| rdfs:comment
| - Die Wilzen (auch Wilsen, Wilciken, Welataben) waren ein westslawischer Stammesverband, der im 8. und 9. Jahrhundert im östlichen Mecklenburg, Vorpommern und im Norden Brandenburgs siedelte. Der Stammesverband setzte sich aus namentlich unbekannten Stämmen zusammen, an dessen Spitze ein Samtherrscher oder Großfürst stand. Bis Mitte des 10. Jahrhunderts zerfiel der Stammesverband und es bildete sich eine Reihe von neuen Stämmen, die Ende des 10. Jahrhunderts in den sächsischen Quellen unter der Bezeichnung Lutizen zusammengefasst wurden. (de)
- Les Vélètes, aussi nommés Wélatabes ou Wiltses (en polonais : Wieleci, en allemand : Wilzen), ou encore Wilzes, sont une confédération tribale de slaves occidentaux (« Wendes ») qui s’étaient établis au VIIIe siècle dans ce qui est aujourd'hui le nord-est de l'Allemagne et en Poméranie. Leur territoire d'origine s'étendait le long de la côte Baltique, de Demmin et la Peene à l'ouest à Kołobrzeg et la Parsęta à l'est, au sud jusqu'au bord de la Müritz et dans l'Uckermark. Dans ce sens, ils étaient des voisins orientaux des Abodrites. (fr)
- The Veleti, also known as Wilzi, Wielzians, and Wiltzes, were a group of medieval Lechitic tribes within the territory of Hither Pomerania, related to Polabian Slavs. They had formed together the Confederation of the Veleti, a loose monarchic confederation of the tribes. Said state existed between the 6th and 10th centuries, after which, it was succeeded by the Lutician Federation. (en)
- I Veleti (in lingua tedesca anche Wilzen, Wilsen, Wilciken, Welataben) erano una federazione etnica di Slavi occidentali, che nell'VIII e nel IX secolo risiedevano nella parte orientale del Meclemburgo, nella Pomerania Anteriore e nella parte settentrionale del Brandeburgo. La federazione era composta da stirpi nominalmente sconosciute, al cui vertice stava un Signore (Samtherrscher) o Gran Principe. Alla metà del X secolo la federazione si sciolse e alla fine del secolo si costituì una serie di nuove stirpi, nell'origine sassone che si raggruppò sotto la denominazione di Liutici. (it)
- Wilzen of Welsten, latijns Veleti, waren een vroegmiddeleeuws verband van West-Slavische stammen. De Wilzen vestigden zich in de 8e-9e eeuw in noordoostelijk Duitsland. Ze voerden bloedige oorlogen, vooral met de Saksen en Abodriten. Ze werden uiteindelijk in de 2de helft van de 12e eeuw door Hendrik de Leeuw gelijktijdig met de Abodriten overwonnen en namen het christendom aan. (nl)
- Wieleci, Wieletowie, Wilcy, Lucice, Lutycy – grupa plemienna Słowian połabskich, zamieszkujących od co najmniej VIII wieku tereny między dolną Odrą a Łabą, wywodząca się z Pomorza Przedodrzańskiego. W źródłach pisanych z czasów Karola Wielkiego nazywani również: Wiltzi, Vultzi, Welatabowie. Wieleci obok Obodrzyców i Serbów należeli do Słowian połabskich. Geograf Bawarski podaje, że na ziemiach Wieletów znajdowało się 95 grodów. (pl)
- Os veletos (em latim: Veleti; em alemão: Wieleten; em polonês/polaco: Wieleci), wiltzes ou wilzes (latim: Wiltzi; alemão: Wilzen) foram um grupo de tribos medievais eslava ocidental que habitou o território equivalente ao atual nordeste da Alemanha (ver eslavos polábios). Juntamente com outros grupos de eslavos que habitavam a região entre os rios Elba e Oder, eram descritos pelas fontes germânicas como vendos. No fim do século X ficaram conhecidos como liutizianos. Eginardo referiu-se a eles, em sua biografia de Carlos Magno, Vida de Carlos Magno, como velátabos (pt)
- Els velets —veleti en llatí, wieleten en alemany, wieleci en polonès— o wilzi o wiltzes —wilzi en llatí, wilzen en alemany— foren un grup de tribus lequites medievals en el territori de l'Alemanya moderna nord-est (vegeu polabis eslaus), probablement derivat del poble anomenat abans veltes. Igual que altres grups eslaus entre els rius Elba i Oder, van ser descrits sovint per fonts germàniques com wends. Al final del segle X van ser seguits pels luticis. En la Vita Karoli Magni de Einhard es diu que els Wilzi es referien a si mateixos com Welatabis. (ca)
- Veléti (německy Wieleten nebo Wilzen, polsky Wieleci) byli v raném středověku širší skupina kmenů Polabských Slovanů obývající východní části Polabí a západního Pobaltí. Nejednotné kmeny musely často čelit rozpínavosti svých mocnějších sousedů a byly proto nuceny se organizovat do volnějšího kmenového svazu, do jehož čela se postavil společný kníže. Veléti mohli být pro svou nejednotnost považováni za snadný cíl k získání kořisti. Trnem v oku byli ale i pro své náboženství. Byli totiž zapřisáhlými pohany a byli neteční ke snahám křesťanů o christianizaci. Na křesťanské misie Polabští Slované reagovali podporou vlastních lokálních slovanských kultů, stavbou pohanských chrámů a jmenováním kněží (žreců). K tomuto modelu patrně dospěli inspirací od organizačně vyspělejší křesťanské církve, pro (cs)
- Los veletos o welatabios fueron un grupo de tribus lechitas medievales que habitaron la región de Pomerania, al noreste de la actual Alemania, probablemente relacionados con los pueblos anteriormente llamados veltos, y que ―al igual que otros pueblos eslavos entre los ríos Elba y Óder― eran definidos por fuentes germánicas como wendos. Recibían varios nombres, según el idioma:
* welatabi en su propio idioma.
* welataben, wieleten, wiltzen, wilsen, wilciken en alemán
* wieleci en polaco
* veleti en latín (es)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)