| rdfs:comment
| - Le principe de bout en bout (en anglais : end-to-end principle) est un principe central de l'architecture du réseau Internet. Il énonce que « plutôt que d’installer l’intelligence au cœur du réseau, il faut la situer aux extrémités : les ordinateurs au sein du réseau n’ont à exécuter que les fonctions très simples qui sont nécessaires pour les applications les plus diverses, alors que les fonctions qui sont requises par certaines applications spécifiques seulement doivent être exécutées en bordure de réseau. Ainsi, la complexité et l’intelligence du réseau sont repoussées vers ses lisières. Des réseaux simples pour des applications intelligentes. » (fr)
- エンドツーエンド原理（End-to-End Principle）は、コンピュータネットワークの古典的設計原理であり、1981年に Jerome H. Saltzer、David P. Reed、デービッド・ダナ・クラークらの論文 End-to-end arguments in system design で初めてその概念が提唱された。通信プロトコルの操作は可能な限り通信システムの終端で行い、また制御対象のリソースになるべく近いところで行うべきであるというもの。 (ja)
- Il principio end-to-end o da estremo a estremo è uno dei principi della progettazione delle reti di computer e viene applicato su diversi protocolli di rete come il protocollo TCP. (it)
- في شبكات الحاسب، إنّ مبدأ الطرفين أو مبدأ العلاقة بين طرفين (بالإنجليزية: End-to-End Principle) هو هيكل بُنيوي مستعمل في تصميم الشبكة وتطبيقاتها. بحسب هذا المبدأ، يجب أن تتواجد الميّزات المرتبطة بالتطبيقات العاملة في الشبكة في الطرفيّات، وليس في العقد التي تُشكّل بنية الشبكة كالموجّهات والبوابات. إنّ مبدأ الطرفين مُرتبط بشكل وثيق بمبدأ آخر هو حياديّة الشبكة، وغالباً ما يُنظر إلى مبدأ الطرفين على أنه المبدأ الذي سبق مبدأ حياديّة الشبكة ومهّد له. (ar)
- Princip konec-konec (anglicky end-to-end principle) je jeden z ústředních principů použitých při návrhu protokolu TCP, hojně užívaného na Internetu. Tento princip je opakem principu hop-to-hop (používaném například v X.25). Princip je založen na tom, že pokud je to možné, měly by být operace komunikačního protokolu definovány tak, aby byly prováděny buď v koncových bodech komunikačního systému, nebo co nejblíže zařízení, které je ovládáno. To vedlo k modelu „hloupé minimální sítě“ s chytrými terminály, který byl úplně odlišný od předchozího modelu chytré sítě s hloupými terminály. (cs)
- The end-to-end principle is a design framework in computer networking. In networks designed according to this principle, guaranteeing certain application-specific features, such as reliability and security, requires that they reside in the communicating end nodes of the network. Intermediary nodes, such as gateways and routers, that exist to establish the network, may implement these to improve efficiency but cannot guarantee end-to-end correctness. (en)
|
| has abstract
| - Princip konec-konec (anglicky end-to-end principle) je jeden z ústředních principů použitých při návrhu protokolu TCP, hojně užívaného na Internetu. Tento princip je opakem principu hop-to-hop (používaném například v X.25). Princip je založen na tom, že pokud je to možné, měly by být operace komunikačního protokolu definovány tak, aby byly prováděny buď v koncových bodech komunikačního systému, nebo co nejblíže zařízení, které je ovládáno. Návrh tohoto principu byl poprvé popsán roku 1981 v publikaci „End-to-end arguments in system design“ od Jeroma H. Saltzera, Davida P. Reeda a Davida D. Clarka. Tvrdili, že spolehlivé systémy mají tendenci vyžadovat ke své správné funkci tento princip, a to navíc k ostatnímu zpracování uvnitř systému. Zdůraznili, že většina funkcí implementovaných na nejnižší úrovni komunikačního systému zvýší náklady všech klientů na vyšších stupních systému, i když tito klienti tyto funkce nepotřebují, a stávají se nadbytečnými, jestliže klienti musí znovu implementovat tyto funkce podle principu end-to-end. To vedlo k modelu „hloupé minimální sítě“ s chytrými terminály, který byl úplně odlišný od předchozího modelu chytré sítě s hloupými terminály. Na příkladu protokolu TCP/IP lze ukázat, že IP je hloupý, bezstavový protokol, který jednoduše přemisťuje datagramy sítí, a TCP je chytrý transportní protokol, poskytující detekci chyb, znovupřenesení, řízení zácpy a řízení toku podle principu end-to-end. Síť samotná (routery) musí pouze podporovat jednoduchou, lehkou IP; na konečných bodech (počítačích) běží TCP, je-li to třeba. Druhým kanonickým příkladem je přenos dat. Každý spolehlivý protokol obstarávající přenos dat a program pro přenos dat by měl obsahovat kontrolní součet, který je zkontrolován až poté, co vše bylo úspěšně zapsáno na disk. Kontrolní součet je nezbytný, aby diskové a softwarové chyby nepoškodily data. Klíčovým zařízením je v tomto případě souborový systém. Princip end-to-end dovoluje programu, který má přístup k souborovému systému, řídit rychlost přenosu dat, a umožňuje v případě potřeby znovupřenesení dat s minimálním zpožděním – díky blízkosti souborového systému a řízení přenosu. Princip end-to-end stanoví, že v nižších vrstvách systému mají být funkce protokolu implementovány pouze tehdy, pokud to zlepšuje výkon. Přeposílání na úrovni TCP zvyšující spolehlivost je tedy obhajitelné, ale snahy o zvýšení spolehlivosti TCP by měly přestat, pokud již nepřinášejí další zlepšení výkonu. Princip end-to-end se ukázal být vhodným pro aplikace, které vyžadují vysoký stupeň věrnosti přenesených dat a současně tolerují zpoždění. Méně vhodným je pro real-time aplikace, jako například telefonování, kde minimalizace zpoždění (a minimalizace kolísání zpoždění) je důležitější než věrnost přenesených dat. Princip end-to-end není také vhodný pro velké multicastové a broadcastové sítě, zvláště pro ty s velkou ztrátovostí, protože zatížení, které způsobuje znovupřenesení dat, je tak velké, že mnohé aplikace jej nedokáží unést. (cs)
- في شبكات الحاسب، إنّ مبدأ الطرفين أو مبدأ العلاقة بين طرفين (بالإنجليزية: End-to-End Principle) هو هيكل بُنيوي مستعمل في تصميم الشبكة وتطبيقاتها. بحسب هذا المبدأ، يجب أن تتواجد الميّزات المرتبطة بالتطبيقات العاملة في الشبكة في الطرفيّات، وليس في العقد التي تُشكّل بنية الشبكة كالموجّهات والبوابات. يقوم هذا المبدأ على افتراض أساسيّ هو أنّه لا فائدة من إضافة الميّزات إلى كل عقد الشبكة، خاصّةً عندما لا تكون هذه الميّزات مُستخدمة في كل العقد حيث ينتج عن إضافة ميّزة ما، سواء استعملت أو لا، استهلاكاً لبعض موارد العقدة، ويُسبب إضافة ميّزة ما إلى كل عقد الشبكة استهلاكاً في مواردها كُلّها، لذلك يقترح هذا المبدأ إضافة الميزات إلى الطرفيّات فقط. إنّ مبدأ الطرفين مُرتبط بشكل وثيق بمبدأ آخر هو حياديّة الشبكة، وغالباً ما يُنظر إلى مبدأ الطرفين على أنه المبدأ الذي سبق مبدأ حياديّة الشبكة ومهّد له. (ar)
- The end-to-end principle is a design framework in computer networking. In networks designed according to this principle, guaranteeing certain application-specific features, such as reliability and security, requires that they reside in the communicating end nodes of the network. Intermediary nodes, such as gateways and routers, that exist to establish the network, may implement these to improve efficiency but cannot guarantee end-to-end correctness. The essence of what would later be called the end-to-end principle was contained in the work of Paul Baran and Donald Davies on packet-switched networks in the 1960s. Louis Pouzin pioneered the use of the end-to-end strategy in the CYCLADES network in the 1970s. The principle was first articulated explicitly in 1981 by Saltzer, Reed, and Clark. The meaning of the end-to-end principle has been continuously reinterpreted ever since its initial articulation. Also, noteworthy formulations of the end-to-end principle can be found before the seminal 1981 Saltzer, Reed, and Clark paper. A basic premise of the principle is that the payoffs from adding certain features required by the end application to the communication subsystem quickly diminish. The end hosts have to implement these functions for correctness. Implementing a specific function incurs some resource penalties regardless of whether the function is used or not, and implementing a specific function in the network adds these penalties to all clients, whether they need the function or not. (en)
- Le principe de bout en bout (en anglais : end-to-end principle) est un principe central de l'architecture du réseau Internet. Il énonce que « plutôt que d’installer l’intelligence au cœur du réseau, il faut la situer aux extrémités : les ordinateurs au sein du réseau n’ont à exécuter que les fonctions très simples qui sont nécessaires pour les applications les plus diverses, alors que les fonctions qui sont requises par certaines applications spécifiques seulement doivent être exécutées en bordure de réseau. Ainsi, la complexité et l’intelligence du réseau sont repoussées vers ses lisières. Des réseaux simples pour des applications intelligentes. » (fr)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
