uC8C4\uB418\uC5C8\uB2E4."@ko . . . . "Pelagius (360\u2013418) byl k\u0159es\u0165ansk\u00FD teolog britsk\u00E9ho p\u016Fvodu, jeho\u017E u\u010Den\u00ED o svobodn\u00E9 v\u016Fli naz\u00FDvan\u00E9 pelagianismus bylo odsouzeno jako hereze. Jeho hlavn\u00EDm odp\u016Frcem byl svat\u00FD Augustin a u\u010Den\u00ED o predestinaci. Podle n\u011Bkter\u00FDch sou\u010Dasn\u00FDch badatel\u016F, nap\u0159\u00EDklad , bylo Pelagiovo d\u00EDlo nepochopeno. Ve skute\u010Dnosti ne\u0161lo o odchyln\u00E9ho myslitele, n\u00FDbr\u017E o konzervativn\u00EDho n\u00E1sledovatele p\u0159edchoz\u00EDch u\u010Den\u00ED, kter\u00FD netvrdil, \u017Ee by \u010Dlov\u011Bk jen pro sv\u00E9 z\u00E1sluhy mohl doj\u00EDt vykoupen\u00ED."@cs . . . . . . . . . . "Pelagio"@eo . "Pelagius (360\u2013418) byl k\u0159es\u0165ansk\u00FD teolog britsk\u00E9ho p\u016Fvodu, jeho\u017E u\u010Den\u00ED o svobodn\u00E9 v\u016Fli naz\u00FDvan\u00E9 pelagianismus bylo odsouzeno jako hereze. Jeho hlavn\u00EDm odp\u016Frcem byl svat\u00FD Augustin a u\u010Den\u00ED o predestinaci. Pelagius um\u011Bl \u0159ecky i latinsky, studoval teologii. \u010C\u00E1st sv\u00E9ho \u017Eivota zasv\u011Btil askezi. V \u0158\u00EDm\u011B, kde \u017Eil, byl zn\u00E1m nejen jako p\u0159\u00EDsn\u00FD asketa, ale i jako v\u00FDborn\u00FD a p\u0159esv\u011Bd\u010Div\u00FD \u0159e\u010Dn\u00EDk. V ml\u00E1d\u00ED si vyslou\u017Eil respekt od c\u00EDrkevn\u00EDch autorit v\u010Detn\u011B Augustina, pozd\u011Bji byl ale zavr\u017Een, proto\u017Ee \u00FAdajn\u011B podr\u00FDval u\u010Den\u00ED apo\u0161tol\u016F a vn\u00E1\u0161el do k\u0159es\u0165anstv\u00ED nov\u00E9 prvky, kter\u00E9 v jejich u\u010Den\u00ED nem\u011Bly oporu. Pelagius u\u010Dil, \u017Ee \u010Dlov\u011Bk m\u016F\u017Ee konat dobro vlastn\u00EDmi silami na z\u00E1klad\u011B sv\u00E9ho svobodn\u00E9ho rozhodnut\u00ED. To odporovalo Agustinov\u011B u\u010Den\u00ED o v\u00FDznamu Bo\u017E\u00ED v\u016Fle a Bo\u017E\u00ED milosti, kter\u00E1 p\u0159edur\u010Duje, kdo bude m\u00EDt pr\u00E1vo na v\u011B\u010Dn\u00FD \u017Eivot. (418) prohl\u00E1sil Pelagia za kac\u00ED\u0159e, ale jeho u\u010Den\u00ED p\u0159e\u017Eilo. Podle n\u011Bkter\u00FDch sou\u010Dasn\u00FDch badatel\u016F, nap\u0159\u00EDklad , bylo Pelagiovo d\u00EDlo nepochopeno. Ve skute\u010Dnosti ne\u0161lo o odchyln\u00E9ho myslitele, n\u00FDbr\u017E o konzervativn\u00EDho n\u00E1sledovatele p\u0159edchoz\u00EDch u\u010Den\u00ED, kter\u00FD netvrdil, \u017Ee by \u010Dlov\u011Bk jen pro sv\u00E9 z\u00E1sluhy mohl doj\u00EDt vykoupen\u00ED."@cs . . "\u4F2F\u62C9\u7CFE\uFF08\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1APelagius\uFF0C\u7D04360\u5E74\uFF0D\u7D04420\u5E74\uFF09\uFF0C\u4EA6\u7A31\u70BA\u767D\u62C9\u5947\uFF0C\u7F85\u99AC\u4E0D\u5217\u985B\u884C\u7701\u4E4B\u6559\u5E2B\uFF0C\u57FA\u7763\u6559\u795E\u5B78\u5BB6\u3001\u5E73\u4FE1\u5F92\u4FEE\u9053\u58EB\u3002\u4ED6\u7684\u9580\u4EBA\u6709\uFF08Caelestius\uFF09\u3002"@zh . . . "Pelagius"@en . . . . . . . . "\u4F2F\u62C9\u7CFE\uFF08\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1APelagius\uFF0C\u7D04360\u5E74\uFF0D\u7D04420\u5E74\uFF09\uFF0C\u4EA6\u7A31\u70BA\u767D\u62C9\u5947\uFF0C\u7F85\u99AC\u4E0D\u5217\u985B\u884C\u7701\u4E4B\u6559\u5E2B\uFF0C\u57FA\u7763\u6559\u795E\u5B78\u5BB6\u3001\u5E73\u4FE1\u5F92\u4FEE\u9053\u58EB\u3002\u4ED6\u7684\u9580\u4EBA\u6709\uFF08Caelestius\uFF09\u3002"@zh . "Pelagio (latine Pelagius) estis mona\u0125o de Britanio, asketa kaj reformisto, kiu vivis inter la 4-a kaj 5-a jarcentoj p.K. Li suferis akran persekutadon de la Katolika Eklezio post lia fondo de pelagianismo, nova tendenco de la Kristanismo (konsiderata kiel herezo) kiu neis la dogmon de la Prapeko. Paradokse, anta\u016D tio li \u011Duis popularecon en la roma kurio kaj e\u0109 Sankta A\u016Dgusteno, kiu poste konverti\u011Dis en unu el la plej akraj kritikistoj, difinis lin kiel \u00ABsankta viro\u00BB."@eo . . "22442"^^ . . . . "\u041F\u0435\u043B\u0430\u0301\u0433\u0456\u0439 (\u043B\u0430\u0442. Pelagius; *\u0431\u043B. 354\u2014\u0431\u043B.420/440) \u2014 \u0447\u0435\u0440\u043D\u0435\u0446\u044C-\u0430\u0441\u043A\u0435\u0442, \u044F\u043A\u043E\u0433\u043E \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u0430 \u0426\u0435\u0440\u043A\u0432\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u043E\u043B\u043E\u0441\u0438\u043B\u0430 \u0454\u0440\u0435\u0442\u0438\u043A\u043E\u043C. \u041D\u0435 \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0432\u0430\u0432 \u0434\u043E\u043A\u0442\u0440\u0438\u043D\u0443 \u043F\u0440\u043E \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0440\u0456\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0433\u0440\u0456\u0445 \u0410\u0434\u0430\u043C\u0430. \u0419\u043E\u0433\u043E \u0456\u043D\u0442\u0435\u0440\u043F\u0440\u0435\u0442\u0430\u0446\u0456\u044F \u0434\u043E\u043A\u0442\u0440\u0438\u043D\u0438 \u0441\u0432\u043E\u0431\u043E\u0434\u0438 \u0432\u043E\u043B\u0456 \u0441\u0442\u0430\u043B\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043E\u043C\u043E\u044E \u044F\u043A \u043F\u0435\u043B\u0430\u0433\u0456\u0430\u043D\u0456\u0437\u043C."@uk . "Pelagio, nome ellenizzato del celtico Morgan (uomo del mare) (Britannia, 360 \u2013 Palestina, 420), \u00E8 stato un monaco cristiano, teologo e oratore britanno o irlandese di lingua latina."@it . "\u2013 418"@en . "Pel\u00E1gio da Bretanha"@pt . . . . . . "Pel\u00E1gio da Bretanha (em latim: Pelagius; 350\u2013423 (73 anos)) foi um monge asc\u00E9tico, nascido provavelmente na Brit\u00E2nia."@pt . . . . . "Pelagi - Pelagius (llat\u00ED) - fou un religi\u00F3s cristi\u00E0 del segle V. De la primera part de la seva vida no se'n t\u00E9 cap not\u00EDcia. Se sospita que va n\u00E9ixer a la meitat del segle IV a Brit\u00E0nia per\u00F2 no \u00E9s esmentat abans del comen\u00E7ament del segle V quan apareix a Roma vivint en una fraternitat cenob\u00EDtica; per la seva estricta observan\u00E7a va atreure l'atenci\u00F3 d'altres religiosos i de la gent en general, que el considerava proper a la santedat. Pelagi culpava de la relaxaci\u00F3 de moral cristiana a la teoria de la gr\u00E0cia divina que predicava Sant Agust\u00ED entre d'altres. Vers el 405 va escoltar una frase de les de Sant Agust\u00ED que deia \"d\u00F3na'm el que tu ordenis, i ordena el que tu facis\", i va mostrar la seva preocupaci\u00F3 per aquesta idea, ja que la considerava contr\u00E0ria als postulats tradicionals dels cristians de la gr\u00E0cia i la lliure decisi\u00F3, i sostenia que redu\u00EFa a l'home al paper d'aut\u00F2mat. El 409 o 410 quan Alaric I estava saquejant Roma, Pelagi, acompanyat del seu deixeble Celesti se'n va anar com molts altres a Sic\u00EDlia i d'all\u00ED a l'\u00C0frica on va arribar a con\u00E8ixer personalment a Sant Agust\u00ED que llavors encara el qualific\u00E0 d'\"home sant\". Les seves doctrines es van difondre r\u00E0pidament per \u00C0frica i foren atacades per Sant Agust\u00ED. Absent Pelagi (que va anar a Palestina), Orosi, deixeble hispanorom\u00E0 de Sant Agust\u00ED va anar a S\u00EDria on va informar que les doctrines que a l'\u00C0frica defensava ara Celesti havien estat condemnades per l'esgl\u00E9sia africana (412) incloent al seu mestre Pelagi. Sant Jer\u00F2nim, un monjo betlemita que havia rebut inicialment a Pelagi, esperonat ara per Agust\u00ED, va assumir una actitud hostil sin\u00F3 violenta contra Pelagi que fou denunciat primer davant de Joan II de Jerusalem (on va parlar Orosi, per\u00F2 al fer l'exposici\u00F3 en llat\u00ED no fou ent\u00E8s, ja que quasi tots els presents parlaven nom\u00E9s grec) i despr\u00E9s davant el s\u00EDnode de Di\u00F2spolis (415), per\u00F2 els dos tribunals el van absoldre. Pelagi va tornar a \u00C0frica, on seguia l'oposici\u00F3 a les seves doctrines; els s\u00EDnodes de Cartago i de Mileum, sense condemnar a cap persona, van condemnar les idees de Pelagi i Celesti. Finalment el papa Innocenci I va ser indu\u00EFt per Sant Agust\u00ED i altres quatre bisbes, a anatemitzar als dos l\u00EDders per heretgia mitjan\u00E7ant decret de 27 de gener del 417; Innocenci va morir poc despr\u00E9s (mar\u00E7 del 417). Aquest anatema fou m\u00E9s tard revocat per Z\u00F2sim despr\u00E9s de rebre una carta de Pelagi on exposava les seves idees. Llavors Sant Agust\u00ED va convocar un nou s\u00EDnode a Cartago (418) on va exposar els punts (que en endavant foren acceptats) i en els quals els pelagians s'oposaven a l'esgl\u00E9sia: 1. \n* La mort \u00E9s producte del pecat i no de la naturalesa humana. 2. \n* Cal batejar als nens per alliberar-los del pecat original. 3. \n* La \"gr\u00E0cia justificant\" (gratia gratum faciens) cobreix els pecats ja comesos i ajuda a prevenir els del futur. 4. \n* La gr\u00E0cia de Crist proporciona la for\u00E7a de voluntat per portar a la pr\u00E0ctica els manaments divins. 5. \n* No hi ha bones obres al marge de la gr\u00E0cia de D\u00E9u. 6. \n* La confessi\u00F3 dels pecats es fa perqu\u00E8 s\u00F3n certs i no per humilitat. 7. \n* Els sants demanen perd\u00F3 pels seus propis pecats. 8. \n* Els sants tamb\u00E9 es confessen pecadors perqu\u00E8 realment ho s\u00F3n. 9. \n* Els nens que moren sense rebre el baptisme s\u00F3n exclosos tant del regne de D\u00E9u com de la vida eterna. Aquestos punts encara estan vigents s l'esgl\u00E9sia cat\u00F2lica avui dia, excepte el darrer. Pelagi acusava a Agust\u00ED de sostenir concepcions maniquees (Sant Agust\u00ED fou abans seguidor del maniqueisme) en elevar el mal al mateix nivell que D\u00E9u, i contaminar a la doctrina cristiana amb un fatalisme d'origen pag\u00E0. Pelagi va morir probablement a Palestina el 420 (alguns el fan viure fins vers el 440) per\u00F2 d'aquesta darrers anys no se'n sap res. El pelagianisme es va seguir estenent despr\u00E9s de la seva mort per tot el nord d'\u00C0frica, Palestina i Brit\u00E0nia."@ca . . . "\u041F\u0435\u043B\u0430\u0301\u0433\u0438\u0439 (\u043E\u043A. 360 \u0433. \u2014 \u043F\u043E\u0441\u043B\u0435 410 \u0433.) \u2014 \u0437\u043D\u0430\u043C\u0435\u043D\u0438\u0442\u044B\u0439 \u0435\u0440\u0435\u0441\u0438\u0430\u0440\u0445 IV \u0432\u0435\u043A\u0430, \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u0435\u043D \u0441\u0432\u043E\u0438\u043C\u0438 \u0432\u0437\u0433\u043B\u044F\u0434\u0430\u043C\u0438 \u043D\u0430 \u0441\u0432\u043E\u0431\u043E\u0434\u0443 \u0432\u043E\u043B\u0438, \u043E\u0442\u0440\u0438\u0446\u0430\u044E\u0449\u0438\u043C\u0438 \u0434\u043E\u043A\u0442\u0440\u0438\u043D\u0443 \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0440\u043E\u0434\u043D\u043E\u0433\u043E \u0433\u0440\u0435\u0445\u0430. \u0415\u0433\u043E \u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0438\u043B\u043E \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u043F\u0435\u043B\u0430\u0433\u0438\u0430\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430, \u043F\u0440\u0435\u0432\u0440\u0430\u0442\u0438\u0432\u0448\u0438\u0441\u044C \u0432 \u043E\u0434\u043D\u0443 \u0438\u0437 \u0432\u0430\u0436\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u0445 \u0445\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0435\u0440\u0435\u0441\u0435\u0439 V \u0432\u0435\u043A\u0430 \u043D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0432\u0435 \u0432\u043E\u043F\u0440\u043E\u0441\u043E\u0432 \u043E \u0431\u043B\u0430\u0433\u043E\u0434\u0430\u0442\u0438 \u0411\u043E\u0436\u044C\u0435\u0439, \u043E \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0441\u0438\u043B\u0430\u0445 \u0438 \u0437\u0430\u0441\u043B\u0443\u0433\u0430\u0445, \u043E \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0440\u043E\u0434\u043D\u043E\u043C \u0433\u0440\u0435\u0445\u0435 \u0438 \u0441\u043C\u0435\u0440\u0442\u0438, \u043E \u0441\u0432\u043E\u0431\u043E\u0434\u0435 \u0438 \u043F\u0440\u0435\u0434\u043E\u043F\u0440\u0435\u0434\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0438."@ru . . . . . . . . . . . "Pelagio, nome ellenizzato del celtico Morgan (uomo del mare) (Britannia, 360 \u2013 Palestina, 420), \u00E8 stato un monaco cristiano, teologo e oratore britanno o irlandese di lingua latina."@it . . "Pelagius (/p\u0259\u02C8le\u026Ad\u0292i\u0259s/; c. 354\u2013418) was a British theologian known for promoting a system of doctrines (termed Pelagianism by his opponents) which emphasized human choice in salvation and denied original sin. Pelagius and his followers abhorred the moral standards of Christians in Rome, which he blamed on the view of divine grace. Pelagius was accused of heresy at the synod of Jerusalem in 415 and his doctrines were harshly criticized by Augustine of Hippo, especially the Pelagian views about humankind's good nature and individual responsibility for choosing ascetism. Pelagius especially stressed the freedom of human will. Very little is known about the personal life and career of Pelagius."@en . . . "Pelagiusz (Pelagian; ur. 360?, zm. 435?) \u2013 mnich z Brytanii (wed\u0142ug innych \u017Ar\u00F3de\u0142 \u2013 z Irlandii lub Walii), od kt\u00F3rego wzi\u0105\u0142 pocz\u0105tek pelagianizm."@pl . . . "Pelagius"@cs . "Pelagio (en lat\u00EDn Pelagius) fue un monje britano, asc\u00E9tico y acusado de heresiarca, que vivi\u00F3 entre los siglos IV y V d. C. Sufri\u00F3 una dura persecuci\u00F3n por parte de la Iglesia de Roma tras ense\u00F1ar ideas consideradas her\u00E9ticas por los l\u00EDderes de \u00E9sta, como su negaci\u00F3n del posteriormente llamado \"dogma del Pecado Original\". Parad\u00F3jicamente, antes de esto hab\u00EDa gozado de cierta popularidad entre la curia romana y el propio san Agust\u00EDn de Hipona, que luego ser\u00EDa uno de sus m\u00E1s feroces cr\u00EDticos, lleg\u00F3 a definirle como \u00ABsanto var\u00F3n\u00BB. Sus ideas fundar\u00EDan posteriormente la corriente \"her\u00E9tica\" llamada pelagianismo."@es . . . . "Pelagio (latine Pelagius) estis mona\u0125o de Britanio, asketa kaj reformisto, kiu vivis inter la 4-a kaj 5-a jarcentoj p.K. Li suferis akran persekutadon de la Katolika Eklezio post lia fondo de pelagianismo, nova tendenco de la Kristanismo (konsiderata kiel herezo) kiu neis la dogmon de la Prapeko. Paradokse, anta\u016D tio li \u011Duis popularecon en la roma kurio kaj e\u0109 Sankta A\u016Dgusteno, kiu poste konverti\u011Dis en unu el la plej akraj kritikistoj, difinis lin kiel \u00ABsankta viro\u00BB."@eo . . . . . "\u041F\u0435\u043B\u0430\u0301\u0433\u0456\u0439 (\u043B\u0430\u0442. Pelagius; *\u0431\u043B. 354\u2014\u0431\u043B.420/440) \u2014 \u0447\u0435\u0440\u043D\u0435\u0446\u044C-\u0430\u0441\u043A\u0435\u0442, \u044F\u043A\u043E\u0433\u043E \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u0430 \u0426\u0435\u0440\u043A\u0432\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u043E\u043B\u043E\u0441\u0438\u043B\u0430 \u0454\u0440\u0435\u0442\u0438\u043A\u043E\u043C. \u041D\u0435 \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0432\u0430\u0432 \u0434\u043E\u043A\u0442\u0440\u0438\u043D\u0443 \u043F\u0440\u043E \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0440\u0456\u0434\u043D\u0438\u0439 \u0433\u0440\u0456\u0445 \u0410\u0434\u0430\u043C\u0430. \u0419\u043E\u0433\u043E \u0456\u043D\u0442\u0435\u0440\u043F\u0440\u0435\u0442\u0430\u0446\u0456\u044F \u0434\u043E\u043A\u0442\u0440\u0438\u043D\u0438 \u0441\u0432\u043E\u0431\u043E\u0434\u0438 \u0432\u043E\u043B\u0456 \u0441\u0442\u0430\u043B\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043E\u043C\u043E\u044E \u044F\u043A \u043F\u0435\u043B\u0430\u0433\u0456\u0430\u043D\u0456\u0437\u043C."@uk . "Pelagi - Pelagius (llat\u00ED) - fou un religi\u00F3s cristi\u00E0 del segle V. De la primera part de la seva vida no se'n t\u00E9 cap not\u00EDcia. Se sospita que va n\u00E9ixer a la meitat del segle IV a Brit\u00E0nia per\u00F2 no \u00E9s esmentat abans del comen\u00E7ament del segle V quan apareix a Roma vivint en una fraternitat cenob\u00EDtica; per la seva estricta observan\u00E7a va atreure l'atenci\u00F3 d'altres religiosos i de la gent en general, que el considerava proper a la santedat. Pelagi culpava de la relaxaci\u00F3 de moral cristiana a la teoria de la gr\u00E0cia divina que predicava Sant Agust\u00ED entre d'altres."@ca . "Pelagius (sekitar 354 - sekitar 420/440) adalah seorang biarawan asketik dan pembaru yang menolak doktrin tentang Dosa turunan dari Adam dan dinyatakan sebagai penyesat oleh Gereja. Ia berpendidikan tinggi, fasih dalam bahasa Yunani dan bahasa Latin, dan banyak mempelajari teologi. Ia hidup sebagai seorang asketik, memusatkan perhatian pada asketisme praktis, yang jelas dicerminkan oleh ajaran-ajarannya. Namun, ia bukan seorang imam. Ia tampaknya dikenal baik di Roma, baik karena asketisisme yang ketat maupun karena kekuatan dan pengaruh kata-katanya yang sangat meyakinkan. Reputasinya di Roma menyebabkan ia banyak dipuji dalam awal kariernya bahkan dari tokoh-tokoh Gereja terkemuka seperti Augustinus dari Hippo, yang menyebutnya sebagai \"orang suci\". Namun, belakangan ia dituduh berdusta tentang ajarannya sendiri untuk menghindari kutukan publik. Sebagian besar dari hidupnya di kemudian hari dihabiskannya untuk membela diri dalam melawan para teolog lainnya dan Gereja Katolik."@in . "Pelagius"@sv . . . . . . "Pelagius, f\u00F6dd cirka 360, d\u00F6d cirka 435, var en brittisk munk och teolog."@sv . . "P\u00E9lage ou Pelagius (v. 350 - v. 420) est un moine asc\u00E8te breton dont les id\u00E9es sur le caract\u00E8re contingent de la gr\u00E2ce divine furent jug\u00E9es h\u00E9r\u00E9tiques par l'\u00C9glise en 418."@fr . . . . "Pelagius (* ca. 350 / 360; \u2020 ca. 418 / 420) war ein aus der r\u00F6mischen Provinz Britannia stammender Laienm\u00F6nch, nach dem die Lehre des Pelagianismus benannt wurde."@de . "Pelagius (Theologe)"@de . "195357"^^ . "\u30DA\u30E9\u30AE\u30A6\u30B9\uFF08Pelagius, 354\u5E74 - 420\u5E74/440\u5E74\uFF09\u306F\u3001\u521D\u671F\u30AD\u30EA\u30B9\u30C8\u6559\u6642\u4EE3\u306E\u795E\u5B66\u8005\u3002\u30DA\u30E9\u30AE\u30A6\u30B9\u4E3B\u7FA9\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u6559\u7FA9\u3092\u5E83\u304F\u5C55\u958B\u3057\u305F\u304C\u3001\u5F8C\u306B\u7570\u7AEF\u3068\u3055\u308C\u305F\u3002"@ja . . . . . . . . "Pelagio"@es . "\uD3A0\uB77C\uAE30\uC6B0\uC2A4 (4\uC138\uAE30)"@ko . . . . "Pel\u00E1gio da Bretanha (em latim: Pelagius; 350\u2013423 (73 anos)) foi um monge asc\u00E9tico, nascido provavelmente na Brit\u00E2nia."@pt . . . . "A 17th-century Calvinist print depicting Pelagius"@en . "Pelagius ('zeeman' in het Grieks) was waarschijnlijk een Britse monnik die leefde in de vijfde eeuw na Christus. Hij is gestorven na 418. Sommigen veronderstellen dat hij geleefd heeft van ongeveer 360 tot 435. Pelagius was gevormd in de cultuur van het Keltische christendom."@nl . . . "\u041F\u0435\u043B\u0430\u0301\u0433\u0438\u0439 (\u043E\u043A. 360 \u0433. \u2014 \u043F\u043E\u0441\u043B\u0435 410 \u0433.) \u2014 \u0437\u043D\u0430\u043C\u0435\u043D\u0438\u0442\u044B\u0439 \u0435\u0440\u0435\u0441\u0438\u0430\u0440\u0445 IV \u0432\u0435\u043A\u0430, \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u0435\u043D \u0441\u0432\u043E\u0438\u043C\u0438 \u0432\u0437\u0433\u043B\u044F\u0434\u0430\u043C\u0438 \u043D\u0430 \u0441\u0432\u043E\u0431\u043E\u0434\u0443 \u0432\u043E\u043B\u0438, \u043E\u0442\u0440\u0438\u0446\u0430\u044E\u0449\u0438\u043C\u0438 \u0434\u043E\u043A\u0442\u0440\u0438\u043D\u0443 \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0440\u043E\u0434\u043D\u043E\u0433\u043E \u0433\u0440\u0435\u0445\u0430. \u0415\u0433\u043E \u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0438\u043B\u043E \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u043F\u0435\u043B\u0430\u0433\u0438\u0430\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430, \u043F\u0440\u0435\u0432\u0440\u0430\u0442\u0438\u0432\u0448\u0438\u0441\u044C \u0432 \u043E\u0434\u043D\u0443 \u0438\u0437 \u0432\u0430\u0436\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u0445 \u0445\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0435\u0440\u0435\u0441\u0435\u0439 V \u0432\u0435\u043A\u0430 \u043D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0432\u0435 \u0432\u043E\u043F\u0440\u043E\u0441\u043E\u0432 \u043E \u0431\u043B\u0430\u0433\u043E\u0434\u0430\u0442\u0438 \u0411\u043E\u0436\u044C\u0435\u0439, \u043E \u0447\u0435\u043B\u043E\u0432\u0435\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0441\u0438\u043B\u0430\u0445 \u0438 \u0437\u0430\u0441\u043B\u0443\u0433\u0430\u0445, \u043E \u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0440\u043E\u0434\u043D\u043E\u043C \u0433\u0440\u0435\u0445\u0435 \u0438 \u0441\u043C\u0435\u0440\u0442\u0438, \u043E \u0441\u0432\u043E\u0431\u043E\u0434\u0435 \u0438 \u043F\u0440\u0435\u0434\u043E\u043F\u0440\u0435\u0434\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0438."@ru . . . "\u30DA\u30E9\u30AE\u30A6\u30B9"@ja . . . . . "\uD3A0\uB77C\uAE30\uC6B0\uC2A4(\uB77C\uD2F4\uC5B4: Pelagius, 360\uB144?~418\uB144)\uB294 \uBE0C\uB9AC\uD0C0\uB2C8\uC544(\uC601\uAD6D) \uD0DC\uC0DD\uC758 \uAE30\uB3C5\uAD50 \uC218\uB3C4\uC0AC\uC774\uB2E4. 4\uC138\uAE30 \uB9D0\uC5D0 \uB85C\uB9C8\uC5D0 \uC640\uC11C \uBC95\uB960\uC744 \uBC30\uC6B4 \uB4EF\uD558\uBA70 \uC774\uC5B4 \uC218\uB3C4\uC0DD\uD65C\uC5D0 \uB4E4\uC5B4\uAC14\uB2E4. \uAE08\uC695\uC801 \uC0DD\uD65C\uD0DC\uB3C4, \uB3C4\uB355\uC801 \uC5C4\uACA9\uC131 \uB54C\uBB38\uC5D0 \uB300\uB2E8\uD55C \uC874\uACBD\uC744 \uBC1B\uC558\uB2E4. \uC778\uAC04\uC758 \uC790\uC720\uC758\uC9C0\uC640 \uB178\uB825\uC744 \uAC15\uC870\uD558\uACE0, \uAD6C\uC6D0\uC5D0 \uC788\uC5B4\uC11C \uC740\uCD1D\uC758 \uC758\uC758\uB97C \uBD80\uC815\uD558\uC600\uB2E4. \uC774 \uC810\uC5D0\uC11C \uC544\uC6B0\uAD6C\uC2A4\uD2F0\uB204\uC2A4\uB85C\uBD80\uD130 \uAC15\uD55C \uBC18\uBC15\uC744 \uBC1B\uC558\uACE0, \uB85C\uB9C8\uC5D0\uC11C\uB294 \uCD94\uC885\uC790\uB3C4 \uC788\uC5C8\uC73C\uB098 \uC544\uD504\uB9AC\uCE74\uB098 \uD314\uB808\uC2A4\uD2F0\uB098 \uB4F1\uC9C0\uC5D0\uC11C\uB294 \uC774\uB2E8\uC73C\uB85C \uBAB0\uB838\uB2E4. 418\uB144\uC5D0 \uAC70\uD589\uB418\uC5C8\uB358 \uCE74\uB974\uD0C0\uACE0 \uACF5\uC758\uD68C\uC5D0\uC11C \uC774\uB2E8\uC73C\uB85C \uC815\uC8C4\uB418\uC5C8\uB2E4."@ko . . . . . . . . "Pelagi (heresiarca)"@ca . "\u30DA\u30E9\u30AE\u30A6\u30B9\uFF08Pelagius, 354\u5E74 - 420\u5E74/440\u5E74\uFF09\u306F\u3001\u521D\u671F\u30AD\u30EA\u30B9\u30C8\u6559\u6642\u4EE3\u306E\u795E\u5B66\u8005\u3002\u30DA\u30E9\u30AE\u30A6\u30B9\u4E3B\u7FA9\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u6559\u7FA9\u3092\u5E83\u304F\u5C55\u958B\u3057\u305F\u304C\u3001\u5F8C\u306B\u7570\u7AEF\u3068\u3055\u308C\u305F\u3002"@ja . . . . . . . "\u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633"@ar . . . . . . . "\u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633\u060C (\u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 354 - 418\u0645) \u0643\u0627\u0646 \u0639\u0627\u0644\u0645\u064B\u0627 \u0644\u0627\u0647\u0648\u062A\u064A\u064B\u0627 \u062F\u0627\u0641\u0639 \u0639\u0646 \u0627\u0644\u0625\u0631\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0632\u0647\u062F. \u0627\u062A\u0647\u0645\u0647 \u0623\u0648\u063A\u0633\u0637\u064A\u0646\u0648\u0633 \u0648\u0622\u062E\u0631\u064A\u0646 \u0628\u0625\u0646\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u062D\u0627\u062C\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0645\u0639\u0648\u0646\u0629 \u0627\u0644\u0625\u0644\u0647\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0623\u062F\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0623\u0639\u0645\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0644\u062D\u0629. \u0644\u0642\u062F \u0641\u0647\u0645\u0648\u0627 \u0623\u0646\u0647 \u0642\u0627\u0644 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0639\u0645\u0629 \u0627\u0644\u0648\u062D\u064A\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0636\u0631\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0647\u064A \u0625\u0639\u0644\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0627\u0645\u0648\u0633: \u0644\u0645 \u064A\u064F\u062C\u0631\u062D \u0627\u0644\u0628\u0634\u0631 \u0628\u062E\u0637\u064A\u0626\u0629 \u0622\u062F\u0645 \u0648\u0643\u0627\u0646\u0648\u0627 \u0642\u0627\u062F\u0631\u064A\u0646 \u062A\u0645\u0627\u0645\u064B\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0625\u062A\u0645\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0646\u0627\u0645\u0648\u0633 \u0628\u062F\u0648\u0646 \u0645\u0639\u0648\u0646\u0629 \u0625\u0644\u0647\u064A\u0629. \u0623\u0646\u0643\u0631 \u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633 \u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0623\u0648\u063A\u0633\u0637\u064A\u0646\u0648\u0633 \u0639\u0646 \u0627\u0644\u062E\u0637\u064A\u0626\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0635\u0644\u064A\u0629. \u0627\u0633\u062A\u0634\u0647\u062F \u0623\u062A\u0628\u0627\u0639\u0647 \u0628\u062A\u062B\u0646\u064A\u0629 24: 16 \u0644\u062F\u0639\u0645 \u0645\u0648\u0642\u0641\u0647\u0645. \u0623\u0639\u0644\u0646 \u0645\u062C\u0645\u0639 \u0623\u0641\u0633\u0633 \u0623\u0646 \u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633 \u0645\u0647\u0631\u0637\u0642\u064B\u0627 \u0639\u0627\u0645 431. \u0648\u0623\u0635\u0628\u062D \u062A\u0641\u0633\u064A\u0631\u0647 \u0644\u0639\u0642\u064A\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0625\u0631\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0629 \u0645\u0639\u0631\u0648\u0641\u064B\u0627 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0627\u0646\u064A\u0629."@ar . . . . . . . . . . . . "Pelagiusz (Pelagian; ur. 360?, zm. 435?) \u2013 mnich z Brytanii (wed\u0142ug innych \u017Ar\u00F3de\u0142 \u2013 z Irlandii lub Walii), od kt\u00F3rego wzi\u0105\u0142 pocz\u0105tek pelagianizm."@pl . "1119070910"^^ . . "Pelagiusz (mnich)"@pl . . . . . . . . . . . . "Pelagius (* ca. 350 / 360; \u2020 ca. 418 / 420) war ein aus der r\u00F6mischen Provinz Britannia stammender Laienm\u00F6nch, nach dem die Lehre des Pelagianismus benannt wurde."@de . . "\u041F\u0435\u043B\u0430\u0433\u0456\u0439 (\u0447\u0435\u0440\u043D\u0435\u0446\u044C)"@uk . . "Pelagius, f\u00F6dd cirka 360, d\u00F6d cirka 435, var en brittisk munk och teolog."@sv . . . "Pelagius (/p\u0259\u02C8le\u026Ad\u0292i\u0259s/; c. 354\u2013418) was a British theologian known for promoting a system of doctrines (termed Pelagianism by his opponents) which emphasized human choice in salvation and denied original sin. Pelagius and his followers abhorred the moral standards of Christians in Rome, which he blamed on the view of divine grace. Pelagius was accused of heresy at the synod of Jerusalem in 415 and his doctrines were harshly criticized by Augustine of Hippo, especially the Pelagian views about humankind's good nature and individual responsibility for choosing ascetism. Pelagius especially stressed the freedom of human will. Very little is known about the personal life and career of Pelagius."@en . . "Pelagio (en lat\u00EDn Pelagius) fue un monje britano, asc\u00E9tico y acusado de heresiarca, que vivi\u00F3 entre los siglos IV y V d. C. Sufri\u00F3 una dura persecuci\u00F3n por parte de la Iglesia de Roma tras ense\u00F1ar ideas consideradas her\u00E9ticas por los l\u00EDderes de \u00E9sta, como su negaci\u00F3n del posteriormente llamado \"dogma del Pecado Original\". Parad\u00F3jicamente, antes de esto hab\u00EDa gozado de cierta popularidad entre la curia romana y el propio san Agust\u00EDn de Hipona, que luego ser\u00EDa uno de sus m\u00E1s feroces cr\u00EDticos, lleg\u00F3 a definirle como \u00ABsanto var\u00F3n\u00BB. Sus ideas fundar\u00EDan posteriormente la corriente \"her\u00E9tica\" llamada pelagianismo."@es . . . . "Pelagius ('zeeman' in het Grieks) was waarschijnlijk een Britse monnik die leefde in de vijfde eeuw na Christus. Hij is gestorven na 418. Sommigen veronderstellen dat hij geleefd heeft van ongeveer 360 tot 435. Pelagius was gevormd in de cultuur van het Keltische christendom."@nl . "Pelagius"@in . . "Pelagius (monnik)"@nl . . . . . . . . . . "\u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633\u060C (\u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 354 - 418\u0645) \u0643\u0627\u0646 \u0639\u0627\u0644\u0645\u064B\u0627 \u0644\u0627\u0647\u0648\u062A\u064A\u064B\u0627 \u062F\u0627\u0641\u0639 \u0639\u0646 \u0627\u0644\u0625\u0631\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0632\u0647\u062F. \u0627\u062A\u0647\u0645\u0647 \u0623\u0648\u063A\u0633\u0637\u064A\u0646\u0648\u0633 \u0648\u0622\u062E\u0631\u064A\u0646 \u0628\u0625\u0646\u0643\u0627\u0631 \u0627\u0644\u062D\u0627\u062C\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0645\u0639\u0648\u0646\u0629 \u0627\u0644\u0625\u0644\u0647\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0623\u062F\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0623\u0639\u0645\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0635\u0627\u0644\u062D\u0629. \u0644\u0642\u062F \u0641\u0647\u0645\u0648\u0627 \u0623\u0646\u0647 \u0642\u0627\u0644 \u0623\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0639\u0645\u0629 \u0627\u0644\u0648\u062D\u064A\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0636\u0631\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0647\u064A \u0625\u0639\u0644\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0627\u0645\u0648\u0633: \u0644\u0645 \u064A\u064F\u062C\u0631\u062D \u0627\u0644\u0628\u0634\u0631 \u0628\u062E\u0637\u064A\u0626\u0629 \u0622\u062F\u0645 \u0648\u0643\u0627\u0646\u0648\u0627 \u0642\u0627\u062F\u0631\u064A\u0646 \u062A\u0645\u0627\u0645\u064B\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0625\u062A\u0645\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0646\u0627\u0645\u0648\u0633 \u0628\u062F\u0648\u0646 \u0645\u0639\u0648\u0646\u0629 \u0625\u0644\u0647\u064A\u0629. \u0623\u0646\u0643\u0631 \u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633 \u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0623\u0648\u063A\u0633\u0637\u064A\u0646\u0648\u0633 \u0639\u0646 \u0627\u0644\u062E\u0637\u064A\u0626\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0635\u0644\u064A\u0629. \u0627\u0633\u062A\u0634\u0647\u062F \u0623\u062A\u0628\u0627\u0639\u0647 \u0628\u062A\u062B\u0646\u064A\u0629 24: 16 \u0644\u062F\u0639\u0645 \u0645\u0648\u0642\u0641\u0647\u0645. \u0623\u0639\u0644\u0646 \u0645\u062C\u0645\u0639 \u0623\u0641\u0633\u0633 \u0623\u0646 \u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633 \u0645\u0647\u0631\u0637\u0642\u064B\u0627 \u0639\u0627\u0645 431. \u0648\u0623\u0635\u0628\u062D \u062A\u0641\u0633\u064A\u0631\u0647 \u0644\u0639\u0642\u064A\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0625\u0631\u0627\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0629 \u0645\u0639\u0631\u0648\u0641\u064B\u0627 \u0628\u0627\u0633\u0645 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0627\u0646\u064A\u0629. \u0643\u0627\u0646 \u0645\u062A\u0639\u0644\u0645\u064B\u0627 \u062C\u064A\u062F\u064B\u0627\u060C \u0648\u064A\u062A\u062D\u062F\u062B \u0627\u0644\u0644\u063A\u062A\u064A\u0646 \u0627\u0644\u064A\u0648\u0646\u0627\u0646\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0629 \u0628\u0637\u0644\u0627\u0642\u0629\u060C \u0648\u062A\u0639\u0644\u0645 \u0627\u0644\u0644\u0627\u0647\u0648\u062A. \u0642\u0636\u0649 \u0648\u0642\u062A\u064B\u0627 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0632\u0647\u062F \u0645\u0639 \u0627\u0644\u062A\u0631\u0643\u064A\u0632 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0632\u0647\u062F \u0627\u0644\u0639\u0645\u0644\u064A. \u0643\u0627\u0646 \u0645\u0639\u0631\u0648\u0641\u064B\u0627 \u0641\u064A \u0631\u0648\u0645\u0627 \u0628\u0633\u0628\u0628 \u0632\u0647\u062F\u0647 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0633\u064A \u0641\u064A \u062D\u064A\u0627\u062A\u0647 \u0627\u0644\u0639\u0627\u0645\u0629 \u0648\u0642\u0648\u0629 \u062E\u0637\u0627\u0628\u0647 \u0648\u0625\u0642\u0646\u0627\u0639\u0647. \u0623\u0643\u0633\u0628\u062A\u0647 \u0633\u0645\u0639\u062A\u0647 \u0627\u0644\u062B\u0646\u0627\u0621 \u0641\u064A \u0648\u0642\u062A \u0645\u0628\u0643\u0631 \u0645\u0646 \u062D\u064A\u0627\u062A\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0647\u0646\u064A\u0629 \u062D\u062A\u0649 \u0645\u0646 \u0623\u0639\u0645\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0643\u0646\u064A\u0633\u0629 \u0645\u062B\u0644 \u0623\u0648\u063A\u0633\u0637\u064A\u0646\u0648\u0633\u060C \u0627\u0644\u0630\u064A \u0623\u0634\u0627\u0631 \u0625\u0644\u064A\u0647 \u0639\u0644\u0649 \u0623\u0646\u0647 \"\u0631\u062C\u0644 \u0642\u062F\u064A\u0633. \u0648\u0645\u0639 \u0630\u0644\u0643 \u0641\u0642\u062F \u0627\u062A\u064F\u0647\u0645 \u0644\u0627\u062D\u0642\u064B\u0627 \u0628\u0627\u0644\u0643\u0630\u0628 \u0628\u0634\u0623\u0646 \u062A\u0639\u0627\u0644\u064A\u0645\u0647 \u0644\u062A\u062C\u0646\u0628 \u0627\u0644\u0625\u062F\u0627\u0646\u0629 \u0627\u0644\u0639\u0644\u0646\u064A\u0629. \u0642\u0636\u0649 \u0645\u0639\u0638\u0645 \u062D\u064A\u0627\u062A\u0647 \u0627\u0644\u0644\u0627\u062D\u0642\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u062F\u0641\u0627\u0639 \u0639\u0646 \u0639\u0642\u064A\u062F\u062A\u0647 \u0636\u062F \u0627\u0644\u0644\u0627\u0647\u0648\u062A\u064A\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0633\u064A\u062D\u064A\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u0627\u0639\u062A\u0642\u062F\u0648\u0627 \u0623\u0646\u0647 \u0643\u0627\u0646 \u064A\u0646\u0634\u0631 \u0628\u062F\u0639 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0625\u064A\u0645\u0627\u0646 \u063A\u064A\u0631 \u0645\u0639\u0631\u0648\u0641 \u0641\u064A \u0627\u0644\u062A\u0642\u0644\u064A\u062F \u0627\u0644\u0631\u0633\u0648\u0644\u064A. \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0631\u063A\u0645 \u0645\u0646 \u0627\u0639\u062A\u0628\u0627\u0631\u0647 \u0645\u0647\u0631\u0637\u0642\u064B\u0627 \u0645\u0646\u0630 \u0623\u0643\u062B\u0631 \u0645\u0646 \u0623\u0644\u0641 \u0639\u0627\u0645\u060C \u0641\u0642\u062F \u0623\u0639\u064A\u062F \u062A\u0642\u064A\u064A\u0645 \u0628\u064A\u0644\u0627\u062C\u064A\u0648\u0633 \u0648\u062A\u0639\u0627\u0644\u064A\u0645\u0647 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0634\u0631\u064A\u0646."@ar . . "Pelagius (sekitar 354 - sekitar 420/440) adalah seorang biarawan asketik dan pembaru yang menolak doktrin tentang Dosa turunan dari Adam dan dinyatakan sebagai penyesat oleh Gereja. Ia berpendidikan tinggi, fasih dalam bahasa Yunani dan bahasa Latin, dan banyak mempelajari teologi. Ia hidup sebagai seorang asketik, memusatkan perhatian pada asketisme praktis, yang jelas dicerminkan oleh ajaran-ajarannya. Namun, ia bukan seorang imam. Ia tampaknya dikenal baik di Roma, baik karena asketisisme yang ketat maupun karena kekuatan dan pengaruh kata-katanya yang sangat meyakinkan. Reputasinya di Roma menyebabkan ia banyak dipuji dalam awal kariernya bahkan dari tokoh-tokoh Gereja terkemuka seperti Augustinus dari Hippo, yang menyebutnya sebagai \"orang suci\". Namun, belakangan ia dituduh berdusta "@in . "P\u00E9lage (h\u00E9r\u00E9siarque)"@fr . . . . . . . . . . .