. . "L'escola veneciana (de m\u00FAsica) \u00E9s un terme usat per descriure els compositors que van treballar a Ven\u00E8cia en el per\u00EDode compr\u00E8s aproximadament entre 1550 i 1610. Les composicions policorals venecianes de finals del segle xvi van ser molt famoses en la seva \u00E8poca i van influir en m\u00FAsics d'altres pa\u00EFsos. La mateixa denominaci\u00F3 d'\u00ABescola veneciana\u00BB s'utilitza tamb\u00E9 per referir-se a altres expressions art\u00EDstiques venecianes (sobretot de pintura) d'una \u00E8poca molt m\u00E9s extensa. Conjuntament amb el desenvolupament de la monodia i l'\u00F2pera a Flor\u00E8ncia, les innovacions de l'escola veneciana marquen la transici\u00F3 de la m\u00FAsica renaixentista a la barroca."@ca . "La Venecia Skolo estis muzika tendenco de komponistoj de la renesanca muziko, kiu lokis en Venecio ekde meze de la 16-a jarcento \u011Dis la 17-a jarcento. Fondinto: Adrian Willaert. Pliaj grvaj skolanoj: Cipriano de Rore, , Andrea Gabrieli, Giovanni Gabrieli kaj Claudio Monteverdi."@eo . . . "La Venecia Skolo estis muzika tendenco de komponistoj de la renesanca muziko, kiu lokis en Venecio ekde meze de la 16-a jarcento \u011Dis la 17-a jarcento. Fondinto: Adrian Willaert. Pliaj grvaj skolanoj: Cipriano de Rore, , Andrea Gabrieli, Giovanni Gabrieli kaj Claudio Monteverdi."@eo . . . . "L\u2019\u00E9cole v\u00E9nitienne d\u00E9signe, en musique, les compositeurs de la Renaissance actifs \u00E0 Venise de 1550 \u00E0 1610, connus notamment pour leur recours \u00E0 la polychoralit\u00E9."@fr . . . "Venetiaanse School (muziekgeschiedenis)"@nl . . . . . "Venedigskolan (musik)"@sv . "Die Venezianische Schule war eine Str\u00F6mung von Komponisten der Renaissance, die in Venedig ans\u00E4ssig war und \u00FCber viele Jahrzehnte, von der Mitte des 16. Jahrhunderts bis ins 17. Jahrhundert hinein, europaweite Auswirkungen hatte. Als Begr\u00FCnder gilt der geb\u00FCrtige Niederl\u00E4nder Adrian Willaert. Weitere bedeutende Komponisten der Venezianischen Schule waren Cipriano de Rore, Giovanni Croce, Claudio Merulo, Andrea Gabrieli, Giovanni Gabrieli und Claudio Monteverdi. Die Venezianische Schule leistete in der Orgel-Toccata und anderen rein instrumentalen Gattungen bedeutende Beitr\u00E4ge zur Emanzipation der Instrumentalmusik; musikgeschichtlich \u00FCberaus wichtig ist auch das Konzept des Musizierens im gesamten Raum durch die Entwicklung der so genannten Venezianischen Mehrch\u00F6rigkeit. Stilistisch ist die Venezianische Schule durch Erkundung der Chromatik und Abzielen auf starke Kontraste sowohl in der Dynamik als auch in der Klangfarbe gekennzeichnet."@de . "\u0641\u064A \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649\u060C \u0627\u0644\u0645\u062F\u0631\u0633\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0645\u0635\u0637\u0644\u062D \u064A\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0644\u0648\u0635\u0641 \u0627\u0644\u0645\u0644\u062D\u0646\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u0639\u0645\u0644\u0648\u0627 \u0641\u064A \u0645\u062F\u064A\u0646\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 1550 \u0625\u0644\u0649 \u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 1610\u060C \u0648\u064A\u0635\u0641 \u0623\u064A\u0636\u064B\u0627 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0623\u0646\u062A\u062C\u0648\u0647\u0627. \u0643\u0627\u0646\u062A \u0627\u0644\u0645\u0624\u0644\u0641\u0627\u062A \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0645\u062A\u0639\u062F\u062F \u0627\u0644\u062C\u0648\u0642\u0627\u062A \u0645\u0646 \u0623\u0648\u0627\u062E\u0631 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u0633\u0627\u062F\u0633 \u0639\u0634\u0631 \u0645\u0646 \u0628\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0623\u062D\u062F\u0627\u062B \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0643\u062B\u0631 \u0634\u0647\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0631\u0648\u0628\u0627\u060C \u0648\u0643\u0627\u0646 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631\u0647\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0645\u0645\u0627\u0631\u0633\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u064A\u0629 \u0641\u064A \u062F\u0648\u0644 \u0623\u062E\u0631\u0649 \u0647\u0627\u0626\u0644\u064B\u0627. \u0643\u0627\u0646\u062A \u0627\u0644\u0627\u0628\u062A\u0643\u0627\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u062A\u064A \u0623\u062F\u062E\u0644\u062A\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0645\u062F\u0631\u0633\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u062A\u0646\u0645\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0639\u0627\u0635\u0631\u0629 \u0644\u0644\u0645\u0648\u0646\u0648\u062F\u064A \u0648\u0627\u0644\u0623\u0648\u0628\u0631\u0627 \u0641\u064A \u0641\u0644\u0648\u0631\u0646\u0633\u0627 \u0645\u062D\u062F\u062F\u0629 \u0644\u0646\u0647\u0627\u064A\u0629 \u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0646\u0647\u0636\u0629 \u0648\u0628\u062F\u0627\u064A\u0629 ."@ar . . "7483"^^ . . . "Venedigskolan inom musik avser flaml\u00E4ndska och italienska tons\u00E4ttare verkande i 1500-talets Venedig. Den hade sina r\u00F6tter i nederl\u00E4ndska skolan, och t\u00E4vlade med romerska skolan. Venedigskolan grundades av Adrian Willaert 1527 som arbetade som maestro di cappella i Markuskyrkan i Venedig. R\u00F6relsen var viktig f\u00F6r utveckling av polyfonisk k\u00F6rteknik med bland annat ekoeffekter och m\u00E4ktig klang. Skolan har \u00E4ven utvecklat 5-st\u00E4miga madrigaler a cappella med avancerad kromatik som ledde utvecklingen ifr\u00E5n modala musikformer. Andrea Gabrieli och Claudio Merulo introducerade instrumentmusikformer som toccata, , canzona och sonata. Under sekelskiftet 1500/1600 hade tyska tons\u00E4ttare som Jacobus Gallus (\u00E4ven k\u00E4nd som Handl), Michael Praetorius och Hans Leo Hassler stort inflytande, varav ben\u00E4mning Deutschvenezianer. N\u00E5got senare kom Heinrich Sch\u00FCtz (c:a 1585 - 1672), elev till Giovanni Gabrieli, att bli den mest k\u00E4nde representanten den tysk-venetianska stilen. F\u00F6retr\u00E4dare: \n* \n* \n* Giovanni Croce \n* Giovanni Gabrieli \n* Andrea Gabrieli \n* Claudio Merulo \n* \n* Cipriano de Rore \n* \n* Adrian Willaert (grundare) \n* Gioseffo Zarlino Venedigskolan brukar \u00E4ven avse operatons\u00E4ttare verkande i Venedig under 1600/1700-talet som: \n* Claudio Monteverdi \n* Francesco Cavalli \n* Marc'Antonio Cesti"@sv . "La Escuela Veneciana en m\u00FAsica es un t\u00E9rmino usado para describir los compositores (as\u00ED como su obra) que trabajaron en Venecia en el per\u00EDodo comprendido entre 1550 y 1610 aproximadamente. Las composiciones policorales venecianas de fines del siglo XVI fueron eventos famosos en su \u00E9poca y de gran influencia en la pr\u00E1ctica musical de otros pa\u00EDses. Conjuntamente con el desarrollo de la monodia y la \u00F3pera en Florencia, las innovaciones de la escuela veneciana marcan la transici\u00F3n de la m\u00FAsica renacentista al barroco musical."@es . . . . . . "Die Venezianische Schule war eine Str\u00F6mung von Komponisten der Renaissance, die in Venedig ans\u00E4ssig war und \u00FCber viele Jahrzehnte, von der Mitte des 16. Jahrhunderts bis ins 17. Jahrhundert hinein, europaweite Auswirkungen hatte. Als Begr\u00FCnder gilt der geb\u00FCrtige Niederl\u00E4nder Adrian Willaert. Weitere bedeutende Komponisten der Venezianischen Schule waren Cipriano de Rore, Giovanni Croce, Claudio Merulo, Andrea Gabrieli, Giovanni Gabrieli und Claudio Monteverdi."@de . "\u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0301\u0439\u0441\u044C\u043A\u0430 \u0448\u043A\u043E\u0301\u043B\u0430 (\u0456\u0442\u0430\u043B. scuola veneziana) \u2014 \u0442\u0435\u0440\u043C\u0456\u043D, \u0449\u043E \u0432 \u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0438 \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0434\u043B\u044F \u043E\u043F\u0438\u0441\u0443 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432, \u044F\u043A\u0456 \u043F\u0440\u0430\u0446\u044E\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0443 \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0457 \u0437 1550 \u0434\u043E 1610 \u0440\u043E\u043A\u0443; \u0430 \u0442\u0430\u043A\u043E\u0436 \u043F\u043E\u0437\u043D\u0430\u0447\u0430\u0454 \u0457\u0445 \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0443. \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0456 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0445\u043E\u0440\u0430\u043B\u044C\u043D\u0456 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0446\u0456\u0457 XVI \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F \u0431\u0443\u043B\u0438 \u043D\u0430\u0439\u0432\u0430\u0436\u043B\u0438\u0432\u0456\u0448\u0438\u043C \u043C\u0443\u0437\u0438\u0447\u043D\u0438\u043C \u0444\u0435\u043D\u043E\u043C\u0435\u043D\u043E\u043C \u0432 \u0404\u0432\u0440\u043E\u043F\u0456 \u0456 \u043C\u0430\u043B\u0438 \u043D\u0430\u0434\u0437\u0432\u0438\u0447\u0430\u0439\u043D\u0438\u0439 \u0432\u043F\u043B\u0438\u0432 \u043D\u0430 \u0454\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u044C\u043A\u0443 \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0443 \u0446\u044C\u043E\u0433\u043E \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0443. \u041D\u043E\u0432\u0430\u0446\u0456\u0457 \u0432\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u0456 \u0432\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u044E \u0448\u043A\u043E\u043B\u043E\u044E, \u0440\u0430\u0437\u043E\u043C \u0437 \u0442\u043E\u0433\u043E\u0447\u0430\u0441\u043D\u0438\u043C \u0440\u043E\u0437\u0432\u0438\u0442\u043A\u043E\u043C \u043C\u043E\u043D\u043E\u0434\u0456\u0457 \u0442\u0430 \u043E\u043F\u0435\u0440\u0438 \u0443 \u0424\u043B\u043E\u0440\u0435\u043D\u0446\u0456\u0457 \u0440\u0435\u043F\u0440\u0435\u0437\u0435\u043D\u0442\u0443\u044E\u0442\u044C \u043A\u0456\u043D\u0435\u0446\u044C \u041C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0438 \u0412\u0456\u0434\u0440\u043E\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F \u0442\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043E\u043A \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0438 \u0431\u0430\u0440\u043E\u043A\u043E."@uk . . . . . . . "\u30F4\u30A7\u30CD\u30C4\u30A3\u30A2\u697D\u6D3E\uFF08\u30F4\u30A7\u30CD\u30C4\u30A3\u30A2\u304C\u304F\u306F\uFF09\u306F\u3001\u30A4\u30BF\u30EA\u30A2\u306E\u30F4\u30A7\u30CD\u30C4\u30A3\u30A2\u3067\u300116\u4E16\u7D00\u4E2D\u671F\u304B\u308917\u4E16\u7D00\u521D\u982D\u306B\u304B\u3051\u3066\u306E\u30EB\u30CD\u30B5\u30F3\u30B9\u97F3\u697D\u3001\u30D0\u30ED\u30C3\u30AF\u97F3\u697D\u306E\u4F5C\u66F2\u5BB6\u305F\u3061\u3067\u3042\u308B\u3002\u3053\u306E\u697D\u6D3E\u304C\u97F3\u697D\u53F2\u306B\u6B8B\u3057\u305F\u696D\u7E3E\u306F\u3001\u4E8C\u3064\u306E\u8056\u6B4C\u968A\u30682\u53F0\u306E\u30AA\u30EB\u30AC\u30F3\u3092\u7528\u3044\u305F\u4E8C\u91CD\u5408\u5531\uFF08\u8907\u5408\u5531 cori spezzati\uFF09\u306E\u6280\u6CD5\u306E\u958B\u767A\u3067\u3042\u308B\u3002\u3053\u306E\u6280\u6CD5\u306F\u3001\u5354\u594F\u66F2\u306E\u3072\u306A\u5F62\u3068\u306A\u308B\u3002\u4E8C\u91CD\u5408\u5531\u306E\u767A\u5C55\u3068\u3001\u30D5\u30A3\u30EC\u30F3\u30C4\u30A7\u3067\u306E\u30E2\u30CE\u30C7\u30A3\u3068\u30AA\u30DA\u30E9\u306E\u8A95\u751F\u306B\u3088\u308A\u3001\u30EB\u30CD\u30B5\u30F3\u30B9\u97F3\u697D\u306F\u7D42\u308F\u308A\u3092\u544A\u3052\u3001\u30D0\u30ED\u30C3\u30AF\u97F3\u697D\u304C\u59CB\u307E\u3063\u305F\u3002"@ja . "Venecia Skolo"@eo . "\u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438"@ru . . "\u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0301\u0439\u0441\u044C\u043A\u0430 \u0448\u043A\u043E\u0301\u043B\u0430 (\u0456\u0442\u0430\u043B. scuola veneziana) \u2014 \u0442\u0435\u0440\u043C\u0456\u043D, \u0449\u043E \u0432 \u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0438 \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0434\u043B\u044F \u043E\u043F\u0438\u0441\u0443 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432, \u044F\u043A\u0456 \u043F\u0440\u0430\u0446\u044E\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0443 \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0457 \u0437 1550 \u0434\u043E 1610 \u0440\u043E\u043A\u0443; \u0430 \u0442\u0430\u043A\u043E\u0436 \u043F\u043E\u0437\u043D\u0430\u0447\u0430\u0454 \u0457\u0445 \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0443. \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0456 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0445\u043E\u0440\u0430\u043B\u044C\u043D\u0456 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0446\u0456\u0457 XVI \u0441\u0442\u043E\u043B\u0456\u0442\u0442\u044F \u0431\u0443\u043B\u0438 \u043D\u0430\u0439\u0432\u0430\u0436\u043B\u0438\u0432\u0456\u0448\u0438\u043C \u043C\u0443\u0437\u0438\u0447\u043D\u0438\u043C \u0444\u0435\u043D\u043E\u043C\u0435\u043D\u043E\u043C \u0432 \u0404\u0432\u0440\u043E\u043F\u0456 \u0456 \u043C\u0430\u043B\u0438 \u043D\u0430\u0434\u0437\u0432\u0438\u0447\u0430\u0439\u043D\u0438\u0439 \u0432\u043F\u043B\u0438\u0432 \u043D\u0430 \u0454\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u044C\u043A\u0443 \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0443 \u0446\u044C\u043E\u0433\u043E \u043F\u0435\u0440\u0456\u043E\u0434\u0443. \u041D\u043E\u0432\u0430\u0446\u0456\u0457 \u0432\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u0456 \u0432\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u044E \u0448\u043A\u043E\u043B\u043E\u044E, \u0440\u0430\u0437\u043E\u043C \u0437 \u0442\u043E\u0433\u043E\u0447\u0430\u0441\u043D\u0438\u043C \u0440\u043E\u0437\u0432\u0438\u0442\u043A\u043E\u043C \u043C\u043E\u043D\u043E\u0434\u0456\u0457 \u0442\u0430 \u043E\u043F\u0435\u0440\u0438 \u0443 \u0424\u043B\u043E\u0440\u0435\u043D\u0446\u0456\u0457 \u0440\u0435\u043F\u0440\u0435\u0437\u0435\u043D\u0442\u0443\u044E\u0442\u044C \u043A\u0456\u043D\u0435\u0446\u044C \u041C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0438 \u0412\u0456\u0434\u0440\u043E\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F \u0442\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043E\u043A \u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0438 \u0431\u0430\u0440\u043E\u043A\u043E."@uk . . . . . . "La Escuela Veneciana en m\u00FAsica es un t\u00E9rmino usado para describir los compositores (as\u00ED como su obra) que trabajaron en Venecia en el per\u00EDodo comprendido entre 1550 y 1610 aproximadamente. Las composiciones policorales venecianas de fines del siglo XVI fueron eventos famosos en su \u00E9poca y de gran influencia en la pr\u00E1ctica musical de otros pa\u00EDses. Conjuntamente con el desarrollo de la monodia y la \u00F3pera en Florencia, las innovaciones de la escuela veneciana marcan la transici\u00F3n de la m\u00FAsica renacentista al barroco musical."@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Escola veneciana"@ca . . . . . . "Terminem szko\u0142a wenecka okre\u015Bla si\u0119 styl muzyki tworzonej przez kompozytor\u00F3w czynnych w Wenecji w latach od oko\u0142o 1550 do oko\u0142o 1610. Weneckie kompozycje polich\u00F3ralne ko\u0144ca XVI wieku nale\u017Ca\u0142y do najbardziej znanych wydarze\u0144 muzycznych w Europie, a ich wp\u0142yw na praktyk\u0119 muzyczn\u0105 w innych krajach by\u0142 ogromny. Innowacje wprowadzone przez szko\u0142\u0119 weneck\u0105 w du\u017Cej mierze okre\u015Blaj\u0105 koniec renesansu w muzyce i pocz\u0105tek baroku."@pl . "\u30F4\u30A7\u30CD\u30C4\u30A3\u30A2\u697D\u6D3E"@ja . . . . . . "Venezianische Schule"@de . "Scuola veneziana"@it . . . . . . "855518"^^ . . . . . . . "\u30F4\u30A7\u30CD\u30C4\u30A3\u30A2\u697D\u6D3E\uFF08\u30F4\u30A7\u30CD\u30C4\u30A3\u30A2\u304C\u304F\u306F\uFF09\u306F\u3001\u30A4\u30BF\u30EA\u30A2\u306E\u30F4\u30A7\u30CD\u30C4\u30A3\u30A2\u3067\u300116\u4E16\u7D00\u4E2D\u671F\u304B\u308917\u4E16\u7D00\u521D\u982D\u306B\u304B\u3051\u3066\u306E\u30EB\u30CD\u30B5\u30F3\u30B9\u97F3\u697D\u3001\u30D0\u30ED\u30C3\u30AF\u97F3\u697D\u306E\u4F5C\u66F2\u5BB6\u305F\u3061\u3067\u3042\u308B\u3002\u3053\u306E\u697D\u6D3E\u304C\u97F3\u697D\u53F2\u306B\u6B8B\u3057\u305F\u696D\u7E3E\u306F\u3001\u4E8C\u3064\u306E\u8056\u6B4C\u968A\u30682\u53F0\u306E\u30AA\u30EB\u30AC\u30F3\u3092\u7528\u3044\u305F\u4E8C\u91CD\u5408\u5531\uFF08\u8907\u5408\u5531 cori spezzati\uFF09\u306E\u6280\u6CD5\u306E\u958B\u767A\u3067\u3042\u308B\u3002\u3053\u306E\u6280\u6CD5\u306F\u3001\u5354\u594F\u66F2\u306E\u3072\u306A\u5F62\u3068\u306A\u308B\u3002\u4E8C\u91CD\u5408\u5531\u306E\u767A\u5C55\u3068\u3001\u30D5\u30A3\u30EC\u30F3\u30C4\u30A7\u3067\u306E\u30E2\u30CE\u30C7\u30A3\u3068\u30AA\u30DA\u30E9\u306E\u8A95\u751F\u306B\u3088\u308A\u3001\u30EB\u30CD\u30B5\u30F3\u30B9\u97F3\u697D\u306F\u7D42\u308F\u308A\u3092\u544A\u3052\u3001\u30D0\u30ED\u30C3\u30AF\u97F3\u697D\u304C\u59CB\u307E\u3063\u305F\u3002"@ja . . . . . . . . "Venedigskolan inom musik avser flaml\u00E4ndska och italienska tons\u00E4ttare verkande i 1500-talets Venedig. Den hade sina r\u00F6tter i nederl\u00E4ndska skolan, och t\u00E4vlade med romerska skolan. Venedigskolan grundades av Adrian Willaert 1527 som arbetade som maestro di cappella i Markuskyrkan i Venedig. R\u00F6relsen var viktig f\u00F6r utveckling av polyfonisk k\u00F6rteknik med bland annat ekoeffekter och m\u00E4ktig klang. Skolan har \u00E4ven utvecklat 5-st\u00E4miga madrigaler a cappella med avancerad kromatik som ledde utvecklingen ifr\u00E5n modala musikformer. Andrea Gabrieli och Claudio Merulo introducerade instrumentmusikformer som toccata, , canzona och sonata. Under sekelskiftet 1500/1600 hade tyska tons\u00E4ttare som Jacobus Gallus (\u00E4ven k\u00E4nd som Handl), Michael Praetorius och Hans Leo Hassler stort inflytande, varav ben\u00E4mning Deu"@sv . . . "\u0641\u064A \u062A\u0627\u0631\u064A\u062E \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649\u060C \u0627\u0644\u0645\u062F\u0631\u0633\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0645\u0635\u0637\u0644\u062D \u064A\u0633\u062A\u062E\u062F\u0645 \u0644\u0648\u0635\u0641 \u0627\u0644\u0645\u0644\u062D\u0646\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0630\u064A\u0646 \u0639\u0645\u0644\u0648\u0627 \u0641\u064A \u0645\u062F\u064A\u0646\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 1550 \u0625\u0644\u0649 \u062D\u0648\u0627\u0644\u064A 1610\u060C \u0648\u064A\u0635\u0641 \u0623\u064A\u0636\u064B\u0627 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0623\u0646\u062A\u062C\u0648\u0647\u0627. \u0643\u0627\u0646\u062A \u0627\u0644\u0645\u0624\u0644\u0641\u0627\u062A \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0645\u062A\u0639\u062F\u062F \u0627\u0644\u062C\u0648\u0642\u0627\u062A \u0645\u0646 \u0623\u0648\u0627\u062E\u0631 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646 \u0627\u0644\u0633\u0627\u062F\u0633 \u0639\u0634\u0631 \u0645\u0646 \u0628\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0623\u062D\u062F\u0627\u062B \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0643\u062B\u0631 \u0634\u0647\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0623\u0648\u0631\u0648\u0628\u0627\u060C \u0648\u0643\u0627\u0646 \u062A\u0623\u062B\u064A\u0631\u0647\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0645\u0645\u0627\u0631\u0633\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u064A\u0629 \u0641\u064A \u062F\u0648\u0644 \u0623\u062E\u0631\u0649 \u0647\u0627\u0626\u0644\u064B\u0627. \u0643\u0627\u0646\u062A \u0627\u0644\u0627\u0628\u062A\u0643\u0627\u0631\u0627\u062A \u0627\u0644\u062A\u064A \u0623\u062F\u062E\u0644\u062A\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0645\u062F\u0631\u0633\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u062A\u0646\u0645\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0639\u0627\u0635\u0631\u0629 \u0644\u0644\u0645\u0648\u0646\u0648\u062F\u064A \u0648\u0627\u0644\u0623\u0648\u0628\u0631\u0627 \u0641\u064A \u0641\u0644\u0648\u0631\u0646\u0633\u0627 \u0645\u062D\u062F\u062F\u0629 \u0644\u0646\u0647\u0627\u064A\u0629 \u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649 \u0639\u0635\u0631 \u0627\u0644\u0646\u0647\u0636\u0629 \u0648\u0628\u062F\u0627\u064A\u0629 ."@ar . "De Venetiaanse School was een stroming van componisten in de Renaissance die in de periode van ca. 1550 tot 1610 in Veneti\u00EB werkzaam waren. De eerste componist uit deze school was de Vlaming Adriaan Willaert. Later belangrijke componisten waren Annibale Padovano, Cypriano de Rore, , Andrea Gabrieli, Giovanni Gabrieli en Claudio Monteverdi. Na de Sacco di Roma nam de culturele betekenis van Rome af en werden andere Italiaanse steden, waaronder Veneti\u00EB, belangrijker. De grote ruimte van de San Marcobasiliek vereiste een geheel andere manier van componeren dan de polyfone stijl van de Franco-Vlaamse School. Verder eiste het concilie van Trente een goede verstaanbaarheid van de muziek, hetgeen ook een belemmering voor de polyfone stijl was. De componisten gingen nu experimenteren met de ruimte van de San Marcobasiliek en stelden meerdere koren en groepen instrumentalisten op verschillende plaatsen in de kerk op. Hierdoor ontstond de voor de Venetiaanse muziek kenmerkende meerkorigheid met cori spezzati. Voor het eerst in de geschiedenis van de westerse muziek gingen nu ook dynamiek (geluidsterkte) en klankkleur een rol spelen in de compositie (denk bijvoorbeeld aan de beroemde Sonata pian e forte van Giovanni Gabrieli). Ook speelde de Venetiaanse School een belangrijke rol bij de emancipatie van de instrumentale muziek, die zich tot die tijd nauwelijks van de vocale muziek onderscheidde. De Venetiaanse School had een grote invloed op de vroege barokmuziek in geheel Europa. Vooral uit Duitsland kwamen veel componisten naar Veneti\u00EB om hier les te nemen. De bekendste hiervan is Heinrich Sch\u00FCtz, in wiens werk de invloed van de Venetiaanse dubbelkorigheid duidelijk hoorbaar is."@nl . . . "L'escola veneciana (de m\u00FAsica) \u00E9s un terme usat per descriure els compositors que van treballar a Ven\u00E8cia en el per\u00EDode compr\u00E8s aproximadament entre 1550 i 1610. Les composicions policorals venecianes de finals del segle xvi van ser molt famoses en la seva \u00E8poca i van influir en m\u00FAsics d'altres pa\u00EFsos. La mateixa denominaci\u00F3 d'\u00ABescola veneciana\u00BB s'utilitza tamb\u00E9 per referir-se a altres expressions art\u00EDstiques venecianes (sobretot de pintura) d'una \u00E8poca molt m\u00E9s extensa."@ca . . . "\u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0430 \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 (\u043C\u0443\u0437\u0438\u043A\u0430)"@uk . . "Ben\u00E1tsk\u00E1 \u0161kola je ozna\u010Den\u00ED pro hudebn\u00ED tradici, kter\u00E1 se rozvinula v Ben\u00E1tk\u00E1ch (dnes v It\u00E1lii, tehdy v Ben\u00E1tsk\u00E9 republice) v renesan\u010Dn\u00ED epo\u0161e, zhruba v letech 1550\u20131610. Ke \u0161kole pat\u0159ili hudebn\u00ED skladatel\u00E9 Giovanni Gabrieli, Adrian Willaert, Andrea Gabrieli, Cipriano de Rore, Claudio Merulo nebo Gioseffo Zarlino. Tvo\u0159ili zvl\u00E1\u0161t\u011B varhann\u00ED hudbu, madrigaly a motety. Soust\u0159edili se kolem baziliky svat\u00E9ho Marka, jej\u00ED\u017E v\u011Bt\u0161\u00ED mno\u017Estv\u00ED odd\u011Blen\u00FDch k\u016Fr\u016F umo\u017Enilo p\u0159ej\u00EDt od klasick\u00E9 polyfonie, v\u00EDcehlasosti, k polychor\u00E1lnosti, tedy v\u00EDcesborov\u00E9 technice. N\u011Bkdy se hovo\u0159\u00ED o tzv. ben\u00E1tsk\u00E9m v\u00EDcesborov\u00E9m stylu. Prvn\u00EDm, kdo tento princip vyu\u017Eil, byl Adrian Willaert, kter\u00FD se stal maestro di cappella v chr\u00E1mu svat\u00E9ho Marka v roce 1527 a z\u016Fstal j\u00EDm a\u017E do sv\u00E9 smrti v roce 1562. Oproti franko-vl\u00E1msk\u00E9 \u0161kole, p\u016Fso"@cs . . . . . "\u0627\u0644\u0645\u062F\u0631\u0633\u0629 \u0627\u0644\u0628\u0646\u062F\u0642\u064A\u0629 (\u0645\u0648\u0633\u064A\u0642\u0649)"@ar . . . . "Szko\u0142a wenecka"@pl . . "Nella storia della musica la scuola veneziana \u00E8 un termine usato per descrivere i primi compositori operanti a Venezia dal 1550 al 1610; essa descrive inoltre la musica da loro prodotta."@it . "In music history, the Venetian School was the body and work of composers working in Venice from about 1550 to around 1610, many working in the Venetian polychoral style. The Venetian polychoral compositions of the late sixteenth century were among the most famous musical works in Europe, and their influence on musical practice in other countries was enormous. The innovations introduced by the Venetian school, along with the contemporary development of monody and opera in Florence, together define the end of the musical Renaissance and the beginning of the musical Baroque."@en . . . . "Nella storia della musica la scuola veneziana \u00E8 un termine usato per descrivere i primi compositori operanti a Venezia dal 1550 al 1610; essa descrive inoltre la musica da loro prodotta."@it . "1090182892"^^ . "Ben\u00E1tsk\u00E1 \u0161kola je ozna\u010Den\u00ED pro hudebn\u00ED tradici, kter\u00E1 se rozvinula v Ben\u00E1tk\u00E1ch (dnes v It\u00E1lii, tehdy v Ben\u00E1tsk\u00E9 republice) v renesan\u010Dn\u00ED epo\u0161e, zhruba v letech 1550\u20131610. Ke \u0161kole pat\u0159ili hudebn\u00ED skladatel\u00E9 Giovanni Gabrieli, Adrian Willaert, Andrea Gabrieli, Cipriano de Rore, Claudio Merulo nebo Gioseffo Zarlino. Tvo\u0159ili zvl\u00E1\u0161t\u011B varhann\u00ED hudbu, madrigaly a motety. Soust\u0159edili se kolem baziliky svat\u00E9ho Marka, jej\u00ED\u017E v\u011Bt\u0161\u00ED mno\u017Estv\u00ED odd\u011Blen\u00FDch k\u016Fr\u016F umo\u017Enilo p\u0159ej\u00EDt od klasick\u00E9 polyfonie, v\u00EDcehlasosti, k polychor\u00E1lnosti, tedy v\u00EDcesborov\u00E9 technice. N\u011Bkdy se hovo\u0159\u00ED o tzv. ben\u00E1tsk\u00E9m v\u00EDcesborov\u00E9m stylu. Prvn\u00EDm, kdo tento princip vyu\u017Eil, byl Adrian Willaert, kter\u00FD se stal maestro di cappella v chr\u00E1mu svat\u00E9ho Marka v roce 1527 a z\u016Fstal j\u00EDm a\u017E do sv\u00E9 smrti v roce 1562. Oproti franko-vl\u00E1msk\u00E9 \u0161kole, p\u016Fsob\u00EDc\u00ED ve stejn\u00E9 dob\u011B, kladla ben\u00E1tsk\u00E1 \u0161kola v\u011Bt\u0161\u00ED d\u016Fraz na harmonii. P\u0159esunu mnoha um\u011Blc\u016F do Ben\u00E1tek napomohlo sacco di Roma, tedy vyplen\u011Bn\u00ED \u0158\u00EDma, v roce 1527. Do Ben\u00E1tek p\u0159ich\u00E1zelo ale v t\u00E9 dob\u011B i mnoho um\u011Blc\u016F ze severu Evropy, co\u017E v\u0161ak nakonec zp\u016Fsobilo spory. V 60. letech 16. stolet\u00ED se v ben\u00E1tsk\u00E9 \u0161kole vyd\u011Blily dv\u011B skupiny: jedna veden\u00E1 , kter\u00E1 preferovala seversk\u00E9 vlivy a podporovala p\u0159\u00EDchod cizinc\u016F, a proti n\u00ED skupina veden\u00E1 Gioseffo Zarlinem, tehdej\u0161\u00EDm maestrem di cappella, kter\u00E1 trvala na willaertovsk\u00E9 v\u00EDcesborovosti a na tom, \u017Ee p\u0159evahu si mus\u00ED udr\u017Eet m\u00EDstn\u00ED um\u011Blci. T\u0159en\u00ED mezi ob\u011Bma skupinami vyvrcholilo v roce 1569 dramatick\u00FDm ve\u0159ejn\u00FDm konfliktem mezi Donatem a Zarlinem b\u011Bhem sv\u00E1tku svat\u00E9ho Marka. Nakonec zv\u00EDt\u011Bzila skupina up\u0159ednost\u0148uj\u00EDc\u00ED m\u00EDstn\u00ED um\u011Blce a byla tak ukon\u010Dena dominance zahrani\u010Dn\u00EDch hudebn\u00EDk\u016F v Ben\u00E1tk\u00E1ch, z nich\u017E mnoho pot\u00E9 ode\u0161lo. V 80. letech 20. stolet\u00ED st\u00E1li v \u010Dele \u0161koly Andrea a Giovanni Gabrieli, kte\u0159\u00ED skl\u00E1dali rozs\u00E1hl\u00E1 d\u00EDla pro v\u00EDce sbor\u016F (tradi\u010Dn\u011B), ale nov\u011B tak\u00E9 pro skupiny dechov\u00FDch a smy\u010Dcov\u00FDch n\u00E1stroj\u016F a varhan. Tato d\u00EDla jsou prvn\u00ED v Evrop\u011B, kter\u00E1 zahrnuj\u00ED dynamiku, a pat\u0159\u00ED mezi prvn\u00ED, kter\u00E1 obsahuj\u00ED specifick\u00E9 pokyny pro souborov\u00E9 instrumentace. To pozd\u011Bji ovlivnilo barokn\u00ED tv\u016Frce, v\u010Detn\u011B Johanna Sebastiana Bacha."@cs . "\u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 (\u0438\u0442\u0430\u043B. Scuola veneziana) \u2014 \u043D\u0430\u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0438\u0441\u043A\u0443\u0441\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0432 \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0438 \u0432 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0438 \u0412\u043E\u0437\u0440\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u044F \u0438 \u0440\u0430\u043D\u043D\u0435\u0433\u043E \u0431\u0430\u0440\u043E\u043A\u043A\u043E. \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044C \u043D\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0442\u044F\u0436\u0435\u043D\u0438\u0438 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0434\u0435\u0441\u044F\u0442\u0438\u043B\u0435\u0442\u0438\u0439, \u0441 \u0441\u0435\u0440\u0435\u0434\u0438\u043D\u044B XVI \u0438 \u0432\u043F\u043B\u043E\u0442\u044C \u0434\u043E \u0441\u0435\u0440\u0435\u0434\u0438\u043D\u044B XVII \u0441\u0442\u043E\u043B\u0435\u0442\u0438\u044F \u0438 \u0438\u043C\u0435\u043B\u0430 \u043E\u0431\u0449\u0435\u0435\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u043A\u043E\u0435 \u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0435. \u041E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u0435\u043C \u0435\u0451 \u0441\u0447\u0438\u0442\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u0432\u0448\u0438\u0439 \u0432 \u0418\u0442\u0430\u043B\u0438\u0438 \u0444\u043B\u0430\u043C\u0430\u043D\u0434\u0435\u0446 \u0410\u0434\u0440\u0438\u0430\u043D \u0412\u0438\u043B\u043B\u0430\u0440\u0442. \u0421\u0440\u0435\u0434\u0438 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0445 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u043E\u0432, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0445 \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u043E \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u0441\u043B\u044F\u044E\u0442 \u043A \u0432\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0448\u043A\u043E\u043B\u0435, \u0427\u0438\u043F\u0440\u0438\u0430\u043D\u043E \u0434\u0435 \u0420\u043E\u0440\u0435, \u0414\u0436\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0438 \u041A\u0440\u043E\u0447\u0435, \u041A\u043B\u0430\u0443\u0434\u0438\u043E \u041C\u0435\u0440\u0443\u043B\u043E, \u0410\u043D\u0434\u0440\u0435\u0430 \u0413\u0430\u0431\u0440\u0438\u0435\u043B\u0438, \u0414\u0436\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0438 \u0413\u0430\u0431\u0440\u0438\u0435\u043B\u0438, \u041A\u043B\u0430\u0443\u0434\u0438\u043E \u041C\u043E\u043D\u0442\u0435\u0432\u0435\u0440\u0434\u0438, \u0414\u0436\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0438 \u0411\u0430\u0441\u0441\u0430\u043D\u043E."@ru . . . . "Terminem szko\u0142a wenecka okre\u015Bla si\u0119 styl muzyki tworzonej przez kompozytor\u00F3w czynnych w Wenecji w latach od oko\u0142o 1550 do oko\u0142o 1610. Weneckie kompozycje polich\u00F3ralne ko\u0144ca XVI wieku nale\u017Ca\u0142y do najbardziej znanych wydarze\u0144 muzycznych w Europie, a ich wp\u0142yw na praktyk\u0119 muzyczn\u0105 w innych krajach by\u0142 ogromny. Innowacje wprowadzone przez szko\u0142\u0119 weneck\u0105 w du\u017Cej mierze okre\u015Blaj\u0105 koniec renesansu w muzyce i pocz\u0105tek baroku. By\u0142y dwa wa\u017Cne czynniki, kt\u00F3re wp\u0142yn\u0119\u0142y na powstanie szko\u0142y weneckiej. Pierwszym i najwa\u017Cniejszym by\u0142a architektura wspania\u0142ej bazyliki \u015Bw. Marka w Wenecji, z jej wyj\u0105tkowym wn\u0119trzem z dwoma ch\u00F3rami muzycznymi po\u0142o\u017Conymi naprzeciwko siebie. Z powodu obszerno\u015Bci wn\u0119trza bazyliki konieczne by\u0142o rozwini\u0119cie stylu muzycznego wykorzystuj\u0105cego pog\u0142os, zamiast pr\u00F3buj\u0105cego z nim walczy\u0107. W ten spos\u00F3b powsta\u0142 wenecki styl polich\u00F3ralny, kt\u00F3rego cechami charakterystycznymi by\u0142y: rozw\u00F3j stylu koncertuj\u0105cego, monumentalne utwory wokalno-instrumentalne o du\u017Cej obsadzie, z wyrazistymi partiami instrumentalnymi. Grupy ch\u00F3ralne oraz instrument\u00F3w muzycznych w jednych momentach wsp\u00F3\u0142zawodnicz\u0105ce ze sob\u0105, w innych wsp\u00F3\u0142graj\u0105ce, jednoczone by\u0142y przez d\u017Awi\u0119k organ\u00F3w. Pierwszym kompozytorem, kt\u00F3ry s\u0142yn\u0105\u0142 z wykorzystania tego efektu by\u0142 Adrian Willaert, maestro di cappella bazyliki \u015Bw. Marka od 1527 a\u017C do \u015Bmierci w 1562. Gioseffo Zarlino, jeden z najbardziej wp\u0142ywowych teoretyk\u00F3w muzyki swego czasu nazwa\u0142 Willaerta \"nowym Pitagorasem\". Wp\u0142yw Willaerta nie tylko jako kompozytora, ale r\u00F3wnie\u017C jako nauczyciela, by\u0142 g\u0142\u0119boki. Drugim czynnikiem, kt\u00F3ry mia\u0142 wp\u0142yw na rozw\u00F3j tw\u00F3rczo\u015Bci muzycznej, by\u0142 druk. Na pocz\u0105tku XVI wieku Wenecja sta\u0142a si\u0119 wa\u017Cnym centrum drukarstwa muzycznego. Przybywali tu kompozytorzy z ca\u0142ej Europy, aby czerpa\u0107 korzy\u015Bci z nowego wynalazku, kt\u00F3ry w tym czasie liczy\u0142 zaledwie dziesi\u0119\u0107 lat. W Wenecji pojawi\u0142o si\u0119 wielu tw\u00F3rc\u00F3w z Europy p\u00F3\u0142nocnej (szczeg\u00F3lnie Flamandowie i Francuzi), kt\u00F3rzy mieli opini\u0119 najbardziej utalentowanych w Europie. Szczytem rozkwitu szko\u0142y weneckiej by\u0142y lata 80. XVI wieku, gdy Andrea Gabrieli ze swoim uczniem i bratankiem Giovannim Gabrielim stworzyli ogromn\u0105 liczb\u0119 dzie\u0142 na wiele ch\u00F3r\u00F3w, grup instrument\u00F3w d\u0119tych i smyczkowych oraz organy. Dzie\u0142a te by\u0142y pierwszymi, kt\u00F3re zawiera\u0142y wskaz\u00F3wki wykonawcze dotycz\u0105ce dynamiki i jednymi z pierwszych zawieraj\u0105cych dok\u0142adn\u0105 instrumentacj\u0119. W tym czasie organistami w bazylice byli m.in. Claudio Merulo i Girolamo Diruta, kt\u00F3rych styl wykonawczy i dzie\u0142a teoretyczne mia\u0142y wp\u0142yw na nast\u0119pne pokolenia muzyk\u00F3w w p\u00F3\u0142nocnej Europie, osi\u0105gaj\u0105c kulminacj\u0119 w tw\u00F3rczo\u015Bci Jana Pieterszoona Sweelincka, Dietricha Buxtehudego i J.S. Bacha. Okre\u015Blenie szko\u0142a wenecka jest czasem u\u017Cywane w odr\u00F3\u017Cnieniu od wsp\u00F3\u0142czesnej jej , kt\u00F3rej muzyka mia\u0142a inny charakter. Innymi wa\u017Cnymi o\u015Brodkami aktywno\u015Bci muzycznej tego czasu we W\u0142oszech by\u0142y Florencja, Ferrara, Padwa, Mantua i Mediolan."@pl . . . . . . . . . . . . "\u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 (\u0438\u0442\u0430\u043B. Scuola veneziana) \u2014 \u043D\u0430\u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0438\u0441\u043A\u0443\u0441\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0432 \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0438 \u0432 \u044D\u043F\u043E\u0445\u0438 \u0412\u043E\u0437\u0440\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u044F \u0438 \u0440\u0430\u043D\u043D\u0435\u0433\u043E \u0431\u0430\u0440\u043E\u043A\u043A\u043E. \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044C \u043D\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0442\u044F\u0436\u0435\u043D\u0438\u0438 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0434\u0435\u0441\u044F\u0442\u0438\u043B\u0435\u0442\u0438\u0439, \u0441 \u0441\u0435\u0440\u0435\u0434\u0438\u043D\u044B XVI \u0438 \u0432\u043F\u043B\u043E\u0442\u044C \u0434\u043E \u0441\u0435\u0440\u0435\u0434\u0438\u043D\u044B XVII \u0441\u0442\u043E\u043B\u0435\u0442\u0438\u044F \u0438 \u0438\u043C\u0435\u043B\u0430 \u043E\u0431\u0449\u0435\u0435\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u043A\u043E\u0435 \u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0435. \u041E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u0435\u043C \u0435\u0451 \u0441\u0447\u0438\u0442\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u0432\u0448\u0438\u0439 \u0432 \u0418\u0442\u0430\u043B\u0438\u0438 \u0444\u043B\u0430\u043C\u0430\u043D\u0434\u0435\u0446 \u0410\u0434\u0440\u0438\u0430\u043D \u0412\u0438\u043B\u043B\u0430\u0440\u0442. \u0421\u0440\u0435\u0434\u0438 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0445 \u043A\u043E\u043C\u043F\u043E\u0437\u0438\u0442\u043E\u0440\u043E\u0432, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0445 \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u043E \u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u0441\u043B\u044F\u044E\u0442 \u043A \u0432\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0448\u043A\u043E\u043B\u0435, \u0427\u0438\u043F\u0440\u0438\u0430\u043D\u043E \u0434\u0435 \u0420\u043E\u0440\u0435, \u0414\u0436\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0438 \u041A\u0440\u043E\u0447\u0435, \u041A\u043B\u0430\u0443\u0434\u0438\u043E \u041C\u0435\u0440\u0443\u043B\u043E, \u0410\u043D\u0434\u0440\u0435\u0430 \u0413\u0430\u0431\u0440\u0438\u0435\u043B\u0438, \u0414\u0436\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0438 \u0413\u0430\u0431\u0440\u0438\u0435\u043B\u0438, \u041A\u043B\u0430\u0443\u0434\u0438\u043E \u041C\u043E\u043D\u0442\u0435\u0432\u0435\u0440\u0434\u0438, \u0414\u0436\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0438 \u0411\u0430\u0441\u0441\u0430\u043D\u043E. \u0412\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u0432\u043D\u0435\u0441\u043B\u0430 \u0437\u043D\u0430\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u0439 \u0432\u043A\u043B\u0430\u0434 \u0432 \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0442\u0438\u0435 \u0438\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 \u2014 \u0432 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0442\u043E\u043A\u043A\u0430\u0442\u0430\u0445 \u0438 \u0432 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0445 \u0447\u0438\u0441\u0442\u043E \u0438\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u0445. \u0412\u0430\u0436\u043D\u0435\u0439\u0448\u0435\u0439 \u0435\u0451 \u043D\u043E\u0432\u0438\u043D\u043A\u043E\u0439, \u0432\u043E\u0448\u0435\u0434\u0448\u0435\u0439 \u0432 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u044E \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438, \u0441\u0442\u0430\u043B\u0430 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0435\u043F\u0446\u0438\u044F \u043C\u0443\u0437\u0438\u0446\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0432 \u043F\u043E\u043C\u0435\u0449\u0435\u043D\u0438\u044F\u0445 \u043F\u0443\u0442\u0451\u043C \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0442\u0438\u044F \u0442\u0430\u043A \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u0435\u043C\u043E\u0439 \u043C\u043D\u043E\u0433\u043E\u0445\u043E\u0440\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438, \u0432 \u043E\u0442\u043B\u0438\u0447\u0438\u0435 \u043E\u0442 \u043F\u043E\u043B\u0438\u0444\u043E\u043D\u0438\u0438 \u00AB\u043F\u0435\u0440\u0432\u043E\u0439 \u043F\u0440\u0430\u043A\u0442\u0438\u043A\u0438\u00BB (prima prattica), \u0447\u0442\u043E \u043F\u043E\u0441\u043B\u0443\u0436\u0438\u043B\u043E \u0441\u0442\u0438\u043C\u0443\u043B\u043E\u043C \u043A \u0440\u043E\u0436\u0434\u0435\u043D\u0438\u044E \u043D\u043E\u0432\u043E\u0433\u043E \u0441\u0442\u0438\u043B\u044F \u00AB\u043A\u043E\u043D\u0447\u0435\u0440\u0442\u0430\u0442\u043E\u00BB (seconda prattica, \u00AB\u0432\u0442\u043E\u0440\u0430\u044F \u043F\u0440\u0430\u043A\u0442\u0438\u043A\u0430\u00BB), \u0434\u043B\u044F \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u043E\u0433\u043E \u0442\u0438\u043F\u0438\u0447\u043D\u043E \u0440\u0430\u0437\u0434\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0441\u043E\u043B\u043E \u0438 \u0430\u043A\u043A\u043E\u043C\u043F\u0430\u043D\u0435\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430, \u0438\u0445 \u043F\u0440\u043E\u0442\u0438\u0432\u043E\u043F\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435, \u043D\u0430\u0447\u0438\u043D\u0430\u044F \u0441 \u0432\u043E\u043A\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 (\u041A\u043B\u0430\u0443\u0434\u0438\u043E \u041C\u043E\u043D\u0442\u0435\u0432\u0435\u0440\u0434\u0438) \u0438 \u0437\u0430\u043A\u0430\u043D\u0447\u0438\u0432\u0430\u044F \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u043E\u0439 \u0438\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0439 (\u00AB\u0441\u043E\u043D\u0430\u0442\u0430\u00BB). \u0414\u043B\u044F \u043C\u0443\u0437\u044B\u043A\u0438 \u0432\u0435\u043D\u0435\u0446\u0438\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0448\u043A\u043E\u043B\u044B \u0445\u0430\u0440\u0430\u043A\u0442\u0435\u0440\u043D\u044B \u043E\u0441\u043E\u0431\u043E\u0435 \u0432\u043D\u0438\u043C\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0445\u0440\u043E\u043C\u0430\u0442\u0438\u0437\u043C\u0443 \u0438 \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u044B\u0435 \u043A\u043E\u043D\u0442\u0440\u0430\u0441\u0442\u044B \u0432 \u0434\u0438\u043D\u0430\u043C\u0438\u043A\u0435 \u0438 \u0432 \u0438\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u0442\u0435\u043C\u0431\u0440\u0430\u0445."@ru . . "De Venetiaanse School was een stroming van componisten in de Renaissance die in de periode van ca. 1550 tot 1610 in Veneti\u00EB werkzaam waren. De eerste componist uit deze school was de Vlaming Adriaan Willaert. Later belangrijke componisten waren Annibale Padovano, Cypriano de Rore, , Andrea Gabrieli, Giovanni Gabrieli en Claudio Monteverdi."@nl . . . "Escuela veneciana (m\u00FAsica)"@es . . . . . . "Ben\u00E1tsk\u00E1 \u0161kola (hudba)"@cs . . . . . . . "\u00C9cole v\u00E9nitienne (musique)"@fr . . . . . . . "L\u2019\u00E9cole v\u00E9nitienne d\u00E9signe, en musique, les compositeurs de la Renaissance actifs \u00E0 Venise de 1550 \u00E0 1610, connus notamment pour leur recours \u00E0 la polychoralit\u00E9."@fr . "Venetian School (music)"@en . "In music history, the Venetian School was the body and work of composers working in Venice from about 1550 to around 1610, many working in the Venetian polychoral style. The Venetian polychoral compositions of the late sixteenth century were among the most famous musical works in Europe, and their influence on musical practice in other countries was enormous. The innovations introduced by the Venetian school, along with the contemporary development of monody and opera in Florence, together define the end of the musical Renaissance and the beginning of the musical Baroque."@en .