| rdfs:comment
| - Roger de Moulins ou Roger de Molins ou Molen est le 8e supérieur de L'Hospital de l'ordre de Saint-Jean de Jérusalem (appelé aussi ordre des Hospitaliers) entre janvier et octobre 1177 à sa mort en 1187, il succéda à Joubert de Syrie. (fr)
- Roger de Moulins (m. 1187) fue Gran maestre de los Caballeros Hospitalarios desde 1177 hasta su muerte en 1187, sucediendo a Jobert de Siria. (es)
- Roger de Moulins was eighth Grand Master of the Knights Hospitaller from 1177 to his death in 1187. He succeeded Jobert of Syria. His successors were two interim masters, William Borrel and then Armengol de Aspa, before the permanent Grand Master Garnier of Nablus was selected in 1190. (en)
- Roger de Moulins (... – Nazareth, 1º maggio 1187) è stato un Gran maestro dell'Ordine dei Cavalieri Ospedalieri dal 1177 alla sua morte, succedendo a Gilberto di Siria. (it)
- Роже́ де Муле́н (фр. Roger de Moulins; убит 1 мая 1187 года близ Назарета, Галилея) — восьмой великий магистр духовно-рыцарского ордена госпитальеров в 1177—1187. (ru)
- Роже де Мулен (фр. Roger de Moulins; д/н — 1 травня 1187) — 7-й великий магістр ордену госпітальєрів в 1177—1187 роках. (uk)
- Roger de Moulins fou un Mestre de l'Hospital des de 1177 fins al 1187, any de la seva mort; va succeir en el càrrec a Jobert de Síria. Els Hospitalers eren els rivals de l'Orde del Temple, però el papa Alexandre III va convèncer Roger de fer una treva entre ells el 1179. El 1184 va fer un viatge per Europa amb Arnau de Torroja, el i , patriarca llatí de Jerusalem. Aquest viatge va servir per establir l'orde de l'Hospital per Anglaterra, França i Alemanya. De retorn a Terra Santa va ajudar els normands en l'atac a Tessalònica de 1185. (ca)
- Roger de Moulins byl v letech 1177–1187 rytířského řádu johanitů. Ve funkci velmistra řádu byl nástupcem . Johanité byli tradičními rivaly rytířského řádu templářů. Nicméně roku 1179 papež Alexandr III. Rogera přesvědčil, aby mezi oběma řády vyjednal mír. Roku 1184 proto Roger přicestoval do Evropy, doprovázen velmistrem templářů Arnoldem z Torrojy a jeruzalémským patriarchou . Své cesty Roger využil i k založení poboček johanitského řádu v Anglii, Francii a německých zemích. Na své cestě zpět do Svaté země roku 1185 pomohl jihoitalským Normanům v útoku proti byzantské Soluni. (cs)
- Roger de Moulins (lat. Rogerius Molinaeus) († 1. Mai 1187 bei Cresson nahe Nazaret) war von 1177 bis zu seinem Tod der achte Großmeister des Johanniterordens. Er entstammte einer Adelsfamilie aus der Normandie, die später die Burg von Moulins-La-Marche erwarb. Spätestens im Herbst 1177 wurde er zum Nachfolger des gestorbenen Großmeisters Joubert gewählt. Gleich zu Beginn seiner Amtszeit nahm sein Orden an der Schlacht von Montgisard teil, in der eine Invasion Sultan Saladins auf das Königreich Jerusalem glänzend zurückgeschlagen wurde. (de)
- Roger de Moulins (overleden: Cresson, 1187) was de 8ste grootmeester van de Hospitaalridders van 1177 tot zijn dood in 1187. Hij volgde Gilbert van Syrië op. De Hospitaalridders waren rivalen van de Tempeliers, maar paus Alexander III raadde Rogier aan om een wapenstilstand met ze te sluiten, dit gebeurde ook in 1179. In 1184 trok hij door Europa met Arnoldus van Torroja, de grootmeester van de Tempeliers, en ook Heraclius, de Latijnse patriarch van Jeruzalem. Samen formeerden zij de Maltezer Orde in Engeland, Frankrijk en Duitsland. Op de terugweg naar het Heilige Land hielp Rogier de Noormannen met het veroveren van Thessaloniki in 1185. (nl)
- Roger de Moulins foi Grão-Mestre da Ordem dos Cavaleiros de São João de Jerusalém de 1177 até sua morte em 1187, sucedendo Jobert da Síria. Os Hospitalários eram rivais da Ordem dos Templários, mas o Papa Alexandre III convenceu Roger a fazer uma trégua com eles em 1179. Em 1184, ele excursionou pela Europa com Arnaldo de Torroja, o Grão-Mestre dos Templários, e Heráclio, o patriarca latino de Jerusalém, e estabeleceu a Ordem Hospitaleira na Inglaterra, França e Alemanha. No retorno a Jerusalém ajudou os normandos no ataque a Salônica em 1185. (pt)
- Roger de Moulins (zm. 1 maja 1187) – ósmy wielki mistrz zakonu joannitów Początek jego rządów to okres sporów z templariuszami, zakończonych ugodą w 1179 r. pod wpływem papieża Aleksandra III. W 1184 r. był członkiem delegacji (razem z patriarchą jerozolimskim Herakliuszem i mistrzem templariuszy Arnaudem de Toroge), która zabiegała o pomoc dla Królestwa Jerozolimskiego w krajach Europy zachodniej: Anglii, Francji i Niemczech. (pl)
|
_(14579749330).jpg)
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)