| rdfs:comment
| - Jarosław Kiriłłowicz Gołowanow (ros. Яросла́в Кири́ллович Голова́нов; ur. 1932 w Moskwie zm. 2003 tamże) – radziecki pisarz i dziennikarz. Autor utworów science fiction. Wchodził w skład zespołu pisarzy tworzących wspólnie pod pseudonimem Paweł Bagriak. Zwycięzca dwóch nagród dziennikarskich Złote Pióro Rosji. (1982). Pochowany na Cmentarzu Daniłowskim w Moskwie. (pl)
- Яросла́в Кири́ллович Голова́нов (2 июня 1932, Москва, СССР — 21 мая 2003, там же, Россия) — советский и российский журналист, писатель и популяризатор науки. Главная тема творчества — космонавтика. Автор 20 книг, более 1200 газетных и 160 журнальных статей. Лауреат двух высших журналистских премий «Золотое перо России». Заслуженный работник культуры РСФСР (1982). Отец журналиста и писателя Василия Голованова. (ru)
- Ярослав Кирилович Голованов (рос. Яросла́в Кири́ллович Голова́нов, {нар.2 червня 1932, Москва — пом.21 травня 2003, Москва) — російський радянський та російський журналіст, есеїст, письменник, відомий як біографічними творами, так і як письменник-фантаст (учасник творчого колективу, відомого під колективним псевдонімом Павло Багряк). (uk)
- Jaroslav Kirillovič Golovanov (rusky Ярослав Кириллович Голованов; 2. června 1932 – 21. května 2003) byl ruský novinář, spisovatel a popularizátor vědy. Zabýval se sovětským výzkumem vesmíru již od jeho počátků. Golovanův otec byl ředitelem divadla, matka herečka. Golovanov studoval raketové inženýrství na , kterou dokončil v roce 1957. V letech 1956 - 1958 působil v laboratoři Ministerstva leteckého průmyslu. V roce 1957 začal psát pro vědecké oddělení deníku Komsomolskaja pravda, redaktorem novin se stal v roce 1958. V letech 1968 - 2003 byl potom nezávislým spolupracovníkem deníku. (cs)
- Iaroslav Golovanov (en russe : Ярослав Кириллович Голованов, Iaroslav Kirillovitch Golovanov ; 2 juin 1932 - 21 mai 2003) est un journaliste, écrivain et vulgarisateur scientifique russe. Il a couvert l'exploration spatiale par l'Union soviétique dès ses débuts. Le père de Golovanov était directeur de théâtre (l'actuel (en)). Sa mère était actrice de théâtre. Golovanov se spécialise très tôt dans l'exploration spatiale. Son premier roman "Кузнецы грома" (« Forgerons du tonnerre ») traite de la vie des concepteurs de fusées soviétiques. (fr)
- Yaroslav Kirillovich Golovanov (Russian: Ярослав Кириллович Голованов; 2 June 1932 in Moscow – 21 May 2003 in Peredelkino) was a Russian journalist, writer and science popularizer. He covered space exploration by the Soviet Union from its beginnings. Golovanov's father was director of a theatre (today's Gogol's Theatre). His mother was an actress. Golovanov soon specialized in space exploration. The first novel "Кузнецы грома" (Thunder's Blacksmiths) deals with the lives of Soviet rocket designers. In total, Yaroslav Golovanov published 20 books, which were translated into 25 languages. (en)
|
| has abstract
| - Jaroslav Kirillovič Golovanov (rusky Ярослав Кириллович Голованов; 2. června 1932 – 21. května 2003) byl ruský novinář, spisovatel a popularizátor vědy. Zabýval se sovětským výzkumem vesmíru již od jeho počátků. Golovanův otec byl ředitelem divadla, matka herečka. Golovanov studoval raketové inženýrství na , kterou dokončil v roce 1957. V letech 1956 - 1958 působil v laboratoři Ministerstva leteckého průmyslu. V roce 1957 začal psát pro vědecké oddělení deníku Komsomolskaja pravda, redaktorem novin se stal v roce 1958. V letech 1968 - 2003 byl potom nezávislým spolupracovníkem deníku. Golovanov se brzy začal specializovat na sovětský vesmírný program. Napsal také svůj první román o životě raketových konstruktérů. V letech 1965 a 1966 byl jedním z kandidátů na let do vesmíru mezi novináři. Tým byl rozpuštěn po smrti hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova. Golovanov se ještě jednou neúspěšně pokusil mezi kosmonauty dostat v roce 1990. V roce 1982 vydal knihu obsahující podrobný přehled o historii průzkumu vesmíru, zejména v Sovětském svazu. Detailní životopis Koroljova pod názvem "Koroljov - mýty a fakta" vydal roku 1994. V letech 1998 a 1999 potom publikoval svůj deník s padesáti roky poznámek. Celkově Golovanov napsal 20 knih, které byly přeloženy do 25 jazyků. Byl třikrát ženatý, z prvního manželství měl dva syny, z druhého manželství syna a z třetího s novinářkou Jevgenijí Markovnou Albacovou dceru Olgu (* 1988). (cs)
- Iaroslav Golovanov (en russe : Ярослав Кириллович Голованов, Iaroslav Kirillovitch Golovanov ; 2 juin 1932 - 21 mai 2003) est un journaliste, écrivain et vulgarisateur scientifique russe. Il a couvert l'exploration spatiale par l'Union soviétique dès ses débuts. Le père de Golovanov était directeur de théâtre (l'actuel (en)). Sa mère était actrice de théâtre. Golovanov étudie l'ingénierie des fusées à l'Université technique d'État de Moscou-Bauman. En septembre 1957, il commence à écrire pour le département scientifique du quotidien Komsomolskaïa Pravda, puis il y devient rédacteur en chef en février 1958. De 1968 à 2003, il est un collaborateur indépendant du journal. Golovanov se spécialise très tôt dans l'exploration spatiale. Son premier roman "Кузнецы грома" (« Forgerons du tonnerre ») traite de la vie des concepteurs de fusées soviétiques. Entre 1965 et 1966, Golovanov est membre d'une équipe de trois journalistes, candidats non officiels à un vol spatial. L'équipe est dissoute après la mort de Sergueï Korolev. Golovanov tente, en vain, de devenir cosmonaute-journaliste au début des années 1990 mais est écarté pour raison de santé. Toyohiro Akiyama a effectué cette mission. En 1982, il publie "Дорога на космодром" (« La Voie du Cosmodrome »), un aperçu détaillé de l'histoire de l'exploration spatiale, principalement en Union soviétique. Sa biographie détaillée de Korolev a été publiée en 1994 sous le nom de "Королев. Факты и мифы" (« Korolev - faits et mythes »). Le journal de Golovanov de cinquante ans a été publié en 1998-1999 sous le titre "Заметки вашего современника" (« Notes de votre contemporain »). Au total, Iaroslav Golovanov a publié une vingtaine de livres, qui ont été traduits en 25 langues. Golovanov a été marié trois fois : à Valentina Jouravliova dont il a eu deux fils, Vassili (né en 1960) et Aleksandr (né en 1965), à Natalia Laskina (un fils Dmitri né en 1974) et Evguenia Albats (une fille Olga née en 1988). (fr)
- Yaroslav Kirillovich Golovanov (Russian: Ярослав Кириллович Голованов; 2 June 1932 in Moscow – 21 May 2003 in Peredelkino) was a Russian journalist, writer and science popularizer. He covered space exploration by the Soviet Union from its beginnings. Golovanov's father was director of a theatre (today's Gogol's Theatre). His mother was an actress. Golovanov studied rocket engineering at the Bauman Moscow State Technical University, finishing in 1957(?). During 1956-58 he worked in a laboratory of the Ministry of Aviation Industry. In September 1957 he started to write for the science department of the daily Komsomolskaya Pravda, working there as an editor from February 1958. From 1968 to 2003 he was an independent contributor of the newspaper. Golovanov soon specialized in space exploration. The first novel "Кузнецы грома" (Thunder's Blacksmiths) deals with the lives of Soviet rocket designers. Between 1965 and 1966 Golovanov was a member of a team of three journalists, unofficial candidates for a space flight. The team was disbanded after Korolyov's death. (Golovanov tried, in vain, to become a cosmonaut in the early 1990s.) In 1982 he published "Дорога на космодром" (Doroga na kosmodrom, The Path to Cosmodrome), a detailed overview of the history of space exploration, mainly in the Soviet Union. His detailed biography of Korolyov was published in 1994 under name "Королев. Факты и мифы" (Korolyov - facts and myths). Golovanov's diary of fifty years was published in 1998-99 under the title "Заметки вашего современника" (Notes from Your Contemporary). In total, Yaroslav Golovanov published 20 books, which were translated into 25 languages. Golovanov was married three times: to Valentina Alekseyevna Zhuravleva [with sons Vasily (born 1960) And Aleksandr (born 1965)], to Natalija Borisovna Laskin with son, Dmitri (born 1974) and to Yevgenia Markovna Albats [with daughter Olga (born 1988)]. (en)
- Jarosław Kiriłłowicz Gołowanow (ros. Яросла́в Кири́ллович Голова́нов; ur. 1932 w Moskwie zm. 2003 tamże) – radziecki pisarz i dziennikarz. Autor utworów science fiction. Wchodził w skład zespołu pisarzy tworzących wspólnie pod pseudonimem Paweł Bagriak. Zwycięzca dwóch nagród dziennikarskich Złote Pióro Rosji. (1982). Pochowany na Cmentarzu Daniłowskim w Moskwie. (pl)
- Яросла́в Кири́ллович Голова́нов (2 июня 1932, Москва, СССР — 21 мая 2003, там же, Россия) — советский и российский журналист, писатель и популяризатор науки. Главная тема творчества — космонавтика. Автор 20 книг, более 1200 газетных и 160 журнальных статей. Лауреат двух высших журналистских премий «Золотое перо России». Заслуженный работник культуры РСФСР (1982). Отец журналиста и писателя Василия Голованова. (ru)
- Ярослав Кирилович Голованов (рос. Яросла́в Кири́ллович Голова́нов, {нар.2 червня 1932, Москва — пом.21 травня 2003, Москва) — російський радянський та російський журналіст, есеїст, письменник, відомий як біографічними творами, так і як письменник-фантаст (учасник творчого колективу, відомого під колективним псевдонімом Павло Багряк). (uk)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
