"\u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430"@ru . "74024"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . "La repubblica (dal latino: res publica, \"cosa pubblica\", da intendersi come \"stato del popolo\") \u00E8 una forma di governo di uno Stato, appartenente alle forme di democrazia rappresentativa o aristocratica, in cui la sovranit\u00E0 viene esercitata dal popolo secondo forme stabilite dal sistema politico che, nei sistemi repubblicani moderni, pu\u00F2 prevedere una costituzione scritta o una serie di leggi costituzionali. Secondo la definizione generale, la repubblica \u00E8 la forma di governo in cui le cariche pubbliche sono assegnate con metodi diversi dalla trasmissione ereditaria (solitamente nomina o elezione). Essa viene solitamente contrapposta alle forme di assolutismo monarchico, alla monarchia costituzionale e generalmente a tutte quelle di Stato assoluto, le quali viceversa prevedono la presenza della figura del sovrano come capo di Stato."@it . . . . . . . . . . "\u5171\u548C\u5236\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1ARepublic\uFF0C\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1Ares publica\uFF09\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u570B\u9AD4\u3002\u5171\u548C\u5236\u8207\u795E\u6B0A\u53CA\u541B\u4E3B\u5236\u653F\u6B0A\u7684\u6B63\u7576\u6027\u3001\u53D6\u5F97\u65B9\u5F0F\u548C\u653F\u9AD4\u5F62\u5F0F\u4E0D\u540C\uFF0C\u8A72\u653F\u9AD4\u4E0B\u570B\u5BB6\u7684\u6700\u9AD8\u57F7\u653F\u8005\u4E0D\u662F\u541B\u4E3B\uFF0C\u800C\u662F\u4F9D\u6CD5\u5F8B\u9078\u51FA\u7684\u6700\u9AD8\u57F7\u653F\u8005\uFF0C\u65BD\u884C\u5171\u548C\u5236\u7684\u56FD\u5BB6\u901A\u5E38\u79F0\u4F5C\u300C\u5171\u548C\u56FD\u300D\u3002\u5728\u653F\u6CBB\u601D\u60F3\u4E0A\uFF0C\u5171\u548C\u4E3B\u7FA9\u6307\u4EE5\u5171\u548C\u5236\u6CBB\u570B\u7684\u4E00\u7A2E\u610F\u8B58\u5F62\u614B\u3002\u5728\u73FE\u4EE3\u570B\u5BB6\u8208\u8D77\u5F8C\uFF0C\u5171\u548C\u4E3B\u7FA9\u5728\u4E16\u754C\u5404\u570B\u7684\u5BE6\u8E10\u53CA\u7406\u8AD6\u767C\u5C55\u4E0A\u5404\u7570\uFF0C\u4F46\u5927\u591A\u6578\u6709\u5E7E\u9805\u7279\u5FB5\uFF1A\u4EBA\u6C11\u4E0D\u662F\u7D71\u6CBB\u8005\u7684\u6240\u6709\u7269\u6216\u9644\u5C6C\u54C1\u3001\u5927\u591A\u64C1\u6709\u4E00\u500B\u6709\u6548\u61B2\u6CD5\u78BA\u4FDD\u4EBA\u6C11\u7684\u57FA\u672C\u6B0A\u5229\u4E0D\u53D7\u653F\u5E9C\u4FB5\u72AF\u3001\u653F\u5E9C\u6B0A\u529B\u662F\u516C\u6709\u7269\u3001\u4EE5\u53CA\u570B\u5BB6\u7684\u6CBB\u7406\u662F\u6240\u6709\u516C\u6C11\u7684\u5171\u540C\u4E8B\u696D\u3002 \u5927\u591A\u6578\u7684\u5171\u548C\u570B\u662F\u4E3B\u6743\u56FD\u5BB6\uFF0C\u4E0D\u904E\u4E5F\u6709\u4E00\u4E9B\u534A\u4E3B\u6743\u7684\u653F\u9AD4\u7A31\u70BA\u5171\u548C\u570B\uFF0C\u4F8B\u5982\u7F8E\u5229\u575A\u5408\u4F17\u56FD\u5BAA\u6CD5\u7B2C\u56DB\u6761\u63D0\u5230\uFF1A\u300C\u4FDD\u8B49\u672C\u806F\u90A6\u5404\u5DDE\u5BE6\u884C\u5171\u548C\u653F\u9AD4\u300D\uFF08guarantee to every State in this Union a Republican Form of Government\uFF09\u3002\u540C\u6A23\u5730\uFF0C\u8607\u806F\u7684\u82CF\u8054\u5BAA\u6CD5\u4E5F\u5C07\u653F\u9AD4\u63CF\u8FF0\u753115\u500B\u82CF\u8054\u52A0\u76DF\u5171\u548C\u56FD\u7D44\u6210\u7684\u806F\u90A6\uFF0C\u800C\u4E14\u5176\u4E2D\u7684\u70CF\u514B\u862D\u53CA\u767D\u4FC4\u7F85\u65AF\u7576\u6642\u5728\u806F\u5408\u570B\u4E2D\u5C31\u5DF2\u6709\u5E2D\u6B21\u3002\u4E16\u754C\u5404\u4E2A\u570B\u5BB6\u4E2D\uFF0C\u6709135\u500B\u570B\u5BB6\u7684\u5B98\u65B9\u540D\u7A31\u542B\u6709\u300C\u5171\u548C\u56FD\u300D\uFF08\u300Crepublika\u300D\u3001\u300Cr\u00E9publique\u300D\u3001\u300C\u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430\u300D\u3001\u300C\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629\u300D\u7B49\u7B49\uFF09\u5B57\u6A23\u3002"@zh . "A Rep\u00FAblica (do latim res publica, \"coisa p\u00FAblica\") \u00E9 uma estrutura pol\u00EDtica de Estado ou forma de governo em que, segundo C\u00EDcero, s\u00E3o necess\u00E1rias tr\u00EAs condi\u00E7\u00F5es fundamentais para caracteriz\u00E1-la: um n\u00FAmero razo\u00E1vel de pessoas (multitude); uma comunidade de interesses e de fins (communio); e um consenso do direito (consensus iuris). Nasce das tr\u00EAs for\u00E7as reunidas: libertas do povo, auctoritas do senado e potestas dos magistrados. A Rep\u00FAblica \u00E9 vista, mais recentemente, como uma forma de governo na qual o chefe de Estado \u00E9 eleito pelo povo ou seus representantes, tendo a sua chefia uma dura\u00E7\u00E3o limitada. A elei\u00E7\u00E3o do chefe de Estado, por regra chamado presidente da rep\u00FAblica, \u00E9 normalmente realizada atrav\u00E9s do voto livre e secreto. Dependendo do sistema de governo, o presidente da rep\u00FAblica p"@pt . . . . . "\u03A9\u03C2 \u03A0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03BF\u03C1\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C5\u03BD\u03AE\u03B8\u03C9\u03C2 \u03B7 \u03B5\u03BE\u03BF\u03C5\u03C3\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BA\u03C5\u03B2\u03B5\u03C1\u03BD\u03AE\u03C3\u03B5\u03C9\u03C2, \u03CC\u03C7\u03B9 \u03B1\u03C0\u03B1\u03C1\u03B1\u03AF\u03C4\u03B7\u03C4\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF \u03C4\u03CD\u03C0\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF \u03B1\u03BA\u03BF\u03BB\u03BF\u03C5\u03B8\u03B5\u03AF \u03C4\u03BF \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C2 \u03B1\u03C5\u03C4\u03CC. \u0397 \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03AD\u03BE\u03B7\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03BB\u03BB\u03B7\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03AD\u03C7\u03B5\u03B9 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1, \u03C3\u03B5 \u03C3\u03C7\u03AD\u03C3\u03B7 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B7 (res publica \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03B5\u03C0\u03AD\u03BA\u03C4\u03B1\u03C3\u03B7 republic) \u03B7 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03C3\u03C5\u03C3\u03C7\u03B5\u03C4\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03C3\u03C3\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03BC\u03B5 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03C3\u03C5\u03B3\u03BA\u03B5\u03BA\u03C1\u03B9\u03BC\u03AD\u03BD\u03BF \u03C4\u03CD\u03C0\u03BF \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2. \u0395\u03BD\u03CE \u03C5\u03C0\u03AC\u03C1\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B1\u03BB\u03BB\u03B7\u03BB\u03BF\u03BA\u03B1\u03BB\u03CD\u03C8\u03B5\u03B9\u03C2 \u03C4\u03C9\u03BD \u03CC\u03C1\u03C9\u03BD, \u03B7 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03AD\u03BE\u03B7\u03C2 republic \u03B4\u03B9\u03B1\u03B4\u03CC\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u0391\u03BD\u03B1\u03B3\u03AD\u03BD\u03BD\u03B7\u03C3\u03B7 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u0394\u03B9\u03B1\u03C6\u03C9\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03BF\u03CD, \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C5\u03B3\u03C7\u03C9\u03BD\u03B5\u03CD\u03C4\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03B9\u03B4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03B7 \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2, \u03C0\u03B1\u03C1\u03AC \u03C4\u03BF \u03CC\u03C4\u03B9 \u03C5\u03C0\u03AC\u03C1\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03AD\u03C2 \u03BC\u03B5\u03C4\u03B1\u03BE\u03CD \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B8\u03B7\u03BD\u03B1\u03CA\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (\u03C0\u03BF\u03BB\u03AF\u03C4\u03B5\u03C5\u03BC\u03B1 \u03CC\u03C0\u03BF\u03C5 \u03C4\u03B7 \u03B4\u03CD\u03BD\u03B1\u03BC\u03B7 \u03AD\u03C7\u03B5\u03B9 \u03B7 \u03C0\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C8\u03B7\u03C6\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BB\u03B1\u03BF\u03CD, \u03B7 \u03BA\u03BB\u03B1\u03C3\u03B9\u03BA\u03AE \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03AC\u03BC\u03B5\u03C3\u03B7\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2) \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C5\u03C4\u03AE \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A1\u03C9\u03BC\u03B1\u03CA\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (\u03C0\u03BF\u03BB\u03AF\u03C4\u03B5\u03C5\u03BC\u03B1 \u03CC\u03C0\u03BF\u03C5 \u03C9\u03C2 \u03BA\u03CD\u03C1\u03B9\u03BF \u03C3\u03C4\u03CC\u03C7\u03BF \u03AD\u03C7\u03B5\u03B9 \u03C4\u03BF \u03B4\u03B7\u03BC\u03CC\u03C3\u03B9\u03BF \u03C3\u03C5\u03BC\u03C6\u03AD\u03C1\u03BF\u03BD, \u03C7\u03C9\u03C1\u03AF\u03C2 \u03BD\u03B1 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C0\u03B1\u03C1\u03B1\u03AF\u03C4\u03B7\u03C4\u03B1 \u03BA\u03AC\u03C0\u03BF\u03B9\u03BF\u03C5 \u03B5\u03AF\u03B4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1 \u03CC\u03C0\u03BF\u03C5 \u03B1\u03C0\u03BF\u03C6\u03B1\u03C3\u03AF\u03B6\u03B5\u03B9 \u03B7 \u03C0\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C8\u03B7\u03C6\u03AF\u03B1, \u03B5\u03BD\u03CE \u03BF \u03CC\u03C1\u03BF\u03C2 \u03A1\u03C9\u03BC\u03B1\u03CA\u03BA\u03AE \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03C3\u03CD\u03B3\u03C7\u03C1\u03BF\u03BD\u03BF\u03C2). \u0388\u03C4\u03C3\u03B9 \u03BC\u03B5 \u03B2\u03AC\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03BD \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B5\u03BB\u03BB\u03B7\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03BB\u03AD\u03BE\u03B7\u03C2 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1, \u03B7 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1 \u03BC\u03C0\u03BF\u03C1\u03B5\u03AF \u03BD\u03B1 \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03BC\u03BF\u03C1\u03C6\u03AE \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\u03C2, \u03B7 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C3\u03BF \u03B4\u03B5\u03BD \u03C3\u03C7\u03B5\u03C4\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03B1\u03BD\u03B1\u03B3\u03BA\u03B1\u03C3\u03C4\u03B9\u03BA\u03AC \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1. \u039C\u03B5 \u03B2\u03AC\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03BD \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03BB\u03AD\u03BE\u03B7\u03C2 res publica \u03B7 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03B9\u03C3\u03C4\u03BF\u03C1\u03B9\u03BA\u03AC \u03B1\u03C0\u03BF\u03B4\u03CC\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03C9\u03C2 \u03B7 \u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B7 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03C4\u03B7\u03C2 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\u03C2, \u03B1\u03C0\u03BF\u03C4\u03B5\u03BB\u03B5\u03AF \u03C4\u03CD\u03C0\u03BF \u03B5\u03BE\u03BF\u03C5\u03C3\u03AF\u03B1\u03C2 \u03BC\u03B5 \u03C3\u03C4\u03CC\u03C7\u03BF \u03C4\u03BF \u03BA\u03BF\u03B9\u03BD\u03CC \u03BA\u03B1\u03BB\u03CC, \u03B5\u03BD\u03CE \u03C3\u03C4\u03B7 \u03C3\u03CD\u03B3\u03C7\u03C1\u03BF\u03BD\u03B7 \u03B5\u03C0\u03BF\u03C7\u03AE \u03B7 \u03BB\u03AD\u03BE\u03B7 republic \u03C0\u03C1\u03BF\u03C3\u03B4\u03B9\u03BF\u03C1\u03AF\u03B6\u03B5\u03B9 \u03C3\u03C5\u03BD\u03AE\u03B8\u03C9\u03C2 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03C4\u03CD\u03C0\u03BF \u03C3\u03C5\u03BD\u03C4\u03B1\u03B3\u03BC\u03B1\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03C0\u03C1\u03BF\u03C3\u03C9\u03C0\u03B5\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2."@el . . . . . . . . . . . "\u5171\u548C\u5236\uFF08\u304D\u3087\u3046\u308F\u305B\u3044\u3001\u82F1: republic\u3001\u72EC: republik\uFF09\u307E\u305F\u5171\u548C\u56FD\u30FB\u5171\u548C\u653F\u306F\u3001\u56FD\u5BB6\u5143\u9996\u306A\u3069\u306B\u541B\u4E3B\u3092\u6301\u305F\u306A\u3044\u653F\u6CBB\u4F53\u5236\u3067\u3042\u308B\u3002\u5171\u548C\u5236\u3067\u306F\u3001\u56FD\u5BB6\u306E\u6240\u6709\u3084\u7D71\u6CBB\u4E0A\u306E\u6700\u9AD8\u6C7A\u5B9A\u6A29\uFF08\u4E3B\u6A29\uFF09\u3092\u500B\u4EBA\uFF08\u541B\u4E3B\uFF09\u3067\u306F\u306A\u304F\u4EBA\u6C11\u307E\u305F\u306F\u4EBA\u6C11\u306E\u5927\u90E8\u5206\u304C\u6301\u3064\u3002 \u5171\u548C\u5236\u306E\u4E2D\u306B\u3001\u7279\u306B\u6C11\u4E3B\u4E3B\u7FA9\u3092\u56FD\u306E\u57FA\u672C\u7684\u306A\u539F\u5247\u3068\u3057\u3066\u91CD\u8996\u3059\u308B\u5236\u5EA6\u306F\u6C11\u4E3B\u5171\u548C\u5236\u3068\u8A00\u3044\u3001\u3053\u306E\u5236\u5EA6\u3092\u63A1\u7528\u3059\u308B\u56FD\u306F\u6C11\u4E3B\u5171\u548C\u56FD\u3068\u8A00\u3046\u3002"@ja . . . . . . . . "Republik (av latin res publica, allm\u00E4n sak) inneb\u00E4r i dess mest generella betydelse en stat vars politiska makt innehas av eller utg\u00E5r fr\u00E5n en statschef som f\u00F6retr\u00E4der folket, som regel genom att denne \u00E4r folkvald. I vissa fall kan en republik dock vara en sj\u00E4lvstyrande enhet i en annan stat, vilken \u00E5tminstone p\u00E5 papperet kan vara sammansatt som en federation (exempel: Sovjetunionen och Socialistiska federativa republiken Jugoslavien). Republikers statsmakter kan vara organiserade p\u00E5 olika s\u00E4tt."@sv . . . . . "A Rep\u00FAblica (do latim res publica, \"coisa p\u00FAblica\") \u00E9 uma estrutura pol\u00EDtica de Estado ou forma de governo em que, segundo C\u00EDcero, s\u00E3o necess\u00E1rias tr\u00EAs condi\u00E7\u00F5es fundamentais para caracteriz\u00E1-la: um n\u00FAmero razo\u00E1vel de pessoas (multitude); uma comunidade de interesses e de fins (communio); e um consenso do direito (consensus iuris). Nasce das tr\u00EAs for\u00E7as reunidas: libertas do povo, auctoritas do senado e potestas dos magistrados. A Rep\u00FAblica \u00E9 vista, mais recentemente, como uma forma de governo na qual o chefe de Estado \u00E9 eleito pelo povo ou seus representantes, tendo a sua chefia uma dura\u00E7\u00E3o limitada. A elei\u00E7\u00E3o do chefe de Estado, por regra chamado presidente da rep\u00FAblica, \u00E9 normalmente realizada atrav\u00E9s do voto livre e secreto. Dependendo do sistema de governo, o presidente da rep\u00FAblica pode ou n\u00E3o acumular o poder executivo, sendo, neste caso, al\u00E9m de chefe de Estado, chefe de governo. O mandato tem uma dura\u00E7\u00E3o t\u00EDpica de quatro ou cinco anos, havendo em geral uma limita\u00E7\u00E3o no n\u00FAmero consecutivo de mandatos. A origem deste sistema pol\u00EDtico est\u00E1 na Roma antiga, onde primeiro surgiram institui\u00E7\u00F5es como o senado. Nicolau Maquiavel descreveu o governo e a funda\u00E7\u00E3o da rep\u00FAblica ideal na sua obra Discursos sobre a primeira d\u00E9cada de Tito L\u00EDvio (1512-17). Estes escritos, bem como os de seus contempor\u00E2neos, como Leonardo Bruni, constituem a base da ideologia que, em ci\u00EAncia pol\u00EDtica, se designa por republicanismo. O conceito de rep\u00FAblica n\u00E3o \u00E9 isento de ambiguidades, confundindo-se \u00E0s vezes com democracia, \u00E0s vezes com liberalismo, \u00E0s vezes tomado simplesmente no seu sentido etimol\u00F3gico de \"bem comum\". Hoje em dia, o termo rep\u00FAblica refere-se, regra geral, a um sistema de governo cujo poder emana do povo, ao inv\u00E9s de outra origem, como a hereditariedade ou o direito divino. Ou seja, \u00E9 a designa\u00E7\u00E3o do regime que se op\u00F5e \u00E0 monarquia. No entanto, res publica, como sin\u00F3nimo de administra\u00E7\u00E3o do bem p\u00FAblico ou dos interesses p\u00FAblicos, foi frequentemente utilizada pelos escritores romanos para se referir ao Estado e ao governo, mesmo durante o per\u00EDodo do Imp\u00E9rio Romano. A palavra rep\u00FAblica foi, com o mesmo significado, tamb\u00E9m frequentemente usada no Reino de Portugal. D. Jo\u00E3o II, por exemplo, numa carta ao rei de Fran\u00E7a, escreveu: \"obriga\u00E7\u00E3o \u00E9 do bom Pr\u00EDncipe e prudente, n\u00E3o somente galardoar seus vassalos com honras, cargos e dignidades merecidas, mas castigar com rigor, severidade e justi\u00E7a aos que s\u00E3o prejudiciais em sua rep\u00FAblica, para que os bons com o exemplo do pr\u00E9mio sejam melhores e os maus ou com castigo se emendem, ou com as maldades pere\u00E7am\". Um novo conjunto de significados para o termo rep\u00FAblica veio, tamb\u00E9m, da palavra grega \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 (polite\u00EDa ou politeia). C\u00EDcero, entre outros escritores latinos, traduziu politeia para res publica que, por sua vez, os estudiosos do Renascimento passaram a rep\u00FAblica. Esta, sendo uma tradu\u00E7\u00E3o precisa para res publica no seu significado primitivo, j\u00E1 n\u00E3o o \u00E9 no atual. Politeia \u00E9 hoje geralmente traduzida por \"forma de governo\" ou \"regime\". No entanto, um exemplo da persist\u00EAncia desta tradu\u00E7\u00E3o original \u00E9 o t\u00EDtulo do grande trabalho de ci\u00EAncia pol\u00EDtica de Plat\u00E3o, A Rep\u00FAblica, (Politeia, no original). Ant\u00F4nio Houaiss regista a entrada da palavra na l\u00EDngua portuguesa no s\u00E9culo XV nas formas respublica, reepublica, ree publica, repruvica, rrepublica e republica. Na l\u00EDngua inglesa, a palavra republic foi usada pela primeira vez na era do Protetorado de Oliver Cromwell, embora commonwealth, tradu\u00E7\u00E3o mais fiel da latina res publica, seja o termo mais comum para designar este regime sem monarca. Na concep\u00E7\u00E3o moderna de Rep\u00FAblica por Roque Ant\u00F4nio Carrazza: \"Rep\u00FAblica \u00E9 o tipo de Governo, fundamentado na igualdade formal das pessoas, em que os detentores do poder pol\u00EDtico exercem-no em car\u00E1ter eletivo, representativo (via de regra), transit\u00F3rio e com responsabilidade\"."@pt . . . "\uACF5\uD654\uC81C(\u5171\u548C\u5236, Republic)\uB294 \uC8FC\uAD8C\uC774 \uAD6D\uBBFC\uC5D0\uAC8C \uC788\uB294 \uC815\uCCB4\uC774\uB2E4. \uBCF4\uD1B5 \uAD70\uC8FC\uAC00 \uC5C6\uB294 \uAD6D\uAC00 \uCCB4\uC81C\uB97C \uAC00\uB9AC\uD0A4\uB294\uB370, \uACF5\uD654\uAD6D\uC774\uB77C\uB294 \uB9D0 \uC790\uCCB4\uB294 '\uACF5\uACF5\uC758 \uAC83'\uC744 \uB73B\uD558\uB294 \uB77C\uD2F4\uC5B4 \"Res publica\"\uB97C \uC5B4\uC6D0\uC73C\uB85C \uD558\uB294 \uAC83\uC73C\uB85C \uD0A4\uCF00\uB85C\uB294 \uC774 \uD45C\uD604\uC744 '\uAD6D\uBBFC\uC758 \uAC83'\uC744 \uC77C\uCEEB\uB294 '\uB808\uC2A4 \uD3EC\uD480\uB9AC'(res populi)\uB85C \uD480\uC774\uD558\uC5EC \uC624\uB298\uB0A0 \uAD6D\uBBFC\uC8FC\uAD8C\uC8FC\uC758\uB97C \uC758\uBBF8\uD55C\uB2E4. \uACF5\uD654\uC81C\uB97C \uC8FC\uC7A5\uD558\uACE0 \uC2E4\uD604\uD558\uB824\uB294 \uC815\uCE58\uC801\uC778 \uD0DC\uB3C4\uB098 \uC774\uB150\uC744 \uACF5\uD654\uC8FC\uC758(\u5171\u548C\u4E3B\u7FA9)\uB77C\uACE0 \uD558\uBA70, \uACF5\uD654\uC81C\uB97C \uCC44\uD0DD\uD558\uB294 \uAD6D\uAC00\uB97C \uACF5\uD654\uAD6D(\u5171\u548C\u570B)\uC774\uB77C \uD55C\uB2E4. \uACF5\uD654\uC81C\uB294 \uC2DC\uBBFC\uC744 \uB300\uD45C\uD558\uB294 \uC2DC\uBBFC \uB2E8\uCCB4\uC5D0 \uAD8C\uD55C\uC774 \uC788\uB294 \uC815\uBD80 \uD615\uD0DC\uB85C \uC870\uC9C1\uB418\uC5B4\uC788\uB2E4."@ko . . "Multiple ellipses in cited quotation, reference is also specific to legal terminology, not common language."@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Een republiek is een staat waarvan het staatshoofd niet door erfopvolging wordt aangewezen, maar op een of andere manier wordt verkozen. De hoogste macht ligt hierdoor bij \u00E9\u00E9n of meer personen, die de macht via het volk (democratie), het parlement of via een staatsgreep of als buitenlandse bezettende macht in handen gekregen hebben. Een republiek kan volgens Montesquieu zowel een democratie als een aristocratie zijn. In Nederland wordt met de Republiek de historische Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden (1588-1795) bedoeld."@nl . . . . . . . . "Errepublika Erregea Estatu Burutzat ez daukan gobernu mota bat da. Orokorrean, Herriak demokratikoki aukeratzen du Estatu Burua, Presidente edo Lehendakari izena hartzen duena. Izenaren jatorria latinetikoa da: Res publica = Gauza publikoa. Bi ezberdintasun nagusi daude Errepublika eta Monarkiaren artean: 1. \n* Estatu Buruaren aldizkako aldaketa, Errepublikan herri aukeraketa bidez, monarkian ez bezala estatu burutza mugagabea baita (hil ala uko egin arte) 2. \n* Estatu Buruaren aukeraketa zuzena, monarkian ez bezala errege-erreginak oinordetzaz egiten baita (edo Aita Santu aukeraketa bidez Vatikanoan) Diktadura batzuek errepublikatzat dute haien burua, aristokraziak gobernatzen ez duela adierazi nahian. Azkenik, San Marinokoa da errepublikarik zaharrena, 301. urtean sortutakoa."@eu . "25536"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "A republic (from Latin res publica 'public affair') is a \"state in which power rests with the people or their representatives; specifically a state without a monarchy\" and also a \"government, or system of government, of such a state.\" Previously, especially in the 17th and 18th centuries, the term was used to imply a state with a democratic or representative constitution (constitutional republic), but more recently it has also been used of autocratic or dictatorial states not ruled by a monarch. It is now chiefly used to denote any non-monarchical state headed by an elected or appointed president."@en . . . . . . . "Republik (av latin res publica, allm\u00E4n sak) inneb\u00E4r i dess mest generella betydelse en stat vars politiska makt innehas av eller utg\u00E5r fr\u00E5n en statschef som f\u00F6retr\u00E4der folket, som regel genom att denne \u00E4r folkvald. I vissa fall kan en republik dock vara en sj\u00E4lvstyrande enhet i en annan stat, vilken \u00E5tminstone p\u00E5 papperet kan vara sammansatt som en federation (exempel: Sovjetunionen och Socialistiska federativa republiken Jugoslavien). Republik och monarki st\u00E4lls ofta emot varandra som of\u00F6renliga. Den kortaste definitionen av republik \u00E4r att den \u00E4r en icke-monarki. Ibland f\u00F6ruts\u00E4tter beteckningen att staten \u00E4r en demokrati, men ordet f\u00F6rekommer \u00E4ven i form av folkrepublik. 1911 Encyclop\u00E6dia Britannica och flera andra standardverk, betonar att republiken k\u00E4nnetecknas av autonomi och r\u00E4ttsstatens principer. I \u00E4ldre tider var oligarki en definition av ett statsskick som varken var republik eller monarki. Vissa definitioner av monarki kan vidare problematisera distinktionen mellan detta och republik. 1755 skrev Samuel Johnson en ordbok, i vilken republik definierades som ett statsstyre av mer \u00E4n en person, och denna betydelse blev spridd, men i Defence of the Constitutions (1787) alternerar John Adams denna inneb\u00F6rd med andra, som att Storbritannien var en republik eftersom monarken var f\u00F6rbunden till att f\u00F6lja lagarna som den lagstiftande f\u00F6rsamlingen skapat. Republikers statsmakter kan vara organiserade p\u00E5 olika s\u00E4tt."@sv . . . . . . . . . . . . . "1124590779"^^ . . . . . . . . . . "Eine Republik (von lateinisch res publica, w\u00F6rtlich eigentlich \u201E\u00F6ffentliche Sache\u201C, \u201E\u00F6ffentliche Angelegenheit\u201C, meist in der Bedeutung von Gemeinwesen, Staat) ist eine Sammelbezeichnung f\u00FCr alle nicht-monarchischen Staatsformen. Zumeist hat das Staatsvolk in einer Republik die h\u00F6chste Gewalt und ist oberste Quelle der staatlichen Legitimit\u00E4t. Ausnahmen sind die Diktatur und die Adelsrepublik. Die Bezeichnung Republik wird vielfach verwendet, ohne dass eine trennscharfe Definition vorl\u00E4ge."@de . . . . . . "\u5171\u548C\u5236\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1ARepublic\uFF0C\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1Ares publica\uFF09\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u570B\u9AD4\u3002\u5171\u548C\u5236\u8207\u795E\u6B0A\u53CA\u541B\u4E3B\u5236\u653F\u6B0A\u7684\u6B63\u7576\u6027\u3001\u53D6\u5F97\u65B9\u5F0F\u548C\u653F\u9AD4\u5F62\u5F0F\u4E0D\u540C\uFF0C\u8A72\u653F\u9AD4\u4E0B\u570B\u5BB6\u7684\u6700\u9AD8\u57F7\u653F\u8005\u4E0D\u662F\u541B\u4E3B\uFF0C\u800C\u662F\u4F9D\u6CD5\u5F8B\u9078\u51FA\u7684\u6700\u9AD8\u57F7\u653F\u8005\uFF0C\u65BD\u884C\u5171\u548C\u5236\u7684\u56FD\u5BB6\u901A\u5E38\u79F0\u4F5C\u300C\u5171\u548C\u56FD\u300D\u3002\u5728\u653F\u6CBB\u601D\u60F3\u4E0A\uFF0C\u5171\u548C\u4E3B\u7FA9\u6307\u4EE5\u5171\u548C\u5236\u6CBB\u570B\u7684\u4E00\u7A2E\u610F\u8B58\u5F62\u614B\u3002\u5728\u73FE\u4EE3\u570B\u5BB6\u8208\u8D77\u5F8C\uFF0C\u5171\u548C\u4E3B\u7FA9\u5728\u4E16\u754C\u5404\u570B\u7684\u5BE6\u8E10\u53CA\u7406\u8AD6\u767C\u5C55\u4E0A\u5404\u7570\uFF0C\u4F46\u5927\u591A\u6578\u6709\u5E7E\u9805\u7279\u5FB5\uFF1A\u4EBA\u6C11\u4E0D\u662F\u7D71\u6CBB\u8005\u7684\u6240\u6709\u7269\u6216\u9644\u5C6C\u54C1\u3001\u5927\u591A\u64C1\u6709\u4E00\u500B\u6709\u6548\u61B2\u6CD5\u78BA\u4FDD\u4EBA\u6C11\u7684\u57FA\u672C\u6B0A\u5229\u4E0D\u53D7\u653F\u5E9C\u4FB5\u72AF\u3001\u653F\u5E9C\u6B0A\u529B\u662F\u516C\u6709\u7269\u3001\u4EE5\u53CA\u570B\u5BB6\u7684\u6CBB\u7406\u662F\u6240\u6709\u516C\u6C11\u7684\u5171\u540C\u4E8B\u696D\u3002 \u53E4\u4EE3\u53CA\u73FE\u4EE3\u7684\u5171\u548C\u5236\u4E0D\u8AD6\u5728\u610F\u8B58\u5F62\u614B\u6216\u662F\u7D44\u6210\u4E0A\u90FD\u6709\u5F88\u5927\u7684\u8B8A\u5316\u3002\u5728\u6B50\u6D32\u53E4\u5178\u6642\u4EE3\u53CA\u4E2D\u53E4\u6642\u671F\uFF0C\u8A31\u591A\u570B\u5BB6\u90FD\u60F3\u5EFA\u7ACB\u7F85\u99AC\u5171\u548C\u570B\u7684\u9AD4\u5236\u3002\u7FA9\u5927\u5229\u4E2D\u53E4\u6642\u671F\u53CA\u6587\u85DD\u5FA9\u8208\u6642\u671F\u7684\u653F\u6CBB\u50B3\u7D71\u985E\u4F3C\u73FE\u5728\u7684\u300C\u516C\u6C11\u4EBA\u6587\u4E3B\u7FA9\u300D\uFF0C\u6709\u6642\u4E5F\u7528\u4F86\u8868\u793A\u76F4\u63A5\u5F9E\u50CF\u6492\u8DEF\u65AF\u63D0\u70CF\u65AF\u53CA\u5854\u897F\u9640\u7B49\u53E4\u7F85\u99AC\u653F\u6CBB\u5BB6\u50B3\u4E0B\u4F86\u7684\u5236\u5EA6\u3002\u4E0D\u904E\u53D7\u5E0C\u81D8\u5F71\u97FF\u7684\u7F85\u99AC\u4F5C\u5BB6\uFF0C\u4F8B\u5982\u6CE2\u5229\u6BD4\u70CF\u65AF\u53CA\u897F\u585E\u7F85\u6709\u6642\u4E5F\u7528\u9019\u500B\u8A5E\u4F86\u7FFB\u8B6F\u5E0C\u81D8\u6587\u4E2D\u7684\u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1\uFF0C\u9019\u500B\u8A5E\u53EF\u80FD\u662F\u6307\u4E00\u822C\u6027\u7684\u653F\u9AD4\uFF0C\u4F46\u4E5F\u53EF\u80FD\u662F\u6307\u4E0D\u5C0D\u65BC\u7F85\u99AC\u5171\u548C\u5236\u7684\u7279\u5B9A\u653F\u9AD4\u3002\u5171\u548C\u5236\u4E0D\u5B8C\u5168\u7B49\u540C\u65BC\u96C5\u5178\u5F0F\u6C11\u4E3B\u7684\u53E4\u5178\u6C11\u4E3B\uFF0C\u4E0D\u904E\u6709\u4E00\u4E9B\u6C11\u4E3B\u7684\u6982\u5FF5\u5728\u5167\u3002\u5171\u548C\u5236\u5728\u5341\u4E5D\u4E16\u7D00\u521D\u958B\u59CB\u5728\u6B50\u6D32\u76DB\u884C\uFF0C\u6700\u5F8C\u53D6\u4EE3\u4E86\u8A31\u591A\u570B\u5BB6\u7684\u541B\u4E3B\u5C08\u5236\u3002\u5728\u73FE\u4EE3\u7684\u5171\u548C\u570B\u4E2D\uFF0C\u653F\u5E9C\u662F\u4F9D\u5BAA\u6CD5\uFF0C\u7531\u516C\u6C11\u9009\u4E3E\u7522\u751F\u7684\u3002\u5B5F\u5FB7\u65AF\u9E20\u5C07\u6240\u6709\u516C\u6C11\u5171\u540C\u7D71\u6CBB\u570B\u5BB6\u7684\u6C11\u4E3B\uFF0C\u4EE5\u53CA\u53EA\u6709\u90E8\u4EFD\u4EBA\u7D71\u6CBB\u570B\u5BB6\u7684\u8D35\u65CF\u653F\u6CBB\u53CA\u5BE1\u982D\u653F\u6CBB\u90FD\u8996\u70BA\u5171\u548C\u570B\u7684\u653F\u9AD4\u3002 \u5927\u591A\u6578\u7684\u5171\u548C\u570B\u662F\u4E3B\u6743\u56FD\u5BB6\uFF0C\u4E0D\u904E\u4E5F\u6709\u4E00\u4E9B\u534A\u4E3B\u6743\u7684\u653F\u9AD4\u7A31\u70BA\u5171\u548C\u570B\uFF0C\u4F8B\u5982\u7F8E\u5229\u575A\u5408\u4F17\u56FD\u5BAA\u6CD5\u7B2C\u56DB\u6761\u63D0\u5230\uFF1A\u300C\u4FDD\u8B49\u672C\u806F\u90A6\u5404\u5DDE\u5BE6\u884C\u5171\u548C\u653F\u9AD4\u300D\uFF08guarantee to every State in this Union a Republican Form of Government\uFF09\u3002\u540C\u6A23\u5730\uFF0C\u8607\u806F\u7684\u82CF\u8054\u5BAA\u6CD5\u4E5F\u5C07\u653F\u9AD4\u63CF\u8FF0\u753115\u500B\u82CF\u8054\u52A0\u76DF\u5171\u548C\u56FD\u7D44\u6210\u7684\u806F\u90A6\uFF0C\u800C\u4E14\u5176\u4E2D\u7684\u70CF\u514B\u862D\u53CA\u767D\u4FC4\u7F85\u65AF\u7576\u6642\u5728\u806F\u5408\u570B\u4E2D\u5C31\u5DF2\u6709\u5E2D\u6B21\u3002\u4E16\u754C\u5404\u4E2A\u570B\u5BB6\u4E2D\uFF0C\u6709135\u500B\u570B\u5BB6\u7684\u5B98\u65B9\u540D\u7A31\u542B\u6709\u300C\u5171\u548C\u56FD\u300D\uFF08\u300Crepublika\u300D\u3001\u300Cr\u00E9publique\u300D\u3001\u300C\u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430\u300D\u3001\u300C\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629\u300D\u7B49\u7B49\uFF09\u5B57\u6A23\u3002"@zh . "\u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0301\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430 (\u043B\u0430\u0442. res publica \u2014 \u00AB\u043E\u0431\u0449\u0435\u0435 \u0434\u0435\u043B\u043E\u00BB) \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F, \u043F\u0440\u0438 \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u043E\u0439 \u0432\u0441\u0435 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u044B \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0438\u0437\u0431\u0438\u0440\u0430\u044E\u0442\u0441\u044F \u043D\u0430 \u043E\u043F\u0440\u0435\u0434\u0435\u043B\u0451\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0441\u0440\u043E\u043A \u0438 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438\u0440\u0443\u044E\u0442\u0441\u044F \u043E\u0431\u0449\u0435\u043D\u0430\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0443\u0447\u0440\u0435\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u044F\u043C\u0438 (\u043D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043C\u0435\u0440, \u043F\u0430\u0440\u043B\u0430\u043C\u0435\u043D\u0442\u043E\u043C), \u0430 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0435 \u043E\u0431\u043B\u0430\u0434\u0430\u044E\u0442 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u043C\u0438 \u0438 \u043F\u043E\u043B\u0438\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0430\u043C\u0438. \u0412\u0430\u0436\u043D\u0435\u0439\u0448\u0435\u0439 \u0447\u0435\u0440\u0442\u043E\u0439 \u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0438 \u043A\u0430\u043A \u0444\u043E\u0440\u043C\u044B \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u0432\u044B\u0431\u043E\u0440\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C \u0438 \u0441\u043C\u0435\u043D\u044F\u0435\u043C\u043E\u0441\u0442\u044C \u0433\u043B\u0430\u0432\u044B \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0432 \u0431\u043E\u043B\u044C\u0448\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0435 \u0441\u043B\u0443\u0447\u0430\u0435\u0432 \u0438\u0441\u043A\u043B\u044E\u0447\u0430\u044E\u0449\u0435\u0439 \u043D\u0430\u0441\u043B\u0435\u0434\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0438\u043B\u0438 \u0438\u043D\u043E\u0439, \u043D\u0435\u0432\u044B\u0431\u043E\u0440\u043D\u044B\u0439 \u0441\u043F\u043E\u0441\u043E\u0431 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0434\u0430\u0447\u0438 \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438. \u041F\u043E \u0441\u043E\u0441\u0442\u043E\u044F\u043D\u0438\u044E \u043D\u0430 2017 \u0433\u043E\u0434, \u0432 \u043C\u0438\u0440\u0435 \u0438\u0437 195 \u0441\u0443\u0432\u0435\u0440\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432 159 \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u044C\u0437\u0443\u044E\u0442 \u0441\u043B\u043E\u0432\u043E \u00AB\u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430\u00BB \u043A\u0430\u043A \u0447\u0430\u0441\u0442\u044C \u043E\u0444\u0438\u0446\u0438\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u0439; \u043E\u0434\u043D\u0430\u043A\u043E \u043D\u0435 \u0432\u0441\u0435 \u043E\u043D\u0438 \u044F\u0432\u043B\u044F\u044E\u0442\u0441\u044F \u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430\u043C\u0438 \u0432 \u0441\u043C\u044B\u0441\u043B\u0435 \u043D\u0430\u043B\u0438\u0447\u0438\u044F \u0438\u0437\u0431\u0440\u0430\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u0441\u0442\u0432, \u0438 \u0441\u043B\u043E\u0432\u043E \u00AB\u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430\u00BB \u043D\u0435 \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u044C\u0437\u0443\u0435\u0442\u0441\u044F \u0432 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F\u0445 \u0432\u0441\u0435\u0445 \u0441\u0442\u0440\u0430\u043D \u0441 \u0438\u0437\u0431\u0440\u0430\u043D\u043D\u044B\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u0441\u0442\u0432\u0430\u043C\u0438."@ru . . "Republika"@pl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Republiek"@nl . . "A republic (from Latin res publica 'public affair') is a \"state in which power rests with the people or their representatives; specifically a state without a monarchy\" and also a \"government, or system of government, of such a state.\" Previously, especially in the 17th and 18th centuries, the term was used to imply a state with a democratic or representative constitution (constitutional republic), but more recently it has also been used of autocratic or dictatorial states not ruled by a monarch. It is now chiefly used to denote any non-monarchical state headed by an elected or appointed president. As of 2017, 159 of the world's 206 sovereign states use the word \"republic\" as part of their official names. Not all of these are republics in the sense of having elected governments, nor is the word \"republic\" used in the names of all states with elected governments. The word republic comes from the Latin term res publica, which literally means \"public thing\", \"public matter\", or \"public affair\" and was used to refer to the state as a whole. The term developed its modern meaning in reference to the constitution of the ancient Roman Republic, lasting from the overthrow of the kings in 509 BC to the establishment of the Empire in 27 BCE. This constitution was characterized by a Senate composed of wealthy aristocrats wielding significant influence; several popular assemblies of all free citizens, possessing the power to elect magistrates and pass laws; and a series of magistracies with varying types of civil and political authority. Most often a republic is a single sovereign state, but there are also sub-sovereign state entities that are referred to as republics, or that have governments that are described as republican in nature. For instance, the United States Constitution \"guarantee[s] to every State in this Union a Republican form of Government\". Another example was the Soviet Union, described by its authoritarian and extremely centralised government as being a federation of voluntarily united \"Soviet socialist republics\" with equal rights and an ostensibly high degree of internal autonomy. The Russian Federation is similarly a state that is composed partly of several \"republics\"."@en . "La r\u00E9publique est un mode d'organisation d'un pays dans lequel le pouvoir est exerc\u00E9 par des repr\u00E9sentants de la population, g\u00E9n\u00E9ralement \u00E9lus, et o\u00F9 le chef d'\u00C9tat n'est pas h\u00E9r\u00E9ditaire et n'est pas le seul \u00E0 d\u00E9tenir le pouvoir. Une r\u00E9publique est le contraire d'une monarchie h\u00E9r\u00E9ditaire, mais n'est pas toujours synonyme de d\u00E9mocratie. La r\u00E9publique est, en 2021, la forme de r\u00E9gime politique la plus r\u00E9pandue dans le monde : sur 197 pays, 152 sont officiellement des r\u00E9publiques."@fr . . . "An allegory of the French Republic in Paris"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u5171\u548C\u5236"@ja . . . "\u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0301\u0431\u043B\u0438\u043A\u0430 (\u043B\u0430\u0442. res publica \u2014 \u00AB\u043E\u0431\u0449\u0435\u0435 \u0434\u0435\u043B\u043E\u00BB) \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F, \u043F\u0440\u0438 \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u043E\u0439 \u0432\u0441\u0435 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u044B \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E\u0439 \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0438\u0437\u0431\u0438\u0440\u0430\u044E\u0442\u0441\u044F \u043D\u0430 \u043E\u043F\u0440\u0435\u0434\u0435\u043B\u0451\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0441\u0440\u043E\u043A \u0438 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438\u0440\u0443\u044E\u0442\u0441\u044F \u043E\u0431\u0449\u0435\u043D\u0430\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0443\u0447\u0440\u0435\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u044F\u043C\u0438 (\u043D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043C\u0435\u0440, \u043F\u0430\u0440\u043B\u0430\u043C\u0435\u043D\u0442\u043E\u043C), \u0430 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0435 \u043E\u0431\u043B\u0430\u0434\u0430\u044E\u0442 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u043C\u0438 \u0438 \u043F\u043E\u043B\u0438\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u043C\u0438 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0430\u043C\u0438. \u0412\u0430\u0436\u043D\u0435\u0439\u0448\u0435\u0439 \u0447\u0435\u0440\u0442\u043E\u0439 \u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0438\u043A\u0438 \u043A\u0430\u043A \u0444\u043E\u0440\u043C\u044B \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u0432\u044B\u0431\u043E\u0440\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C \u0438 \u0441\u043C\u0435\u043D\u044F\u0435\u043C\u043E\u0441\u0442\u044C \u0433\u043B\u0430\u0432\u044B \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0432 \u0431\u043E\u043B\u044C\u0448\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0435 \u0441\u043B\u0443\u0447\u0430\u0435\u0432 \u0438\u0441\u043A\u043B\u044E\u0447\u0430\u044E\u0449\u0435\u0439 \u043D\u0430\u0441\u043B\u0435\u0434\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0438\u043B\u0438 \u0438\u043D\u043E\u0439, \u043D\u0435\u0432\u044B\u0431\u043E\u0440\u043D\u044B\u0439 \u0441\u043F\u043E\u0441\u043E\u0431 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0434\u0430\u0447\u0438 \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438."@ru . . . "\u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0301\u0431\u043B\u0456\u043A\u0430 (\u0432\u0456\u0434 \u043B\u0430\u0442. res publica \u2014 \u0441\u043F\u0440\u0430\u0432\u0430 \u0433\u0440\u043E\u043C\u0430\u0434\u0438) \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F, \u0437\u0430 \u044F\u043A\u043E\u0457 \u0432\u0435\u0440\u0445\u043E\u0432\u043D\u0430 \u0432\u043B\u0430\u0434\u0430 \u0443 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u0456 (\u0441\u0443\u0432\u0435\u0440\u0435\u043D\u0456\u0442\u0435\u0442) \u043D\u0430\u043B\u0435\u0436\u0438\u0442\u044C \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434\u0443, \u0430 \u0432\u0435\u0440\u0445\u043E\u0432\u043D\u0456 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u0438 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0457 \u0432\u043B\u0430\u0434\u0438 \u043E\u0431\u0438\u0440\u0430\u044E\u0442\u044C\u0441\u044F \u043D\u0430 \u043F\u0435\u0432\u043D\u0438\u0439 \u0442\u0435\u0440\u043C\u0456\u043D, \u0437 \u043E\u043A\u0440\u0435\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u043C\u0438 \u0417\u0430\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C \u043F\u043E\u0432\u043D\u043E\u0432\u0430\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C\u0438; \u0456\u0441\u043D\u0443\u0454 \u043F\u043E\u0434\u0456\u043B \u0432\u043B\u0430\u0434\u0438 \u043D\u0430 \u0433\u0456\u043B\u043A\u0438: \u0437\u0430\u043A\u043E\u043D\u043E\u0434\u0430\u0432\u0447\u0443, \u0432\u0438\u043A\u043E\u043D\u0430\u0432\u0447\u0443, \u0441\u0443\u0434\u043E\u0432\u0443. \u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0456\u043A\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043C\u0456\u043D\u043D\u0430 \u0432\u0456\u0434 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457 \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F, \u043F\u0440\u0438 \u044F\u043A\u0456\u0439 \u0432\u0435\u0440\u0445\u043E\u0432\u043D\u0430 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u0430 \u0432\u043B\u0430\u0434\u0430 \u043D\u0430\u043B\u0435\u0436\u0438\u0442\u044C \u043E\u0434\u043D\u0456\u0439 \u043E\u0441\u043E\u0431\u0456 \u2014 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0443, \u043F\u0435\u0440\u0435\u0434\u0430\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0443 \u0441\u043F\u0430\u0434\u043E\u043A (\u0430\u0431\u043E \u0447\u0435\u0440\u0435\u0437 \u0432\u0438\u0431\u043E\u0440\u0438, \u0432 \u0435\u043B\u0435\u043A\u0446\u0456\u0439\u043D\u0456\u0439 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457). \u0421\u0443\u0432\u0435\u0440\u0435\u043D\u043E\u043C \u0443 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457 \u0454 \u043D\u0435 \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434, \u0430 \u041C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445. \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434 \u0443 \u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0456\u0446\u0456 \u2014 \u0433\u0440\u043E\u043C\u0430\u0434\u044F\u043D\u0438, \u0443 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457 \u2014 \u043F\u0456\u0434\u0434\u0430\u043D\u0456."@uk . . . . . "Republik"@in . "\uACF5\uD654\uC81C"@ko . . . . "Una rep\u00FAblica (del lat\u00EDn respubl\u012Dca,\u200B \u2018cosa oficial\u2019, \u2018cosa p\u00FAblica\u2019, \u2018lo p\u00FAblico\u2019; y este de res, \u2018cosa\u2019, y p\u016Bblica, \u2018p\u00FAblica\u2019, viene de populus,\u2018pueblo\u2019)\u200B es una forma de Estado cuya m\u00E1xima autoridad no es un monarca y las dem\u00E1s autoridades ocupan el poder a trav\u00E9s de una forma de gobierno como la aristocracia, el parlamentarismo, la oligarqu\u00EDa, etc. En las rep\u00FAblicas actuales la figura del jefe de Estado es representada por el presidente."@es . "\u03A0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 (\u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1)"@el . . "Republik"@de . . . . . . . "Dalam pengertian dasar, sebuah republik adalah sebuah negara di mana tampuk pemerintahan akhirnya bercabang dari rakyat, bukan dari prinsip keturunan bangsawan dan sering dipimpin oleh seorang presiden. Istilah ini berasal dari bahasa Latin res publica, atau \"urusan awam\", yang artinya kerajaan dimiliki serta dikawal oleh rakyat. Namun republik berbeda dengan konsep demokrasi. Terdapat kasus di mana negara republik diperintah secara totaliter. Misalnya, Afrika Selatan yang telah menjadi republik sejak 1961, tetapi disebabkan dasar apartheid sekitar 80% penduduk kulit hitamnya dilarang untuk mengikuti pemilu. Tentu saja terdapat juga negara republik yang melakukan perwakilan secara demokrasi. Konsep republik telah digunakan sejak berabad lamanya dengan republik yang paling terkenal yaitu Republik Roma, yang bertahan dari 509 SM hingga 44 SM. Di dalam Republik tersebut, prinsip-prinsip seperti anualiti (memegang pemerintah selama satu tahun saja) dan \"collegiality\" (dua orang memegang jabatan ketua negara) telah dipraktikkan. Dalam zaman modern ini, ketua negara suatu republik biasanya seorang saja, yaitu Presiden, tetapi ada juga beberapa pengecualian misalnya di Swiss, terdapat majelis tujuh pemimpin yang merangkap sebagai ketua negara, dipanggil Bundesrat, dan di San Marino, jabatan ketua negara dipegang oleh dua orang. Republikanisme adalah pandangan bahwa sebuah republik merupakan bentuk pemerintahan terbaik. Republikanisme juga dapat mengarah pada ideologi dari banyak partai politik yang menamakan diri mereka . Beberapa dari antaranya adalah, atau mempunyai akarnya dari anti-monarkisme. Untuk kebanyakan partai republikan hanyalah sebuah nama dan partai-partai ini, serta pihak yang berhubungan dengan mereka, mempunyai sedikit keserupaan selain dari nama mereka."@in . . . . . . . . . "Liberal republics in early modern Europe"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Republika (z latinsk\u00E9ho res publica, v\u011Bc ve\u0159ejn\u00E1) je forma vl\u00E1dy, ve kter\u00E9 je zem\u011B pova\u017Eov\u00E1na za ve\u0159ejnou z\u00E1le\u017Eitost, nikoliv vlastnictv\u00ED vl\u00E1dce. Prim\u00E1rn\u00ED instituce v republice jsou ustavov\u00E1ny skrze demokracii, oligarchii \u010Di aristokracii. Republika je opakem monarchie, jeliko\u017E panovn\u00EDk nen\u00ED hlavou st\u00E1tu. Hlava st\u00E1tu (obvykle prezident) je v republice volena p\u0159\u00EDmo \u010Di nep\u0159\u00EDmo. Pojem republika v modern\u00EDm v\u00FDznamu odkazuje na starov\u011Bkou \u0158\u00EDmskou republiku trvaj\u00EDc\u00ED od svr\u017Een\u00ED kr\u00E1le v roce 509 p\u0159ed na\u0161\u00EDm letopo\u010Dtem a\u017E do ustaven\u00ED \u0158\u00EDmsk\u00E9ho c\u00EDsa\u0159stv\u00ED v roce 27. V dne\u0161n\u00ED dob\u011B pojem republika znamen\u00E1 formu vl\u00E1dy, jej\u00EDm\u017E zdrojem moci je lid, nikoli d\u011Bdi\u010Dnost \u010Di bo\u017Esk\u00E9 pr\u00E1vo. Od doby dekolonizace po druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce po\u010Det republik na sv\u011Bt\u011B p\u0159evy\u0161uje po\u010Det monarchi\u00ED (jako jsou c\u00EDsa\u0159stv\u00ED a kr\u00E1lovstv\u00ED). V roce 2021 pou\u017E\u00EDvalo slovo \u201Erepublika\u201C jako sou\u010D\u00E1st sv\u00E9ho ofici\u00E1ln\u00EDho n\u00E1zvu 159 z 206 suver\u00E9nn\u00EDch st\u00E1t\u016F sv\u011Bta. Republika je nej\u010Dast\u011Bji suver\u00E9nn\u00EDm st\u00E1tem, ale existuj\u00ED tak\u00E9 republiky jako sub-suver\u00E9nn\u00ED st\u00E1tn\u00ED entity, a to pov\u011Bt\u0161inou ve federac\u00EDch a konfederac\u00EDch. Nap\u0159\u00EDklad \u010Dl\u00E1nek IV \u00DAstavy Spojen\u00FDch st\u00E1t\u016F \u201Ezaru\u010Duje ka\u017Ed\u00E9mu st\u00E1tu v unii republik\u00E1nskou formu vl\u00E1dy\u201C. Dal\u0161\u00EDm p\u0159\u00EDkladem byl Sov\u011Btsk\u00FD svaz, kter\u00FD s\u00E1m sebe popsal jako federaci \u201Esov\u011Btsk\u00FDch socialistick\u00FDch republik\u201C. Tak\u00E9 b\u00FDval\u00E9 \u010Ceskoslovensko bylo roku 1969 p\u0159etvo\u0159eno ve federaci dvou republik, z nich\u017E ka\u017Ed\u00E1 se form\u00E1ln\u011B stala z hlediska mezin\u00E1rodn\u00EDho pr\u00E1va svrchovan\u00FDm n\u00E1rodn\u00EDm st\u00E1tem, tak\u017Ee z p\u0159\u00EDsn\u011B pr\u00E1vn\u00EDho hlediska sou\u010Dasn\u00E1 \u010Cesk\u00E1 republika nevznikla roku 1993, ale v roce 1969. Existuj\u00ED ov\u0161em i federace a konfederace, v nich\u017E podfeder\u00E1ln\u00ED jednotky nemaj\u00ED republik\u00E1nsk\u00FD status, nap\u0159\u00EDklad \u0160v\u00FDcarsko."@cs . . . . . "R\u00E9publique"@fr . . . . . "December 2018"@en . "Rep\u00FAblica"@es . . . . . . . . . . . . "Republika (\u0142ac. res publica \u2013 dos\u0142. rzecz pospolita, rzecz publiczna, rzecz stworzona pospo\u0142u) \u2013 zgodnie ze wsp\u00F3\u0142czesn\u0105 definicj\u0105 ustr\u00F3j polityczny, w kt\u00F3rym w\u0142adza jest sprawowana przez organ wy\u0142oniony na okre\u015Blony czas w wyniku wybor\u00F3w. Do czas\u00F3w II wojny \u015Bwiatowej w j\u0119zyku polskim w nomenklaturze polityczno-prasowej u\u017Cywano s\u0142owa Rzeczpospolita. Odnoszono je nie tylko do Polski (jak si\u0119 to obecnie robi), ale r\u00F3wnie\u017C do innych pa\u0144stw o ustroju republika\u0144skim, szczeg\u00F3lnie do Rzeczypospolitej Rzymskiej, Rzeczypospolitej Francuskiej, Rzeczypospolitej Weneckiej i Rzeczypospolitej San Marino."@pl . . . "Una rep\u00FAblica \u00E9s un estat o un pa\u00EDs dirigit per persones que basen el seu poder pol\u00EDtic en la voluntat democr\u00E0tica del poble en qu\u00E8 els ciutadans tenen el dret al vot, la qual cosa dona al govern el fonament de legitimitat i sobirania. Sovint, les monarquies i les rep\u00FAbliques es descriuen com a conceptes m\u00FAtuament excloents. En aquest sentit les monarquies constitucionals, encara que amb sistemes electorals democr\u00E0tics no s\u00F3n rep\u00FAbliques, at\u00E8s que el m\u00E0xim sobir\u00E0 executiu, amb poders limitats o merament cerimonials, no hi \u00E9s elegit democr\u00E0ticament pel poble. De vegades les dictadures s'han anomenat \"rep\u00FAbliques\" nom\u00E9s per designar que el poder no recau sobre un monarca."@ca . . . . . . . "Una rep\u00FAblica \u00E9s un estat o un pa\u00EDs dirigit per persones que basen el seu poder pol\u00EDtic en la voluntat democr\u00E0tica del poble en qu\u00E8 els ciutadans tenen el dret al vot, la qual cosa dona al govern el fonament de legitimitat i sobirania. Sovint, les monarquies i les rep\u00FAbliques es descriuen com a conceptes m\u00FAtuament excloents. En aquest sentit les monarquies constitucionals, encara que amb sistemes electorals democr\u00E0tics no s\u00F3n rep\u00FAbliques, at\u00E8s que el m\u00E0xim sobir\u00E0 executiu, amb poders limitats o merament cerimonials, no hi \u00E9s elegit democr\u00E0ticament pel poble. De vegades les dictadures s'han anomenat \"rep\u00FAbliques\" nom\u00E9s per designar que el poder no recau sobre un monarca."@ca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Is \u00E9ard at\u00E1 i gceist leis an bpoblacht n\u00E1 c\u00F3ras rialtais at\u00E1 bunaithe ar ionada\u00EDocht an phobail agus ar riail an dl\u00ED. Is minic a ghlactar leis nach f\u00E9idir leis an t\u00EDr a bheith ina poblacht, m\u00E1s monarcacht at\u00E1 ann, agus is minic a shainmh\u00EDn\u00EDtear an phoblacht mar neamh-mhonarcacht. C\u00E9 gur l\u00E9iri\u00FA r\u00E9as\u00FAnta maith \u00E9 seo ar choincheap na poblachta mar is gn\u00E1ch \u00E9 a thuiscint, n\u00EDl s\u00E9 deacair st\u00E1t a shamhl\u00FA a bheadh idir eatarthu de r\u00E9ir an tsainmh\u00EDnithe seo. An t-idirdheal\u00FA a dh\u00E9anaimid inniu idir monarcacht agus poblacht, n\u00ED raibh s\u00E9 ann \u00F3 th\u00FAs ama; go traidisi\u00FAnta, n\u00ED poblacht n\u00E1 monarcacht \u00ED an olagarcacht; agus t\u00E1 an sainmh\u00EDni\u00FA sin ag brath go m\u00F3r m\u00F3r ar choincheap an mhonarc, ar f\u00E9idir n\u00EDos m\u00F3 n\u00E1 aon tuiscint amh\u00E1in a bhaint as."@ga . . . . . "Republika"@cs . "\u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0647\u064A \u0646\u0638\u0627\u0645 \u062D\u0643\u0645 \u064A\u064F\u062E\u062A\u0627\u0631 \u0641\u064A\u0647 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0643\u0645 (\u0648\u064A\u0633\u0645\u0649 \u0639\u0627\u062F\u0629 \u0631\u0626\u064A\u0633 \u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629) \u0645\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0628\u0634\u0643\u0644 \u0645\u0628\u0627\u0634\u0631 \u0643\u0645\u0627 \u0647\u0648 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0644 \u0641\u064A \u0627\u0644\u064A\u0645\u0646 \u0648\u0627\u0644\u0648\u0644\u0627\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u062A\u062D\u062F\u0629 \u0648\u062A\u0631\u0643\u064A\u0627 \u0648\u0645\u0635\u0631\u060C \u0623\u0648 \u0645\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0644\u0645\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0646\u062A\u062E\u0628 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0643\u0645\u0627 \u0647\u0648 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0644 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0631\u0627\u0642. \u064A\u0645\u0643\u0646 \u0623\u0646 \u062A\u062A\u0646\u0648\u0639 \u062A\u0641\u0627\u0635\u064A\u0644 \u062A\u0646\u0638\u064A\u0645 \u0627\u0644\u062D\u0643\u0645 \u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A \u0628\u0634\u0643\u0644 \u0643\u0628\u064A\u0631. \u0643\u0645\u0627 \u064A\u062F\u0631\u0633 \u062A\u0646\u0638\u064A\u0645 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0648\u0645\u0646 \u0636\u0645\u0646\u0647\u0627 \u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0641\u0631\u0648\u0639 \u0627\u0644\u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0639\u0644\u0648\u0645 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629\u060C \u062D\u064A\u062B \u064A\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0645\u0635\u0637\u0644\u062D \u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0641\u064A\u0647\u0627 \u0628\u0634\u0643\u0644 \u0639\u0627\u0645 \u0644\u0644\u0625\u0634\u0627\u0631\u0629 \u0644\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0639\u062A\u0645\u062F \u0641\u064A\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0642\u0648\u0629 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0644\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u0641\u0642\u0629 - \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0627\u0633\u0645\u064A\u0629 - \u0644\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0627\u0644\u0645\u062D\u0643\u0648\u0645."@ar . . . . "Is \u00E9ard at\u00E1 i gceist leis an bpoblacht n\u00E1 c\u00F3ras rialtais at\u00E1 bunaithe ar ionada\u00EDocht an phobail agus ar riail an dl\u00ED. Is minic a ghlactar leis nach f\u00E9idir leis an t\u00EDr a bheith ina poblacht, m\u00E1s monarcacht at\u00E1 ann, agus is minic a shainmh\u00EDn\u00EDtear an phoblacht mar neamh-mhonarcacht. C\u00E9 gur l\u00E9iri\u00FA r\u00E9as\u00FAnta maith \u00E9 seo ar choincheap na poblachta mar is gn\u00E1ch \u00E9 a thuiscint, n\u00EDl s\u00E9 deacair st\u00E1t a shamhl\u00FA a bheadh idir eatarthu de r\u00E9ir an tsainmh\u00EDnithe seo. An t-idirdheal\u00FA a dh\u00E9anaimid inniu idir monarcacht agus poblacht, n\u00ED raibh s\u00E9 ann \u00F3 th\u00FAs ama; go traidisi\u00FAnta, n\u00ED poblacht n\u00E1 monarcacht \u00ED an olagarcacht; agus t\u00E1 an sainmh\u00EDni\u00FA sin ag brath go m\u00F3r m\u00F3r ar choincheap an mhonarc, ar f\u00E9idir n\u00EDos m\u00F3 n\u00E1 aon tuiscint amh\u00E1in a bhaint as. Sa chuid is m\u00F3 de na poblachta\u00ED, tugtar Uachtar\u00E1n ar cheann an st\u00E1it, c\u00E9 go mb\u00EDodh t\u00E9arma\u00ED eile in \u00FAs\u00E1id sna laethanta a bh\u00ED, cos\u00FAil le consal n\u00F3 doge. I bpoblachta\u00ED daonlathacha, toghtar an tUachtar\u00E1n isteach san oifig: is f\u00E9idir gur v\u00F3ta d\u00EDreach at\u00E1 ann, ach b\u00EDonn s\u00E9 coitianta freisin go gcaitheann na saor\u00E1naigh a gcuid v\u00F3ta\u00ED le comhairle de chine\u00E1l \u00E9igin a thoghadh, agus gurb \u00ED an chomhairle seo, go foirme\u00E1lta ar a laghad, a shocr\u00F3idh c\u00E9 a bheidh ina Uachtar\u00E1n. M\u00E1s ionann an tUachtar\u00E1n agus an pr\u00EDomh-aire - is \u00E9 sin, m\u00E1s amhlaidh nach bhfuil pr\u00EDomh-aire ar leith ann - deirtear gur poblacht uachtar\u00E1in at\u00E1 ann. Sin \u00E9 an cine\u00E1l poblacht at\u00E1 sna St\u00E1it Aontaithe, mar shampla. I gc\u00F3rais leathuachtar\u00E1in, n\u00ED hionann an tUachtar\u00E1n agus an Pr\u00EDomh-Aire. Duine ar leith \u00E9 an Pr\u00EDomh-Aire ansin - n\u00F3 an Seansail\u00E9ir, n\u00F3 an Taoiseach. B\u00EDonn r\u00F3l an Uachtar\u00E1in \u00E9ags\u00FAil go leor i st\u00E1it \u00E9ags\u00FAla ina bhfuil an c\u00F3ras leathuachtar\u00E1in i bhfeidhm: san Fhionlainn agus san Fhrainc, mar shampla, t\u00E1 cumhacht nach beag ag an Uachtar\u00E1n, ach ina l\u00E1n t\u00EDortha eile, cos\u00FAil leis an nGearm\u00E1in, n\u00EDl ach gn\u00F3tha\u00ED deasghn\u00E1ch aige, agus is gn\u00E1ch, go f\u00F3inteach, dearcadh ar an bPr\u00EDomh-Aire mar cheann st\u00E1it. I dt\u00EDortha \u00E1irithe - san Fhionlainn agus sa Ghearm\u00E1in, mar shampla - t\u00E1thar ag s\u00FAil leis go mbeidh an tUachtar\u00E1n chomh neamhchlaonta agus is f\u00E9idir, agus is \u00E9 an n\u00F3s san Fhionlainn go bhf\u00E1gfaidh an tUachtar\u00E1n sl\u00E1n ag a ph\u00E1irt\u00ED f\u00E9in nuair a thoghtar \u00E9. N\u00EDl s\u00E9 riachtanach gur aon duine amh\u00E1in a bheadh san Uachtar\u00E1n. San Eilv\u00E9is, is ionann an tUachtar\u00E1n agus an Rialtas - is \u00E9 sin, Comhairle Ch\u00F3nascach na hEilv\u00E9ise. I San Mair\u00EDne, toghann an Fheis (an Ard-Chomhairle Coitianta, n\u00F3 Consiglio Grande e Generale) as a measc beirt Thaoisigh Ceannais (Capitani Reggenti) a bhfuil cumhachta\u00ED an Uachtar\u00E1in acu."@ga . . "Rep\u00FAblica"@pt . . . "Place de la R\u00E9publique - Marianne.jpg"@en . . . . . . "Eine Republik (von lateinisch res publica, w\u00F6rtlich eigentlich \u201E\u00F6ffentliche Sache\u201C, \u201E\u00F6ffentliche Angelegenheit\u201C, meist in der Bedeutung von Gemeinwesen, Staat) ist eine Sammelbezeichnung f\u00FCr alle nicht-monarchischen Staatsformen. Zumeist hat das Staatsvolk in einer Republik die h\u00F6chste Gewalt und ist oberste Quelle der staatlichen Legitimit\u00E4t. Ausnahmen sind die Diktatur und die Adelsrepublik. Die Bezeichnung Republik wird vielfach verwendet, ohne dass eine trennscharfe Definition vorl\u00E4ge."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "2019-03-24"^^ . . . . . . . . . . . . . . "\u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0647\u064A \u0646\u0638\u0627\u0645 \u062D\u0643\u0645 \u064A\u064F\u062E\u062A\u0627\u0631 \u0641\u064A\u0647 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0643\u0645 (\u0648\u064A\u0633\u0645\u0649 \u0639\u0627\u062F\u0629 \u0631\u0626\u064A\u0633 \u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629) \u0645\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0628\u0634\u0643\u0644 \u0645\u0628\u0627\u0634\u0631 \u0643\u0645\u0627 \u0647\u0648 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0644 \u0641\u064A \u0627\u0644\u064A\u0645\u0646 \u0648\u0627\u0644\u0648\u0644\u0627\u064A\u0627\u062A \u0627\u0644\u0645\u062A\u062D\u062F\u0629 \u0648\u062A\u0631\u0643\u064A\u0627 \u0648\u0645\u0635\u0631\u060C \u0623\u0648 \u0645\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u0628\u0631\u0644\u0645\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0646\u062A\u062E\u0628 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0643\u0645\u0627 \u0647\u0648 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0644 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0631\u0627\u0642. \u064A\u0645\u0643\u0646 \u0623\u0646 \u062A\u062A\u0646\u0648\u0639 \u062A\u0641\u0627\u0635\u064A\u0644 \u062A\u0646\u0638\u064A\u0645 \u0627\u0644\u062D\u0643\u0645 \u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A \u0628\u0634\u0643\u0644 \u0643\u0628\u064A\u0631. \u0643\u0645\u0627 \u064A\u062F\u0631\u0633 \u062A\u0646\u0638\u064A\u0645 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0648\u0645\u0646 \u0636\u0645\u0646\u0647\u0627 \u0627\u0644\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0641\u0631\u0648\u0639 \u0627\u0644\u0646\u0638\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0639\u0644\u0648\u0645 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629\u060C \u062D\u064A\u062B \u064A\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0645\u0635\u0637\u0644\u062D \u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0641\u064A\u0647\u0627 \u0628\u0634\u0643\u0644 \u0639\u0627\u0645 \u0644\u0644\u0625\u0634\u0627\u0631\u0629 \u0644\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0639\u062A\u0645\u062F \u0641\u064A\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0642\u0648\u0629 \u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u0633\u064A\u0629 \u0644\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0627\u0641\u0642\u0629 - \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0643\u0648\u0646 \u0627\u0633\u0645\u064A\u0629 - \u0644\u0644\u0634\u0639\u0628 \u0627\u0644\u0645\u062D\u0643\u0648\u0645."@ar . "La r\u00E9publique est un mode d'organisation d'un pays dans lequel le pouvoir est exerc\u00E9 par des repr\u00E9sentants de la population, g\u00E9n\u00E9ralement \u00E9lus, et o\u00F9 le chef d'\u00C9tat n'est pas h\u00E9r\u00E9ditaire et n'est pas le seul \u00E0 d\u00E9tenir le pouvoir. Une r\u00E9publique est le contraire d'une monarchie h\u00E9r\u00E9ditaire, mais n'est pas toujours synonyme de d\u00E9mocratie. La r\u00E9publique est, en 2021, la forme de r\u00E9gime politique la plus r\u00E9pandue dans le monde : sur 197 pays, 152 sont officiellement des r\u00E9publiques."@fr . "Republika (z latinsk\u00E9ho res publica, v\u011Bc ve\u0159ejn\u00E1) je forma vl\u00E1dy, ve kter\u00E9 je zem\u011B pova\u017Eov\u00E1na za ve\u0159ejnou z\u00E1le\u017Eitost, nikoliv vlastnictv\u00ED vl\u00E1dce. Prim\u00E1rn\u00ED instituce v republice jsou ustavov\u00E1ny skrze demokracii, oligarchii \u010Di aristokracii. Republika je opakem monarchie, jeliko\u017E panovn\u00EDk nen\u00ED hlavou st\u00E1tu. Hlava st\u00E1tu (obvykle prezident) je v republice volena p\u0159\u00EDmo \u010Di nep\u0159\u00EDmo. Pojem republika v modern\u00EDm v\u00FDznamu odkazuje na starov\u011Bkou \u0158\u00EDmskou republiku trvaj\u00EDc\u00ED od svr\u017Een\u00ED kr\u00E1le v roce 509 p\u0159ed na\u0161\u00EDm letopo\u010Dtem a\u017E do ustaven\u00ED \u0158\u00EDmsk\u00E9ho c\u00EDsa\u0159stv\u00ED v roce 27. V dne\u0161n\u00ED dob\u011B pojem republika znamen\u00E1 formu vl\u00E1dy, jej\u00EDm\u017E zdrojem moci je lid, nikoli d\u011Bdi\u010Dnost \u010Di bo\u017Esk\u00E9 pr\u00E1vo."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\uACF5\uD654\uC81C(\u5171\u548C\u5236, Republic)\uB294 \uC8FC\uAD8C\uC774 \uAD6D\uBBFC\uC5D0\uAC8C \uC788\uB294 \uC815\uCCB4\uC774\uB2E4. \uBCF4\uD1B5 \uAD70\uC8FC\uAC00 \uC5C6\uB294 \uAD6D\uAC00 \uCCB4\uC81C\uB97C \uAC00\uB9AC\uD0A4\uB294\uB370, \uACF5\uD654\uAD6D\uC774\uB77C\uB294 \uB9D0 \uC790\uCCB4\uB294 '\uACF5\uACF5\uC758 \uAC83'\uC744 \uB73B\uD558\uB294 \uB77C\uD2F4\uC5B4 \"Res publica\"\uB97C \uC5B4\uC6D0\uC73C\uB85C \uD558\uB294 \uAC83\uC73C\uB85C \uD0A4\uCF00\uB85C\uB294 \uC774 \uD45C\uD604\uC744 '\uAD6D\uBBFC\uC758 \uAC83'\uC744 \uC77C\uCEEB\uB294 '\uB808\uC2A4 \uD3EC\uD480\uB9AC'(res populi)\uB85C \uD480\uC774\uD558\uC5EC \uC624\uB298\uB0A0 \uAD6D\uBBFC\uC8FC\uAD8C\uC8FC\uC758\uB97C \uC758\uBBF8\uD55C\uB2E4. \uACF5\uD654\uC81C\uB97C \uC8FC\uC7A5\uD558\uACE0 \uC2E4\uD604\uD558\uB824\uB294 \uC815\uCE58\uC801\uC778 \uD0DC\uB3C4\uB098 \uC774\uB150\uC744 \uACF5\uD654\uC8FC\uC758(\u5171\u548C\u4E3B\u7FA9)\uB77C\uACE0 \uD558\uBA70, \uACF5\uD654\uC81C\uB97C \uCC44\uD0DD\uD558\uB294 \uAD6D\uAC00\uB97C \uACF5\uD654\uAD6D(\u5171\u548C\u570B)\uC774\uB77C \uD55C\uB2E4. \uACF5\uD654\uC81C\uB294 \uC2DC\uBBFC\uC744 \uB300\uD45C\uD558\uB294 \uC2DC\uBBFC \uB2E8\uCCB4\uC5D0 \uAD8C\uD55C\uC774 \uC788\uB294 \uC815\uBD80 \uD615\uD0DC\uB85C \uC870\uC9C1\uB418\uC5B4\uC788\uB2E4."@ko . . . . . . . . "Een republiek is een staat waarvan het staatshoofd niet door erfopvolging wordt aangewezen, maar op een of andere manier wordt verkozen. De hoogste macht ligt hierdoor bij \u00E9\u00E9n of meer personen, die de macht via het volk (democratie), het parlement of via een staatsgreep of als buitenlandse bezettende macht in handen gekregen hebben. Een republiek kan volgens Montesquieu zowel een democratie als een aristocratie zijn. Het Nederlandse woord republiek komt via het Franse r\u00E9publique van het Latijnse res publica (lett. 'zaak van het volk', dat je moet lezen als 'staat'), dat later \u00E9\u00E9n woord werd (respublica). Het streven naar een republiek heet republicanisme, iemand die streeft naar een republiek heet een republikein. In Nederland wordt met de Republiek de historische Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden (1588-1795) bedoeld."@nl . . . "\u5171\u548C\u5236"@zh . "Respubliko"@eo . . . . . . "Poblacht"@ga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "La repubblica (dal latino: res publica, \"cosa pubblica\", da intendersi come \"stato del popolo\") \u00E8 una forma di governo di uno Stato, appartenente alle forme di democrazia rappresentativa o aristocratica, in cui la sovranit\u00E0 viene esercitata dal popolo secondo forme stabilite dal sistema politico che, nei sistemi repubblicani moderni, pu\u00F2 prevedere una costituzione scritta o una serie di leggi costituzionali."@it . . . . "Republic"@en . "Rep\u00FAblica"@ca . . . . . . . "Respubliko estas politika organizo de la publikaj aferoj, forte ligita al demokratio (sed ne nepre), kiu havis en la historio diversajn formojn. La difino de respubliko do malsamas depende \u0109u temas pri antikva tempo \u0109u de nuntempo. La vorto respubliko venas de la latinlingvaj vortoj res publica a\u016D \"publika afero\" kaj origine uzatis pri aferoj, pri kiuj decidis plejmulto de la plebo, anstata\u016De al re\u011Do a\u016D cezaro. Fundamento de modernaj respublikoj estas apartigo de la tri povoj : plenuma povo a\u016D ekzekutivo, ju\u011Da povo kaj le\u011Dofara (a\u016D le\u011Dodona) povo, kiuj en monarkio estis plej ofte en la samaj manoj. Krom la mallongda\u016Dra , Usono de sia sendependi\u011Do kaj Francio dum la Franca Revolucio iniciatis la modernajn respublikojn sur tiu bazo. Menciendas anka\u016D la Respubliko de Amba\u016D Nacioj. La respublikoj de la antikva tempo akada, atena, romia ne havis tiun fundamentan bazon. Respubliko povas anka\u016D esti difinita kiel re\u011Dimo, kies estro ne estas hereda, kontra\u016De al monarkio, en kiu la \u015Dtatestro heredas sian postenon. Pluraj tipoj de respublikoj ekzistas a\u016D ekzistis: \n* Prezidenta respubliko, estrita de Prezidento kun hegemonio de la postena povo \n* Parlamenta respubliko, estrita de \u0108efministro kun hegemonio de la parlamento \n* Aliaj (asemblea re\u011Dimo, Romia respubliko, Venecia respubliko, ktp) Foje la koncepto respubliko estas ligita al la simbolo de la friga \u0109apo."@eo . . . . . . . . . . . . "\u062C\u0645\u0647\u0648\u0631\u064A\u0629"@ar . . . . . . . . . . . . . . . "\u03A9\u03C2 \u03A0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03AF\u03B1 \u03BF\u03C1\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C5\u03BD\u03AE\u03B8\u03C9\u03C2 \u03B7 \u03B5\u03BE\u03BF\u03C5\u03C3\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BA\u03C5\u03B2\u03B5\u03C1\u03BD\u03AE\u03C3\u03B5\u03C9\u03C2, \u03CC\u03C7\u03B9 \u03B1\u03C0\u03B1\u03C1\u03B1\u03AF\u03C4\u03B7\u03C4\u03B1 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF \u03C4\u03CD\u03C0\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03BF \u03B1\u03BA\u03BF\u03BB\u03BF\u03C5\u03B8\u03B5\u03AF \u03C4\u03BF \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C2 \u03B1\u03C5\u03C4\u03CC. \u0397 \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03AD\u03BE\u03B7\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03BB\u03BB\u03B7\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03AD\u03C7\u03B5\u03B9 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03B5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1, \u03C3\u03B5 \u03C3\u03C7\u03AD\u03C3\u03B7 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03B7 (res publica \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03B5\u03C0\u03AD\u03BA\u03C4\u03B1\u03C3\u03B7 republic) \u03B7 \u03BF\u03C0\u03BF\u03AF\u03B1 \u03C3\u03C5\u03C3\u03C7\u03B5\u03C4\u03AF\u03B6\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03C3\u03C3\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03BC\u03B5 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03C3\u03C5\u03B3\u03BA\u03B5\u03BA\u03C1\u03B9\u03BC\u03AD\u03BD\u03BF \u03C4\u03CD\u03C0\u03BF \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2. \u0395\u03BD\u03CE \u03C5\u03C0\u03AC\u03C1\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B1\u03BB\u03BB\u03B7\u03BB\u03BF\u03BA\u03B1\u03BB\u03CD\u03C8\u03B5\u03B9\u03C2 \u03C4\u03C9\u03BD \u03CC\u03C1\u03C9\u03BD, \u03B7 \u03BB\u03B1\u03C4\u03B9\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03C7\u03C1\u03AE\u03C3\u03B7 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03BB\u03AD\u03BE\u03B7\u03C2 republic \u03B4\u03B9\u03B1\u03B4\u03CC\u03B8\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7\u03BD \u0391\u03BD\u03B1\u03B3\u03AD\u03BD\u03BD\u03B7\u03C3\u03B7 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03B7\u03BD \u03C0\u03B5\u03C1\u03AF\u03BF\u03B4\u03BF \u03C4\u03BF\u03C5 \u0394\u03B9\u03B1\u03C6\u03C9\u03C4\u03B9\u03C3\u03BC\u03BF\u03CD, \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C5\u03B3\u03C7\u03C9\u03BD\u03B5\u03CD\u03C4\u03B7\u03BA\u03B5 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03B9\u03B4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03B7 \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2, \u03C0\u03B1\u03C1\u03AC \u03C4\u03BF \u03CC\u03C4\u03B9 \u03C5\u03C0\u03AC\u03C1\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B4\u03B9\u03B1\u03C6\u03BF\u03C1\u03AD\u03C2 \u03BC\u03B5\u03C4\u03B1\u03BE\u03CD \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0391\u03B8\u03B7\u03BD\u03B1\u03CA\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (\u03C0\u03BF\u03BB\u03AF\u03C4\u03B5\u03C5\u03BC\u03B1 \u03CC\u03C0\u03BF\u03C5 \u03C4\u03B7 \u03B4\u03CD\u03BD\u03B1\u03BC\u03B7 \u03AD\u03C7\u03B5\u03B9 \u03B7 \u03C0\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C8\u03B7\u03C6\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BB\u03B1\u03BF\u03CD, \u03B7 \u03BA\u03BB\u03B1\u03C3\u03B9\u03BA\u03AE \u03AD\u03BD\u03BD\u03BF\u03B9\u03B1 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03AC\u03BC\u03B5\u03C3\u03B7\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2) \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C5\u03C4\u03AE \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C0\u03BF\u03BB\u03B9\u03C4\u03B5\u03CD\u03BC\u03B1\u03C4\u03BF\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03A1\u03C9\u03BC\u03B1\u03CA\u03BA\u03AE\u03C2 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1\u03C2 (\u03C0\u03BF"@el . . . . . . . . . . . . . . . . . "Upprop f\u00F6r republik 1848.jpg"@en . . . . . . . . "Emblem of Septinsular republic.svg"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Errepublika"@eu . . "Respubliko estas politika organizo de la publikaj aferoj, forte ligita al demokratio (sed ne nepre), kiu havis en la historio diversajn formojn. La difino de respubliko do malsamas depende \u0109u temas pri antikva tempo \u0109u de nuntempo. La vorto respubliko venas de la latinlingvaj vortoj res publica a\u016D \"publika afero\" kaj origine uzatis pri aferoj, pri kiuj decidis plejmulto de la plebo, anstata\u016De al re\u011Do a\u016D cezaro. Foje la koncepto respubliko estas ligita al la simbolo de la friga \u0109apo."@eo . "right"@en . . . . . . "Errepublika Erregea Estatu Burutzat ez daukan gobernu mota bat da. Orokorrean, Herriak demokratikoki aukeratzen du Estatu Burua, Presidente edo Lehendakari izena hartzen duena. Izenaren jatorria latinetikoa da: Res publica = Gauza publikoa. Bi ezberdintasun nagusi daude Errepublika eta Monarkiaren artean: Diktadura batzuek errepublikatzat dute haien burua, aristokraziak gobernatzen ez duela adierazi nahian. Azkenik, San Marinokoa da errepublikarik zaharrena, 301. urtean sortutakoa."@eu . . . . . . . . . . . . . "200"^^ . "1800.0"^^ . . . . "Republika (\u0142ac. res publica \u2013 dos\u0142. rzecz pospolita, rzecz publiczna, rzecz stworzona pospo\u0142u) \u2013 zgodnie ze wsp\u00F3\u0142czesn\u0105 definicj\u0105 ustr\u00F3j polityczny, w kt\u00F3rym w\u0142adza jest sprawowana przez organ wy\u0142oniony na okre\u015Blony czas w wyniku wybor\u00F3w. Do czas\u00F3w II wojny \u015Bwiatowej w j\u0119zyku polskim w nomenklaturze polityczno-prasowej u\u017Cywano s\u0142owa Rzeczpospolita. Odnoszono je nie tylko do Polski (jak si\u0119 to obecnie robi), ale r\u00F3wnie\u017C do innych pa\u0144stw o ustroju republika\u0144skim, szczeg\u00F3lnie do Rzeczypospolitej Rzymskiej, Rzeczypospolitej Francuskiej, Rzeczypospolitej Weneckiej i Rzeczypospolitej San Marino. W republice wyst\u0119puj\u0105 r\u00F3\u017Cne systemy rz\u0105d\u00F3w, zale\u017Cnie od organu sprawuj\u0105cego w\u0142adz\u0119, kt\u00F3rym mo\u017Ce by\u0107: \n* prezydent wybierany na okre\u015Blony czas, z ograniczon\u0105 (albo z nieograniczon\u0105) mo\u017Cliwo\u015Bci\u0105 ponownego wyboru; prezydent mo\u017Ce by\u0107 odpowiedzialny przed innym organem pa\u0144stwa, albo przed Histori\u0105 (lub Bogiem); \n* rz\u0105d odpowiedzialny przed parlamentem lub przed prezydentem. Z uznaniem (albo nieuznaniem) danego pa\u0144stwa za republik\u0119 istniej\u0105 powa\u017Cne problemy ze wzgl\u0119du na liczne historyczne definicje. Pod poj\u0119ciem republiki rozumiano kiedy\u015B: \n* Pa\u0144stwo o ustroju niemonarchicznym. Stanowisko to podzielali Machiavelli i Monteskiusz. Sam Monteskiusz dzieli\u0142 republiki na demokratyczne i arystokratyczne. \n* Pa\u0144stwo, czyli wsp\u00F3lnot\u0119 zjednoczon\u0105 prawem i wsp\u00F3lnym po\u017Cytkiem, jak pisa\u0142 Jean Bodin. Uwa\u017Ca\u0142 on monarchi\u0119 za najlepsz\u0105 republik\u0119. \n* Pa\u0144stwo o ustroju mieszanym, \u0142\u0105cz\u0105cym cechy monarchii, arystokracji i demokracji. Ostatnia definicja szczeg\u00F3lnie popularna by\u0142a w\u015Br\u00F3d polskich autor\u00F3w, wzoruj\u0105cych si\u0119 na stoikach rzymskich. W\u0142a\u015Bnie z tego powodu nazwano monarchi\u0119 Kr\u00F3lestwa Polskiego rzecz\u0105pospolit\u0105, czyli republik\u0105."@pl . . . . . . . . . . "\u5171\u548C\u5236\uFF08\u304D\u3087\u3046\u308F\u305B\u3044\u3001\u82F1: republic\u3001\u72EC: republik\uFF09\u307E\u305F\u5171\u548C\u56FD\u30FB\u5171\u548C\u653F\u306F\u3001\u56FD\u5BB6\u5143\u9996\u306A\u3069\u306B\u541B\u4E3B\u3092\u6301\u305F\u306A\u3044\u653F\u6CBB\u4F53\u5236\u3067\u3042\u308B\u3002\u5171\u548C\u5236\u3067\u306F\u3001\u56FD\u5BB6\u306E\u6240\u6709\u3084\u7D71\u6CBB\u4E0A\u306E\u6700\u9AD8\u6C7A\u5B9A\u6A29\uFF08\u4E3B\u6A29\uFF09\u3092\u500B\u4EBA\uFF08\u541B\u4E3B\uFF09\u3067\u306F\u306A\u304F\u4EBA\u6C11\u307E\u305F\u306F\u4EBA\u6C11\u306E\u5927\u90E8\u5206\u304C\u6301\u3064\u3002 \u5171\u548C\u5236\u306E\u4E2D\u306B\u3001\u7279\u306B\u6C11\u4E3B\u4E3B\u7FA9\u3092\u56FD\u306E\u57FA\u672C\u7684\u306A\u539F\u5247\u3068\u3057\u3066\u91CD\u8996\u3059\u308B\u5236\u5EA6\u306F\u6C11\u4E3B\u5171\u548C\u5236\u3068\u8A00\u3044\u3001\u3053\u306E\u5236\u5EA6\u3092\u63A1\u7528\u3059\u308B\u56FD\u306F\u6C11\u4E3B\u5171\u548C\u56FD\u3068\u8A00\u3046\u3002"@ja . . "Republik"@sv . . . . . . . . . . . . . "Dalam pengertian dasar, sebuah republik adalah sebuah negara di mana tampuk pemerintahan akhirnya bercabang dari rakyat, bukan dari prinsip keturunan bangsawan dan sering dipimpin oleh seorang presiden. Istilah ini berasal dari bahasa Latin res publica, atau \"urusan awam\", yang artinya kerajaan dimiliki serta dikawal oleh rakyat. Namun republik berbeda dengan konsep demokrasi. Terdapat kasus di mana negara republik diperintah secara totaliter. Misalnya, Afrika Selatan yang telah menjadi republik sejak 1961, tetapi disebabkan dasar apartheid sekitar 80% penduduk kulit hitamnya dilarang untuk mengikuti pemilu. Tentu saja terdapat juga negara republik yang melakukan perwakilan secara demokrasi."@in . . . . "\u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0456\u043A\u0430"@uk . . . . . . "Repubblica"@it . . . . . . . . . . "vertical"@en . . . . . "Una rep\u00FAblica (del lat\u00EDn respubl\u012Dca,\u200B \u2018cosa oficial\u2019, \u2018cosa p\u00FAblica\u2019, \u2018lo p\u00FAblico\u2019; y este de res, \u2018cosa\u2019, y p\u016Bblica, \u2018p\u00FAblica\u2019, viene de populus,\u2018pueblo\u2019)\u200B es una forma de Estado cuya m\u00E1xima autoridad no es un monarca y las dem\u00E1s autoridades ocupan el poder a trav\u00E9s de una forma de gobierno como la aristocracia, el parlamentarismo, la oligarqu\u00EDa, etc. En las rep\u00FAblicas actuales la figura del jefe de Estado es representada por el presidente. El t\u00E9rmino rep\u00FAblica fue acu\u00F1ado por primera vez en el a\u00F1o 500 a. C. en Roma, pero con el tiempo el t\u00E9rmino ha sufrido varios cambios de significado. Inicialmente, el t\u00E9rmino latino res publica significaba la anterior \"forma parcial de democracia\" como se encuentra en Roma desde 500 a. C. hasta 27 a. C. En esta primera democracia parcial romana, el poder de la clase aristocr\u00E1tica o Patricios que ten\u00EDa todos los esca\u00F1os en el Senado romano fue controlado por la instituci\u00F3n del consulado, cuyos dos c\u00F3nsules / vice-gobernantes fueron elegidos anualmente por los ciudadanos libres o plebe de Roma. La antigua definici\u00F3n romana de la palabra difiere del uso moderno del t\u00E9rmino, donde no se considera que las posiciones de liderazgo se limiten a la \"clase dominante\".\u200B\u200B \"Los dos grandes puntos de diferencia entre una democracia y una rep\u00FAblica son: primero, la delegaci\u00F3n del gobierno, en esta \u00FAltima, a un peque\u00F1o n\u00FAmero de ciudadanos elegidos por el resto; en segundo lugar, el mayor n\u00FAmero de ciudadanos, y la mayor esfera del pa\u00EDs, sobre el cual puede extenderse este \u00FAltimo.\u201D\u200B No debe confundirse a las rep\u00FAblicas modernas con las antiguas rep\u00FAblicas bajo un r\u00E9gimen de democracia directa (del griego \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03AF\u03B1, d\u0113mokrat\u00EDa, \u2018poder del pueblo\u2019; y este de \u03B4\u00F1\u03BC\u03BF\u03C2, d\u1E17mos, \u2018pueblo\u2019 y de \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C2, kr\u00E1tos, \u2018poder\u2019), pues aluden a principios distintos; la rep\u00FAblica moderna es el gobierno de la ley mientras que democracia directa significa el gobierno del pueblo. Las dos grandes diferencias entre una democracia directa y una rep\u00FAblica representativa son: primera, que en la segunda se delega la facultad de gobierno en un peque\u00F1o n\u00FAmero de ciudadanos, elegidos por el resto; segunda, que la rep\u00FAblica representativa puede comprender un n\u00FAmero m\u00E1s grande de ciudadanos y una mayor extensi\u00F3n de territorio.\u200B En ingl\u00E9s americano, la definici\u00F3n de rep\u00FAblica tambi\u00E9n puede referirse espec\u00EDficamente a un gobierno en el que las personas elegidas representan el cuerpo ciudadano\u200B y una rep\u00FAblica que ejerce el poder de acuerdo con el estado de derecho con una constituci\u00F3n que incluye la separaci\u00F3n de poderes con un jefe ejecutivo electo por los ciudadanos y respeto por los derechos individuales (una rep\u00FAblica constitucional)\u200B\u200B\u200B\u200B o una democracia representativa.\u200B La primera rep\u00FAblica representativa fue la de Estados Unidos despu\u00E9s de la guerra de independencia se fund\u00F3 como una confederaci\u00F3n y luego se reformul\u00F3 como una rep\u00FAblica constitucional federal libre y de derecho implementando conceptos nuevos de la \u00E9poca como la separaci\u00F3n de poderes, caracter\u00EDstica inspirada en las antiguas democracias y perfeccionada con las teor\u00EDas de Montesquieu, lo cual, unido a la representaci\u00F3n del parlamentarismo ingl\u00E9s, dio inicio a una nueva forma de gobierno, la democracia representativa, por lo que a Estados Unidos corresponde el primer concepto y creaci\u00F3n de lo que es la constituci\u00F3n escrita, el presidencialismo y la justicia independiente.\u200B\u200B"@es . . . . . . . . . . . "A revolutionary Republican hand-written bill from the Stockholm riots during the Revolutions of 1848, reading: \"Dethrone Oscar he is not fit to be a king: Long live the Republic! The Reform! down with the Royal house, long live Aftonbladet! death to the king / Republic Republic the People. Brunkeberg this evening\". The writer's identity is unknown."@en . . . "\u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0301\u0431\u043B\u0456\u043A\u0430 (\u0432\u0456\u0434 \u043B\u0430\u0442. res publica \u2014 \u0441\u043F\u0440\u0430\u0432\u0430 \u0433\u0440\u043E\u043C\u0430\u0434\u0438) \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F, \u0437\u0430 \u044F\u043A\u043E\u0457 \u0432\u0435\u0440\u0445\u043E\u0432\u043D\u0430 \u0432\u043B\u0430\u0434\u0430 \u0443 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u0456 (\u0441\u0443\u0432\u0435\u0440\u0435\u043D\u0456\u0442\u0435\u0442) \u043D\u0430\u043B\u0435\u0436\u0438\u0442\u044C \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434\u0443, \u0430 \u0432\u0435\u0440\u0445\u043E\u0432\u043D\u0456 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u0438 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0457 \u0432\u043B\u0430\u0434\u0438 \u043E\u0431\u0438\u0440\u0430\u044E\u0442\u044C\u0441\u044F \u043D\u0430 \u043F\u0435\u0432\u043D\u0438\u0439 \u0442\u0435\u0440\u043C\u0456\u043D, \u0437 \u043E\u043A\u0440\u0435\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u043C\u0438 \u0417\u0430\u043A\u043E\u043D\u043E\u043C \u043F\u043E\u0432\u043D\u043E\u0432\u0430\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C\u0438; \u0456\u0441\u043D\u0443\u0454 \u043F\u043E\u0434\u0456\u043B \u0432\u043B\u0430\u0434\u0438 \u043D\u0430 \u0433\u0456\u043B\u043A\u0438: \u0437\u0430\u043A\u043E\u043D\u043E\u0434\u0430\u0432\u0447\u0443, \u0432\u0438\u043A\u043E\u043D\u0430\u0432\u0447\u0443, \u0441\u0443\u0434\u043E\u0432\u0443. \u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0456\u043A\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043C\u0456\u043D\u043D\u0430 \u0432\u0456\u0434 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457 \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0438 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F, \u043F\u0440\u0438 \u044F\u043A\u0456\u0439 \u0432\u0435\u0440\u0445\u043E\u0432\u043D\u0430 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u0430 \u0432\u043B\u0430\u0434\u0430 \u043D\u0430\u043B\u0435\u0436\u0438\u0442\u044C \u043E\u0434\u043D\u0456\u0439 \u043E\u0441\u043E\u0431\u0456 \u2014 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0443, \u043F\u0435\u0440\u0435\u0434\u0430\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0443 \u0441\u043F\u0430\u0434\u043E\u043A (\u0430\u0431\u043E \u0447\u0435\u0440\u0435\u0437 \u0432\u0438\u0431\u043E\u0440\u0438, \u0432 \u0435\u043B\u0435\u043A\u0446\u0456\u0439\u043D\u0456\u0439 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457). \u0421\u0443\u0432\u0435\u0440\u0435\u043D\u043E\u043C \u0443 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457 \u0454 \u043D\u0435 \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434, \u0430 \u041C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445. \u041D\u0430\u0440\u043E\u0434 \u0443 \u0440\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0456\u0446\u0456 \u2014 \u0433\u0440\u043E\u043C\u0430\u0434\u044F\u043D\u0438, \u0443 \u043C\u043E\u043D\u0430\u0440\u0445\u0456\u0457 \u2014 \u043F\u0456\u0434\u0434\u0430\u043D\u0456. \u041D\u0430 2016 \u0440\u0456\u043A, \u0432 \u043D\u0430\u0437\u0432\u0456 134 \u043A\u0440\u0430\u0457\u043D \u0441\u0432\u0456\u0442\u0443 \u0437\u0456 199 \u043C\u0456\u0441\u0442\u0438\u0442\u044C\u0441\u044F \u0441\u043B\u043E\u0432\u043E \u00AB\u0420\u0435\u0441\u043F\u0443\u0431\u043B\u0456\u043A\u0430\u00BB."@uk . . . . . . .