. . "78100"^^ . . . . . . . . . . "Polymerov\u00E9 bankovky jsou bankovky vyroben\u00E9 z polymeru (konkr\u00E9tn\u011B z biaxi\u00E1ln\u011B orientovan\u00E9ho polypropylenu). Oproti pap\u00EDrov\u00FDm bankovk\u00E1m obsahuj\u00ED bezpe\u010Dnostn\u00ED prvky nezvykl\u00E9 pro pap\u00EDrov\u00E1 platidla (hologram, pr\u016Fhledn\u00E9 pol\u00ED\u010Dko). Dal\u0161\u00ED v\u00FDhodou t\u011Bchto bankovek je jejich zv\u00FD\u0161en\u00E1 odolnost proti po\u0161kozen\u00ED, co\u017E zvy\u0161uje jejich \u017Eivotnost (odol\u00E1vaj\u00ED vy\u0161\u0161\u00EDm teplot\u00E1m nebo namo\u010Den\u00ED). D\u00EDky del\u0161\u00ED \u017Eivotnosti se tak sni\u017Euje nutnost \u010Dast\u00E9 obm\u011Bny nejpou\u017E\u00EDvan\u011Bj\u0161\u00EDch bankovek."@cs . "Kunststoffgeldschein"@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30DD\u30EA\u30DE\u30FC\u7D19\u5E63\uFF08\u30DD\u30EA\u30DE\u30FC\u3057\u3078\u3044\u3001\u82F1\u8A9E: polymer banknotes\uFF09\u306F\u6750\u6599\u3068\u3057\u3066\u5408\u6210\u6A39\u8102\u3092\u4F7F\u7528\u3057\u305F\u7D19\u5E63\u3067\u3042\u308B\u3002\u30D7\u30E9\u30B9\u30C6\u30A3\u30C3\u30AF\u7D19\u5E63\u3068\u3082\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002\u30AA\u30FC\u30B9\u30C8\u30E9\u30EA\u30A2\u6E96\u5099\u9280\u884C (RBA) \u3068\u30AA\u30FC\u30B9\u30C8\u30E9\u30EA\u30A2\u9023\u90A6\u79D1\u5B66\u7523\u696D\u7814\u7A76\u6A5F\u69CB (CSIRO) \u306E\u5171\u540C\u958B\u767A\u306B\u3088\u3063\u3066\u4F5C\u3089\u308C\u30011988\u5E74\u306B\u901A\u8CA8\u3068\u3057\u3066\u30AA\u30FC\u30B9\u30C8\u30E9\u30EA\u30A2\u3067\u767A\u884C\u3055\u308C\u305F\u306E\u304C\u6700\u521D\u3067\u3042\u308B\u3002\u307E\u305F\u540C\u56FD\u306E\u6280\u8853\u4F9B\u4E0E\u3082\u3057\u304F\u306F\u53D7\u8A17\u751F\u7523\u306B\u3088\u3063\u3066\u73FE\u5728\u4E16\u754C20\u304B\u56FD\u4EE5\u4E0A\u3067\u540C\u69D8\u306A\u7D19\u5E63\u304C\u88FD\u9020\u30FB\u767A\u884C\u3055\u308C\u6D41\u901A\u3057\u3066\u3044\u308B\u3002"@ja . . . . . . . . . . . . . "Polymerov\u00E9 bankovky"@cs . . . . "200"^^ . . . . . . . . . . . "\uD3F4\uB9AC\uBA38 \uC9C0\uD3D0"@ko . . . "2"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . "El billete de pol\u00EDmero fue desarrollado por el Banco Central de Reserva de Australia (RBA), la Organizaci\u00F3n para la Investigaci\u00F3n Cient\u00EDfica e Industrial (CSIRO) y la Universidad de Melbourne y fue emitido por primera vez en Australia en 1988. Estos billetes est\u00E1n fabricados con un pol\u00EDmero de polipropileno biaxialmente orientado (BOPP), que aporta un gran avance en t\u00E9rminos de conservaci\u00F3n y durabilidad del billete. Los billetes de pol\u00EDmero tambi\u00E9n incorporan muchas medidas de seguridad que no est\u00E1n disponibles en los tradicionales billetes de papel de algod\u00F3n, haciendo que su falsificaci\u00F3n sea mucho m\u00E1s complicada."@es . . . . . . "280"^^ . . . . . "\u5851\u8D28\u949E\u7968"@zh . "\u041F\u043E\u043B\u0456\u043C\u0435\u0440\u043D\u0456 \u0433\u0440\u043E\u0448\u0456"@uk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30DD\u30EA\u30DE\u30FC\u7D19\u5E63\uFF08\u30DD\u30EA\u30DE\u30FC\u3057\u3078\u3044\u3001\u82F1\u8A9E: polymer banknotes\uFF09\u306F\u6750\u6599\u3068\u3057\u3066\u5408\u6210\u6A39\u8102\u3092\u4F7F\u7528\u3057\u305F\u7D19\u5E63\u3067\u3042\u308B\u3002\u30D7\u30E9\u30B9\u30C6\u30A3\u30C3\u30AF\u7D19\u5E63\u3068\u3082\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002\u30AA\u30FC\u30B9\u30C8\u30E9\u30EA\u30A2\u6E96\u5099\u9280\u884C (RBA) \u3068\u30AA\u30FC\u30B9\u30C8\u30E9\u30EA\u30A2\u9023\u90A6\u79D1\u5B66\u7523\u696D\u7814\u7A76\u6A5F\u69CB (CSIRO) \u306E\u5171\u540C\u958B\u767A\u306B\u3088\u3063\u3066\u4F5C\u3089\u308C\u30011988\u5E74\u306B\u901A\u8CA8\u3068\u3057\u3066\u30AA\u30FC\u30B9\u30C8\u30E9\u30EA\u30A2\u3067\u767A\u884C\u3055\u308C\u305F\u306E\u304C\u6700\u521D\u3067\u3042\u308B\u3002\u307E\u305F\u540C\u56FD\u306E\u6280\u8853\u4F9B\u4E0E\u3082\u3057\u304F\u306F\u53D7\u8A17\u751F\u7523\u306B\u3088\u3063\u3066\u73FE\u5728\u4E16\u754C20\u304B\u56FD\u4EE5\u4E0A\u3067\u540C\u69D8\u306A\u7D19\u5E63\u304C\u88FD\u9020\u30FB\u767A\u884C\u3055\u308C\u6D41\u901A\u3057\u3066\u3044\u308B\u3002"@ja . . . . . . . . . . "\u5851\u8D28\u949E\u7968\u6307\u7531\u805A\u5408\u7269\u5236\u6210\u7684\u7EB8\u5E01\uFF0C\u5982\u805A\u4E19\u70EF\u3002\u8BE5\u7C7B\u949E\u7968\u53EF\u4EE5\u7ED3\u5408\u8BB8\u591A\u5728\u7EB8\u8D28\u949E\u7968\u65E0\u6CD5\u5B9E\u73B0\u7684\u63AA\u65BD\uFF0C\u4F8B\u5982\u540C\u8272\u5F02\u8C31\u6CB9\u58A8\uFF0C\u63D0\u9AD8\u9632\u507D\u5370\u5237\u6C34\u5E73\u3002 \u5851\u8D28\u949E\u7968\u7684\u5236\u9020\u6210\u672C\u867D\u7136\u662F\u7EB8\u5E01\u7684\u4E24\u500D\uFF0C\u4F46\u62E5\u6709\u6BD4\u7EB8\u8D28\u949E\u7968\u66F4\u52A0\u4F18\u8D8A\u7684\u4F7F\u7528\u5BFF\u547D\uFF0C\u53EF\u8FBE4\u500D\uFF0C\u5E76\u4E14\u5F92\u624B\u96BE\u4EE5\u6495\u5F00\u3002\u5851\u8D28\u949E\u7968\u9002\u5408\u4E8E\u90A3\u4E9B\u6C14\u5019\u6F6E\u6E7F\u7684\u56FD\u5BB6\uFF0C\u4E0D\u4F1A\u56E0\u4E3A\u6CBE\u6C34\u800C\u53D7\u635F\u3002\u5176\u4E5F\u5B83\u53EF\u4EE5\u4F7F\u5230\u949E\u7968\u7684\u6D41\u901A\u65F6\u95F4\u589E\u957F\u800C\u4E0D\u81F3\u4E8E\u6495\u88C2\u6216\u8005\u7834\u635F\uFF0C\u4EE5\u6B64\u4ECE\u800C\u964D\u4F4E\u5BF9\u73AF\u5883\u7684\u5F71\u54CD\uFF0C\u51CF\u5C11\u751F\u4EA7\u53CA\u66F4\u6362\u8D39\u7528\u3002 \u5851\u8D28\u949E\u7968\u6700\u65E9\u7531\u6FB3\u6D32\u50A8\u5907\u94F6\u884C\u3001\u6FB3\u5927\u5229\u4E9A\u8054\u90A6\u79D1\u5B66\u4E0E\u5DE5\u4E1A\u7814\u7A76\u7EC4\u7EC7\u4EE5\u53CA\u58A8\u5C14\u672C\u5927\u5B66\u5F00\u53D1\uFF0C\u6700\u5148\u65BC1988\u5E74\u88AB\u6FB3\u5927\u5229\u4E9A\u6240\u4F7F\u7528\uFF0C\u4F4D\u4E8E\u6469\u5C14\u8FBE\u7EF4\u4E9A\u7684\u5FB7\u6D85\u65AF\u7279\u6CB3\u6CBF\u5CB8\u5171\u548C\u56FD\u5219\u662F\u9996\u4E2A\u4F7F\u7528\u5851\u6599\u786C\u5E01\u7684\u56FD\u5BB6\u3002\u57281996\u5E74\u6FB3\u5927\u5229\u4E9A\u5168\u90E8\u66F4\u6362\u4E3A\u5851\u8D28\u949E\u7968\u3002\u73B0\u5728\u6709\u8BB8\u591A\u56FD\u5BB6\u6216\u5730\u533A\u6B63\u5728\u4F7F\u7528\u5851\u8D28\u949E\u7968\uFF0C\u5982\u4ECA\u5DF2\u67099\u4E2A\u56FD\u5BB6\u7684\u6D41\u901A\u8D27\u5E01\u5DF2\u7ECF\u5168\u90E8\u7531\u7EB8\u5E01\u66F4\u6362\u4E3A\u5851\u8D28\u949E\u7968\uFF0C\u4F5B\u5F97\u89D2\u548C\u5188\u6BD4\u4E9A\u662F\u6700\u65B0\u5F15\u8FDB\u5851\u8D28\u949E\u7968\u8FDB\u5165\u6D41\u901A\u9886\u57DF\u7684\u56FD\u5BB6\u3002"@zh . . . "1124924103"^^ . . . . . . . . "Polymeerbiljetten zijn bankbiljetten die van polymeerpapier gemaakt zijn. Dit is geen echt papier maar een dun vel polypropeen. Het voordeel van polymeerpapier is dat het moeilijker te vervalsen is en dat de biljetten veel langer meegaan dan papieren geld. Vaak hebben polymeerbiljetten een afbeelding die voor een deel doorzichtig is. De techniek werd in de jaren tachtig ontwikkeld door de , de Universiteit van Melbourne en de . De eerste Australische polymeerbiljetten kwamen in 1988 in omloop. Sindsdien zijn elf munteenheden volledig overgestapt op polymeerbiljetten. Dit zijn de Australische dollar, de Bermudaanse dollar, de Bruneise dollar, de Cookeilandse dollar, de Nicaraguaanse c\u00F3rdoba, de Nieuw-Zeelandse dollar, de Papoea-Nieuw-Guineese kina, de Roemeense leu en de Vietnamese dong. Daarnaast heeft een groot aantal landen een deel van zijn biljettenserie op polymeerpapier laten drukken. Hierbij gaat het vaak om de kleine coupures. De Roemeense leu en de Bulgaarse lev zijn de enige Europese munteenheden waarvan polymeerbiljetten in normale omloop zijn. In 2000 (of de laatste dagen van 1999) werden herdenkingsbiljetten van \u00A35 (Britse pond) door de Northern Bank in Noord-Ierland uitgegeven. Deze werden als gewoon geld gebruikt. De Clydesdale Bank in Schotland gaf in in maart 2015 herdenkingsbiljetten van \u00A35 uit, gemaakt van polymeer en de Bank of England gaat polymeerbiljetten van \u00A35 in 2016 en \u00A310 in 2017 introduceren, blijkbaar om papieren biljetten te beginnen vervangen."@nl . . . "1403932"^^ . . "5"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Kunststoffgeldscheine, auch als Plastik-Banknoten oder Polymer-Banknoten bezeichnet, sind Geldscheine, die nicht aus Baumwolle oder Papier, sondern aus einer Kunststoff-Folie bestehen. Diese Banknoten sind aus biaxial gerecktem Polypropylen (BOPP), das die Haltbarkeit der Banknoten erh\u00F6ht. Zus\u00E4tzlich sind neue Sicherheitsfunktionen m\u00F6glich, die mit Papiernoten nicht oder nur schwer umsetzbar sind."@de . "Polymeerbiljetten zijn bankbiljetten die van polymeerpapier gemaakt zijn. Dit is geen echt papier maar een dun vel polypropeen. Het voordeel van polymeerpapier is dat het moeilijker te vervalsen is en dat de biljetten veel langer meegaan dan papieren geld. Vaak hebben polymeerbiljetten een afbeelding die voor een deel doorzichtig is."@nl . . . "50"^^ . . . . . "\u041F\u043E\u043B\u0438\u043C\u0435\u0301\u0440\u043D\u044B\u0435 (\u043F\u043B\u0430\u0301\u0441\u0442\u0438\u043A\u043E\u0432\u044B\u0435) \u0434\u0435\u0301\u043D\u044C\u0433\u0438 \u2014 \u0434\u0435\u043D\u0435\u0436\u043D\u044B\u0435 \u0437\u043D\u0430\u043A\u0438, \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u043D\u044B\u0435 \u0438\u0437 \u043F\u043E\u043B\u0438\u043C\u0435\u0440\u043D\u044B\u0445 \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0438\u0430\u043B\u043E\u0432. \u041F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u043A\u043E\u0432\u044B\u0435 \u0434\u0435\u043D\u044C\u0433\u0438 \u0434\u043E\u0440\u043E\u0436\u0435 \u0432 \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0438, \u0447\u0435\u043C \u043E\u0431\u044B\u0447\u043D\u044B\u0435, \u043D\u043E \u0438 \u0441\u0440\u043E\u043A \u0438\u0445 \u0441\u043B\u0443\u0436\u0431\u044B \u0432 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E \u0440\u0430\u0437 \u0434\u043B\u0438\u043D\u043D\u0435\u0435. \u041E\u0441\u043E\u0431\u043E\u0435 \u043F\u0440\u0435\u0438\u043C\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0438\u0430\u043B\u0430 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0434 \u0431\u0443\u043C\u0430\u0433\u043E\u0439 \u0432 \u0442\u043E\u043C, \u0447\u0442\u043E \u0431\u0430\u043D\u043A\u043D\u043E\u0442\u044B \u0438\u0437 \u043D\u0435\u0433\u043E \u0431\u043E\u043B\u0435\u0435 \u0447\u0438\u0441\u0442\u044B\u0435, \u043F\u043E\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0443 \u043F\u0440\u0435\u0434\u043E\u0442\u0432\u0440\u0430\u0449\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u043F\u043E\u0433\u043B\u043E\u0449\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0432\u043B\u0430\u0433\u0438, \u043F\u043E\u0442\u0430 \u0438 \u0433\u0440\u044F\u0437\u0438. \u0418\u0445 \u043B\u0435\u0433\u0447\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u0432\u043E\u0434\u0438\u0442\u044C, \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u0441\u0441 \u0438\u0437\u043C\u0435\u043B\u044C\u0447\u0435\u043D\u0438\u044F \u0438\u0437\u043D\u043E\u0448\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043A\u0443\u043F\u044E\u0440, \u0438\u0445 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u043A\u0438 \u0438 \u043F\u043E\u0432\u0442\u043E\u0440\u043D\u043E\u0433\u043E \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u044C\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u0437\u043D\u0430\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E \u0443\u043F\u0440\u043E\u0449\u0451\u043D."@ru . . . . . "Polymer banknotes are banknotes made from a synthetic polymer such as biaxially oriented polypropylene (BOPP). Such notes incorporate many security features not available in paper banknotes, including the use of metameric inks. Polymer banknotes last significantly longer than paper notes, causing a decrease in environmental impact and a reduced cost of production and replacement. Modern polymer banknotes were first developed by the Reserve Bank of Australia (RBA), Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO) and The University of Melbourne. They were first issued as currency in Australia during 1988 (coinciding with Australia's bicentennial year); by 1996, the Australian dollar was switched completely to polymer banknotes. Romania was the first country in Europe to issue a plastic note in 1999 and became the third country after Australia and New Zealand to fully convert to polymer by 2003. Other currencies that have been switched completely to polymer banknotes include: the Vietnamese \u0111\u1ED3ng (2006) although this is only applied to banknotes with denominations above 10,000 \u0111\u1ED3ng, the Brunei dollar (2006), the Nigerian Naira (2007), the Papua New Guinean kina (2008), the Canadian dollar (2013), the Maldivian rufiyaa (2017), the Mauritanian ouguiya (2017), the Nicaraguan c\u00F3rdoba (2017), the Vanuatu vatu (2017), the Eastern Caribbean dollar (2019) and sterling (2021). Several countries have now introduced polymer banknotes into commemorative or general circulation, including: Nigeria, Cape Verde, Chile, The Gambia, Trinidad and Tobago, Vietnam, Mexico, Singapore, Malaysia, Botswana, S\u00E3o Tom\u00E9 and Pr\u00EDncipe, North Macedonia, the Russian Federation, Solomon Islands, Samoa, Morocco, Albania, Sri Lanka, Hong Kong, Israel, China, Taiwan, Kuwait, Mozambique, Saudi Arabia, Isle of Man, Guatemala, Haiti, Libya, Mauritius, Costa Rica, Honduras, Angola, Namibia, Lebanon, the Philippines, and Egypt."@en . . "\u041F\u043E\u043B\u0438\u043C\u0435\u0301\u0440\u043D\u044B\u0435 (\u043F\u043B\u0430\u0301\u0441\u0442\u0438\u043A\u043E\u0432\u044B\u0435) \u0434\u0435\u0301\u043D\u044C\u0433\u0438 \u2014 \u0434\u0435\u043D\u0435\u0436\u043D\u044B\u0435 \u0437\u043D\u0430\u043A\u0438, \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u043D\u044B\u0435 \u0438\u0437 \u043F\u043E\u043B\u0438\u043C\u0435\u0440\u043D\u044B\u0445 \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0438\u0430\u043B\u043E\u0432. \u041F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u043A\u043E\u0432\u044B\u0435 \u0434\u0435\u043D\u044C\u0433\u0438 \u0434\u043E\u0440\u043E\u0436\u0435 \u0432 \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0438, \u0447\u0435\u043C \u043E\u0431\u044B\u0447\u043D\u044B\u0435, \u043D\u043E \u0438 \u0441\u0440\u043E\u043A \u0438\u0445 \u0441\u043B\u0443\u0436\u0431\u044B \u0432 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E \u0440\u0430\u0437 \u0434\u043B\u0438\u043D\u043D\u0435\u0435. \u041E\u0441\u043E\u0431\u043E\u0435 \u043F\u0440\u0435\u0438\u043C\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u043C\u0430\u0442\u0435\u0440\u0438\u0430\u043B\u0430 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0434 \u0431\u0443\u043C\u0430\u0433\u043E\u0439 \u0432 \u0442\u043E\u043C, \u0447\u0442\u043E \u0431\u0430\u043D\u043A\u043D\u043E\u0442\u044B \u0438\u0437 \u043D\u0435\u0433\u043E \u0431\u043E\u043B\u0435\u0435 \u0447\u0438\u0441\u0442\u044B\u0435, \u043F\u043E\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0443 \u043F\u0440\u0435\u0434\u043E\u0442\u0432\u0440\u0430\u0449\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u043F\u043E\u0433\u043B\u043E\u0449\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0432\u043B\u0430\u0433\u0438, \u043F\u043E\u0442\u0430 \u0438 \u0433\u0440\u044F\u0437\u0438. \u0418\u0445 \u043B\u0435\u0433\u0447\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u0432\u043E\u0434\u0438\u0442\u044C, \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u0441\u0441 \u0438\u0437\u043C\u0435\u043B\u044C\u0447\u0435\u043D\u0438\u044F \u0438\u0437\u043D\u043E\u0448\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043A\u0443\u043F\u044E\u0440, \u0438\u0445 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u043A\u0438 \u0438 \u043F\u043E\u0432\u0442\u043E\u0440\u043D\u043E\u0433\u043E \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u044C\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u0437\u043D\u0430\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E \u0443\u043F\u0440\u043E\u0449\u0451\u043D. \u0422\u0435\u0445\u043D\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438, \u0446\u0435\u043B\u043B\u044E\u043B\u043E\u0437\u0430, \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0435 \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u043E\u0439 \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u044F\u044E\u0442 \u0432\u0441\u0435 \u0431\u0443\u043C\u0430\u0436\u043D\u044B\u0435 \u0434\u0435\u043D\u044C\u0433\u0438, \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u043F\u043E\u043B\u0438\u043C\u0435\u0440\u043E\u043C. \u0411\u043E\u043B\u0435\u0435 \u0442\u043E\u0447\u043D\u044B\u043C \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435\u043C \u0442\u0430\u043A\u0438\u0445 \u0431\u0430\u043D\u043A\u043D\u043E\u0442 \u0431\u0443\u0434\u0435\u0442 \u00AB\u043F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u043A\u043E\u0432\u044B\u0435\u00BB, \u043F\u043E\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0443 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0446\u0438\u0438 \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0435 \u0446\u0435\u043B\u043B\u044E\u043B\u043E\u0437\u044B \u043F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u0447\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0441\u0430\u043C\u0438 \u043D\u0435 \u044F\u0432\u043B\u044F\u044E\u0442\u0441\u044F, \u0432 \u043E\u0442\u043B\u0438\u0447\u0438\u0435 \u043E\u0442 \u043F\u043E\u043B\u0438\u043F\u0440\u043E\u043F\u0438\u043B\u0435\u043D\u043E\u0432\u044B\u0445."@ru . . . "Polymeerbiljet"@nl . . . . . . . . . . "Polymerov\u00E9 bankovky jsou bankovky vyroben\u00E9 z polymeru (konkr\u00E9tn\u011B z biaxi\u00E1ln\u011B orientovan\u00E9ho polypropylenu). Oproti pap\u00EDrov\u00FDm bankovk\u00E1m obsahuj\u00ED bezpe\u010Dnostn\u00ED prvky nezvykl\u00E9 pro pap\u00EDrov\u00E1 platidla (hologram, pr\u016Fhledn\u00E9 pol\u00ED\u010Dko). Dal\u0161\u00ED v\u00FDhodou t\u011Bchto bankovek je jejich zv\u00FD\u0161en\u00E1 odolnost proti po\u0161kozen\u00ED, co\u017E zvy\u0161uje jejich \u017Eivotnost (odol\u00E1vaj\u00ED vy\u0161\u0161\u00EDm teplot\u00E1m nebo namo\u010Den\u00ED). D\u00EDky del\u0161\u00ED \u017Eivotnosti se tak sni\u017Euje nutnost \u010Dast\u00E9 obm\u011Bny nejpou\u017E\u00EDvan\u011Bj\u0161\u00EDch bankovek."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Polymer banknote"@en . . . . . . . "\uD3F4\uB9AC\uBA38 \uC9C0\uD3D0(Polymer banknote)\uB294 \uD3F4\uB9AC\uBA38\uB97C \uC7AC\uB8CC\uB85C \uC0AC\uC6A9\uD55C \uC9C0\uD3D0\uC774\uB2E4. \uD50C\uB77C\uC2A4\uD2F1 \uC9C0\uD3D0\uB77C\uACE0\uB3C4 \uBD88\uB9B0\uB2E4. \uC624\uC2A4\uD2B8\uB808\uC77C\uB9AC\uC544 \uC900\uBE44\uC740\uD589(RBA)\uACFC (CSIRO)\uC758 \uACF5\uB3D9 \uAC1C\uBC1C\uC5D0 \uC758\uD574\uC11C \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uC838 1988\uB144\uC5D0 \uC624\uC2A4\uD2B8\uB808\uC77C\uB9AC\uC544\uC5D0\uC11C \uD1B5\uD654\uB85C\uC11C \uCD5C\uCD08\uB85C \uBC1C\uD589\uB418\uC5C8\uB2E4."@ko . . . . . . "\u5851\u8D28\u949E\u7968\u6307\u7531\u805A\u5408\u7269\u5236\u6210\u7684\u7EB8\u5E01\uFF0C\u5982\u805A\u4E19\u70EF\u3002\u8BE5\u7C7B\u949E\u7968\u53EF\u4EE5\u7ED3\u5408\u8BB8\u591A\u5728\u7EB8\u8D28\u949E\u7968\u65E0\u6CD5\u5B9E\u73B0\u7684\u63AA\u65BD\uFF0C\u4F8B\u5982\u540C\u8272\u5F02\u8C31\u6CB9\u58A8\uFF0C\u63D0\u9AD8\u9632\u507D\u5370\u5237\u6C34\u5E73\u3002 \u5851\u8D28\u949E\u7968\u7684\u5236\u9020\u6210\u672C\u867D\u7136\u662F\u7EB8\u5E01\u7684\u4E24\u500D\uFF0C\u4F46\u62E5\u6709\u6BD4\u7EB8\u8D28\u949E\u7968\u66F4\u52A0\u4F18\u8D8A\u7684\u4F7F\u7528\u5BFF\u547D\uFF0C\u53EF\u8FBE4\u500D\uFF0C\u5E76\u4E14\u5F92\u624B\u96BE\u4EE5\u6495\u5F00\u3002\u5851\u8D28\u949E\u7968\u9002\u5408\u4E8E\u90A3\u4E9B\u6C14\u5019\u6F6E\u6E7F\u7684\u56FD\u5BB6\uFF0C\u4E0D\u4F1A\u56E0\u4E3A\u6CBE\u6C34\u800C\u53D7\u635F\u3002\u5176\u4E5F\u5B83\u53EF\u4EE5\u4F7F\u5230\u949E\u7968\u7684\u6D41\u901A\u65F6\u95F4\u589E\u957F\u800C\u4E0D\u81F3\u4E8E\u6495\u88C2\u6216\u8005\u7834\u635F\uFF0C\u4EE5\u6B64\u4ECE\u800C\u964D\u4F4E\u5BF9\u73AF\u5883\u7684\u5F71\u54CD\uFF0C\u51CF\u5C11\u751F\u4EA7\u53CA\u66F4\u6362\u8D39\u7528\u3002 \u5851\u8D28\u949E\u7968\u6700\u65E9\u7531\u6FB3\u6D32\u50A8\u5907\u94F6\u884C\u3001\u6FB3\u5927\u5229\u4E9A\u8054\u90A6\u79D1\u5B66\u4E0E\u5DE5\u4E1A\u7814\u7A76\u7EC4\u7EC7\u4EE5\u53CA\u58A8\u5C14\u672C\u5927\u5B66\u5F00\u53D1\uFF0C\u6700\u5148\u65BC1988\u5E74\u88AB\u6FB3\u5927\u5229\u4E9A\u6240\u4F7F\u7528\uFF0C\u4F4D\u4E8E\u6469\u5C14\u8FBE\u7EF4\u4E9A\u7684\u5FB7\u6D85\u65AF\u7279\u6CB3\u6CBF\u5CB8\u5171\u548C\u56FD\u5219\u662F\u9996\u4E2A\u4F7F\u7528\u5851\u6599\u786C\u5E01\u7684\u56FD\u5BB6\u3002\u57281996\u5E74\u6FB3\u5927\u5229\u4E9A\u5168\u90E8\u66F4\u6362\u4E3A\u5851\u8D28\u949E\u7968\u3002\u73B0\u5728\u6709\u8BB8\u591A\u56FD\u5BB6\u6216\u5730\u533A\u6B63\u5728\u4F7F\u7528\u5851\u8D28\u949E\u7968\uFF0C\u5982\u4ECA\u5DF2\u67099\u4E2A\u56FD\u5BB6\u7684\u6D41\u901A\u8D27\u5E01\u5DF2\u7ECF\u5168\u90E8\u7531\u7EB8\u5E01\u66F4\u6362\u4E3A\u5851\u8D28\u949E\u7968\uFF0C\u4F5B\u5F97\u89D2\u548C\u5188\u6BD4\u4E9A\u662F\u6700\u65B0\u5F15\u8FDB\u5851\u8D28\u949E\u7968\u8FDB\u5165\u6D41\u901A\u9886\u57DF\u7684\u56FD\u5BB6\u3002"@zh . "Billete de pol\u00EDmero"@es . . . . . . . . . . "\u30DD\u30EA\u30DE\u30FC\u7D19\u5E63"@ja . . . . . . . . . . . . . . . "Polymer banknotes are banknotes made from a synthetic polymer such as biaxially oriented polypropylene (BOPP). Such notes incorporate many security features not available in paper banknotes, including the use of metameric inks. Polymer banknotes last significantly longer than paper notes, causing a decrease in environmental impact and a reduced cost of production and replacement. Modern polymer banknotes were first developed by the Reserve Bank of Australia (RBA), Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO) and The University of Melbourne. They were first issued as currency in Australia during 1988 (coinciding with Australia's bicentennial year); by 1996, the Australian dollar was switched completely to polymer banknotes. Romania was the first country in Europe to "@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Romania was the first country in mainland Europe to issue a plastic note in 1999 and became the third country after Australia and New Zealand to fully convert to polymer by 2003."@en . . . "El billete de pol\u00EDmero fue desarrollado por el Banco Central de Reserva de Australia (RBA), la Organizaci\u00F3n para la Investigaci\u00F3n Cient\u00EDfica e Industrial (CSIRO) y la Universidad de Melbourne y fue emitido por primera vez en Australia en 1988. Estos billetes est\u00E1n fabricados con un pol\u00EDmero de polipropileno biaxialmente orientado (BOPP), que aporta un gran avance en t\u00E9rminos de conservaci\u00F3n y durabilidad del billete. Los billetes de pol\u00EDmero tambi\u00E9n incorporan muchas medidas de seguridad que no est\u00E1n disponibles en los tradicionales billetes de papel de algod\u00F3n, haciendo que su falsificaci\u00F3n sea mucho m\u00E1s complicada. Existen tres tipos de billetes pl\u00E1sticos fabricados en pol\u00EDmero, en la actualidad se utilizan los denominados como Guardian y los H\u00EDbridos, el primer tipo consiste en un billete de pol\u00EDmero al completo, con ventanas transparentes y otras medidas de seguridad t\u00EDpicas de este tipo de billetes; el segundo tipo responde a un billete tradicional de papel que ha sido perforado con un hueco en forma de ventana al que se le aplica una tira de material polim\u00E9rico, es decir, logra combinar las medidas de seguridad t\u00EDpicas de un billete de papel de algod\u00F3n con los actuales de pol\u00EDmero. En los a\u00F1os 1980 se emitieron algunos billetes de pol\u00EDmero de un tipo denominado Tyvek, pero este tipo de billetes no logr\u00F3 implantarse con satisfacci\u00F3n, y los tres \u00FAnicos pa\u00EDses que adoptaron esta tecnolog\u00EDa para su cono monetario, Costa Rica, Hait\u00ED e Isla de Man, desmonetizaron dichos billetes al poco tiempo de su emisi\u00F3n."@es . "\uD3F4\uB9AC\uBA38 \uC9C0\uD3D0(Polymer banknote)\uB294 \uD3F4\uB9AC\uBA38\uB97C \uC7AC\uB8CC\uB85C \uC0AC\uC6A9\uD55C \uC9C0\uD3D0\uC774\uB2E4. \uD50C\uB77C\uC2A4\uD2F1 \uC9C0\uD3D0\uB77C\uACE0\uB3C4 \uBD88\uB9B0\uB2E4. \uC624\uC2A4\uD2B8\uB808\uC77C\uB9AC\uC544 \uC900\uBE44\uC740\uD589(RBA)\uACFC (CSIRO)\uC758 \uACF5\uB3D9 \uAC1C\uBC1C\uC5D0 \uC758\uD574\uC11C \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uC838 1988\uB144\uC5D0 \uC624\uC2A4\uD2B8\uB808\uC77C\uB9AC\uC544\uC5D0\uC11C \uD1B5\uD654\uB85C\uC11C \uCD5C\uCD08\uB85C \uBC1C\uD589\uB418\uC5C8\uB2E4."@ko . . . "\u041F\u043E\u043B\u0438\u043C\u0435\u0440\u043D\u044B\u0435 \u0434\u0435\u043D\u044C\u0433\u0438"@ru . . . . . . . . . "Kunststoffgeldscheine, auch als Plastik-Banknoten oder Polymer-Banknoten bezeichnet, sind Geldscheine, die nicht aus Baumwolle oder Papier, sondern aus einer Kunststoff-Folie bestehen. Diese Banknoten sind aus biaxial gerecktem Polypropylen (BOPP), das die Haltbarkeit der Banknoten erh\u00F6ht. Zus\u00E4tzlich sind neue Sicherheitsfunktionen m\u00F6glich, die mit Papiernoten nicht oder nur schwer umsetzbar sind. Die ersten Kunststoffscheine aus BOPP wurden von der Reserve Bank of Australia (RBA) und der Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO) entwickelt und am 27. Januar 1988 in Umlauf gebracht. Zusammen mit hat die RBA die Firma Securency gegr\u00FCndet, die das Kunststoffgeld unter der Marke \u201EGuardian\u201C an andere Staaten vertreibt. Die Firma Note Printing Australia, eine Tochtergesellschaft der RBA, produziert auch f\u00FCr L\u00E4nder ohne eigene Druckereien Banknoten. Banknoten aus Polyethylen (PE), von DuPont als \u201ETyvek\u201C vermarktet, waren schon Ende der 1970er Jahre von der entwickelt worden. Tyvek war aber in Versuchen nicht erfolgreich genug, die Tinte war verwischbar und es lie\u00DF sich zerrei\u00DFen. Nur Haiti, Costa Rica und die Isle of Man hatten Banknoten aus PE f\u00FCr einige Zeit im Umlauf; diese sind heute Sammlerobjekte."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . .